1) Prameny obch. práva (obecně, v evr.právu a č. právu, působnost obch.zákoníku)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1) Prameny obch. práva (obecně, v evr.právu a č. právu, působnost obch.zákoníku)"

Transkript

1 1) Prameny obch. práva (obecně, v evr.právu a č. právu, působnost obch.zákoníku) O českém právním systému a obecně i o celém kontinentálním právu lze říci, že se jedná o psané právo, protože za prameny práva považuje (na rozdíl od angloamerického právního systému) téměř výhradně psané právní normy tedy obecně závazné právní normy (zákony). Obchodní právo však za prameny práva považuje i normy vzniklé živelně, nezávisle na orgánech státu (obchodní zvyklosti, dobré mravy hospodářské soutěže). Obchodní zákoník vymezuje prameny obchodního práva v 1/2 v návaznosti na vymezení samotného obchodního práva v 1/1. 1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. (2) Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon. 1/1 Obchodní právo soubor norem upravující a) postavení podnikatele, b) obchodní závazkové vztahy a c) další vztahy s podnikáním související 1/2 Prameny obchodního práva tyto právní vztahy se řídí především obchodním zákoníkem, nelze-li je tak řešit, řeší se podle občanského práva, nelze-li je řešit ani tak, řeší se podle obchodních zvyklostí a není-li jich, tak podle zásad, na kterých spočívá obchodní zákoník. Máme-li to shrnout, lze tedy říci, že prameny obchodního práva jsou: 1) Obchodní zákoník (č. 513/1991 Sb.) 2) Další speciální právní předpisy doplňující obchodní zákoník - Živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.) - Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (č. 182/2006 Sb. - nahradil původní zákon o konkursu a vyrovnání) - Zákon o ochraně hospodářské soutěže (č. 143/2001 Sb. nahradil původní č. 63/1991 Sb.) - Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) - zákony upravující cenné papíry - Zákon směnečný a šekový - Zákon o dluhopisech - Zákon o cenných papírech - Zákon o BCP (Burza cenných papírů) - Zákon o bankách - Zákon o ČNB - Zákon o pojišťovnictví - zákony upravující ochranu průmyslového vlastnictví a) zákony upravující práva na označení - Zákon o ochranných známkách - Zákon o ochraně označení původu b) zákony upravující práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti - Zákon o ochraně průmyslových vzorů - Zákon o vynálezech a průmyslových vzorech 1

2 - Zákon o užitných vzorech a další 3) Občanský zákoník 4) Obchodní zvyklosti a dobré mravy hospodářské soutěže považují se za pramen práva tehdy, zachovávají-li se obecně v příslušném obchodním odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy či zákonem; obchodní zvyklosti, jež jsou obsahem smlouvy se použijí přednostně před dispozitivními ustanoveními OBCHZ; zvláštní úprava obchodních zvyklostí platí pro mezinárodní obchod 5) Obecné právní zásady zásady, na kterých spočívá obchodní zákoník; výslovně nejsou uvedeny, ale lze je dovodit z ustanovení OBCHZ (zásada smluvní volnosti, zásada rovného postavení stran, zásada zákazu zneužití menšiny nebo většiny hlasů) 6) Analogie OBCHZ výslovně nezmiňuje, ale lze dovodit na základě vztahu k OZ; v OZ je totiž obsaženo ustanovení o použití OZ i na vztahy výslovně jím neupravené, ale podobné analogie 853; je-li tedy OZ lex generalis ve vztahu k OBCHZ jenž je vůči OZ lex specialis, je i možné použití analogie 853(OZ) Občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, se řídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší. 7) Právo Evropské unie na základě vstupu do EU u nás je evropské právo přímo aplikovatelné 8) Mezinárodní smlouvy ustanovení OBCHZ se použije, jen pokud MS závazná pro ČR, jež byla uveřejněna ve SB, neobsahuje jinou úpravu 756 Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, neobsahuje odlišnou úpravu. - Naopak za pramen obchodního práva se nedá považovat pro svou nejednotnost a nedostatečnou rozvinutost soudní rozhodovací praxe (judikatura). Evropské právo - primární komunitární právo - tvořeno zakládacími dokumenty ES(Římská sml.-1957, - Maastrichtská sml.-1992, - Amsterodamská sml.-1997, - Niceská sml.-2000; - Lisabonská sml. 2009; - původci pramenů jsou členské státy EU jako smluv.strany sekundární komunitární právo tvořeno orgány EU (Ep,Er,Ek) - jen v oblastech vymezených v zakl. smlouvě - opora předpisů v primárním právu; - prameny sekundárního kom. práva - nařízení - obecný význam; závazná zásadně ve všech člen. státech; vznikají z nich práva i povinnosti pro člen.státy i FO a PO na jejich území (účinek ve vertikální i horizontální rovině); transpozice se nepřipouští; nástroj sjednocení práv. úpravy v čl. státech (věcnou působ. plně potlačí národní právozásada přednosti) - směrnice - obecný význam; závazné pro čl. státy EU, jimž jsou adresovány ohledně cílů, jež mají být jimi dosaženy; formu a prostředky si volí orgány čl. států; nevčasné promítnutí do národního práva znamená porušení primárního práva - otázka přímé aplikovatelnosti - ve vztahu osoba x stát (vertikála) bezprostřední účinnost - v horizontále ESD vyloučil přímou aplikovatelnost možnost poškozených subjektů domáhat se náhrady škody na státu - musí být ve směrnici založeno právo jednotlivce, obsah práva je přímo odvoditelný, kauzální nexus - rozhodnutí - zavazují jen strany řízení, v němž byla vydána 2

3 Aplikace a interpretace zásada konformní interpretace harmonizovaných norem národního práva; povinnost k harmonizaci národního práva s evropským nekončí přijetím předpisu do národního práva (přizpůsobení právního řádu směrnici), ale dále pokračuje povinností orgánů aplikace práva (i soudů) přispívat k co nejdůslednějšímu naplnění cílů směrnice. Komunitární norma způsobí při výkladu odsun národního kontextu do pozadí (stejně i metody interpretace obvyklé pro daný stát) a jako hlavní metoda interpretace se uplatní systematický a účelový výklad sledující záměry komunitárního normodárce. Směrnice působí v národním právu také nepřímo (nepřímý účinek) - obsahu harmonizovaných ustanovení je nutno věnovat značnou pozornost, protože jinak je možno neznalostí přisoudit obvyklý význam i když pravý obsah pojmu může být úplně jiný. Rozhodující je jaký význam přiřkne pojmu ESD. Řízení o předběžné otázce výlučnou pravomoc k unifikaci výkladu má ESD a proto stane -li se ustanovení součástí evropského práva, v konečné instanci rozhodne právě ESD. Obchodní zákoník - předmět úpravy a struktura Předmět úpravy obchodního zákoníku je vymezen hned v jeho 1/1, kde jsou vymezeny tři základní okruhy, které jsou předmětem úpravy obchodního zákoníku. Jsou to: 1) postavení podnikatele 2) obchodní závazkové vztahy 3) některé další vztahy s podnikáním související ad. 1) postavení podnikatele zahrnuje především úpravu obecných otázek, jako je vymezení podnikání a podnikatele, jednání podnikatele, vymezení obchodního majetku a obchodního jmění, úprava obchodní firmy, ale i úpravu obecných otázek týkajících se obchodních společností a družstev (jejich založení, vznik, vnitřní organizaci, řízení, ale i jejich zrušení a zánik) ad. 2) obchodní závazkové vztahy jejich vymezení je obsaženo v 261 Obch.z., a patří sem: a) vztahy mezi podnikateli, jestliže se týkají jejich podnikatelské činnosti, b) vztahy mezi státem a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, a jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb, c) další vztahy např. mezi zakladateli obch. spol. a družstev, mezi jejich společníky, ze smlouvy o prodeji či nájmu podniku, z burzovních obchodů, ze smlouvy o běžném účtu, z bankovní záruky aj. d) vztahy vzniklé při zajišťování závazků z výše uvedených vztahů e) podle 262 se úpravou obchodních závazkových vztahů řídí i další vztahy, pokud si to smluvní strany spolu písemně dohodnou ad. 3) další vztahy s podnikáním související sem se řadí zpravidla úprava hospodářské soutěže, účetnictví podnikatelů či obchodního rejstříku apod. 261 (1) Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. (2) Touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb. (3) Touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy a) mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, jakož i vztahy ze smluv, jimž se převádí podíl společníka, b) mezi zakladateli družstva a mezi členem a družstvem jakož i mezi členy družstva navzájem, pokud vyplývají z členského vztahu v družstvu, jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností, c) z úplatných smluv týkajících se cenných papírů a jejich zprostředkování ( 642), 3

4 d) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí ( 476), smlouvy o nájmu podniku ( 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu ( 117a), smlouvy o úvěru ( 497), smlouvy o kontrolní činnosti ( 591), smlouvy zasílatelské ( 601), smlouvu o provozu dopravního prostředku (638), smlouvy o tichém společenství ( 673), smlouvy o otevření akreditivu ( 682), smlouvy o inkasu ( 692), smlouvy o bankovním uložení věci ( 700), smlouvy o běžném účtu ( 708) a smlouvy o vkladovém účtu ( 716), e) z bankovní záruky ( 313), z cestovního šeku ( 720) a slibu odškodnění ( 725). f) mezi společností nebo družstvem a osobou, která je statutárním orgánem nebo jiným orgánem nebo jeho členem, g) mezi zakladateli a správcem vkladu, h) z finančního zajištění19) (4) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích, jež se řídí touto částí zákona podle předchozích odstavců a zástavní právo k cenným papírům v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem. (5) Při použití této části zákona podle odstavců 1 a 2 je rozhodující povaha účastníků při vzniku závazkového vztahu. (6) Smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Směnná smlouva související s podnikáním stran se však řídí tímto zákonem a použijí se na ni přiměřeně ustanovení tohoto zákona o kupní smlouvě; při plnění závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při převzetí zboží postavení kupujícího. (7) Pojistná smlouva se řídí občanským zákoníkem a zvláštními zákony. 262 (1) Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. (2) Dohoda podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu. (3) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění závazků ze smluv, pro něž si strany zvolily použití tohoto zákona podle odstavce 1, jestliže osoba poskytující zajištění s tím projeví souhlas nebo v době vzniku zajištění ví, že zajišťovaný závazek se řídí touto částí zákona. (4) Ve vztazích podle 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. Způsoby úpravy vztahů spadajících do předmětu úpravy OBCHZ: 1) vztahy, které OBCHZ upravuje výlučně (úprava komplexní), takže aplikace OZ není možná např. uznání závazku, ručení atd.; přitom však může jít o vztahy upravené v obou zákonících či jen výlučně v OBCHZ 2) vztahy v OBCHZ upravené, avšak nikoliv celém rozsahu (ne-komplexně), ale jen z části ve formě doplnění a modifikací; z uplatnění tak není vyloučena aplikace úpravy OZ 3) vztahy OBCHZ vůbec neupravené výlučná aplikace OZ (kupní smlouva o nemovitosti) Struktura obchodního zákoníku (viz. ÚZ) obchodní zákoník se dělí na tři základní resp. čtyři části: Úvod Hlavička zákona Část I Obecná ustanovení Část II. Obchodní společnosti a družstvo Hlava 1 Obchodní společnosti Díl c Obecná ustanovení Díl e Veřejná obchodní společnost 4

