Nefarmakologické přístupy ovlivnění poruch kognitivních funkcí u seniorů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nefarmakologické přístupy ovlivnění poruch kognitivních funkcí u seniorů"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Bc. Jana Kašpárková Nefarmakologické přístupy ovlivnění poruch kognitivních funkcí u seniorů Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. MUDr. Václav Fessl, CSc. BRNO 2009

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala zcela samostatně pod odborným vedením pana doc. MUDr. Václava Fessla, CSc. a konzultanta v oboru statistiky PhDr. Blanky Šedivé, Ph.D. a v seznamu použité literatury jsem uvedla všechny citované informační zdroje. Brno

3 Děkuji doc. MUDr. Václavu Fesslovi, CSc. za odborné vedení mé diplomové práce, za cenné rady, inspiraci a lidský přístup. PhDr. Blance Šedivé, Ph.D. děkuji za statistické zpracování dat, podporu a pomoc při zpracování metodické části diplomové práce. Za podporu děkuji kolegyni PhDr. Ivaně Mádlové, Ph.D. a sestrám z Fakultní nemocnice v Plzni za jejich čas a pomoc při získání dat v průzkumném šetření. V Brně

4 OBSAH 1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA KOGNICE A DALŠÍ PSYCHICKÉ FUNKCE Kognitivní funkce Emoce PROCES STÁRNUTÍ PSYCHICKÝCH FUNKCÍ Přirozené změny - stárnoucí mozek PSYCHICKÉ PORUCHY VE STÁŘÍ Predemence Demence Deprese Delirantní stavy STANDARDIZOVANÉ HODNOCENÍ MENTÁLNÍHO A FUNKČNÍHO STAVU SENIORŮ Zhodnocení kognitivních funkcí Zhodnocení emočních funkcí Zhodnocení funkční schopnosti Hodnocení bolesti Hodnocení spánku Hodnocení rizik POTŘEBY POSTIŽENÝCH SENIORŮ A PEČUJÍCÍCH Potřeby postižených Potřeby pečujících NEFARMAKOLOGICKÉ POSTUPY LÉČBY Stádium mírné a počínající demence, (P-PA-IA 1) - včasná diagnóza, podpora nemocných v počátečním stádiu nemoci Stádium středně pokročilé a rozvinuté demence (P-PA-IA 2) programované aktivity pro nemocné a podpora pečujících Stádium pokročilé demence a terminální stádium (P-PA-IA 3) individuální aktivizace, podpora pečujících rodin, terminální péče METODIKA PRÁCE A METODY ZKOUMÁNÍ CÍL VÝZKUMU A PRACOVNÍ HYPOTÉZY Cíle práce Pracovní hypotézy METODY A PROSTŘEDKY (TECHNIKY) VYŠETŘENÍ CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU Fakta o Fakultní nemocnici v Plzni Zkoumaný vzorek VÝSLEDKY VÝSLEDKY ŠETŘENÍ VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ DISKUSE... 79

5 ÚVOD Stárnutí je přirozený proces, ale ne každý z nás tento fakt přijímá s ochotou. Involuční změny nastávají ve všech rovinách, tělesné, psychické a sociální, a všechny jsou ve vzájemné interakci, ovlivňují se. Výskyt psychických poruch a s nimi výskyt poruch kognitivních funkcí má ve stáří stoupající gradient vázaný na stárnutí populace. Poruchy kognitivních funkcí jdou ruku v ruce s poruchami chování (BPSD) 1, dále dochází k postupnému zhoršování soběstačnosti a celkovému snížení kvality života seniora i pečujících. Nejčastěji 2 ve stáří dochází k poruchám chování, k úzkostem, depresím a k demencím. O demencích hovoříme jako o tiché epidemii 21. století. Péče o nemocné s poruchami kognitivních funkcí je pro pečující (laické i profesionální) velice náročná po fyzické i psychické stránce a všichni zúčastnění, tedy nemocní i pečující, mají své potřeby, které je nutné respektovat a naplňovat. Proto musí být léčba komplexní, týmová, multioborová a musí být zahájena včas. Vedle farmakologické léčby mají významný podíl na ovlivňování těchto poruch nefarmakologické přístupy. Ty jsou v plné a opodstatněné kompetenci zdravotníků nelékařských oborů (sester, psychologů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, výživových terapeutů). Důležitou úlohu v komplexní péči mají zejména rodinní příslušníci a také dobrovolníci. K zájmu o tuto problematiku mě vedla zejména osobní zkušenost z rodinného prostředí. Moje babička onemocněla demencí. Bez diagnostiky, rady a léčby jsme s ní prožívali světlé i temné chvilky její nemoci několik let až do doby, kdy si při pádu zlomila krček stehenní kosti. Pro závažnou kardiologickou anamnézu nemohla podstoupit operaci a léčba byla konzervativní. Její hospitalizace na ortopedickém oddělení musela být hrůzou pro ni i pro personál. Nemocný starý člověk v cizím prostředí, s bolestí a velkým strachem se bránil proti těm, které neznal a kteří mu činili bolest. Byla úzkostná, neklidná, agresivní, ale měla i jasné klidné chvilky. Intervaly neklidu a agrese vůči personálu se zkracovaly a nabývaly na intenzitě. Z důvodu bezpečnosti babičky zvolili lékaři farmaka se silným sedativním účinkem. 1 PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s HAŠKOVCOVÁ, H., Manuálek sociální gerontologie, s. 29 5

6 Po dvou týdnech hospitalizace její srdíčko vzdalo boj o život. Děsila mě bezmocnost, kterou musela prožívat ona a beznaděj, kterou jsme s postupující nemocí prožívali my. Dnes by bylo všechno jiné, vím víc. Počet seniorů nad 65 let hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici v Plzni se každým rokem zvyšuje a zdravotníci budou stále častěji konfrontováni s nemocnými seniory trpícími poruchou kognitivních a jiných psychických funkcí. Cílem práce bylo zmapovat zkušenosti sester s péčí o seniory s poruchou kognitivních funkcí, míru používání objektivních hodnotících technik, postoj sester k nefarmakologickým metodám a jejich využívání. Výsledky a závěry plynoucí z mé diplomové práce by mohly být podkladem pro vytvoření metodiky standardizovaného komplexního hodnocení psychického a funkčního stavu všech seniorů nad 65 let, kteří budou přijati k hospitalizaci. Diplomovou práci jsem zpracovala podle doporučených postupů na zpracování písemných prací na vysokých školách od Ivanovové a Jurčíkové z roku IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L.,Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 6

7 1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1 Kognice a další psychické funkce Kognitivní funkce Kognitivní neboli poznávací funkce umožňují jedinci vnímat své okolí, poznávat ho i sám sebe. Do kognitivních funkcí řadíme receptivní funkce (pozornost, vnímání, udržení, utřídění a integrace informací), paměť a učení, myšlení a expresivní funkce (schopnost řeči, psaní, kreslení a mimické vyjádření). Kalvach a kol. 4 k nim řadí ještě vizuospaciální funkce (orientace zrakem v prostoru, orientace v čase) a exekutivní čili výkonové funkce (ty zajišťující účelné jednání motivace, naplánování způsobu provedení akce, vlastní provedení akce, dosažení cíle výkon), Kognitivní funkce jsou podmíněné určitou úrovní vědomí, dobrou funkcí senzitivního a motorického aparátu Emoce 5 Emoce představují schopnost jedince reagovat na různé podněty s pozitivním či negativním prožitkem (radost, štěstí, smutek a zármutek, hněv, zlost a vztek, strach a úzkost), doprovodnými fyziologickými reakcemi, změnami aktivity a dalšími projevy. Obvykle vyjadřují vztah jedince ke konkrétnímu objektu, na který jsou zaměřeny - vztahové emoce (náklonnost, láska, nenávist, pohrdání). Emoční složky tvoří prožitek, psychické a fyzické reakce a vnější projevy emocí (mimika, chování, gestikulace). Vrozené dispozice k emocím, temperament a socio-kulturní prostředí předurčují typický způsob emočního prožívání. Kognitivní a emoční složky jsou ve vzájemné interakci a ovlivňují vývoj osobnosti člověka. 4 KALVACH, Z., a kol., Geriatrické syndromy, s VÁGNEROVÁ, M., Základy psychologie, s

