Jak pomáhat v mezinárodním rozvoji zemědělství?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jak pomáhat v mezinárodním rozvoji zemědělství?"

Transkript

1 Jak pomáhat v mezinárodním rozvoji zemědělství? Zemědělství v srdci rozvojových ekonomik Autor: Jiří Hejkrlík Zemědělství se v době od druhé světové války postupně stalo okrajovou záležitostí pro většinu ekonomicky rozvinutých zemí světa. Zaměstnává jen několik procent populace a jeho podíl na celkové produkci vyspělých ekonomik se čím dál tím více zmenšuje. Více než zemědělce a farmáře vnímáme značky velkých potravinářských firem, který náš kontakt se životem na venkově přerušují a zastírají. O malé skupině prvovýrobců, kteří za pomoci půdy dokáží přeměňovat anorganické chemické prvky na potraviny a materiály, které ve svém životě nutně potřebujeme, se dozvídáme pouze v momentě, kdy nám traktory zablokují dálnice, aby dosáhli ještě vyšší regulace již tak přeregulovaného a dotovaného odvětví. Jen málokdo si uvědomuje, že kvůli zachování zemědělství v jeho tradiční podobě Evropská unie dotuje odvětví téměř polovinou svého rozpočtu a zbytek dostávají zemědělci z daní plynoucích do národních rozpočtů. I přesto nejsme schopni konkurovat levnějším dovozům z rozvojových zemí. Ten je proto přísně kontrolovaný a podléhá vysokým clům, která mají chránit naše zemědělce. Tím však poškozují zemědělce v rozvojových zemích a zvyšují cenu pro nás spotřebitele. Nejvyšší cla jsou paradoxně na zpracované produkty, abychom mohli zachovat náš zpracovatelský potravinářský průmysl na úkor rozvoje chudých zemí. Zemědělství je tak za vysokou cenu udržováno pod záminkou zachování kulturní krajiny, zaměstnanosti na venkově a strategické potravinové soběstačnosti pro případ přerušení dodávek od nestabilních zahraničních exportérů. Nebýt této politické ochrany tak bychom již dávno jedli pouze hovězí z Argentiny, cukr z Filipín nebo chleba z pšenice dovezené ze zemí východní a Střední Asie a krmili poslední zbylý dobytek sójou z Brazílie. Situace v rozvojových zemích a zejména těch nejméně rozvinutých je zcela opačná od situace naší. Zemědělství zůstává i nadále v srdci národních ekonomik a zdrojem živobytí miliónů rodin po celém světě. V zemědělství pracuje mnohdy až 80 % veškeré populace a primární zemědělská produkce představuje až polovinu hodnoty co se v dané zemi vyprodukuje. Populace v těchto zemích navíc neustále a rychle narůstá, takže místní zemědělství musí nutně navyšovat svou produkci aby splnilo svůj primární cíl poskytovat dostatek potravin. V současné době všichni zemědělci v rozvojových zemích musí čím dál tím více čelit novým faktorům provázejícím stále větší propojování a změny dnešního světa, jako např. náhlým propadům cen jejich tradičních komodit, změnám lokálního klimatu nebo potravinovým a finančním krizím, které vznikají v zemích rozvinutých. Navíc bez možnosti štědré podpory státu nebo systému pojištění. Kromě toho mají velmi ztížený přístup k úvěru a informacím o trhu a tím pádem je jejich schopnost na pružné přizpůsobování změnám poptávky velice omezena. Informace o trzích, cenách a trendech se k drobným zemědělcům dostávají zprostředkovaně přes překupníky a lichváře, kteří jakoukoli pozitivní změnu obrátí ve svojí výhodu. Co z pohledu teorie neoliberální ekonomie znamená prostý a zdravý přesun prostředků z méně efektivního způsobu výroby k efektivnějšímu znamená pro většinu obyvatel venkova rozvojových zemí otázku života a smrti. V tomto prostředí každé selhání sázky na novou plodinu nebo nákupu nové technologie je bez jistoty zachycení v sociální síti státních podpor 1

