TECHNIKA A TECHNOLOGIE CHOVU OVCÍ

Transkript

1 Metodické listy 02/05 TECHNIKA A TECHNOLOGIE CHOVU OVCÍ Informace pro chovatele, poradce a projektanty NESTÁJOVÝ CHOV OVCÍ Přístřešky pro nestájový odchov bahnice V roce 1990 se v České republice objevil netradiční způsob chovu ovcí, takzvaný nestájový (nebo-li novozélandský). Jedná se o celoroční oplůtkový pastevní systém chovu ovcí bez trvalých staveb s využitím jarního bahnění. Hlavní předností tohoto produkčního systému je minimalizace nákladů. Naproti tomu se tento systém chovu ovcí nehodí do všech oblastí a nevyhovuje ani všem plemenům ovcí, protože sladit potřeby chovaných zvířat s podmínkami prostředí v některých klimatických oblastí České republiky je značně obtížné. Jedním z řešením jak omezit vliv nepříznivých klimatických podmínek na zvířata je výstavba přístřešků. Přístřešky pro ustájení ovcí jsou klasifikovány jako vzdušné, lehké a nezateplené stavby. Materiálové řešení vychází z aktuálních možností investora, které zaručí investiční nenáročnost stavby. Nejčastěji se jako stavební materiál využívá dřevo, a to jak na nosné konstrukce, tak i na jednoduché opláštění. V dosahu zvířat však nesmějí být dřevěné prvky ošetřeny impregnačními prostředky nebo nátěry bez potřebného hygienického atestu. Na nosné konstrukce lze použít i ocelové prvky nebo oba materiály vhodně kombinovat (např. ocelové sloupy a dřevěné vazníky). Ačkoliv přístřešky pro nestájový odchov mají zpravidla charakter dočasných staveb, je zapotřebí při jejich výstavbě respektovat podmínky Stavebního zákona. Závisí na příslušném stavebním úřadě, který rozhodne, jestli se jedná o jednoduchou nebo drobnou stavbu, zda musí stavebník splnit pouze podmínky ohlášení stavby nebo zda musí absolvovat proces stavebního řízení. Sklon střechy přístřešku Sklon střechy přístřešku závisí na klimatické oblasti, v níž je postaven. Jak je zřejmé z tabulky 1., je ČR rozdělena na 5 sněhových oblastí. Přesné informace udává norma sněhových oblastí ČSN P ENV , nebo je lze orientačně vyhledat pomocí IT adresy v oddíle klimatická oblast. Zde uvedený vyhledávač dle názvu obce a PSČ vyhledá příslušnou sněhovou oblast. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Praha Uhříněves

2 Produkce vodních par [mg.ks -1 ] B - šířka stáje [m] Nestájový chov ovcí 02/05 Tabulka 1: Přehled klimatických oblastí Mapa sněhových oblastí Klimatická oblast Sněhová oblast Nadmořská výška Zatížení střechy [kn.m -2 ] I. I. a II. do 400 m n.m. 0,5-0,7 Min. sklon střechy [ o ] 15 o (běžný typ vazníků) II. III. a IV. do 600 m n 1,0-1,5 30 o III. IV. a V. do 900 m n 1,5 a více 45 o LEGENDA SNĚHOVÝCH OBLASTÍ Větrání přístřešků Zvláště v dobře uzavřených přístřešcích nebo při velké koncentraci zvířat může docházet ke kumulaci plynů (CO 2, NH 3 a H 2 S). Po překročení následujících hodnot (objem %): CO 2 0,35; H 2 S 0,001 a NH 3 0,0025, mohou plyny negativně ovlivňovat zdraví, popř. užitkovost zvířat. Konstrukce zastřešení musí umožňovat dostatečné provětrávání a zamezit případné kondenzaci vlhkosti. Graf 1: Závislost produkce vodních par na vnitřní teplotě stavby a živé hmotnosti zvířat Z grafu 1 je zřejmé, že produkce vodní páry závisí na hmotnosti zvířete a vnitřní teplotě stáje. Nejspolehlivější způsob větrání je přirozený výtažníkový systém, který musí vycházet z vnitřní kubatury stáje. Princip výtažníkového systému větrání zachycuje obr. 1 (Horák a kol.: Chov ovcí, 1999). Mikroklimatické požadavky zvířat jsou uvedeny v tabulce 2. Obr 1: Závislost velikosti větracího systému na šířce stáje Vnitřní teplota stáje [ o C] 60 kg 80 kg 100 kg a - větrací štěrbina [cm] Tabulka 2: Mikroklimatické požadavky zvířat Kategorie ovcí Teplota [ o C] Relativní vlhkost [%] Rychlost proudění [m.s -1 ] minimum optimum optimum maximum 1 maximum optimum Jehňata do 2 týdnů ,2 0,15 Ostatní jehňata ,2 0,15 Bahnice a smíšené stádo 0 * ,3 0,15 Pozn.: * při zajištění suché podestýlky a eliminaci průvanu i pod 0 o C, avšak pro bahnění zásadně teploty nad 0 o C (optimum o C). 1 maximální hodnota naměřená u stropu Adlibitně krmené ovce ve vlně, při proudění vzduchu (0,2 m.s -1 ) a bez působení srážek snáší velmi nízké teploty vzduchu pod bodem mrazu (až - 40 o C). 2 VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

