MIKROEKONOMIE. Obr. č Obecný graf poptávky FUNKCE POPTÁVKY. cena. 0 Q mnoţství
|
|
- Václav Štěpánek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 FUNKCE POPTÁVKY POJEM POPTÁVKY, ZÁKON POPTÁVKY Poptávka (angl. demand - D) představuje mnoţství komodity., které si kupující přejí koupit za daných cen a jinak nezměněných podmínek (ceteris paribus). Poptávka existuje pouze tehdy, je-li někdo schopen a ochoten zaplatit za zboţí čí sluţbu. Tato ochota a schopnost bude mít své hranice (nejsme zpravidla ochotni dát veškeré své příjmy za jednu dobrou večeři či jedny hezké šaty). Schopnost" je v případě spotřebitele dána jeho rozpočtem, příjmy, ochota" se odvíjí z uţitečnosti, naléhavosti potřeby, která bude takto uspokojena (člověk umírající ţízní na poušti dá vše, co má, za libovolné mnoţství tekutiny). Aspekt naléhavosti je v řadě případů značně subjektivní (jak moc potřebujeme" nové šaty či značkovou kosmetiku). Následující výklad je více zaměřen na trh statků a sluţeb, takţe v souvislosti s poptávkou hovoříme zejména o spotřebiteli. Zvláštnostem ostatních typů trhů je věnována pozornost v následujících kapitolách. Model, k němuţ bychom se měli v závěru následující kapitoly dopracovat, patří k základním a velmi jednoduchým ekonomickým modelům. Jak jíţ bylo zdůrazněno ve druhé kapitole, jednoduchost ekonomických modeluje vykoupena" tírn, ţe se soustředí na základní vztah a ostatní povaţují za neměnné (ceteris paribus). Tak i v našem modelu předpokládáme, ţe jediným motivem, který ovlivňuje spotřebitelovo chování, je cena produktu. Ve skutečnosti je však těchto motivů a vlivů daleko více. Pokud budeme sledovat pouze vztah mnoţství a ceny, znázorňuje poptávková křivka mnoţství zboží, které kupující můţe a je ochoten (za jinak stejných podmínek) koupit při různých jednotkových cenách. Toto mnoţství bude logicky tím vyšší, Čím je niţší cena produktu (a naopak). Mnoţství a cena jsou zde tedy v nepřímé úměrnosti. Křivka poptávky směřuje dolů. Zákon poptávky zní: s rostoucí cenou poptávané mnoţství klesá. Křivka poptávky vyjadřuje nepřímou úměrnost mezi cenou a poptávaným mnoţstvím; čím vyšší je cena výrobku, tím menší mnoţství budou spotřebitelé poţadovat. Zvýšení ceny vede k pohybu vzhůru po poptávkové křivce. Křivka je negativně skloněná, tedy jde z levého horního do pravého dolního rohu grafu, kde na vodorovné ose je měřeno mnoţství a na svislé jednotková cena zboţí. Toto označení os se jiţ v ekonomii vţilo, i kdyţ samozřejmě není jediným moţným řešením. Pro označení os se označují často symboly převzaté z angličtiny - P (price) pro cenu a Q (quantity) pro mnoţství. Obr. č Obecný graf poptávky cena P 0 Q mnoţství 1
2 Funkce poptávky vyjadřuje záměr kupujícího koupit, neříká, jaké nákupy se nakonec budou skutečně realizovat. Lze jí vyjádřit matematickou rovnici. Jejím grafickým vyjádřením je klesající křivka (zpravidla křivka a ne přímka, neboť pokles zájmu při růstu ceny nebývá většinou lineární). Nakolik křivka klesá, je dáno elasticitou poptávky (viz dále). Poptávka vyjadřuje charakter celého vztahu mezi mnoţstvím a cenou, ne jeho jednotlivé případy. Vztah poptávky zahrnuje celou řadu dílčích dvojic poptávaných mnoţství a jednotkových cen vyjadřujících zájmy jednotlivých kupujících (např. někdo je ochoten za oběd v restauraci utratit maximálně Kč 100,-, pro jiného bude přijatelná i několikanásobně vyšší Částka při odpovídající kvalitě; lze očekávat, ţe ve druhé skupině se bude nalézat výrazně méně lidí neţ ve skupině první). DETERMINANTY ZMĚNY POPTÁVKY Funkce poptávky zůstává stejná do té doby, dokud se nemění základní podmínky. Při změnách níţe uvedených (i některých dalších) faktorů můţe dojít ke změně celého vztahu mezi poptávaným mnoţstvím a cenou. Vyjádřením této změny bude nová funkce, rovnice, graf. Došlo k posunu poptávky. Obr. č Posuny poptávkové křivky Cena' PA O Qc mnoţství Poptávka se zvyšuje, pokud při všech jednotkových cenách je poptávané mnoţství větší, neţ ve výchozím případě. Výrazem zvýšení poptávky je posun poptávkové křivky doprava a nahoru. K tomu dochází zejména při změnách těchto determinant: při rostoucích příjmech při změně vkusu - růstu přání pří růstu ceny substitutů či poklesu ceny komplementů; při růstu výkonnosti ekonomiky; při růstu propagace, marketingu, který přesvědčí spotřebitele k vyšším nákupům; při očekávání růstu ceny produktu Důsledky popsané situace znázorňuje obr. č Křivka D B je původní křivkou poptávky, křivka D C křivkou zvýšenou v důsledku některého z výše uvedených vlivů. Při kaţdé jednotkové ceně (jako např. při ceně P A na obrázku) je poptávané mnoţství větší, neţ za výchozí situace. Analogicky sníţení poptávky (graficky vyjádřené posunem křivky směrem doleva a dolů) nastává zejména v důsledku posunu těchto determinant: klesajících příjmů; 2
3 při změně vkusu - poklesu zájmu o výrobek; při růstu ceny komplementů či poklesu ceny substitutů; při poklesu výkonnosti ekonomiky; působením negativních marketingových vlivů (např. informací o škodlivosti výrobku, negativních informací o firmě samé); při očekávání poklesu ceny produktu. PRUŽNOST POPTÁVKY A NABÍDKY, ROVNOVÁŽNÁ CENA ELASTICITA POPTÁVKY CENOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY Poptávka tedy s růstem jednotkové ceny klesá. Tak lze také definovat základní zákon poptávky. To, jak rychle" klesá, a jaký tvar má její křivka, závisí na dalších skutečnostech. Patří mezi ně především tzv. cenová elasticita poptávky, tj. pružnost, se kterou poptávka reaguje na změny cen. Elasticita se uvádí jako poměr změny mnoţství a změny ceny zboţí. Je-li velikost elasticity vyšší neţ jedna (v absolutní hodnotě - elasticita logicky vychází jako záporné číslo!), je poptávka povaţována za elastickou, je-lí elasticita menši neţ jedna, povaţuje se poptávka za neelastickou, hraničním případem je jednotková elasticita. Malá elasticita poptávky znamená, ţe i poměrně velká změna ceny povede pouze k malé změně poptávaného mnoţství. Naopak je-li elasticita vysoká, vede i malá změna ceny k velké změně poptávaného objemu (viz obr.). Elasticitu lze snadno vypočíst i prostřednictvím změn celkových trţeb - pokud se zvýšením ceny sníţilo mnoţství natolik, ţe klesly celkové trţby (mnoţství x cena), je poptávka elastická. Pokud se zvýšením ceny trţby rostou, je poptávka neelastická. Obr. č, Elasticita poptávky 3
4 Tab. č, 5.1 Charakteristiky cenové elasticity poptávky Znak Elastická poptávka Neelastická poptávka Hodnota ukazateíe větší neţ 1 menší neţ 1 Růst cen znamená větší pokies poptávaného mnoţství menší pokles poptávaného mnoţství Sklon poptávkové plochá strmá křivky Počet substitutů mnoho málo Typ zboţí luxusní nezbytné Cena zboţí drahé levné Příklad koţich chléb Pramen: Young R.: Basic Economic Problems, Biz/ed 2000 Elasticita nemusí být v průběhu poptávkové funkce konstantní. Proto se sleduje v konkrétních bodech či intervalech. Elasticitu poptávky ovlivňují především dva faktory. Jedním z nich je charakter zboţí. U výrobků, jejichţ spotřeba je nezbytná, je elasticita zpravidla malá. Na druhé straně u luxusního zboţí je zpravidla poptávka velmi elastická. Druhým důleţitým faktorem, ovlivňujícím elasticitu, je existence tzv. substitutů a komplementů. Substituty nazýváme zastupitelné zboţí 5. Pojmem komplementy označujeme vzájemně se doplňující zboţí. V extrémním případě můţeme hovořit o příkladech typu pravá bota -levá bota, ale vhodnými příklady jsou í auto - benzín - pneumatiky nebo počítače - software. Spotřebitel tyto výrobky spotřebovává společně a změna ceny jednoho z nich ovlivní i poptávku po ostatních stejným směrem. Elasticita je ovlivňována i jednotkovou cenou zboţí. U zboţí denní potřeby je elasticita velmi malá - jedná