VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY - DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23

Transkript

1 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY - DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ Charakteristika odvětví Charakteristickým rysem odvětví je zpracování nerostných surovin, v němž jednoznačně převažuje, jak vyplývá z následujícího grafu 1, rafinérské zpracování ropy. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zahrnuje toto odvětví tři obory: Výroba koksárenských produktů Rafinérské zpracování ropy Výroba jaderných paliv 23.1 Výroba koksárenských produktů Rafinérské zpracování ropy 92 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 Z uvedených tří oborů se publikace Panorama českého průmyslu 2005 blíže věnuje oboru Rafinérské zpracování ropy, spadajícímu pod OKEČ 23.2, neboť se jedná o strategicky významné odvětví průmyslu a obchodu, které je v Evropě i ve světě považováno zpravidla za samostatné odvětví a je řazeno do oblasti energetiky. Další důvod vyplývá z podílu tohoto oboru ve výši 94 na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb celého odvětví (OKEČ 23). Rafinérské zpracování ropy je charakterizováno především výrobou následujících produktů: a) pohonné hmoty (motorové benziny a nafty, letecké petroleje, zkapalněné ropné plyny /LPG/ - pohon motorů v silniční, železniční, letecké a vodní dopravě), b) topné oleje (těžké plynové oleje rozlišené dle obsahu síry - výroba energií), c) mazací oleje (motorové, převodové, průmyslové, ostatní - mazání dopravních prostředků, strojů a další speciální užití), d) asfalty a asfaltové výrobky (silniční, izolační, stavební, modifikované asfalty, tmely, emulze a další - výstavba komunikací, silničních zařízení a ve stavebnictví), e) petrochemické suroviny (LPG, primární benzin, střední frakce, hydrokrakát atd.), 143

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU f) ostatní suroviny, polotovary a malotonážní petrolejářské výrobky (procesní oleje, parafiny, gače, vosky, rozpouštědla - suroviny pro chemické a specifické výroby), g) polotovary (charakteru benzinů a plynových olejů - výroba alternativních pohonných hmot, topných olejů a jako surovina pro další petrochemické zpracování), h) biopaliva (směsná nafta - motorová nafta s přídavkem MEŘO /methylestery řepkového oleje/ > 30 hm), i) jiné výrobky (např. LPG pro topení a další). V Panoramě jsou za obor Rafinérské zpracování ropy prezentovány dosažené výsledky jak zpracovatelů ropy (rafinérie), tak obchodních organizací (procesoři společnosti Česká rafinérská, a.s. 1 ). Podíly hlavních výrobkových skupin (mimo polotovarů) na celkových tržbách oboru za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 Tis. Kč Česká PARAMO Procesoři Celkem podíl rafinérská 1 Pohonné hmoty ,7 Petrochemické suroviny ,4 Topné oleje ,6 Maziva ,7 Asfalty a asfaltové výrobky ,5 Ostatní rafinérské produkty ,1 Celkem ,0 Source: MIT V porovnání hodnotového vyjádření podílu jednotlivých výrobkových skupin na celkových tržbách oboru 23.2 v roce 2005 (v předchozí tabulce) s hodnotami roku 2004 (viz Panorama roku 2004) lze konstatovat, že v roce 2005 došlo k mírnému snížení podílu pohonných hmot na celkových tržbách za současného zvýšení objemu surovin pro petrochemický průmysl s cílem dosažení zvýšení výroby základních petrochemických produktů. Ostatní změny nejsou významné Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví OKEČ 23 se podílelo v roce 2005 na celkových výsledcích za zpracovatelský průmysl 3,9 z celkových tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Vzhledem k nízkému počtu zaměstnanců v tomto odvětví lze dosažený podíl na tržbách i na přidané hodnotě ve sledovaném roce hodnotit pozitivně. V rámci celého zpracovatelského průmyslu odpovídá dosažený podíl tohoto odvětví koncepci jeho zaměření a provozovaným výrobním kapacitám. Během roků 2000 až 2005 kolísaly dosahované hodnoty v oblasti tržby za podej vlastních výrobků a služeb, což bylo ovlivněno především oborem 23.2, kde změny cen ropných produktů kopírovaly světové ceny ropy. Od roku 2002 postupně rostla účetní přidaná hodnota při trvalém poklesu počtu pracovníků, což pozitivně ovlivnilo i růst produktivity práce z přidané hodnoty, která se od roku 2001 zvyšovala. Zde se opět projevil především vliv oboru Rafinérského zpracování ropy a výše dosahované marže. Obdobný trend vykazuje i účetní přidaná hodnota na výkonech. Pozice oboru Rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23.2 V roce 2005 došlo v tomto oboru k významné organizační změně, kdy, v rámci dokončení privatizace společnosti a.s. Unipetrol, se novým vlastníkem 63 podílu uvedené společnosti stala polská společnost PKN Orlen. Ta dalším odkupem části akcií minoritních akcionářů vlastní v současné době cca 69 akcií Unipetrolu. 1 Od společnost funguje v přepracovacím režimu, tzn. že neinkasuje tržby za prodej vlastních výrobků, nýbrž pouze přepracovací poplatek za zpracování ropy na rafinérské produkty od svých procesorů. Prodej těchto produktů a nákup ropy je od uvedeného data realizován procesory a.s. Česká rafinérská (AGIP ČR, ConocoPhillips ČR, SHELL CR a Unipetrol Rafinérie). 144