3 Hluboká podestýlka Pro přístřešky je charakteristická absence nepropustné betonové vany. Přestože konzistence pevných výkalů ovcí nezpůsobuje dle výsledků výzkumných prací žádné riziko pro spodní vody, je vhodné se držet následujících zásad: Použít tzv. přerušovací vrstvu nasávacího materiálu (např. štěrkopísek, drobný štěrk, písek, piliny, hobliny, drcený papír, apod.) o výšce ca 7-10 cm. Na tuto vrstvu je nutné nastlat základní vrstvu (sláma, seno) neřezaného steliva o výšce cm (nesešlapaného). Po dvou až třech dnech se přistýlá na tuto vrstvu dávka jakéhokoliv kvalitního (suchého) steliva. Přistýlat (slámou, senem) maximálně v třídenních cyklech v dávce 0,4-0,7 kg.ks -1.den -1, pokud nedožerky nezajistí dostatečnou vrstvu podestýlky aby se maximalizovala její nasávací účinnost. Produkce chlévské mrvy na hluboké podestýlce je dána vztahem: Sk P k 2 Ss k koeficient ztráty zráním hmoty ve stáji (1,6-1,9) Sk sušina zkrmených krmiv za období Ss sušina spotřebovaných steliv (0,4-0,7 kg.ks -1.den -1 ) Denní produkce moči na 1 ks: Denní produkce pevných výkalů: 0,5-1,0 kg 0,8-1,5 kg Při 150 dnech ustájení 0,5-0,8 t (tj. 1 m 3 pevného hnojiště) Kapacita přístřešku Konstrukční a dispoziční řešení objektů musí umožňovat modifikaci vnitřního prostoru a technologického vybavení podle produkčních fází. Přitom je nutné respektovat minimální prostorové požadavky zvířat, které jsou uvedeny v tabulce. Pokud nebudou dodrženy požadavky zvířat na ustájovací plochu, zvláště v období bahnění, je nutné počítat s výskytem negativního chování matek a s tím související vyšší úhyn jehňat. Kapacita stáje (přístřešku) musí být zvolena tak, aby na bahnici s jehnětem do odstavu a berana připadlo 4,5 m 3 vzdušného prostoru. Pro ostatní kategorie je nutno dodržet prostor o velikosti 3,0 m 3 Ustájovací plocha pro ovce (vyhláška uvádí minimální plochy) Kategorie ovcí Plocha ovčína [m 2.ks -1 ] Vyhláška č.191/2002 Sb. Chov ovcí (Horák a kol. 1999) Bahnice jalové a ročky 1,2 0,70-0,90 Bahnice s 1 jehnětem do odstavu 1,5 1,20-1,30 Bahnice s 2 jehňaty do odstavu 2,0 1,30-1,50 Chovná jehňata po odstavu do 1 roku 0,8 0,40-0,50 Ovce pastevní přístřešek 0,8 0,40-0,50 Beran individuální ustájení 4,0 2,50-3,00 Beran skupinové ustájení 3,0 2,00-2,50 Beran chovný (8-16 měsíců) - 1,00-1,20 Maximální počet zvířat ve skupinovém kotci Kategorie ovcí Maximální počet zvířat v kotci Bahnice jalové a ročky 60 Bahnice před bahněním, rodící a kojící 30 1,2 Jehňata po odstavu až do 1 roku Chovní beránci 40 Beran individuální ustájení 1 Beran skupinové ustájení (mimo připouštěcí sezónu) 10 (15) Pozn.: 1 Po obahnění se doporučuje individuální ustájení bahnic do 2-5 dnů. 2 Pro jehňata do odstavu se zřizují školky, které probíhačkou přímo navazují na skupinové kotce pro matky. Mezera: spodní otvor v hrazení musí mít výšku 40 cm, šířku 17 cm a otvory musí být uzavíratelné. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY 3