se o statky, které jsou pro lidi nezbytné, proto často i několikanásobná změna ceny nevede k velkým změnám v poptávce. Malou elasticitu vykazují také statky nepatrné ceny. Např. před r stál rohlík Kčs 0,30, bochník chleba zhruba Kčs 5,-a litr mléka Kčs 2,-. Po liberalizaci stouply ceny těchto produktů více, neţ by odpovídalo růstu rnezd. Přesto se spotřeba těchto základních potravin výrazně nezměnila. Naopak výrobky, jejichţ spotřeba není absolutně nezbytná, vykazují vysokou elasticitu. Jedná se hlavně o luxusní zboţí a módní novinky. Zde i malá změna ceny vede k velkým změnám poptávky. Poptávku si lze představit jako zcela fixní, čili absolutně neelastickou (znázorněnou jako vertikální linii), pokud je určitého zboţí poţadován právě určitý počet a jiné mnoţství nemá pro spotřebitele smysl. Teoreticky by mohlo jít např. o počet bytů v určité konkrétní situaci. Poptávku si lze představit jako absolutně elastickou (horizontální linii), je-li cena předem stanovena tak, ţe spotřebitelé budou za tuto cenu poţadovat jakékoliv mnoţství výrobku. Substituční a důchodový efekt S rychlostí reakce poptávaného mnoţství na jednotkovou cenu souvisí dva hlavni motivy, které ovlivňují chování spotřebitele: 1. Substituční efekt. Při změně ceny určitého výchozího statku je významnou sloţkou rozhodování o tom, zda produkt dále spotřebovávat, i situace na trhu jeho substitutů. Spotřebitelé, kteří dříve spotřebovávali draţší produkt, mohou přejit na trh produktu levnějšího. Z tohoto důvodu dochází ke sníţení poptávky po výchozím produktu, protoţe část nakupujících jiţ poptávku po sledovaném produktu netvoří. 4
5 2. Důchodový efekt. I ti spotřebitelé, kteří na původním trhu setrvají, mohou se svými nezměněnými příjmy realizovat menší mnoţství nákupů neţ dříve. Oba motivy ovlivňují chováni spotřebitele současně. Elasticita poptávky v krátkém a dlouhém časovém období Na chování poptávky má vliv i délka časového období, ve kterém poptávku sledujeme. Ovlivňuje vkus i změny spotřebitelských zvyklostí. Faktor času se však daleko více projevuje v chováni výrobce, jak bude popsáno v následující kapitole. DŮCHODOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY Měření elasticity poptávky poskytují firmám velmi cenné informace pro jejich cenová rozhodnutí. Není však měřena jen elasticita cenová. Důleţitá je i elasticita důchodová. Důchodová elasticita poptávky měří pruţnost reakce poptávky na změnu důchodů (příjmů - např. mezd). Měří se jako poměr procentní změny poptávaného mnoţství a procentní změny důchodů. Je-H negativní, tj. vede-li zvýšení příjmů ke sníţení poptávky po zboţí, hovoříme o tzv. zboţí méněcenné (inferiorní), zpravidla se jedná o méně kvalitní a tedy levné druhy zboţí, které spotřebitelé s niţšími příjmy pouţívají proto, ţe si nemohou dovolit" jejich draţší substituty, které by spotřebovávali raději. Pokud tedy jejich příjmy vzrostou, přecházejí ke spotřebě kvalitnějšího zboţí. KŘÍŢOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY Sledovaným ukazatelem je i kříţová elasticita poptávky, kdy se měří pruţnost reakce poptávky po jednom zboţí na změnu ceny druhého zboţí. Měří se jako poměr procentní změny poptávky po jednom druhu zboţí a procentní změny ceny druhého zboţí Je-li hodnota ukazatele kladná, jsou sledované dva druhy zboţí substituty. Je-H záporná, jedná se o komplementy. NÁSTIN TEORIE SPOTŘEBITELE Teorie spotřebitele je jednou ze dvou základních součástí mikroekonomie. Předmětem jejího zkoumání je chování domácností na trhu. Kaţdý ze spotřebitelů má určitý vkus a určité preference. Ty se dají graficky (za určitých zjednodušujících předpokladů) vyjádřit tzv. indiferenčními křivkami 1 ', tedy křivkami spojujícími body, které jsou pro spotřebitele stejně uţitečné. Kromě vlastních přání je kaţdý ze spotřebitelů omezen svými příjmy, tzv. rozpočtem. Obr. č Indiferenční křivky a rozpočtové omezení Množství statku A 5
6 Množství statku B... Indiferenční křivky - spojnice bodů přinášejících spotřebiteli stejný užitek - Rozpočtové omezení- kolik statků A a B si může spotřebitel maximálně koupit Kaţdý ze spotřebitelů se pak snaţí najít takové uspokojení svých potřeb, které by bylo umístěné na co nejvyšší pro něj dosaţitelné indiferenční křivce. Uvedený přístup předpokládá, ţe lze vyjádřit uţitečnost, kterou spotřeba jednotlivých statků spotřebiteli přináší, ať uţ tak, ţe se přímo změří pomocí určitých jednotek uţitečnosti (verze kardinalistická), nebo tím, ţe spotřebitel alespoň uţitečnost jednotlivých statků dokáţe navzájem porovnat (verze ordinalistická). Pak spotřebitel nebude ochoten za nákup statku vynaloţit vyšší cenu, neţ je mezní uţitek, který mu spotřeba statku přináší. Ekonomické subjekty se svými příjmy nakládají tak, jak je to pro ně nejuţitečnější. Pomocí rozpočtového omezení a indiferenčních křivek je pak moţno sestavit křivku individuální poptávky neboli poţadavků kaţdého jednotlivce. Křivka vyjadřuje vztah mezi cenou zboţí a poptávaným, tj. poţadovaným mnoţstvím a je základem pro konstrukci poptávkové křivky. Rovnováţná cena VZTAH NABÍDKY A POPTÁVKY NA TRHU Poznali jsme principy fungování nabídky a poptávky charakterizující základní tendence v chování prodávajících a kupujících na trhu. Prodávající a kupující tak realizují své protichůdné zájmy - prodávající maximalizuje svůj zisk při co nejvyšší ceně, kupující uţitek při co nejniţší ceně. Existuje však jedna cena, která vyhovuje jak prodávajícím, tak kupujícím. Této ceně říkáme rovnováţná cena, tj. cena, za kterou jsou prodávající ještě ochotní prodat a kupující ještě ochotni koupit. Na obr. č. 6.5 je tato rovnováha vyjádřena bodem E (equilibrium), kdy se při rovnováţné ceně PE realizuje směna rovnováţného mnoţství QE. Pro všechny ceny vyšší, neţ je cena rovnováţná, platí, ţe nabízené mnoţství bude vyšší, neţ mnoţství poptávané. Na trhu bude zboţí přebytek. To povede k tlaku na pokles ceny. Na obr. Č. 6.5 by šío o cenu PV. kdy by byli výrobci ochotni prodat mnoţství SV, ale spotřebitelé budou ochotni nakoupit pouze mnoţství DV. Rozdíl SV - DV je přebytkem na trhu zboţí. Bude-li cena na trhu niţší, bude převaţovat poptávka a zboţí bude nedostatek. Rovnováha můţe být obnovena pouze zvýšením jednotkové ceny produktu. Na obr. č. 6.5 by 6
7 takovou cenou byla cena PN. Při této ceně by spotřebitelé koupili DN zboţí, výrobci však nabízejí pouze SN zboţí, rozdíl DN - SN na trhu při této ceně chybí". Stejný důsledek bude mít i regulovaná cena uměle udrţovaná pod rovnováţnou trţní cenou. Kaţdá regulace významně modifikuje působeni trţního mechanismu, coţ můţe vést aţ k jeho úplnému vypojení (např. v centrálně plánované ekonomice). Obr. č Neviditelná ruka trhu" Rovnováţná cena není neměnná. V trţní ekonomice není kategorií, kterou by bylo moţno někde objektivně zjistit nebo nařídit. Nabízející í poptávající k ní směřují prostřednictvím vlastních aktivit na trhu. Proto skutečná cena na trhu nebude nikdy přesně rovna ceně rovnováţné, ale bude kolem ní oscilovat. Rovnováţná cena znamená, ţe část účastníků trhu právě splní svá očekávání, část dosáhne ještě lepších podmínek, neţ byli ochotni akceptovat (tedy někteří kupující zboţí získali levněji, neţ byla jejich krajní akceptovatelná cena, někteří výrobci prodali zboţí dráţe, neţ nezbytně potřebovali k úhradě svých nákladů). Tito spokojenější" účastníci trhu realizovali přebytek výrobce nebo spotřebitele. Naopak někteří účastníci trhu odcházejí, aniţ by svá očekávání splnili. Méně efektivní výrobci z trhu odcházejí, protoţe trţní cena jejich náklady neuhradí. Spotřebitelé omezení svým disponibilním důchodem těsněji rovněţ musejí z trhu odejít, protoţe je zboţí pro ně příliš drahé. Tito účastnící trhu tvoří neuspokojenou (nerealizovanou) nabídku nebo poptávku a musejí hledat příleţitost na alternativních trzích substitutů či jinak. 7