3 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Rozhodující podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ve sledovaném roce 2005 vytvářeli procesoři společnosti Česká rafinérská, z nichž největšího podílu dosáhla Unipetrol Rafinérie, a.s. Ve srovnání s rokem 2004 došlo ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 23,2, což je důsledkem růstu cen rafinérských výrobků. Tento nárůst cen vyplynul z dramatického zvýšení světových cen ropy v meziročním srovnání až o 42,3. Z důvodu snížení úrovně rafinérské marže o 31,3 poklesla přidaná hodnota a v meziročním srovnání se snížil i počet pracovníků o 1,3. Prohloubení obchodní politiky procesorů a.s. Česká rafinérská na trhu a dosažené výsledky roku 2005 potvrdily oprávněnost přechodu této společnosti na přepracovatelský režim. Údaje o vývoji tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnoty a počtu zaměstnanců v oboru za období roku 2000 až 2005 uvádí následující tabulka. Podpora malého a středního podnikání nebyla ve sledovaném roce tímto oborem využívána. Přehled vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnoty a počtu pracovníků v oboru 23.2 od roku 2001 do roku 2005 (mil. Kč/osob) Tržby za prodej Přidaná hodnota Počet pracovníků vlastních výrobků a služeb , , , , , , , , , , Pramen: MPO 8.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 8.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 23 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b.c. 207,4 249, , , ,6 Účetní přidaná hodnota v b.c. 10,2 82, , ,1 911,8 Počet zaměstnaných osob Nejvyšších hodnot produkčních charakteristik, jak vyplývá z grafu 8.3, je v odvětví dosahováno u kategorií s počtem zaměstnanců a , na což má především vliv skladba podnikatelských subjektů z oboru Stěžejní počet osob zaměstnaných v oboru 23.2 je soustředěn v kategorii zaměstnanců, což ovlivňuje především stav zaměstnanců společností Česká rafinérská a Paramo a největšího procesora - společnosti Unipetrol Rafinérie. V této kategorii bylo též dosaženo nejlepšího výsledku přidané hodnoty, o čemž vypovídá graf 8.2a. Zbývající 3 procesoři společnosti Česká rafinérská, kteří působí na trhu, jsou obchodními organizacemi a patří do velikostní kategorie zaměstnanců, která dosáhla v roce 2005 nejvyšších tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (viz graf č. 8.2a). 145

4 mil Kč PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce Přidaná hodnota Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VVS) Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.2a Podíly velikostních kategorií zaměstnanců na produkčních charakteristikách v roce Regionální struktura odvětví Největší podíl odvětví v tržbách a v účetní přidané hodnotě byl dosažen v roce 2004 v Ústeckém kraji (graf 8.3), což opět je ovlivněno oborem 23.2, neboť do uvedeného kraje lokalizačně spadá společnost Česká rafinérská, největší podnikatelský subjekt z uvedeného oboru, a její největší procesor společnost Unipetrol Rafinérie. Regionální struktura oboru 23.2 v roce 2005 Výrobní základna oboru 23.2 rafinérské zpracování ropy je lokalizována v těchto krajích: Česká rafinérská, a.s. - registrována v Ústeckém kraji; výrobní jednotky jsou v kraji Ústeckém (rafinérie Litvínov) a Středočeském (rafinérie Kralupy). Paramo, a.s. - rafinérie Paramo v Pardubickém a rafinérie Koramo ve Středočeském kraji 146

5 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004 Tabulka 8.1a Přehled produkčních charakteristik podle regionální působnosti společností (včetně procesorů) v roce 2005 Tržby za prodej Přidaná hodnota Počet pracovníků/ vlastních výrobků (mil. Kč/osob)/ a služeb (mil. Kč/osob)/ Hl. město Praha ,7/38, ,9/45,3 742/31,7 Ústecký kraj ,0/53, ,2/49,4 739/31,5 Pardubický kraj ,4/8,3 405,9/5,3 861/36,8 Pramen: MPO Ústecký kraj Pardubický kraj Hl. město Praha Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Přidaná hodnota Pramen: MPO Graf 8.3a Podíly krajů na produkčních charakteristikách 147