2 velice riskantní. Proto je nepružnost rozhodnutí a odpor k inovacím u drobných zemědělců velice vysoký. Ve své podstatě je však tato situace bránící dalšímu rozvoji jedním z vedlejších produktů chudoby. Mezinárodní spolupráce v oblasti zemědělství Přestože vyspělá část světa úspěšně blokuje příležitosti rozvoje zemědělství v rozvojových zemích politickou obranou proti dovozům jejich levnějších produktů, snaží se v rámci mezinárodní solidarity, světové stability a dobrých vztahů již několik desítek let o transfer know-how a technologií, které by měly zemědělství v rozvojových zemích pomoci. Zájem donorů o pomoc v zemědělství sice značně kolísá, nicméně po potravinové krizi roku 2008 se na zemědělství opět soustředila velká pozornost. Ponechme nyní otázku PROČ pomáhat v zemědělství stranou a soustřeďme se na otázku KOMU a JAK je pomoc určena. Rozdílných přístupů k přenosu know-how je dnes celá řada. Otázka jak nejlépe a nejefektivněji pomoci má za sebou několik desítek let vývoje. Nicméně i dnes je na způsob transferu zemědělských technologií a know-how celá řada velice rozdílných názorů. Na začátek je nutné uvědomit si obrovskou rozdílnost a pestrost zemědělských systémů v rozvojových zemích, kterou je nutné znát a respektovat. Bok po boku zde může existovat několika hektarová farma založená na moderních plantážních postupech pěstování banánů na export vedle souseda, který pouze za pomoci motyky obdělává půl hektarové políčko a většinu produkce zkonzumuje jeho rodina nebo ji prodá na místním trhu. Postupy, které se hodí pro rozvoj určitého systému nemusí být platné o pár metrů dále. Projekt založený na participativních postupech asi nebude nejvhodnější při řešení otázky boje s erozí půdy na 100 ha čajové plantáži patřící jednomu vlastníku. Na druhou stranu přístup orientovaný čistě na komodity aplikovaný mezi drobnými producenty již také mnohokrát selhal. Zemědělské systémy v rozvojových zemích totiž zdaleka nedosáhly takové unifikovanosti jako je tomu u nás. Rozdílné přístupy k transferu technologií a know-how Počátky spolupráce v zemědělství začínají s rozvojem koloniální soustavy. První investice a transfer know-how byl směřován výhradně do rozvoje monokulturních plantáží produkujících pochutiny a materiály, které nebylo možno v našem mírném pásmu vyprodukovat káva, čaj, koření, bavlna, později banány a další ovoce. Většinou se jedná o víceleté kultury, které potřebují k založení a produkci mnoho let. Vytvořila se tak závislost velkých oblastí právě na produkci jedné takové komodity a dědictví v podobě jednostranné zátěže životního prostředí jedinou plodinou. Ani v dnešní době není jednoduché v dobách slabší poptávky proměnit založenou plantáž kávovníku na produkci něčeho jiného, co si žádá trh. V průběhu 60. a 70. let si začalo mezinárodní společenství uvědomovat význam rozvoje zemědělství v boji proti chudobě a všeobecnému rozvoji chudých zemí vůbec. Bylo založeno několik mezinárodních výzkumných center a s pomocí velkých nadací nastartována tzv. Zelená revoluce. Ta měla za cíl pomocí vyšlechtění nových speciálních odrůd několika základních plodin a transferem dotovaných agrochemikálií a mechanizace nastartovat jednou a provždy zemědělskou produkci. Na rozdíl od historicky staršího zaměření na exportní plantážní plodiny byla tentokrát pozornost zaměřena na komodity typu rýže, kukuřice a pšenice, tedy na komodity určené na místní trhy. Dopady Zelené revoluce však byly a jsou velice sporné. Za její nesporný úspěch se považuje pouze jižní a jihovýchodní Asie a oblasti Afriky, kde již byla k dispozici dostatečná úroveň závlah, existující infrastruktura a dostupné služby zajišťující vysoké množství vstupů. Ostatní oblasti si však mnoho nepolepšily. 2