8 1.2 Proces stárnutí psychických funkcí Stárnutí je přirozený vývojový proces na němž se podílí zejména genetické dispozice, životní styl a mnoho dalších zevních a vnitřních faktorů. Proces biologického stárnutí organismu (biologický věk) začíná již momentem početí. Každý organismus prochází nejprve evolučními (vývojovými) změnami a s dokončeným vývojem se opotřebovává a převažují změny involuční s individuálními odlišnostmi. V organismu dochází ke strukturálními a funkčním změnami, kterým podléhají vedle somatických funkcí také funkce psychické. Tkáně se opotřebovávají, dochází k úbytku (atrofii) aktivní hmoty, která bývá nahrazena neaktivní složkou (např. pojivovou tkání), snižuje se metabolismus a dochází k poklesu adaptačních mechanismů organismu. Jarošová uvádí Pacovského 6 vývoj funkčních změn: úbytek funkcí na úrovni molekulární, tkáňové, orgánové a systémové, vyčerpání buněčných rezerv, které se projevují při reakci organismu zátěžovou situaci, zpomalení většiny funkcí Přirozené změny - stárnoucí mozek..stárnoucí mozek je třeba považovat spíše za pozdní fázi kontinua než odlišnost, protože je součástí těla stárnoucího jedince. Nelze hovořit o normálním oproti stárnoucímu mozku, ale stárnoucím normálním mozku, který je jen v další vývojové fázi (Brody, in Kulišťák) 7 Hlavním obecným rysem stárnutí je podle Kalvacha 8 atrofie, která postihuje všechny orgány a tkáně. Nejvíce ohrožený je centrální řídící orgán - mozek, jehož 6 PACOVSKÝ, V., citováno In JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory, s KULIŠŤÁK,., Neuropsychologie. s.dopň kap.15 8 KALVACH, Z., aj., Geriatrie a gerontologie, s. DOPLŇ 8

9 specializovaná tkáň je nahrazována pojivovou tkání. Dušková 9 tvrdí, že změny v morfologii mozku vznikají s vysokou individuální rozdílností mezi jedinci téhož věku i s individuální intenzitou v různých oblastech mozku téhož jedince. A dokládá, že souvislost morfologické atrofie s funkčními projevy je oboustranně nekonstantní, což znamená jen to, že prokazatelné projevy atrofie nemusí mít vliv na intelektuální výkon a opačně. Strukturální změny nervového systému S přibývajícím věkem se snižuje hmotnost mozku, strukturálně a funkčně se mění centrální a periferní nervové struktury. Nerovnoměrně se snižuje počet neuronů a nervových výběžků. Změny postihují zejména vývojově mladší oblasti mozku, tedy mozkovou kůru ve frontálních lalocích, v horní části temporálního laloku, v okcipitálních oblastech a precentrálním gyru, zatímco mozkový kmen podléhá atrofii nevýznamně. Nervové buňky podléhají kvalitativním, dystrofickým změnám degeneraci 10. Vlivem biochemických změn se v nervových buňkách (ale i v játrech a svalech) hromadí lipofuscin ( pigment stárnutí ), dochází ke změnám rychlosti vedení vzruchu díky změnám množství neurotransmiterů, ukládáním β-amyloidu vznikají senilní plaky a dochází k involučním změnám myelinu. Mozkové tepny podléhají aterosklerotickým a degenerativním změnám. Postižený je také periferní nervový systém, kde dochází k poruchám hlubokého čití s projevy poruch chůze, rovnováhy a postoje (senilní porucha motoriky). Příčiny stárnutí mozku jsou podle Kulišťáka 11 multifaktorální a nelze jednoznačně říci, který z nich je zodpovědnější za změny mozkových funkcí se zvyšujícím se věkem, ale jednoznačně se stárnutím roste pravděpodobnost vzniku neurodegenerativních onemocnění (nejrozšířenější je Alzheimerova choroba). 9 DUŠKOVÁ, J., Involuce a geriatricky významné choroby nervového systému, In KALVACH, ZDENĚK, aj. Geriatrie a gerontologie. s DUŠKOVÁ, J., Involuce a geriatricky významné choroby nervového systému, Geriatrie a gerontologie. s KULIŠŤÁK, p., Neuropsychiatrie., 15.5, tamtéž KULIŠŤÁK, P., 9

10 Stárnutí psychické Z hlediska stárnutí psychiky má značný význam osobnost člověka a její úroveň více než kalendářní věk. Osobnost se utváří celý život a působí na ni mnoho faktorů, např. prostředí, výchova, sebevzdělávání. Ve stáří zůstává celková integrita osobnosti zachována, mění se pouze dílčí schopnosti jejichž intenzita se zvyšuje nebo snižuje (stáří karikuje svou povahu). Percepční změny jsou pro úroveň a zachování kognitivních funkcí důležité. Smysly jsou branou poznání díky nimž vnímáme vše kolem sebe prostor, čas i situaci. Involuční změny vedou ke snížení výkonnosti smyslových orgánů a z psychologického hlediska je pro stárnoucí jedince nejzávažnější postižení zraku a sluchu. 12 Zhoršení zraku se objevuje až u 90 % seniorů. Dochází ke ztrátě zrakové ostrosti (schopnosti rozpoznávat detaily), snižuje se adaptace na šero a tmu, zhoršuje se akomodační schopnost čočky, zhoršuje se periferní vidění a čočka se stává méně přehlednou. Poruchy zraku jsou nejčastější příčinou disability ve stáří. Zhoršují pohyblivost, soběstačnost a kvalitu života. 13 Na zhoršení sluchu si stěžuje 30% u osob nad 65 let a je častější u mužů. Snižuje se schopnost slyšet tóny s vyšší frekvencí, zhoršuje se sluchová ostrost a vzniká stařecká nedoslýchavost. Topinková také upozorňuje na možnost záměny poruchy sluchu s demencí. V běžné praxi pak velmi často vidíme nejisté a podivínsky se chovající staré lidi, kteří svým chováním, verbální a neverbální komunikací připomínají dementního jedince. Korekci nedoslýchavosti je možné řešit naslouchacím aparátem, který mnoho seniorů odmítá. Obtěžují je zvuky, které dříve neslyšeli a nešikovnými prsty neumí obsluhovat jemný aparát (výměna baterie či ovládání síly zvuku). Stárnutím se také ztrácí ostrost, síla a jemnost čichu a chuti a tak se stává, že lidé necítí např. své tělesné pachy a nedokáží odhadnout chuť jídla. Změny jsou intenzivnější u žen. Úbytek receptorů v kůži způsobuje snížení hmatové citlivosti, síly dotyku, regulace tepla a chladu (receptory pro vnímání tepla jsou uloženy hlouběji, než chladové ) a vnímání polohy částí těla a pohybu končetin 14. Poruchy zraku a sluchu ve svém důsledku zhoršují/znemožňují komunikaci, 12 JAROŠOVÁ, D.,Péče o seniory, s TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. s KLEVELOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. s

11 pohyb a orientaci v prostoru, způsobují strach a úzkost, přináší nejistotu, změnu nálad. Jedinec omezuje kontakt s okolím, který může vystupňovat v sociální izolaci až osamělost. Zhoršení percepce přichází s věkem pozvolna a stárnoucí člověk využívá kompenzační mechanismy - zpomalení tempa, opatrnost, rozvaha, vynakládá větší úsilí v činnostech. Se stárnutím přichází psychomotorické zpomalení a zhoršuje se senzomotorická koordinace. Starý člověk je nerozhodný, váhavý a pomaleji reaguje. Snižuje se vitalita, životní energie a ke zvládnutí běžných činností potřebuje senior více času. Působí zpomaleně, těžkopádně a díky zhoršeným smyslovým funkcím nejistě, což kompenzuje systematickým přístupem, důsledností a důkladností při jednání. Stárnutí kognitivních funkcí Topinková et al. 15 uvádějí, že i přes morfologické, metabolické a funkční změny v CNS spojené se stárnutím, není fyziologické stárnutí mozku doprovázeno závažnější kognitivní poruchou. Podle Jiráka 16 je již mírný kognitivní deficit významnou složkou involučního poklesu potenciálu zdraví, rozvoje geriatrické deteriorace a křehkosti zhoršuje mentální zdatnost, adaptabilitu a zvyšuje riziko nepříznivých důsledků (komplikací) různých chorob, zdravotních výkonů i jiných stresorů ve stáří. Typickým rizikem je snazší vyprovokování deliria. Rozvoj syndromu demence tato nebezpečí mnohonásobně zvyšuje demence kromě devastace mentálních schopností kompromitují i motoriku a indukují poruchy chování. Změny v průběhu stárnutí postupně postihují více psychických funkcí. Zhoršuje se pozornost, pokles paměti je v souvislosti s věkem nejčastější a také nejvýraznější (až 75 % seniorů si stěžuje na zhoršení paměti a 30 % pocítí zhoršenou výbavnost a nepřesnost v běžném životě). Hovoříme o tzv. s věkem spojeným poklesem kognitivních funkcí (AACD, Age-Associated Cognitive Decline), dříve benigní stařecká zapomnětlivost 17. Změny postihují především krátkodobou paměť (tzv. 15 TOPINKOVÁ, E., aj. Kognitivní poruchy ve vyšším věku, Doporučené postupy pro praktické lékaře, s. 2., [online], < 16 srov. JIRÁK, Z., Syndrom kognitivního deficitu, demence a poruchy paměti, Geriatrické syndromy. s PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s