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Procesoři a.s. Česká rafinérská jsou lokalizováni v těchto krajích: AGIP ČR, s.r.o., CONOCOPHILLIPS ČR, s.r.o. a SHELL ČR, a.s. v hl. městě Praha, Unipetrol rafinérie, a.s. v Ústeckém kraji. V důsledku organizačních změn v roce 2003, kdy obchodování s ropnými produkty převzali procesoři společnosti Česká rafinérská, z nichž tři mají sídla v Praze, byl největší podíl na celkové účetní přidané hodnotě docílen na území hlavního města Prahy Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Období od roku 2000 do 2005 vykazuje trend růstu cen výrobků odvětví, za jehož hlavní příčinu lze považovat zvyšování cen produktů v oboru 23.2 Rafinérské zpracování ropy (především motorových paliv) v návaznosti na růst cen ropy na světových trzích. Nejvyšších hodnot dosáhly ceny v roce 2004 a 2005, což se zejména projevilo v meziročním srovnání 2004/2003 a 2005/2004. Tabulka 8.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP 23.1 x x x x x SKP 23.2 x x x x x SKP ,1 104,8 x x x SKP 23 75,0 102,1 100,9 146,2 104,9 Cenový vývoj v oboru OKEČ 23.2 Přehled vývoje meziročních cenových indexů hlavních produktů oboru 23.2, který úzce souvisí s pohybem cen ropy na světových trzích, je uveden v tabulce 8.2a. Tabulka 8.2a Přehled vývoje cenových indexů rafinérských výrobků v letech 2001 až 2005 meziroční index 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 OKEČ ,1 104,8 96,8 120,8 126,8 Poznámka: v b.c., pramen: ČSÚ, MPO Za rok 2000 světové ceny ropy vykázaly nárůst proti průměru roku 1999 cca o 59,2 - u typu ropy Brent bylo dosaženo maxima 32,48 USD/bbl a roční průměr byl 28,45 USD/bbl. Toto zvyšování ceny ropy se promítlo do růstu cen všech ropných výrobků, především paliv - meziroční nárůst u automobilových benzinů představoval 65,3, motorové nafty 73,4 a u topných olejů až do 75. Zvýšení cen se projevilo v nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb výrobních subjektů petrolejářského průmyslu. Ceny ropných produktů v roce 2001 v 1. pololetí mírně rostly nebo stagnovaly, ve 2. pololetí došlo k jejich výraznému poklesu v důsledku pádu světové ceny ropy, jehož příčinou byla především snížená poptávka daná celkovou recesí, která vrcholila zejména po 11. září 2001 (teroristický útok na USA), a uvolnění limitů těžby s cílem podpořit růst hospodářství ve světě. Roční průměr ceny ropy Brent byl 24,46 USD za barel. V roce 2002 se cena ropy typu Brent pohybovala okolo 25 USD/barel, nejvyšší byla v září a v prosinci v důsledku spekulací kolem konfliktu v Iráku. Ceny hlavních ropných produktů v podstatě kopírovaly ceny ropy. Ve srovnání s rokem 2001 byly průměrné ceny benzinu a motorové nafty nižší a u topných olejů vyšší. 148

7 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy V roce 2003 byla průměrná světová cena ropy Brent necelých 29 USD za barel, přičemž nejvyšší úrovně dosáhla v únoru 32,67 USD a nejnižší v dubnu 24,85 USD. Průměrné evropské ceny pohonných hmot v roce 2003 vzrostly - u benzinů cca o 19, u motorové nafty cca o 22 a u topných olejů o20. V roce 2004 byla průměrná cena ropy Brent 38,21 USD za barel, což byl cca 32,5 nárůst oproti ceně roku Příčin eskalace světové ceny ropy bylo několik - především hospodářský růst v rozhodujících ekonomikách provázený zvyšováním spotřeby ropných produktů, dále nedostatečné těžební kapacity, poruchy v infrastruktuře a v rafinériích, stav zásob, bezpečnost a politická situace v některých produkčních zemích. Průměrné ceny pohonných hmot byly po celý rok 2004 vyšší než v předchozím roce, cena motorové nafty od září do konce roku 2004 převýšila cenu benzinu. V roce 2005 byla průměrná cena ropy Brent (54,38 USD za barel) o 42,3 vyšší než v roce Nejvyšší hodnoty dosáhla ve třetím čtvrtletí - 61,54 USD/bbl a nejnižší v prvním čtvrtletí - 47,50 USD/ bbl. Příčinou tohoto prudkého nárůstu světových cen ropy bylo určité omezení nabídky oproti rychle rostoucí poptávce zejména v Číně a Indii, dále nedostatečné kapacity jak v těžbě, tak ve zpracování a finančních spekulacích. Po celý rok 2005 ceny ropy silně kolísaly, přičemž jejich průměrná hodnota v důsledku uvedených faktorů až do října stále rostla. Další vliv na zvyšování cen ropy měly též časté hurikány v USA, napětí na Středním východě (Irák, Irán) a nepokoje v Nigérii. Průměrné ceny motorových paliv byly po celý rok vyšší než v roce Ceny automobilových benzinů byly nejvyšší ve třetím čtvrtletí, kdy dosáhly průměru 76,95 USD za barel, a naopak nejnižší v prvním čtvrtletí, kdy průměrná cena byla 52,20 USD za barel. Cena motorové nafty byla obdobně nejvyšší ve třetím čtvrtletí - 76,29 USD za barel a nejnižší v prvním čtvrtletí - 57,85 USD za barel. V prvním, druhém a čtvrtém čtvrtletí cena motorové nafty převýšila i cenu benzinu. Průměrné ceny nízkosirných topných olejů se pohybovaly v rozmezí 30,68 až 45,30 USD za barel a vysokosirných od 27,50 do 40,95 USD za barel Základní produkční charakteristiky Přehled o vývoji tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví OKEČ 23 za období roku 2000 až 2005 (tabulka 8.3) vykazuje trend klesající výše tržeb, a to především v roce Roky 2003 a 2004 vykazují sice určité zvýšení, ale úrovně roku 2000 nebylo dosaženo. Výše tržeb roku 2005 předběžně vykazuje silný nárůst. Důvodem je, že rozhodující vliv na tržby v odvětví má obor Rafinérské zpracování ropy, v němž se promítá kolísání světových cen ropy a ropných produktů a v ČR též aktuální kurz dolaru k české koruně. V roce 2005 vzrostly tržby v b.c. oproti roku 2000 až o 68 v důsledku eskalace cen ropných výrobků na světovém trhu a zvyšující se spotřeby motorových paliv v tuzemsku a přilehlých regionech. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,4 OKEČ , , , , , ,5 meziroční index (b.c.) x 89,1 87,3 112,8 110,8 173,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 89,1 77,8 87,8 97,3 168,4 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,7 meziroční index (s.c.) x 97,0 100,7 108,8 88,3 147,0 kumulovaný index (s.c.) 100,0 97,0 97,7 106,2 93,8 138,0 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Z tabulkového přehledu 8.4 vyplývá, že nejvyšší hodnotu i podíl účetní přidané hodnoty v odvětví vytváří obor Rafinérské zpracování ropy, kde je její velikost ovlivňována především dosahovanou rafinérskou marží a úrovní osobních nákladů, která v letech 2001 až 2003 ve srovnání s rokem