5 Díl e Komanditní společnost Díl e Společnost s ručením omezeným Díl zb Akciová společnost Hlava Družstvo Část III. Obchodní závazkové vztahy Hlava Obecná ustanovení Hlava 2 Zvláštní ustanovení o některých obchodních závazkových vztazích Díl Kupní smlouva Díl Ujednání v souvislosti s kupní smlouvou Díl a Smlouva o prodeji podniku Díl 3A 488b - 488i Smlouva o nájmu podniku Díl Smlouva o koupi najaté věci Díl Smlouva o úvěru Díl Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví Díl Smlouva o uložení věci Díl Smlouva o skladování Díl Smlouva o dílo Díl Smlouva mandátní Díl Smlouva komisionářská Díl Smlouva o kontrolní činnosti Díl Smlouva zasílatelská Díl Smlouva o přepravě věci Díl Smlouva o nájmu dopravního prostředku Díl Smlouva o provozu dopravního prostředku Díl Smlouva o zprostředkování Díl a Smlouva o obchodním zastoupení Díl Smlouva o tichém společenství Díl Smlouva o otevření akreditivu Díl Smlouva o inkasu Díl Smlouva o bankovním uložení věci Díl a Smlouva o běžném účtu Díl b Smlouva o vkladovém účtu Díl Cestovní šek Díl Slib odškodnění Hlava Zvláštní ustanovení pro závazkové vztahy v mezinárodním obchodu mezinárodním obc mezinárodním obchodu Část IV Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Ustanovení částí 1., 2. a 4. jsou, pokud z textu ustanovení nevyplývá jinak, ustanovení dispozitivní, ustanovení 3. části jsou rovněž dispozitivní s výjimkou ustanovení taxativně uvedených v 263, která jsou kogentní (tzn., že se od nich nelze např. dohodou stran odchýlit); dle 2 (3) OZ je možné dohodou účastníků upravit vzájemná práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. 263 (1) Strany se mohou odchýlit od ustanovení této části zákona nebo její jednotlivá ustanovení vyloučit s výjimkou ustanovení 261 a 262, 263 až 272, 273, 276 až 288, 301, 303, 304, 306 odst. 2 a 3, 308, 311 odst. 1, 312, 321 odst. 4, 322, 323 až 323f, 324, 341, 344, 355, 365, 369a odst. 4 až 7, 370, 371, 376, 382, 384, 386 až 408, 444, 458, 459, 477, 478, 479 odst. 2, 480, 483 odst. 3, 488, 488a, 488c až 488e, 493 odst. 1 věta druhá, 499, 509 odst. 1, 528, 535, 592, 597, 608, 612 až 614, 620, 622 odst. 4, 628, 629, 655, 655a, 658, 659a, 659b, 659c, 660 odst. 4 a 5, 662 odst. 2 a 3, 662a odst. 3, 668 odst. 2, 3, 4 a 6, 669 odst. 6, 669a odst. 2, 672a, 673 odst. 2, 678, 679 odst. 1, 680, 707, 709 odst. 3, 710 odst. 2 a 3, 713 odst. 2, 714 odst. 4, 715a, 718 odst. 1, 719a, 722 až 724, 729, 743 a 745 odst. 2. (2) Strany se nemohou odchýlit od základních ustanovení v této části a od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu. 5

6 2 (OZ) (3) Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. Věcná, osobní a časová působnost obchodního zákoníku Obecně je působnost obchodního zákoníku vymezena hned v jeho 1/1 podle kterého obchodní zákoník upravuje a) postavení podnikatele, b) obchodní závazkové vztahy a c) další vztahy s podnikáním související (úprava hospodářské soutěže, obchodní rejstřík aj.) Konkrétně je působnost obchodního zákoníku vymezena zejm. v jeho 261, podle kterého obchodní zákoník obligatorně upravuje (věcné hledisko): a) vztahy mezi podnikateli, jestliže se týkají jejich podnikatelské činnosti, b) vztahy mezi státem (samosprávnou územní jednotkou či státní organizací) a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, a jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb, c) další vztahy vyjmenované v odst. 3 ( 261) např. mezi zakladateli obch. spol. a družstev, mezi jejich společníky, vztahy týkající se účasti na společnosti či vztahy vyplývající z členského vztahu k družstvu; z burzovních obchodů a jejich zprostředkování; ze smlouvy o prodeji či nájmu podniku, zástavní právo k obchodnímu podílu, smlouvy o tichém společenství; ze smlouvy o běžném účtu, z bankovní záruky aj. d) vztahy mezi společností nebo mezi družstvem a osobou, která je statutárním orgánem nebo jiným orgánem nebo jeho členem e) vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků vzniklých z těchto výše uvedených právních vztahů Podle obchodního zákoníku se však mohou řídit i další právní vztahy i přes to, že se na ně působnost obchodního zákoníku podle 261 obligatorně nevztahuje (osobní hledisko): a) strany si mohou písemně dohodnout, že jejich závazkový vztah se bude řídit obchodním zákoníkem (dohoda však nesmí směřovat ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem - neplatnost) b) stejně tak i vztahy vzniklé při zajištění takovýchto závazků se mohou řídit obchodním zákoníkem, pokud s tím osoba poskytující zajištění projeví souhlas či pokud o tom v době vzniku zajištění ví Z hlediska časového je pro posouzení toho, zda se vztahy mezi účastníky řídí podle obchodního zákoníku, rozhodující povaha účastníků při vzniku závazkového vztahu 261 (5). OBCHZ se řídí i vztahy jiných osob než podnikatelů - 4 stanoví li tak OBCHZ či jiný zákon; např. ustanovení hospodářské soutěže dopadají nejen na podnikatele, ale na soutěžitele ; OBCHZ se řídí i vztahy, v nichž je účastníkem stát, popř. státní organizace, územní samosprávná jednotka apod. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná - mezinárodní smlouvy ustanovení OBCHZ se použije, jen pokud MS závazná pro ČR, jež byla uveřejněna ve SB, neobsahuje jinou úpravu přechodné ustanovení pro použití hospodářského zákoníku stanoveno, že hospodaření organizací s majetkem státu se řídí dosavadními předpisy toto ustanovení je určitým legislativním reliktem, který byl z části překonán zákonem 219/2000 o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích; dosavadní státní příspěvkové organizace (včetně státních podniků) se staly právnickými osobami hospodařícími s majetkem státu; státní podnik 6

7 je rovněž právnickou osobou a má právo s majetkem státu hospodařit; předpisy o likvidaci společnosti se použijí obdobně i na státní podniky - mimořádně významným je ustanovení 763 o působnosti dosavadních předpisů (platících před účinností OBCHZ a jež byly OBCHZ zrušeny - hospodářský zákoník - zákoník mezinárodního obchodu 763 (1) obchodním zákoníkem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti ( ) - právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti OBCHZ a práva z nich vzniklá, jakož i práva z odpovědnosti za porušení závazků z hospodářských a jiných smluv uzavřených přede dnem účinnosti OBCHZ se řídí dosavadními předpisy; výjimky tvoří pouze smlouva o běžném účtu, vkladovém účtu a o uložení CP a jiných hodnot ty se řídí OBCHZ i když k jejich uzavření došlo před tímto datem 763 (2) podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti OBCHZ, jakož i lhůty k uplatnění práv, které teprve začnou běžet - tato řešení zakotvil OBCHZ v zájmu právní jistoty a vyloučení nežádoucí retroaktivity 764 řeší přechod obchodních společností (vzniklých před ) do režimu OBCHZ od roku 1992 se povinně řídily ustanoveními OBCHZ; nevyhovění těmto podmínkám mohlo vést až k soudnímu zrušení dané společnosti; řešen i problém akcií poskytujících výhody nepřípustné OBCHZ 765 přechodná ustanovení týkající se družstev vzniklých před účinností OBCHZ tato družstva se přeměňují na subjekty dle platného OBCHZ, postup stanovil zvláštní zákon; nevyhovění vedlo k likvidaci družstva. 761 (1) Právo hospodaření státních organizací s majetkem státu se řídí dosavadními předpisy, včetně ustanovení 64, 65 a 72 až 74b hospodářského zákoníku, do vydání nové úpravy zákona Federálního shromáždění a národních rad. (2) Ustanovení 70 až 75 se použijí obdobně i na likvidaci jiných právnických osob než obchodních společností, jestliže nemají právního nástupce a z právních předpisů, jež je upravují, nevyplývá něco jiného. 763 (1) Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona a práva z nich vzniklá, jakož i práva z odpovědnosti za porušení závazku z hospodářských a jiných smluv uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy. Smlouvy o běžném účtu, smlouvy o vkladovém účtu, smlouvy o uložení cenných papírů a jiných hodnot se však řídí tímto zákonem ode dne jeho účinnosti, i když k jejich uzavření došlo před tímto dnem. (2) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, které se podle předchozího odstavce řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. 764 (1) Právní povaha veřejných obchodních společností, komanditních společností, společností s ručením omezeným a akciových společností, které vznikly podle dosavadních předpisů, se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. (2) Ustanovení společenské smlouvy, popřípadě stanov obchodních společností uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; společníci, popřípadě orgány obchodních společností přizpůsobí do jednoho roku od tohoto dne společenské smlouvy, popřípadě stanovy úpravě tohoto zákona a zašlou je rejstříkovému soudu. Jestliže tak neučiní, vyzve je k tomu rejstříkový soud, který ve výzvě zároveň stanoví dodatečnou přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí této dodatečné lhůty soud společnost zruší a nařídí její likvidaci. (3) Akcie vydané před účinností tohoto zákona, s nimiž jsou spojeny výhody, které tento zákon nepřipouští, pozbývají těchto výhod dnem účinnosti tohoto zákona. 765 (1) Družstva, která vznikla před účinností tohoto zákona se přeměňují na společnosti nebo družstva podle tohoto zákona způsobem, který stanoví zvláštní zákon. 7