12 novopaměť schopnost vybavit si nové informace), která souvisí také s procesem učení. Porušená je hlavně vštípivost a reprodukce. Dlouhodobá paměť a paměť mechanická jsou zachovány do vysokého věku. Švancara 18 uvádí z výzkumů, že senior potřebuje 4x delší dobu na učení, dělá 4x více chyb a potřebuje 2,5x více opakování. Paměť je největší složkou inteligence. Ta má dvě složky: složku krystalické inteligence, která se s věkem tříbí a obohacuje a tudíž se zvyšuje a složku fluidní inteligence (uplatňuje jemnou senzomotoriku, pohotovou schopnost učení, rychlost a výkon), která s věkem klesá. U lidí, kteří se vzdělávají a seberealizují i ve vysokém věku, je znám potenciální vzestup intelektových schopností. Klesá celková schopnost psychické adaptace (schopnost vyrovnat se se změnami stárnutí fyzických a psychických funkcí), staří lidé pociťují úzkost a nejistotu z neznámého (prostředí, lidí, situací) a často nepřátelským postojem projevují nedůvěru a nechuť učit se čemukoliv novému. Pokles výkonnosti může být způsoben zhoršením exekutivních (výkonových) funkcí (motivace, vůle, úsilí), funkčním stavem organismu, schopnostmi a dovednostmi jedince či charakterem prováděné činnosti. Projevuje se především při výkonu více různých činností současně. Tento pokles je možné korigovat účelným rozvržením úkolů a vhodnými činnostmi. Změny v citové oblasti podléhají individuálním odlišnostem. Obecně se stáří projevuje celkovým oploštěním emotivity (snížení intenzity a bezprostřednosti), zvýšenou emoční labilitou a obtížnějším zvládáním citových projevů. Staří lidé mají sklon k úzkosti a depresi. Jsou citově zranitelnější, mají větší potřebu být milován a od svého okolí očekávají více pozornosti, ohledů a porozumění. Stáří mění vztah k hodnotám od materiálních k duchovním, k introverzi a egocentrismu 19, mění žebříček osobních hodnot, postoj k sobě samému, k ostatním, ke společnosti. Sebehodnocení starého člověka se dostává do rozporu a postojem ostatních. Starý člověk se více soustřeďuje na vlastní problémy, na vlastní tělo. 18 ŠVANCARA, J., Psychická involuce a psychologické aspekty adaptace ve stáří, Geriatrie a gerontologie, s HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s

13 1.3 Psychické poruchy ve stáří Kognitivní porucha je definována jako široká škála projevů postižení vyšších korových funkcí: paměti, všeobecného zpracování informací, chápání souvislostí, abstraktního a logického myšlení a uvažování, řešení problémů, schopnosti učení, rozhodování, plánování a organizování činností, motivace, poznávání, používání předmětů a orientace v prostoru a čase. Mohou být postiženy také korové činnosti fatické poruchy, dysgrafie, dyslexie, dyskalkulie, poruchy praxie (naučených pohybových dovedností, používání předmětů, pohybových stereotypů i konstrukčních schopností) či smyslové agnózie (např. neschopnost rozeznávat obličeje propagnozómie). Tyto poruchy se mohou vyskytovat izolovaně nebo jako globální kognitivní porucha. Rozsah i závažnost postižení mohou být různé a bývají doprovázeny změnami/poruchami osobnosti, afektivity a chování. 20 Příčinou kognitivních poruch jsou strukturální (tzv. neurodegenerativní) nebo funkční změny mozku. Neurodegenerativní změny vznikají primárně (např. při Alzheimerově či Parkinsonově chorobě) či sekundárně (např. intrakraniální expanzní procesy, vaskulární, toxické, metabolické, infekční demence, ) a funkční postižení vidíme u tranzitorních poruch a reverzibilních příčin (např. hypothyreóza, delirium). V případě strukturálních i funkčních změn je přítomná porucha metabolismu neurotransmiterů (acetylcholinu, dopaminu, serotoninu atd.), glukózy a také objektivně prokazatelná zhoršená funkce porušené části mozku (funkční MR, SPECT). Poruchy kognitivních funkcí jsou nejčastěji spojovány s poruchou paměti různé intenzity (amnézií). Paměť je postižena nejčastěji, buď izolovaně nebo v kombinaci s dalšími kognitivními funkcemi nebo jsou postiženy mimo paměť jiné funkce poznávací (agnosie), fatické (afázie), praktické dovednosti (apraxie), exekutivní funkce a časoprostorová orientace. Podle míry postižení dochází postupně ke snížení až ztrátě soběstačnosti v denních aktivitách. Společně s poruchami kognitivních funkcí se ve stáří prakticky vždy rozvíjejí poruchy chování, které jsou zpravidla prvním pozorovatelným příznakem neuropsychiatrického onemocnění. Pidrman 21 hovoří o syndromu BPSD 20 TOPINKOVÁ, E., aj. Kognitivní poruchy ve vyšším věku, Doporučené postupy pro praktické lékaře, s. 2., [online], < 21 PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s

14 (Behavioral and Psychological Symptoms of Demencia), který zahrnuje široké spektrum symptomů: paranoidní ladění/myšlení či výskyt bludů; přítomnost halucinací; poruchy v běžných činnostech; agitovanost, agresivita; poruchy rytmu spánek/bdění; změny nálad mánie, deprese, úzkost, fóbie Predemence 22 Na žebříčku kognitivního postižení stojí predementní stavy mezi benigní stařeckou zapomnětlivostí a demencí. Predemetní stavy patří do skupiny patologických stavů. Jsou charakterizované kognitivní poruchou, mírným postižením v komplexních denních aktivitách, popřípadě poruchou chování, ale nedosahují klinických parametrů demence % nemocných dospěje během několika let do demence. Mírná kognitivní porucha Mild Cognitive Disorder, MCD Podle Mezinárodní klasifikace nemocí je charakterizována jako výrazný úbytek kognitivních funkcí, který je spojený s přechodným, několik týdnů trvajícím, systémovým onemocněním nebo onemocněním CNS způsobené návykem na některé látky. Porušená může být kterákoliv z kognitivních funkcí (paměť, řeč, abstraktní myšlení, prostorová orientace). 22 zpracováno podle: PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny v jednání seniorů, s KONRÁD, J., Kognitivní poruchy ve stáří, Psychiatrie pro praxi, 2005, č. 5, s , < TOPINKOVÁ, E., aj. Kognitivní poruchy ve vyšším věku, Doporučené postupy pro praktické lékaře, s. 2., [online], < REBAN, J., Predemence a úloha dementologie v prevenci, časné diagnóze a terapii demencí, Česká geriatrická revue, 2004, č. 4, s , < 14

