SOUVISLOST CITOVÉ VAZBY A PREFEROVANÝCH OSOBNOSTNÍCH CHARAKTERISTIK PŘI VÝBĚRU PARTNERA V OBDOBÍ MLADŠÍ DOSPĚLOSTI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOUVISLOST CITOVÉ VAZBY A PREFEROVANÝCH OSOBNOSTNÍCH CHARAKTERISTIK PŘI VÝBĚRU PARTNERA V OBDOBÍ MLADŠÍ DOSPĚLOSTI"

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie Bakalářská práce (obor psychologie) SOUVISLOST CITOVÉ VAZBY A PREFEROVANÝCH OSOBNOSTNÍCH CHARAKTERISTIK PŘI VÝBĚRU PARTNERA V OBDOBÍ MLADŠÍ DOSPĚLOSTI Vypracovala: Hana Březinová Vedoucí: doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. Brno 2012

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně, a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brně dne.... Hana Březinová

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí své práce doc. Mgr. Lence Lacinové Ph.D. za ochotu, s jakou se mnou konzultovala všechny mé dotazy a za rychlé reakce. Také Mgr. Janu Širůčkovi za cenné statistické a psychometrické rady. Dále můj dík patří všem ochotným kamarádům za jejich účast na focus groups a podnětné připomínky k dotazníku a všem kamarádům, kteří mi pomáhali šířit můj dotazník a získat tak potřebný počet respondentů. V neposlední řadě děkuji svému příteli za trpělivost, s jakou snášel mou téměř půlroční duševní nepřítomnost a své mamince za její vstřícný přístup během celého náročného semestru.

4 OBSAH I. Úvod... 1 II.) Teoretický úvod Teorie citové vazby Typologie citové vazby Citová vazby v dospělosti a její stabilita Citová vazba a partnerské vztahy Základní pohledy na problematiku výběru partnera Motivy vyhledávání partnerských vztahů Očekávání od partnerského vztahu, od partnera a co jej ovlivňuje Sociobiologický pohled na výběr partnera Další pohledy na výběr partnera Jaké faktory ovlivňují proces výběru partnera Jaké partnerské vlastnosti jsou více preferovány a co obecně očekáváme od partnerského vztahu Výběr partnera jako vývojový úkol mladší dospělosti Mladší dospělost Vývojový úkol mladší dospělosti Jak citová vazba ovlivňuje vývojový úkol mladší dospělosti Souvislost citové vazby a očekávání od vztahu Dostupné poznatky o vlivu citové vazby na preference při výběru partnera Citová vazba a kvalita vztahu Shrnutí a vyústění ve výzkumné otázky Výběr partnera v souvislosti s citovou vazbou Koho vyhledávají a co očekávají jistí jedinci Koho vyhledávají a co očekávají vyhýbaví jedinci Koho vyhledávají a co očekávají ambivalentní jedinci Koho vyhledávají a co očekávají desorganizovaní jedinci Shrnutí výsledků a teoretických východisek předchozích studií III. Empirická část Cíl výzkumu Výzkumné otázky a hypotézy Design výzkumu Použité metody Relationship Structure Questionnaire(RSQ)... 31

5 3. 2. Dotazník na partnerské preference Sběr dat Výzkumný soubor Metoda výběru vzorku Charakteristiky vzorku Způsob zpracování dat Výsledky Deskriptivní statistiky Vztah mezi citovou vazbou a preferencemi na dimenzionální úrovni Vztah mezi citovou vazbou a preferencemi na kategoriální úrovni Diskuze Diskuze hypotéz Omezení a limity výzkumu Využití poznatků IV. Závěr V. Literatura: VI. Přílohy... 1

6 I. Úvod Ač se často omílané téma partnerských vztahů ve spojení s citovou vazbou může navenek zdát jako klišé, osobně si myslím, že v dnešní společnosti nabývá spojení nejisté citové vazby a výběru partnera nových rozměrů. Transformace rodiny a jejich funkcí se stala příznačným tématem pro vstup do 21. století,kterou prožívá nejen Česká republika, ale i jiné západní země. Jaké příčiny k ní vedly, je otázkou pro sociologa. Mě ale zajímá psychologický rozměr tohoto novodobého fenoménu. Společnost dnes než na rodinné hodnoty klade důraz na finanční a materiální zabezpečení a na pracovní kariéru, protože tyto měřítka udávají sociální postavení rodiny. Málokterá žena dnes chápe své poslání jako výhradně zabezpečení domácnosti a rodiny a málokterý muž by upřednostnil velkou rodinu před pracovní kariérou. A proto dnes svodobní třicátníci nejsou ničím neobyčejným a zároveň ani ničím odsuzovaným jak tomu bylo dříve. Spolu s tranformací a snižující se důležitostí instituce rodiny jde ruku v ruce i přerod partnerských vztahů. O tomto faktu ostatně vypovídá i rozvodovost, která se v Česku pohybuje okolo 60% a novodobý trend tzv. Singles, což jsou mladí lidé, kteří nemají potřebu žít v páru a vyznávají často jiné než rodinné hdnoty. Protože pracuji dlouhodobě s dětmi, jsem i osobně svědkem proměny vztahu rodičů k dětem a proměny dětí. Hodně rodičů dnes nemá na děti tolik času ani trpělivosti jako dříve. Což může být způsobeno i tím, že maminky nezůstávají na mateřské s dalším souroznecem a jsou i současnou sociální politikou státu motivované, aby se do práce vracely co nejdříve 1. A tak se ambivalentní matkou lehce stane uspěchaná žena budující kariéru, která v pracovním týdnu dítě pod návalem povinností odhání a o víkendu, kdy se v ní probudí mateřské svědomí, se mění v matku přívětivnou až přestarostlivou. Vyhýbavou matkou se zase lehce stane sotva šestnáctiletá dcera vysoce zaměstnaných rodičů, která využila toho, že se o ni nikdo nezajímá a zajímala se nadměrně o chlapce, který ji nechtěně přivedl do jiného stavu. Tyto dvě nastíněné situace jsou samozřejmě naprosto zlehčené. Snažím se však na nich demonstrovat, že spolu s transformací a snižující se důležitostí rodiny ve společnosti, se můžeme setkat se zvyšujícím se množstvím dětí, kterým není 1 V současné době dostane maminka na dvouleté mateřské více peněz, než ta co odejde na 3-4roky 1

7 ze strany rodičů věnována dostatečná pozornost a péče a mohou tak nabýt nejistou citovou vazbu. A za několik let řekněme že, už jich mnoho nezbývá, kdy tato generace doroste, se tyto děti ocitnou ve věku, kdy začnou navazovat partnerské vztahy a uvažovat nad tím, jakého partnera by chtěly mít. Přestože poznatků o tom, že lidé s nejistou citovou vazbou navazují často méně kvalitní a krátce trvající vztahy je spousta, jen málo studií se v souvislosti s nejistou citovou vazbou zaměřilo na důležitý mezičlánek, který stojí u zrodu vztahu. Tímto mezičlánkem je výběr patnera. Jak vysvětluje Plaňava (2000), tak právě vhodný výběr partnera je do jisté míry determinantou fungujícího vztahu. Proto bych se chtěla ve své práci věnovat právě tomu, jak si nejistí lidé vybírají partnera. Podmínkou fungující rodiny, která se bude dobře starat o děti, je bezpochyby fungující partnerský vztah. Fungující vztah je částečně determinován vhodným výběrem partnera a zde se tedy přímo nabízí propojení obou problémů. II.) TEORETICKÝ ÚVOD 1. TEORIE CITOVÉ VAZBY Teorie citové vazby (attachment theory) se zabývá důležitostí existence citového pouta mezi dítětem a primární pečující osobou, jíž bývá nejčastěji matka. Tuto teorii rozvinuli v šedesátých letech americký psychiatr John Bowlby a jeho následovnice Mary Ainsworthová. Hlavní charakteristikou tohoto pouta je potřeba dítěte vyhledávat a udržovat kontakt s primárně pečující osobou, zejména v podmínkách stresu (Bowlby, 1998). Jednou ze základních biologických funkcí této vazby je ochrana. Její vytvoření je považováno za jednu z podmínek přežití a také zdravého vývoje jedince (Klaus, Kennel cit. dle Kulísek, 2000). Podle mnohých autorů tato citová vazba plní i funkci psychologickou, neboť jedinci neposkytuje jen fyzickou blízkost, ale zejména pomáhá zajišťovat pocit bezpečí a jistoty (Sroufe & Waters, cit. dle Collins & Read, 1990). Citové pouto dítěte k pečující osobě, resp. osobám je jedním z určujících faktorů vývoje osobnosti. Toto pouto v podobě citové vazby se u dítěte utváří patrně již v době prenatální (Verney. Kelly, 1981 cit. dle Kulísek, 2000) a vyvíjí se přibližně do 4. roku dítěte (Bowlby, 2010). Pokud vazba k pečující osobě chybí nebo je nějakým způsobem 2

8 narušená, je pravděpodobné, že i vnímání ostatních lidí a celého světa bude poznamenáno úzkostí či pocitem nedůvěry (Kulísek, 2000) Citové vazba se zakládá na třech základních komponentách: 1. udržování blízkosti (proximity seeking) Tato komponenta zahrnuje potřebu a zároveň možnost dítěte být v blízkosti primární figury a možnost kontaktu s touto osobou. 2. vytvoření bezpečného přístavu (safe haven), V tomto přístavu by se dítěti mělo dostávat uspokojení vazbové potřeby pohody, ujištění a podpory v případě nebezpečí. 3. poskytnutí bezpečného zázemí (secure base) Tato základna slouží dítěti jako výchozí bod pro explorací do vnějšího světa (Nickerson & Nagle, 2005). Výše zmíněné komponenty v sobě zahrnují jednak funkci citové vazby, ale také vazbové chování dítěte. Míra a kvalita zajištění těchto komponent rozhoduje o kvalitě citové vazby k primární pečující osobě. Dle Bowlbyho (1988) jsou všechny interakce s vazbovými osobami postupně internalizovány v rozsáhlé regulační strategie, které řídí chování v situacích distresu. Tyto strategie jsou integrovány ve vnitřních pracovních modelech. Tyto modely (tzv. internal working models) charakterizuje Colinová (1996) jako mentální reprezentaci sebe, druhých a vzájemných vztahů s těmito osobami. Vnitřní modely zahrnují pocity, názory, očekávání, strategie chování a způsoby interpretace informací, které jsou vázány na vztah s citově důležitou osobou. Pozitivní model sebe sama je konstruován v kontextu vnitřního pracovního modelu rodiče, který je emočně dostupný, ale zároveň podporuje explorační aktivitu dítěte a poskytuje mu pro ni zázemí. Negativní, znehodnocující model sebe sama je naopak budován v souvislosti s pečující osobou, která je odmítající a nevšímavá, nebo naopak úzkostná a hyperprotektivní (Bowlby, 1998). Často se také stává, že člověk používá více než jeden vnitřní model vztahu k určité osobě, což Bowlby (1980) nazývá vícenásobnými modely (multiple models). Tyto modely bývají obvykle značně protichůdné a mohou se stát jedním ze zdrojů intrapsychických či interpersonálních konfliktů. Tento další nevědomý model má tendenci přetrvávat na nevědomé rovině celá desetiletí a působit nesmírné potíže např. v oblasti partnerských vztahů (Bowlby, cit. dle Kulísek, 2000) 3

9 1.2 TYPOLOGIE CITOVÉ VAZBY Na základě pozorování interakcí matek s dětmi, jak v přirozených, tak v laboratorních podmínkách, vytvořila M. Ainsworthová typologii citové vazby. Původní typologie zahrnovala jistý (secure attachment), vyhýbavý (avoidant attachment) a ambivalentní typ citové vazby (ambivalent attachment) (např. Bowlby 1998, Holmes 1993). Tento model se však v postupu let vyvíjel. Typologie jisté vazby zůstala napříč různými typologiemi nedotčena. Autoři se zaměřovali na různá pojetí a pojmenování původních dvou úzkostných vazeb (ambivalentní a vyhýbavé) a rozšíření této typologie. V osmdesátých letech byl Mainovou a Solomonovou(1986) původní model doplněn o další typ. Toto rozšíření zahrnovalo také mírnou změnu v pojmenování dvou úzkostných typů vazby. S vyhýbavým typem (avoidant) bylo pracováno jako s nejistěvyhýbavým (insecure - avoidant), stejná změna byla provedena i u ambivalentní (ambivalent) vazby pojmenované (insecure - ambivalent). Největším přínosem této typologie je však indetifikace třetího nejistého typu vazby. Tím je desorganizovaná citová vazba (insecure - disorganized/ disoriented). Na začátku devadesátých let objevili Bartholomewová a Horowitzová (1991) novou možnost pojetí typologie citové vazby. Upustili od tradičního kategoriálního dělení a na základě dimenze úzkostnosti (anxiety) a vyhýbavosti (avoidance) určili čtyři typy vazby typické pro dospělost: jistý (secure); ustrašený (fearful); zapletený (preoccupied) a odmítavý (dissmissing). Jistý typ citové vazby se projevuje u jedinců nízce skórujících v obou dimenzích. Úzkostný typ zapletený skóruje vysoce v úzkostnosti a nízce v dimenzi vyhýbání se. Odmítavý typ naopak skóruje vysoce v dimenzi vyhýbavosti ale nízce v úzkostnosti. Poslední typ ustrašený nebo strachuplný se vyznačuje vysokým skórem v obou dimenzích (Mikulincer & Pereg, 2007). Náhled na typologii usnadňuje následující obrázek. 4

10 Obrázek 1: Novější a starší rozdělení na 4 typy vazby 2. CITOVÁ VAZBY V DOSPĚLOSTI A JEJÍ STABILITA Bowlby (cit. dle Mikulincer & Shaver, 2003) předpokládá, že systém citové vazby je aktivní po celý život člověka a projevuje se v myšlení a chování, jenž se pojí s hledáním opory u druhých lidí. Reprezentace specifické interakce s vazbovou osobou v dětství se následně stává jadernou charakteristikou osobnosti člověka a formuje systém jeho citové vazby v dospělosti (Mikulincer & Shaver, 2007). V dospělosti již je vzorec citové vazby ustálený. Tento vzorec umožňuje předpovídat možné budoucí způsoby chování k partnerům či partnerkám a nahrazuje původní odlišné způsoby chování často založené na rozdílných zkušenostech dítěte s různými pečujícími osobami (Allen & Land, 1999). Názory odborníků na stálost a neměnnost citové vazby se však mírně liší. Podle některých autorů (Allen & Land, 1999; Kulísek, 2000) je základní podoba citové vazby v podstatě trvalá a obtížně změnitelná. Způsoby, jakými jedinec prožívá a reaguje během pozdějšího vývoje především v oblasti citových vztahů, mají pevné kořeny v raném dětství (Kulísek, 2000). Mainová et al. (cit. dle Hazan & Shaver, 1987) zjistili, že přes prokázanou spojitost mezi vlastní citovou vazbou dospělého člověka a styly citové vazby s jeho vlastními dětmi, se mnozí rodiče dokáží vymanit z mezigeneračního přenosu osvojených vzorců chování. V jejich výzkumu někteří dospělí dokázali vytvořit jistou vazbu se svými vlastními dětmi i přesto, že jejich vlastní citová vazba k primární pečující osobě byla nejistá. 5

11 Změna typu citové vazby je však možná i v rámci partnerských vztahů. V některých studiích byla zjištěna změna citové vazby mezi partnery jak vůči typu citové vazby z dětství, tak i vůči stylu vazby s romantickým partnerem. Například Hazanová a Shaver (1987) zjistili, že existuje vztah mezi citovou vazbou v dětství a citovou vazbou jedince s partnerem v partnerském vztahu. Dále zjistili, že získaný vazbový vztah byl s rostoucím věkem méně těsný. Mezi faktory, působící na změnu citové vazby patří podle Davily (cit. dle Davila, Cobb, 2004) významné životní události jako svatba, či narození potomka. I Kulísek (2000) dodává, že za určitých okolností může postupně dojít ke změně kvality a povahy citové vazby. Podle něj může být zdrojem změny psychoterapie či intimní citový vztah s partnerem, který může korigovat dlouhodobě zafixované způsoby chování. 3. CITOVÁ VAZBA A PARTNERSKÉ VZTAHY Významnou součástí teorie citové vazby je možnost předpovídat chování a jednání jedince ve vztahu k druhým na základě zjištěné formy rané citové vazby (Kulísek, 2000). Vytvořená citová vazba umožňuje vytvoření modelu sebe sama (models of self) a také druhých (models of others). Tyto modely pak řídí chování a prožívání v pozdějších sociálních vztazích a tedy i ve vztazích partnerských a odrážejí míru, v rámci níž jedinec věří, že si zaslouží lásku a podporu ze strany druhých a zároveň odráží míru, do jaké jedinec cítí, že může na druhé spoléhat na druhé a věřit jim(saffrey & Ehrenberg, 2007). Také dle Skolnicka (cit. dle Collins & Read, 1990) se vztah s vazbovou osobou v dětství stává modelem pro pozdější interpersonální vztahy. Tento vztah má vliv na přesvědčení o sobě a o ostatních. Také se projevuje v očekávání toho, jak se druzí budou projevovat vůči dané osobě. Vztah s vazbovou osobou působí také na sociální kompetence a tělesnou i duševní pohodu jedince Z výše uvedeného je tedy možná usuzovat, že existuje souvislost mezi citovou vazbou získanou v dětství a pozdějším prožíváním partnerského vztahu. Jedinci s jistou citovou vazbou efektivněji odpovídají na partnerovy potřeby než ti s méně jistou citovou vazbou. Například lidé s úzkostnou citovou vazbou mají tendenci zahrnovat partnera větší péčí, než lidé s jinými typy citové vazby. Naopak jedinci s vyhýbavou citovou vazbou jsou oproti ostatním typům mnohem méně vnímaví k potřebám partnera (Feeney & Collins, 2001). Feeneyová a Nollerová (1990) také zjistily, 6

12 že lidé s úzkostně-ambivalentní citovou vazbou mají silnější tendenci idealizovat si svého partnera než lidé s jiným stylem citové vazby. I další studie potvrdily odlišné chování jedinců s různou citovou vazbou v rámci partnerských vztahů. V nedávno provedené studii osoby s nejistou citovou vazbou vykazovaly méně konstruktivní a vstřícné chování při interakci s partnerem. Lidé s vyhýbavým typem citové vazby se chovali více destruktivně než jedinci s jiným stylem citové vazby. Nejistí lidé také projevovali negativnější emoční reakce při interakci s partnerem (Tran & Simpson 2009). Ačkoliv raná zkušenost ovlivňuje pozdější vztahy k druhým lidem a hlavně jejich chování v těchto vztazích, může být i dospělý s nejistou vazbou tvořit jisté pracovní modely zejména v případě, že jeho partner má vazbu jistou (Owens et al., 1995). Co se týče délky partnerských vztahů, tak i zde je možné naleznout jisté souvislosti s typem citové vazby. Podle Feeneyové a Nollera (1990) mají jedinci s jistým stylem citové vazby déletrvající partnerské vztahy než osoby s úzkostnou citovou vazbou. Průměrná délka vztahů jedinců s jistou citovou vazbou je 23 měsíců, zatímco průměrný vztah jedince s úzkostnou citovou vazbou trvá 15 měsíců. Současně bylo zjištěno, že v souvislosti s délkou vztahu lze prokázat vyšší poměr jisté citové vazby mezi partnery. Rozdílnost délky průměrného vztahu prokázala i studie Gouina a kol. (2009), která se zabývala délkou a spokojeností v manželství. Tato studie odhalila významnou negativní korelaci úzkostné citové vazby s délkou manželství a spokojenosti v manželství. I přes množství studíí (Feeney & Noler, 1990, Gouin et al.,2009, aj.) podporujících tezi, že lidé s jistou citovou vazbou mají v průměru déletrvající partnerské vztahy, existují i studie, ve kterých se tento výsledek nepotvrdil. Například Feeneyová a Collins (2001) nezjistili vztah mezi stylem citové vazby a délkou vztahu u párů, co spolu chodily. Je však důležité říct, že tento výzkum byl významně omezen vzorkem. Sami autoři zmiňují, že velký počet takto mladých participantů (19 let) ještě nemusel chápat svůj vztah jako vážný, protože v něm chyběl závazek. Půměrná délka vztahu u této studie byla také poměrně nízká, tj. 14 měsíců. 4. PROBLEMATIKA VÝBĚRU PARTNERA Výběrem partnera a partnerskými preferencemi se již zabývalo množství výzkumů. Tyto výzkumy zkoumají jednak manželské dvojice a jejich spokojenost v manželství, tak dlouhodobě fungující partnerské páry, ale v neposlední řadě i jedince a 7