8 Obr. č Přebytek výrobce a spotřebitele, neuspokojená nabídka a poptávka O QE Q Na mnoţství zboţí prodané (a nakoupené) na trhu mají vliv i nepřímé daně uvalené na zboţí. Ty jsou sice zaplaceny kupujícími, ale výrobce je nedostává. Pro kupujícího však zvyšují cenu zboţí a tím sniţují jeho ochotu si zboţí koupit. Stejný vliv mají i cla uvalená na dováţené zboţí či transakční náklady spojené trţními interakcemi. Cenový mechanismus trhu prosazuje optimální chování účastníků trhu. Jíţ Adam Smith ve svém díle poukazuje na to, ţe všechny subjekty na trhu prosazují své vlastní zájmy. U spotřebitelů je to maximalizace uţitku, u výrobců maximalizace zisku. Ani jedna ze stran trhu však nemůţe své zájmy prosadit, aniţ by respektovala zájmy druhé sírany. Spotřebitelé nemohou poţadovat na trhu tak nízkou cenu, která by neumoţnila výrobcům pokrýt náklady. Výrobci nemohou zase poţadovat cenu libovolně vysokou - na tu by spotřebitelé nepřistoupili". Pokud trţní mechanismus funguje, tedy pokud mají všichni účastníci na trhu stejnou pozici (pokud ţádný výrobce nebo spotřebitel trh neovládá na úkor ostatních), lze maximalizovat vlastní uţitek pouze tak, ţe účastník trhu vyjde vstříc" druhé straně trhu. Tedy spotřebitel se snaţí získat co největší počet peněţních hlasů", výrobce se snaţí zdokonalovat a zlevňovat svou produkci, aby za trţně přijatelnou cenu realizoval zisk. Situaci, kdy rovné podmínky subjektů na trhu dodrţeny nejsou, rozebírá kap. č. 7. Podrobnějšímu výkladu o nákladech, výnosech a zisku firmy je věnována kap. č
9 PRUŽNOST POPTÁVKY A NABÍDKY ( ELASTICITA ) NABÍDKA, VZTAH NABÍDKY A POPTÁVKY NA TRHU NABÍDKA - POJEM, ZÁKON NABÍDKY Nabídka (anglicky supply - S) na trhu statků a služeb je vztah mezi mnoţstvím zboţí, které jsou výrobci ochotni a schopni prodat, a jednotkovou cenou tohoto zboţí. V případě nabídky je ochota výrobců statek nabízet dána především tím, zda se jim výroba vyplatí", tj. zda cena statku na trhuje stejná nebo vyšší neţ cena vstupů, které bylo třeba do výroby vloţit. To je dáno pouţitou technologií, která určuje náklady a výnosy podniku (podrobněji budou tyto pojmy rozvedeny v kap. č. 15). Výrobce má zpravidla více moţností pouţití svých omezených zdrojů. Pouţije té, které mu přinese maximální uţitek - zisk. Z existujících alternativ zvolí takovou technologii, která mu umoţní vyrobit s co nejefektivnějším vyuţitím zdrojů co největší mnoţství výrobků. Tuto situaci lze vyjádřit graficky tak, jak je to znázorněno ve schématu č Výrobce se snaţí zvolit tu z dostupných technologií (tedy tu kombinaci výrobních faktorů - např. práce a kapitálu), která mu přináší nejvyšší prospěch, tedy vede k určitému výsledku s co nejniţšími náklady. Zpravidla lze stejného výsledku dosáhnout různými technologiemi (např. s větším vyuţitím ruční práce či s větším vyuţitím strojů - na obrázku tyto technologie spojují křivky stejného mnoţství produktu - izokvanty). Výrobce zvolí tu z nich, která mu umoţní vyrobit největší mnoţství výrobků (tedy je umístěna na nejvýše poloţené izokvantě) s mnoţstvím vstupů, které má k dispozici (dané maximální linií akceptovatelných nákladů izokostou ). Obr. Č Izokvanty a izokosta Vynaložení kapitálu Práce Izokvanty - spojnice technologií, které vedou ke stejnému výstupu -" '-' Izokosta - linie nejvyšších vynaložitelných nákladů 9
10 Nabídka představuje vztah mezi mnoţstvím zboţí, které si prodávající přejí prodat za daných cen a jinak nezměněných podmínek, a jednotkovými cenami tohoto zboţí. Pro výrobce budou podmínky trhu tím snáze akceptovatelné, čím bude vyšší jednotková cena výrobku. Ta mu totiţ umoţní dosáhnout navrácení vloţených zdrojů i v případě méně efektivních kombinací výrobních faktorů (draţších technologií, vyšších mezd, draţších zdrojů). Zákon nabídky zní: s růstem ceny nabízené mnoţství roste. Obr. č Křivka nabídky P O Q I zde lze hovořit o extrémních případech zcela fixní (neelastické) nabidky, která by byla vyjádřena vertikální přímkou (kdy dostupné technologie neumoţňují zvýšit vyráběná mnoţství), stejně jako o zcela elastické nabídce vyjádřené křivkou horizontální (např. při velikém mnoţství výrobců, kteří mohou při stejné ceně zareagovat na jakékoliv poţadavky určité skupiny spotřebitelů - tak se např. můţe jevit světová nabídka zboţí z pozice malé otevřené ekonomiky), DETERMINANTY POSUNU NABÍDKY Nabídka je pozitivně skloněná, tj. má rostoucí průběh. Vyjadřuje, ţe ochota prodávat na trhuje tím větší, Čím vyšší je cena výrobku. Jednotlivé body na nabídkové křivce představuji nabízená mnoţství v konkrétních případech (při konkrétních cenách). Změna ceny nikdy neposouvá nabídkovou křivku tohoto zboţí. Zvýšení ceny vede k pohybu vzhůru po nabídkové křivce. K posunu nabídkové křivky dochází pouze tehdy, mění-li se jiná determinanta neţ cena samotného zboţí. Takovými determinantami jsou zejména: změna nákladů (změna technologii, zavedení mechanizace, vývoj mzdové situace apod.); změna mnoţství alternativních nebo současně vyráběných výrobků; organizace trhu (stupeň koncentrace výroby, mnoţství výrobců v odvětví - o těchto vlivech podrobněji pojednává kap. č. 7); neočekávaná událost, která nabídku ovlivní (např. změna politické situace, počasí). 10
11 Zvýšení nabídky posouvá křivku doprava a dolů, sníţení doleva a nahoru. Tento vztah lze vyjádřit graficky podobným způsobem, jak jiţ bylo v předchozí kapitole znázorněno v případě poptávky (viz obr. 6.3). Obr. č Posun nabídkové křivky SP - původní nabídková křivka SV - nová křivka při zvýšení nabídky SN - nová křivka při sníţení nabídky D - poptávka CENOVÁ ELASTICITA NABÍDKY Stejně jako v případě poptávky platí i v případě nabídky, ţe zákon rostoucí nabídky obecně říká, jakým směrem se bude vztah vyvíjet -tedy ţe nabídková křivka bude rostoucí, pozitivně skloněná. Jak rychle nebo pomalu křivka roste, je opět otázkou její elasticity. Obdobně jako u poptávky lze hovořit i o cenové elasticitě nabídky. Cenová elasticita nabídky měří pruţnost reakce nabídky na danou změnu ceny. Měří se jako procentní změna dodávaného mnoţství dělená procentní změnou ceny. Pruţnost reakce nabídky na změnu ceny je dána zejména typem výrobní technologie. Pokud si poptávka na trhu vyţádá vyšší neţ původně očekávané mnoţství, mohou jen někteří výrobci zareagovat dodáním vyššího mnoţství. Jsou to jednak ti, kteří mají kratší výrobní cyklus, který jim umoţní operativně reagovat na změnu poptávky (např. pekárny za předpokladu, ţe mají moţnost získat více mouky). Naopak výrobky jako jsou turbíny či lokomotivy není moţné ze dne na den vyrobit ve větším mnoţství, V reakci nabídky na změnu situace se významně odráţí i časový horizont rozhodování. Obecně lze říci, ţe ve velmi krátkém Časovém horizontu (dnech, v některých výrobách i měsících) je kaţdá nabídka neelastická (nelze významným způsobem měnit produkci v době, kdy uţ dělníci nastoupili do práce, mají k dispozici jen určité mnoţství materiálu apod.)- Naopak v delším Časovém horizontu (měsíce, roky) je celá řada vstupních činitelů přizpůsobitelná (lze např. zakoupit nové stroje, podle situace změnit sortiment vyráběných výrobků, přijmout Či propustit pracovníky). Určitou moţnost okamţitě reagovat dávají výrobci i zásoby hotových výrobků, které je v případě potřeby moţné prodat a tím zvýšit mnoţství nabízené na trhu. Existence či neexistence těchto zásob ovlivňuje elasticitu nabídky. Zásoby mohou být udrţovány jen v určité míře (velké zásoby na sebe váţí prostředky, které by alternativně mohly být vyuţity lépe) a jen u určitých (trvanlivých) produktů. 11
