Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník VULKANISMUS NA ZEMI. referát. Jméno a příjmení: Karolína Drahotová

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník VULKANISMUS NA ZEMI referát Jméno a příjmení: Karolína Drahotová Třída: 3. A Datum:

2 Vulkanismus na Zemi 1. Úvod Tuto seminární zaměřím na vulkanismus ve světě a v České republice. Nejdříve se zaměříme na vznik sopek, dále si uvedeme místa, kde se sopky nejvíce vyskytují. Zmapujeme si vulkanismus v české republice. Dále si řekneme největší sopečné katastrofy a na závěr si povíme, jak se dá před takovými katastrofami bránit. 2. Základní pojmy, vznik sopek Základní pojmy: Vulkanismus: Sopečná činnost Sopečná činnost je vnitřní projev energie planety, často bývá doprovázena zemětřesením. Může se vyskytovat jak na povrchu, tak i na mořském dnu. Vulkalonogie Sopka Vědní obor, který se zabývá studiem vulkanismu, sopek, lávy a magmatu. Sopka nebo vulkán je vyvýšenina kuželovitého tvaru, kde na povrch vystupuje magma. Sopky, které můžou ohrozit lidstvo, se nazývají supervulkány. Magma Tímto termínem nazýváme směs roztavených hornin a plynů, které se nachází pod povrchem země. Láva Soubor roztavených hornin, které se dostávají na povrch. Sopečný kužel Kráter Vyvýšenina kuželovitého tvaru, typická pro většinu sopek. Kruhový útvar odkud je magma vyvrhováno na povrch. Sopouch Přírodní kanál spojující magmatický krb a kráter. Magmatický krb Velký podzemní prostor vyplněný magmatem. II

3 Vznik sopek Sopky nejčastěji vznikají na rozhraní litosférických desek, kde je zemská kůra rozlámaná. Může zde vzniknout kráter, kterým se na povrch dostává sopečný popel a magma. Uložením vyteklé lávy vzniká sopečný kužel. K tomuto jevu může docházet jak pod mořskou hladinou, tak na povrchu. Také se může stát, že po velkém výbuchu dochází k zřícení svrchní části sopečného kužele a vzniká specifický druh sopky takzvaná kaldera. 3. Lokalizace Vulkány většinou můžeme najít kolem nestabilních oblastí zemské kůry, což jsou například mořské zlomy, suchozemské zlomy nebo kontakt pevninských desek s oceánskými. V těchto oblastech dochází vlivem litosférických desek k natavení magmatu. Na celé planetě je přibližně 500 činných vulkánů. Sopečnou činnost většinou doprovází zemětřesení, vznik horkých pramenů a gejzírů a vznik sopečných plynů. Největší výskyt sopek můžeme pozorovat v takzvaném Kruhu ohně neboli Tichomořském prstenu. Nachází se tu asi dvě třetiny činných sopek, je vázaný zejména na okraje Tichomořské desky a desky Nasca. Tento Ohnivý kruh obepíná Tichý oceán. Sopky můžeme najít podél pobřeží amerického kontinentu dále také v Polynésii, Indonésii, na Filipínách, v Japonsku, na Kamčatce a na Aleutách. Další oblastí vulkanismu můžou být takzvané horké skvrny, což jsou určitá místa v zemském tělese, kde je zvýšená geotermální energie. Takto vznikly například Havajské ostrovy. Další významnou oblastí je okraj Euroasijské desky, díky které vznikl středooceánský hřbet. Sopky Obrázek 1: Vznik kaldery Obrázek 2: Mapa sopek ve světě III

4 můžeme najít po celém světě, ovšem jeden kontinent je před tímto nebezpečím uchránění Austrálie. 4. Příklady sopek Yellowstonská kaldera Tato kaldera se řadí mezi největší supervulkány na světě. Nachází se pod Yellostonským národním parkem, což je nejstarší národní park na světě, má rozlohu km 2 a leží na území několika států (Wyoming, Montana, Idaho). Magmatický krb se nachází v hloubce pět až čtrnáct kilometrů pod povrchem a je skoro devadesát kilometrů dlouhý a široký téměř třicet kilometrů. Aktivní vulkán za poslední dva miliony let vybuchl, naposledy to bylo asi před lety. Výbuch ovlivnil klima celé planety, sopečný popel se tehdy vznášel nad celou severní Amerikou. Etna Etna se řadí mezi stále aktivní sopky a se svou výškou 3328 metrů se řadí mezi nejvyšší aktivní sopku Evropy. Výška se však stále zvětšuje s probíhajícími erupcemi. Nachází se v Itálii na pobřeží Sicílie. Její úrodné svahy přitahují zemědělce, proto bývá její okolí hustě osídleno. Naposledy byla aktivní v roce 2011 a je to jedna z nejaktivnějších sopek na světě. Nejsilnější erupce byla zaznamenána roku 1669, kdy zničila několik vesnic na svazích sopky, proud lávy dorazil dokonce až do města Katani. Počet obětí se odhaduje na 15-20tisíc. Aso Největší japonská sopka, která se řadí mezi super vulkány, má největší známou sopečnou kalderu na světě, její obvod je 120 kilometrů. Současná podoba sopky je způsobena čtyřmi výbuch, kdy nejsilnějším výbuchem byl ten poslední a vytvořila se tak kaldera. K těmto událostem došlo dávno v minulosti a nyní je aktivní jeden z pěti vrcholů, občas i proběhne menší erupce, poslední byla v roce IV