15 Mírné kognitivní postižení - Mild Cognitive Impairment, MCI Jde o postižení především paměti s prokazatelnými morfologickými změnami, které velmi pravděpodobně progredují do Alzheimerovy choroby. Roční přechod do demence je %. Postižený i okolí si poruchu paměti uvědomují a porucha je objektivně potvrzena testy. Jiné kognitivní funkce nejsou postižené, chybí poruchy chování, ADL jsou zachované nebo mírně zpomalené a není přítomná demence. Kognitivní postižení bez demence - Cognitive Impairment No Dementia, CIND U CIND je kognitivní porucha prokazatelná testy, může chybět porucha paměti. Příčina bývá vaskulární (odtud vaskulární kognitivní postižení bez demence - vascular CIND). Testování predemencí Vysoké riziko přechodu predemence k demenci je důvodem k včasnému záchytu symptomů, které byly dříve pokládány za doprovodné projevy stárnutí, diferenciální diagnostice a především k identifikaci jedinců s vysokým rizikem vzniku Alzheimerovy nemoci. Při včasném záchytu a zahájení léčebných opatření lze oddálit rozvoj demence a zpomalit progresi degenerativních procesů. Rerban 23 odkazuje na zahraniční literaturu a uvádí některé neuropsychologické testy, např. PAS (Predemtia Alzheimer s Disease Scale), který hodnotí 6 markerů preklinické fáze Alzheimerovi nemoci (věk, MMSE, funkční stav, test kognitivního výkonu, atrofie hipokampu a genotypizace APOE) nebo CIRS (Cognitive Impairment Ratting Scale), ve kterém se hodnotí stupeň funkčního zhoršení a test kognitivního výkonu. Pro naše podmínky popisuje Nassredinův Montrealský kognitivní test (MoCA Montreal Cognitive Assessment), který je vysoce citlivý již pro MCI (až 90% senzitivita) a lehké formy demence (senzitivita až 100 %). (více ad. kap. 1.4 ) 23 REBAN, J., Montrealský kognitivní test (MoCA): přínos k diagnostice predemencí, Česká geriatrická revue, 2006, č. 4, s , < 15

16 1.3.2 Demence Je nejzávažnější a nejčastěji se vyskytující porucha kognice ve stáří. Její výskyt stoupá s věkem. Epidemiologické studie uvádějí 3-7% výskyt nemoci u osob nad 65 let, 15% nad 75 let a u 80letých výskat nemoci ve % (v ČR to znamená nemocných demencí nad 65 let). Presenilní demencí (u osob mladších 65 let) je postiženo cca 10 % osob. Demence je progredující chronické onemocnění, které je ve svém důsledku vysoce invalidizující s nutností trvalé pomoci druhé osoby zejména v terminální fázi. 24 Je definována jako komplexní syndrom s klinickými projevy poklesu/ztráty intelektu na podkladě organického poškození mozku, které je většinou ireverzibilní a trvale progredující. Následně dochází k omezení až ztrátě pracovního výkonu a soběstačnosti v běžných denních činnostech (iadl) a končí neschopností provádět sebeobslužné úkony (ADL). Poruchy chování (BPSD) jsou často prvním příznakem, kterým se rozvíjející nemoc projevuje. Příčin vzniku demencí je mnoho a souhrnně se dají rozdělit na primární a sekundární. Primární příčiny (primárně degenerující) vznikají degenerací mozkových proteinů (alfa-synuklein u demencí s Lewyho tělísky a u Parkinsonovy nemoci, tau-protein u frontotemporálních demencí a Alzheimerovy choroby, protein huntingtin u Huntingtonovi demence, prionový prekurzorový protein) nebo tvorbou patologických proteinů (β-amyloid zejména u Alzheimerovy choroby a většiny demencí s Lewyho tělísky). Sekundární příčiny (symptomatické) působí při vzniku demencí jako rizikové faktory (metabolická onemocnění hypothyreóza; kardiovaskulární onemocnění arteriální hypertenze a další CVN; infekční onemocnění CNS; úrazy hlavy opakované; abúzus alkoholu a dalších látek a další) 25. Diagnostickými kritérii (MKN-10, DSM-IV) demence jsou: přítomnost poruchy kognitivních funkcí (především novopaměti), psychických a behaviorálních a funkčních symptomů minimálně 6 měsíců, tzv. ABC demence (A poruchy soběstačnosti v aktivitách denního života, B behaviorální poruchy neboli problematické chování, C kognitivní poruchy). 24 TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s KALVACH, Z., aj., Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, s

17 Kognitivní symptomy demencí 26 U poruchy paměti je postižená novopaměť (schopnost učit se novému, neví, kam si odložil věci, peníze), která progreduje s postižením. Zpočátku se projevuje jako zkreslené vzpomínky (včasný příznak demence), u středně těžkého postižení nemocný zapomíná události z nedávné minulosti a u těžké formy s projevuje amnézie s výpadkem velkých vzpomínkových bloků. Tato prázdná místa v paměti postižený vyplňuje nepravdivými a smyšlenými vzpomínkami - konfabuluje ( vymýšlí si ). Zpočátku se projevuje lehká časová dezorientace (nepamatuje si datum), postupně se rozvíjí časoprostorová s těžkou progresí (postižený bloudí ve svém bytě, nemůže najít toaletu, lůžko). Postižení velmi často opakují své dotazy. Poruchy myšlení a úsudku jsou po paměti další nejvíce postižené funkce. Porucha myšlení rychle progreduje až k bradypsychismu. Typická je porucha abstraktního myšlení, výbavnosti a prostorové představivosti. Jedinec není schopný kopírovat trojrozměrné (např. krychle) nebo překrývající se obrázky. Zhoršený úsudek se projevuje neschopností naplánovat postup složitějších operací, což vede k neschopnosti provádět pracovní úkony a porušuje interpersonální vztahy. Špatně vnímá momentální, neodhadne následky/důsledky svého jednání a striktně odmítá pomoc. V jednání postižený vyžaduje staré vzorce chování, často je vztahovačný a ztrácí zábrany. Myšlení je obsahově chudé, snižuje se jeho plasticita a schopnost logického myšlení. U těžké formy je nesouvislé. S poruchou myšlení souvisí porucha řeči, která se zpočátku projevuje obtížným vyjadřováním (postižený nemůže najít správná slova, špatně formuluje věty). V pozdějších fázích se rozvíjí fatické poruchy komolení slov, nesprávně používané předložky až afázie (motorická, senzorická). Porucha pozornosti se projevuje neschopností začít a dokončit činnost nebo úkol. Velmi často lpí na nepodstatném a nedokáže potlačit rušivé podněty. Jeho reakce jsou snížené a zmatené. Poruchy vnímání agnózie. Postižený si mylně vykládá podněty, zejména v souvislosti s probíhajícím deliriem. Má špatný odhad vzdálenosti, ztrácí se i ve známém prostředí (nenajde cestu) a to vyvolává úzkost a nejistotu. Velice progresivně se zhoršuje schopnost poznávat věci či lidi (u těžké formy i ty nejbližší). 26 PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s

18 Poruchy praxie apraxie. Demence zhoršuje motorickou zručnost. Nejprve se projevuje v používání běžných předmětů (postižený neví, jak používat lžíci, tužku), postupnou neobratností až neschopností se obléci (neví jak a co si obléknout, takže si navléká místo kalhot svetr, punčochy si omotává kolem nohou místo navléknutí, ). V těžkém stádiu demence se ztrácí praxie postoje a chůze, postižený není schopen se sám bez pomoci druhých postavit a chodit. Postupně se stává imobilní. Poruchy exekutivních (výkonových) funkcí se výrazně podepisují na kvalitě běžného života. Postižený není schopen naplánovat a vykonávat složitější úkony, které se skládají z několika dílčích kroků, není schopen je logicky seřadit a ztrácí motivaci (např. vaření, ruční práce, obsluha spotřebičů a nástrojů, ). Poruchy jednání se projevují v celé šíři od hypoaktivního/inaktivního jednání až po hyperaktivní projevy a agitovanost. Nejčastějším projevem je bloudění, zejména noční, vedení monologu (mluví sám pro sebe), vykřikování, stereotypy (řečové a pohybové), poškozování předmětů a sama sebe, slovní a fyzická agresivita doprovázená útoky na druhé osoby. Agresivita je často namířená vůči pečovatelům a to i nejbližším. Pidrman 27 uvádí, že slovní agresivita je dvakrát častější než fyzická a měli bychom vždy s agresivitou u postižených demencí počítat, v domácím prostředí okolo 20 % a u hospitalizovaných/penzionovaných až v 50 %. Agitovanost či agresivita bývá nejčastěji projevem strachu z neznámého, o branné reakce nebo odmítavý postoj. Psychotické příznaky jsou u postižených demencí velmi časté (u Alzheimerovy demence se vyskytují až u 1/3 28 ). Bludy, chorobné nevyvratitelné myšlenky vzniklé na chorobném podkladě, jsou nejčastěji persekuční (přesvědčení o okrádání jeho osoby vlastní rodinou, pečovateli, spolubydlícími), sexuální (o nevěře partnera), likvidační (nejbližší ho chtějí zlikvidovat) a opuštění (nikdo se o něho nechce starat, je opuštěný, na pospas osudu). Halucinace, porucha vnímání toho, co neexistuje, se projevují jako zrakové nebo sluchové vjemy (vidí předměty či lidi, slyší zvuky a hlasy, které ve skutečnosti neexistují). Poruchy nálad jsou časté (až u 50 % nemocných s demencí 29 ) a provázejí všechna stádia onemocnění. Některé poruchy mohou být počátečním projevem pozdějších výraznějších poruch chování a zároveň snadno přehlédnutelným příznakem vznikající demence. Emoční labilita se projevuje nepodloženou eufórií a patickou 27 PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s tamtéž, s

