Zpráva z výzkumu mezi studenty sloužící pro zlepšení komunikace student pedagog

Transkript

1 Inteligentní multimediální e learningový portál Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Zpráva z výzkumu mezi studenty sloužící pro zlepšení komunikace student pedagog Ing. Marián Lamr 2011

2 Obsah 1. Charakteristika výzkumného šetření na TUL Cíle výzkumu Typický student FM Důvody pro studium na fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Aspirace, představy o povolání a studijní plány Průměrný plat Představa o zaměstnání Studijní plány Názory na korupci a známosti v přijímacím řízení Obecné názory na vysoké školství a hodnocení poskytovaného vzdělání Použitá literatura

3 1. Charakteristika výzkumného šetření na TUL 2011 V rámci projektu Inteligentní multimediální e learningový portál bylo uskutečněno výzkumné šetření mezi studenty TUL. Tento výzkum si klade za cíl nejen přispět k posílení Feedbacku vzdělávacího procesu komunikace na úrovni garant učitel student a zpět. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno na jaře roku Z důvodů porovnání s jinými výsledky byly některé sady otázek inspirovány výzkumem Studiu na vysoké škole 2004 a výzkumem prováděným v roce 2010 na TUL v rámci bakalářské práce Postoje studentů prvních ročníků TUL ke studiu. Hlavní cílovou skupinou šetření byli studenti prvního ročníku Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Především se jednalo o studenty oboru Informační technologie, kteří při studiu využívají multimediální e learningový portál. Jelikož právě studenti prvního ročníku jsou těmi, kteří se potřebují sžít se svojí novou rolí studenta vysoké školy, je důležité, aby se pedagogové zajímali o jejich názory a vnímání vysoké školy. 2. Cíle výzkumu Prvním cílem prováděného šetření bylo zjistit, jací studenti navštěvují první ročník fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, to znamená charakterizovat tzv. typického studenta navštěvujícího danou fakultu. Studenti byli dotazováni na základní údaje, tj. pohlaví, typ navštěvované střední školy, obor a město, ve kterém student maturoval a ve kterém žije. Dále byly zjišťovány důvody podání přihlášky na zmiňovanou fakultu a také jestli student hodlá pokračovat ve studiu nadále či případné příčiny jeho odchodu z fakulty. Dalším významným bodem bylo zjistit aspirace a cíle studentů daného oboru. To znamená, jakého stupně vzdělání chtějí dosáhnout, jak zřetelnou mají představu o budoucím zaměstnání, jaké by si v ideálním případě zaměstnání představovali. Stěžejním cílem bylo zjistit názory na poskytované vzdělání na dané fakultě. Studenti hodnotili přednášky/cvičení a pedagogy. Část dotazníku byla věnována vysokému školství všeobecně. 2

4 3. Typický student FM V době sběru dat studovalo první ročník Fakulty Mechatroniky, informatiky a mezioborových studií 207 studentů ve všech oborech a konkrétně obor informační technologie, z něhož byla většina dotázaných, studovalo 97 studentů. Z celkového počtu 75 vyplněných dotazníků bylo 69 dotazníků vyplněno studenty FM, což je dostatečné množství abychom mohli říci, že bude výzkum relevantní. Jak je vidět z tabulky 1, je složení studentů FM, co se týče pohlaví, dosti specifické. Z celkového počtu dotázaných bylo 96 procent mužů a pouhá 4 procenta žen. Tabulka 1 Procentuální zastoupení mužů a žen Muž Žena 96 % 4 % Zdroj: data šetření na TUL 2011 Graf 1: věkové rozložení respondentů zdroj: data šetření na TUL