13 jejich samotné představy o partnerovi. Přestože je tato tématika stále aktuální a pozornost k ní upírá i laická veřejnost, pro kterou je velmi atraktivní, v současnosti neexistuje žádná hlavní teorie zabývající se výběrem partnera, ani ustálená metoda, která by se k tomuto zkoumání využívala. Tato problematika je natolik složitá a různorodá, že se ani odborníci neshodují na tom jakým způsobem a na základě čeho si lidé volí životního partnera. Přístupů k této problematice je velké množství. V následující kapitole se je pokusím rozdělit do čtyř základních směrů. 4.1 ZÁKLADNÍ POHLEDY NA PROBLEMATIKU VÝBĚRU PARTNERA Psychoanalytický pohled na výběr partnera Jak již název napovídá, tato teorie se pojí se jménem zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Ten ve své studii z počátku 20. století rozlišil dva modely výběru partnera. První model je nazýván analytický neboli závislostní. Dle Plaňavy (2000) je tento model častější u žen. Jedinec zde miluje osobu, která ho živí nebo která ho chrání. Druhým modelem je model narcistní, který je typičtější pro muže a zakládá se na hledání osoby, ve které bychom mohli milovat sami sebe nebo osobu, která je tím, čím byl jedinec nebo taková jaký by on sám chtěl být nebo někoho, kdo byl někdy jeho součástí (Murstein, cit. dle Plaňava, 2000). Obecně řečeno se tento směr zabývá tím, jak volbu ovlivňuje rodina, projekce jedinců samotných, identifikace a v neposlední řadě také nevědomí. Plaňava (2000) dále dodává, že čím více je volba ovlivněná nevědomými motivy, tím se výběr stává rizikovějším a problematičtějším oproti výběru motivovaném vědomě Sociálně- psychologický pohled Hlavními představiteli toho směru jsou např. Winch, Locke nebo Burges. Na rozdíl od předchozího směru, který se zabývá nevědomým motivem k výběru partnera, tento směr se zabývá především vědomou motivací. Tato motivace je dle sociálněpsychologické teorie ovlivněna sociálně-kulturními faktory a osobnostními charakteristikami jedince. Pro výběr partnera je tedy důležitá hlavně podobná nebo shodná hodnotová orientace partnera a podobnost v osobnostních rysech (Plaňava, 1998). Roli ale hraje i podobnost sociálního a kulturního prostředí obou partnerů (Plaňava, 2000) To může být způsobeno i faktem, že jedinci ze stejného sociálněkulturního prostředí mají více příležitostí se potkat. Sociolog R. F. Winch (cit. dle Plaňava 8

14 1988) však uznává důležitost výše zmíněných faktorů pouze v počátečním stádiu vztahu. Ve své teorii komplementarity, která se zabývá mj. manželským výběrem, vysvětluje, že v pozdějších fázích vztahu je stěžejní vzájemné uspokojování osobních potřeb. V tomto procesu dochází k dvěma možným stavům. V prvním stavu jsou u obou partnerů uspokojovány stejné potřeby mající různou intenzitu. V druhém typu stavu jsou uspokojovány rozdílné potřeby, kdy může docházet k výměnám komplementárním (pozitivním) nebo výměnám konfliktním (Plaňava, 1998) Syntetizující pohled Tomuto přístupu, který se snažil o propojení dvou předchozích, dominuje teorie Stimulus-Values- Roles B. I. Mursteina (Plaňava, 2000). Tento koncept se zabývá výběrem partnera na základě principu výměn chování a vyvážení těchto výměn. Tyto výměny se v každé z tří fází liší. V první fázi nazvané Stimulus je důležité upoutat toho druhého a vyvolat v něm zájem. Děje se tak na základě fyzické, psychické či sociální atraktivity. Pokud je přitažlivost vzájemná, počet interakcí narůstá a známost přechází do druhé fáze nazvané Values. V této fázi dochází k porovnání hodnot a zájmů partnerů. Pokud se shodují nebo jsou v dostatečné míře kompatibilní, vztah se může rozvinout až do fáze třetí. Tato fáze ja nazvaná Roles. Tento pojem Murstein definuje jako chování, které je charakteristické a očekává se vzhledem k příslušnosti člověka k určité skupině a jeho pozice v ní" (Plaňava, 1998, p. 97). V poslední fázi tedy dochází k porovnávání rolí vztahu a zjišťování, zda jsou role vzájemně kompatibilní. Pro optimální výběr životního partnera je vhodné, pokud se objeví všechna tři stádia. Jedině tak mohou partneři zjistit, zda mají stejné hodnoty a cíle. Zjistí, zda je fungování jejich vztahu udržitelné z dlouhodobého hlediska nebo zda je vztah založen pouze na počáteční přitažlivosti Dle mého názoru je právě nepřítomnost těchto tří stádií důvodem, proč většina manželství uzavřených předčasně není schopna dlouhodobého fungování a končí rozvodem krátce, po odchování dětí. Mezi tyto předčasně uzavřená partnerství patří především sňatky vynucené neplánovaným těhotenstvím partnerky, které dle Plaňavy (1998) končí většinou rozvodem. Neplánované rodičovství v těchto vztazích předchází poslední či dokonce i předposlední fázi a partneři tak nejsou schopni zhodnotit svůj vztah i z hodnotového a rolového hlediska, které je pro manželství určující. Původní Mursteinova (Plaňava, 1988) koncepce předpokládá posloupnost těchto fází. Plaňava (1998) se však domnívá, že tato tři stádia nemusí nutně probíhat po sobě. 9

15 Mursteinova teorie zahrnuje také vyváženost vzájemných výměn, tedy princip, při němž jsou porovnávány zisky se ztrátami v probíhajících partnerských směnách. Tato teorie vychází z předpokladu, že člověk se snaží zajistit si co nejziskovější interakci. Ziskem je to, co jedinec obdrží, když odečte vložené náklady. Odměnou se myslí všechna potěšení, uspokojení nebo prospěch, který jedinec ze vztahu získává. Jako náklady označuje faktory, které brání preferovanému chování nebo činnosti. Všechny tyto faktory pak ovlivňují celkovou vyváženost směn mezi partnery (Murstein, cit dle Plaňava 2000) Sociobiologické teorie Sociobiologie je definována jako aplikace evoluční biologie na sociální chování (Barash, 1977 cit dle Weiss, 2004). Sociobiologické teorie tvrdí, že za procesem výběru partnera stojí sexuální motiv. V tomto výběru muži soutěží o přístup k ženám, pro které je důležité dvoření. V pozadí rozdílů v sexuálním chování mužů a žen stojí propastný rozdíl v rodičovských investicích. Tento rozdíl je důvodem větší soutěživosti mužů o partnerku a také jejich větší touhy po větší rozmanitosti. Muži jsou také prokazatelně méně vybíraví. Naopak ženy, u kterých je rodičovská investice obecně větší, si partnera vybírají pečlivěji. (Weiss, 2004). Jak dodává Wright (1995), člověk je druhem s velkými otcovskými investicemi (male paternal investment- MPI). Existují domněnky, že v poměrně nedávné evoluční minulosti se geny podmiňující lásku otců k potomkům rozšířily na úkor genů vedoucích muže k zachovávání odstupu. Při výběru partnera tedy ženu nebude zajímat jen genetická výbava muže či občerstvení na jeho účet, ale i to, co může poskytnout potomkům po jejich narození. Poznatek přispívající k této tezi uvádí také Matoušek (1997). Dle něj je výhodnost vysokých otcovských investic dána tím, že lidská mláďata se rodí velmi nezralá a dlouho dospívají. Rozdíl v chování mužů a žen má svůj původ v tom, že žena prověřuje mužovu schopnost pečovat dlouhodobě nejen o dítě, ale v době po porodu také o ni. Janata (1997) aplikuje tyto poznatky na 21. století a tvrdí, že genetickým cílem žen je získat nejlepšího možného partnera. V praxi si však vybírají takového, o kterém mohou předpokládat, že si ho i jako materiálního zajišťovatele rodiny budou schopny udržet. Analogické uvažování lze vyvodit i u mužů. Budou si vybírat takovou partnerku, jejíž (často i finanční) nároky jsou schopni uspokojovat. 10

16 4.2 MOTIVY VYHLEDÁVÁNÍ PARTNERSKÝCH VZTAHŮ K hledání partnera většinou vedou různé motivy. Zatímco jeden může hledat partnera pro život a založení rodiny, druhý jej může hledat pouze proto, aby nebyl sám. Tato motivace se může měnit i během života. Jiný motiv vede k výběru partnera v šestnácti a jiný ve třiceti letech. Proto se nyní pokusím vysvětlit tři hlavní motivy pro hledání protějšku a zároveň cíle partnerských vztahů navázaných na základě těchto rozdílných motivů. Flelnerová (1997) uvádí 3 základní motivy: Reprodukční motiv Vztahy vytvořené s tímto motivem většinou vedou k manželství a zplození dětí. Tento motiv objasňuje především sociobiologická teorie, která vysvětluje proces párování a hledání partnera na pozadí reprodukčních cílů. Plaňava(1998, s. 16) dodává, že základní funkcí rodiny je: Utvořit, udržovat i uhájit bezpečný prostor pro sdílení, reprodukci a produkci života lidí. Pokud je tedy předmětem volby životní partner, je vysoce pravděpodobné, že bychom s ním v budoucnu chtěli založit rodinu a v pozadí výběru tak stojí motiv reprodukční Sociálně-ekonomický motiv V adolescenci může partnerský vztah sloužit k sebepotvrzení sociální žádoucnosti jedince a k upevnění jeho společenského postavení mezi vrstevníky (Macek, 1999). I v mladší dospělosti můžeme pozorovat trend, i když dnes už ne tak výrazný jako v předchozích desetiletích, jakési diskriminace svobodných lidí. Ať už se jedná o běžné a formální záležitosti jako poskytnutí úvěru ze strany banky (kdy klienti s manželem/manželkou mají zpravidla díky společné péči o domácnost lepší podmínky při schvalování) nebo pronájem bytu od obce (kdy jsou preferováni manželé před svobodnými lidmi. V neposlední řadě může nezadaný svobodný člověk zažívat diskriminaci od vrstevníků. Ti mohou na dlouhodobě nezadaného pohlížet jako na někoho podezřelého. Na pozadí volby partnera tedy může stát i motivovanost sociálními či ekonomickými výhodami Partnerství samo o sobě jako motiv Ne vždy však stojí za pozadím vztahu již zmíněné dva motivy. Obzvlášť dnes, kdy mluvíme v souvislosti s velkou rozvodovostí a stále se zvyšujícím počtem nesezdaných soužití o krizi rodiny, je na místě hovořit o partnerství samotném jako hodnotě, nikoliv jen prostředku k hodnotám rodinným. Domnívám se, že tento trend souvisí i 11

17 s emancipací, díky které se hodně žen prosazuje kariérně a nemá tak primární potřebu realizovat se na poli rodinném. Plaňava (1988) mluví o tomto motivu v souvislosti s krizí rodiny. Zmiňuje, že antolopožka Margaret Meadová (cit dle Plaňava, 1988) předpovídala již v sedmdesátých letech, že v blízkém budoucnu každý prožije kromě manželství pro zplození dětí také tzv. druhé manželství, které bude sloužit pro sdílení společenství ve dvou. Toto druhé manželství tedy popisuje partnerský vztah, který je hodnotou sám o sobě a neslouží původnímu reprodukčnímu cíli. Tuto tezi podporuje i Toffler (cit. dle Matoušek 1997), který označuje naši dobu jako počátek tzv. třetí vlny. Vzniku této civilizace třetí vlny dává za příčinu vzniku informačních a jiných technologií. Tato civilizace už dle něj nezakládá partnerství za primárním účelem plodit děti, ale naopak partnerství, ve kterých jsou na prvním místě osobní zájmy partnerů. K hledání partnera tedy mohou vést nejrůznější motivy. Výše zmíněné základní tři motivy jsou natolik odlišné, že lze předpokládat, že samotný motiv ovlivňuje soubor preferencí, týkajících se vyhledávaného protějšku. I sociobiologické teorie vysvětlují, že preferované vlastnosti partnera pro reprodukci a založení rodiny nebo pouze pro krátkodobý vztah se zásadně liší (Weiss, 2004; Wright, 1995) Protože se tato práce týká volby životního partnera, budu nadále pracovat především s motivem reprodukčním, který předpokládá hledání partnera za účelem stabilního svazku, který může přejít až ke snaze založit rodinu. 5. OČEKÁVÁNÍ OD PARTNERSKÉHO VZTAHU, OD PARTNERA A CO JEJ OVLIVŇUJE Očekávání od vztahu úzce souvisí s motivem, který nás k navázání partnerského vztahu vedl. Jak jsem již zmínila výše, primárně se budu zaměřovat na vztahy, které směřují k budoucímu založení zázemí pro rodinu a tedy k reprodukčnímu cíli. Pohled na volbu partnera za účelem rozmnožení nabízí sociobiologické teorie. Ač se mohou zdát základní principy primitivního sociobiologického uvažování moderní společností překonané, mohou stát v pozadí výběru životního partnera jako neuvědomované SOCIOBIOLOGICKÝ POHLED NA VÝBĚR PARTNERA Podle sociobiologů se muži a ženy při výběru partnera liší především v tom, jaký význam přikládají faktoru věku. Zatímco pro muže je při výběru dlouhodobé partnerky 12

18 věk nejdůležitější charakteristikou, u ženského výběru nehraje věk potenciálního partnera takovou roli, což je dálo především odlišnou dobou plodnosti (Weiss, 2004)). Muži preferují ženy s průměrnou hmotností a s typickým ženským poměrem mezi pasem a boky. Tento poměr je ukazatelem plodnosti a zároveň jediný ukazatel, který na rozdíl od hmotnosti a výšky přetrvává v čase a nepodléhá módním trendům (Mealeyová, 2000 cit dle Weiss, 2004). Podobně jako obezita (zvyšující WHR tj. poměr mezi boky a pasem) mají negativní vliv na atraktivitu žen zjevná podvýživa a choroby, ale také například masné vlasy, špatná kůže aj., protože jsou spolehlivým indikátorem zdravotního stavu a tím pádem i klíčem k posuzování atraktivity. Zjednodušeně řečeno jsou normální preference mužů určeny charakteristikami, které jsou relevantní z hlediska reprodukce. U žen je výběr partnera složitější, protože už není určující pouze vizuální stránka, ale také indikátory svědčící o přístupu muže ke zdrojům. Podle výzkumu Busse (1989) provedeného v různých kulturách, přikládaly ženy největší důležitost budoucímu finančnímu zajištění partnerů a jejich společenskému postavení či moci. Mezi důležitý potenciál patří dle Weisse (2004) také indikátory jako dobré rodinné zázemí, vzdělání, profese, inteligence a aspirace. Není vůbec překvapující, že ženy obvykle zmiňují právě tyto atributy při popisu ideálního partnera (Mealey, 2000 cit dle Weiss, 2004). Vzhledem k tomu, že lidé patří k živočišným druhům s extrémně vysokou rodičovskou investicí, musí navíc muži ženám, které se snaží získat pro dlouhodobé partnerství, signalizovat i ochotu se o zdroje podělit. Dokazují tím, že v budoucnu budou ochotni investovat - čas, city, peníze, energii - do partnerky a do jejích potomků. Jak tvrdí Wright (1995), přirozený výběr zvýhodňuje muže, kteří dovedou předstírat svou oddanost nebo lásku k dětem. Ženy jsou u mužů citlivé i na behaviorální indikátory, a to především ty, které signalizují jejich zdravotní stav a "sociální vizibilitu". Patří k nim jak fyzické charakteristiky, tak například i kreativní vlastnosti a preferovaný stupeň sexuální naléhavosti. Preference behaviorálních indikátorů je totiž na rozdíl od výše zmíněných charakteristik vysoce individuální. K behaviorálním charakteristikám patří i preferovaný stupeň sexuální naléhavosti. K podobným poznatkům se přiklání i Janata (1997), který shrnuje, že pro ženu je při výběru partnera důležitá jeho inteligence a společenské postavení. Můžeme zde tedy nalézt analogii s Weissem (2004) výše zmíněnými indikátory. Naopak muži kladou důraz především na vzhled žen. Proti mužům jsou tedy ženy v značné nevýhodě, neboť scházející atraktivitu nemohou vyrovnat jinými 13

19 vlastnostmi imponujícími mužům, shrnuje Janata(1997) DALŠÍ POHLEDY NA VÝBĚR PARTNERA Většina autorů se však na problematiku výběru partnera dívá komplexněji než sociobiologie. Zbylé dvě teorie výběru partnera, které jsem zmínila výše, vychází z kontinua nevědomé až vědomé motivace, sociálně-kulturních a psychologických proměnných a v neposlední řadě z racionálně založeného či emotivního rozhodování (Plaňava 1998). Například podle Myerse (1999) nejde při výběru partnera jen o fyzickou přitažlivost, ale také o blízkost, podobnost a vzájemnou reciprocitu sympatií k protějšku. Tyto tři faktory podle něj pomáhají iniciovat přitažlivost dvou lidí. Přičemž právě Interpersonální přitažlivost je základním předpokladem pro vznik náklonnosti a později partnerského vztahu. Výběr partnera je tedy poměrně rozsáhlý proces ovlivňovaný velkým množstvím faktorů. Tyto faktory by se daly rozlišit na vnější, tedy takové, které jedince při volbě ovlivňují nepřímo či zprostředkovaně a vnitřní, které vychází přímo z jeho osobnosti a volbu partnera ovlivňují přímo. Mezi ty vnější patří především rodinné prostředí, vrstevníci, kulturní vzorce sociálního prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá a ekonomická situace. Tyto faktory mohou být do určité míry společné pro sourozence, kamarády nebo příslušníky jednoho státu. Oproti tomu vnitřní faktory, ovlivňující výběr partnera jsou vysoce individuální. Patří sem naše osobní preference ovlivňované většinou životní zkušeností, věkem, hodnotami, životními cíli. Podle Bedrnové (1989) také velice záleží na tom, zda v době, kdy jsou mladí lidé v přiměřeném věku pro hledání životního partnera (více se definicí tohoto přiměřeného věku budu zabývat v kapitole č. 4), mají vůbec možnost se s vhodným partnerem seznámit. Volba partnera je totiž omezena místem, časem a různými dalšími překážkami. Jak bylo vysvětleno výše, interpersonální přitažlivost nebo- li prvotní zalíbení je předpokladem pro vznik partnerského vztahu. Bedrnová (1989) vysvětluje, že pokud se nám někdo podvědomě líbí, je to způsobeno tím, že zapadá do jakéhosi dříve vytvořeného vzoru nebo ideálu, zatímco jiných si ani nevšimneme. Při setkání považují lidé obvykle za důležité nejprve vnější viditelné charakteristiky daného člověka. Bedrnová dále dodává, že volba partnera je ovlivněna souborem očekávání, který může být dotažen až do konkrétní představy o ideálním protějšku (Bedrnová, 1989). 14

20 5. 3 JAKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍ PROCES VÝBĚRU PARTNERA Otázkou však zůstává, co všechno soubor očekávání od partnera zahrnuje, zda je determiovaný nebo vysoce individální. Na tuto otázku hledali odpověď Lykken a Tellegen (1993), kteří předložili teorii, že vědomá i nevědomá kritéria výběru partnera, pokud jsou dána genetickou výbavou a výchovným prostředím, by měla být velmi podobná právě u jednovaječných dvojčat, která mají totožnou genetickou výbavu a stejné sociální prostředí rodiny a často i vrstevnický kontext, v němž se pohybují. Ve své první fázi výzkumu dvojčat, ve které srovnávali partnery jednovaječných a dvojvaječných dvojčat, však nenašli žádnou prokazatelně významnější shodu. Dokonce i ve vztahu k ostatním dvojicím v populaci byla podobnost jen o něco málo větší než náhodná. Ve druhé fázi výzkumu se tedy rozhodli postupovat odlišně. Nejprve zjišťovali, jak jedno dvojče hodnotí volby svého sourozence, zda je jejich hodnocení volby partnera podobné jako hodnocení ostatních životních rozhodnutí. Snažili se tak zjistit, zda je volba partnera závislá na osobnostní charakteristice jedince, stejně jako na ní závisí další životní rozhodnutí. Opět došli k překvapivému závěru. Zatímco volby v oblasti nábytku, dovolené, oblékání a zaměstnání sourozenci svým dvojčatům schvalovali, volbu partnera hodnotila pozitivně zhruba jen polovina (Lykken & Tellegen, 1993). Z jejich výzkumu tedy vyplývá zajímavý poznatek, že zatímco většina životních voleb je závislá na osobních charakteristikách, volba partnera s charakterem pravděpodobně nesouvisí, protože člověk, který je osobnostně velmi podobný, pravděpodobně nebude volit na základě stejných kritérií. Výzkumy těchto autorů sice nepřinášejí konkrétní poznatky o tom, jak lidé skutečně volí partnera, ale vysvětlují některé základní mechanismy a vyvrací některé mýty. Lykken a Tollegen (1993) přišli také s myšlenkou, že si jedinec vybírá z okruhu potencionálních partnerů, kteří mají stejnou partnerskou hodnotu jako on. Přičemž je samozřejmě důležitá vzájemná reciprocita sympatií. S podobnou myšlenkou přichází i Katrňák a Fučík (2009), kteří více zdůrazňují směnnou hodnotu a výběr partnera ze stejného kulturního prostředí. Dle nich je preference partnera ovlivněna jednak reflexí vlastního postavení na trhu, ale také individuálními požadavky na partnera. Tyto požadavky Kalmijn (1998, cit dle Katrňák & Fučík, 2009) rozděluje na socioekonomické 15