4 Délka žlabu pro ovce (Horák a kol., 1999) Kategorie ovcí Krmná délka žlabu [cm] Bahnice jalové a ročky Bahnice s 1 jehnětem do odstavu Bahnice s 2 jehňaty do odstavu Chovná jehňata po odstavu Ovce pastevní přístřešek - Beran individuální ustájení Beran skupinové ustájení Beran chovný (8-16 měsíců) Rozměry technologických prvků staveb pro ovce (Vyhláška č.191/2002 Sb.) Rozměry [cm] Jehňata do 6 měsíců Ročky a bahnice Berani Jesle výška max. šířka Vzdálenost příček u jeslí Délka žlabu na kus min. Šířka žlabu včetně požlabnice (6 cm) Šířka sdruženého žlabu Hloubka žlabu ze stáje Výška hrany žlabu z chodby max. Výška žlabové zábrany nad krmnou hranou Výška horní hrany napáječky nad úrovní podlahy Počet zvířat na napáječku Výška hrazení celkem Mezery mezi tyčemi hrazení (lís) - Vodorovné tyče od podlahy: a dále po 25 Osvětlení Světlo je významný faktor ovlivňující reprodukční vlastnosti zvířat. Nejvhodnější je přirozené osvětlení stáje (okna, prosvětlovací střešní štěrbiny). Doporučuje se, aby plocha prosvětlovacích prvků byla k podlahové ploše ovčína v poměru 1:20. Spodní hrana oken má být nejméně 1,00 m od předpokládané horní vrstvy podestýlky. Intenzita světla ve vnitřním prostředí se doporučuje alespoň 40 luxů.m -2 Pro práci (dojení, střiž) je nutné zabezpečit 160 až 200 luxů.m -2 Dostupnost mechanizačních prostředků Je vhodné zajistit možnost volného průjezdu přístřeškem mechanizačními prostředky při zakládání krmiva, nastýlání nebo vyklízení podestýlky. Rozměry vrat by se měly přizpůsobit parametrům mechanizačního prostředku. Průjezdu běžných traktorů vyhovují vrata 3 až 4 m široká a 3 m vysoká. Vhodná jsou vrata bez prahů a v horní části horizontálně půlená, což umožňuje intenzivnější větrání. V extrémních klimatických podmínkách je účelné opatřit vrata závětřím (o 0,5 m širší a vyšší než zárubně vrat). 4 VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

5 Přístřešky pro nestájový odchov - praxe A. PEVNÉ PŘÍSTŘEŠKY I. Zimoviště pro bahnice se skladem sena Přístřešek je tvořen centrálním skladem sena, který rozděluje ustajovací prostor na dva kotce každý o ploše 15 m 2. Přístřešek je určen pro zimování 24 bahnic bez jehňat, nebo 16 bahnic s jehňaty. V kotcích je možné instalovat dočasné porodní boxy pomocí přenosného hrazení. Hrazení odděluje i závětří v přední stěně. Boční stěny, závětří a zadní stěna jsou do výšky 180 cm pevné (prkna), štíty laťované. Zadní stěna se skládá ze tří dílů posuvných vrat nebo vyjímatelných panelů, které umožňují navážení sena i vyklízení podestýlky ze zimoviště. Střešní prostor je vhodné vybavit prosvětlovacími segmenty. II. Zimoviště pro bahnice Přístřešek má obdélníkový půdorys o rozměru 8,0 x 16,0 m. Svislá konstrukce ze sloupů o průměru 12 cm stojí na betonových patkách. Vodorovná konstrukce je tvořená dřevěnými vaznicemi o velikosti 14 x 16 cm. Krov je zhotoven z dřevěných sbíjených vazníků, které jsou osazeny na dřevěné vaznice. Krytina přístřešku je z pískované lepenky na bednění z prken. Okna tvoří prosvětlovací plastové desky. Přístřešek je rozdělen na dvě části. První část o ploše 50 m 2 je opláštěna prkny na sraz a je přístupná dřevěnými vraty. Slouží buď ke skladování volně loženého sena a otav nebo poskytuje zimní ustájení pro 50 bahnic (popř. 25 bahnic s jehňaty). Vnitřní prostor je rozdělen systémem volně stavitelného hrazení na menší oddělení, popř. poporodní chouly. Druhá část (70 m 2 ) je využita pro uskladnění balíkovaného sena ve dvou vrstvách. Zvenku není tento oddíl z úsporných důvodů opláštěn, popř. ho lze opatřit lehkým pletivem. Balíky i volně ložené seno se skládají na podlahu vytvořenou ze starších palet. Seno je adlibitně zkrmováno při volném přístupu zvířat. Nezkrmené zbytky slouží jako podestýlka. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY 5