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU poklesla. Teprve v roce 2004 v důsledku růstu cen ropy a jejích produktů na světovém trhu a zvýšení poptávky po petrolejářských výrobcích, především po motorových palivech, dosáhl tento ukazatel vyšší hodnoty blížící se úrovni roku V roce 2005 účetní přidaná hodnota ve srovnání s rokem předcházejícím opět poklesla jako důsledek snížení rafinérských marží. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , ,2 810,2 818,8 912, ,9 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ , , , , , ,2 meziroční index (b.c.) x 47,9 68,8 171,4 149,7 71,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 47,9 33,0 56,5 84,6 60,6 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , ,5 990, ,8 OKEČ , , , , , ,9 OKEČ , , , , , ,1 meziroční index (s.c.) x 113,2 86,8 127,2-17,8 259,9 kumulovaný index (s.c.) 100,0 113,2 98,2 124,9-22,2-57,6 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Počet zaměstnaných osob v odvětví 23 vykazuje v období let mírný pokles, který je zřetelný zejména v oboru 23.2, kde se projevil jako důsledek modernizace technologií zpracování ropy, zavádění nových řídících procesů a přechodu společnosti Česká rafinérská na přepracovací režim. V roce 2005 došlo v tomto oboru k nepatrnému nárůstu zaměstnaných osob, což bylo z důvodu rozšíření obchodně administrativních činností jednoho z procesorů společnosti Česká rafinérská. Pro rok 2006 se předpokládá další trend snižování zaměstnanců, avšak tempo by se mělo výrazně zmírnit. Tabulka 8.5 Počet pracovníků v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index (b.c.) x 93,8 91,9 97,9 97,7 100,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 93,8 86,2 84,4 82,4 82,5 * předběžná hodnota Základní produkční charakteristiky u oboru OKEČ 23.2 Relativní dlouhodobý vývoj základních produkčních charakteristik oboru 23.2 od roku 1997 do roku 2005 znázorňují grafy 8.4a až 8.4c. Nárůst zaměstnanců v roce 2004 vyplývá z prvního započtení zaměstnanců procesorů. 150

9 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy * * Počet zaměstnanců OKEČ 23 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 23 Tržby za VV a S ZP * Účetní přidaná hodnota OKEČ 23 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 8.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Poznámka: základ rok 1997 Poznámka: základ rok 1997 Graf 8.4a Relativní vývoj počtu zaměstnanců v letech Graf 8.4b Relativní vývoj tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech Poznámka: základ rok 1997 Graf 8.4c Relativní vývoj přidané hodnoty z výkonů v b.c. v letech

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce a osobní náklady Z následujícího tabulkového přehledu (tabulka 8.6) vyplývá, že zásadní vliv na náklady odvětví 23 má obor Rafinérské zpracování ropy, kde rozhodující nákladovou položkou je ropa. Náklady na materiálové vstupy kopírovaly vývoj ceny ropy na světových trzích - největší nárůst byl v letech 2004 a Pokud cena ropy letos a v následujících letech dále poroste, mohlo by dojít k dalšímu zvýšení podílu materiálových nákladů. Tabulka 8.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,9 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,4 meziroční index (b.c.) x 97,0 83,1 125,2 121,7 154,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 97,0 80,6 100,9 122,9 189,9 * předběžná hodnota Tabulka 8.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,6 396,1 421,3 446,9 483,8 510,3 OKEČ ,3 855,0 790,5 839,3 829,8 901,5 OKEČ , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 104,6 96,9 106,1 102,1 107,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 104,6 101,3 107,6 109,8 118,1 * předběžná hodnota Tabulka 8.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech (tis. Kč/zaměst.) b. c * OKEČ ,8 841,7 620,4 626,9 700, ,8 OKEČ , ,6 812, , , ,7 OKEČ ,7 978,8 733, , , ,6 meziroční index (b.c.) x 51,1 74,9 175,1 153,2 71,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 51,1 38,3 67,0 102,7 73,4 (tis. Kč/zaměst.) s. c * OKEČ , , , ,9 760,0 814,0 OKEČ , , , , , ,7 OKEČ , , , ,3-515, ,4 meziroční index (s.c.) x 120,6 94,5 130,0-18,2 259,6 kumulovaný index (s.c.) 100,0 120,6 113,9 148,1-26,9-69,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 V letech 2000 až 2005, s výjimkou roku 2002, osobní náklady v odvětví, i přes klesající počet zaměstnanců, neustále rostly. To souviselo jak se mzdovou politikou, tak daňovým zatížením a náklady na rekvalifikace zaměstnanců (tabulka 8.7). Rozhodující podíl na produktivitě práce z účetní přidané hodnoty má v odvětví 23 obor 23.2, kde se výrazným způsobem promítá rafinérská marže a počty zaměstnanců. Vliv rafinérské marže se projevil především v roce 2000 a 2004 (tabulka 8.8). V roce 2005 došlo v důsledku nepříznivého vývoje rafinérských marží ke snížení tohoto ukazatele, ale pro rok 2006 se předpokládá pozitivní vývoj marží, což se kladně projeví i na úrovni přidané hodnoty. Záporné hodnoty, vykazované ve s.c. v letech