5 Graf 1 vykresluje procentuálně věkové rozložení dotazovaných studentů. Z grafu můžeme vypozorovat, že většina studentů prvního ročníku je čerstvými absolventy střední školy. Následující tabulka ukazuje složení respondentů z hlediska typu školy, na které maturovali. Tabulka porovnává výsledky výzkumu z roku 2010 s aktuálními daty. Výsledky jsou si velice podobné a ukazují na to, že téměř tři čtvrtiny studentů tvoří absolventi středních odborných škol, což bychom mohli vysvětlit technickým zaměřením oboru, který respondenti studují. Zdá se, že oproti roku 2010 přibylo absolventů víceletých gymnázií a to téměř o 10 procent. Tabulka 2: Porovnání souboru studentů let 2010 a 2011 Typ SŠ soubor studentů TUL FM 2011 soubor studentů TUL FM 2010 Gymnázium víceleté 17 % 8,0 % Gymnázium čtyřleté 7 % 9,3 % Střední odborná škola 71 % 78,7 % Střední odborné učiliště 3 % 2,7 % Jiný typ střední školy 1 % 1,3 % Zdroj: data šetření na TUL 2011; Postoje studentů prvních ročníků ke studiu (2010) Jelikož je většina studentů IT FM absolventy středních odborných škol, podívejme se nyní, jaký studovali obor. Představu o procentuálním zastoupení jednotlivých oborů nám vykresluje Graf 2. Nejvíce studentů absolvovalo obor elektronické počítačové systémy (35 %). Druhý největší procentuální podíl obsadila skupina studentů, kteří absolvovali obor mechanik elektronik (16 %). Za zmínku ještě stojí obory jako automatizační technika, slaboproudá elektrotechnika a elektrotechnika, tyto skupiny se pohybují kolem osmi procent. Když se podíváme na všechny obory včetně jmenovaných, vidíme jasný výsledek v tom, že většina studentů Fakulty Mechatroniky jsou technici spjatí s oborem IT či elektronikou a navazují tak na svůj obor z absolvované střední školy. 4

6 Graf 2: Složení souboru studentů podle oboru absolvované SŠ zdroj: data šetření na TUL 2011 Následující graf poukazuje především na to, že TUL je univerzita regionální. Můžeme spoléhat pouze na data vypovídající pouze o studentech Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, avšak můžeme předpokládat, že tento obrázek vypovídá přibližně i o demografickém složení studentů TUL jako celku. Téměř polovina dotázaných studentů (44 %) je z Libereckého kraje. Dalších více jak 40 % studentů je z krajů sousedících s Libereckým Krajem. Kdybychom udělali pomyslný žebříček, mohli bychom říci, že na druhém místě se umístil kraj Královehradecký s více jak 20 % studentů a o třetí příčku se dělí Ústecký a Středočeský kraj s 11, respektive 10 procenty. Překvapivě vysoké procento (8 %) tvoří studenti ze zahraničí, především z Ukrajiny. 5

7 Graf 3: Procentuální zastoupení studentů podle místa bydliště zdroj: data šetření na TUL Důvody pro studium na fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Další zkoumanou oblastí byly důvody studentů, které je vedly k tomu, aby si podali přihlášku ke studiu na Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a nakonec se stali jejími studenty a součástí celé Technické univerzity v Liberci. Graf 4 vyobrazuje míru souhlasu s několika důvody proč studovat na FM TUL, které byly studentům nabídnuty v dotazníku. Studenti vybírali z několikastupňové škály, která vyjadřovala jejich míru souhlasu. Největší míru souhlasu dostali výroky: Jedná se o fakultu poskytující v daném oboru velmi dobré vzdělání, Když vystuduji tuto fakultu, budu moci vykonávat povolání, které bych rád/a vykonával/a a Mohu zde studovat obor, který jsem chtěl/a studovat nejvíce. Všechna tři tvrzení přesáhla hranici 90 % míry souhlasu. Mohli bychom z nich vyvodit, že studenti si Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií 6