3 Nicméně od tlaku na růst množství a kvality exportních komodit se důraz začal přenášet do oblasti zpracování, skladování, poradenství a přístupu k informacím, zajištění drobných úvěrů, správných politik a ochrany přírodních zdrojů zejména vody a půdy. Hlavní současnou kritikou všech těchto postupů je, že zemědělský výzkum a transfer trpěl a někde stále ještě trpí zjednodušeným pohledem na rozvoj ve formě transferu shora dolů směrem k obyvatelům venkova. Ať se jednalo o projekty mezinárodních organizací nebo místní vlády zůstávala otázka přijetí a osvojení technologií místními lidmi dlouhou dobu stranou. Běžnou praxí bylo, že termín inovace na úrovni zemědělců znamenal, že zemědělci pasivně přijímali nové technologie a postupy přicházející z venčí, spíše než aby si nové technologie, management nebo instituce budovali sami. A nemuselo se jednat pouze o inovace, které mají technickou podobu. V zemědělství je nutná celá řada socioekonomických a institucionálních inovací, jako např. lepší organizace přístupu ke zdrojům nebo nové cesty marketingu. Tento redukcionistický pohled na rozvoj také nebral v úvahu holistický a systémový pohled lokální populace a její vlastní cíle a představy. Kritika tohoto postupu stála za zrodem přístupu faremních systémů v 70. a 80. letech. Zde se již začínal setkávat větší důraz na systémovou analýzu prostředí a participativní metodiky s posledními výzkumy v oblasti agroekologie a biologických procesů v rostlinách a zvířatech. Jinými slovy spojení pokročilé vědy s lokálními systémovými znalostmi prostředí. Postupně se tento odklon od výzkumu zaměřeného na rozvoj tržních komodit k celkovému managementu přírodních zdrojů odrážel také v rámci agendy a zaměření velkých mezinárodních zemědělských výzkumných center a organizací. Nejvýraznějším rysem moderních přístupů k přenosu know-how a technologií pro rozvoj zemědělství je pravděpodobně důraz na zahrnutí všech možných stakeholdrů neboli potenciálních účastníků. Jejich interakce je důležitá. Proces předávání znalostí tak dnes již nezahrnuje pouze vědce v národních nebo mezinárodních výzkumných institucích, ale zahrnuje všechny účastníky od produkce až po marketing zemědělce, obchodníky, zpracovatele, výzkumné pracovníky, exportéry, poradce, dodavatele vstupů a podobně. Dalším rozdílem nových přístupů je také uvědomění si, že inovace může vzniknout kdekoliv. Není to jen doménou formálních výzkumných organizací. Zemědělci, lokální organizace, nevládní organizace nebo soukromé firmy mohou také být zdrojem inovací. V mnoha případech může pouhá facilitace, stimulace a koordinace relevantních účastníků vést ke vzniku inovace. Může být také pouze podpořena ze strany nevládní organizace nebo poradenským projektem, který vytváří prostředí pro budování kapacit skupin zemědělců a spojuje je s lokální vládou, výzkumem a soukromými firmami, které mohou podpořit produkci a marketing. Mezi konkrétní nástroje moderních přístupů k práci s drobnými zemědělci patří mimo jiné tzv. Sustainable Livelihood Framework, který vychází z předpokladu, že všichni farmáři mají určitá aktiva přírodní, fyzická, sociální, lidská a finanční, která mohou mezi sebou proměňovat a využívat. Tento rámec také zahrnuje analýzu všech možných rizik, která tato aktiva mohou ohrožovat (např. válka, hladomor, nemoci, odlehlost, sucho, zadlužení) a faktorů, která je ovlivňují (legislativní rámec, instituce - vláda, nevládní organizace, soukromé instituce, distribuce moci, politika, strategie, kultura, náboženství nebo globalizace). Z nich pak vycházejí strategie, kterými se zemědělec řídí. Tyto tzv. Livelihood strategies znamenají přesah od čistě technického zemědělství k psychologii, sociologii a ekonomii. V přístupu je vyjádřena potřeba chápat rozvoj venkovských oblastí v jejich komplexnosti sociální, ekonomické, technické a politické. Je potřeba systémového myšlení, které respektuje složitá rozhodnutí a faktory, které místní zemědělci zvažují jaké plodiny zasít a kde, jaká zvířata chovat a kde. Co prodat, co si nechat 3