19 náladou (exploze smíchu střídá hněv a zloba). Dalším častým příznakem je oploštění emotivity, kdy postižený není schopen adekvátně emočně reagovat na zevní podněty. Nejčastější poruchou nálady je deprese, hlavně tam, kde si nemocný své postižení uvědomuje. Úzkost je v počátečním stádiu nemoci způsobena vědomím o změnách paměti (vědomí, že něco není v pořádku), v pozdějších stádiích je zapříčiněna strachem z neznámého. Poruchy spánku se nejčastěji projevují narušením cirkadiálního rytmu (cyklus den-noc). Cyklus je obrácený. Postižený velmi časně uléhá, v noci bdí a ve dne pospává. Noční bdění vyplňuje blouděním, hledáním věcí, odcházením z bytu, monologizací, agitovaností a jinými činnostmi, které jsou nepříjemné a velice zatěžující pro pečující a vyčerpávající pro nemocného. Někdy se vyskytuje pravá insomnie, hypersomnie či celkové zkrácení spánku. Mohou se také vyskytnout nežádoucí projevy ve spánku např. syndrom neklidných nohou, spánková apnoe, noční myoklonus či gastroesofageální reflex. Funkční poruchy Progredující poruchy kognitivních funkcí přináší poruchy soběstačnosti a sebepéče v běžných denních aktivitách. Zpočátku onemocnění jsou postižené instrumentální činnosti (nutné pro běžný život nakoupit, uvařit, uklidit, telefonovat, ), postupně se ztrácí schopnost v péči o sebe sama a postižený se stává plně závislým na druhé osobě. Klasifikace demencí podle etiologie 30 schématické rozdělení 1. primární demence (primárně degenerativní demence, demence atrofickodegenerativního původu) příčinou je primární poškození mozkových struktur ireverzibilním degenerativním procesem, bývají dědičné Alzheimerova choroba (více než 50 % všech demencí) Demence s Lewyho tělísky (10-20 %, v praxi je málo diagnostikována) Demence u Parkinsonovy choroby (5-10 %) Frontotemporální demence (3-5 %) Demence při Huntingtonově nemoci 30 KALVACH, Z., aj., Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, s

20 2. sekundární demence (symptomatické, potenciálně reverzibilní) - demence je příznakem jiného onemocnění mozku včetně traumatického poškození, dále se dělí na vaskulární a ostatní sekundární demence vaskulární demence (15-30 %) o multiinfarktová (MID) o mikroangiopatie (Binswangerova choroba) o po rozsáhlých CMP ostatní symptomatické demence o na infekční bázi demence při AIDS, luetická demence, demence při herpetické encefalitidě, Creutzfeld-Jakobova demence a její nová forma o metabolicko-toxicky podmíněné demence při Wilsonově chorobě, akutní porfýrii, uremické encefalopatii, jaterním selhání nebo při metabolickém rozvratu, hypovitaminóze B 12, demence alkoholová, poléková, hypothyreóze o u strukturálních lézí demence posttraumatická, při mozkových nádorech, normotenzní hydrocefalus 2. smíšené demence (10-20 %) smíšená alzheimerovo-vaskulární demence (AD/vaskulární) je velice častá Jirák 31 smíšená AD a jiná primární demence uvádí dělení demencí do 3 skupin: atroficko-degenerativní (primární) demence, ischemicko-vaskulární demence a symptomatické (sekundární) demence. Klasifikace podle lokalizace postižení Kortikální demence s postižením korových symbolických funkcí o různém rozsahu a v různé kombinaci ( AD, CJ demence, sekundární vaskulární demence u multiinfarktového postižení). Subkortikální demence, kde je postižena především bílá hmota a bazální ganglia s klinickými projevy poruch exekutivních funkcí, chování a motoriky (demence u Parkinsonovy nemoci, demence s Lewyho tělísky, Huntingtonova nemoc, toxické a mikroangiopatická vaskulární demence). Smíšené demence kombinující obojí postižení. 31 JIRÁK, R., Demence, Klinická neuropsychiatrie,s

21 Klasifikace podle intenzity poškození odpovídá klinickému obrazu 3 stupňů kognitivní poruchy lehká, středně těžká, těžká demence Klinický obraz demencí 32 Vždy je přítomná porucha kognitivních funkcí: a) lehká porucha časové orientace (datum), porucha paměti, která se projevuje hlavně při učení se novému, je porušené pozorování, vštěpování a výbavnost z běžných denních činností (kam si co položí, co komu slíbil), nezvládá finanční operace, je nespolehlivý v užívání léků, dostavují se změny chování a střídání nálad (deprese, iritabilita, apatie), poruchy řeči; b) středně těžká časoprostorová dezorientace (ztrácí se ve známém prostředí, porucha řeči včetně porozumění, progreduje porucha paměti se ztrátou náhledu, postižený má problémy ve zvládání instrumentálních činností a hygieny (neví, že se má umýt, jít na toaletu), zhoršují se poruchy chování; c) těžká velmi těžká dezorientace, porušená je vedle novopaměti také staropaměť, těžká fatická porucha, neschopnost zvládat sebeobslužné činnosti, je přítomná inkontinence, porušená je motorika s následkem imobility. Funkčí omezení/porucha nastává nejprve u instrumentálních (složitějších) a později i sebeobslužných (jednodušších) činností. Behaviorální a psychologické poruchy (BPSD) se vyskytují v různé intenzitě a intervalech. Zhoršují celý průběh nemoci, kvalitu života nemocného i jeho okolí a často jsou důvodem penzionování postiženého seniora. Klinická specifika nejčastějších demencí 33 Alzheimerova nemoc/demence Alzhimerova typu (AN, AD): začátek onemocnění je typicky plíživý a průběh progredující. Většina případů AD navazuje na MCI. Z kognitivních poruch je příznačná porucha paměti, řeči, orientace, zrakově-prostorové funkce a rozvoj exekutivních funkcí. Z BSPD jsou časté bloudění, bludy a halucinace, apatie, úzkost, deprese, emoční labilita, agitovanost. Postupně progredují poruchy funkčních schopností. 32 TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s

22 Vaskulární demence: k progresi onemocnění dochází často skokem z důvodu vzniku dalších vaskulárních lézí. Typické pro tuto demenci jsou ložiskové příznaky jako parézy, afázie, inkontinence, instabilita. Úsudek a schopnost řešit problémy jsou zhoršené. Často jsou porušené exekutivní funkce, dostavují se deprese a bradyfrenie (zpomalené myšlení). Demence s Lewyho tělísky: má typicky kolísavý průběh zejména mentálních funkcí, které připomínají delirium. Postižená je hlavně pozornost, visuospaciální a exekutivní funkce (paměť je celkem dobře zachovaná). Dostavují se bludy, halucinace a extrapyramidové příznaky. Postižení jedinci jsou vnímaví k nežádoucím účinkům antipsychotik. Frontotemporální demence: mírně porušená je paměť a orientace. V klinickém obraze jsou patrné změny osobnosti, exekutivní dysfunkce, poruchy řeči, poruchy chování (nepřiměřené vtipkování, obhroublost, nevhodné a neovladatelné chování), ztráta náhledu, inkontinence. Komplikace demencí U všech typů demencí mohou nastat komplikace, které podstatně zhoršují průběh nemoci a její prognózu. Všechny komplikace mohou být ve svém důsledku závažné až fatální. Komplikující je zanedbání jakékoliv akutní exacerbace a nonkompliance, delirantní stavy, malnutrice, pády a úrazy (nejčastějším následkem je zlomenina krčku stehenní kosti). V pokročilém stádiu nemoci jsou nebezpečné jakékoliv infekční komplikace a imobilita. Diagnostika demence 34 Informace od postiženého jsou nedostačující, chybí jim náhled, proto musí být doplněny od pečujících (kdy začaly potíže, jak se projevují, jak rychle symptomy progredují). Je nutné provést podrobné fyzikální vyšetření a další cílené specializované vyšetření zaměřené s ohledem na konkrétní symptomatologii (neurologickou, neuropsychologickou, kardiologickou). Zhodnocení kognitivních funkcí musí být specifičtější, nestačí jen orientační posouzení (orientace osobou, časem a místem) a současně je nutné pátrat po nekognitivních příznacích (BPSD). Používají se standardizované škály hodnotící 34 TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s