21 a kulturní zdroje. Socioekonomické zdroje poskytují především zázemí a status. V souladu s teorií racionální volby (Kalmijn 1998, cit dle Katrňák & Fučík, 2009) lze očekávat, že aktéři na sňatkovém trhu usilují o takový protějšek, aby jejich výběr maximalizoval ekonomické zdroje, přičemž jednotlivé typy kapitálů mohou být směňovány a výměnou za ekonomický kapitál tak může být fyzická atraktivita či věk. Kulturní zdroje odkazují ke snaze nalézt protějšek s podobnými hodnotami, postoji, životním stylem a názory. Jejich podobnost je důležitá pro vzájemné potvrzení chování a názorů, které vytváří společný životní styl, a potvrzuje vzájemnou náklonnost (Kalmijn 1998, cit dle Katrňák & Fučík, 2009) JAKÉ PARTNERSKÉ VLASTNOSTI JSOU VÍCE PREFEROVÁNY A CO OBECNĚ OČEKÁVÁME OD PARTNERSKÉHO VZTAHU. Studie zabývající se výběrem partnera nebo partnerky většinou zmiňují tři zdroje partnerské volby: strukturu příležitostí, vliv sociální skupiny a preference aktérů (Kalmijn, Goodwin, Botwin, Buss, & Shackelford, cit. dle Katrňák & Fučík, 2009). Všechny tři vyjmenované již byly do jisté míry zmíněny. V minulé kapitole jsme předeslali očekávání od vztahu a důležitost fyzických a socio-ekonomických charakteristik při výběru partnera. Nyní se tedy budeme věnovat konkrétněji problematice preferovaných vlastností. Buss a Barnes, kteří se problematikou výběru protějšku zabývají již několik desetiletí, zkoumali v roce 1986 tuto problematiku rozsáhleji, pomocí 4 různých dotazníků a skupinových interview. Zajímaly je jak obecné preference, tak genderové rozdíly. Respondenti hodnotili celkem 76 charakteristik na škále od +2 do -2 podle toho jak je pro ně daná charakteristika důležitá. Za deset obecně nejdůležitějších vlastností partnera, označili respondenti následující: dobrý společník, ohleduplný, upřímný, srdečný, spolehlivý, inteligentní, milý, mající porozumění, zajímavý pro diskuzi, loajální. Na genderové úrovni analýzy se však objevily značné rozdíly v preferencích mužů a žen, které jsou v souladu s výše uvedenými poznatky. Muži více preferovali fyzickou atraktivitu a pěkný vzhled, ale také je pro ně důležitá skromnost, a aby byla žena dobrou kuchařkou. Ženy jsou ve svých preferencích zaměřeny v počátku méně vizuálně a materialisticky. Preferují partnery ohleduplné, spolehlivé, vřelé. Ženy dále očekávají porozumění, lásku k dětem a oblíbenost partnera ve společnosti. Dále oceňují schopnost 16

22 dobře vydělávat, ambice a orientaci na kariéru, dobré rodinné zázemí muže a vysokou postavu. V roce 2001 uskutečnil Buss průřezovou studii, která se zabývala vývojem partnerských preferencí. Použil data ze studií, probíhajících v pravidelných intervalech mezi lety Pro sběr těchto dat byl použit jiný dotazník, než ve studii z roku Tento dotazník měl pouze 18 položek, takže je méně konkrétnější. I přesto Buss přináší zajímavé výsledky. V postupu let obě pohlaví zvýšila nároky na vzhled partnera a na jeho finanční zabezpečení. Spolu s nimi se zvýšila váha, kterou obě pohlaví přikládají lásce a atraktivitě protějšku. Naopak schopnost péče o domácnost se v mužských preferencích propadla. Nejzajímavější je ale fakt, že v roce 1996 vykazovaly preference obou pohlaví největší korelaci. Můžeme tedy říct, že se postupně zmenšuje genderový rozdíl v preferencích a požadavcích na partnera. Tuto kapitolu je tedy možné shrnout myšlenkou, že výběr partnera je velmi složitý a rozsáhlý proces, zahrnující velké množství intervenujících faktorů, kdy samotné osobnostní charakteristiky protějšku jsou pouze částí z nich. 6. VÝBĚR PARTNERA JAKO VÝVOJOVÝ ÚKOL MLADŠÍ DOSPĚLOSTI 6.1 MLADŠÍ DOSPĚLOST Mladší dospělost je obdobím stojícím mezi adolescencí a dospělostí. Toto období není jednotně ohraničené a různí autoři tedy udávají různá věková rozmezí či životní milníky, které jej ohraničují. Macek (2003) vysvětluje, že z adolescenta se stává dospělý, když přestává být centrem vlastního zájmu a obrací se ve svých aktivitách k druhým (péče o rodinu, potřeba být užitečný ve své profesi apod.). Protože přechod z dospívání do dospělosti je vysoce individuální a bývá ovlivněn množstvím faktorů, není pevně ohraničené. Podle Macka (2005) se většinou jedná o rozhraní mezi druhou a třetí dekádou života. U jedinců v období mladé dospělosti tedy dochází k celkové socializační proměně. Jedinec zkouší nové sociální role a zároveň přichází do jisté míry o svou nezávislost. Dochází ke stabilizaci osobnostních vlastností, životních hodnot, postojů a celkového životního stylu. I Robert McCrae a Paul Costa (cit. dle Lemme, 2002) uvádí, že dospělým se člověk stává mezi 20. a 30. rokem. Opírají se přitom o pětifaktorový model osobnosti, který se podle nich ustaluje právě v tomto věkovém rozmezí. 17

23 6.2. VÝVOJOVÝ ÚKOL MLADŠÍ DOSPĚLOSTI R. J. Havinghurst (1948, cit. dle Seiffge-Krenke & Gelhaar, 2008), který přišel s myšlenkou tzv. vývojového úkolu, vysvětluje, že každé období života staví před člověka specifické úkoly. Tyto úkoly by měly být zvládnuty jinak komplikují zvládání úkolů v dalších vývojových etapách (Macek, 2003). Havighurst (1948, cit. dle Seiffge-Krenke & Gelhaar, 2008) vymezuje pro období mladší dospělosti tyto úkoly: utvořit stabilní partnerský vztah a naučit se žít s partnerem založit si vlastní domácnost a rodinu začít vykonávat své povolání a budovat kariéru stát se plnohodnotným členem společnosti a převzít občanskou zodpovědnost S tímto vymezením čtyř novích úkolů souhlasí i Karsten (2006). Volba partnera pro stabilní vztah je tedy hned prvním úkolem, který oba autoři pro tuto vývojovou etapu definují. Je tedy zřejmé, že právě mladší dospělost je obdobím pro formování představ o životním partnerovi a snahu jej najít. Na Havighursta navazuje Erikson (1999) se svým konceptem osmi stádii vývoje. Mladá dospělost je u Eriksona šestým vývojovým stádiem, ve kterém se střetává intimita vs. izolace. I Erikson tedy chápe období mladší dospělosti jako dobu, ve které by mělo být hlavním cílem utvoření hlubokého partnerského vztahu. V opačném případě hrozí jedinci izolace. Plaňava (1998) označuje etapu od 20 let do manželského sňatku jako tzv. nultou etapu. Úkolem této etapy je citově i funkčně se separovat od rodiny, utvořit si nové sebepojetí i sebepřijetí a najít si a udržet partnera. Když vezmeme v úvahu, že průměrný věk vstupu do manželství dosahoval v roce 2008 přibližně 31 let u mužů a a 29 let u žen 2 je zřejmé že i Plaňava mluví o období mladší dospělosti. 6.3 JAK CITOVÁ VAZBA OVLIVŇUJE VÝVOJOVÝ ÚKOL MLADŠÍ DOSPĚLOSTI Obecně tedy můžeme říct, že mladší dospělost je období mezi 20. a 30. rokem života, ve kterém se jedinec osamostatňuje, upevňuje svou identitu a své sebepojetí a především si hledá partnera, se kterým by navázal dlouhodobý vztah a později i založil rodinu. Všechny tyto aktivity přitom úzce souvisí s již vytvořenou citovou vazbou a pracovními 2 zdroj: 18

24 modely jedince. Jak již bylo zmíněno tyto modely podstatně ovlivňují nahlížení na sebe i druhé a tak vstupují i do procesů souvisejících s tímto obdobím. S tříbením identity a zároveň hledáním partnera se samozřejmě pojí i utváření představ o hledaném partnerovi, o jeho nezbytných vlastnostech, dovednostech, vzhledu atd. Proto jsem se rozhodla specifikovat svůj výzkumný záměr na období mladší dospělosti. V období předchozím, tedy adolescenci, se jedinec zaměřuje sám na sebe, na své představy a na svou identitu. V období následujícím - střední dospělosti - zase dochází k uzavírání sňatků a vytvoření vlastní rodiny. Z partnerů se stávají rodiče. Jak manželství tak narození potomka mohou přitom citovou vazbu silně ovlivňovat. Proto jsem si pro svůj výzkumný účel vybrala právě období mladší dospělosti, jako období, kdy je člověk nejvíce zaměřen na hledání partnera a pravděpodobně také nejvíce uvažuje o svých očekáváních od vztahu a preferovaných vlastnostech partnera a zároveň není ovlivněn životními událostmi natolik, aby docházelo ke změnám v citové vazbě. 7. SOUVISLOST CITOVÉ VAZBY A OČEKÁVÁNÍ OD VZTAHU Styl citové vazby (attachment style) je systematický vzorec očekávání, emocí a chování týkajících interpersonálních vztahů (Fraley & Shaver, 2000). Tyto vzorce pak řídí chování a prožívání v pozdějších sociálních vztazích (Bowlby, 1973 cit dle Saffrey & Ehrenberg, 2007). Modely sebe sama (models of self) představují zvnitřnělé představy, které odrážejí míru, v rámci níž jedinec věří, že si zaslouží lásku a podporu druhých. Modely druhých (models of other) reflektují míru, do jaké jedinec cítí, že může na druhé spoléhat a že jim může věřit (Saffrey & Ehrenberg, 2007). Na tomto místě tedy můžeme konstatovat, že citová vazba má zásadní vliv na druhy vztahů, které jedinec navazuje a na očekávání, se kterými do nich vstupuje. Nyní bych se tedy zaměřila, jak citová vazba konkrétně ovlivňuje očekávání jedince od vztahu a požadavky na partnera. 7.1 DOSTUPNÉ POZNATKY O VLIVU CITOVÉ VAZBY NA PREFERENCE PŘI VÝBĚRU PARTNERA Při mapování studií, zabývajících se souvislostí mezi výběrem partnera a attachmentem, jsem nalezla v zásadě pouze studie vycházející ze tří základních předpokladů (Klohnen & Shanhong, 2003; Latty-Mann & Davis, 1996; Chappell & Davis, 2005; Holmes & Johnson, 2009; Collins & Read, 1990): Všichni jedinci bez ohledu na vlastní vazbu hledají partnera s jistou citovou vazbou. 19

25 Jedinci hledají partnera se stejnou citovou vazbou, jakou mají oni. Jedinci vyhledávají opačnou vazbu, než mají oni sami (platí pro nejisté typy) Tyto poznatky podporuje i přehledová studie Holmese a Johnsonové (2009). Tato studie shrnuje výsledky 16 studií, věnujících se nenáhodnému párování v souvislosti s citovou vazbou. Jak vysvětlují autoři, toto zkoumání se odehrává ve dvou základních rovinách. Jednak je to rovina vývojové psychologie a jednak rovina sociální psychologie, přičemž do této přehledové studie byly vybrány pouze studie vycházející ze sociální psychologie a využívající sebeposuzovacích metod. Autoři ve své studii rozdělují přístupy ke zkoumání tohoto problému, na hypotézy jistoty (zmíněná první varianta), hypotézy similarity (druhá zmíněná možnost) a hypotézy komplementarity (třetí zmíněná možnost). Momentálně tedy neexistuje shoda v tom, jak se citová vazba projevuje při volbě partnera, protože v každé z těchto kategorií existují studie, které potvrzují zmíněnou hypotézu. Na následujících řádcích se tedy pokusím krátce zmapovat již zjištěné poznatky v těchto oblastech Teorie vycházející z preference jistého partnera Preference jedinců s jistou citovou vazbou, vyplývá podle Klohnena a Shanhonga (2003) z jejich schopnosti udržovat blízký emoční vztah. I další studie přináší poznatek, že vyšší míra jistoty predikuje vyšší míru intimity v partnerských vztazích (Ĺrseth, Kroger, Martinussen, & Bakken, 2009). Latty-Mann a Davis (1996) zkoumali hypotézu zakládající se na preferenci jistých partnerů. Zajímalo je, zda jsou partneři preferování na základě svého potenciálu nabídnout jistou citovou vazbu. Jejich vzorek tvořili jak svobodní, tak zadaní respondenti. Došli k výsledku, že jistý partner byl preferován napříč všemi ostatními typy citové vazby. Druhým nejvíce preferovaným byl vyhýbavý a naopak nejméně účastnící výzkumu stáli o ambivalentního partnera. Podobnou studii zopakovali Chappell a Davis v roce Jejich vzorek tvořilo opět téměř tři sta studentů. I tito autoři využili dimenzionální typologii a pro posouzení preferencí nechali respondenty hodnotit imaginární partnery v 20 osobnostních charakteristikách. Opět se potvrdila hypotéza preference jistých partnerů bez ohledu na vazbu samotného respondenta. Nejméně preferováni byli i zde ambivalentní partneři. 20

26 7.1.2 Teorie similarity Teorie similarity vychází z předpokladu, že stejně jako dítě přebírá způsob interagování od matky, tak i vztah s partnerem se stejnou vazbou usnadňuje interakci, podporuje pocit bezpečí a nabízí potvrzení očekávání. Zjednodušeně řečeno utvrzuje pracovní modely nabyté v dětství (Klohnen, Shanhong, 2003). Fazyer (1996 cit dle Holmes, Johnson 2009) odhalil ve své studii náznaky similarity při výběru partnera. Zjistil, že všechny nejisté typy vazby vykazují preference pro citovou vazbu, která se nejvíce podobá té jejich. Clohnen a Luo (2003, cit dle Holmes & Johnson, 2009) zkoumali partnerské preference na dvou úrovních volby. Zjistili že v primární volbě by si jedinci vybrali nejraději jistého partnera. Pokud by to ale nebylo možné, volili by partnera se stejným typem vazby. Feeney (cit dle Holmes & Johnson, 2009) ve dvou na sobě navazujících studiích potvrdil hypotézu, že úzkostní jednici si vybírají úzkostné partnery. Zjistil také zajímavý fakt, že muži s nízkou potřebou blízkosti (kteří mají pravděpodobně vyhýbavý styl citové vazby) preferují ambivalentní ženy Teorie komplementarity Tato teorie je odbornými studiemi podložená nejméně. Klohnen a Shanhong (2003) ve své studii konstatují, že se tento předpoklad sice může zdát intuitivní, avšak nemá žádny racionální podklad. I přesto Collinsová a Read (1990) zjistili určitá fakta podporující tuto teorii. Lidé s jistým stylem citové vazby měli častěji partnera s jistým stylem citové vazby. Avšak osoby s úzkostně-ambivalentním stylem citové vazby nevyhledávaly partnery se stejnými obavami z odmítání a častěji navazovali vztahy s jedinci s vyhýbavým stylem citové vazby. V později provedené studii bylo potvrzeno, že jedinci s ambivalentním vzorcem chování si mnohdy vybírají vyhýbavého partnera, na němž jsou závislí (Colin, 1996, cit dle Kulísek, 2000) Klohnen a Shanhong (2003), kteří zkoumali všechny tři hypotézy došli k závěru, že jak jistota partnera, tak stejnost jeho vazby implikují atraktivitu. Také zjistili, že i ideal-similarity,tedy podobnost partnera s naším ideálním já, je silným prediktorem vzniku přitažlivosti. Z výše uvedeného je tedy patrné, že pro každou ze tří základních tezí můžeme najít větší či o něco menší oporu v odborných studiích. Holmes a Johnsonová (2009) vysvětlují tento nesoulad rozdílným designem studií. Důkazy pro preference stejného partnera, tedy pro similaritu, se objevují ve studiích používajících sebehodnotící metody a především ve studiích, které jako vzorek používají nezadané 21

27 nebo jen krátce zadané partnery. Naopak důkazy pro komplementaritu pochází ze studií, které se zaměřily na déle spolu chodící páry. Studie, které potvrzují největší přitažlivost jistého partnera, jsou zase povětšinou založeny na zkoumání přitažlivosti hypotetického partnera. 8. CITOVÁ VAZBA A KVALITA VZTAHU Téměř všichni autoři výše zmíněných studií z oblasti citové vazby a partnerských vztahů se shodují na jednom tvrzení - jedinci s citovou vazbou jsou schopni lépe navazovat i udržovat partnerské vztahy. Jejich vztahy jsou obecně kvalitnější a méně problémové. Tuckerová a Andersová (1999) se domnívají, že rozdíly v prožívání spokojenosti ve vztahu u jedinců s různou mírou jisté citové vazby mohou být mimo jiné způsobeny rozdíly v jejich schopnosti přijímat lásku jejich partnera. Tento fakt se týká i konceptu kvality a stability partnerského vztahu. Jedinci s jistou citovou vazbou díky této schopnosti vypovídají o kvalitnějších partnerských vztazích a tyto jejich vztahy jsou trvalejší než vztahy lidí s méně jistými typy citové vazby. Levy a Davis (1998), zkoumali souvislost mezi citovou vazbou a Leeovou typologií lásky pomocí Sternebergovy tří dimenzionální škály zahrnující vášeň, intimitu a oddanost. Shrnují, že jistá vazba se váže k typům lásky eros a agape a negativně k ludusu. Naopak vyhýbavá vazba souvisí s typem lásky ludus, ale negativně souvisí s typem lásky eros. Ambivalentní vazba souvisí s typem lásky mania. Dále zjistily, ýže všechny tři komponenty - intimita, závazek a vášeň pozitivně korelují s jistou vazbou a negativně s oběma nejistými typy vazby. Tato zjištění podporují vztah mezi jistou vazbou a lepším fungováním vztahu. 9. SHRNUTÍ A VYÚSTĚNÍ VE VÝZKUMNÉ OTÁZKY 9.1 VÝBĚR PARTNERA V SOUVISLOSTI S CITOVOU VAZBOU Bedrnová (1989) poukazuje na důležitost vztahů navázaných v minulosti pro naše současné vztahy. Obecně řečeno v nich působí vliv interakcí s rodiči, které podmiňují tzv. přirozené vzorce dítěte. Tyto vzorce v budoucnosti podstatně ovlivňují nejen volbu partnera, ale také způsob soužití s ním. Výzkumy prokázaly, že kvalita citové vazby významně spoluurčuje emoční vývoj a v pozdějším věku významně ovlivňuje intimní vztahy a očekávání od vztahu (Kulísek, 2000). V následujících kapitolách bych 22

28 tedy chtěla shrnout a specifikovat, co konkrétně očekávají od vztahů lidé v závislosti na citové vazbě z dětství. Poznatky o chování dítěte vychází především z techniky pojmenované The strange situation test (SST). Tato výzkumná technika je aplikovatelná od jedenácti do osmnácti měsíců dítěte a jako první ji vytvořily v roce 1969 Mary Ainsworthová a Barbara Wittigová (Ainsworth, Wittig, cit dle Kulísek 2000). Tato citová vazba se nejprve vztahuje pouze k primární pečující osobě, nejčastěji matce, ale postupem času tyto své naučené vzorce rozšiřujeme na blízké interpersonální vztahy. U všech typů vazby můžeme v chování vidět do jisté míry analogii s dětským chováním, typickým pro danou citovou vazbu. Proto budu ve svých hypotézách vycházet nejen z charakteristik přisuzovaných dospělým, ale částečně i z reakcí přisuzovaných typicky dětem(viz tabulka č. 1). Tabulka 1: Přehled vzorců chování podmíněných citovou vazbou(převzato z: Kulísek, 2000) KOHO VYHLEDÁVAJÍ A CO OČEKÁVAJÍ JISTÍ JEDINCI Jisté děti využívají pečující osobu jako bezpečné zázemí pro poznávání a exploraci. Pokud pečující osoba odejde, protestují a vyhledávají její blízkost. (Main & Solomon, 1986). V podmínkách stresu je zvyklé vyhledat pečující osobu (Kulísek, 2000). Matčina blízkost a tělesný kontakt mu tedy slouží jako zdroj útěchy, jistoty a bezpečí. A přesto,že při odloučení zažívá stres, díky přesvědčení o matčině dostupnosti a citlivosti je dítě schopné tuto situaci bez následků zvládnout a po návratu matky pokračovat v předchozí činnosti a poznávání (Van Ijzendoorn &Kroonenberg, 1988, cit. dle Goldberg, 1997). 23