12 Obr. č Cenově elastická a neelastická nabídka JEDNOTKOVÁ Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky lze shrnout takto: Tab. č Znaky elasticity nabídky Znak Elastická nabídka Neelastická nabídka Hodnota ukazatele Větší neţ 1 Menší neţ 1 Růst cen znamená Sklon nabídkové křivky Plochá Vetší růst nabízeného mnoţství Menší růst nabízeného mnoţství Strmá Zboţí je vyráběno Rychle Pomalu Časové období Měsíce Dny Firma má Velké zásoby Omezené zásoby Příklad Šrouby Hovězí maso Pramen: Young R.: Basic Economic Problems, Biz/ed
13 KONKURENCE Konkurencí rozumíme hospodářskou soutěţ mezi výrobci či prodávajícími nebo kupujícími. Konkurenci dělíme na cenovou a necenovou podle nástrojů pouţívaných v konkurenčním boji, nebo na dokonalou a nedokonalou podle struktury trhu, na němţ konkurence probíhá. Viz dále. KONKURENCE NA STRANĚ POPTÁVKY Konkurence na straně poptávky v normálních trţních podmínkách nemá význam. Její význam vzroste v okamţiku, kdy je na trhu nedostatek. Mezní projevy konkurence na straně poptávky jsou jevy známé u nedostatkových trhů: např. fronty, potravinové lístky. Psychologickým efektem s tím souvisejícím můţe být tzv. zboţí pod pultem", výměnný obchod atd. KONKURENCE NAPŘÍČ TRHEM Konkurence napříč trhem je jev, kdy se střetává nabídka s poptávkou. Jedná se v podstatě o smlouvání, např. vánoční či velikonoční trhy. KONSTRUKCE DOKONALÉ KONKURENCE Ideální trţní situací je tzv. stav dokonalé konkurence. Dokonalá konkurence se vyznačuje těmito podmínkami: Velké mnoţství firem, které prodávají srovnatelné produkty a ţádná z firem není v dominantní pozici. Mnoho kupujících reprezentujících dostatečnou poptávku. Firmy nejsou omezeny ve vstupu na trh nebo z jeho odchodu. Potencionální nově vstupující firmy na trh nejsou zvýhodňovány. Firmy a kupující jsou zcela informováni o cenách zboţí kaţdé firmy na trhu. Nabízený produkt nesmí nést znaky necenové konkurence (je anonymní). Předpokládá se neexistence externalit. Konkurenční trh je trh s mnoha kupujícími a prodávajícími, kteří obchodují se srovnatelnými statky tak, ţe kaţdý kupující a kaţdý prodávající je příjemcem ceny, např. trh s pečivem. Ţádný jednotlivý kupující nemůţe ovlivnit trh s pečivem, protoţe nakupuje v porovnání s velikostí trhu malé mnoţství. Prodávající je omezen podobně při tvorbě ceny, protoţe mnoho prodejců nabízí v zásadě stejné zboţí. Protoţe kaţdý prodejce můţe prodat pečiva kolik chce, nemá důvod prodávat za menší nebo vyšší cenu. Kupující i prodávající v dokonalé konkurenci musí akceptovat cenu, kterou stanoví trh, v důsledku čehoţ se stávají příjemci ceny. Cílem firmy v dokonalé konkurenci je maximalizace zisku, který je roven rozdílu celkových příjmů a celkových nákladů. Jelikoţ firma nemůţe ovlivnit cenu, nemůţe ani za této situace dosahovat mimořádného zisku. Pokud by v určitém odvětví bylo dosahováno mimořádných zisků, vedlo by to k přílivu dalších firem do odvětví, čímţ by se zvýšila nabídka a současně sníţila cena. Dlouhodobě se cena ustálí tak, ţe firma dosahuje průměrnou úroveň zisku dosahovaného ve všech odvětvích a její mezní náklady se rovnají mezním příjmům a ceně. Firma své výnosy můţe zvyšovat zvýšením objemu produkce, pokud bude takové jednání trhem přijato". Dále můţe zvýšit zisk např. pouţitím alternativních vstupů, které ovšem nesmí změnit vlastnosti finálního produktu. Křivka nabídky je tedy tvořena horizontální přímkou a rovnováţné mnoţství je určeno poptávkou. Dokonalá konkurence je ekonomickou fikcí. Všude tam, kde její podmínky zcela splněny nejsou, hovoříme o konkurenci nedokonalé. 13
14 NEDOKONALA KONKURENCE V této kapitole budeme zkoumat dopady trţní síly a ohniskem našeho zájmu bude výklad základních typů trţních struktur na nedokonale konkurenčních trzích. Ke konci 19. století a v průběhu 20. století struktura trhu stále méně splňovala podmínky konstrukce dokonalé konkurence. Stále častěji se v jednotlivých odvětvích objevovaly oligopolní struktury, kdy většinu nabídky odvětví vyráběl omezený počet výrobců, zatímco velký počet malých a středních výrobců (konkurenční lem) měl relativně malý podíl na nabídce odvětví. Oligopolní struktura, která v současnosti v moderních ekonomikách naprosto převaţuje, je příkladem nedokonale konkurenčního trhu. Nedokonalá konkurence můţe mít několik forem. FORMY Existují dvě hlavní formy nedokonalé konkurence, které můţeme ještě dále rozdělit na podtypy: konkurence na straně nabídky a konkurence na straně poptávky. MONOPOL Prvním podtypem nedokonalé konkurence na straně nabídky je monopol (mono ~ jeden). Tímto pojmem označujeme firmu, která sama ovládá určité výrobní odvětví, má výsadní postavení ve výrobě nebo směně, coţ umoţňuje dosahování zisku na úkor kupujících. Firma je monopolem, jestliţe je jediným prodávajícím daného výrobku, a kdyţ její výrobek nemá blízké substituty (např. Microsoft Corporation se svým operačním systémem Windows). Hlavní příčinou vzniku monopolu jsou překáţky vstupu na trh. Monopol zůstává jediným prodávajícím daného statku na daném trhu, protoţe ostatní firmy nemohou na trh vstoupit a soutěţit s ní. Překáţky na vstupu vznikají ze tří důvodů: Klíčový zdroj vlastni jediná firma. Vláda udělí jediné firmě výhradní právo na výrobu určitého statku. Jediný výrobce je díky vlastním nákladům efektivnější neţ velký počet výrobců. Monopoly z důvodů výhradního vlastnictví klíčového zdroje vznikají málokdy. Současné ekonomiky jsou velké a zdroje vlastní mnoho vlastníků. Jelikoţ se většina zboţí stane součástí mezinárodního obchodu, jsou jeho trhy světové. Existuje tedy jen velmi málo příkladů firem, které vlastní zdroj, pro které neexistují ţádné blízké instituty. V mnoha případech monopoly vznikají, protoţe vláda přidělí jedné osobě nebo firmě výhradní právo prodávat určité zboţí či sluţbu. Někdy monopol vznikne diky silnému politickému vlivu budoucího monopolisty (např. výhradní obchodní licence udělované králi v dávnověku). V současnosti vlády udělují monopol z důvodů veřejného zájmu (např. licenční zákonodárství). Monopoly vznikají z různých důvodů. Jedním z nich můţe být i např. náročná technologie, která vyţaduje, aby výroba probíhala ve velkém rozsahu. Tehdy můţe dojít k tomu, ţe v dané ekonomice je skutečně místo" jen pro jednu velkou firmu. Takto vzniklé monopoly zanikají nebo se mohou měnit v nadnárodní monopoly postupnou globalizací světové ekonomiky. 14
15 Určité odvětví se tak můţe stát přirozeným monopolem, kdyţ jediná firma můţe pokrýt nabídku daného zboţí Či sluţeb na celém trhu s niţšími náklady, neţ by mohly dvě nebo více firem. Taková situace je běţná v případech různých typů sítí, rozvodů vody, elektřiny, ropovodů, plynovodů apod. Přirozený monopol vzniká, kdyţ existuji rostoucí výnosy z rozsahu na podstatnou část produkce. V takovém případe můţe firma vyrábět jakékoliv mnoţství produkce s nejniţšími náklady. Kdyţ je firma přirozeným monopolem, méně se obává nových firem, které by mohly její monopolní sílu ohrozit. V běţné situaci má firma, která nevlastní klíčový zdroj, nebo nemá vládní ochranu, nemalé potíţe s udrţením své monopolní pozice. Zisk monopolu láká nové firmy ke vstupu do odvětví a tyto firmy zvyšují konkurenci na trhu. Vstoupit na trh, kde má určitá firma přirozený monopol, není ale pro ostatní firmy zajímavé. Potencionální firmy, které by mohly vstoupit na trh, vědí, ţe nemohou dosáhnout tak nízkých nákladů jako současný monopolista, protoţe by po jejich vstupu měla kaţdá firma na trhu menší podíl. Jedním z hlavních činitelů, který určuje, zda je dané odvětví přirozeným monopolem je velikost trhu. V případě přirozeného monopolu se s růstem výroby neustále sniţují průměrné náklady a tedy klesají i mezní náklady aţ do chvíle, kdy se vyrovnají s trţní poptávkou. Za těchto