23 paměť, vnímání, praxii, řečové a visuospaciální funkce, logické myšlení, poruchy chování, změny osobnosti a patickou poruchu. (více ad kap. 1.4) Funkční dopad demence prozradí standardizované testy funkčních schopností (iadl, ADL; více ad kap. 1.4). Komplexní diagnostika zahrnuje laboratorní a přístrojové vyšetření. Standardně se provádí základní biochemické vyšetření: jaterní testy, vylučovací funkce, stav elektrolytů, KO+trombo, TSH, B 12 ; dále EKG a CT (dnes doporučeno u všech s podezřením na rozvoj demence). Cíleně pro bližší stanovení příčiny laboratorně pátráme po pozitivní sérologii (AIDS, lues), hodnotíme hladinu CRP, sérových lipidů a z přístrojových metod můžeme vyšetřit EEG, NMR nebo PET mozku. Zatím na výzkumné bázi je již možné provést stanovení genetických biomarkerů (APOE genotyp, tau-protein). Diferenciální diagnostika demencí Cílem diferenciální diagnostiky je stanovit skutečnou příčinu demence, vyloučit jiná onemocnění a zahájit včasnou a cílenou léčbu. Je nutné odlišit přirozené změny stárnutí kognitivních funkcí (AACD) či predemence, reakci na jakoukoliv změnu (prostředí, obtížnou situaci), vyloučit mentální retardaci, poruchy nálad (delirantní stavy, depresivní pseudodemenci), expanzivní mozkové procesy, metabolické, infekční či jiné somatické onemocnění Deprese 35 Deprese je ve stáří časté, závažné onemocnění, které se ztrácí v symptomech přirozeného stárnutí. Vyskytuje se v 7-15 % u osob starších 65 let žijících v přirozeném prostředí, u hospitalizovaných (zejména v dlouhodobé ústavní péči) je prevalence %. Často je onemocnění přehlížené okolím a bagatelizované samotnými seniory, 35 zpracováno podle: TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s , KALVACH, Z., aj. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, s , VENGLÁŘOVÁ, M., Problematické situace v péči o seniory, s , PIDRMAN, V., Deprese seniorů, Česká geriatrická revue, 2005, č. 3, < 23

24 není včas diagnostikované a léčené. Depresivní poruchy u seniorů jsou nejčastější příčinou suicidiálních pokusů (60-90 %). 36 Je definována jako patologický afekt projevující se neúměrně smutnou náladou, která má vliv na kognitivní funkce (vnímání, poznávání), zhoršuje probíhající somatické onemocnění a narušuje běžné životní funkce. Je zatěžující pro nemocného i jeho okolí a celkově zhoršuje kvalitu života. Toto onemocnění vzniká relativně náhle, je závažné avšak léčitelné. Vhodná a včas zahájená léčba zlepšuje kvalitu života nemocného i jeho okolí, snižuje nemocnost, riziko sebevražd a v důsledku také náklady na zdravotní péči. Etiologie depresí je různorodá a podílí se na ní mnoho faktorů: dědičnost, přirozený úbytek neuromediátorů (noradrenalinu a acetylcholinu), pobíhající chronické onemocnění (progredující smyslové poruchy, metabolické poruchy, malnutrice, AIM, CMP, malignity, orgánové selhávání, neurorologická a neuropsychiatrická onemocnění), farmakoterapie (H 2 -blokátory, opioidy, kortikosteroidy, β-blokátory, levodopa, metyldopa, reserpin aj.) či psychosociální faktory (smrt partnera či věkově blízkých přátel, změna sociální role odchod do důchodu, ekonomické nejistoty, závislost na druhé osobě). Ke stanovení diagnózy se musí vyskytovat minimálně 5 z obecných diagnostických kritérií tzv. velké deprese podle MNK 10 DSM-IV denně po dobu alespoň dvou týdnů (smutná nálada a úzkost, ztráta zájmů a potěšení z aktivit, bradypsychismus, poruchy spánku - insomnie, porušená chuť k jídlu nechutenství, ztráta energie únava vyčerpání, poruchy, poruchy kognitivních funkcí myšlení, schopnosti motivace, soustředění a rozhodování, pocity zbytečnosti, myšlenky na suicidium). Diagnostická kritéria splňují depresivní fáze navazující na poruchy nálad, které si postižený tzv. přináší z mládí - periodická depresivní porucha (F 33) a bipolární afektivní porucha (F 31) a nebo se může jednat o první depresivní fázi (F 32), která se poprvé projeví až v pozdním věku. Častěji (až ve 2/3) 37 se ve stáří vyskytují deprese jako součást jiných onemocnění (»subsyndromální deprese«) trvalé 38pidr46 poruchy nálady (F 34), smíšení úzkostně-depresivní poruchy (F 41.2), depresivní reakce (F 43.2), které mají méně nápadný průběh než depresivní fáze a jsou 36 TOPINKOVÁ, E., Geritrie pro praxi, s TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s PIDRMAN, V., Deprese seniorů, Česká geriatrická revue, 2005, č. 3, s.46, < 24

25 snadno přehlédnutelné. Obtěžují nemocného a jeho okolí (zhoršují s ním kontakt) a později mohou přejít do depresivní fáze s příznaky»velké deprese«komplikované myšlenkou/pokusem o suicidium. Klinický obraz deprese Průběh deprese u seniorů má svá specifika. Podle Pidrmana 39 nebývají ve stáří splněna diagnostická kritéria, protože mnohé příznaky jsou méně výrazné a snadno přehlédnutelné (např. poruchy spánku, snížená chuť k jídlu, snížená výkonnost a fyzické omezení). Typickými příznaky deprese ve stáří jsou úbytek energie, dystrofická nálada (nespokojenost, rozmrzelost), iritabilita, agitovanost, uzavírání se do sebe, pocity nepotřebnosti, zbytečnosti, nezájem a cílený únik před běžnými aktivitami, apatie, sociální izolace. Do popředí vystupují somatické příznaky (např. opakované stížnosti na zažívací potíže, zácpu, poruchy spánku, bolesti hlavy). U některých depresí se vyskytuje kognitivní deficit různé intenzity (stížnost na špatnou paměť, bradypsychie, bludy a halucinace, zhoršená pozornost a motivace). Tento deficit může navodit obraz demence a léčba je nesprávně zaměřená na demenci a deprese zůstane neléčená. Nebo se mohou příznaky deprese a demence vzájemně překrývat. Rizikové faktory pro vznik deprese jsou věk nad 60 let, ženské pohlaví, pozitivní psychiatrická anamnéza, osamělost, dyskomfort bolest či imobilita, kognitivní porucha, smyslový deficit, chronické onemocnění (CMP, AIM, malignity, Parkinsonova choroba, ), závislost na alkoholu/lécích. V pokročilém věku je deprese často jako součást syndromu demence. Diagnostika deprese Diagnostikovat deprese je velice těžké, jak bylo uvedeno výše, pro netypické projevy a průběh a obtížnou interpretaci depresivních pocitů samotným nemocným (alexitymie). Základem diagnostiky je velice podrobně vedený rozhovor, cíleně zaměřený na identifikaci symptomů, jejich závažnost a riziko možného suicidia. Informace je nutné získat také od pečujících. 39 tamtéž, s