29 Kategorie jisté citové vazby vypovídá o schopnosti vnímat vlastní hodnotu a zároveň očekávat, že ostatní jsou vůči jedinci přijímající a spolehliví. Je to způsobeno pozitivním modelem sebe i ostatních (Bartholomew & Horowitz, 1991). Collinsová a Read (1990) dodávají, že jedinci s jistou citovou vazbou jsou spokojení s blízkostí ve svých vztazích a jsou schopni se bez obav spoléhat na druhé, aniž by se obávali odmítnutí partnera nebo neoblíbenosti. Studie Hazanové a Phillipa Shavera (1987), kteří jako první použili model citové vazby pro vysvětlení chování v romantických vztazích, vysvětluje, že člověku s jistou vazbou je příjemné spoléhat na druhé a stejně tak je mu příjemné, když je spoléháno na něj. Nemá problém být k někomu připoután a být s ním v těsném vztahu. Feeney (1999) tyto poznatky konkretizuje. Jistý jedinec je dle něj obyčejně druhými oblíben a také sám má pocit vlastní hodnoty. I on o ostatních smýšlí pozitivně, je ochoten se na ně spolehnout. Ve vztazích se snaží o kompromis mezi intimitou a autonomií. Podle Barthelomewové a Horowitzové (1991). Tito lidé se díky pozitivnímu sebehodnocení a schopnosti důvěřovat druhému a sdílet s ním pocity obecně cítí ve vztazích dobře a v případě nouze v nich vyhledávají oporu KOHO VYHLEDÁVAJÍ A CO OČEKÁVAJÍ VYHÝBAVÍ JEDINCI Děti s vyhýbavou vazbou se při hře projevují afektivně. Při odchodu pečující osoby neprojevují žádný nebo jen málo stresu, a ani na návrat pečující osoby neodpovídají nijak výrazně. Nemají snahu udržovat aktivní kontakt s pečující osobou. Dítě nepociťuje vazbu, proto se chová vzpurně a vykazuje nízké sebehodnocení i sebeúctu (Main & Solomon, 1986). Zdánlivě se tedy jeví jako nezávislé a během matčiny nepřítomnosti jako adaptabilní. Přestože jsou však u něho vnější projevy stresu inhibované, na fyziologické úrovni ho při odchodu pečující osoby prožívá podobně jako děti s jistou vazbou (Sprangler & Grossman, 1993, cit. dle Kulísek, 2000). Ve stresových situacích předpokládají, že pečující osoba je nedostupná a neposkytuje jim útěchu (Kulísek, 2000). Problém spočívá v tom, že dítě si na základě negativních zkušeností s interakcí vytvořilo přesvědčení o nedostupnosti pečující osoby. Naučilo se očekávat, že nebude adekvátně reagovat na jeho potřeby ani poskytovat útěchu. (van Ijzendoorn & Kroonenberg, 1988, cit. dle Goldberg, 1997). Ztráta mateřské postavy vede k reakcím a procesům, mezi které patří kladení nadměrných požadavků na druhé a zároveň pociťování hněvu a úzkosti pokud tyto požadavky nejsou splněny (Bowlby, 2010). 24

30 Kategorie vyhýbavé citové vazby u dospělých kombinuje pozitivní sebehodnocení s negativním smýšlením o druhých. Podle Bartholomewové a Horowitze (1991) řeší tito jedinci strach ze zklamání tím, že se vyhýbají blízkým vztahům. Hazanová a Shaver (1987) vysvětlují, že pro vyhýbavé jedince je typický strach z intimity a stejně jako u ambivaletních jedinců je jejich jednání často provázeno emočními výkyvy a žárlivostí. Vyhýbaví partneři nevěří, že pro ně bude partner dostupný a zároveň se neobávají odmítnutí, shrnuje Collinsová a Read (1990). Studie Hazanové a Shavera (1987), popisuje vyhýbavého člověka, jako někoho, kdo se necítí dobře v blízkosti jiných a je pro něj těžké jim beze zbytku důvěřovat. Jen těžko si povolí být na druhém závislý. Z opravdové blízkosti je vyhýbavý jedinec nervózní a často se dostává do situací, kdy jeho partner vyžaduje mnohem víc intimity než je pro něj příjemné. Dospělý s touto vazbou má tedy potřebu udržovat si odstup (Feeney, 1999). Stejný autor také poukazuje na analogii s děským chováním. Podobně jako vyhýbavé děti minimalizuje i dospělý s touto vazbou emocionální projevy týkající se stresu. Typická je pro něj nedůvěřivost a přesvědčení o nemožnosti se na druhé spolehnout. V sociálních situacích mu chybí sebedůvěra. Není orientovaný na lidi, ale je zaměřený na dosahování vlastních cílů. Podle Barthelomewové a Horowitzové (1991) tito lidé nejsou ochotni sdílet myšlenky s druhými. Toto jejich chováni tedy může sloužit jako obrana proti pocitům nejistoty KOHO VYHLEDÁVAJÍ A CO OČEKÁVAJÍ AMBIVALENTNÍ JEDINCI Ambivalentní děti nejsou schopné využít pečující osobu jako jistou základnu. Při odloučení prožívají vysokou míru stresu, ale při návratu osoby jsou vyhýbavé až vzteklé a nemají chuť navazovat kontakt (Main & Solomon, 1986). Kulísek (2000) dodává, že tyto děti mají potřebu blízkosti pečovatele a zároveň ji odmítají. Toto chování se u nich projevuje nejmarkantněji po návratu matky. V průběhu separace projevují nejen výrazné známky stresu ale jsou obtížně utěšitelné a obecně mají tendenci k maladaptivnímu chování. Tyto děti se naučily, že jejich pečující osoba je občas nedostupná. V podmínkách stresu ji tedy vyhledávají, ovšem s nedůvěrou. Van IJzendoorn a Kroonenberg (cit dle Goldberg, 1997) vysvětují, že je to způsobeno špatnou předvídatelností interakce matky. Proto ambivalentní děti vynakládají značné úsilí na získání pozornosti a péče. V důsledku toho jsou méně zvídavé a v neznámé situaci se příliš nevěnují prozkoumávání okolí. 25

31 Zapletená nebo také ambivalentní vazba u dospělých dle Bartholomewové a Horowitze (1991) vypovídá o slabém vnímání vlastní hodnoty, ale na druhou stranu o pozitivním hodnocení druhých. Tato kombinace způsobuje, že se jedinec snaží o sebepřijetí a touží po zlepšení sebeobrazu prostřednictvím vztahu s druhými lidmi. Abvivalentní partneři mají obyčejně dojem, že druzí váhají, zda chtějí být v jejich blízkosti tak moc, jak by chtěl jedinec sám. Velmi často si dělají starost, zda jsou opravdu milováni a zda s nimi partner zůstane. Tato touha však partnery často odrazuje, což dokládá i kapitola 5, která shrnuje, že ambivalentní partneři jsou obecně nejméně preferovanými. Hazanová a Shaver (1987) dodávají, že tato snaha se projevuje také až extrémní snahu být pro partnera sexuálně přitažlivý. Stejně jako vyhýbyví partneři, i ambivalentní vykazují časté emoční výkyvy a žárlivost vůči partnerovi, které mohou být způsobeny právě pochybnostmi, že nejsou druhými pochopeni a oceňováni. Collinsová a Read (1990) shrnují, že tito jedinci touží po blízkosti ve vztahu a důvěřují v jejich dostupnost, ale velmi silně se obávají, že je partneři nebudou milovat nebo je odmítnou. Feeney (1999) dodává, že ambivalentní lidé jsou obvykle přesvědčeni, že druhým je těžké porozumět a jsou příliš komplikovaní. Ve vztahu, narozdíl od vyhýbavých jedinců, vyžadují nižší úroveň autonomie a co nejvyšší míru intimity a touhu po přijetí. Typický je pro ně strach z odmítnutí, který se promítá do pocitů zvýšeného ohrožení a vzteku KOHO VYHLEDÁVAJÍ A CO OČEKÁVAJÍ DESORGANIZOVANÍ JEDINCI Desorganizované děti postrádají koherentní strategie citové vazby, Vykazují odporující si a dezorientované chování jako je napřiklad přiblížení se, ale otočení zády nezo zamrznutí (freezing) (Main & Solomon, 1986).Kulísek dodává, že v průběhu SST děti s touto vazbou vykazují zmatené a těžce zařaditelné chování, proto si jich předchozí badatelé nepovšimli a zařazovali je mezi výše zmíněné dva nejisté typy. Kromě nekonzistentního chování se u nich objevují také stereotypní či nepřiměřené gesta a pohyby. Velice rychle střídají afiliativní a vyhýbavé projevy ve vztahu k pečující osobě, nebo je podivně kombinují. Výraz tváře někdy vykazuje známky deprese, zmatenosti či naopak apatie. Mohou také vykazovat otevřený strach z pečující osoby. toto chování vysvětlují výzkumy, které prokázaly, že tyto děti bývají často oběťmi týrání či zneužívání. Jejich desorientované chování tedy může být obrannou strategií (Crittenden, cit. dle Kulísek, 2000). 26

32 Bartholomewová spolu s Horowitzovou (1991) vysvětlují, že dospělí s tmto typem vazby mají negativní model sami sebe i druhých. Často se totiž jedná o jedince, kteří v dětsví prožili nějakou traumatizující zkušenost. Projevuje se u nich tendence vnímat sami sebe jako nehodnotné a zároveň očekávat odmítnutí a nedůvěryhodnost od druhých (odmítající a nedůvěryhodní). Ustrašený typ citové vazby tedy znemožňuje jedinci se účinně chránit před odmítnutím druhými. Těmto jedincům se však v rámci empirické části věnovat nebudu. Jednak proto, že o nich zatím neexistuje tolik dostupných poznatků v oblastech partnerských vztahů, jako o dvou předchozích typech nejisté vazby a také proto, že díky vysoké míře úzkostnosti a vysoké míře vyhýbavosti, která často souvisí s nějakou traumatizující zkušeností z dětství, by bylo těžké tuto skupinu účinně postihnout SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A TEORETICKÝCH VÝCHODISEK PŘEDCHOZÍCH STUDIÍ Množství studií prokázalo, že vztahy s jedinci s nejistou citovou vazbou jsou problematičtější oproti vztahům, kde mají oba jedinci jistou citovou vazbou (citovat studie z konce seznamut.). Otázkou, která již není tak jednoznačně zodpovězena, však zůstává, proč tomu tak je. Jedinci s nejistou vazbou mají prokazatelně narušené některé sociální vlastnosti a dovednosti, které jsou pro vztahy důležité (důvěra v partnera, schopnost přijmout intimitu a závazek,atd.) Otázkou, která bude zajímat mne, je, zda se tento problém projevuje nejen při fungování v již navázaném partnerském vztahu, ale i při samotném výběru partnera. Jinými slovy, zda tyto vztahy nefungují, protože jedinci s takovouto vazbou nejsou schopni udržet stabilní vztah nebo proto, že dělají chybu už v preferencích partnera a vybírají si jedince, se kterými není možné udržet vztah stabilní. Třetí možností je samozřejmě i kombinace obou faktorů, tedy nevhodného výběru a nedostatečných kompetencí pro udržení funkčního vztahu. Pokud by však byl problém již v samotném výběru, dalo by se předpokládat, že jedinci s ambivalentní citovou vazbou budou preferovat některé konkrétní vlastnosti, stejně tak jako jedinci s úzkostnou citovou vazbou budou preferovat některé jiné vlastnosti. Přičemž by se konkrétní soubory preferovaných vlastností obou skupin s nejistou vazbou měly lišit od souboru vlastností, které preferuje skupina jedinců s jistou citovou vazbou. V reálu se 27

33 samozřejmě může jednat i o určitou preferovanou míru některých vlastností než pouze o jejich přítomnost či nepřítomnost. III. EMPIRICKÁ ČÁST 1. CÍL VÝZKUMU Existuje množství studií zabývajících se výběrem partnera a jeho preferovanými charakteristikami (Buss, Barnes 1986,1989; Hazan, Shaver 1987,aj.). Studií propojujících výběr partnera a souvislost scitovou vazbou už je podstatně méně. Jejich vzorek tvoří jak manželé, tak nesezdané páry i jedinci, kteří volí na základě představy. Většinou přitom využívají původní tříkategoriální dělení podle Hazanové a Shavera (1987), kteří zkoumali jako jedni z prvních milostné vztahy v dospělosti.tyto studie zjednodušeně řečeno uvádí tři základní typy hypotéz. Předpoklad similarity: Jedinci hledají partnera se stejným typem vazby Předpoklad komplementarity: Jedinci hledají partnera s opačným typem vazby (u nejistých typů) Jistota: Všichni jedinci hledají partnera s jistou citovou vazbou. Z těchto předpokladů v zásadě vyplývá, že jedinci s jistou citovou vazbou hledají také jisté jedince. Tento předpoklad se potvrzuje napříč studiemi. Pro obě další zmíněné vazby dosud neexistuje jednotný názor na to, jak volí partnera (Holmes, Johnson, 2009). Přitom Latty-Mann a Davis (1996), kteří se ve studii zabývají preferencí partnera na základě citové vazby, navrhují zkoumat partnerské preference ne podle tradičních mechanismů komplementarity a similarity jako doposud, ale s ohledem na teorii attachmentu. Nenalezla jsem však žádnou studii, která by se nezajímala pouze o volbu na základě citové vazby, ale přímo o konkrétní preferované osobnostní vlastnosti. Přitom by se dalo říct, že právě soubor osobnostních charakteristik partnera, jeho chování a sociální dovednosti jsou tím, co stojí na pozadí vnímané citové vazby a u spousty měřících metod jsou přímo tím, podle čeho získaný typ citové vazby měříme. Cílem této práce tedy je návrat k tomuto mezičlánku, který z mého pohledu stojí mezi výběrem partnera ovlivněného citovou vazbou. V emirické části práce budu zjišťovat, zda se preference skupin jedinců se stejnou citovou vazbou projevují i na konkrétní rovině osobnostních charakteristik partnera. A především, zda tyto 28

34 preference vstupují uvědomovaně do počátečních fází výběru a hodnocení partnera a promítají se tedy do představy o hledaném protějšku VÝZKUMNÉ OTÁZKY A HYPOTÉZY Na základě výše zmíněného lze tedy položit následující dvě výzkumné otázky: VO: Liší se preferované osobnostní charakteristiky při výběru partnera pro jednotlivé typy attachmentu? VO2: Vybírají si jedinci s nejistou citovou vazbou v souladu s teorií citové vazby? Na základě poznatků s výše uvedených výzkumů a uvedené teorie je možné formulovat následující hypotézy, rozdělené do 6 oblastí partnerského života. 1. Oblast pro vyhýbavé: opora H1a: S rostoucí mírou vyhýbavosti se snižuje důležitost mít oporu v partnerovi. H1b: S rostoucí mírou vyhýbavosti bude stoupat preference partnera, který nepomáhá s řešením problémů. 2. Oblast pro vyhýbavé: racionalita H2a: S rostoucí mírou vyhýbavosti bude stoupat preference partnera orientovaného na práci před partnerem orientovaným na rodinu. H2b: S rostoucí mírou vyhýbavosti bude stoupat preference partnera rozhodujícího se rozumově před pocitově se rozhodujícím. 3. Oblast pro vyhýbavé: svoboda H3a: S rostoucí mírou vyhýbavosti bude stoupat preference partnera udržujícího si osobní svobodu. H3b: S vyšší mírou vyhýbavosti se bude snižovat důležitost mít ohleduplného partnera 1. Oblast pro úzkostné: posilování sebehodnocení H4a. : S rostoucí mírou úzkostnosti bude stoupat preference partnera, který není kritický. 29

35 H4b: S rostoucí mírou úzkostnosti bude stoupat preference přímých projevů lásky před nepřímými. 2. Oblast pro úzkostné: závislost H5a: S rostoucí mírou úzkostnosti bude stoupat preference partnera obětujícího se pro vztah. H5b: S rostoucí mírou úzkostnosti bude stoupat preference vzájemné závislosti ve vztahu. 3. Oblast pro úzkostné: otevřenost H6a:S vyšší mírou úzkostnosti bude růst důležitost mít předvídatelného a čitelného partnera. H6b: S vyšší mírou úzkostnosti bude růst míra preference partnera, který sdílí své pocity. 2. DESIGN VÝZKUMU Vymezení proměnných: Globální citová vazba(nezávislá proměnná) je pouto získané v raném dětství k primární pečující osobě. Preferované vlastnosti partnera (závislá proměnná) jsou konkrétní osobnostní charakteritiky (viz příloha č. 5- dvojstupňový čočkový model), které by si respondenti přáli najít u ideálního romantického partnera. Tyto charakteristiky budou v dotazníku reprezentovat přídavná jména označující vlastnosti nebo výroky vysvětlující chování partnera. Ve své práci se budu zabývat pouze čtvrtým rysem dvojstupňového čočkového modelu nazvaným jako kapacita pro kooperaci v partnerském vztahu (capacity for cooperative relationship). Jako jediný ze všech uváděných rysů totiž může být ovlivněn citovou vazbou. Konkrétní projevy tohoto rysu zahrnuje dotazník partnerských preferencí, který by mi měl umožnit zjistit, jakou osobnost (personality) jedinci vyhledávají na základě své citové vazby. Pro sběr dat jsem se rozhodla využít internetového výkumu. Tato metoda však s sebou přináší i mnohá úskalí. Oproti osobnímu, má internetový výzkum velkou 30

36 nevýhodu, jednak v nemožnosti kontrolovat návratnost a v nemožnosti dostatečně informovat respondenty. Získat tak informovaný souhlas, jak tomu bývá u osobních průzkumů se jeví být problematičtější, přestože z etického hlediska je důležité, aby respondenti byli dostatečně informovaní. Dalším problémem je nemožnost kontrolovat s jakým poselstvím se šíří odkaz na dotazník prostřednictvím lavinového výběru. Z důvodu zvýšení důvěryhodnosti a možnosti respondenty dostatečně a jednotně informovat jsem pro svům výzkum vytvořila webové stránky 3 jejichž podobu je možné najít v příloze. Tyto stránky obsahovaly jak základní informace a odkaz na dotazník, tak informace o mě, knihu návštěv, která sloužila pro zpětnou vazbu k dotazníku a prostor pro případné dotazy. Zároveň má tato stránka sloužit k uveřejnění některých důležitých výsledků s laickým komentářem, po skončení průzkumu. 3. POUŽITÉ METODY 3.1 RELATIONSHIP STRUCTURE QUESTIONNAIRE(RSQ). RSQ je sebehodnotící metoda umožňující zjištění citové vazby (Fraley, n. d.). Jedná se o dotazník, který v roce 2000 vytvořil na základě metody The Experiences in Close Relationships-Revised (ECR-R) R,Ch, Fraley (Brumbaugh, Fraley, Heffernan, Vicary, 2011). Tento dotazník umožňuje narozdíl od ECR-R zjistit podobu citové vazby ke konkrétním lidem. Skládá se z 9 položek, na které respondent odpovídá čtyřikrát. Jednou ve vztahu k matce, poté k otci, k partnerovi a k nejlepšímu příteli. Výroky jsou hodnoceny v sedmi bodové škále od naprosto nesouhlasím po naprosto souhlasím. Zprůměrování odpovědí poté umožňuje zjistit globální citovou vazbu. Do češtiny byl tento dotazník kompletně přeložen v diplomové práci Schlesingerové (2009), která využila překladu položek z ECR-R (diplomová práce Dvorské, 2008). Míra vnittřní konzistence dotazníku je vyšší nebo rovna hodnotě 0, 89 (Cronbachovo alfa ) pro škálu úzkosti i vyhýbání se4 (Fraley et al., 2011). Dotazník je tedy možné považovat za poměrně vysoce konzistentní. Pro můj výzkumný účel jsem se rozhodla použít pouze polovinu tohoto dotazníku, tedy 9 položek ve vztahu k matce a otci. Menší počet položek 3 4 Dotazník zatím není standardizován pro ČR, takže se jedná o zahraniční údaj 31