okolností je jedna firma schopna vyrábět levněji neţ více firem. Podíl mezí nízkými výrobními náklady a vysokou monopolní cenou nenutí monopolistu vyuţívat všech produkčních kapacit, čímţ ekonomice vznikají Škody (reálná produkce je pod úrovní PPF). Na rozdíl od firmy v dokonalé konkurenci, má monopol poměrně velké moţnosti cenu ovlivnit. Tato moţnost však není absolutní. V demokratické společnosti nelze nikoho nutit k nákupu statků a sluţeb. I monopol musí respektovat křivku poptávky. Poptávková křivka má klesající tvar. Zvýší-li monopolní firma cenu, klesne odbyt jejich výrobků (viz. obr. 7.1). Monopol tedy proto musí optimalizovat své postavení z hlediska mnoţství produkce, které dodává na trh, i ceny. Monopolní firma hledá takový objem nabídky a takovou cenu, při nichţ by dosáhla maximálního zisku. Cena stanovená monopolem je vyšší neţ náklady příleţitosti, je v ní zahrnut čistý ekonomický zisk, kterého dosahuje díky svému monopolnímu postavení. Z ekonomického hlediska je monopolní struktura trhu méně efektivní neţ dokonalá konkurence. Monopol tedy můţe ovlivňovat cenu produktů pouze tak, ţe vyrobí záměrně méně produktů a tím zvýší jejich cenu a maximalizuje svůj zisk. Monopol tedy prodává vţdy menší mnoţství výrobků a za vyšší cenu, neţ je tomu u dokonalé konkurence. Tímto způsobem výrazně zvyšuje své výhody oproti spotřebitelským produktům. Graficky lze porovnat vliv poptávky na firmu v dokonalé konkurenci a na monopol. Poptávkové omezení vede k tomu, ţe monopol můţe zvyšovat prodávané mnoţství pouze při klesající ceně. 15
16 Obr. č. 7.1 Působení poptávky na dokonale konkurenční firmu a na monopol a) dokonalá konkurence b) monopol P P O Q O Q P = cena Q = mnoţství D = poptávka Poptávkové omezeni vede k tomu, ţe monopol můţe zvyšovat prodávané mnoţství pouze při klesající ceně. Obr. č. 7.2 Poptávka a nabídka v případě dokonale konkurenční firmy, dokonale konkurenčního odvětví a monopolu a) firma P, N (tis. S=MN Q b) dokonale konkurenční odvětví P(tis.) 16
17 S = nabídka D = poptávka MN = mezní náklady Q = mnoţství P = cena Přebytek výrobce bude výrazně vyšší neţ přebytek spotřebitele u dokonalé konkurence. Přebytek spotřebitele lze dokonce zcela (nebo téměř zcela) eliminovat zavedením tzv. cenové diskriminace. Cenová diskriminace znamená, ţe s niţnými zákazníky zachází monopolista různě a účtuje jim různé ceny. V extremním případě to znamená, ţe kaţdému spotřebiteli monopolní výrobce či poskytovatel sluţeb naúčtuje maximální cenu, která je ještě pro spotřebitele přijatelná. Tím by však zcela zanikl přebytek spotřebitele. Monopoly pouţívají různých obchodních strategií zaměřených na prodej zboţí za různé ceny různým zákazníkům, př. kupony na slevu, ceny letenek, mnoţstevní slevy apod. Monopoly na rozdíl od dokonale konkurenčních trhů nealokují zdroje efektivně. Reagovat na problém monopolu lze jedním ze čtyř způsobů: snahou zavést více konkurence do monopolizovaných odvětví; regulací chování monopolů; přeměnou některých soukromých monopolů na veřejné podniky; nereagováním. Stát odvozuje svou moc zasahovat do soukromého průmyslu z antitrustového zákonodárství (v ČR Zákon č. J 43/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe). Dalším ze způsobů, jak se můţe stát vypořádat s problémem monopolů, je regulace chování monopolistů. Toto řešení je běţné v případě přirozených monopolů, jako jsou vodárny a elektrárny. Těmto společnostem není dovoleno prodávat svůj produkt za jakoukoliv cenu, ale naopak stát jejich ceny reguluje. Stát můţe na tento problém reagovat různými způsoby, ale ţádný z nich není dokonalý. Jedna z cest je subvence monopolům. Stát v podstatě platí ztráty spojené s prodejem za ceny na úrovní mezních nákladů. Aby stát mohl financovat subvence, potřebuje zvýšit příjmy z daní, které v sobě zahrnují náklady mrtvé váhy, jelikoţ cena, za kterou monopolista prodává, jiţ nezohledňuje mezní náklady na výrobu daného statku. V případe, ţe se regulovaná cena rovná průměrným celkovým nákladům, monopol získá nulový zisk. Druhým problémem souvisejícím se systémem regulace zaloţeným na stanovování cen na úrovni mezních nákladů a také se stanovováním cen na úrovni průměrných nákladů je, ţe nemotivují monopolistu ke sniţování cen. Regulovaný monopolista ví, ţe pokud klesnou náklady, sníţí regulátoři i ceny, a tak nepřinese monopolistovi sníţení nákladů ţádný uţitek. V praxi se proto dovoluje ponechat monopolistovi část ze zisku z niţších nákladů. Stát můţe problém monopolu řešit i veřejným vlastnictvím. To znamená, ţe místo regulování přirozeného monopolu, který provozuje soukromá firma, raději stát provozuje monopol sám. Toto řešení je běţné v mnoha evropských státech, kde státy vlastní a provozují sluţby jako telefon, vodárenské a energetické společnosti. 17
18 Svou výrobní i cenovou politikou jsou monopoly v ekonomice velmi neefektivní, a proto se státy vzniku monopolu brání výše uvedenými způsoby. OLIGOPOL Druhým podtypem nedokonalé konkurence na straně nabídky je oligopol (oligos = malý). Oligopol je dnes nejběţnějším typem trţní struktury v západní Evropě, Japonsku a USA, kde jsou typickými oligopolními odvětvími například automobilový, letecký nebo elektrotechnický průmysl. Oligopol se jako trţní struktura vyznačuje malým počtem firem vyrábějících celou nebo převáţnou většinu nabídky odvětví. Některé z nich mají tak významný podíl na trhu, ţe mohou ovlivňovat cenu. Mohou vyrábět stejnorodou (např. cement) nebo diferencovanou (např. vína různých značek) produkci. Oligopolní struktura obsahuje určité prvky konkurence i monopolu. V praxi se proto oligopolní firmy chovají velmi rozdílně. Postupují-li ve shodě, jsou schopny se přiblíţit monopolu a hledat takovou strategii z hlediska cen a mnoţství vyráběného zboţí, které vede k maximalizaci zisku. Taková situace můţe nastat v případě cenového vůdcovství, kdy je v odvětví jedna z firem v postavení uznávaného vůdce, nebo při existenci kartelových či jiných dohod. Shoda můţe být narušena v případě sniţováním cen některou z firem. Pak můţe propuknout cenová válka. Firmy si předháněním ve sniţování cen způsobují ztráty. Z této situace těţí zákaznici, protoţe mohou levně nakupovat. Oligopol představuje relativně stabilní a dlouhodobě se prosazující formu struktury trhu. V chování oligopolních struktur se setkáme vedle cenové konkurence velmi často s prvky necenové konkurence, která vychází z kvality výrobků, jejich vysoké technické úrovně, reklamy apod. Reklama hraje na jedné straně důleţitou úlohu při přetahování koupěschopné části od konkurence, do určité míry pomáhá spotřebitelům se rozhodovat, avšak na druhé straně zdraţuje zboţí a můţe rovněţ vést k umělému vytváření neracionálních potřeb (např. alkohol). Obecně oligopol nabízí v porovnání s konstrukcí dokonalé konkurence menší mnoţství výrobků za vyšší cenu, avšak cenové rozdíly nejsou tak velké jako u monopolu. V současné ekonomické teorii je rozbor chování oligopolů velice aktuální. Dochází zde k vyuţiti teorie her. 2 V roce 1994 za významný přínos k řešení této problematiky obdrţeli Nobelovu cenu J. Nash, R. Selten a J. Harsanyi. Teoreticky nejjednodušším, v praxi však nejnebezpečnějším typem oligopolů je tzv. koluzivní oligopol neboli kartel. Kartel vzniká tehdy, pokud se zástupci jednotlivých firem dohodnou na společné výrobní a cenové politice. Takový oligopol se svým chováním blíţí monopolu a proto jsou kartely ve většině ekonomik zakázány. Naštěstí pro spotřebitele jsou však kartely velmi nestabilní. Tím, ţe jsou kartely nelegální a chování jednotlivých firem tak není vynutitelné, dochází často k tomu, ţe zúčastněné firmy dohody porušují, snaţí se překročit stanovená mnoţstvi a tím zvýšit svůj zisk na úkor zisku ostatních firem v kartelu (viz. např. chování arabských států v rámci OPEC, Organization of Petrol Exporting Countries ). 18