11 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy a 2005, byly způsobeny přechodem společnosti Česká rafinérská, a.s. na přepracovací režim v srpnu 2003, čímž se ve finančních výsledcích společnosti plně odráží pouze přepracující poplatek. Dovoz ropy a prodej rafinérských produktů, realizovaný jejími akcionáři, jsou podle OKEČ zahrnovány do výsledků obchodu. Tabulka 8.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,435 0,362 0,520 0,546 0,530 0,381 OKEČ ,133 0,374 0,521 0,265 0,164 0,307 OKEČ 23 0,169 0,370 0,521 0,322 0,220 0,330 * předběžná hodnota Podíl osobních nákladů oboru OKEČ 23.2 na účetní přidané hodnotě v odvětví 23 je výrazně nižší, což vyplývá především z nižšího počtu zaměstnanců v rafinérských provozech * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 23 Produktivita práce z účetní PH z výroby ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 23 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 8.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech V roce 2003 byl v odvětví 23 zaznamenán jeden konkurz a dotkl se organizace s patnácti zaměstnanci. Likvidace byla zaznamenána v roce 2002 u dvou organizací s celkovým počtem zaměstnanců. V následujících letech žádný konkurz ani likvidace v odvětví zaznamenány nebyly Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Z uvedeného tabulkového přehledu jasně vyplývá zásadní vliv oboru SKP 23.2 v odvětví SKP 23 na vývoj zahraničního obchodu s výrobky. Trh s produkty petrolejářského průmyslu (SKP 23.2) je objektivně ovlivňován situací na evropském trhu, kde ceny jsou odvozovány od kotovaných cen produktů a ropy na burze v Rotterdamu. Vzhledem k úplné liberalizaci obchodu s petrolejářskými produkty v ČR od roku 1997 je tento vliv zcela rozhodující na výsledky exportu a importu a celkové saldo. Dosažené výsledky exportu byly ovlivněny částečně i rostoucí poptávkou v okolních zemích. V roce 2005 realizovali zahraniční obchod s ropou a ropnými produkty převážně procesoři společnosti Česká rafinérská a společnost Paramo, a.s. - jejich podíl na zahraničním obchodu činil cca 78. Další střední a malé subjekty z oboru 23.2 působily převážně jako dovozci. V roce 2005 rozhodl majoritní vlastník a.s. Unipetrol polská společnost PKN Orlen o centralizaci nákupu ropy pro celou skupinu PKN Orlen, čímž si posílila vyjednávací pozici vůči dodavatelům této strategické suroviny. Meziroční nárůst vývozu 153

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 8.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,4 SKP ,9 689, ,1 889,6 635,2 422,1 SKP , , , , , ,7 meziroční index x 109,4 93,6 98,9 110,8 130,1 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,0 SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,6 meziroční index x 100,5 72,5 108,8 134,9 109,8 Saldo (mil. Kč) SKP SKP ,0 554,2 835,0 438,2-455, ,4 SKP , , , , , ,6 SKP , ,2-755, , , ,7 SKP , , , , , ,9 Údaje k Pramen: ČSÚ v roce 2005 v hodnotovém vyjádření o cca 43 oproti roku 2004 vyplynul z růstu cen základních petrolejářských produktů a ze zvýšení exportních schopností procesorů Teritoriální struktura zahraničního obchodu SKP dovoz a vývoz Tabulka 8.10a Přehled podílů jednotlivých zemí na celkových hmotných dovozech všech rafinérských produktů v roce 2005 země původu zboží množství v tis. t z celkového dovozu ve hmotě Slovensko ,5 SRN ,3 Polsko ,9 Rakousko ,9 Maďarsko 21 0,6 Ostatní země 1) 120 3,8 1) Ostatní země mají jednotlivě v hmotném vyjádření podíl menší než 1. Podle zemí původu dováženého zboží pokračuje trend z minulých let, kdy se snížily meziročně dovozy ze SRN a Rakouska a naopak se zvýšily dovozy ze Slovenska. V roce 2000 byly do ČR zahájeny pravidelné dovozy automobilových benzinů z Maďarska a od roku 2003 dovozy pohonných hmot z Polska. Při dovozu pohonných hmot ze Slovenska a Maďarska jsou ve značné míře využívány ekonomické výhody přepravy těchto produktů do ČR produktovodním systémem provozovaným společností ČEPRO. 154