4 pro svojí rodinu. Musí zvažovat investice do ochrany přírodních zdrojů pro budoucí generace, bezprostřední potřeby nasycení a přístřešku pro svojí rodinu, dlouhodobé investice do vzdělání nebo mimo-faremních příjmů. Musí myslet na současné priority a zároveň na dlouhodobou udržitelnost. Musí zvažovat možnost vysoké produktivity oproti vyššímu riziku selhání. Jejich rozhodování je postaveno na zkušenostech, přírodních indikátorech, informacích od svých sousedů, rádia, místního prodavače, státních poradců, poradců nevládních organizací, soukromých veterinářů, dodavatelů agrochemikálií apod. Přístup respektuje, že více než u nás platí v rozvojových zemích, že zemědělci žijí v nejistotě ohledně budoucnosti klimatu, cen na trhu, preferencí spotřebitelů na vzdálených trzích, změn politik a bezpečnostní situace. Klade se vysoký důraz na vlastnictví výsledků inovace, který se pohybuje od legitimizace znalostí přinesených z venku, přes využití místních znalostí, až po skutečné budování kapacit pro vlastní inovaci, rozvoj a transformaci. Zvláště skutečné budování kapacit je obzvláště důležité pro posílení možností znevýhodněných skupin formovat a prosazovat své vlastní zájmy a zlepšit svůj sociální status a důvěru v sama sebe bez závislosti na vnější pomoci. Nelze však říci, že byly konečně nalezeny přístupy, které se paušálně hodí do všech oblastí nebo že byl například definitivně odložen tradiční důraz na zavádění nových odrůd a technologií shora dolů. I přes značný vývoj v oblasti mezinárodní zemědělské spolupráce se například nadále vedou spory o významu zavádění plodin s vysokými vstupy a s vysokým návratem investic jako například důraz na zavádění biotechnologií a GMO. Celá řada expertů obhajuje právě tyto technologie jako nejvhodnější pro řešení problémů, které rozvojové země mají. Je tedy nutné znát tento komplexní rámec možných postupů ve spojení s dobrou znalostí konkrétního místního prostředí, abychom jako poradci, výzkumní pracovníci, politici a realizátoři rozvojových programů a projektů mohli správně a efektivně navrhovat a přenášet technologie, přinášet poradenství a implementovat politiky rozvoje. Ovšem i při dobré znalosti místních podmínek musíme vždy jednat s důrazem na fakt, že se situace může změnit doslova přes noc. A co v této oblasti může nabídnout Česká republika? Naše mezinárodní zemědělská spolupráce a pomoc má za sebou několik desítek let dlouhou historii. Na rozdíl od našich západních partnerů však přece jen výrazně kratší, navíc plnou zvratů v celkové koncepci a cílech a s méně zkušenými odborníky v této oblasti. Již za minulého režimu se objevovaly projekty, které měly za cíl ve spřátelených socialistických zemích zvyšovat produktivitu pěstování plodin, chovu zvířat nebo poskytnout investice do zpracovatelského průmyslu. I v dnešní době naše pomoc zůstává orientována spíše na pomoc v zemích nebo oblastech, které nepatří k nejchudším a kde je velmi těžké rozeznat rozvojovou pomoc od investičního záměru. Projektů přímo zaměřených na dlouhodobější práci s obyvatelstvem odlehlých částí venkova je zatím jak šafránu. Je to dáno i tím, že logistické potíže práce přímo v terénu převyšovaly možnosti systému české zahraniční rozvojové spolupráce a kapacity realizátorů. Projekty jsou většinou bez dlouhodobé návaznosti a s omezeným finančním zajištěním. Stále v nich přetrvává zjednodušený důraz na produkci komodit a dopad a efektivnost nejsou měřeny zlepšením kvality života chudých lidí ale častěji množstvím produkce. Máme však celou řadu zkušeností například s přenosem technologií zalesňování v oblastech východní Evropy a Latinské Ameriky, budováním vodních zdrojů v Asii, budováním a rozvojem středních a vysokých zemědělských škol v Africe, zlepšováním užitkovosti zvířat ve východní Evropě a na Blízkém východě či investicemi do drůbežářského průmyslu v Asii. 4

5 Teprve v posledních několika málo letech, po zaměření pomoci do menšího počtu programových zemí a po nárůstu profesionalizace realizátorů, se začínají objevovat projekty s vyšším rozvojovým potenciálem v oblastech nejvíce ohrožovaných chudobou. Objevují se tak projekty, které pracují přímo se skupinami zemědělských komunit a efektivně budují kapacity stovek rodin obyvatel chudých venkovských oblastí. Známe dnes celou řadu úspěšných projektů z Angoly, Etiopie, Kyrgyzstánu, Peru, Mongolska, Vietnamu nebo Zambie, které zavádějí nejaktuálnější poznatky a úspěšné přístupy z teorie do praxe. Díky podobným projektům roste počet českých expertů, kteří mají dostatečné znalosti v oblasti efektivního transferu know-how a technologií do oblastí, které je nejvíce potřebují. Jiří Hejkrlík Institut tropů a subtropů Česká zemědělská univerzita v Praze 5

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Relevantní strategické dokumenty na krajské, regionální a lokální úrovni nejsou v rozporu se Strategií komunitně vedeného místního rozvoje

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Marketing & průzkum trhu únor 2014. Pavlína Langerová, AUDICA