37 by měl odradit méně respondentů a návratnost by tak měla být vyšší. Zprůměrováním těchto položek bych měla získat globální citovou vazbu k rodičům DOTAZNÍK NA PARTNERSKÉ PREFERENCE. Partnerské přeference jsem zjišťovala pomocí nově vytvořeného dotazníku pro tyto účely. Většina dotazníků obsahovala buď pouze 18 obecných položek (studie Busse a Barnse 1989, 2001, Goodwina 2001) nebo naopak 76 položek(buss 1986). Všechny tyto dotazníky zahrnovaly i otázky týkající se socio-kulturních preferencí a fyzické atraktivity. Jak jsem již zmínila v teoretickém úvodu, tato studie se zaměřuje pouze na preferované vlastnosti, takže výše zmíněná dvě kritéria, které dotazníky zahrnovaly, byly pro moje účely nadbytečná Východiska pro tvorbu nového dotazníku Nový dotazník byl vytvořen na základě 3 zdrojů. Prvním byl komplexní dotazník Busse a Barnse z roku Tento dotazník obsahuje 9 podoblastí. Pro účely tohoto dotazníku jsem použila pouze dvě relevantní oblasti: Laskavý-ohleduplný ( Kindconsiderate ) a Přizpůsobivý-tolerantní ( Easygoing-adaptable ). Dalším dotazníkem, který se stal podkladem tomuto byl dotazník, který použila ve své diplomové práci Bc. Radana Šrubařová. Tento dotazník obsahoval mj. sémantický diferenciál s dichotomickou škálou. Z tohoto dotazníku jsem použila položky, které souvisely s osobními vlastnostmi. Poslední inspirací pro vytváření dotazníku se stalo Johari a Nohari okno (the johari/nohari window) vytvořené Josephem Luftem a Harry Inghamem roku Jedná se o seznam 56 negativních a pozitivních vlastností. Takto sestavený dotazník se skládal ze dvou částí. V první části posuzovali respondenti jak moc je pro ně důležitý určitý výrok nebo vlastnost pomocí sémantického diferenciálu od 1-6, kdy na jedné straně škály vždy stálo absolutně důležité a na druhé straně naprosto nedůležité. V druhé části se měli rozhodnout mezi dvěma protikladnými vlastnostmi nebo výroky. Pro přehlednost jsem zde opět zvolila sémantický diferenciál a protikladné výroky umístila na opačné konce. U této otázky jsem využila škálu 1-7, kdy jsem respondenty požádala, aby možnost 4 volili jen v případě, kdy se nejsou schopni přiklonit ani k jedné straně škály Ověřování dotazníku 32

38 Před použitím dotazníku jsem jej pilotně otestovala na 57 dobrovolných respondentech ze serveru vyplnto.cz. Na základně pilotního testování jsem dotazník upravila a vyřadila položky, které se zdály být preferované obecně, nebo vykazovaly jen velmi malý rozptyl hodnot. Proběhl také přesun otázek mezi první a druhou částí. Aby byla zajištěna co největší možná validita dotazníku, byl takto upravený dotazník prezentován na dvou desetičlených focus groups. Obě skupiny se skládaly převážně s vysokoškolských studentů, ale díky velkému spektru škol, které studovali se ve skupině sešlo mnoho rozdílných názorů a pohledů, což považuji za velmi přínosné. Participanti měli za úkol tento dotazník napřed vyplnit a zaznamenat si pojmy, nebo otázky, které jim přijdou z obsahového i formánlího hlediska nejasné nebo nejednoznačné. Tyto otázky jsme poté v diskuzi společně konzultovali a zamýšleli se nad konotativními významy slov. Díky těmto komentářům jsem upravila formální stránku dotazníku, aby byla pro všechny naprosto srozumitelná. Po konzultaci jsem z dotazníku vyřadila některé nejasné pojmy jako laskavý partner, psychicky silný partner aj a nahradila je konkrétnějšími. Některé položky byly také přesunuty z dichotomické škály do první části dotazníku a naopak. U položek v druhé části jsem upravila dimenze tak, aby byly vnímány opravdu jako protikladné. Také jsem testovala srozumitelnost sedmibodové škály v první části dotazníku. Účastníky jsem požádala, aby napsali slovní hodnocení škály, tak jak ji vnímají oni. I když si většina odpovídajících představovala položky 6,5,4,3,2, ke kterým nebyly přiřazeny slovní vyjádření velmi podobně, bylo možné najít v nich jistý překryv. Protože jsem kvůli přehlednosti 5. chtěla šířku škály ponechat, nahradila jsem čísla slovním vyjádřením. Podrobnější zápis z focus groups je možné najít v příloze SBĚR DAT Dotazník byl umístěn na český server Vyplňto.cz v prámci placeného balíčku služeb Premium, který umožňuje zobrazit dotazník bez reklamy. K dotazníku byl umožněn přístup pouze přes poslaný odkaz a nebyl veřejný. Tímto krokem jsem chtěla zamezit znehodnocení vzorku ze strany náhodných příchozích 6 přestože jsem si tím podstatně omezila možnost získat další respondenty 7. 5 Dotazník RSQ, který předcházel při vyplňování tomuto, totiž používá stejně širokou škálu 6 Server propaguje dotazníky na poměrně specifických stránkách jako bugemos.cz aj. 7 Vyplňto umožňuje svým platícím uživatelům získat několik set respondentů během jednoho týdne 33

39 Odkaz na dotazník byl umístěn na webových stránkách, které obsahovaly informace o výzkumu. Tento akt se ukázal jako užitečný, protože mnoho respondentů mělo nějaké ohlasy k dotazníku a zajímalo se o výsledky. Dotazník byl otevřen pro vyplňování v týdnu od 2. do 8. dubna Pro jeho šíření jsem se rozhodla využít lavinový výběr. Primární šíření proběhlo hned z několika zdrojů (v závorce je uvedená přibližná velikost cílové skupiny, ze které se rekrutovali respondenti): pomocí zpráv mým přátelům na facebooku s žádostí o další šíření a sdílení (180) po u bývalým spolužákům ze ZŠ a SŠ em(50) po u bvalým spolužákům z Esf ( y získány prostřednictvím služby spolužáci)(80) po facebooku do různých zájmových skupin, ve kterých sama vystupuji (instruktoři konkrétní lyžařské školy(40), volejbalisté(30), účastníci zdravokurzu(30), studenti mediálních studií a žurnalistiky(140), příznivci saunování(30), skupina animátorů a studentů při Salesiánském středisku dětí(50) šíření po facebooku na stránky serverů vyplnto.cz (761 ale reálně mnohem méně) a dotaznicek.sk (561 ale reálně mnohem méně) rozposlání em na skupinu mých kolegů- instruktorů v lanovém centru(50) umístění na vývěsku v Is.muni.cz určenou pro dotazníky (neodhadnuto) umístění do diskuzního fóra-plkárny is.muni.cz týkajícího se diskuze okolo závěrečných prací (30) na ovou konferenci studentů 4. ročníku architektury (30) y do oddílu Vlčata (20) Univerzální znění dopisu, který byl odesílán em, je přiloženo v příloze. Na facebook byla vždy umístěna žádost o vyplnění s krátkým komentářem a odkazem. Návratnost dotazníku 8 byla 78%. A 83% respondentů se do dotazníku dostalo přes zmíněné webové stránky. 4. VÝZKUMNÝ SOUBOR 8 počítaná podle počtu lidí, kteří dotazník nebo jen úvodní stranu zobrazili, ale nevyplnili 34

40 4.1 METODA VÝBĚRU VZORKU Jelikož byl dotazník realizován pomocí webového rozhranní, byl tomu přizpůsoben i výběr vzorku. Jak vysvětluje Širůček (2010) výhody testování pomocí počítače jsou zřejmé, zadavatel má možnosti okamžitě evidovat odpovědi respondentů a v reálném čase vyhodnocovat výsledky šetření, uchovávat takřka neomezené množství dat a možnost provádět vyšetření na dálku. Proto jsem se i já rozhodla pro internetový výzkum. Pro výběr vzorku jsem použila jednu z nejčastěji používaných metod v kontextu internetových dotazníku, tedy lavinový výběr (snowball technique). Zřejmou nevýhodou tohoto výběru je nemožnost kontrolovat návratnost, malé povědomí o respondentech a nereprezentativnost vzorku, protože se nejedná o náhodný výběr. I přes zmíněné nevýhody jsem však tuto metodu použila, protože byla za daných podmínek schopna mi zajistit největší možný vzorek. Jak uvádí Břicháček (cit dle Kulísek, 2000) procentuální zastoupení nejistých citových vazeb v populaci je menší než zastoupení jistých jedinců. V USA můžeme identifikovat okolo 12% ambivalentních jedinců a stejné procento vyhýbavých. Oproti tomu v Německu žije okolo 40% vyhýbavých a 11% ambivalentních jedinců. Podle Golberga 1997 je v populaci přibližně 20% vyhýbavých jedinců a 11-15% ambivalentních. Pro účel této studie není směrodatné přesné zastoupení nejistých typů v české populaci, avšak dle výše uvedených poznatků se zdá, že se jedná o menšinové až marginální (v případě 4. typu vazby) jedince. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz se tedy stala důležitým kritériem právě velikost vzorku, která by nabídla dostatečný počet jedinců s oběma nejistými typy vazby. Nereprezentativní vzorek je ostatně obecným problémem internetových výzkumů, protože není zkoumán výběr z obecné populace, ale pouze výběr ze subpopulace uživatelů internetu. V kontextu cílové populace lidí, vě věku od let, kteří nejsou ani nebyli ženatí/vdaní/, bych to však nepovažovala za markantní problém. Dle mezinárodních údajů z roku 2007 používalo v tomto roce internet 81% Čechů ve věku od let 9? Vzhledem k tomu, že tento trend i před rokem 2007 markantně rostl a můžeme pozorovat nárůst alespoň o 5% již od roku 2005, je pravděpodobné, že dnes je toto číslo ještě o několik procent vyšší. Tuto mou domněnku podporují i data Českého 9 zdroj: 28search%20in%20Issues%29 35

41 statistického úřadu 10. Ten eviduje k lednu % uživatelů u ve věkovém rozmezí let (avšak dnes je tato věková skupina již o 3 roky starší tj let) a 71% lidí v tomto věku využívalo v roce 2009 diskuzní fóra, chat a sociální sítě. Troufám si říct, že dnes bude toto číslo větší, protože zejména sociální síť facebook zaznamenala v posledních čtyřech letech velký nárůst uživatelů. Na základě výše uvedených dat se dá předpokládat, že rozdíl mezi obecnou populací dvaceti až třicetiletých a populací takto starých uživatelů internetu nebude větší než 10% rozdíl. Co považuji za větší problém nereprezentativnosti vzorku je sociodemografické rozložení této subpopulace. Podle výsledků zveřejněných průzkumem netmonitor 11 patří mezi uživatele internetu ve větší míře středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní lidé a v menší míře lidi vyučení, či lidé pouze se základním nebo žádným vzděláním a obecně tedy lidé s vyššími příjmy. Domnívám se však, že vyšší přítomnost těchto sociodemografických charakteristik ve výzkumném vzorku by neměla významně ovlivnit preferované vlastnosti partnera ani citovou vazbu. 4.2 CHARAKTERISTIKY VZORKU Kritériem pro výzkumný vzorek byl věk let a neexistence manželského svazku ani v minulosti. Po vyřazení 123 nevyhovujících kandidátů vzorek čítal 1101 respondentů. Jejich rozdělení podle pohlaví zobrazuje tabulka č. 2. Tabulka 2: Pohlaví respondentů Frequency Percent Valid muž ,1 žena ,9 Total ,0 Největší část respondentů tvořila skupina od 21 do 26 let. Rozložení respondentů podle věku s ohledem na pohlaví zobrazují následující histogramy 10 zdroj: 11 zdroj: 36

42 Tabulka 3: Histogram věkového rozložení vzorku Většinu vzorku tvořili studenti, což se dalo v souvislosti se zkoumaným obdobím mladší dopělosti a vzhledem k věkovému rozložení očekávat. Nadpoloviční většina respondentů tedy udávala nejvyšší dosažené vzdělání SŠ s maturitou. Tabulka 4:Četnost studujících a pracujících Tabulka 5:Nejvyšší dosažené vzdělání Frequency Percent Valid jiné 9,8 pouze studuji/cítím se jako student pracuji/cítím se spíš jako pracující ,0 Total ,0 Frequency Percent Valid ZŠ 20 1,8 SŠ ,8 VOŠ 18 1,6 Bc ,0 Mgr ,8 Total ,0 - Protože Současný vztah může mít dopad na preference, které respondent uvádí (Holmes, Johnson, 2009), stejně tak jako vztah vztah kratší jednoho roku, obvykle ve fázi zamilovanosti (Plaňava, 1988) a obcně lze říct, že zkušenosti se vztahy mohou formovat naše preference, respondenti odpovídali i na otázky ohledně vztahových zkušeností. Následující charakteristiky se pro ženy ani muže významně nelišily (mimo většího počtu zadaných žen ve vzorku), proto je uvedu souhrně. 37

43 Tabulka 6: Aktuální vztah Tabulka 7: Zkušenosti s bydlením Vali d Frequency % nezadaný ,0 ve vztahu méně než měsíc 27 2,5 ve vztahu méně než rok ,4 ve vztahu déle než rok ,1 Total ,0 Frequency Percent Valid 6,5 ne ,1 ano, méně než rok ,5 ano,déle než rok ,8 Total ,0 Tabulka 8: Počet předchozích vážných vztahů Frequency Percent Valid žádný , , , , ,9 5 a více 14 1,3 nenavazuji vážné vztahy 21 1,9 Total ,5 Missing 6,5 Total ,0 Abych měla přehled o schopnosti navazovat dlouhodobé vztahy, ptala jsem se také na nejdelší vztah repondentů. Průměrný nejdelší vztah mého vzorku je 33 měsíců. Data jsou ale pozitivně sešikmena a lze si všimnout poměrně velkého množství respondentů, kteří ještě déletrvající vztah neměli (nebo se jim doba jednoduše nechtěla počítat a tak napsali nulu přestože se jednalo o jednu z dobrovolných otázek). Bližší rozložení ukazuje následující histogram. Tabulka 9: Trvání nejdelšího vztahu N Valid 1076 Missing 25 Mean 33,26 Median 30,00 Mode 24 38

44 5. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DAT Data byla zpracována kvantitativními metodami pomocí programu SPSS 15 a MS Office Excel Vzorek obsahoval 1204 respondentů z nichž byly vyřazeni respondenti, kteří nesplňovali podmínku věku, tedy let (89), dále ženatí/vdaní (10) a rozvedení (2) a také respondenti s příliš krátkým časem vyplňování (pod 3 minuty) a zároveň příliš jednostrannými odpověďmi (2). Z takto vytříděných dat byly poté vypočítány nové proměnné. Úzkostnost a vyhýbavost pro matku a pro otce a jejich zprůměrováním i globální úzkostnost a vyhýbavost. Cronbachovo alfa pro tyto škály bylo pro úzkostnost k matce 0,709 a 0,806 pro úzkostnost k otci. Pro škály vyhýbavosti bylo 0,901 pro matku a 0,903 pro otce. Vnitřní konzistence škál pro vybraný vzorek je tedy dobrá. Protože jsem se chtěla vyhnout ztrátě informací průměrováním obou škál k matce a otci do globální, zjišťovala jsem, jak daleko jsou od sebe vzdáleny souřadnice pro citovou vazbu k matce a k otci. Ukázalo se, že v globálním měřítku je podstatně méně ambivalentních jedinců, protože ambivalentní vztah k jednomu z rodičů a často vyhýbavý vztah k druhému zařazují jedince jako globálně jistého nebo desorganizovaného. Proto byla zjištěna míra korelace vyhýbavosti a úzkostnotnosi k matce i otci s globálními charakteristikami. (viz. následující tabulka) korelace globální vyhýbav ost globální úzkostn ost vyhýbavo st k otci uzkostno st k otci vyhýbavo st k matce úzkostno st k matce globální vyhýbavost 1,278(**),823(**),254(**),812(**),235(**) globální úzkostnost,278(**) 1,261(**),900(**),193(**),859(**) vyhýbavost k otci,823(**),261(**) 1,315(**),337(**),131(**) uzkostnost k otci,254(**),900(**),315(**) 1,097(**),549(**) vyhýbavost k matce úzkostnost k matce,812(**),193(**),337(**),097(**) 1,255(**),235(**),859(**),131(**),549(**),255(**) 1 **. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Tato korelace nebyla v některých případech příliš vysoká a obzvlášť u ambivalentních jedinců bylo zprůměrování obou údajů do globální charakteristiky často zkreslující. Stejně tak se stávalo, že se míra korelace globálních charakteristik a 39

45 odpovědí na partnerské otázky 12 v dotazníku podstatě lišila od míry korelace dané charakteristiky pouze k jednomu z rodičů. (viz tabulka č. 3 - přílohy). Proto bylo s danými proměnnými pracováno odděleně a pro všechny stěžejní analýzy byly výsledky interpretovány s ohledem na vazbu k matce, otci a případně i globální. Pouze v případě doplňkových zohledněných korelací bylo pro zjednodušení pracováno pouze se souhrnou charakteristikou globální citové vazby. Poté byla zjišťována normalita rozložení proměnných. Většina proměnných se blížila normálnímu rozložení. Další podmínky (Field, 2000) pro možnost pracovat s daty jako s parametrickými, tedy homogenita rozptylu, nezávislost dat a intervalová povaha dat byly splněny. A protože vzorek byl poměrně velký (n= 1101), byly dále použity parametrické metody. V dalším kroku bylo T-testem pro dva nezávislé výběry zjištěno, zda existují signifikantní rozdíly v odpovědích na partnerské otázky s ohledem na pohlaví. Bylo zjištěno, že u 20 z 26 otázek, jsou pro 95% hladinu spolehlivosti signifikntní rozdíly pro muže a ženy. Dále jsem tedy s těmito kategoriemi pracovala odděleně. Pomocí ANOVy jsem dále testovala, zda jsou signifikantní rozdíly mezi věkovými skupinami. Zde se žádný rozdíl neprokázal. Následně jsem použila Paersonův korelační koeficient a korelovala jsem obě škály (vyhýbavost a úzkostnost) pro všechny tři typy citové vazby s partnerskými otázkami. Protože v 1. typu partnerských otázek byla vyjadřována míra nedůležitosti daného výroku, pro potřeby korelace jsem je překódovala tak, abych korelovala míru důležitosti výroku. Abych zjistila, zda tyto korelace platí i pro jednotlivé kategorie citové vazby, rozhodla jsem se v dalším kroku zohlednit i druhou dimenzi a vytvořit tzv. zohledněné korelace. Pro tyto korelace jsem se zaměřila pouze na globální citovou vazbu. Vytvořila jsem podvzorek jedinců, kteří měli skór globální úzkostnosti max. 3,5 13 a tento podvzorek jsem korelovala se škálou vyhýbavosti. Druhý podvzorek byl složen z jedinců, jejichž skór na škále vyhýbavosti nepřesáhl 3,5. Tento podvzorek jem korelovala se škálou úzkostnosti. Protože zohledněné korelace až na výjimky neprokázaly žádné bližší souvislosti, rozdělila jsem jednotlivce podle dosažených skórů na obou škálách do skupin a 12 Partnerské otázky je označení pro otázky na partnerské preference v druhé části dotazníku. 13 Tato hranice se ukázala na základě rozložení vzorku jako nejoptimálnější i pro rozdělení do 4 kategorií, které je vysvětleno o dva odstavce níže. 40

46 porovnávala rozdíly ve skupinách pomocí ANOVy a následného post- hoc testu. Pro porovnání jednotlivých skupin byl použit Tamhane s T2 post- hoc, který umožňuje srovnání skupin s rozdílným rozptylem Fraley(n.d.) dělí na základě odpovědí v RSQ jedince do čtyř kategorií, podle středové souřadnice, která je vždy na obou osách umístěna uprostřed, tj u skóru 4(viz. obr.3). Při zobrazení svého vzorku na scatterplotu, se mi však velká část vzorku (cca 30%) umístila přímo na jednu z os popřípadě velmi blízko ní. Protože jsem chtěla zamezit zkreslení ze strany těchto nevyhraněných jedinců, byli přiřazeni do zvláštní kategorie (99) a dále s nimi nebylo pracováno. Jako nejoptimálnější hranice mezi vyhraněností a nevyhraněností se ukázaly hodnoty 3,5 a 5,5 na obou osách(viz. obr.3) Konečné počty lidí v takto upravených skupinách zobrazují tabulky v následující kapitole. 6. VÝSLEDKY 6.1 DESKRIPTIVNÍ STATISTIKY Následující tabulka reprezentuje rozložení ve vzorku podle citové vazby, tak jak je používá Fraley(n.d.). V mém vzorku bylo 63% jistých jedinců, 30,2% vyhýbavých, 2,7% ambivalentních a 4% desorganizovaných. Následující grafy zobrazují rozložení vyhýbavosti a úzkostnosti ve vzorku. globální citová vazba Četnost Procenta Jistá ,0 Ambivalentní 30 2,7 Vyhýbavá ,2 Desorganizovaná 44 4,0 Celkem ,0 Obrázek 4: Rozložení globální vyhýbavosti a úzkostnosti pro muže a ženy 41

47 Obrázek 3: Scatterplot rozdělení do 4 skupin podle dimenze vyhýbavosti a úzkostnosti na příkladu globální citové vazby : Černá osa ukazuje dělení podle Feeneho(n.d.). Modré osy ukazují rozdělení na 4 skupiny na základě souřadnice 3,5 a skupinu nevyhraněných, pohybujících se blízko obou os. Následující tabulky ukazují četnosti v takto rozdělených skupinách. Tab 2: Globální citová vazba podle pohlaví globální cv Frequency Percent globální cv Frequency Percent jistí 142,0 36,7 jistí 366,0 51,3 ambivalentní 5,0 1,3 ambivalentní 6,0 0,8 vyhýbaví 93,0 24,0 vyhýbaví 97,0 13,6 desorg. 5,0 1,3 desorg. 9,0 1,3 nevyhranění 142,0 36,7 nevyhranění 236,0 33,1 Total 387,0 100,0 Total 714,0 100,0 1 - Vaše pohlaví = muž 1 - Vaše pohlaví = žena 42