26 Ke screeningu příznaků deprese, jejich závažnosti a průběhu se využívají standardizované hodnotící škály. Dále je potřeba zhodnotit funkční stav a kognitivní stav nemocného. (více ad kap. 1.4 ) K diagnostice jiného onemocnění se provádí kompletní biochemické vyšetření, KO+trombo, TSH, vyšetření moči. Diferenciální diagnostikou je nutné vyloučit onemocnění, která mohou být za depresi zaměněna. Deprese pak není dostatečně léčena a může progredovat do stavů s fatálním koncem. Největší diagnostickým problémem je odlišit depresi od demence (obr.1). Často se překrývají (deprese nasedající na demenci) nebo jde o pseudodemeci. Dalším problémem je hypoaktivní delirium či hypofunkce štítné žlázy. Diagnostiku ulehčí terapeutické podání antidepresiva, po kterém dojde ke zlepšení stavu. kritéria demence deprese začátek plíživý relativně náhlý délka trvání > 6 měsíců < 6 měsíců nálada proměnlivá smutná orientace poruchy je orientovaný testování Snaží se, ale chybuje Chybuje, protože se nesnaží postoj k poruchám bagatelizuje Upozorňuje na ně odpovědi těsně vedle nevím výkon horší večer horší ráno Obrázek 1 Diferenciální diagnostika deprese s demence Delirantní stavy Delirium (akutní stav zmatenosti) je třetí nejrozšířenější psychickou poruchou ve stáří, která je nečastěji spojená s akutní hospitalizací. Topinková 40 uvádí, že výskyt delirií u seniorů při přijetí k hospitalizaci je %, až 50% výskyt je po chirurgických výkonech a % delirií u pacientů hospitalizovaných na ARO a JIP. Delirium je přítomné v terminálním stádiu somatických onemocnění u 85 % umírajících. Skutečný výskyt delirantních stavů u seniorské populace je podle odhadů pravděpodobně podstatně vyšší, ale probíhají v mírné formě a jsou pečujícími 40 TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s

27 přehlíženy 41. Onemocnění zhoršuje prognózu na přežití, i přes léčbu zvyšuje mortalitu. Dobrou péčí, předvídavostí a včasnou léčbou je možné rozvoji deliria předejít. Z hlediska náročnosti je péče o pacienty s deliriem pro pečujícího jedna z nejnáročnějších. Vyžaduje trpělivost, komunikační dovednosti a vysokou profesionalitu, jde o službu člověku, u kterého je ohrožena možnost svobodného projevu vůle a tím je ohrožen v samotné podstatě lidského bytí. 42 Delirium je náhle vzniklá kvalitativní porucha vědomí. Podle MNK-10 a DSM- IV jde o přechodný organický syndrom s akutním začátkem vznikající v důsledku somatické či psychické choroby nebo poruchy přesahující adaptační schopnosti mozku. 43 Diagnostická kritéria delirantního stavu Vedle kvalitativní poruchy vědomí je přítomná náhle vzniklá globální porucha kognitivních funkcí (hlavně porušená pozornost soustředit se a udržet ji, dezorganizované myšlení, porucha paměti, dezorientace časová/prostorová/osobou ), porucha chování (neklid, agitovanost, úzkost, strach, vyskytují se halucinace a iluze), zvýšená/snížená psychomotorická aktivita, porucha spánku doprovázená nočním neklidem a pospáváním přes den. Pro diagnostiku deliria je nutné splňovat alespoň 2 z výše uvedených projevů. Etiologie delirií není jednoznačná a často bývá multifaktorální. Hlavní příčinou delirantních stavů jsou nejčastěji léky (psychofarmaka, antiparkinsonika, antiepileptika, β-blokátory, analgetika, antihypertinziva, spasmolytika, antihistaminika, H 2 -blokátory, antibiotika, celková anestetika, centrální myorelaxancia, kortikosteroidy a další), alkohol a vysazení jiné návykové látky, metabolické poruchy (akutní změny vnitřního prostředí hypo/hyperglykémie, dehydratace, hyperkalcémie, hypo/hypernatrémie; selhávání jater a ledvin; hypoxémie a hyperkapnie, ), akutní infekce (u seniorů nejčastěji pneumonie, uroinfekce, erysipel), akutní somatická onemocnění (AIM, arytmie, trauma, šokový stav, krvácení), onemocnění CNS (infekce, tumory, demence, krvácení, ). Z ošetřovatelského hlediska je důležité myslet na tělesný dyskomfort (bolest, pooperační stav, hlad, žízeň, nepřiměřená okolní teplota - horko, chlad, omezený pohyb léčebným/diagnostickým režimem, močová retence či 41 JIRÁK, R., Deliria u pacientů vyššího věku, Geriatrie a gerontologie, s VENGLÁŘOVÁ, M., Problematické situace v péči o seniory, s TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s

28 impaktovaná stolice, spánková deprivace aj.) nebo psychogenní a společenské faktory (náhlá změna prostředí hospitalizace/překlad, ztráta blízké osoby, neshody s pečujícími). V případě delirií je ve stáří typické řetězení příčin, kdy jedna příčina vyvolává další (např. trauma bolest akutní hospitalizace operace v CA+opiáty+perioperační hypotenze rozvoj deliria v pooperačním období 44 ). Klinický obraz delirií Rozvoj klinického obrazu je velice rychlý (během hodin až dní) a jeho průběh během dne kolísá. S odezněním vyvolávající příčiny dojde k úpravě stavu. Kvalitativní porucha vědomí (zmatenost) se projevuje neschopností se soustředit a zaměřit pozornost. Typickým rysem je náhlý rozvoj komplexní kognitivní poruchy u původně zdravých osob (premorbidně kognitivně intaktních) a nebo progrese poruch u nemocných s demencí (delirium nasedající na demenci). Je přítomná porucha paměti (hlavně krátkodobé) a myšlení, dezorientace (časem, místem a osobou), řeč je nesouvislá, bez logického obsahu a odpovědi neodpovídají realitě. Porušeny mohou být také exekutivní funkce (naplánování a provedení složitějších úkolů). 45 Až u 40 % delirantních stavů 46 se objevují psychotické příznaky (nejčastěji vizuální iluze a halucinace, paranoidně-persekuční bludy). Psychotické příznaky s věkem ubývají a přibývají spíše somatické příznaky (inkontinence, poruchy chůze a pády, poruchy řeči) Behaviorální symptomy se projevují především úzkostí (intermitentně, někdy nepřiměřeně) nebo oprávněným, ale vystupňovaným strachem, střídáním euforické a patické nálady, neklidem, zvýšenou iritabilitou. Může se objevit vztek a na pečovatele cílená agresivita (i fyzická). Nemocný není schopen odhadnout nebezpečnost a nevhodnost svého chování a hrozí mu poranění. Časté a typické jsou poruchy spánku (spánková inverze). Přítomné mohou být také neurologické příznaky: poruchy pohybové koordinace (ataxie), třes, ložiskové motorické symptomy a vegetativní poruchy (mydriáza, tachykardie, změny krevního tlaku kolísání, pocení, inkontinence, nausea, průjem). 44 TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s tamtéž, s JIRÁK, R., Deliria u pacientů vyššího věku, Geriatrie a gerontologie, s

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození

Více

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

Organické duševní poruchy

Organické duševní poruchy PZTV021,022 Psychiatrie Učební text 1 Organické (organicky podmíněné) duševní poruchy Projev: přímého postižení CNS chorobným procesem Primární atroficko-degenerativní postižení, nádor, trauma, zánět celkového

Více

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Hodnocení kognitivních funkcí ve stáří

Hodnocení kognitivních funkcí ve stáří Hodnocení kognitivních funkcí ve stáří Mild cognitive impairment -benigní stařecká zapomnětlivost lehká porucha kognitivních funkcí subjektivně pociťovaná i objektivně měřitelná nedosahuje stupně demence

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý

Více

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní

Více

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Demence. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Demence. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Demence Alzheimerova choroba PaedDr. Mgr. Hana Čechová Alzheimerovy choroby a stařecké demence se obáváme víc, než srdečního infarktu. Není divu, neboť ztráta rozum znamená ztrátu vlastního JÁ. Jak se

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické

Více

PSB_462 Gerontopsychologie v praxi. Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová

PSB_462 Gerontopsychologie v praxi. Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová DEMENCE PSB_462 Gerontopsychologie v praxi Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová Demence syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku, obvykle chronického nebo progresivního rázu, u něhož dochází