6 PŮDORYSNÉ SCHÉMA DETAIL ustajovací plochy SKLAD SLÁMY USTÁJOVACÍ PLOCHA POHLED BOČNÍ POHLED ŠTÍTOVÝ 6 VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

7 III. Zimoviště pro bahnice Přístřešek má obdélníkový půdorys o rozměrech 5,6 x 14 m, s plochou cca 78 m 2 umožňující zimování 65 bahnic. Přístřešek lze využít i pro zimním bahnění pro 40 bahnic. Základem svislé konstrukce je odkorovaná kulatina o průměru ca 15 cm, do kterého je přibito opláštění fošnami. Vstupní otvor je zakryt dělenou fólií. Krov je zhotoven z dřevěných sbíjených vazníků, které jsou osazeny na dřevěné vaznice. Jako střešní krytinu, přichycenou na bednění z prken, lze využít pískovanou lepenku, Onduline, popř. eternit. Nevýhodou a chybou je, že přístřešek nemá okna, ani žádné prosvětlovací prvky. Vnitřní prostor přístřešku je rozdělen systémem libovolně stavitelného hrazení na menší oddělení a poporodní chouly. Krmení ovcí se kromě doby bahnění uskutečňuje mimo přístřešek ve venkovních krytých zásobnících na kulaté balíky. Rovněž napájení se uskutečňuje kromě doby bahnění mimo přístřešek. PŮDORYSNÉ SCHÉMA BOČNÍ POHLED VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY 7

8 IV. Zimoviště pro bahnice Přístřešek má obdélníkový půdorys o rozměrech 30x10 m. Přístřešek o ploše 300 m 2 slouží k ustájení a bahnění 110 ovcí. Svislá konstrukce je tvořena ocelovými sloupy na betonových patkách. Na sloupy je přichyceno opláštění z prken na sraz. Okenní otvory jsou opatřeny folií, event. lze použít i protiprůvanovou síťovinu. Přístup do stavby není chráněn a je celoročně otevřený. Na krov byl použit typizovaný ocelový příhradový vazník, užívaný běžně na konstrukcích ocelových hal. Jako střešní krytina je použit vlnitý eternit. Vnitřní prostor objektu je rozdělen středovou krmnou chodbou na dvě poloviny. Ze středové chodby se seno ručně zakládá do jednostranných jeslí. V každé polovině přístřešku je 9 kotců. Systémem volně stavitelného hrazení lze kotce rozdělit na vlastní poporodní chouly. PŮDORYSNÉ SCHÉMA BOČNÍ POHLED 8 VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

9 V. Zimoviště pro bahnice Pro stavbu přístřešku lze využít i neobvyklý materiál jako je ocelová konstrukce pro stavbu foliovníku, která se skládá z oblouků o výšce 3,5 m a šířce 9,0 m. Rozteč mezi oblouky je 1,5 m. Celková délka přístřešku závisí na počtu použitých oblouků. Jako podpůrný prvek byla použita dřevěná odkorovaná kulatina, která v kombinaci s armovacími sítěmi slouží zároveň pro rozdělení vnitřního prostoru přístřešku na dvě části. První část slouží k uskladnění volně loženého sena a druhá jako vlastní ustajovací plocha. Armovací síť použitá k rozdělení přístřešku zároveň nahrazuje klasické jesle. Nejvhodnější síť má velikost ok 10 x10 cm. Přístřešek je kryt kašírovanou folií (210 g.m -2 ) zelené barvy o rozměrech 12 x 15 m. Pro podporu plachty při sněhové pokrývce byly na ocelovou konstrukci v horní části navázány dřevěné latě. Latě byly navázány i dolní části přístřešku do výšky asi 1 m jako opora pro narůstající hlubokou podestýlku a jako ochrana proti mechanickému poškozování krycí plachty zvířaty. Vstupní otvory je vhodné částečně popřípadě úplně chránit protiprůvanovými sítěmi nebo závěsem z folie. VI. Ochranné přístřešky pro bahnice V trvale využívaných pastevních areálech je vhodné zřídit ochranné přístřešky vybavené jednoduchou pracovní uličkou pro zajištění chovatelských a veterinárních zásahů. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY 9