13 Vývozní teritoria v roce 2005 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Polsko 18 Slovensko 14 Maďarsko 10 Rusko 1 Ostatní 10 Německo 19 Rakousko 28 Dovozní teritoria v roce 2005 Rakousko 15 Rusko 3 Maďarsko 1 USA Belgie 2 1 Ostatní 3 Polsko 17 Slovensko 37 Německo 21 Graf 8.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 23 Tabulka 8.10b Přehled o podílech hmotných vývozů všech rafinérských produktů do jednotlivých zemí v roce 2005 země původu zboží množství v tis. t z celkového dovozu ve hmotě Rakousko ,8 Slovensko ,8 SRN ,8 Polsko ,9 Maďarsko ,5 Ostatní země 1) 14 1,2 1) Ostatní země mají jednotlivě v hmotném vyjádření podíl menší než 1. Vývoz a dovoz rafinérských produktů je v posledních letech z více jak 95 realizován se sousedními zeměmi. Vývoz motorových paliv se nejprve soustředil na Rakousko a SRN, od roku 2004 pak více na Slovensko a SRN. V roce 2005 byl realizován největší vývoz v hodnotovém vyjádření do Rakouska a Polska. Přeshraniční obchod se sousedními státy se ještě zvýšil po vstupu ČR a sousedních zemí do EU. 155

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 8.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * SKP , , , , , ,7 SKP , , , , , ,3 SKP , ,2 755, , , ,7 SKP , , , , , ,7 meziroční index (b.c.) x 108,2 84,1 132,1 120,4 101,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 108,2 91,0 120,3 144,8 146,9 * předběžná hodnota Tuzemskou spotřebu výrobků odvětví SKP 23 jednoznačně ovlivňuje spotřeba rafinérských produktů, zejména pohonných hmot, jejichž potřeba v posledních letech vykazuje rostoucí trend v důsledku rozvoje průmyslové výroby a dopravních výkonů. Tuzemská spotřeba - obor SKP 23.2 Tabulka 8.11a Přehled dodávek rafinérských produktů na tuzemský trh v období roku v hmotnostních jednotkách Rafinérské produkty r r r Automobil. benziny bezolovnaté (tis. t) 2 100, , ,0 meziroční index () 100,0 99,6 98,1 Automobilový benzin s oktanovým číslem 91 a přísadou proti zatloukání ventilů (tis. t) 193,0 180,0 149,0 meziroční index () 100,0 93,3 82,8 Motorová nafta 1 (tis. t) 2 991, , ,0 meziroční index () 100,0 108,9 113,7 Letecký petrolej (tis. t) 251,0 322,0 336,0 meziroční index () 100,0 128,3 104,3 Topné oleje s ob. síry do 1 hm (tis. t) 322,0 356,0 352,0 meziroční index () 100,0 110,6 98,9 Topné oleje s ob. síry od l hm (tis. t) 162,0 169,0 167,0 meziroční index () 100,0 104,3 98,8 Maziva (tis. t) 162,0 186,0 185,0 meziroční index () 100,0 114,8 99,5 Asfalty a asfaltové výrobky (tis. t) 469,0 531,0 535,0 meziroční index () 100,0 113,2 100,8 Zkapalněné ropné plyny (LPG) 246,0 284,0 262,0 meziroční index () 100,0 115,4 92,3 Ostatní výrobky (tis. t) 892,0 971, ,0 meziroční index () 100,0 108,9 106,6 1 včetně dodávek pro výrobu směsného paliva V průmyslově vyspělých zemích je běžnou zvyklostí vyjadřovat spotřebu ropných produktů v hmotnostních jednotkách (metodika Mezinárodní energetické agentury), proto je takto uveden i přehled dodávek rafinérského sortimentu na tuzemský trh. Z uvedeného přehledu vyplývá v roce 2005 stagnace spotřeby (dodávek na trh) motorových benzinů a výrazný růst spotřeby motorové nafty v důsledku 156

15 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy zvýšení tranzitní nákladní dopravy zejména po vstupu ČR do EU a postupného rozšiřování parku osobních vozidel s dieselovým motorem Investice Přímé zahraniční investice Tabulka 8.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 23 (v mil. CZK) k k k k k Zahr. investice v ČR 8 785, , , , ,0 Tuzem. investice v zahraničí -560,4 nevykázáno nevykázáno nevykázáno nevykázáno Pramen: ČNB Přímé zahraniční investice OKEČ 23 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 23 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 8.7 Tuzemské a zahraniční investice Z výše uvedeného přehledu přímých zahraničních investic vložených do odvětví 23 za sledované období roku 2000 až 2005 vyplývá, že výše těchto investic byla prakticky po celé období na stejné úrovni. Do oboru OKEČ 23.2 byl zásadní podíl zahraničních investic vložen před rokem byly realizovány zásadní technologické modernizace v rafinériích společnosti Česká rafinérská, na něž bylo vynaloženo cca 9,5 mld. Kč, z čehož skoro 50 bylo kryto zahraničními investicemi. Z uvedeného vyplývá, že zahraniční investice uvedené v přehledu tabulky 8.12 nejsou, na rozdíl od ostatních ekonomických ukazatelů této analýzy, zásadním způsobem ovlivňovány výší zahraničních investic vložených do oboru Hodnotové investice v oboru 23.2 V období od roku 2002 do 2005 se podíl zahraničních investic uplatněných v uvedeném oboru, jak vyplývá z níže uvedeného, snížil na pouhá 3, což za uvedené časové rozmezí představovalo celkem 200 mil. Kč z celkově investovaných mil. Kč. V letech nebyly do oboru 23.2 vloženy žádné přímé zahraniční investice. Vstup zahraničních investic byl však realizován akcionářským podílem zahraničních majitelů společnosti Česká rafinérská do modernizačních a rozvojových akcí a odkoupením 63 podílu společnosti Unipetrol polskou společností PKN Orlen, která se tímto stala novým vlastníkem 51 akcií v a.s. Česká rafinérská a většinového podílu v a.s. PARAMO. Náklady na investiční akce, spojené s ochranou životního prostředí, činily v roce ,5 z celkového objemu, v roce ,1, v roce 2003 se podíl zvýšil na 9,7, v roce 2004 činil 5,7 a v roce ,0. Po dokončení modernizace rafinérií Česká rafinérská, a.s. byla investiční činnost této společnosti zaměřena na realizaci technologických inovací pro akci Čistá paliva, tj. na výrobu bezsirných 157