8 (2) Družstva přeměněná podle odstavce 1 přizpůsobí své stanovy tomuto zákonu ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem uvedeným v odstavci 1. Do této doby předloží své stanovy přizpůsobené úpravě družstev podle tohoto zákona rejstříkovému soudu s žádostí o provedení potřebných změn v obchodním rejstříku. S přizpůsobenými stanovami předloží současně zápis o členské schůzi, na které byla schválena změna stanov. Zápis zahrne schválenou výši zapisovaného základního jmění a podíly členů na něm. Zapsáním změn se pokládají dosavadní družstva za družstva založená podle tohoto zákona. (3) Právní povaha družstev uvedených v odstavci 1 se řídí do zápisu změn v obchodním rejstříku podle odstavce 2 dosavadními právními předpisy a stanovami. (4) Jestliže družstva uvedená v odstavci 1 nepožádají o provedení změn v obchodním rejstříku ve stanovené lhůtě a neučiní tak ani po výzvě soudu, nařídí soud likvidaci družstva. (5) Ustanovení zvláštního zákona uvedeného v odstavci 1, jež upravují majetkové podíly na čistém obchodním jmění družstva, se použijí i pro určení podílu na likvidačním zůstatku. Není-li rozdělení schváleno valnou hromadou oprávněných osob, rozhodne o rozdělení soud. 2) Podnikání a podnikatel; neoprávněné podnikání a jeho soukromoprávní důsledky, podnikání zahraničních osob Oba pojmy, jak podnikání tak i podnikatel, jsou jako základní pojmy obchodního práva definovány hned v úvodu obchodního zákoníku v 2. 2 Podnikání (1) Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. (2) Podnikatelem podle tohoto zákona je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. (3) Místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku ( 7) se rozumí adresa jejího umístění. Podnikání soustavná činnost, prováděná samostatně podnikatelem, jeho vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku pět, resp. šest kumulativních znaků podnikání 1) soustavnost musí se jednat o pravidelnou či opakovanou činnost (nemusí být nepřetržitá i sezónní podnikání je podnikáním), která má pokračující charakter 2) samostatnost jen ten, kdo příslušnou činnost provozuje, sám rozhoduje o jejím způsobu, rozsahu, době a místě výkonu apod. aniž by podléhal organizačním dispozicím jiné osoby 3) vlastním jménem osoba jedná pod svým jménem a příjmením či pod obchodní firmou, pod nimiž je registrována (nejedná tedy jménem jiné osoby) 4) na vlastní odpovědnost osoba sama odpovídá za případné porušení závazků či právních předpisů, za výsledek své podnikatelské činnosti, event. za způsobenou škodu 5) za účelem dosažení zisku není rozhodující, zda zisk byl skutečně dosažen (i ztráta); stačí, když je pouze záměrem a motivem podnikatele 6) činnost musí být provozována podnikatelem Za podnikání je třeba považovat jen takovou činnost, které je oprávněná, tedy nejde-li o činnost zakázanou nebo činnost prováděnou bez podnikatelského oprávnění; pojem podnikání v OBCHZ je oproti živnostenskému podnikání podle ŽZ svým rozsahem širší, poněvadž pod 8

9 pojmem podnikání zahrnuje nejen živnosti, ale i činnosti dalších podnikatelských subjektů viz níže. Je namístě zdůraznit, že ustanovení 2 (2) OBCHZ je nutno vykládat tak, že příslušná osoba je podnikatelem podle OBCHZ pouze tehdy, pokud skutečně podniká, resp. provozuje a tedy nestačí, je-li oprávněna podnikat, resp. provozovat Podnikatel obchodní zákoník definuje čtyři typy osob, které považuje za podnikatele. 1) osoby zapsané v obchodním rejstříku do obchodního rejstříku se zapisují: a) obchodní společnosti a družstva b) další právnické osoby, o nichž to stanoví zákon (státní podniky, banky, burzy apod.) c) všechny zahraniční osoby, které zde chtějí podnikat (fyzické i právnické vč. org. složek) d) fyzické osoby podnikatelé - s výnosy přes 120 mil za dvě po sobě následující úč. obd. - o kterých to stanoví právní předpis - které o to požádají (s bydlištěm v ČR nebo v EU); dále se však nečiní rozdílu mezi osobou zapsanou povinně a osobou zapsanou dobrovolně 2) osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění živnostenský list či koncesní listina; tyto osoby jsou evidované v živnostenském rejstříku 3) osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění (podle zvl. předpisů) sem patří zejm. tzv. svobodná povolání provozovaná podle zvl. zákonů (lékaři, advokáti, tlumočníci, auditoři, burzovní makléři aj.); především sem patří osoby vyloučené z působnosti ŽZ, protože jejich podnikání je upraveno zvláštními zákony; spadají sem i osoby zřízené podle zvl. zákonů, které podnikají, např. Český rozhlas 4) fyzické osoby provozující zemědělskou výrobu zapsané do evidence (podle zvl. předpisu) jedná se o samostatně hospodařící rolníky (řadí se sem i hospodaření v lesích a na vodních plochách) podle zákona o soukromém podnikání občanů Podle těchto vymezení jsou podnikateli tedy i ty právnické osoby, které sice vznikají bez podnikatelského cíle (a nemají tudíž předmět podnikání, ale předmět činnosti), ale zapisují se do obchodního rejstříku. Pouhý fakt, že jsou zapsány v obchodním rejstříku z nich činí podnikatele ve smyslu obchodního zákoníku podnikatelé podle právní formy ; jde však v podstatě jen o jakousi právně-formalistickou hříčku, jelikož tyto osoby ve skutečnosti nepodnikají a ani nejsou oprávněny podnikat Místo podnikání vztahuje se k podnikateli fyzické osobě; je jím adresa osoby zapsaná jako její místo podnikání v OR či jiné řádné evidenci název ulice, čp., obec; podnikatel je povinen zapisovat do rejstříku své skutečné místo podnikání; Sídlo organizační složky podniku adresa jejího umístění, tj. adresa, na níž se nachází vedení, které organizační složku řídí (obdobně jako u místa podnikání či sídla PO) V současné koncepci obchodního práva je uplatňována zásada rovných podmínek pro podnikání zahraniční osoby mohou tedy na území ČR podnikat v zásadě za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby. Tato koncepce vychází z čl. 26 LZPS, podle kterého každý má právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž podmínky a omezení může stanovit pouze zákon. (např. devizový zákon zakazuje prodej nemovitostí devizovým cizozemcům); je však upřednostňována zásada reciprocity. Podle OBCHZ musí být všechny zahraniční osoby (jak fyzické, tak i právnické) zapsány v obchodním rejstříku a podnikat mohou tedy v rozsahu zapsaného předmětu podnikání; 9

10 oprávnění podnikat jim vzniká zápisem do obchodního rejstříku zápis je konstitutivní; zápis do OR jako předpoklad oprávnění zahr. osoby podnikat na území ČR se nevyžaduje u fyzických osob s bydlištěm na území EHP (EU + Norsko, Island a Lichtenštejnsko); k tomu, aby mohla zahraniční osoba podnikat na území ČR, musí mít právní způsobilost; Za podnikání samo o sobě nemůžeme však považovat prosté uzavírání smluv nebo plnění závazků zahraniční osobou. Zahraniční osobou se rozumí: - fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR - právnická osoba se sídlem mimo území ČR Českou PO se rozumí PO se sídlem na území ČR. Podnikáním zahraniční osoby na území ČR se rozumí podnikání v užším slova smyslu (podnikání podle OBCHZ), nikoli jakékoliv podnikání na území ČR; je to podnikání zahraniční osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území ČR, čili je to podnikání prostřednictvím podniku nebo jeho organizační složky takový podnik není PO zřízenou v ČR zahraniční osobou, přičemž zápis takového podniku do OR nemá právní význam na právní postavení podniku a zahraniční osoby žádný vliv. V širším smyslu jsou podnikáním zahraniční osoby veškeré podnikatelské aktivity takové osoby v ČR Právní způsobilost zahraničních osob způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právem státu podle něhož byla tato osoba založena (včetně jejích vnitřních pr. poměrů a ručení členů či společníků za její závazky); zahraniční osoby, které mají oprávnění k podnikání v kterémkoliv zahraničním státě, mají zároveň postavení podnikatele podle českého OBCHZ - to samo však ještě neopravňuje zahraniční osobu podnikat v celém rozsahu na území ČR. Majetková účast v české právnické osobě zahraniční osoba se může jako společník podílet (i výlučně) na založení české právnické osoby či se účastnit ve společnosti již založené (společník nebo člen). Potom má v této souvislosti stejná práva a povinnosti jako české osoby. Založena však může být právnická osoba pouze podle českého práva (změna oproti dřívější úpravě). Ochrana majetkových zájmů zahraničních osob v souladu s ustanovením čl. 11 LZPS je vyvlastnění majetku (nejen zahraniční osoby) možné pouze a) ve veřejném zájmu, b) nelze-li výsledku dosáhnout jinak, c) na základě zákona (a podle zákona) a d) za náhradu. Vedle samotného vyvlastnění majetku platí stejné podmínky i pro pouhé omezení vlastnického práva. OBCHZ u zahr. osoby dále blíže stanovuje podmínky poskytnuté náhrady náhrada kumulativně musí: 1) být poskytnuta bez prodlení, 2) odpovídat plné hodnotě majetku v době, kdy bylo vyvlastnění provedeno, 3) být volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. Ochrana majetkových práv zahraničních osob je upravena rovněž v dvoustranných mezinárodních smlouvách o ochraně investic. Pokud tyto smlouvy obsahují jinou úpravu než je v právním řádu, má úprava v těchto smlouvách obsažená přednost před zákonem vyplývá mj. z čl. 10 Ústavy. Přemístění sídla Obchodní zákoník umožňuje, aby právnická osoba založená v zahraničí podle cizího práva přemístila své sídlo do ČR a naopak. Podmínkou je, že to musí 10