8 zvolili, protože poskytuje v daném oboru velmi dobré vzdělání a daný obor je skutečně tím, který si přáli studovat a budou se vněm chtít rozvíjet a dále v něm i hledat zaměstnání. Graf 4: Důvody studentů pro studium na FM (míra souhlasu s jednotlivými výroky) zdroj: data šetření na TUL 2011 Důvod pro studium na dané fakultě, se kterým respondenti také ve velké míře souhlasili, byl také ten, že absolventi tohoto oboru hodně vydělávají. Poté co studenti vyjádřili svůj souhlas/nesouhlas s výroky uvedenými v grafu 4 vybráním jedné možnosti z několikastupňové škály byly v následující otázce požádáni, aby zaškrtly ten důvod, který pro ně byl tím nejdůležitějším při konečné volbě vysoké školy. Výsledky z této otázky ukazuje graf číslo 5. Zde jsou uvedeny počty studentů z celkového souboru (v procentech), kteří si vybrali daný výrok jako nejvýznamnější. Nejvíce studentů (56 %) si zvolilo výrok Mohu zde studovat obor, který jsem chtěl/a studovat nejvíce. O poznání méně (14 %) získal výrok Když vystuduji tuto fakultu, budu moci vykonávat povolání, které bych rád/a vykonával/a. Ostatní procentuální body se téměř rovnoměrně rozdělily mezi ostatní výroky a jsou v porovnání s výše zmíněným výrokem velice malé. 7

9 Graf 5: Nejdůležitější důvod pro studium na FM (počty studentů v procentech, kteří si jej zvolili) zdroj: data šetření na TUL Aspirace, představy o povolání a studijní plány Cílem výzkumu bylo zjistit i představy studentů o jejich budoucím životě. To znamená, zjistit aspirace studentů ohledně nejvyššího dosaženého vzdělání, jejich představu o budoucím povolání. Samostatnou otázkou byla také výše platu, jaký by si studenti představovali, až dostudují Průměrný plat Po výpočtu průměrného platu z dílčích platů tak, jak je studenti sami uvedli v dotazníku, vyšel očekávaný plat Kč. Porovnáme li to s hodnotou, která byla vypočítána v loňském roce v obdobném výzkumu, je tato částka téměř o 4 tisíce vyšší. Je nutné podotknout, že 13 procent respondentů letošního výzkumu uvedlo částku, která byla rovna nebo větší než Kč. 8

10 Tabulka 3: Průměrný očekávaný plat soubor studentů TUL FM 2011 soubor studentů TUL FM 2010 očekávaný plat (průměr) Kč Kč Zdroj: data šetření na TUL 2011; Postoje studentů prvních ročníků ke studiu (2010) 5.2. Představa o zaměstnání Představa respondentů o jejich budoucím zaměstnání se jeví spíše jako jasná a to více jak nadpoloviční většinou. Jak je vidět v grafu 6 tak 45 procentům dotázaných studentů je představa o zaměstnání docela jasná a 12 procentům jasná zcela. Nepříliš jasná je představa o zaměstnání 39 % respondentů. Pozitivní je ovšem, že pouze 4 procentům studentů je představa naprosto nejasná. Výsledky letošního průzkumu dá se říci, že korespondují s drobnými odlišnostmi s výsledky prováděnými v podobném loňském průzkumu. Graf 6: Představa o zaměstnání Zdroj: data šetření na TUL 2011; Postoje studentů prvních ročníků ke studiu (2010) 9

11 I když je podle studentů představa o jejich budoucím zaměstnání spíše jasná, tak při volné otázce Jaké by mělo být v ideálním případě vaše zaměstnání nevyplnilo tuto otázku 33 procent dotázaných. Tento jev bychom mohli vysvětlit tím, že studenti v tuto chvíli ještě nemají úplně přesnou představu o konkrétním zaměstnání, i když vědí, že budou chtít pracovat v oboru informačních technologií. Odpověď programátor uvedlo 34 procent respondentů, což se dá od studentů daného boru očekávat. S velkým odstupem se na třetím místě usadilo povolání správce sítě (6 %). Ostatní druhy zaměstnání tak jak je studenti uvedli v dotazníku, jsou zastoupena nepatrnými procentuálními podíly. Většinou se ale jedná o pozice v oboru IT. Graf 7: Představa studentů o zaměstnání, které hodlají po skončení studia vykonávat Zdroj: data šetření na TUL 2011 Pozitivně vnímají studenti i svoje uplatnění na trhu práce, protože si téměř dvě třetiny myslí, že po ukončení studia najdou odpovídající zaměstnání. Podrobnější výsledky ukazuje Graf 8, který porovnává opět data letošní s daty pořízenými v loňském roce. Oproti loňským výsledkům se o deset 10