48 * světle šedě jsou označeny obzvláště malo početné skupiny Tab.3 Citová vazba k matce podle pohlaví cv k matce Frequency Percent cv k matce Frequency Percent jistí 190,0 49,1 jistí 468,0 65,5 ambivalentní 6,0 1,6 ambivalentní 14,0 2,0 vyhýbaví 82,0 21,2 vyhýbaví 85,0 11,9 desorg. 3,0 0,8 desorg. 12,0 1,7 nevyhranění 106,0 27,4 nevyhranění 135,0 18,9 Total 387,0 100,0 Total 714,0 100,0 1-Vaše pohlaví = muž 1 - Vaše pohlaví = žena * světle šedě jsou označeny obzvláště malo početné skupiny Tab.4 Citová vazba k otci podle pohlaví cv k otci Frequency Percent cv k otci Frequency Percent jistí 127,0 32,8 jistí 280,0 39,2 ambivalentní. 4,0 1,0 ambivalentní 9,0 1,3 vyhýbaví 110,0 28,4 vyhýbaví 144,0 20,2 desorg. 15,0 3,9 desorg. 40,0 5,6 nevyhranění 131,0 33,9 nevyhranění 241,0 33,8 Total 387,0 100,0 Total 714,0 100,0 1 - Vaše pohlaví = muž 1 - Vaše pohlaví = žena * světle šedě jsou označeny obzvláště malo početné skupiny 6.2 VZTAH MEZI CITOVOU VAZBOU A PREFERENCEMI NA DIMENZIONÁLNÍ ÚROVNI V první částí jsem pomocí korelační analýzy ověřovala hypotézy. V tabulce jsou tmavě šedě vyznačeny míry korelace pro 99% hladinu spolehlivosti a světle šedě pro 95% hladinu spolehlivosti. Všechny hypotézy však budu ověřovat jednotně pro 95% hladinu spolehlivosti. 1. OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: OPORA H1a: S rostoucí mírou vyhýbavosti se snižuje důležitost potřeby mít oporu v partnerovi. Pro muže se tato hypotéza potvrdila pouze ve vztahu k matce. Pro ženy se zdá být určujícím vyhýbavost obecně, protože se tato hypotéza potvrdila pro všechny tři typy vazby. H1b: S rostoucí mírou vyhýbavosti stoupá preference partnera, který nechá problém vyřešit samostatně. 43

49 Pro muže se tato hypotéza potvrdila napříč všemi třemi typy vazby. Pro ženy je určující pouze vyhýbavost k matce a globální. Č. OT. MUŽI 2V ŽENY 2V MUŽI 5 ŽENY 5 míra důležitosti výroku/příklon k druhému výroku V:Partner/ka mi musí být oporou ve stresových situacích. V:Partner/ka mi musí být oporou ve stresových situacích. H1a H1b pomáhá mi řešit problémy( )nechá mě problém vyřešit samostatně pomáhá mi řešit problémy( )nechá mě problém vyřešit samostatně vyhýbavost k matce vyhýbavost k otci -0,116-0,024-0,082-0,156-0,075-0,142 0,188 0,128 0,187 0,136 0,058 0,120 globální vyhýbavost 2. OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: RACIONALITA H2a: S rostoucí mírou vyhýbavosti stoupá preference partnera orientovaného na práci před partnerem orientovaným na rodinu. Tato hypotéza se potvrdila pouze pro muže. Vliv však má vyjímečně vyhýbavý vztah k otci a globální vazba. H2b: S rostoucí mírou vyhýbavosti stoupá preference partnera rozhodujícího se rozumově před pocitově se rozhodujícím. Tato hypotéza se potvrdila pouze pro ženy, určujícím pro tuto oblast je opět vyhýbavý vztah k otci a globální vazba. MUŽI ŽENY MUŽI ŽENY Č. OT míra důležitosti výroku/příklon k druhému výroku vyhýbavost k matce vyhýbavost k otci globální vyhýbavost H2a je zaměřený na práci( ) je zaměřený na rodinu -0,098-0,128-0,136 je zaměřený na práci( ) je zaměřený na rodinu -0,058-0,035-0,057 H2b rozhoduje se pocitově ( )rozhoduje se rozumově 0,012-0,088-0,048 rozhoduje se pocitově ( )rozhoduje se rozumově 0,073 0,101 0, OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: SVOBODA H3a: S rostoucí mírou vyhýbavosti stoupá preference partnera udržujícího si osobní svobodu. 44

50 Tento vztah se potvrdil jak pro ženy(slaběji) tak pro muže. H3b: S Vyšší mírou vyhýbavosti se snižuje důležitost potřeby mít ohleduplného partnera. Pro tuto hypotézu se opět ukázal jako nejvíce určující vztah k matce. Korelace pro vztah k matce se ukázaly pro obě pohlaví jako silnější než pro globálbí vazbu. Hypotéza se tedy potvrdila. MUŽI 1 Č.Ot. míra důležitosti výroku/příklon k druhému výroku H3a obětuje vše vztahu ( )preferuje svou osobní svobodu vyhýbavost k matce vyhýbavost k otci 0,130 0,067 0,116 globální vyhýbavost obětuje vše vztahu ( )preferuje svou ŽENY 1 osobní svobodu 0,080-0,019 0,037 H3b MUŽI 5V V:Partner/ka ke mně musí být ohleduplný/á -0,239-0,032-0,157 ŽENY 5V V:Partner/ka ke mně musí být ohleduplný/á -0,160-0,063-0, OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: POSILOVÁNÍ SEBEHODNOCENÍ H4a.: S rostoucí mírou úzkostnosti stoupá preference partnera, který není kritický. Pro muže se v této oblasti ukázal jako důležitější úzkostný vztah k matce, pro ženy naopak úzkostný vztah k otci. I globální úzkostnost ovlivňuje tuto preferenci pro obě pohlaví. Hypotéza se tedy potvrdila. Tato hypotéza se potvrdila i přímo pro ambivalentní ženy. Úzkostnost žen, které mají zároveň vyhýbavost menší než 3,5 koreluje s touto preferencí na 95% hladině spolehlivosti. partner by ke mně neměl být kritický( )partner ke mně může být kritický r= -0,130 H4b: S rostoucí mírou úzkostnosti stoupá preference přímých projevů lásky před nepřímými. Tato hypotéza se nepotvrdila MUŽI ŽENY MUŽI Č. Ot. míra důležitosti výroku/příklon k druhému výroku úzkostnost k matce úzkostnost k otci globální úzkostnost H4a partner by ke mně neměl být kritický( ) 9 partner ke mně může být kritický -0,133-0,116-0,135 partner by ke mně neměl být kritický( ) 9 partner ke mně může být kritický -0,057-0,131-0,114 H4b Projevuje mi lásku přímo( )projevuje 3 mi lásku nepřímo 0,015-0,024-0,006 45

51 ŽENY 3 Projevuje mi lásku přímo( )projevuje mi lásku nepřímo -0,055-0,060-0, OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: ZÁVISLOST H5a: S rostoucí mírou úzkostnosti stoupá preference partnera obětujícího se pro vztah. Tato hypotéza se nepotvrdila H5b: S rostoucí mírou úzkostnosti stouát preference vzájemné závislosti ve vztahu. Tato hypotéza se potvrdila pouze pro ženy. S rostoucí mírou úzkostnosti k otci slabě koreluje preference vzájemné závislosti. MUŽI ŽENY MUŽI ŽENY Č. Ot. míra důležitosti výroku/příklon k druhému výroku úzkostnost k matce úzkostnost k otci globální úzkostnost H5a obětuje vše vztahu ( )preferuje svou 1 osobní svobodu -0,022-0,029-0,005 obětuje vše vztahu ( )preferuje svou 1 osobní svobodu -0,003-0,083-0,055 H5b vzájemná závislost ve vztahu( ) 13 nezávislost ve vztahu -0,077-0,076-0,083 vzájemná závislost ve vztahu( ) 13 nezávislost ve vztahu -0,016-0,091-0, OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: OTEVŘENOST H6a:S vyšší mírou úzkostnosti roste důležitost potřeby mít předvídatelného a čitelného partnera. Tato hypotéza se potvrdila pouze pro muže, kde byl nalezen vztah mezi všemi třemi typy vazby a důležitostí této charakteristiky. Tato hypotéza se potvrdila i pro zohledněnou korelaci úzkostnosti mužů, jejichž vyhýbavost byla zároveň měnší než 3,5. V:Partner/ka musí být snadno čitelný/á a předvídatelný/á r= 0,242 H6b: S vyšší mírou úzkostnosti roste míra preference partnera, který sdílí své pocity. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože byl nalezen reciproční vztah. 46

52 Č.Ot. MUŽI 13V ŽENY 13V MUŽI 2 ŽENY 2 míra důležitosti výroku/příklon k druhému výroku H6a V:Partner/ka musí být snadno čitelný/á a předvídatelný/á V:Partner/ka musí být snadno čitelný/á a předvídatelný/á H6b sdílí se mnou své pocity( )nechá si své pocity pro sebe sdílí se mnou své pocity( )nechá si své pocity pro sebe úzkostnost k matce úzkostnost k otci 0,210 0,190 0,216-0,017 0,057 0,028 globální úzkostnost 0,157 0,123 0,151 0,050-0,023 0, VZTAH MEZI CITOVOU VAZBOU A PREFERENCEMI NA KATEGORIÁLNÍ ÚROVNI Většina poznatků o chování ve vztazích v závislosti na citové vazbě pramení z dělení jedinců na 4 základní kategorie (jistí, ambivalentní, vyhýbaví, desorganizovaní). Dimenzionální dělení tedy není dostatečně vypovídající, protože zohledňuje jen jednu dimenzi. Protože zohledněné korelace 14 neukázaly, kromě odpovědi na jednu z hypotéz, žádné prokazatelnější výsledky, rozhodla jsem se zjistit pomocí anovy a post-hoc testů, zda můžeme najít statisticky významené rozdíly mezi jednotlivými skupinami. 1. OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: OPORA V této oblasti byl nalezen signifikantní rozdíl v odpovědích vyhýbavých a jistých respondentů - mužů. Vyhýbaví muži v menší míře preferovali partnera, který jim pomůže vyřešit problém. Tabulka 10: Průměrné skóy pro globální citovou vazbu (Muži) pomáhá mi řešit problémy( )nechá mě problémy vyřešit samostatně Vyhýbavý Jistý Ambivalentní mean 3,7 3,1 1,8 rozdíl V a J rozdíl J x A rozdíl A x V sig. 0,022 0,465 0,148 * světle šedě je označen signifikantní rozdíl 2. OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: RACIONALITA V oblasti racionality byl nalezen signifikantní rozdíl mezi odpověďmi vyhýbavých žen a jistých žen. Jako schopná predikce se zde oproti předchozímu případu ukázala citová 14 tento pojem je vysvětlený v kapitole Zpracování dat 47

53 vazba k matce. Ženy s jistou citovou vazbou k matce tedy preferovaly ve větší míře partnera zaměřeného na rodinu, oproti vyhýbavým ženám. Tabulka 11: Průměrný skór pro citovou vazbu k matce (Ženy) je zaměřený na práci vs. je zaměřený na rodinu ( ) Vyhýbavý Jistý Ambivalentní mean 4,32 4,78 4,43 rozdíl V a J rozdíl J x A rozdíl A x V sig. 0,029 0,925 1,000 * světle šedě je označen signifikantní rozdíl 3. OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: SVOBODA V této oblasti nebyly nalezeny významené rozdíly pro jednotlivé skupiny 1. OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: POSILOVÁNÍ SEBEHODNOCENÍ V této oblasti se jak pro ženy tak pro muže projevily signifikantní rozdíly. Muži s ambivalentní globální citovou vazbou preferovali ve větší míře přímé projevy lásky oproti jistým a vyhýbavým mužům. Pro ženy se ukázal jako více určující vztah k matce. Ženy s ambivalentní vazbou k matce take preferovaly ve větší míře přímé projevy lásky oproti ženám s vyhýbavou citovou vazbou. Rozdíl zde však není tak velký jako u mužů a vzhledem k jistým jedincům se u žen neukázal jako signifikantní. Tabulka 12: Průměrné skóry pro globální citovou vazbu (Muži) Projevuje mi lásku přímo ( ) projevuje mi lásku nepřímo Vyhýbavý Jistý Ambivalentní mean 3,12 2,83 1,60 rozdíl V a J rozdíl J a V rozdíl A x V sig. 0,747 0,038 0,010 * světle šedě je označen signifikantní rozdíl Tabulka 13: Průměrné skóry pro citovou vazbu k matce (Ženy) Projevuje mi lásku přímo( ) projevuje mi lásku nepřímo Vyhýbavý Jistý Ambivalentní mean 3,21 2,74 2,14 rozdíl V a J rozdíl J x A rozdíl A x V sig. 0,060 0,324 0,014 * světle šedě je označen signifikantní rozdíl 48

54 2. OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: ZÁVISLOST V této oblasti se jako v jediné ukázal nejvíce predikce schopným vztah k otci. Muži, kteří měli ambivalentní vztah k otci vyžadovali až v extrémní míře vzájemnou závislost ve vztahu narozdíl od vyhýbavých mužů. Tabulka 14: Průměrné skóry pro citovou vazbu k otci (Muži) vzájemná závislost ve vztahu ( )nezávislost ve vztahu Vyhýbavý Jistý Ambivalentní mean 3,45 3,12 1,5 rozdíl V a J rozdíl J x A rozdíl A x V sig. 0,485 0,065 0,020 * světle šedě je označen signifikantní rozdíl 3. OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: OTEVŘENOST V poslední oblasti se jako signifikantní ukázal rozdíl mezi ženami s vyhýbavou globální vazbou a ženami s jistou globální vazbou. Pro vyhýbavé ženy byla tato vlastnost u partnera podstatně více nedůležitá, než pro ženy s jistou citovou vazbou. Tabulka 15: Průměrné skóry pro globální citovou vazbu (Ženy) V:Partner/ka musí být snadno čitelný/á a předvídatelný/á Vyhýbavý Jistý Ambivalentní mean 4,26 3,89 1,60 rozdíl V a J rozdíl J x A rozdíl A x V sig. 0,018 1,000 0,986 * světle šedě je označen signifikantní rozdíl 7. DISKUZE Prvním zajímavým výsledkem je rozložení typů citové vazby ve vzorku. V původním rozdělení, tak jak je používá Fraley(n.d.), bylo v mém vzorku identifikováno 63% jistých jedinců, 30,2% vyhýbavých, 2,7% ambivalentních a 4% desorganizovaných. Toto rozložení se tedy nejvíce podobalo zjištěnému rozložení z roku 1998 v sousedním Německu, kde žije okolo 40% vyhýbavých a 11% ambivalentních jedinců (Břicháček, cit. dle Kulísek, 2000). Zde je však potřeba poukázat na to, že v tomto rozložení není zohledněn 4. typ vazby. Muži oproti ženám vykazovali v menší míře jistou vazbu (55%) a ve větší míře vyhýbavou (38%) a ambivalentní (3,4%). Mezi ženami byl větší podíl jisté vazby (67,4%) méně vyhýbavých (26%) a o něco méně úzkostných (2,4%). Větší jistota u žen a 49

55 naopak vyšší vyhýbavost mužů je v souladu s doposud zjištěnými poznatky (např. Granot & Mayselessová, 2001). Také vztah k matkám byl obecně jistější a podstatně méně vyhýbavý než k otcům. Na druhou stranu i úzkostnost se častěji projevovala ve vztahu k matce. Tento fakt souvisí s tím, že v českém prostředí se pečující osobou stávají převážně ženy, proto se i citová vazba k matce ukázala v této studii jako obecně více určující pro většinu charakteristik. Větší podíl vyhýbavých jedinců a menší podíl úzkostných ve vzorku může být dán tím, že vzorek byl vybrán z internetové populace, dá se tedy předpokládat, že právě na internetu se bude shromažďovat větší množství vyhýbavých lidí, kteří na rozdíl od ostatních typů vazby netíhnou k interpersonálním vztahům a naopak menší množství úzkostných lidí. Dalším faktorem způsobujícím toto rozložení může být přímo zkoumané období mladší dospělosti. Při reflexi dotazníku mi bylo respondenty sděleno, že v tomto věku již respondenti neprobírají své problémy s rodiči, ale s přítelem/přítelkyní, což zároveň nutně nemusí znamenat, že by měli k rodičům vyhýbavý vztah. Tento názor se shoduje s poznatky Nelisové a Raeho (cit. dle Michalčáková, Lacinová, Bouša & Schlesingerová, 2011), kteří vysvětlují, že v tomto období ustupuje důležitost rodičů do pozadí a jejich místa obsazují partneři a kamarádi. V tomto období tedy více respondentů vykazuje jistý vztah k partnerovi než k rodičům (Michalčáková et al., 2011). Zde tedy narážím na podstatný limit výzkumu, který by pomohla vyřešit sada otázek zaměřená na partnera, přidaná do dotazníku. Je totiž pravděpodobné, že někteří lidé, přestože byli zařazeni jako vyhýbaví, měli v dětství jistou citovou vazbu a nyní mají jistou vazbu k partnerovi, tudíž není důvod myslet si, že by měli volit jinak než jedinci, kteří ve vztahu k rodičům skórovali jako jistí. Co se týče rozložení úzkostnosti a vyhýbavosti, zde je na místě zmínit fakt, že zatímco vyhýbavost měla přibližně normální rozložení, rozložení úzkostnosti bylo pozitivně zešikmené s převahou respondentnů skórujících v úzkostnosti na nejnižší možné hranici (toto v menší míře platilo i pro vyhýbavost žen k matkám). Toto zjištění je plně v souladu s poznatky studie Michalčákové et al. (2011), která použila stejnou metodu pro měření citové vazby. Je tedy možné, že problém pramení ze samotného použití metody ECR - RSQ, která zatím nebyla standardizována pro českou populaci. Mezi další zjištěné poznatky patří i tendence vyhýbavých jedinců volit menší důležitost některých výroků a obecně jejich menší nároky. Přestože Bowlby (2010) 50

56 uvádí v kontextu dětství, že ztráta mateřské postavy vede k reakcím a procesům, mezi které patří kladení nadměrných požadavků na druhé, zdá se, že pro období mladší dospělosti se tato tendence formuje opačně. Zatímco ve studii Busse a Barnse z roku 1996 byla korelace preferencí obou pohlaví oproti minulým letům vyšší, v mém vzorku se preference mužů a žen zásadně lišily. Protože dotazník zmíněných autorů však zahrnoval pouze obecné konstrukty jako vzdělání, finanční zabezpečení apod. nelze říci, že jsou výsledky mé studie s tímto zjištěním v rozporu. Naopak se zdá, že zatímco v těchto obecných preferencích se rozdíl postupem let smazává, v konkrétních preferovaných vlastnostech je pořád výrazný rozdíl podle pohlaví, tak jak jej zmiňují mj. i sociobologické teorie. 7.1 DISKUZE HYPOTÉZ Dotazník pro volbu partnerských preferencí byl konstruován s ohledem na teze teorie citové vazby a z nich také vycházela formulace ověřovaných hypotéz. V praxi tedy jedinci volili buď možnost, kterou by si podle teorie citové vazby měl jedinec s danou citovou vazbou vybrat, aby ve vztahu byly uspokojeny jeho potřeby nebo volbu opačnou 15. Pokud takového partnera nevyhledává, je vysoce pravděpodobné, že tato jeho potřeba v daném vztahu uspokojena nebude. Protože design výzkumu neumožňuje sám o sobě usuzovat na kauzalitu, byla měřena pouze vazba k otci a k matce, která vzniká v již v dětství, zatímco formování partnerských preferencí je příznačné až pro adolescentní a pozdější věk. Z tohoto důvodu nebyla do výzkumu zařazena vazba k partnerovi, která by mohla narozdíl od vazeb k rodičům s partnerskými preferencemi vzájemně interagovat. Protože je však u těchto dvou proměnných patrný časový odstup, je možné usuzovat i na kauzalitu zmíněných dvou proměnných. 1. OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: OPORA Obecně více určujícím v této oblasti se stala citová vazba k matce. Lze tedy formulovat předpoklad, že rostoucí vyhýbavost k matce souvisí s menší důležitost mít partnera, který poskytne oporu a zároveň roste preference partnera, který nebude zasahovat do řešení problémů vyhýbavého jedince. 15 Například ambivalentní jedinec, který se podle teorie citové vazby snaží o přijetí sebeobrazu a zlepšení sebehodnocení, by měl dle této teorie vyhledávat partnera, který k němu nebude příliš kritický- hypotéza H4a (dichotomická škála u otázky č.9: partner by ke mně neměl být kritický ( ) partner ke mně může být kritický) a zároveň preferovat přímé projevy lásky hypotéza H4b (dichotomická škála u otázky č. č: Projevuje mi lásku přímo ( ). projevuje mi lásku nepřímo 51