11 umožňovat uzavřené a pro ČR závazné mezinárodní smlouvy (dříve platilo, že to musí být připuštěno právním řádem státu, v němž má daná právnická osoba dosud své sídlo). Při přemístění nejde o založení nové právnické osoby, právnická osoba bude pokračovat v podnikání pouze s novým sídlem v tuzemsku; nebude už považována za zahraniční osobu, ale za českou právnickou osobu. Přemístění je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Vnitřní poměry a vztahy dané právnické osoby se však i po přeložení sídla řídí právním řádem státu, podle něhož byla tato osoba založena. Ručení společníků vůči třetím osobám však nesmí být nižší, než platí v českém právu. Listina základních práv a svobod v čl. 26 uvádí, že každý má právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Obecná úprava neoprávněného podnikání: 3a Neoprávněné podnikání (1) Povaha nebo platnost právního úkonu není dotčena tím, že určité osobě je zakázáno podnikat nebo že nemá oprávnění k podnikání; tím není dotčen 49a občanského zákoníku. (2) Osoba, která uskutečňuje činnost, k níž se podle zvláštních právních předpisů vyžaduje ohlášení nebo povolení, bez takového ohlášení nebo povolení, a osoby, které takovou činnost uskutečňují jménem jiné osoby anebo na její účet, odpovídají za škodu tím způsobenou; tím není dotčena jejich odpovědnost podle zvláštních právních předpisů. 4 Ustanoveními tohoto zákona se řídí i vztahy jiných osob než podnikatelů, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní zákon. 49a (OZ) Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní. - neplatnost relativní termín "povaha" ( 3a odst. 1) znamená to, že např. kupní smlouva uzavřená osobou nemající živnostenské oprávnění bude platnou obchodní kupní smlouvou a bude se řídit obchodním zákoníkem, jestliže vadou právního jednání byl právě a pouze nedostatek živnostenského oprávnění smluvní strany. Právní povahou úkonu je třeba rozumět také jeho právní kvalifikaci, zejména zda se řídí obchodním zákoníkem, popř. jiným právním předpisem. Právní jednání, k němuž dochází při neoprávněném podnikání, je platné neplatnost z tohoto důvodu nemůže namítat nejen osoba neoprávněně podnikající, ale i druhá strana právního vztahu; i v případech, kdy je podnikání neoprávněné, musí být chráněny zvláště třetí osoby proti jeho důsledkům Neoprávněné podnikání řeší, jaké právní důsledky pro právní jednání má skutečnost, že určitá osoba podniká neoprávněně - osoba podniká bez oprávnění - podnikání jí bylo zakázáno (např. zákaz činnosti rozsudkem soudu, pozastavení živnosti rozhodnutím živnostenského úřadu) - osoba sice oprávnění k podnikání má, ale její činnost rozsah takového oprávnění překračuje K 3a odst. 2 ObchZ: 11

12 Neoprávněné podnikání může způsobit škodu. Odpovědnost za ni by bylo možno vyvodit z obecné úpravy 373 ObchZ se vztahuje pouze na škodu vzniklou z porušení obchodních závazků a prostřednictvím 757 ObchZ také na škodu vzniklou porušením jiných povinností stanovených obchodním zákoníkem. 373 Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. 757 Pro odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností stanovených tímto zákonem platí obdobně ustanovení 373 a násl. Povinnost získat podnikatelské oprávnění však vyplývá z veřejnoprávních předpisů a jednání popsanému v 3a odst. 1 ObchZ je tedy spíše než porušením povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, porušením povinnosti stanovené zvláštním zákonem (např. živnostenský zákon). Odpovědnost upravená občanským zákoníkem je subjektivní. Veřejnoprávní předpisy jen zřídkakdy upravují povinnost k náhradě škody způsobené neoprávněným podnikáním. V novém 3a proto dochází k doplnění úpravy a nedovolené podnikání napříště založí povinnost k náhradě škody i podle obchodního zákoníku. Je to tedy jednou ze zvláštních úprav odpovědnosti za škodu v obchodním zákoníku. Ustanovení 373 n. bude v souladu s 757 na tuto odpovědnost obdobně aplikovatelné. Skutková podstata odpovědnosti je široká, protože do okruhu odpovědných subjektů neřadí jenom toho, kdo nemá potřebné oprávnění, tedy neoprávněného podnikatele, ale také všechny osoby, které jím byly použity bez ohledu na to, zda jednaly jménem neoprávněného podnikatele nebo jménem vlastním na jeho účet. V praxi může nastat situace, kdy jménem neoprávněného podnikatele nebo na jeho účet jednala osoba, která sama podnikatelské oprávnění má. Odpovědnost za škodu vznikne i takovéto osobě. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně budou v tomto případě odpovědné obě osoby - neoprávněný podnikatel i jeho přímý či nepřímý zástupce, bude se jednat o solidární společný závazek ( 383 ObchZ). 383 Je-li k náhradě škody zavázáno několik osob, jsou tyto osoby povinny škodu nahradit společně a nerozdílně a mezi sebou se vypořádají podle rozsahu své odpovědnosti. Na podnikatele, kteří obstarávají určité činnosti pro jiné podnikatele, ustanovení zřejmě směřuje především. Jejich povinnost ověřit oprávnění k podnikání u svého zákazníka je možno považovat za součást jejich odborné péče. Předpokladem vzniku odpovědnosti však také je, že i další osoba uskutečňující neoprávněné podnikání pro jiného tak činí ve smyslu 2 odst. 1, že tedy její činnost splňuje znaky podnikání. Jakákoli činnost neuskutečňovaná vymezeným způsobem totiž není podnikáním a nepodléhá ani režimu ohlášení či povolení. Zákonnou formulaci by bylo možno chápat jako absolutní objektivní odpovědnost, protože zkoumané ustanovení neformuluje žádný liberační důvod. Tento závěr však není zcela jednoznačný, protože by bylo možno také aplikovat 374 stanovící okolnosti vylučující odpovědnost, v důsledku čehož by se jednalo o objektivní odpovědnost s možností liberace. Pro rozsah a způsob odpovědnosti bude aplikovatelná obecná úprava ( 373 ObchZ)

13 (1) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. (2) Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z jejich hospodářských poměrů. (3) Účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny. Neoprávněné podnikání je sankcionováno veřejnoprávními předpisy, a proto postih nemůže být předmětem úpravy OBCHZ, popř. dalších soukromoprávních předpisů Neoprávněné podnikání podle Živnostenského zákona Neoprávněným podnikáním je provozování činnosti, která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávnění pro tuto živnost. Za neoprávněné podnikání se považuje i jednorázové a nahodilé provozování živnosti po dobu jejího pozastavení. Výše pokuty pro právnickou osobu je stanovena v závislosti na tom, o jakou živnost se jedná (živnost volná až do 500 tisíc Kč; živnost řemeslná nebo vázaná až do výše 750 tisíc Kč; živnost koncesovaná až do výše 1 milion Kč). Výše pokuty pro fyzickou osobu je stanovena v závislosti na tom, o jakou živnost se jedná (živnost volná až do výše Kč; živnost řemeslná nebo vázaná až do výše Kč; živnost koncesovaná až do výše Kč). Při určení výše pokuty, jak u právnických, tak u fyzických osob, se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Hlava II: Správní delikty (ŽZ) 61 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s 13 odst jako osoba uvedená v 13 odst. 1 písm. a) až d) neoznámí, že hodlá pokračovat v provozování živnosti, nebo 2. jako osoba uvedená v 13 odst. 1 písm. b) až d) neprodleně neustanoví odpovědného zástupce, nebo b) jako správce dědictví nebo insolvenční správce neustanoví odpovědného zástupce podle 13 odst. 3, nebo c) jako osoba uvedená v 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e), která nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, pokračuje v provozování živnosti po skončení řízení o dědictví bez oznámení živnostenskému úřadu podle 13 odst. 4. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že předloží nepravdivé čestné prohlášení o bezúhonnosti podle a) 46 odst. 1 písm. a), je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo b) 46 odst. 1 písm. b), je-li občanem jiného státu než členského státu Evropské unie. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je a) živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, nebo c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) do Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, c) do Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), d) do Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), e) do Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c). (5) Za přestupek podle odstavce 1 lze v blokovém řízení uložit pokutu do Kč; přestupky podle odstavců 2 a 3 nelze projednat v blokovém řízení. 63 (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že provozuje činnost, která je a) živností volnou, b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, nebo c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. 13