5 5. Vulkanismus na území ČR V současné době nemáme na území České republiky žádnou činou sopku, nebylo tomu ale tak vždy. Nejmladší vulkanická činnost na našem území je zaznamenaná ze čtvrtohor a je spjatá s alpínským vrásněním, díky kterému mimo našich Západní Karpat vznikli další rozsáhlá pohoří Pyreneje, Alpy, Karpaty i Himaláje. Toto vrásnění ale mělo vliv i na Český masív, který vznikl pomocí variského vrásnění, díky alpínskému vrásnění došlo ke vzniku zlomů, kterými pronikalo magma na povrch a vznikli tak nejmladší české sopky. Železná hůrka stará asi let a Komorní hůrka stará okolo let. Vulkanismus se u nás nejvíce neprojevoval v těchto oblastech: Doupovské hory České středohoří Nízký Jeseník Ostrava Jihovýchodní Morava Obrázek 3: Rozmístění sopek v České republice 6. Sopečné katastrofy Sopečných erupcí bylo v naší historii nepočítaně, někdy šlo pouze o neškodné projevy, jindy sopky zabíjeli životy, samozřejmě všechny erupce nejsou podrobně zmapovány, ale pojďme si představit tři největší známé sopečné katastrofy. Tambora (1815) Tato sopka nacházející v Indonésii je stále činná. Její výbuch od 10. do 15. dubna roku 1815 bývá označován za největší sopečnou katastrofu. Před touto erupcí měla údajně až 4200 V

6 metrů, výbuch vytvořil kalderu o průměru 7 kilometrů a nyní její výška dosahuje necelých 2900 metrů. Její výbuch v následujícím roce změnil klima planety, byl nazýván rokem bez léta. V Maďarsku dokonce padal hnědý sníh. Sopka usmrtila přibližně lidí, zničila zemědělské půdy a díky tomu následoval obrovský hladomor. Krakatau (1883) Erupce sopky Krakatau, která se nachází rovněž v Indonésii, proběhla v několika fázích v srpnu Největší výbuch přišel 27. srpna, kdy několik obrovských výbuchů vyvolalo vlnu tsunami. Zahynulo nejméně lidí, 165 měst a vesnic bylo zničeno, další byli velmi vážně poškozeny. Sopka vytvořila kalderu, kde vzniká už nový sopečný kužel s názvem Anak Krakatau (Dítě krakatou). Mont Pelée (1902) Mont Pelée se nachází na ostrově Martinique a jeho výbuch 8. května 1902 je největším neštěstím způsobené žhavým mračnem. Předchozí erupce nebyli považované za důležité, a proto nebylo město ležící na ostrově evakuováno a následně tam vlivem kouřového mraku, který dosahoval teploty, až 700 stupňů zemřelo lidí. Z města se podařilo podle dochovaných záznamů přežít jen dvou lidem. 7. Ochrana Erupci sopek nemůžeme nijak zastavit, můžeme pouze předpovídat výbuchy i když i to není nikdy stoprocentní. Předpověď sopečné činnosti je velice složitou vědní disciplínou, často však na její analýze závisí mnoho lidských životů. Některé sopky dávají jasná znamení například zemětřesení, unikající kouř, nebo pokud je sopka v blízkosti moře, může se voda oteplovat. Předpovědi bývají přesnější zpravidla tam, kde známe chování sopek Obrázek 4: Mapa vulkanického ohrožení VI

7 minulosti. Třeba u havajských sopek bývají předpovědi velice přesné, ale předpovědět výbuch sopek, které nemáme přesně zmapované například Yellowstonská kaldera, je prakticky nemožné. Pro účely ochrany se sestavují mapy vulkanického ohrožení, které mapují, kam by se podle analýzy měla dostat láva, kde by se mohl objevit sopečný popel a kouř. Mezi další způsoby ochrany patří ochlazování lávových proudů, stavění bariér nebo koryt a samozřejmě evakuace osob z ohrožených míst. 8. Závěr Přestože předvídaní erupcí sopek se stále zlepšuje, nemůžeme se na tyto nejasné předpovědi spoléhat. Každý, kdo žije v blízkosti sopek, by tak měl dbát zvýšené opatrnosti, ale ani my ostatní, kteří aktivní sopku na území státu nemají, bychom neměli zůstávat v klidu, vždy je tu možnost vybuchnutí supervulkánu a takový výbuch by lidstvo nepřežilo. I když jsou sopky krásné, musíme si uvědomit jejich nebezpečnost. 9. Použité zdroje Internetový zdroj - sopka [online]. [cit ]. Dostupné z: Internetový zdroj - sopky [online]. [cit ]. Dostupné z: Internetový zdroj - sopečná činnost [online]. [cit ]. Dostupné z: Internetový zdroj - sopečná činnost [online]. [cit ]. Dostupné z: Internetový článek - Supervulkán v Yellowstone se probouzí? [online]. [cit ]. Dostupné z: Internetový článek - Pod Yellowstonem tiká časovaná bomba Země [online]. [cit ]. Dostupné z: Internetový článek - TOP 10 NEJVĚTŠÍ VULKANICKÉ KATASTROFY VŠECH DOB [online]. [cit ]. Dostupné z: nejvetsi-vulkanicke-katastrofy-vsech-dob/ VII

8 Internetový zdroj - Předpověď a ochrana [online]. [cit ]. Dostupné z: Seznam obrázků: Obrázek 1: Vznik kaldery... III Obrázek 2: Mapa sopek ve světě... III Obrázek 3: Rozmístění sopek v České republice... V Obrázek 4: Mapa vulkanického ohrožení... VI VIII