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 8.12a Přehled vývoje investic v rafinérském průmyslu za období od roku 2001 do 2005 (mil. Kč ) Investice celkem (b.c.) z toho: dovoz (b.c.) investice do strojního zařízení (b.c.) Pramen: Rafinérské subjekty pohonných hmot od roku Ve společnosti Paramo budou potřebné investiční úpravy pro výrobu bezsirné motorové nafty dokončeny v roce V roce 2005 byla v rafinériích společnosti Česká rafinérská zahájena příprava investic pro přidávání biopaliv do vyráběných benzinů a nafty v rámci evropského trendu náhrady fosilních pohonných hmot alternativními palivy. V této oblasti bude muset poměrně velké finanční obnosy investovat také společnost Čepro, a.s., největší distributor pohonných hmot v ČR. Uvedená společnost v roce 2005 podnikla v tomto směru přípravné kroky. Společnost Paramo již potřebné investice pro přidávání methylesteru řepkového oleje do motorové nafty realizovala Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Z dále uvedeného přehledu vyplývá, že roční export výrobků odvětví 23 se v období let 2000 až do dubna 2004, tedy do vstupu ČR do Evropských společenství, prakticky držel přibližně na stejné úrovni. Významným dílem se na tomto exportu opět podílel obor Rafinérské zpracování ropy. Export tuzemských rafinérských výrobků do zemí EU ve srovnání s ostatními zeměmi CEFTA významně vzrostl zejména v roce 2002 až Rozhodující podíl na tom má však i přijetí Slovenska, Maďarska a Polska do EU, neboť do těchto států směřoval významný podíl rafinérských výrobků i před rokem 2004, a to zejména motorových paliv. Tabulka 8.13 Vývoj exportu výrobků SKP 23 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, ) z CEFTA meziroční index x 131,5 110,7 91,2 93,6 z toho z ČR meziroční index x 95,5 115,8 101,7 57,9 Pramen: EUROSTAT Tabulka 8.14 Vývoj exportu výrobků SKP 23 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU) Pramen: EUROSTAT Srovnání a konkurenceschopnost výrobků SKP 23.2 Úroveň konkurenceschopnosti oboru Rafinérské zpracování ropy po dokončení modernizace tuzemských rafinérií (technologie hlubokého zpracování ropy, visbreaking a úpravy zpracovatelských jednotek pro výrobu čistých - bezsirných paliv) je plně srovnatelná s nejmodernějšími rafinériemi v Evropě. Tuzemské rafinérie vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě dle platných evropských norem a vzhledem ke konfiguraci jejich výrobních jednotek budou konkurenceschopné i v budoucnosti, což je podporováno zajištěním dovozů ropy z diverzifikovaných zdrojů a vý- 158