14 (2) Za správní delikt se uloží pokuta a) do Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) do Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) do Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c). 63a Více správních deliktů spáchaných touž osobou, které je příslušný projednat týž správní orgán, se projedná ve společném řízení a sankce se uloží podle ustanovení vztahujícího se na správní delikt nejpřísněji postižitelný. 64 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby41) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Ustanovení trestního zákona týkající se stíhání fyzických osob pro neoprávněné podnikání zůstávají výše uvedenými ustanoveními nedotčena. 251 Neoprávněné podnikání (TZ) (1) Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. Listina základních práv a svobod v čl. 26 uvádí, že každý má právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Toto ustanovení Listiny je současně i základní interpretační pomůckou při posuzování, zda může být v určitém případě naplněna skutková podstata trestného činu podle 251 TZ. Skutková podstata trestného činu neoprávněného podnikání vyžaduje současné naplnění znaků spočívajících v: a) v poskytování služeb nebo provozování výrobní nebo jiné výdělečné činnosti b) ve větším rozsahu c) v neoprávněnosti takové činnosti Pojem podnikání je použit v názvu trestného činu neoprávněného podnikání a jako znak skutkové podstaty uvedeného trestného činu je speciálně definován. Podnikání je definováno v 2 odst.v1 obchodního zákoníku jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Naproti tomu je ve skutkové podstatě tento pojem zúžen na tři možné okruhy podnikání a to: a) poskytování služeb nebo b) provozování výrobního a obchodního podnikání c) provozování jiného podnikání K naplnění znaků trestného činu neoprávněného podnikání dle trestního zákona je zapotřebí, aby šlo o jednání pro společnost nebezpečné, a tuto nebezpečnost je třeba prokázat. 14

15 Nestačí jen určitý administrativní nedostatek spočívající v tom, že určitá osoba nemá v pořádku listiny prokazující oprávněnost podnikat. Neoprávněnost podnikání proto bude nutno zkoumat zejména z hledisek, zda podmínky a omezení dané určitými zákony byly porušeny natolik, aby podnikání mělo charakter trestného činu. Neoprávněné je podnikání nejen tehdy, jestliže někdo podniká např. bez živnostenského oprávnění, které se prokazuje buď živnostenským listem, nebo koncesní listinou, nebo aniž by splnil podmínky pro výkon advokacie, což se prokazuje osvědčením České advokátní komory v Praze o zapsání v seznamu advokátů ČAK apod., ale i tehdy, když podnikatel překračuje rozsah např. živnostenského oprávnění. Jestliže takové jednání podnikatele, kterým překračuje rozsah svého živnostenského oprávnění, dosahuje stupně nebezpečnosti pro společnost odpovídajícího přibližně podnikání bez oprávnění, pak jde též o neoprávněné podnikání ve smyslu tohoto ustanovení. Je zde ovšem pomíjena ta skutečnost, že celá řada živností má charakter pouze ohlašovací (tedy ne schvalovací) a u těchto živností nejsou požadovány nějaké zvláštní podmínky nebo nejsou stanovena zvláštní omezení. U takovéhoto podnikání bude jen těžko možné dovodit neoprávněnost, pokud bude provozováno pouze při nedostatku formálních dokumentů, protože oprávněnost k podnikání plyne přímo z Listiny základních práv a svobod. Nedostatek formálního charakteru, ale může být přestupkovým jednáním. Ke znaku ve větším rozsahu: rozhodující tu je, že musí jít o činnost srovnatelnou s výkonem zaměstnání, provozovanou s cílem získat trvalý zdroj finančních příjmů. Proto musí jít o soustavnou činnost provozovanou takřka po živnostensku. Nezáleží však na tom, zda jde o hlavní zdroj obživy pachatele nebo zda svou činnost provádí vedle jiného zaměstnání. Pachatelem může být pouze fyzická osoba, neboť trestní zákon nezná trestní odpovědnost právnických osob. Navíc se vyžaduje, aby šlo o osobu, která poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání, tedy aby šlo o faktického podnikatele. Právnická osoba, ani osoba, která je za ni odpovědná, pokud právnická osoba překročí hranice oprávněného podnikání, nemůže být postižena pro tento trestný čin. Po subjektivní stránce se vyžaduje úmysl, který musí zahrnovat všechny znaky tohoto trestného činu. 3) Právní jednání podnikatele (přímé jednání, zákonné a smluvní zastoupení, komunitární právo) Pro existenci a fungování každého podnikatele je mimořádně důležitá zákonná úprava, která stanoví způsob jednání podnikatele a právní důsledky s tím spojené taková úprava je v obch. zák. nedostatečná, v úvahu je nutno brát též zejména občanský zákoník (zejména zastoupení). Podnikatel fyzická osoba jedná osobně nebo za ni jedná zástupce; za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo za ni jedná zástupce; z toho plyne, že podnikatel jedná buď přímo nebo nepřímo; nepřímé jednání je jednání zástupce poněvadž zástupce jako osoba od podnikatele odlišná projevuje vůli svou, avšak činí tak jménem podnikatele (za podnikatele) a tudíž s právními důsledky (účinky) pro podnikatele Zastoupení může být - smluvní - zákonné - na základě zákona - z rozhodnutí soudu 15

16 Jednáním podnikatele je jen právní jednání jednání navenek, vůči třetím osobám s právními účinky je právním úkonem; nutno odlišovat od řízení, rozhodování a obchodního vedení uvnitř podniku podnikatele bez právních účinků navenek Jednání statutárních orgánů (SO) mají generální jednatelské oprávnění činí právní úkony PO ve všech věcech; jsou k tomu oprávněny smlouvou o zřízení PO, zakládací listinou nebo zákonem (kdo je stat. orgán vymezuje obch. zák.); generální jednatelské oprávnění SO nelze omezit, je jeho atributem, je oprávněn jednat ve všech věcech; případné omezení je neúčinné vůči třetím osobám (ochrana 3. osob, které nemohou znát interní omezení, a to i kdyby o nějakém omezení věděla), tím není dotčena odpovědnost neoprávněného jednatele vůči dotčené PO; omezení jednatelského oprávnění SO není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna. Má-li PO více SO (i kolektivní) je nutné určit způsob jednání statutárního orgánu obecná úprava spočívá na principu, že každý, kdo je SO, může jednat samostatně, pokud spol. smlouva nestanoví něco jiného; (jménem A.S. může jednat každý člen představenstva, jménem družstva jedná předseda nebo místopředseda) Zápis SO do obchodního rejstříku není podmínkou jeho oprávnění jednat jménem podnikatele oprávnění SO jednat tak vzniká vždy okamžikem, kdy byl ustanoven (jmenováním, zvolením); v této souvislosti platí princip důvěry v zápis do OR, který chrání dobrou víru třetích osob (PO by byla jednáním SO vázána i přes to, že SO už neměl oprávnění jednat např. při odvolání). - v.o.s.-společníci - kom.společnost-komplementáři (neom. ručící společ.) - s.r.o.- jednatelé - a.s.-představenstvo - družstvo- představenstvo - kom.právo- orgány- části společnosti, které jsou oprávněny jednat jejím jménem, zastupovat před soudy, řídit a kontrolovat její činnost Díl IV: Jednání podnikatele 13 (1) Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. (2) Ustanovení tohoto zákona o jednotlivých obchodních společnostech a družstvu určují statutární orgán, jehož jednání je jednáním podnikatele. (3) Vedoucí organizační složky podniku ( 7 odst. 1 a 2), který je zapsán do obchodního rejstříku, je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se této složky. (4) Je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon. (5) Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna. Likvidátor po jeho jmenování na něj přechází působnost SO, je-li likvidátorů více, a ze jmenování nevyplývá nic jiného, mají tuto působnost všichni jednotlivě; likvidátor však může činit pouze právní úkony směřující k likvidaci společnosti; dostává se mu zvláštního zákonného zastoupení podnikatele. Vedoucí organizační složky podniku (odštěpného podniku) je zapsán do OR a je tedy zmocněn činit veškeré právní úkony týkající se složky; musí být však splněny dvě podmínky - zápis složky do OR - zápis samotného vedoucího do OR 16

17 organizační složka není právním subjektem, nemá právní subjektivitu, a proto vedoucí nemůže jednat jménem složky, nýbrž jen jménem podnikatele (za podnikatele); jednání vedoucího nelze omezit vůči subjektům navenek (třetím osobám), omezení by měla pouze interní účinky a navenek by neměla právní účinky; Jsou chráněna práva třetích osob při jednání se SO nebo likvidátorem je-li podnikatelem PO, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím SO nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon; překročení působnosti SO znamená neplatnost právního úkonu. Smluvní zastoupení podnikatele úprava jednání podnikatele v obch. zák. je úpravou hmotněprávní, která neplatí pro jednání před soudem; procesněprávní úpravu obsahuje OSŘ. Plná moc předpokladem tohoto zastoupení je dohoda smlouva o plné moci, která se uzavírá mezi podnikatelem jako zmocnitelem a tím, kdo má podnikatele zastupovat, tj. zmocněncem; plnou moc uděluje zmocnitel zmocněnci jako průkaz vůle, zastupovat jej, vůči příslušným třetím osobám (plnou moc uděluje podnikatel (FO) či statutární orgán nebo prokurista (PO); zástupce je oprávněn udělit plnou moc svému substitutovi vyplývá li to ze stanov, smlouvy nebo zákona; zmocněncem může být jak FO, tak PO (pak jedná její SO); plná moc může být udělena i více osobám společně (jednání společné nebo samostatné); v plné moci musí být vymezen rozsah zmocnění - plná moc generální pro veškeré úkony - plná moc speciální některé druhy právních úkonů - plná moc individuální jednotlivý právní úkon překročení jednatelského oprávnění nutno vždy zkoumat v jednotlivých případech a jaké toto překroční má důsledky v tomto ohledu platí i ustanovení občanského zákoníku; pro SO tato úprava neplatí ze své podstaty není možné, aby překročily jednatelské oprávnění; za PO mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech PO či je to obvyklé vzhledem k jejich pracovnímu zařazení. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti PO, jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti PO a jen tehdy, jde li o překroční, o kterém druhý účastník nemohl vědět. Překročí-li jednatelské oprávnění zmocněnec na základě plné moci, je zmocnitel vázán, jen pokud toto překročení schválil; neoznámí-li však zmocnitel svůj nesouhlas (do určité doby kdy se o tom dozvěděl) tak platí, že překročení schválil. Překročí-li zmocněnec své oprávnění, nebo jednal-li někdo bez plné moci, je z tohoto jednání vázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí; neschválí-li takto zmocnitel dané jednání, je osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku, nebo náhradu vzniklé škody to však neplatí, jestliže osoba se kterou bylo jednáno, o nedostatku plné moci věděla. Prokura speciální obchodněprávní institut, uplatňuje se pouze v podnikatelských vztazích; prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokura se váže na podnikatelskou činnost provozovanou v podniku, podstatný je druh a povaha provozu podniku, nelze ji udělit PO ale pouze FO!!!. Prokurista nemusí být v jiném smluvním či jiném vztahu k podnikateli (zaměstnanec atp.); není zde zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, leda že je tak výslovně uvedeno; jiná omezení než která se týkají zcizování a zastavování nemovitostí nejsou dovolena - pak už by se pojmově nejednalo o prokuru; omezení prokury vnitřními pokyny vůči prokuristovi nemá právní účinky vůči třetím osobám, 17