57 Na úrovni kategorií byl nalezen signifikantní rozdíl pouze pro muže. Muži s globální citovou vazbou v menší míře preferovali partnera, který jim pomůže vyřešit problém (3,7) oproti jistým partnerům (3,1). Právě kategorální dělení umožňuje lépe nahlédnout na problematiku a zjistit, že vyhýbaví jedinci se v průměru mírně přikláněli k partnerovi, který jim pomůže řešit problém, ale s rostoucí vyhýbavostí se posouvali směrem k partnerovi, který je nechá problém vyřešit samostatně. Tato zjištění jsou v souladu s teoretickými poznatky. Vyhýbaví dospělí obvykle nevěří, na základě přesvědčení vytvořeného v dětství, že pro ně bude partner dostupný (Collis & Read, 1990). Tito lidé tedy mají potřebu udržovat si odstup. Feeney(1999) a nejsou ochotni sdílet myšlenky s druhými (Bartohlomew & Horowitz, 1991). Obě hypotézy se tedy na dimenzionální úrovni potvrdily. Na kategoriální úrovni se vztah potvrdil pouze pro muže. Můžeme tedy říct, že v této oblasti se preference v závislosti na citové vazbě liší a vyhýbaví jedinci si vybírají v souladu se svými vnitřními modely ve vztahu k matce. 2. OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: RACIONALITA V této oblasti se oproti ostatním ukázal jako nejvíce určujícím vztah k otci. První hypotéza se potvrdila jen pro muže. Muži chtěli v průměru partnerku o něco více zaměřenou na rodinu než na práci. Přesto se ukázalo, že se stoupající vyhýbavostí k otci se preference blížila středovým hodnotám až směrem k preferenci partnerky orientované na práci. U žen se tento trend nepotvrdil. Je možné, že ženy jsou obecně více orientované na rodinu (jejich průměrná odpověď na tuto otázku se pohybovala od středu mírně směrem k rodině) bez ohledu na vztah k rodičům, proto u nich dimenze vyhýbavosti nehrála takovou roli. toto zjištění je v souladu s výsledky Busse a Barnse(1996), kteří zjistily, že ženy obecně preferují partnera, který poskytne dobré zázemí a bude mít rád děti. U žen se naopak potvrdil druhý předpoklad. Jejich vyhýbavost k otci souvisela s vyšší preferencí partnera orientovaného rozumově. Na kategoriální úrovni se rozdílné preference v případě orientace na rodinu versus orientace na práci projevily u obou pohlaví. Pro obě pohlaví se v tomto případě ukázal jako důležitější rodič stejného pohlaví. Ženy s vyhýbavou vazbou k matce se ukázaly jako skórující signifikantně jinak než ženy s jistou citovou vazbou. U vyhýbavých žen můžeme pozorovat příklon ke středovým hodnotám a u jistých žen větší 52

58 příklon k směrem k rodině. I přes signifikanci rozdílu je však tento rozdíl v absolutní hodnotě poměrně malý (0,8). Nemůžeme tedy jednoznačně konstatovat, že se preference v této oblasti odvíjí od teorie citové vazby. Zdá se, že u žen je bez ohledu na typ citové vazby zakotvená a společností posilovaná důležitost rodiny. Vyhýbavost k otci u mužů související s menší důležitostí partnerky orientované na rodinu je jistě další zajímavou souvislostí. Je možné, že u mužů probíhá jakási identifikace s postavou otce, kdy pokud k němu mají vyhýbavý vztah, pravděpodobně se rodině příliš nevěnoval. Ani oni tedy orientaci na rodinu u partnerky nepřikládají takovou váhu. Obecné poznatky z této oblasti jsou v souladu s dostupnými teorietickými poznatky, které jsou většinou pojímány hromadně pro obě pohlaví. Vyhýbavý jedinec obecně totiž není orientovaný na lidi, ale je zaměřený na dosahování vlastních cílů (Feeney, 1999). Takový člověk většinou nevyhledává důvěrné a intimní vztahy a necítí se dobře v blízkosti jiných (Bartholomew & Horowitz, 1991). Tedy i předpoklad, že jedinec bude vyhledávat racionálně uvažujícího a pracovně orientovaného partnera se potvrdil. 3. OBLAST PRO VYHÝBAVÉ: SVOBODA Oblast svobody a autonomie je pro teroii citové vazby příznačná. Pro tuto oblast se opět ukázal jako nejvíce predikce schopný vztah k matce. Rostoucí vyhýbavost k matce tedy souvisí s preferencí partnera zachovávajícího si svou osobní svobodu.pro muže se korelace ukázala jako silnější. I jednotlivé průměry se lišily pro obě pohlaví, zatímco ženy se pohybovaly nejčastěji kolo hodnoty 3, muži se pohybovali u středové hodnoty 4. To může být dáno obecně větším zaměřením žen na vztahy a tedy vyšší prioritou mít partnera, který bude schopný vztahu něco obětovat (Karsten, 2006). Zároveň se ukázalo, že s rostoucí vyhýbavostí k matce se snižuje důležitost mít ohleduplného partnera. Korelace byla opět silnější pro muže. Na tomto místě ovšem opět narážíme na již zmíněný obecný trend, kdy pro vyhýbavé jedince byla většina výroků obecně méně důležitá a bylo tedy zjištěno, že ve většině oblastí nejsou jejich nárok na partnera nijak vysoké. Podle Bartholomewové a Horowitze (1991) řeší vyhýbaví jedinci strach ze zklamání tím, že se vyhýbají blízkým vztahům. Nízké nároky na případného partnera mohou být tedy jakousi preventivní strategií, která je má uchránit před případným zklamáním. 53

59 Oblasti související s dimenzí svobody a nezávislosti je v rámci teorie citové vazby věnováno snad nejvíce pozornosti. Podle teorie má dospělý s vyhýbavou vazbou potřebu udržovat si od druhých odstup Feeney (1999). Necítí se dobře v blízkosti jiných a je pro něj těžké jim důvěřovat. Na základě většinového potvrzení hypotéz v této oblasti, lze konstatovat, že vyhýbaví jedinci volí v oblasti svobody v souladu s teorií citové vazby. 1. OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: POSILOVÁNÍ SEBEHODNOCENÍ Zajímavým faktem je, že pro oblast sebehodnocení se ukázal jako důležitý vliv rodiče opačného pohlaví. Rostoucí úzkostnost k rodiči opačného pohlaví(a u mužů i k matce) tedy souvisí s menší ochotu až neochotu snášet kritiku partera. Při zohlednění zároveň nízké vyhýbavosti jedince se tato hypotéza potvrdila i konkrétně pro ženy s vyhýbavým typem citové vazby. Pro muže byla korelace téměř totožná, ale roli zde pravděpodobně opět sehrála odlišná velikost vzorku (ženy n= 386, muži n= 159), takže se neukázala jako signifikantní. Můžeme tedy říct, že s rostoucí úzkostností u žen s ambivalentní globální vazbou stoupá také neochota mít kritického partnera. Naopak předpoklad preference přímých projevů lásky, jako formy posilování sebehodnoocení u těchto jedinců, se potrdil pouze na kategoriální úrovni. Avšk zde se ukázala pro muže určující globální vazba a pro ženy pouze vazba k matce. Ambivalentní muži i ženy tedy preferovali ve větší míře přímé projevy lásky. Zde je však nutné zmínit, že zatímco tito muži byli ve supině pouze 4, žen bylo 14. Rozdíl pro muže je tedy potřeba brát s ohledem na velikost skupiny, přestože se ukázal jako signifikantní. Goldebrg (1997) vysvětluje, že ambivalentní děti vynakládají značné úsilí na získání pozornosti a péče. Také dospělí dle Bartholomewové a Horowitze (1991) vypovídají o slabém vnímání vlastní hodnoty. Tito lidé se snaží o sebepřijetí a touží po zlepšení sebeobrazu prostřednictvím vztahu s druhými lidmi. Mají obyčejně dojem, že druzí váhají, zda chtějí být v jejich blízkosti tak moc jako chtějí oni. Velmi často si dělají starost, zda jsou opravdu milováni a zda s nimi partner zůstane(bartholomew & Horowitz, 1991). Přestože se každý z předpokladů projevil pouze na jedné z úrovní, lze konstatovat, že poznatky jsou v souladu s teorií a i ambivalentní jedinci volí v některých případech v souladu s teorií citové vazby. 54

60 2. OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: ZÁVISLOST Rostoucí míra úzkostnosti k otci u žen mírně koreluje s rostoucí preferencí vzájemné závislosti ve vztahu. U mužů tento vztah nalezen nebyl. Na kategoriální úrovni se naopak projevil signifikantní rozdíl mezi ambivalentními a vyhýbavými muži. Muži s ambivalentním vztahem k otci vyžadovali až v extrémní míře vzájemnou závislost ve vztahu narozdíl od vyhýbavých mužů. I když je zde rozdíl poměrně významný je potřeba opět zmínit velké omezení v podobě skupiny mužů s ambivalentní vazbou k otci, která čítala pouze 4 respondenty. Potřeba vzájemné závislosti ze strany ambivalentních partnerů je v souladu s dostupnými teoretickými poznatky. Feeney(1999) vysvětuluje, že ambivalentní jedinci vyžadují ve vztahu nižší úroveň autonomie, co nejvyšší míru intimity a touhu po přijetí. Collinsová a Read (1990) dodávají, že tito jedinci touží po blízkosti a intimitě ve vztahu, ale velmi silně se obávají, že je partneři nebudou milovat nebo je odmítnou. I přes teoretické opodstatnění se nepotvrdil předpoklad, že budou tito partneři vyhledávat jedince, který se obětuje pro vztah, než toho, který preferuje svou osobní svobodu. Jeho zamítnutí může být připsáno příliš absolutní formulaci otázky. Touha po vzájmené závislosti byla na každé z úrovní ověřena buď pouze pro muže nebo jen pro ženy. To může být způsobeno faktem, že vzájemná závislost ve vztahu je do jisté míry obecnou tendencí a navázaná citová vazba k rodičům do ní tedy ve větší míře nezasahuje. Na základě těchto poznatků se tedy nedá jednoznačně říct, že preference nejistých jedinců v této oblasti se odvíjí na základě teorie citové vazby. 3. OBLAST PRO ÚZKOSTNÉ: OTEVŘENOST V této oblasti nebyl nalezen žádný vztah pro ženy. Rostoucí úzkostnost u mužů (pro vztah k matce, otci i globální) souvisel s rostoucí důležitost mít snadno čitelnou a předvídatelnou parnerku. Tato domněnka se povrdila i při zohlednění zároveň nízké dimenze vyhýbavosti. Muži s nízkou vyhýbavostí tedy s rostoucí úzkostností preferovali ve větší míře tento typ partnerky. Předpoklad, že úzkostní jedinci budou preferovat partnera, který sdílí své pocity se nepotvrdil. I přestože průměrná volba ambivalentních mužů pro tuto otázku se pohybovala okolo hodnoty 2, tedy velmi důležité, s rostoucí úzkostností naopak tato 55

61 důležitost klesala. Zdá se tedy, že s rostoucí úzkostností jedince roste uzavírání se do sebe. Feeney (1999) vysvětule, že ambivalentní lidé jsou obvykle přesvědčeni, že druhým je těžké porozumět a jsou příliš komplikovaní. Z tohoto důvodu vykazují časté emoční výkyvy a žárlivost vůči partnerovi, které mohou být způsobeny právě pochybnostmi, že nejsou druhými pochopeni a oceňováni(hazan & Shaver 1987). Předpoklad, že řešením by mohl být partner, které tyto pocity sdílí a tak napomáhá pochopení se tedy nepotvrdil. Tudíž by asi bylo vhodnější formulovat otázku jako sdílí se mnou mé pocity než sdílí se mnou své pocity. Je možné, že úzkostní jedinci stojí o probírání jejich osobních pocitů a problémů, než problémů partnera. To, že se tato negativní tendenence projevila pouze u mužů může být také způsobeno přesvědčením některých mužů, že sdílení pocitů a problémů s partnerkou znamená zároveň nutnost je řešit(karsten, 2006). Proto se úzkostní muži přiklání než ke sdílení pocitů ke středu škály až směrem k druhému pólu otázky. Neprojevení této tendence u žen zase může být způsobeno obecnou orientací žen na sdílení pocitů, které je součástí intimity, vyžadované ve vztazích ve větší míře ženami(karsten, 2006). Kombinace otázek v této oblasti tedy nebyla vhodně zvolena. Zatímco první předpoklad se pro muže poměrně silně potvrdil, u předpokladu sdílení pocitů byla nalezena opačná tendence. V rámci této oblasti tedy lze konstatovat, že preference čitelné a předvídatelné partnerky u mužů jsou ovlivňovány úzkostnou citovou vazbou a muži tedy narozdíl od žen volí v souladu s teorií citové vazby. Souhrnně je však potřeba upozornit, že všechny nalezené vztahy byly velmi slabé, což může být vysvětleno již zmíněným omezením dotazníku pro zachycení citové vazby, který nebyl vhodně vybrán pro období mladší dospělosti a do skupin nejistých tak možná umístil poměrně velké množství jedinců s pouze dočasně nejistou vazbou k rodičům, ale jistou vazbou k partnerovi. Toto může být i jedním z důvodů, proč se některé rozdíly projevily pouze na kategoriální úrovni, která počítala pouze s dostatečně vyhraněnými jedinci. Také pro korelace vyhýbavosti, ze kterých byli vyjmuti ambivalentní, deesorganizovaní a nevyhranění jedinci a pro korelace ambivalentních jedinců, analyzované podle stejného vzoru, bylo nalezeno pouze několik souvislostí. Přestože výsledné korelace byly ve většině případů jen mírně slabší nebo dokonce o něco silnější než korelace celého vzorku, neukázaly se jako signifikantní. Což bylo pravděpodobně 56

62 dáno několiknásobně menší velikostí vzorku. Je však důležité poukázat na to, že pro dimenzi vyhýbavosti a pro vyhýbavé byly sice korelace velmi podobné, ale v několika málo otázkách se podstatně lišily (např. vyhledávání blízkosti a g. vyhýbavost u mužů). Stejně tak tomu bylo pro korelace ambivaltních jedinců. Proto není možné jedoznačně ztotožňovat dimenzi vyhýbavosti s kategorií vyhýbavých a dimenzi úzkostnosti s kategorií ambivalentních, přestože k sobě mají tyto dvě pojetí velmi blízko. Pro vyhýbavé jedince se souvislosti obecně prokazovaly ve větší míře, což bude pravděpodobně dáno malým počtem opravdu úzkostných lidí ve vzorku. Po rozdělení do skupin podle pohlaví a vazbě k matce, otci a globální, jen jedna skupina z 6 čítala více než 10 ambivalentních respondentů, což je patrně důvodem, proč se rozdíly na kategoriální úrovni potvrdily pro ženy a pro rozdíly jisté a vyhýbavé vazby. V ostatních skupinách totiž bylo velmi málo respondentů, takže i když se absolutní rozdíl průměrů často pohyboval v rozmezí 1-1,8 nebyl díky malému vzorku signifikantní.. V tomto ohledu se tedy i poměrně velký vzorek ukázal jako nedostatečně početný a může být příčinou ověření většiny hypotéz pouze na základní dimenzionální rovině. 7.2 OMEZENÍ A LIMITY VÝZKUMU Některá omezení výzkumu již byla zmíněna v úvodu diskuze. Mezi ty patří diskutabilní vhodnost dotazníku RSQ pro období mladší dopělosti a vzorek získaný z internetu. Internetový výzkum obecně skýtá jistá omezení, která již byla spolu s metodami jejich eliminace zmíněna v kapitole 2. Výběr tohoto vzorku lavinovou metodou je jistě také určitým omezením reprezentativnosti a proto není možné výsledky zobecnit na běžnou populaci. Mezi další omezení tohoto výzkumu patří zvolené metody. Jednak volba zjišťění vazby a preferencí pomocí dotazníku, který má například oproti rozhovoru menší vypovídací hodnotu a jednak použití nově vytvořeného dotazníku pro zjištění partnerských preferencí. Pro další výzkumy v této oblasti by jistě bylo vhodnější vytvořit dotazník, který by sdružoval více škál do jedné položky. I přes poměrně velký vzorek se nakonec ukázal počet ambivalentních jedinců ve vzorku jako nedostatečný pro možnost spolehlivěji usuzovat na vysoce úzkostné a ambivalentní jedince. Pro další výzkumy v této oblasti by tedy bylo dobré zacílit na jinou populaci, ve které by se dal předpokládat vyšší výskyt ambivalentních jedinců. 57

63 V neposlední řadě je také na místě zmínit velké množství intervenujícíh proměnných, které mohou do samotného procesu preferencí při volbě partnera vstupovat. V tomto výzkumu byly kontrolovány pouze na úrovni jejich rozložení ve vzorku (zda není nějakým způsobem atypické oproti populaci). Pro další zkoumání by však bylo vhodné ověřit jejich schopnost intervence statisticky. 7.3 VYUŽITÍ ZJIŠTĚNÝCH POZNATKŮ Většina zjištění v tomto výzkumu naráží na zmíněné limity a omezení. Co lze však říci s určitou dávkou jistoty je fakt, že nejistá citová vazba nemá silnou souvislost s preferencemi partnera a tedy silně neovlivňuje preference, které nejistí partneři od svého protějšku očekávají. Přitom právě tito partneři by měli než jistí vybírat s ohledem na své vnitřní modely, které jsou dle Mikulincera (2007) hlavním zdrojem kontinuity mezi ranou citovou vazbou a pozdějšími pocity a chováním. Zatímto jistí partneři stojí ve většině preferencí někde u středových hodnot, nejistí jedinci bývají často nějakým způsobem vyhraněnější k extrémům. Tento fakt samozřejmě způsobuje, že jsou oproti jistým lidem méně přizpůsobiví. A to obzvlášť v případě, když si vyberou partnera, který je v nějaké charakteristice vyhraněnější. Proto by právě nejistí lidé měli být při volbě partnera pečlivější a měli by v tomto procesu dostatečně reflektovat své potřeby. Nelze samozřejmě říct, že vztahové problémy nejistých jedinců se odvíjí pouze od špatné volby partnera, která nereflektuje nebo reflektuje jen slabě poznatky teorie citové vazby. Přesto se lze odvolat na Plaňavu (2000) zmiňovaného již v úvodu, který považuje vhodný výběr partnera za jednu z důležitých determinant fungujícího vztahu. Je taky pravděpodobné, že výběr partnera se neprojevuje jednotně pro stejné typy citové vazby, ale tak, že každý jedinec s nejistou citovou vazbou vybírá jinak nevhodně. Tuto domněnku není možné v rámci kvantitativního designu ověřit a proto by bylo vhodné doplnit tento výzkum o kvalitativní studii, zaměřenou na strategie výběru partnera u jedinců s nejistým typem citové vazby. 58

64 IV. ZÁVĚR V průběhu zpracovávání této práce mě kontaktoval vedoucí jedné pražské seznamovací agentury, který našel odkaz na můj výzkum na internetu, s dotazem na výsledky mého výzkumu. Právě lidé v těchto agenturách často naráží na problém klientů, kteří se stále vracejí a žádají opakovanou pomoc při nalézání vhodného partnera. Dle mého názoru je pravděpodobné, že se jedná o nejisté typy lidí, kteří nejsou schopni tento fakt dodstatečně reflektovat při výběru partnera. Můžeme tedy spekulovat, že rostoucí míra rozvodovosti možná není dána jen menším zájmem o rodinu, ale i rostoucím množstvím jedinců, kteří jsou pro sňatkový trh problémoví. S růstem tohoto trendu by tudíž měla být větší pozornost věnována příčinám dysfunkčnosti těchto vztahů Mezi příčinu dysfunkčního vztahu může samozřejmě v nemalé míře patřit i nevhodná volba partnera. I seznamovací agentury se zajímají o to, co jedinec chce a ne o to, co by jedinec potřeboval. Toto vyjádření je samozřejmě potřeba brát s rezervou, protože neexistuje obecná teorie vysvětlující, jak bychom měli volit partnera. Přesto si myslím, že koncept citové vazby může být v tomto ohledu hodně nápomocný. Odhalení tajemství volby a preferencí nejistých partnerů by tedy mohlo být jedním z klíčů k problému jejich nefungujících vztahů. Vhodný výběr by mohl umožnit těmto lidem rozvinout kvalitnější a déletrvající vztah. Pro budoucí výzkumy je však potřeba vytvořit kvalitnější metodu pro měření partnerských preferencí a upravit metodu na měření citové vazby. Dále je možné jednoznačně doporučit, aby všechna zkoumání v oblasti partnerských preferencí byla oddělená pro muže a ženy. Téměř všechny analýzy v rámci této studie totiž prokázaly významný rozdíl mezi pohlavími. Pro další zkoumání citové vazby pomocí dotazníku ECR - RSQ taky doporučuji pracovat s vazbou pro otce a matku odděleně, popřípadě dotazník doplnit o zjištění, ke kterému s rodičů má respondent bližší vztah. Průměrování do globální vazby totiž pro nejisté jedince často způsobovalo zkreslení dat. 59