19 TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ ÚVOD - SPECIFIKA TRHŮ VÝROBNÍCH FAKTORŮ Jak jiţ bylo vysvětleno v předchozích kapitolách, jsou trhy statků a sluţeb, o nichţ pojednávaly kapitoly 4-6, pouze jedním z typů trhů, kde dochází ke směně výsledků výroby. Neméně důleţité jsou trhy výrobních faktorů, tedy vstupů výrobního procesu. Ze studia základního ekonomického koloběhu je zřejmé, ţe na tomto typu trhů tvoří poptávku firmy, které výrobní faktory potřebují získat, a nabídku domácnosti, v jejichţ vlastnictví se výrobní faktory nacházejí. Kaţdý ze tří základních výrobních faktorů - půda, práce i kapitál - mají navíc své zvláštnosti, které způsobují, ţe je třeba se kaţdým z těchto trhů zabývat zvlášť. 0 výrobních faktorech lze dále hovořit v obecné rovině, nebo je moţné pojednat o těchto faktorech zvlášť. Firma se rozhoduje mezi několika moţnostmi dosaţení téhoţ cíle. Cena výrobních faktorů rozhoduje o tom, jaká kombinace výrobních faktorů je zvolena (např. více kapitálově nebo pracovně náročná), protoţe jednotlivé výrobní faktory jsou navzájem těsně provázány. I trhy výrobních faktorů mohou být trhy konkurenčními (i kdyţ dokonalou konkurenci je nutno povaţovat za fikci), nebo mohou být ovlivňovány dominantními účastníky (monopol, monopson). Situace na trhu výrobního faktoru se pak odráţí v cenách výrobních faktorů, kterými jsou (jak jiţ bylo definováno v kapitole 3) renta, mzda a úrok nebo zisk. Pokud jsou určité výrobní faktory zcela výjimečné a kupující má skutečně velký zájem na jejich získání, musí zaplatit vyšší cenu. Část platby, kterou poptávající platí nad cenu nabídky, nazýváme ekonomickou rentou. Na trhu půdy se jedná o pozemky vyšší bonity či výhodnější polohy, na trhu práce o špičkové pracovníky, které si chce zaměstnavatel udrţet". Absolutním vyjádřením ekonomické renty je tzv. čistá ekonomická renta, kterou jsou oceňovány statky či faktory unikátní nebo existující ve fixním malém mnoţství, jako jsou např. staroţitnosti, umělecká díla, archivní vina, unikátní pozemky a nemovitosti, špičkoví manaţéři, umělci, sportovci, vědci. Tato forma ekonomické renty je zpravidla trvalá (staroţitnosti hodnotu neztrácejí, naopak s Časem získávají)...běţná" ekonomická renta vyjadřuje vzácnost určitého statku či faktoru (v dřívějších kapitolách byla označena jako přebytek výrobce"). Tento přebytek je Často přechodný (v určité době výkonný pracovník či efektivní výrobce můţe být po čase překonán jiným). TRH PŮDY Půda je nereprodukovatelným výrobním faktorem, který zahrnuje veškeré dosud nezpracované přírodní zdroje, které člověk vyuţívá k další výrobě. Přestoţe je půda volně" dostupná v přírodě (nikdo ji nevyrobil"), má svoji cenu, protoţe je vzácná (existuje jí jen omezené mnoţství), existuje po ní poptávka, je důvod ji vlastnit a směňovat, a tudíţ se zde vytváří trh. Cena půdy - renta - je kategorií, která je spojena především s náklady obětované příleţitosti. Výše ekonomického uţitku, který půda přináší vlastníku nebo nájemci, je dána rozdílem mezi očekávanými přínosy z půdy a náklady, které je třeba v souvislosti s těmito přínosy vynaloţit (u zemědělské půdy jde o rozdíl mezi očekávanými trţbami z prodeje úrody zemědělského pozemku a náklady spojenými s obděláváním pozemku, sklizením a prodejem úrody; u pozemků ve městech se bude jednat o rozdíl mezi očekávaným příjmem z nájemného a náklady na vybudování prostor, které budou pronajímány). Pokud takový kladný rozdíl existuje, dělí se prostřednictvím renty mezi majitele pozemku a nájemce, který jej vyuţívá. 19
20 Zvláštností půdy je nejen omezený výskyt, ale i různá kvalita jednotlivých pozemků, daná jednak jejich úrodností, bonitou, jednak jejich umístěním. Renta za neúrodný pozemek v obtíţně dostupné oblasti bude výrazně niţší (v některých případech je dokonce moţné, ţe se poptávka po takovém pozemku vůbec nevytvoří) neţ renta za úrodné pole v zemědělské oblasti Či pozemek v centru velkoměsta. Na rozdíl od jiných výrobních faktorů je navíc velmi omezená moţnost tyto rozdíly nějakým způsobem změnit (zúrodnění pozemku můţe být spojeno s náklady vyššími neţ očekávané přínosy, ne vţdy se podaří do odlehlé oblasti zavést dopravu, turistický ruch apod.). Pro vyuţívání půdy budou samozřejmě preferovány bonitnější a lépe umístěné pozemky, pokud uţ jsou všechny vyuţity, jsou najímány pozemky horších kvalit, ovšem za niţší renty. Pokud jsou vyuţity všechny existující pozemky, řídí se jejich cena jiţ pouze poptávkou, nabídka se stává fixní nebo téměř fixní. Obr. č Trh půdy L (rozloha půdy) Nabízí se otázka, zda je renta (cena výrobního faktoru půda) ekonomickou rentou Či dokonce Čistou ekonomickou rentou. Pro hovoří např. fakt, ţe půdy je omezené mnoţství, nelze ji další výrobou rozšířit, podobně jako u výše zmíněných statků oceňovaných Čistou ekonomickou rentou. Někteří ekonomové navrhují, aby případné dodatečné příjmy státu byly realizovány vyšším zdaněním rent. Na rozdíl od příjmů z ostatních výrobních faktorů by podle jejich názoru vyšší zdanění rent neznamenalo sníţeni zájmu o vyuţívání půdy, pouze sníţení příjmů majitelů půdy 1. 20
21 TRH PRÁCE ZVLÁŠTNOSTI TRHU PRÁCE Za předpokladu, ţe obe strany trhu jsou nuceny akceptovat trţní ceny, které jsou dány zvenčí", je motivace účastníků trhu následující: Poptávka po práci Podnikatel, který maximalizuje zisk, bude najímat výrobní faktory (včetně práce) pouze tehdy, pokud očekávaný přinos z nich převýší očekávané náklady - cenu těchto faktorů. Práce je navíc ze tří základních výrobních faktorů něj flexibilnější - různými metodami lze i v relativně krátkém časovém horizontu ovlivňovat mnoţství práce zapojené do výroby (zavedení další směny, přesčasové práce, vyuţití brigádníků). Poptávka po práci je závislá na produktivitě této práce (cena produktu práce ve vztahu ke mzdám). Elasticita poptávky po práci ve vztahu k výši jednotkové mzdy bude záležel zejména na: prodejnosti vyráběného zboţí a elasticitě poptávky po něm (je-li ţádán výsledný produkt, bude ţádaná i práce nutná k jeho vytvoření); podílu mezd na celkových nákladech na produkt (pří vysokém podílu mzdových nákladů bude změna mzdy daleko výrazněji ovlivňovat cenu produktu a můţe tak způsobit sníţení poptávky po něm); moţnosti nahradit práci kapitálem (lze-li bez problémů nahradit ruční práci prací strojů, pak při růstu mezd můţe podnikatel ve středně a dlouhodobém Časovém horizontu preferovat kapitálově náročné technologie). Nabídka práce Nabídka práce je tvořena souhrnem individuálních nabídek jednotlivých pracovníků, kteří zvažují, zda budou vůbec za daných podmínek svou práci nabízet a v jakém mnoţství. Ekonomická teorie vychází z předpokladu, ţe práce představuje pro pracovníka jakousi újmu, kdy musí obětovat svůj volný čas, který obecně preferuje, za účelem získání příjmu ve výši umoţňující nákup statků a sluţeb k uspokojení potřeb pracovníka. Stejně jako i u jiných rozhodování, i v tomto případě mohou mít pracovníci různé preference (jak co se týče míry preference volného času před prací, tak co se týče mnoţství peněz, které pracovník potřebuje k uspokojení svých potřeb). Rozhodováni o objemu nabízené práce má samozřejmě svá omezení. To základní se týká doby, kterou je vůbec moţné pracovat (dáno jednak fyzickým objemem času - den má,jen" 24 hodin, měsíc kolem 30 dní, rok 365 či 366 dní - tak i platnými normami pracovního práva, kdy bývá stanovena jak plná týdenní pracovní doba, tak maximální objem práce přesčas, délka zákonné dovolené apod.). Svou roli hrají i národní zvyklosti (např. siesta v jiţních zemích, počet státních svátků) a obecná úroveň kvalifikovanosti pracovníků v zemi (kvalifikovanější pracovníci obecně začínají pracovat ve vyšším věku, po ukončení přípravy na povolání). Důleţitým faktorem rozhodováni je i to, ţe díky systému sociálních podpor zpravidla volba nepracovat" neznamená současně nulový, ale pouze určitý minimální objem zdrojů k obţivě. Naopak příjem z práce bývá zdaněn progresivně, coţ sniţuje motivaci pracovníka více pracovat. Svou roli hraje i fakt, ţe u řady profesí činí pracovník pouze volbu pracovat - nepracovat, moţnost ovlivnit počet odpracovaných hodin můţe být v některých profesích problematická (pásová výroba). Práce a volný čas jsou při rozhodování lidí substituty, které se navzájem vylučují. Pokud se zvýší cena práce, poroste ochota lidí pracovat. I tato ochota má vsak své hranice, jak bude dále vysvětleno. 21