18 může však mít účinky ve vztahu uvnitř (vymezení odpovědnosti za škody atp.); prokuru uděluje jen podnikatel, který je zapsán v OR (ať už je PO nebo FO); Kolektivní prokura podnikatel prokuru udělí více osobám (oprávněni k jednání samostatně, všichni dohromady, nebo alespoň 2 musí být vymezeno i v OR); účinnost udělení prokury nastává dnem zápisu do OR, účinnosti ztrácí výmazem z rejstříku, to má právní význam navenek vůči třetím osobám; zaniká podle úpravy plné moci v obč. zák. - proto výmazem z OR prokura nezaniká, ale jen pozbývá účinnosti; prokurista se podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis ( per procuram", pp, ppa ). 14 Prokura (1) Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě. (2) V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno. (3) Omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám. (4) Více osobám lze prokuru udělit tak, že jsou k zastupování a podepisování oprávněny každá samostatně, nebo tak, že je přitom třeba souhlasného projevu vůle všech prokuristů nebo alespoň dvou z nich. (5) Prokurista podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. (6) Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. Byla-li prokuru udělena více osobám, musí návrh obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popřípadě kolik prokuristů musí jednat společně. (7) Prokura nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Po smrti podnikatele však může prokurista činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření, a je povinen podat neprodleně návrh na zápis tohoto omezení prokury soudu ( 27 odst. 1). Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může prokurista činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu. 15 (1) Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. (2) Překročí-li zástupce podnikatele zmocnění podle odstavce 1, je takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže o překročení třetí osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla. (3) Zmocnění podle odstavce 1 nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Zmocněnec však může po smrti podnikatele činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu. 16 Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna. Zmocnění pro osoby pověřené určitou činností další druh zákonného zastoupení (zmocnění) kdo byl pro provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází - vztahuje se na všechny takto pověřené osoby, pověřením je nutno rozumět nejen formální, nýbrž i faktické pověření výkonem určité činnosti (může být vymezena vnitřními organizačními předpisy, vymezením pracovní náplně atd.) - pověření určitou činností se děje při provozování podniku; rozsah zákonného zastoupení plyne z obvyklosti úkonů, k nimž při pověřené činnosti dochází různé podle okolností Překročí-li zástupce podnikatele pověření uvedené v 15 (1) OBCHZ, je takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže třetí osoba o překročení nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu ani vědět nemohla. Jednání jiné osoby podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna tzv. jednání nezmocněného 18

19 jednatele; jinou osobou je osoba, která není zmocněná (oprávněná) za podnikatele jednat ani podle zákona, ani podle plné moci; jednání takové osoby přesto podnikatele zavazuje, jsou-li kumulativně splněny dvě podmínky: - k jednání došlo v provozovně podnikatele třetí osoba nemohla vědět, že jednající osoba není k jednání oprávněna (ne jen že nevěděla, ale ani se zřetelem ke konkrétním okolnostem objektivně vědět nemohla). Podnikatelé (ať již fyzická či právnická osoba) mohou obecně činit právní úkony buď přímo (tzn. samotnou FO či stat.org. u PO) nebo nepřímo prostřednictvím zástupce. Přímé jednání statutární orgán či fyzická osoba projevují přímo vůli podnikatele. Jednání v zastoupení (nepřímé jednání) zástupce projevuje při jednání svou vlastní vůli, ale činí tak jménem a na účet zastoupeného (event. svým jménem, ale vždy na účet zastoupeného) ten, kdo vůli projevuje, není vázán důsledky tohoto projevu. Nepřímé jednání (jednání v zastoupení) lze členit podle toho, co je titulem (důvodem) zastoupení a to na: 1) zastoupení zákonné a) vedoucí organizační složky ( 13/3) b) osoba pověřená při provozování podniku určitou činností ( 15) c) za právnickou osobu též její pracovníci či členové ( 20/2 Obč.z.) ad. a) vedoucí organizační složky musí být zapsán v OR, pak je oprávněn za podnikatele činit všechny úkony týkající se této organizační složky. ad b) osoba pověřená při provozování podniku určitou činností je zmocněna k těm úkonům, ke kterým při této činnosti obvykle dochází (překročí-li pravomoci je jejím jednáním podnikatel vázán, jen pokud třetí osoba nevěděla a ani nemohla vědět o takovém překročení pravomocí). ad. c) pracovníci či členové právnické osoby ( 20/2 Obč.z.) pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech nebo pokud je to vzhledem k pracovnímu zařazení obvyklé. 20 (0Z) (2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. 2) zastoupení smluvní vzniká na základě smlouvy (dohodou) mezi zástupcem a zastoupeným a lze je rozdělit dle dvou titulů a) dohoda o plné moci (podle 31 Obč.z.) b) prokura (podle 14 Obch.z.) ad. a) dohoda o plné moci v plné moci, což je doklad pro třetí osobu, že dohoda o plné moci byla uzavřena, uvede zmocnitel rozsah oprávnění v jakém je zmocněnec za zmocnitele oprávněn jednat. Zastoupení na základě plné moci 31 (1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. (2) Při plné moci udělené právnické osobě vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc. 19

20 (3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně. (4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu. ad b) prokura (tzv. obchodní plná moc) prokurou zmocňuje podnikatel písemně prokuristu ke všem úkonům, k nimž dochází při provozu podniku. Není v ní však zahrnuto zcizování a zatěžování nemovitostí (pokud to není v udělení prokury výslovně uvedeno). Prokuru může udělit pouze podnikatel zapsaný v OR (její udělení je účinné až od zápisu v OR) a může ji udělit pouze fyzické osobě (event. i více fyzickým osobám pak jednají buď samostatně, nebo všichni společně, nebo společně alespoň dva z nich).!!! Odvolání prokury je účinné již jejím samotným odvoláním výmaz z OR je pouze deklaratorní!!! Zvláštní případ (ani přímé ani nepřímé) představuje tzv. nezmocněné jednatelství ( 16), kdy za podnikatele jedná osoba, která k tomu nemá žádné oprávnění, ale její jednání přesto podnikatele zavazuje. Musí být však splněny dvě podmínky: 1) k jednání musí dojít v provozovně podnikatele, a 2) třetí osoba nemohla vědět, že jednající osoba k tomu nemá oprávnění. Další zvláštní případy zastoupení: - žaloba o náhradu škody proti statutárnímu orgánu u s.r.o. ji podává společník, u a.s. akcionář jednání zakladatelů společnosti před jejím vznikem (stat. org. musí toto jednání do 3 měs. schválit) 4) Principy teorie firemního práva, právní úprava firmy v českém obchodním právu Pojem firemního práva pochází z rakouského obchodního zákoníku. U nás dochází v současné době k návratu k této terminologii a dosavadní pojem obchodní jméno je nahrazován pojmem obchodní firma (jejich společným rysem je, že se jedná o nehmotné statky náležející do oblasti průmyslového práva). Obchodní firma (firma) = název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku podnikatelé nezapsaní do obch. rejstříku firmu nemají. Základním účelem obchodní firmy je individualizace a identifikace podnikatele, jedná se o označení právního subjektu. Ve firemním právu se obecně uplatňuje několik zásad, které více či méně přebírá i naše stávající právní úprava: 1) firemní povinnost zákon ukládá podnikatelům zapsaným do OR povinnost mít firmu (podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou); firma musí být používána v té podobě, jak vyplývá ze zápisu do OR. 2) zásada výlučnosti (nezaměnitelnosti) nesmí být zapsána firma stejná nebo zaměnitelná s firmou již zapsanou. Nová firma se musí lišit od všech existujících a již zapsaných v obchodním rejstříku (tím je zaručena možnost identifikace podnikatele a ochrana dříve zapsaných obchodních firem). Nestačí odlišení pouze dodatkem. Bez teritoriálního omezení platí na celé území ČR. 20

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost

Více

Pojem a předmět obchodního práva

Pojem a předmět obchodního práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

ZÁKON. ze dne 2. února 2006. o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem ČÁST DESÁTÁ

ZÁKON. ze dne 2. února 2006. o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem ČÁST DESÁTÁ 57 ZÁKON ze dne 2. února 2006 o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Obsah Předmluva...9 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník...10 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...10 Hlava I Základní ustanovení...10 Díl I Úvodní ustanovení...10 Díl II Podnik a obchodní jmění...12 Díl

Více

SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM.

SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM. SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Základní údaje Pokud dochází k zápisu, změně nebo výmazu základních údajů,

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem

Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem 1 Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem Druh orgánu Forma společnosti Osobní společnosti Kapitálové společnosti Nejvyšší Výkonný (statutární)

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007)

Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007) Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007) 2005-2007 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Základní pojmy obchodního práva Podnikání

Více

1. Podnik. 2. Podnikatel. 3. Obchodní jméno. 4. Obchodní firma. 5. Podnikání. 6. Neoprávněné podnikání. 7. Použité zdroje

1. Podnik. 2. Podnikatel. 3. Obchodní jméno. 4. Obchodní firma. 5. Podnikání. 6. Neoprávněné podnikání. 7. Použité zdroje základní pojmy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

ZÁKON č. 455/1991 Sb., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ, ve znění pozdějších změn a dodatků (Výňatky)

ZÁKON č. 455/1991 Sb., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ, ve znění pozdějších změn a dodatků (Výňatky) ZÁKON č. 455/1991 Sb., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ, ve znění pozdějších změn a dodatků (Výňatky) 7. Živnost 2 Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost,

Více

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004 254/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. dubna 2004 o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Změna: 303/2008 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna:

Více

Procesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ)

Procesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) Procesní úprava Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) ZZŘ Účinnost od 1.ledna 2014 Ve vztahu k občanskému soudnímu řádu

Více

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy NÁVRH SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI uzavřená ve smyslu ustanovení 59 zák. č. 90/2012 Sb. a 2430 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen ZOK

Více

N Á V R H. takto : Předmět smlouvy :

N Á V R H. takto : Předmět smlouvy : N Á V R H Smlouva o výkonu funkce člena představenstva společnosti uzavřená dle 59 a následujících zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) níže uvedeného

Více

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ Podnikání Podnikání je činnost: ( 2 odst. 1 ObZ) 1. soustavná, 2. prováděná samostatně, 3. vlastním jménem podnikatele, 4. na vlastní odpovědnost, 5. za účelem dosažení zisku. Rozdělení

Více

Členění OZ: Obecná ustanovení 5 hlav: (I. V.) Obchodní společnosti a družstva Obchodní a závazkové vztahy

Členění OZ: Obecná ustanovení 5 hlav: (I. V.) Obchodní společnosti a družstva Obchodní a závazkové vztahy Členění OZ: Obecná ustanovení 5 hlav: (I. V.) Obchodní společnosti a družstva Obchodní a závazkové vztahy Obecná ustanovení Hlava I. 5 částí (I. V.) působnost OZ, definice podnikání a podnikatele, zápis

Více

NÁKLADNÍ DOPRAVA. B. Obchodní právo

NÁKLADNÍ DOPRAVA. B. Obchodní právo NÁKLADNÍ DOPRAVA B. Obchodní právo 1. Kdy vzniká podle občanského zákoníku fyzické osobě způsobilost mít práva a povinnosti? a) dnem 18. narozenin b) první den po 18. narozeninách c) narozením, tuto způsobilost

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Podnikání PO Aktualizace od 1. ledna 2014 Právní úprava nový

Více

I/5 Živnostenské podnikání

I/5 Živnostenské podnikání I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje I/5 Živnostenské podnikání Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit vedoucí úředníky ÚSC s prameny právní úpravy a s obsahem rozhodujících pramenů v oblasti živnostenského

Více

1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení

1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení Strana 560 Sbírka zákonů č. 38 / 2008 Částka 11 38 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008 o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.

Více

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný

Více

Předstátnicová výuka. Novelizace od postupové zkoušky OBP3. Předstátnicová výuka. Obchodní právo. (07.04.2010, PF UP)

Předstátnicová výuka. Novelizace od postupové zkoušky OBP3. Předstátnicová výuka. Obchodní právo. (07.04.2010, PF UP) Předstátnicová výuka. Obchodní právo. (07.04.2010, PF UP) 2010 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Předstátnicová výuka Novelizace v obchodním právu Zkoušeníobchodního práva v rámci

Více

Založení společnosti s ručením omezeným:

Založení společnosti s ručením omezeným: Založení společnosti s ručením omezeným: Obchodní firma: (nesmí se krýt s již zapsanou firmou v obch. Rejstříku - lze ověřit na serveru www.justice.cz) Sídlo: (ve společenské smlouvě lze uvést jak přesnou

Více

OBCHODNÍ PRÁVO. Metodický list 1. Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod

OBCHODNÍ PRÁVO. Metodický list 1. Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod Metodický list 1 Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod Cíl: Tematický celek je věnován základním obecným institutům obchodního práva a uvádí k o problematiky právního oboru. Tematický celek

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Podnikání fyzických a právnických osob Ekonomika lesního hospodářství 1. cvičení Podnikání

Více

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku 1. hodina 5.10. 2009 Vliv právní normy na založení podniku Zakončeno písemkou zápočtem vše jen ze cvik Základní právní normy: Obchodní zákoník Živnostenský zákon Obchodní zákoník nabízí různé právní formy

Více

Jednání podnikatele v právních vztazích a v zastoupení podnikatele

Jednání podnikatele v právních vztazích a v zastoupení podnikatele II. Jednání podnikatele v právních vztazích a v zastoupení podnikatele Příklad č. 1 Vedoucí odštěpného závodu. Rozsah zástupčího oprávnění Společnost Cukry, a. s., se sídlem v Praze, zabývající se výrobou

Více

Metodické listy pro studium předmětu

Metodické listy pro studium předmětu Metodické listy pro studium předmětu Obchodní právo I Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámit studenty s problematikou obchodního práva a jeho postavením v rámci českého právního systému, jeho

Více

1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností

1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností 1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností 1. K povaze obchodních společností Definičním znakem právnických osob je mimo jiné jejich majetková samostatnost, jejímž výrazem je jednak to, že mají

Více

N Á V R H. takto : Předmět smlouvy :

N Á V R H. takto : Předmět smlouvy : N Á V R H Smlouva o výkonu funkce člena představenstva společnosti uzpůsobená zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) dle 777 odst. 3 tohoto zákona

Více

Základní principy návrhu zakotvení právní úpravy leniency a narovnání do zákona

Základní principy návrhu zakotvení právní úpravy leniency a narovnání do zákona Základní principy návrhu zakotvení právní úpravy leniency a narovnání do zákona Program leniency, který je dnes obsažen toliko v oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), 1 by měl

Více

221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví) Parlament se

Více

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice JUDr. František Púry prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky Obsah vystoupení Základní principy trestní odpovědnosti právnických

Více

Požadované doklady pro výplatu náhrad vkladů oprávněným osobám na pobočce

Požadované doklady pro výplatu náhrad vkladů oprávněným osobám na pobočce Požadované doklady pro výplatu náhrad vkladů oprávněným osobám na pobočce 1. Oprávněná osoba: Fyzická osoba Fyzická osoba prokazuje svoji totožnost platným průkazem totožnosti: a) osoba se státní příslušností

Více

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost (verze 2012) (2005 ) 2012 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.net Právní a majetková charakteristika Právní úprava - 76 a násl. ObZ Právnická osoba, plná právní subjektivita

Více

Ekonomika Změna a zánik živnosti. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Změna a zánik živnosti. Ing. Ježková Eva Ekonomika Změna a zánik živnosti Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON )

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) Zakázka je zadávána v souladu s 21 odst. 1 písm. f)

Více

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Obchodní korporace. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Obchodní korporace. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava obchodních korporací zákon č. 90/20012, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Více

Obsah DÍL I: VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST... 1 I. ČÁST: POJEM VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI... 3

Obsah DÍL I: VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST... 1 I. ČÁST: POJEM VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI... 3 Obsah Předmluva... V Životopis... VII Přehled použitých zkratek... VIII I. Zkratky právních předpisů... VIII II. Zkratky sbírek judikátů... IX III. Zkratky zahraničních obchodních společností... X IV.

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Vaške Vašková ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ http://vaske.cz/ 1 Obsah

Více

Obsah. O autorech... V Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xvii

Obsah. O autorech... V Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xvii O autorech... V Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xvii 1 Charakteristika obchodní korporace I. Pojmové znaky obchodní korporace... 1 1. Společenství osob... 2 2. Smluvní povaha... 2 3. Společný

Více

Zakladatelskou listinu společnosti s ručením omezeným

Zakladatelskou listinu společnosti s ručením omezeným N 1504/2014 NZ 1384/2014 Strana první STEJNOPIS Notářský zápis sepsaný JUDr. Miroslavem Michálkem, notářem se sídlem v Třebíči, dne 7.10.2014 (slovy: sedmého října dva tisíce čtrnáct) v kanceláři notáře

Více

N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S,

N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, NZ 28/2014 N 31/2014 N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, sepsaný dne 27.3.2014, slovy: dvacátého sedmého března roku dvoutisícího čtrnáctého, JUDr. Miroslavou Papežovou, notářkou se sídlem v Českém Brodě, Husovo

Více

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích spolu s novým občanským zákoníkem přinesly zásadní změny v zakládání a fungování obchodních

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právní zastoupení Koncepce právního zastoupení Část první, hlava

Více

téma č. 3: SMLOUVY O DÍLO NA ZHOTOVENÍ STAVBY - SMLOUVA O DÍLO V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU (OZ) Realizace staveb III. VERONIKA HYNKOVÁ ZS 2004

téma č. 3: SMLOUVY O DÍLO NA ZHOTOVENÍ STAVBY - SMLOUVA O DÍLO V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU (OZ) Realizace staveb III. VERONIKA HYNKOVÁ ZS 2004 téma č. 3: SMLOUVY O DÍLO NA ZHOTOVENÍ STAVBY - SMLOUVA O DÍLO V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU (OZ) Realizace staveb III. VERONIKA HYNKOVÁ ZS 2004 ÚVODEM Konkrétní x vzorová smlouva Občanský (OZ) i obchodní (ObchZ)

Více

PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA. III. část OBZ

PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA. III. část OBZ PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA III. část OBZ Východisko: 1 OBZ Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním

Více

ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz)

ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz) ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz) Orgány obchodní korporace (1) Nejvyšší orgán obchodní korporace Kontrolní orgán

Více

Smlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost???

Smlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost??? Smlouva otichém společenství 2005 2007 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Smlouva o tichém společenství Absolutní obchodní závazkový vztah (srv. 261/4), právní úprava obsažena jen

Více

POŽADOVANÉ DOKLADY PRO VÝPLATU NÁHRAD VKLADŮ OPRÁVNĚNÝM OSOBÁM NA POBOČCE VYPLÁCEJÍCÍ INSTITUCE

POŽADOVANÉ DOKLADY PRO VÝPLATU NÁHRAD VKLADŮ OPRÁVNĚNÝM OSOBÁM NA POBOČCE VYPLÁCEJÍCÍ INSTITUCE POŽADOVANÉ DOKLADY PRO VÝPLATU NÁHRAD VKLADŮ OPRÁVNĚNÝM OSOBÁM NA POBOČCE VYPLÁCEJÍCÍ INSTITUCE 1. Oprávněná osoba: fyzická osoba Fyzická osoba prokazuje svoji totožnost platným průkazem totožnosti: a)

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Kvalifikační dokumentace k veřejné zakázce

Kvalifikační dokumentace k veřejné zakázce FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ŘEDITELSTVÍ ředitel FN Brno: MUDr. Roman Kraus, MBA tel.: 532 232 000, fax: 543 211 185 e-mail: rkraus@fnbrno.cz IČO: 652 697 05, DIČ:

Více

Obsah 1 DEFINICE ŽIVNOSTI...1 2 PODMÍNKY K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI...23

Obsah 1 DEFINICE ŽIVNOSTI...1 2 PODMÍNKY K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI...23 Obsah Úvod... III 1 DEFINICE ŽIVNOSTI...1 1.1 SOUSTAVNÁ ČINNOST...4 1.2 SAMOSTATNOST PROVOZOVANÉ ČINNOSTI...5 1.3 PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI VLASTNÍM JMÉNEM...6 1.4 PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI NA VLASTNÍ ODPOVĚDNOST...8

Více

Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014.

Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014. Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014. V současně platném znění dotčených paragrafů uvádíme změny a nová ustanovení na barevném podkladu,

Více

každé osoby uvedené v tomto seznamu,.

každé osoby uvedené v tomto seznamu,. Strana 4562 Sbírka zákonů č. 344 / 2014 Částka 137 344 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2014, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech

Více

K U P N Í S M L O U V U

K U P N Í S M L O U V U 4356/ULT/2014-ULTM Č.j.: UZSVM/ULT/4345/2014-ULTM Česká republika Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 12800 Praha 2 Nové Město, zastoupená PhDr. Marií Ševelovou,

Více

Osnova: Založení Evropské společnosti Založení společnosti cizincem v ČR Založení společnosti v EU

Osnova: Založení Evropské společnosti Založení společnosti cizincem v ČR Založení společnosti v EU Založení podniku Osnova: Výběr právní formy podnikání Zahájení podnikání živnostenské podnikání Založení společnosti Vznik společnosti Založení a vznik s.r.o. detailní postup rozklíčování zřizovacích výdajů

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) upravuje vstup do podnikání. Tento zákon prošel za dobu své existence

Více

SSOS_EK 2.20 Podnikání - kvíz

SSOS_EK 2.20 Podnikání - kvíz Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název SSOS_EK 2.20 Podnikání - kvíz CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky

Více

1 Pojetí obchodního práva a jeho vztah k občanskému právu

1 Pojetí obchodního práva a jeho vztah k občanskému právu POSTUPOVÁ ZKOUŠKA OBCHODNÍ PRÁVO Obsah Obsah Obsah... 2 1 Pojetí obchodního práva a jeho vztah k občanskému právu... 3 2 Prameny obchodního práva včetně pramenů komunitárních, zvláštnosti aplikace a interpretace

Více

Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ)

Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ) ZFO Potvrzení přijetí č. jednací... Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 4551991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ) 1) Fyzická osoba

Více

Dopad rekodifikace soukromého práva na trestní postih úpadkových deliktů

Dopad rekodifikace soukromého práva na trestní postih úpadkových deliktů Dopad rekodifikace soukromého práva na trestní postih úpadkových deliktů Podklad pro konferenci Insolvence 2014 pořádanou VŠE v Praze dne 20. 5. 2014 JUDr. František Púry Nejvyšší soud České republiky

Více

SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI. Základní údaje

SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI. Základní údaje SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Základní údaje Pokud dochází k zápisu, změně nebo výmazu základních údajů, přikládají se a) notářský

Více

CESKÁ REPUBLIKA. Rámcové podmínky pro podnikání

CESKÁ REPUBLIKA. Rámcové podmínky pro podnikání CESKÁ REPUBLIKA Rámcové podmínky pro podnikání Karlovy Vary 31.5.2005 Podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním upravuje zákon c.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona PŘIPOMÍNKY k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona V Praze dne 30. října 2008 Č.j.: 152/091000/2008 A. Obecná připomínka k předkládanému materiálu Hospodářská komora České

Více

I. Firma a sídlo společnosti. 1. Obchodní firma společnosti zní: BEDENIKA s.r.o. -----------------------------------------------

I. Firma a sídlo společnosti. 1. Obchodní firma společnosti zní: BEDENIKA s.r.o. ----------------------------------------------- Společenská smlouva obchodní společnosti BEDENIKA s.r.o. v úplném znění ke dni 23. 6. 2010 se mění takto: --------------------------------------------------------------------------------- Dosavadní znění

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Obchodní právo Téma: Základní

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Obchodní právo Téma: Základní Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Obchodní právo Téma: Základní pojmy obchodního práva 3.Ročník obor Kuchař číšník 4.

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právnické osoby Definice právnické osoby PO je organizovaný útvar,

Více

Jednání jménem společnosti Společnost s ručením omezeným v praxi

Jednání jménem společnosti Společnost s ručením omezeným v praxi Stránka č. 1 z 6 Společnost s ručením omezeným v praxi < Předchozí Následující > 3.2.1 Jednání jménem společnosti 11.2.2010, JUDr. Vladimíra Knoblochová, Zdroj: Verlag Dashöfer 3.2.1 Jednání jménem společnosti

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_17_PRÁVO_2.05_Živnostenské podnikání. Výkladová prezentace k tématu Živnostenské podnikání

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_17_PRÁVO_2.05_Živnostenské podnikání. Výkladová prezentace k tématu Živnostenské podnikání Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Modernizace a obnova přístrojového vybavení části komplexního onkologického centra FN Brno

Modernizace a obnova přístrojového vybavení části komplexního onkologického centra FN Brno Kvalifikační dokumentace k nadlimitní veřejné zakázce na dodávky zadávané v otevřeném řízení dle 27 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon )

Více

O insolvenčních správcích.txt. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

O insolvenčních správcích.txt. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ZÁKON 312/2006 Sb. ze dne 23. května 2006 o insolvenčních správcích Změna: 108/2007 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 124/2008 Sb. Změna: 223/2009 Sb. Změna: 41/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. ČÁST PRVNÍ Parlament

Více

Smlouva o výkonu funkce člena kontrolní komise

Smlouva o výkonu funkce člena kontrolní komise Smluvní strany: Smlouva o výkonu funkce člena kontrolní komise 1. ZELENÁ HORA, stavební bytové družstvo se sídlem ve Žďáře nad Sázavou, Brněnská 1146/30, IČ: 00050784, zapsané v obchodním rejstříku vedeném

Více

1. V 4 odst. 2 písm. a) a f) a v 5 odst. 3 písm. b) a c) se za slovo jméno vkládají slova, popřípadě jména a příjmení.

1. V 4 odst. 2 písm. a) a f) a v 5 odst. 3 písm. b) a c) se za slovo jméno vkládají slova, popřípadě jména a příjmení. ZÁKON ze dne 2010, kterým se mění zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České

Více

KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích

KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích Literatura: BÁRTA, J. K některým otázkám subjektivity a sukcese právnických osob v platném právu. Právník 2/1995. Praha : Academia,

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

CFO=Centrum Funkční Odpovědnosti? Aneb co pro vás znamená zákon o obchodních korporacích. André Vojtek Ondřej Ambrož

CFO=Centrum Funkční Odpovědnosti? Aneb co pro vás znamená zákon o obchodních korporacích. André Vojtek Ondřej Ambrož CFO=Centrum Funkční Odpovědnosti? Aneb co pro vás znamená zákon o obchodních korporacích André Vojtek Ondřej Ambrož Proč je toto téma relevantní? Rekodifikace a její důvody První rok aplikace Praktické

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 510 Sbírka zákonů č. 25 / 2008 Částka 11 25 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního

Více

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky.

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

DU V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO KAPITÁLO TRHU TRH

DU V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO KAPITÁLO TRHU TRH ZÁKON O DOHLEDU V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU 15/1998 Sb. PŮSOBNOST A PRAVOMOCI ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU Předmět úpravy Tento zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky

Více

Podnikání, podnik a jeho typy, vznik a zánik podniků

Podnikání, podnik a jeho typy, vznik a zánik podniků Podnikání, podnik a jeho typy, vznik a zánik podniků Podnikání Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku Podnikání upravuje Obchodní

Více

A 1 Akciová společnost obecný úvod 1.1 Monistický a dualistický model akciové společnosti

A 1 Akciová společnost obecný úvod 1.1 Monistický a dualistický model akciové společnosti OBSAH PUBLIKACE STRANA 1 Obsah publikace A Akciová společnost představenstvo, dozorčí rada A 1 Akciová společnost obecný úvod 1.1 Monistický a dualistický model akciové společnosti A 2 Práva, povinnosti

Více

277/2013 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

277/2013 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 277/2013 Sb. ZÁKON ze dne 21. srpna 2013 o směnárenské činnosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky výkonu činnosti

Více

Praha 6, Na Ořechovce 580/4, PSČ: 162 00

Praha 6, Na Ořechovce 580/4, PSČ: 162 00 Příloha 3 Kvalifikační dokumentace KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE NA SLUŽBY ZADANÉ V OTEVŘENÉM ŘÍZENÍ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN

Více

veřejná obchodní společnost

veřejná obchodní společnost veřejná obchodní společnost Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

ZÁKON ze dne 21. srpna 2013 o směnárenské činnosti. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON ze dne 21. srpna 2013 o směnárenské činnosti. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2970 Sbírka zákonů č. 277 / 2013 277 ZÁKON ze dne 21. srpna 2013 o směnárenské činnosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon

Více

ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých

Více

Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi

Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Duben 2012 Právní postavení obce Územní společenství občanů s právem na samosprávu Veřejnoprávní korporace vlastní majetek

Více

Právní postavení podnikatele

Právní postavení podnikatele Obsah ČÁST I DÍL I Právní postavení podnikatele Zákonné vymezení pojmu podnikatel Kapitola 1 Pojem podnikatel v občanském zákoníku.............. 3 1.1 Osoby v občanském zákoníku a důvody vedoucí k úpravě

Více

Obsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv...

Obsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv... Obsah 1. Obecná teorie státu a práva......................... 13 1.1 Právo a morálka.............................. 13 1.2 Pojem státu a práva............................ 13 1.3 Právní stát...................................

Více