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26

Více

Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol

Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol Každý 6. má jinou dg, než si myslíme.. Příčiny demence BETA AMYLOID + TAU PROTEIN

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Phineas Gage. Exekutivní funkce. Frontální behaviorální syndrom. Stereotypie - punding

Phineas Gage. Exekutivní funkce. Frontální behaviorální syndrom. Stereotypie - punding Bed-side vyšetření frontálních funkcí aneb od axiálních reflexů po Baterii frontálních funkcí Phineas Gage Martin Vyhnálek Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých UK, 2. lékařské

Více

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický

Více

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care

Více

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PARKINSONOVA CHOROBA Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Parkinsonova choroba 1 Degenerativní progresivní onemocnění mozku Spojena s hypertonicko hypokinetickým syndromem Nositele postihuje po stránce

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v geriatrii Specifika chorob v geriatrii Charakteristika chorob ve vyšším věku

Více

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012

Více

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PARKINSONOVA CHOROBA Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Parkinsonova choroba 1 Degenerativní progresivní onemocnění mozku Spojena s hypertonicko hypokinetickým syndromem Nositele postihuje po stránce

Více

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health

Více

Vigilita (bdělost, "arousal") Lucidita (jasnost, "awareness")

Vigilita (bdělost, arousal) Lucidita (jasnost, awareness) Poruchy vědomí Vědomí stav, kdy je člověk schopen správně vnímat sebe a své okolí a správně reagovat na podněty vnějšího i vnitřního prostředí kontinuální interakce mozkových hemisfér a aktivačního systému

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří. Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE

Více

Alzheimerova demence syndrom geriatrické medicíny

Alzheimerova demence syndrom geriatrické medicíny Alzheimerova demence syndrom geriatrické medicíny Meluzínová H., Weber P. Klinika interní, geriatrie a prakt. lék. FN a LF MU MU Brno Paměť ve stáří problémy s pamětí ve stáří všudypřítomné postižení tzv.

Více

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 12. 2011 61 Péče o pacienty s diagnózami, a (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2010 Health care

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Stáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Stáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Stáří Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2010 Mgr. Monika Řezáčová začátek stáří (mezní věk) je obdobím mezi 60/65 rokem života Primární

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Stáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec

Stáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec Stáří by mělo být zdravé MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec STÁŘÍ je přirozená etapa života Senioři v ČR 1 400 tis.seniorů v ČR 3 5% potřebuje péči v institucích 300 tis.nesoběstačných v IADL 100 tis.nesoběstačných

Více

PSP z pohledu psychiatra

PSP z pohledu psychiatra PSP z pohledu psychiatra Tereza Uhrová Psychiatrická klinika 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Onemocnění projevující se PS jiné degenerativní nemoci (Parkinson

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Takto ne! Standardní neurologické vyšetření postihne jen malou část kortexu. Takto ano, ale jak se v tom vyznat? 11/6/2015

Takto ne! Standardní neurologické vyšetření postihne jen malou část kortexu. Takto ano, ale jak se v tom vyznat? 11/6/2015 Jak hodnotit závěr neuropsychologického vyšetření Takto ne! Kognitivní výkon v pásmu podprůměru. IQ 90. neodpovídá premorbidním možnostem pacienta.. pravděpodobný organicky podmíněný kognitivní deficit.

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Intenzivní péče u neklidného pacienta. Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové

Intenzivní péče u neklidného pacienta. Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové Intenzivní péče u neklidného pacienta Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové Delirantní stav Jedná se o kvalitativní poruchu vědomí, která vzniká náhle nebo v krátkém

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Modul č. XIII. Poruchy CNS

Modul č. XIII. Poruchy CNS Modul č. XIII Poruchy CNS Rozdělení poruch CNS Poruchy spánku (somnické poruchy) Poruchy paměti (amnezie) Poruchy řeči (fatické poruchy) Poruchy čtení a psaní (alexie, agrafie) Poruchy motorických činností

Více

OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU

OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

Péče o osoby s demencí ve zdravotnictví. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno

Péče o osoby s demencí ve zdravotnictví. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno Péče o osoby s demencí ve zdravotnictví Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno Demence choroby, u nichž dochází k významnému snížení paměti, intelektu

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny

Více

SPECIFIKA JEDINCE S MENTÁLNÍM POSTIŢENÍM

SPECIFIKA JEDINCE S MENTÁLNÍM POSTIŢENÍM SPECIFIKA JEDINCE S MENTÁLNÍM POSTIŢENÍM Psychologické zvláštnosti MU FF, KISK, Bezbariérová knihovna Pavlína Březinová, 2015 SPECIFIKA PSYCHICKÝCH PROCESŮ MR = prosté časové opoždění ve vývoji + strukturální

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Demence a lidé s demencí. Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS

Demence a lidé s demencí. Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS Demence a lidé s demencí Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS Složitost problému demence: Onemocnění (Disease) způsobující demenci: Alzheimerova nemoc, další neurodegenerativní, vaskulární

Více

DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH

DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH Mezi typické duševní poruchy patří: stresové poruchy, poruchy přizpůsobení, úzkostné poruchy, neurotické poruchy, obsesivně kompulzivní syndromy, deprese, manické stavy, bipolární

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM - sociální služba je poskytována dle Zákona č. 108/2006Sb., 50

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM - sociální služba je poskytována dle Zákona č. 108/2006Sb., 50 Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM - sociální

Více

Kognitivní profil demence

Kognitivní profil demence Úvod do neuropsychologie Martin Vyhnálek Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých UK, 2. lékařské fakulty a FN Motol Kognitivní profil demence Začátek v určitém místě mozku Postupné

Více

Model. zdraví a nemoci

Model. zdraví a nemoci Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební

Více

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Zkráceně neurotické poruchy (toto je materiál pouze k vnitřní potřebě, neobsahuje korektní citace!, nešířit) Neurotické poruchy Úzkostné

Více

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY - sociální služba je poskytována dle Zákona č. 108/2006Sb., 49

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY - sociální služba je poskytována dle Zákona č. 108/2006Sb., 49 Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY - sociální služba

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

PARKINSONOVA CHOROBA KAZUISTIKY, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

PARKINSONOVA CHOROBA KAZUISTIKY, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně PARKINSONOVA CHOROBA KAZUISTIKY, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA ANEB PROČ NEPROPADAT PANICE! DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

íselný kód NANDA - I název ošet ovatelské diagnózy

íselný kód NANDA - I název ošet ovatelské diagnózy Tabulka 3 Číselné řazení ošetřovatelských diagnóz (RALPH, S., S. et al. Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2005 2006. Philadelphia: NANDA, 2005. 291 s. ISBN 0-9637042-4-9) číselný kód NANDA

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy AFEKTIVNÍ PORUCHY

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ Helena Ondrášková Iveta Zimová Petra Minarčíková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH

Více

444/2008 Sb. VYHLÁŠKA

444/2008 Sb. VYHLÁŠKA 444/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 11. prosince 2008 o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví

Více

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/ Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní

Více

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra)

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra) LOGBOOK Specializační vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII (všeobecná sestra) Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 18 01 Praha tel.: + 40 4 971 111, e-mail: onp@mzcr.cz,

Více

Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy

Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Posttraumatic Stress Disorder PTSD Bc. Jana Filipová, KARIM FNO PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Slezská univerzita v Opavě

Více

praktická ukázka změny polohy klienta posazení, postavení, otáčení a posouvání v lůžku, oblékání

praktická ukázka změny polohy klienta posazení, postavení, otáčení a posouvání v lůžku, oblékání Církevní ZŠ a SŠ Plzeň Táborská 28, 326 00 Plzeň Obor vzdělání (kód a název): 74-41-M/01 Sociální činnost Forma vzdělávání: dálková SOUBOR MATURITNÍCH OKRUHŮ PEČOVATELSTVÍ pro školní rok 2018/2019 1. Péče

Více

Imunosenescence. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno

Imunosenescence. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno Imunosenescence Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno 8. Konference Sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví ČGPS ČLS, Praha 21.1.2017 Věková

Více

Syndrom demence. Vymezení pojmu

Syndrom demence. Vymezení pojmu Syndrom demence Vymezení pojmu Syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku, obvykle chronického nebo progresivního charakteru Narušení vyšších korových funkcí včetně paměti, myšlení, orientace, schopnosti

Více