10 B. Posuvné přístřešky Posuvné přístřešky jsou určeny pro sezónní ustájení ovcí. Jsou budovány jako lehké, vzdušné a nezateplené bezpodlahové stavby. Situování přístřešků se uvažuje přímo na pastvinách, a to na suchých a pokud možno závětrných místech. Ustájovací prostor je třeba uspořádat tak, aby byla respektována standardní měrná plocha stlané lehárny. Zároveň poskytují chráněný prostor pro krmení senem. Lože přístřešku je stelivové, s charakterem vysoké podestýlky. Pokud nedožerou sena nezajistí dostatečnou vrstvu podestýlky, je nutné přistýlat suchým senem či slámou v takových intervalech, aby lože bylo vždy suché (v množství 0,4 0,7 kg.den.ks -1 ). V průběhu sezóny se vytvoří vrstva podestýlky o výšce cm. Po ukončení sezóny se přístřešek pomocí mobilního závěsného zařízení posune po lyžinách mimo vlastní ustájovací prostor. Snadno dostupná vrstva vyprodukovaného kvalitního hnoje se vhodnými mechanizačními prostředky aplikuje přímo v areálu pastvy. Podle umístění lyžin se přístřešek může posunovat čelním nebo bočním směrem POSUN BOČNÍ POSUN ČELNÍ 10 VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

11 Posun přístřešku Detail uchycení vlečného řetězu k tažnému oku Posun přístřešku traktorem Před vlastním posunem je nutné uvolnit přístřešek od vrstvy hluboké podestýlky čelním nakladačem Po přesunu přístřešku je vrstva podestýlky připravena k odklizení nakladačem Přístřešky pro berany Tento typ jednoduchého přístřešku s čelním posunem na lyžinách lze využít i pro celoroční ustájení zvířat, jako např. pro skupinové ustájení beranů. Krmivo se může zakládat buď přímo na zem nebo do jeslí přenosných popř. zavěšených na stěně přístřešku. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY 11

12 Pastevní přístřešek Pastevní přístřešek s bočním posunem má rozměry 2,5 x 2,5 m a zaujímá tak plochu 6,25 m 2. Slouží jako ochranný kryt pro 6 bahnic s odchovem v oplůtku v době pastvy (tj. od května do října). Lehká dřevěná konstrukce je tvořena nosnými sloupy, vaznicemi a krokvemi. Jednotlivé stěny přístřešku je nutné zpevnit (zavětrovat). Přední stěna je ponechána volná. Nosná konstrukce je umístěna na lyžinách, které usnadňují jeho boční posun na nové stanoviště. Z obrázku je zřejmé, že je ponechána štěrbina mezi zemí a spodní části konstrukce (na výšku lyžiny - cca 10 cm). Protože krmení se uskutečňuje mimo přístřešek neměly by být problémy po ukončení pastevní sezóny s přemístěním přístřešku na jiné stanoviště. Jako střešní krytinu, na bednění z prken, lze využít pískovanou lepenku, Onduline, popř. eternit. PŘIPRAVUJEME: VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY UHŘÍNĚVES Přátelství 815, Praha 10 Uhříněves Ing. Gabriela Malá VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: mala.gabriela@vuzv.cz Ing. Věra Mátlová VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: matlova.vera@vuzv.cz Daniela Černá VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: cerna.daniela@vuzv.cz Metodický list vychází z řešení projektu QD1236 Technologie nestájového chovu ovcí pro marginální oblasti a podniky ekologického zemědělství Obrazový materiál převzat z archivu autorů ISBN Výzkumný ústav živočišné výroby