12 procent změnily hodnoty u odpovědí,,rozhodně ano a,,spíše ne. V roce 2010 si bylo naleznutím odpovídajícího zaměstnání absolutně jisto 23 procent respondentů a letos již jen 12 procent. Naopak názor, že odpovídající zaměstnání studenti spíše nenaleznou, loni sdílelo pouhých 18 procent a v letošním roce již 28 procent. Je zde tedy vidět posun názoru k menší nejistotě od absolutní jistoty. Graf 8: Očekávání, že studenti naleznou po ukončení studia odpovídající zaměstnání Zdroj: data šetření na TUL 2011; Postoje studentů prvních ročníků ke studiu (2010) 5.3. Studijní plány Jak ukazuje Graf 9, tak k opětovnému podání přihlášky se rozhodla pouhá 4 procenta dotázaných, což v našem případě znamená pouze tři studenty. Jeden ze zmíněných chce studovat obor, na který se v předešlém roce nedostal a další dva si přihlášku chtějí dát pro jistotu v případě, že neuspějí na stávajícím oboru. Graf číslo 10 ukazuje, jakého stupně vzdělání chtějí studenti dosáhnout. Výsledky opět korespondují s daty roku z Nejvíce studentů (72 %) chce dosáhnout magisterského stupně vzdělání. 11

13 Graf 9: Podíl studentů, kteří si chtějí podat přihlášku ke studiu Zdroj: data šetření na TUL 2011 Graf 10: Nejvyšší stupeň vzdělání, kterého by chtěli studenti dosáhnout Zdroj: data šetření na TUL 2011; Postoje studentů prvních ročníků ke studiu (2010) 12

14 6. Názory na korupci a známosti v přijímacím řízení Názory studentů na vliv známostí a korupce při přijímacím řízení jsou obdobné jako v roce Drtivá většina studentů je přesvědčena o tom, že vliv korupce či známostí v přijímacím řízení na TUL nehraje žádnou roli. Graf 11: Role korupce a známostí v přijímacím řízení podle studentů v roce 2010 Zdroj: Postoje studentů prvních ročníků ke studiu (2010) Graf 12: Role korupce a známostí v přijímacím řízení podle studentů v roce 2011 Zdroj: data šetření na TUL

15 7. Obecné názory na vysoké školství a hodnocení poskytovaného vzdělání Míru souhlasu s několika vybranými výroky týkající se všeobecných názorů na vysoké školství ukazuje Tabulka 4. Výsledky z roku 2010 a 2011 jsou si opět velmi podobné a dalo by se z nich odvodit, že studenti vnímají vysokoškolské vzdělání jako investici pro jednotlivce i společnost a přáli by si, aby byla studentům zajištěno bezplatně. Studenti v letošním výzkumu ještě razantněji odmítají zrušení přijímacího řízení na VŠ a účast korupce při přijímání na VŠ. Nejvíce se rozcházejí letošní a loňské názory v otázce : Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí. Tabulka 4: Obecné názory na vysoké školství Hodnocený výrok Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání všem, kteří o něj projeví zájem Na soukromé vysoké školy se většinou hlásí ti, kteří nebyli přijati na státní vysoké školy Přijímací zkoušky na vysoké školy umožňují vybírat uchazeče skutečně podle toho, jaké mají předpoklady pro studium Stát by měl v získání vysokoškolského vzdělání finančně pomáhat jen těm, kteří to opravdu potřebují Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí Stát by měl přispívat na vzdělání studentům soukromých vysokých škol stejně jako v případě státních vysokých škol míra souhlasu v procentech rozdíl 85 % 97 % 12% 88 % 90 % 2% 69 % 71 % 2% 73 % 68 % 5% 58 % 64 % 6% 62 % 46 % 16% 45 % 41 % 4% Studium na vysoké škole by nemělo být úplně zadarmo 39 % 36 % 3% Přijímací zkoušky na vysoké školy by se měly zrušit 22 % 9 % 13% Bez známosti a protekce se mladý člověk u nás na vysokou školu nedostane 16 % 7 % 9% Zdroj: data šetření na TUL 2011; Postoje studentů prvních ročníků ke studiu (2010) 14