17 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy běrem její optimální kvality. Úroveň oboru Rafinérské zpracování ropy je v současné době plně srovnatelná s tímto druhem průmyslu v zemích CEFTA a bude rozhodně i v dalších letech. Určitou tuzemskou výhodou je zcela ojedinělá distribuční síť produktovodů a terminálů a přímé napojení rafinérií na výrobní jednotky petrochemického průmyslu. Konkurenční rafinérie ve středoevropském regionu (rafinérie OMV Schwechat, Slovnaft Bratislava a MIDER Leuna) mají větší výrobní kapacitu a jsou vybaveny moderními procesy hlubokého zpracování ropy na pohonné hmoty, což jim umožňuje konkurovat cenou vyráběného sortimentu a vytvářet i silný konkurenční tlak na českém trhu, jak tomu bylo i v minulých letech. České rafinérské podniky si v letech 2003 a 2004 prohlubováním obchodní politiky a provozováním jednotky hlubokého zpracování ropy upevnily svoji pozici na domácím trhu. Obecně je trh pohonných hmot a topných olejů v západní Evropě nasycen a provozované rafinérie nevyužívají své kapacity. Pro nejbližší budoucnost je perspektivním trhem střední a především východní Evropa, zejména oblast jihovýchodního a jihozápadního Polska, kde se předpokládá další rozvoj individuální osobní a silniční nákladní dopravy Shrnutí a perspektivy odvětví Vzhledem k zásadnímu významu oboru Rafinérské zpracování ropy v posuzování celého odvětví OKEČ 23 je tato stať věnována pouze jmenovanému oboru, jehož rozvoj od roku 2001 byl usměrňován především transpozicí evropských předpisů do české legislativy a přípravou tuzemského rafinérského průmyslu na podmínky podnikání v rámci EU. Mezi tyto legislativní předpisy spadala vyhláška č. 227/ 2001 Sb., podle níž v polovině roku 2001 začala Česká obchodní inspekce provádět plošné sledování jakosti pohonných hmot prodávaných u čerpacích stanic. Se vstupem ČR do EU začala v této oblasti platit vyhláška č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti, kterou byly transponovány směrnice EU vztahující se na obor 23.2 do české legislativy (směrnice 98 70/ES, 2000/71/ES a 2003/17/ ES) a jasně definovány pohonné hmoty pro motorová vozidla, včetně jejich složení a jakosti. Zapracování předpisů EU do české legislativy a jejich aplikace v praxi probíhá v oboru rafinérského zpracování ropy bez problémů. Aplikace nové chemické legislativy EU (REACH) se dotkne oboru 23.2 především ve zvýšených nákladech na registrace a ověřování nebezpečných vlastností vyráběných produktů. Tyto náklady jsou odhadovány min. na 227 mil. Kč. Trh s ropnými produkty je v ČR plně liberalizován a rozvíjí se bez větších problémů v souladu s podmínkami danými ve středoevropském regionu, kde jsou tuzemské subjekty jsou zapojeny v globalizovaném obchodě s ropou a ropnými produkty. V roce 2001 byl bez provozních potíží na celém území ČR ukončen prodej automobilových benzinů obsahujících olovo, čímž ČR splnila jeden ze základních požadavků směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty. Dalším splněným závažným úkolem v souladu se zákonem č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, bylo v druhé polovině roku 2005 dosažení předepsaných 90ti denních zásob průměrné spotřeby ropy a ropných produktů. V souvislosti s uvedeným zákonem dále pokračuje obnova stávajících zařízení na skladování pohonných hmot a topných olejů v a.s. Čepro, včetně budování dalších nových potřebných kapacit u této společnosti i u společnosti MERO ČR, a.s. Pokračuje modernizace rafinérií zaměřená na program Čistá paliva. V roce 2005 byla v rafinériích společnosti Česká rafinérská a v distribuční společnosti Čepro zahájena na základě implementace směrnice 2003/30/ES výstavba technologických zařízení pro přidávání biopaliv do motorových benzinů a motorové nafty v rámci náhrady fosilních pohonných hmot. Postupné uvedení zmíněných zařízení do provozu v těchto rafinériích a na terminálech a.s. Čepro se očekává v průběhu prvního pololetí roku Všechny nové provozní jednotky v oblasti rafinérského zpracování ropy jsou budovány podle standardů Nejlépe dostupné technologie - BAT. Rafinérie splňují všechny platné evropské a české přepisy a normy, týkající se ochrany životního prostředí, s dostatečnou rezervou. Dlouhodobou perspektivou bez větších rizik je prodej pohonných hmot v síti čerpacích stanic. V současné době probíhá koncentrace vlastnictví těchto sítí, která povede k rozdělení tuzemského trhu mezi značkové zahraniční společnosti a některé větší české subjekty. Podnikání menších vlastníků čerpacích stanic se omezí časem pouze na lokální podmínky. V ČR provozovaná síť čerpacích stanic je ve srovnání s podobnými státy Evropy příliš hustá, z čehož vyplývá potřeba urychleného řešení problematiky čerpacích stanic, které nesplňují požadavky platných legislativních předpisů a norem. 159

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Ve vazbě na předpokládaný růst průmyslové výroby a na základě zvyšování koupěschopnosti obyvatelstva lze očekávat v nejbližších letech další nárůst spotřeby pohonných hmot, jak pro silniční vozidla, tak i v oblasti letectví. Aby český rafinérský průmysl dále v tvrdé konkurenci obstál, je nutné nejen provozovat modernizované rafinérie, ale více optimalizovat obchodní politiku, realizovat vhodné propojení subjektů působících na trhu s cílem získání maximálního podílu na tuzemském trhu a podmínky pro export do volných teritorií. Ve střednědobém horizontu bude pokračovat dynamický rozvoj zpracování ropy, zaměřený především na výrobu paliv a petrochemických surovin, který se bude opírat o růst ekonomiky, spotřeby pohonných hmot a rozvoj petrochemické výroby. Tuzemské subjekty, které jsou již, kromě strategicky významných společností, zajišťujících bezpečnost státu (tj., distribuční společnosti a.s. Čepro a dopravce a skladovatele ropy a.s. MERO ČR), zprivatizovány a vlastněny zahraničními nadnárodními společnostmi, budou v průběhu dalšího období ještě více zapojeny do mezinárodního obchodu. Ekonomická pozice ČR v této oblasti bude záviset především na vývoji cen ropy a konkurenční schopnosti podnikatelských subjektů, která souvisí i s úrovní dosahovaných rafinérských marží i marží provozovatelů obchodu s pohonnými hmo1tami na čerpacích stanicích. 160