Marketing & průzkum trhu únor 2014. Pavlína Langerová, AUDICA únor 2014 Pavlína Langerová, AUDICA Odborné školení v rámci projektu Odborné vzdělávání zaměstnanců společnosti RILEXTRADERS reg.č.: CZ.1.04/1.1.02/94.01311 co je to praktický marketing jak si udělat průzkum

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Rozvojové priority regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky

Rozvojové priority regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky Speciální analýzy prosinec 2010 ozvojové priority regionů Č z pohledu budoucí kohezní politiky Petr Zahradník EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Poláčkova 1976/2 140 00 Praha 4 tel.: +420 261 073 308 fax:

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník Budoucnost teplárenství 21.6.2013 Konference Mělník MÁ CENTRALIZOVANÉ TEPLÁRENSTVÍ ŠANCI V DECENTRALIZOVANÉ, LIBERALIZOVANÉ A PŘEREGULAVANÉ VÝROBĚ ELEKTŘINY? Historicky byly perfektně nastaveny korelace

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020 Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova Moderní české zemědělství do roku 2020 Evropský kontext SZP EU Rok 2008 Health Check pouze kosmetické změny Přetrvávají problémy: Přílišná regulace a složitost

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

Prof. Ing. Petr Pipek, CSc.

Prof. Ing. Petr Pipek, CSc. Prof. Ing. Petr Pipek, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická Technická 3 166 28 - Praha 6 Telefon: +420-220 443 198 E-mail: petr.pipek@vscht.cz http://web.vscht.cz/pipekp/index.html Něco o mase v ČR

Více

Program rozvoje venkova. pro období 2014 2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. pro období 2014 2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova pro období 2014 2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Analýza nařízení k podpoře rozvoje venkova z EZFRV srovnání se stávajícím

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Společná zemědělská politika Oldřich Dědek

Společná zemědělská politika Oldřich Dědek Společná zemědělská politika Oldřich Dědek Evropská ekonomická integrace Institut ekonomických studií FSV UK Osnova přednášky Vznik Společné zemědělské politiky (Common Agricultural Policy, CAP) Intervenční

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí

Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí Národní konference Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí Národní konference VENKOV 2011 Panelisté: Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zeměděl., předseda ASZ ČR Bc. Roman Scharf, zástupce

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

6.9.2014. Tanzanie: půjčky jako cesta z chudoby? Struktura prezentace. Tanzanie jako LDC. Proč pomáhat na venkově?

6.9.2014. Tanzanie: půjčky jako cesta z chudoby? Struktura prezentace. Tanzanie jako LDC. Proč pomáhat na venkově? Struktura prezentace Proč Tanzanie? Proč venkov a zemědělství? Proč Maendeleo? Utengule/Usangu Tanzanie: půjčky jako cesta z chudoby? Martin Schlossarek Proč mikropůjčky? Maendeleo: Podpora farmaření :

Více

INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ

INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ Martin Mistr. Josef Kořínek, Vlasta Holasová, Ústav zemědělských a potravinářských informací v Praze 1 Úvod V České republice bylo po roce 2000 registrováno

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík Znalostní ekonomika klíč k posílen lení konkurenceschopnosti, využit ití inovačního potenciálu Josef Budík Znalostní ekonomika a inovace Základní úvaha o znalostní ekonomice: Jedinou evropskou šancí,,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY Dr. Johannes Hartl www.by-cz.eu Cíl EÚS Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2014 2020 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj CÍL EÚS 2014 2020 CO

Více

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR Digitální cesta k ekonomickému růstu ICT Unie Spolek pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Praha 2/2015 Fakta

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL

CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. Evropy na východ a

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

DUM č. 16 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země

DUM č. 16 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země projekt GML Brno Docens DUM č. 16 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 18.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Zemědělství: formy, vlastnictví, způsoby

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Zdroje financování. Podpora podnikání

Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Zdeněk Lukáš, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Příprava České republiky na vstup do Evropské

Více

Výstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS

Výstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Výstupy projektu EF-TRANS Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Priority Dne 19. července 2012 schválila vláda usnesení č. 552 o Národních

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR Hlavní zjištění Program 1. Představení projektu 2. Je ČR závislou ekonomikou? 3. Otázky / diskuse 4. Jak je na tom ČR v oblasti inovací? 5.

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o.

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Mgr. Martin Hedeja Zeměpis světové hospodářství Ročník 2. Datum tvorby 3.9.2012 Anotace a) určeno

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více