16 Tabulka 5: Hodnocení poskytovaného vzdělání míra souhlasu v procentech rozdíl Studium na této škole rozvíjí mé logické myšlení 91 % 96 % 5 % Přednášející jsou vždy dobře připraveni 84 % 90 % 6 % Přednášející jsou opravdovými odborníky ve svém oboru 83 % 90 % 7 % Přednášky a semináře/cvičení mají vysokou úroveň 82 % 88 % 6 % Vyučující rádi a ochotně poskytují studentům pomoc a diskutují s nimi o sporných problémech a otázkách Studium na této škole rozvíjí mou schopnost kritického myšlení a tvorby vlastního úsudku 81 % 87 % 6 % 81 % 82 % 1 % Vyučující oceňují tvořivost a samostatný úsudek studentů 69 % 78 % 9 % Řada přednášejících jsou osobnosti, kterých si studenti váží 72 % 76 % 4 % Věřím tomu, že mě studium na této škole dobře připraví pro uplatnění na pracovním trhu 89 % 76 % 1 3% Studium na této škole mě intelektuálně stimuluje 55 % 72 % 17 % Studium na této škole mě motivuje k dosažení co nejlepších výsledků 57 % 71 % 14 % Studium na této škole rozvíjí mé komunikační dovednosti 61 % 68 % 7 % Přednášky a semináře/cvičení vyžadují průběžnou přípravu 76 % 66 % 1 0% Přednášející poskytují informace o nejnovějších poznatcích v oboru 73 % 66 % 7 % Přednášející dokáží svým přístupem vzbudit větší zájem o obor 57 % 65 % 8 % Škola mi poskytuje dostatek příležitostí ověřit si nabyté poznatky v praxi Studenti si mohou sami výběrem přednášek a seminářů zvolit své individuální studijní zaměření 63 % 57 % 6 % 61 % 50 % 11 % Ve škole se učím týmové práci 64 % 44 % 20 % Účast na přednáškách je většinou ztráta času 55 % 35 % 20 % Přednášející hodně využívají zajímavé a netradiční formy vyučování 24 % 24 % 0 % Účast na seminářích/cvičeních je většinou ztráta času 20 % 13 % 7 % Zdroj: data šetření na TUL 2011; Postoje studentů prvních ročníků ke studiu (2010) Jak hodnotí studenti poskytované vzdělání, bylo zjišťováno pomocí dvaceti jedna tvrzení. U každého tvrzení měli studenti možnost v několikastupňové škále vyjádřit svůj souhlas s daným výrokem. 15

17 Výsledky porovnané s tvrzeními z minulého roku jsou prezentovány v Tabulce 5. Studenti oceňují odbornou úroveň vyučujících, kvalitu jejich přednášek a přístup ke studentům. Největší souhlas studenti vyjádřili s tvrzením, že vysoká škola rozvíjí jejich logické myšlení. Devadesátiprocentní hranici pokořili i výroky Přednášející jsou vždy dobře připraveni, Přednášející jsou opravdovými odborníky ve svém oboru. Nejméně respondenti souhlasili s výrokem, že by cvičení byla ztrátou času. Nesouhlas studenti také vyjádřili s obdobným tvrzením o přednáškách. Podle studentů učitelé také nepoužívají příliš zajímavé a netradiční formy vyučování. Nejvíce se výsledky liší v otázkách: Ve škole se učím týmové práci a Účast na přednáškách je většinou ztráta času. V obou případech rozdíl činí dvacet procentních bodů. Ze zmíněného vyplývá, že studenti si letos více než loni cení přednášek, ale pocit, že se učí týmové práci, je menší. 16

18 Použitá literatura Lamr, Marián. Postoje studentů prvních ročníků TUL ke studiu.2010 Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Pro uchazeče. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Havlíčkův Brod : Grada, MATĚJŮ, P.; SIMONOVÁ, N.; STRAKOVÁ, J.; VITÁSKOVÁ, A.; BASL, J. Dotazník k výzkumu Studium na vysoké škole 2004 : [online]. 17