22 Trh práce Nabídka práce a poptávka po práci se střetávají na trhu práce. Chtějí-li pracovníci vyšší mzdu, musí zvýšit svou kvalifikaci nebo pracovat více. Tím se stanou pro zaměstnavatele přínosnějšími a on bude ochoten jim zaplatit vyšší mzdu. Výše mzdy na trhu práce bude dána zejména těmito faktory: 1. počtem obyvatel země (tj. jak vzácným faktorem práce je); 2. kvalifikací a pracovní morálkou obyvatel; 3. mnoţstvím dostupného kapitálu (tj. tím, jak snadné je substituovat práci kapitálem). Tak lze vysvětlit, proč je např. úroveň mezd v rozvojových zemích, kde je mnoho obyvatel a naopak výrazný nedostatek kapitálu, zpravidla výrazně niţší neţ např. v SRN nebo USA, kde je situace opačná. Trh práce a mzdy mají tendenci se přizpůsobovat velmi pomalu, a to zpravidla směrem vzhůru neţ dolů. Rozhodující charakteristikou trhu práce jsou nepruţné mzdy a dlouhodobá nerovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po ní. Základem nepruţnosti mezd je mikroekonomické chováni ekonomických subjektů při stanovení mezd. Strnulost mzdových sazeb má své důvody na straně nabídky práce i na straně poptávky po práci. Významnou úlohu zde hrají náklady spojené se změnami ve mzdových a platových soustavách, vliv změn ve mzdových sazbách na pocit spravedlnosti, dobré pracovní výkony a sloţitost jednání s odbory. Podnikatelé zpravidla nebudou nahrazovat osvědčené pracovníky nezaměstnanými, kteří by byli ochotni nastoupit za niţší mzdy, protoţe by to vyţadovalo další dodatečné náklady za najímání, zaučování a zapracování. Je zde ovšem i riziko, ţe se neosvědči. Určité ztráty na produktivitě práce vznikají i proto, ţe jim bude nějakou dobu trvat, neţ se jejich pracovní úsilí dostane do harmonického souladu s Činností pracovní skupiny. Vliv existence strnulých mezd na vznik nedobrovolné nezaměstnanosti ukazuje následující graf. Dalším specifickým rysem trhu práce je jeho výrazná segmentace do nekonkurujících si skupin. Letecký pilot nemůţe nastoupit jako chirurg v nemocnici, sochař asi stěţí zaujme místo instalatéra. Obr. Č Strnulé mzdy a nezaměstnanost W W l = nepruţná mzda Ls - nabídka po práci Ld = poptávka po práci AB = nedobrovolná zaměstnanost Zp = zaměstnanost Obr. č. 8.2 ukazuje vliv existence strnulých mezd na vznik nedobrovolné nezaměstnanosti. Při nepruţné mzdě Wl vzniká nezaměstnanost daná rozdílem mezi nabídkou práce Ls a poptávkou po práci Ld. Tuto nezaměstnanost znázorněnou úsečkou AB označujeme jako nedobrovolnou, protoţe tito nezaměstnaní jsou při mzdové sazbě W l ochotni nastoupit do práce, ale firmy nejsou ochotny při této mzdové sazbě je zaměstnat. Substituční a důchodový efekt na trhu práce - křivka nabídky práce 22
23 Tak jako na ostatních trzích, projevuje se i na trhu práce substituční a důchodový efekt změn nabízeného a poptávaného mnoţství. V případě trhu práce však působí tyto efekty odlišně. Důchodový efekt obecně znamená, ţe při změně ceny produktu se mění reálný důchod jednotlivce (při sníţení ceny určitého zboţí si ho můţe za jinak stejných podmínek koupit více a naopak). Pokud se zvýší mzda, umoţní to člověku za jinak stejných podmínek spotřebovávat větší mnoţství statků a sluţeb, coţ je preferovaná situace. Důchodový efekt tedy vede ke zvýšení nabídky práce. Substituční efekt umoţňuje při vyšší rnzdě nahradit určitou část práce volným Časem při zachování stejné úrovně spotřeby. Vzhledem k tomu, ţe pro pracovníka je preferovaným stavem maximalizace volného Času, vede substituční efekt k obecnému sníţení nabídky práce. Pokud roste jednotková mzda, budou mít pracovníci motiv více pracovat a tak zvýšit svůj příjem. Pokud však povaţují zvýšený příjem za dostatečný pro uspokojení svých potřeb, mohou nadále nabízet stejné mnoţství práce, při výraznějším nárůstu mzdy mohou dokonce začít pracovat méně (bez přesčasů, vedlejšího zaměstnáni, menší počet hodin týdně apod. - i za menši mnoţství odpracovaného Času mohou totiţ získat vyšší příjem neţ dříve při vyšším objemu práce). Jako v případě nabídky práce obecně, je toto rozhodnuti vysoce individuální záleţitost; stejné zvýšení mzdy můţe být pro jednoho pracovníka podnětem k vyššímu nasazení, pro jiného jen potvrzením dosavadního úsilí a pro dalšího podnětem k omezení nabídky práce. V celkovém souhrnu nabídky práce na trhu však lze obecně konstatovat, ţe při nízkých hladinách mezd vede zvýšení mzdy k větší nabídce práce, ve středních úrovních se nabídka stává méně elastickou (křivka aţ vertikální) a u vysokých mezd celkově nabídka klesá, takţe se křivka zpětně zakřivuje". Bod zlomu je na obr. 8.3 zobrazen jako X. Pokud je mzdová sazba niţší neţ w x je substituční efekt větší neţ důchodový a zvýšení mzdy vede ke zvýšeni nabídky práce. Při vyšších mzdových sazbách subjekty sníţí nabídku práce a začínají preferovat volný čas. Obr. č Křivka nabídky práce - substituční a důchodový efekt plná zaměstnanost 23
Poptávka. Zákon klesající poptávky
Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
VícePOPTÁVKA.
POPTÁVKA INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA Individuální poptávka-poptávka jednoho spotřebitele, závisí na: -ceně statku -cenách ostatních statků -důchodu spotřebitele Preference a očekávání předpokládáme za neměnné
VíceTRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VíceMikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha
PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu
VíceFormování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceDokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VíceMikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky
Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový
Vícekřivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
VíceTéma č. 2: Trh, nabídka, poptávka
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
Více11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru
11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem
VíceZboží, peníze, cena, poptávka, nabídka
Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží Zboží je výsledkem lidské práce. Jde o výrobek, který může být hmotným statkem (věcí, předmětem) nebo službou, uspokojující svými vlastnostmi lidské potřeby,
Více5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.
5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž
VíceTržní síly nabídky a poptávky
Tržní síly nabídky a poptávky Motivace Dělba práce zvyšuje bohatství. Zároveň vytváří vzájemnou závislost a potřebu koordinovat hospodářství. Ve svobodném světě však hospodářství nikdo neřídí a nekoordinuje
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně
řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými
VíceTRH A CÍLENÝ MARKETING
TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
Více8. Dokonalá konkurence
8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat
Více3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady
3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale
VícePříjmové veličiny na trhu VF
Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem
VícePodstata trhu a Nabídka a poptávka
VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období
VíceZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura:
ZÁKLADY EKONOMIE vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ppt v ISu (Studijní materiály BPE_ZEKO) HOLMAN, R.: Základy ekonomie
VíceOptimalizace spotřebitele a poptávka
Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální
VíceLiteratura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str
Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
Více1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ
EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,
Více15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol
VíceObsah. Předmluva autora... VII. Oddíl A Metoda a předmět ekonomie
Obsah Předmluva autora... VII Oddíl A Metoda a předmět ekonomie 1. Jaká věda je ekonomie?... 3 1.1 Pozitivní věda... 3 1.2 Vize a model v ekonomii... 5 1.3 Ekonomie věda o lidském jednání... 7 1.4 Racionalita
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceTRH PRÁCE.
TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,
VíceMikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky
Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé
VíceVedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.
Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly
VíceEkonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
Více2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY
2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY Poptávka charakterizuje chování kupujících. Je to vztah mezi poptávaným množstvím a tržní cenou za předpokladu, že ostatní vlivy, které na poptávku působí, jsou konstantní.
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
VíceObsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník
Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceAutor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_3_43
Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk a ekonomika Tržní systém Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s tržním mechanismem. Materiál
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů
Teorie her a ekonomické rozhodování 9. Modely nedokonalých trhů 9.1 Dokonalý trh Dokonalý trh Dokonalá informovanost kupujících Dokonalá informovanost prodávajících Nulové náklady na změnu dodavatele Homogenní
VícePOPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE
POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceNEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE Trh, na kterém alespoň jeden prodávající (kupující) je schopen ovlivnit tržní cenu Cenový tvůrce Diferencovaný produkt-kvalita, vzhled,
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke
VícePříjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.
7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v
VíceMikroekonomie I: Trh výrobních faktorů
PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:
VíceMonopol a monopolistická konkurence
Monopol a monopolistická konkurence Vznik nedokonalé konkurence Příčiny vzniku Nákladové podmínky vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Průměrné náklady s růstem výroby klesají
VíceRozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné
Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace
VícePříjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah
Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence RozdílDKaNKvcenovétvorbě. Je to
Více3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka
3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů
VíceEdgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny
Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení
VíceKapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA
Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014
Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat
VíceCeny v ekonomii a v životě
2 JAK FUNGUJE TRH Ceny v ekonomii a v životě Dospělí si potrpí na číslice. Řeknete-li dospělému: Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby, nedovede si ho představit.
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceTeorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
Více2. Trh a tržní hospodářství
2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží
VíceMONOPOL.
MONOPOL Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu V nedokonalé konkurenci na straně nabídky rozlišujeme -monopolní
VíceZákladní elementy trhu
Základní elementy trhu doc. Ing. Jana Korytárová, h.. ředpoklady pro základní model: Trh jednoho zboží (dílčí trh). okonalá konkurence: Mnoho prodávajících a mnoho kupujících. okonalá informovanost o kvalitě
VíceMikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence
PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceFAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5
FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový
Více1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 7 Monopol 1. Druhy monopolů Obsah A. 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceÚvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy
Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití
Více5 FIRMA A SPOTŘEBITEL
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL 5.1 Firma 2 Firmy Zákon nabídky: Firmy jsou ochotny vyrábět a prodávat větší množství, když je cena jejich produkce vysoká = rostoucí křivka S P S Q 3 Cíl firem Ekonomický cíl maximalizace
VíceDK cena odvozená z trhu
Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy
VíceNedokonalá konkurence
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum
VíceMODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL
MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL DOKONALÁ KONKURENCE Trh dokonalé konkurence je charakterizován velkým počtem prodávajících, kteří vyrábějí homogenní produkt a nemohou ovlivnit tržní
VíceTrhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál
VícePřijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání
Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu
Více2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty Náměty závěrečných prací www.median-os.cz/aktuality Náměty magisterských
VíceCharakteristika monopolu
Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu
Více6 Nabídka na trhu výrobků a služeb
6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem
VíceFirma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X
Více8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceOtázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby
Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
VíceFirma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza Opakování Spotřebitel Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí
VíceMikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky
Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =
VíceElasticita a její aplikace
Elasticita a její aplikace Motivace Firmu zajímá, jak ovlivní její tržby tyto změny: firmě rostou náklady, proto chce zdražit svou produkci konkurenční firma vyrábějící podobný výrobek zlevnila očekává
VíceVšeobecná rovnováha 1 Statistický pohled
Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým
VíceDokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena
Více13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu
13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci
VíceRŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol
RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících
Více