65 V. LITERATURA: Allen, J. P. & Land, D. (1999). Attachment in adolescence. In J. Cassidy, P. R. Shaver (Eds.), Handbook of attachment: Theory, research and clinical applications (pp ). New York: Guilford Press. Bartholomew, K. & Horowitz, L. (1991). Attachment Styles Among Young Adults: A Test of a Four-Category Model. Journal of Personality and Social Psychology, 61, Bowlby, J. (1988). A Secure Base: Parent-Child Attachment and Healthy Human Development. New York: Basic Books. Bowlby, J. (2010). Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Praha: Portál. Brennan, K., Clark, C., Shaver, P. (1998). Self-report measurement of adult attachment. In J. Simpson (Ed.), Attachment theory and close relationships (pp ). New York: The Guilford Press. Buss, D. M. & Barnes, M. (1986). Preferences in human mate selection. Journal of Personality and Social Psychology, 50, Buss, D. M., (1989). Sex Differences in Human Mate Preferences: Evolutionary Hypotheses Tested in 17 Cultures. Behavioral and Brain Sciences, 12, Collins, N. & Read, S. (1990). Adult Attachment, Working Models, and Relationship Quality in Dating Couples. Journal of Personality and Social Psychology, 58, Colin, V. L. (1996): Human attachment. New York: McGraw-Hill. Davila, J. & Cobb, R. (2004). Predictors of change in attachment security during adulthood. In S. Rholes, J. Simpson (Eds.), Adult attachment (pp ). New York: The Guilford Press. Erikson, E. H. (1999). Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: Lidové noviny. Feeney, B. C., & Collins, N. L. (2001). Predictors of Caregiving in Adult Intimate Relationships: An Attachment Theoretical Perspective. Journal of Personality and Social Psychology, 80, Feeney, J. A. (1999). Adult romantic attachment and couple relationship. In Cassidy J. & Shaver P. R. (Eds.), Handbook of attachment: Theory, research and clinical applications (pp ). New York: Guilford Press. 60

66 Feeney, J. A.& Noller, P. (1990). Attachment Style as a Predictor of Adult Romantic Relationships. Journal of Personality and Social Psychology, 58, Fraley,R. Ch. & Shaver, P. (2000). Adult Romantic Attachment: Theoretical Developments, Emerging Controversies, and Unanswered Questions. Review of General Psychology, 4, Fraley, R., Ch., et al. (2011). The Experiences in close relationships Relationship structures questionnaire: A method for assessing attachment orientations across relationships. Psychological Assassment, 23, Fraley, R. Ch. (n.d.). Relationships Structure (RS) Questionnaire. Staženo z Goldberg, S. (1997). Attachment and Child Behaviour Problems in Normal, At-Risk, and Clinical Samples. In: Atkinson, L., Zucker, K.J. (Eds.) Attachment and Psychopathology, (pp ). New York: Guilford Press. Gouin, J. & Glaser, R. & Loving, T. & Malarkey, W. & Stowell, J. & Houts, C. & Kiecolt-Glaser, J. (2009). Attachment avoidance predicts inflammatory responses to marital conflict. Brain, Behavior, and Immunity, 2, Granot, D. & Mayseless, O. (2001). Attachment security and adjustment to school in middle childhood. International Journal of Behavioral Development, 25, Hazan, C. & Shaver, P. (1987). Romantic Love Conceptualized as an Attachment Process. Journal of Personality and Social Psychology, 52, Holmes, M. & Johnson, K. R. (2009). Adult attachment and romantic partner preference: A review. Journal of social and personal relationships 26, Holmes, J. (1993). John Bowlby and Attachment Theory. London: Routledge. Chappell K. D. & Davis K. E. (2005). Attachment, partner choice, and perception of romantic partners: An experimental test of the attachment-security hypothesis. Personal Relationships, 5, Janata, J. (1997). Dvojí svět. Praha: Maxdorf. Karsten, H. (2006). Ženy muži: Genderové role, jejich původ a vývoj. Praha: Portál. 61

67 Katrňák, T. & Fučík, P. (2009). Preference výběru partnera. Liší se rozvedení a svobodní ve sňatkových a partnerských preferencích? Sociologie, 41, Kulísek, P. (2000). Problémy teorie raného citového přilnutí. Československá psychologie 44, Klohnen, E. C. & Shanhong, L. (2003). Interpersonal Attraction and Personality: What Is Attractive - Self Similarity, Ideal Similarity, Complementarity, or Attachment Security? Journal Of Personality & Social Psychology, 85, Latty-Mann, H. & Davis, E. K. (1996) Attachment Theory and Partner Choice: Preference and Actuality. Journal of Social and Personal Relationships, 13, Lemmem., B. H. (2002). Development in adulthood. Boston: Allyn and Bacon. Levy, M. B., Davis, E. K. (1988 ). Lovestyles and Attachment Styles Compared: Their Relations to Each Other and to Various Relationship Characteristics. Journal of Social and Personal Relationships, 5, Lykken, D.T. & Tellegen, A. (1993). Is human mating adventitious or the result of lawful choice? A twin study of mate selection. Journal of Personality and Social Psychology, 1, Ĺrseth, A. & Kroger, J. & Martinussen, M. (2009). Intimacy status, attachment, separation individuation patterns, and identity status in female university students. Journal of Social and Personal Relationships, 26, Main, M. & Solomon, J. (1986). Discovery of an insecure-disorganized/disoriented attachment pattern. In Brazelton, T. B. & Yogman, M. W. (Eds). Affective development in infancy (pp ). Westport, CT, US: Ablex Publishing. Macek, P. (2005). Kde končí dospívání a kde začíná dospělost? In P. Macek, & J. Dalajka, J. (Eds.), Vývoj a utváření osobnosti v sociálních a etnických kontextech (pp ). Brno: Masarykova univerzita. Macek, P. (2003). Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál. Matoušek, O. (1997). Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství. Michalčáková, R. & Lacinová, L. & Bouša, O. & Schlesingerová, M. (2011). Strach ze smrti v kontextu citové vazby v období dospívání. Sociální studia, 8,

68 Miller, G. F. & Todd, P. M. (1998). Mate choice turns cognitive. Trends in Cognitive Sciences, 2, Mikulincer, M. & Pereg, D. (2007). Attachment Style and the Regulation of Negative Affect: Exploring Individual Differences in Mood Congruency Effects on Memory and Judgment. Personality and Social Psychology Bulletin, 30, Mikulincer, M. & Shaver, P. & Pereg, D. (2003). Attachment Theory and Affect Regulation: The Dynamics, Development, and Cognitive Consequences of Attachment-Related Strategies. Motivation and Emotion, 27, Myers, D. G. (1999). Social psychology. North America: The McGraw-Companies. Nickerson A.B. & Nagle R.J. (2005). Parent and Peer Attachment. Late Childhood and Early Adolescence, 25, Owens, G. & Crowell, J. A. & Pan, H. & Treboux, D. & O Connor, E. & Waters, E. (1995). The Prototype Hypothesis and the Origins of Attachment Working Models: Adult Relationships with Parents and Romantic Partners. Monographs of the Society for Research in Child Development, 60, Plaňava, I. (1998). Spolu každý sám. Praha: Lidové noviny. Plaňava, I. (2000). Manželství a rodiny. Brno: Doplněk. Saffrey, C. & Ehrenberg, M. (2007). When thinking hurts: attachment, rumination, and postrelationship adjustment. Personal Relationships, 14, Seiffge-Krenke, I. & Gelhaar, T. (2008). Does successful attainment of developmental tasks lead to happiness and success in later developmental tasks? A test of Havighurst s (1948) theses. Journal of Adolescence 31, Simpson, J. A., & Gangestad, S. W. (1992). Sociosexuality and Romantic Partner Choice. Journal of Personality, 60, Širůček, J. (2010). Problémy psychologického testování pomocí počítače a v prostředí internetu. Staženo z Tran, S. J. & Simpson, J. A.(2009). Prorelationship Maintenance Behaviors: The Joint Roles of Attachment and Commitment. Journal of Personality and Social Psychology, 97,

69 Tucker, J. S. & Anders, S. L. (1999). Attachment Style, Interpersonal Perception Accuracy, and Relationship Satisfaction in Dating Couples. Personality and Social Psychology Bulletin, 25, Weiss, P. (2004). Ženská a mužská sexuální atraktivita z pohledu sociobiologie. Postgraduální medicína, 2, Wright, R. (1955). Morální zvíře. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 64

70 VI. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Znění dopisu, který byl odesílán em spolu s odkazem na dotazník Ahoj (instruktrstvo/spolužáci/...) Chtěla bych vás poprosit o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci na psychologii a potřebuji respondenty od let pro svůj výzkum. Dotazník by vám neměl zabrat víc než 10 minut a Obzvlášť bych chtěla poprosit kluky, aby to vyplnili (protože zatím tvoří chlapské názory na věc, ani ne třetinu všech odpovědí!) Dotazník i bližší info najdete zde: Moc díky všem, co si na něj udělají chvíli! Hanka Příloha č. 2: Přibližná podoba elektronického dotazníku + úvodní strana dotazníku Partnerské vztahy a ideální partner. Počet otázek: 12 Průměrná doba vyplňování: 00.09:28 Dobrý den. Velmi si vážím Vaší ochoty, věnovat 5-10 minut vyplnění dotazníku k mé diplomové práci z psychologie. Dotazník se týká mezilidských vztahů a vašich partnerských preferencí. Testování je samozřejmě naprosto anonymní, takže se nebojte být upřímní. Jedině Vaše upřímné názory a odpovědi pro mně budou přínosné. Dotazník je určen pouze respondentům ve věku let, kteří nejsou, ani dosud nebyli ženatí/vdaní. Pokud do této kategorie nespadáte, prosím, abyste jej nevyplňovali. Věřím, že pro Vás tento dotazník nebude pouze odpovídáním na otázky, ale zároveň Vám pomůže utřídit si vaše hodnoty a postoje v oblasti mezilidských vztahů. Hana Březinová Více informací o průzkumu naleznete na: Na úvod bych Vás ráda poprosila o pár základních údajů o Vás a Vašich vztazích. Všechny tyto údaje jsou 100% anonymní. nepovinná otázka

71 1. VAŠE POHLAVÍ žena muž povinná otázka 2. VÁŠ VĚK povinná otázka (nezáporné číslo) 3. VAŠE NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ ZŠ/SŠ bez maturity SŠ s maturitou VOŠ VŠ- bc. stupeň VŠ mgr. stupeň a výš povinná otázka 4. JSTE STUDUJÍCÍ NEBO PRACUJÍCÍ (PRACÍ SE NEMYSLÍ BRIGÁDY)? pouze studuji pracuji studuji i pracuji (ale cítím se spíš jako student) studuji a pracuji (ale cítím se spíš jako pracující) jiné povinná otázka 5. MOMETÁLNĚ JSEM... (DOPLŇTE NEJVÝSTIŽNĚJŠÍ ODPOVĚĎ) nezadaný ve vztahu méně než měsíc ve vztahu méně než rok ve vztahu déle než rok ženatý/vdaná nebo rozvedený/rozvedená nepovinná otázka 6. MŮJ NEJDELŠÍ VZTAH TRVAL..X.. MĚSÍCŮ (DOPLŇTE PŘIBLIŽNÉ ČÍSLO V MĚSÍSÍCH) nepovinná otázka 7. KOLIK PŘEDCHOZÍCH VZTAHŮ, KTERÉ POKLÁDÁTE ZA VÁŽNÉ, JSTE V MINULOSTI PROŽIL/A (DOPLŇTE NEJVÝSTIŽNĚJŠÍ ODPOVĚĎ) nenavazuji vážné vztahy žádný a více nepovinná otázka 8. BYDLELI JSTE/ BYDLÍTE JIŽ S PARTNERKOU/PARTNEREM ano bydlel/bydlím déle než rok ano, méně než rok zatím ne povinná otázka

72 Druhá část dotazníku se týká Vašeho vztahu s rodiči. 9. PROSÍM ZODPOVĚZTE NÁSLEDUJÍCÍCH 9 OTÁZEK O VAŠÍ MATCE (NEBO O OSOBĚ, KTEROU ZA MATKU POVAŽUJETE). U každé podotázky prosím zvolte odpověď na dané škále: Pomáhá mi, když se v případě potřeby mohu obrátit na tuto osobu.: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Obvykle s touto osobou prodiskutuji své problémy a starosti. : rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím S touto osobou všechno prodebatuji. : rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Připadá mi snadné se spoléhat na tuto osobu. : rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Necítím se dobře, když se mám svěřovat této osobě. : rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Raději této osobě nedávám najevo, jak se v hloubi duše cítím.: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Často si dělám rozhodně souhlasím ani nesouhlasím rozhodně

73 starosti, že na mně této osobě skutečně nezáleží.: souhlasím souhlasím souhlas nesouhlasím ani nesouhlas nesouhlasím Bojím se, že mě tato osoba může opustit.: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Trápím se tím, že tato osoba nebude o mě stát tak, jak já stojím o ni: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím povinná otázka Následuje 9 stejných otázek, ale tentokrát ve vztahu k vašemu OTCI! 10. PROSÍM ZODPOVĚZTE NÁSLEDUJÍCÍCH 9 OTÁZEK O VAŠEM OTCI (NEBO O OSOBĚ, KTEROU ZA OTCE POVAŽUJETE). U každé podotázky prosím zvolte odpověď na dané škále: Pomáhá mi, když se v případě potřeby mohu obrátit na tuto osobu.: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Obvykle s touto osobou prodiskutuji své problémy a starosti. : rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím S touto osobou všechno prodebatuji. : rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Připadá mi snadné se spoléhat na tuto rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas rozhodně nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím

74 osobu. : ani nesouhlas Necítím se dobře, když se mám svěřovat této osobě. : rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Raději této osobě nedávám najevo, jak se v hloubi duše cítím.: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Často si dělám starosti, že na mně této osobě skutečně nezáleží.: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Bojím se, že mě tato osoba může opustit.: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím Trápím se tím, že tato osoba nebude o mě stát tak, jak já stojím o ni: rozhodně souhlasím souhlasím souhlasím ani souhlas ani rozhodně nesouhlas nesouhlasím nesouhlasím nesouhlasím povinná otázka Tato poslední část dotazníku si klade za cíl zjistit, jak by měl vypadat Váš IDEÁLNÍ PARTNER. Nebojte se zde uvést všechny požadavky v míře, v jaké byste si je představovali. 11. JAK MOC JSOU PRO VÁS DŮLEŽITÉ NĚKTERÉ VLASTNOSTI/VÝROKY? U každé podotázky prosím zvolte odpověď na dané škále: Během odloučení (např. služební cesta absolutně důležité nedůležité absolutně

75 atd.) by se partnerovi/partnerce mělo stýskat: důležité důležité nedůležité nedůležité Partner/ka mi musí být oporou ve stresových situacích.: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí mít sexuální zkušenosti: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí být vyrovnaný/á: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka ke mně musí být ohleduplný/á: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí být vnímavý/á vůči mým potřebám: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí být obětavý/á: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí mít pro mě pochopení: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí být přizpůsobivý/á : absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí být ke mě tolerantní: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí být sebevědomý/á: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité

76 absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité Partner/ka musí být hodný člověk: Partner/ka musí být snadno čitelný/á a předvídatelný/á: absolutně důležité důležité důležité nedůležité nedůležité absolutně nedůležité povinná otázka Nyní se budete rozhodovat mezi dvěma protikladnými charakteristikami ideálního partnera /partnerky. Čím dále od středu volíte, tím více je pro vás důležitá jedna charakteristika oproti druhé. Neutrální možnost 4 prosím volte jen pokud se nemůže rozhodnout, která charakteristika je pro vás o něco důležitější. 12. IDEÁLNÍ PARTNER/KA... Zvolte prosím na škále, ke kterému z výroků se více kloníte: obětuje vše vztahu: :preferuje svou osobní svobodu sdílí se mnou své pocity: :nechá si své pocity pro sebe Projevuje mi lásku přímo: :projevuje mi lásku nepřímo rozhoduje se pocitově: :rozhoduje se rozumově pomáhá mi řešit problémy:: :nechá mě problém vyřešit samostatně je zaměřený na práci: :je zaměřený na rodinu důvěřivý: :ostražitý

77 orientovaný na sebe: :orientovaný na druhé partner by ke mně neměl být kritický: :partner ke mně může být kritický extrovert: :introvert málokdy aktivně vyhledává mou blízkost: :často aktivně vyhledává mou blízkost může trávit libovolně času s osobou opačného pohlaví: :neměl by trávit čas s jinou osobou opačného pohlaví vzájemná závislost ve vztahu: :nezávislost ve vztahu Příloha č. 3: Tabulka zohledněných korelací Zohledněné korelace (Vyhýbaví) pouze pro podvzorek s úzkostností menší než 3,5 MUŽI: ŽENY: globální globální příklon k druhému výroku/ míra nedůležitosti výroku vyhýbavost vyhýbavost počet lidí ve vzorku 58,00 96,00 obětuje vše vztahu ( )preferuje svou osobní svobodu 0,048 0,017 sdílí se mnou své pocity( )nechá si své pocity pro sebe -0,224-0,164 Projevuje mi lásku přímo( )projevuje mi lásku nepřímo -0,020 0,023 rozhoduje se pocitově ( )rozhoduje se rozumově -0,158 0,037 pomáhá mi řešit problémy( )nechá mě problém vyřešit samostatně 0,016-0,079 je zaměřený na práci( ) je zaměřený na rodinu -0,087 0,158 důvěřivý( ) ostražitý -0,218 0,067 orientovaný na sebe ( )orientovaný na druhé -0,042-0,022 partner by ke mně neměl být kritický( )partner ke mně může být kritický -0,017 0,028 extrovert( )introvert -0,043 0,095 málokdy aktivně vyhledává mou blízkost( )často aktivně vyhledává mou blízkost 0,054 0,000 může trávit libovolně času s osobou opačného pohlaví( )neměl by trávit čas s jinou osobou opačného pohlaví -0,099 0,030 vzájemná závislost ve vztahu( ) nezávislost ve vztahu 0,055 0,028 V:Během odloučení (např. služební cesta atd.) by se partnerovi/partnerce mělo stýskat vs. absolutně nedůležité ( ,099-0,007

78 5-6-7) V:Partner/ka mi musí být oporou ve stresových situacích. -0,157-0,014 V: Partner/ka musí mít sexuální zkušenosti 0,017-0,010 V: Partner/ka musí být vyrovnaný/á 0,086 0,110 V:Partner/ka ke mně musí být ohleduplný/á 0,160 0,122 V:Partner/ka musí být vnímavý/á vůči mým potřebám 0,009 0,032 V: Partner/ka musí být obětavý/á 0,182 0,095 V:Partner/ka musí mít pro mě pochopení -0,088 0,111 V:Partner/ka musí být přizpůsobivý/á 0,031,279(**) V:Partner/ka musí být ke mě tolerantní 0,015 0,068 V:Partner/ka musí být sebevědomý/á -0,128 0,078 V:Partner/ka musí být hodný člověk -0,084-0,029 V:Partner/ka musí být snadno čitelný/á a předvídatelný/á -0,029,252(*) *. Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). **. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Zohledněné korelace (Ambivalentní) pouze pro podvzorek s vyhýbavostí menší než 3,5 MUŽI: ŽENY: příklon k druhému výroku/ míra nedůležitosti globální globální výroku vyhýbavost vyhýbavost počet lidí ve vzorku 159,00 386,00 obětuje vše vztahu ( )preferuje svou osobní svobodu 0,048 0,017 sdílí se mnou své pocity( )nechá si své pocity pro sebe -0,224-0,164 Projevuje mi lásku přímo( )projevuje mi lásku nepřímo -0,020 0,023 rozhoduje se pocitově ( )rozhoduje se rozumově -0,158 0,037 pomáhá mi řešit problémy( )nechá mě problém vyřešit samostatně 0,016-0,079 je zaměřený na práci( ) je zaměřený na rodinu -0,087 0,158 důvěřivý( ) ostražitý -0,218 0,067 orientovaný na sebe ( )orientovaný na druhé -0,042-0,022 partner by ke mně neměl být kritický( )partner ke mně může být kritický -0,017 0,028 extrovert( )introvert -0,043 0,095 málokdy aktivně vyhledává mou blízkost( )často aktivně vyhledává mou blízkost 0,054 0,000 může trávit libovolně času s osobou opačného pohlaví( )neměl by trávit čas s jinou osobou opačného pohlaví -0,099 0,030 vzájemná závislost ve vztahu( ) nezávislost ve vztahu 0,055 0,028 V:Během odloučení (např. služební cesta atd.) by se partnerovi/partnerce mělo stýskat vs. absolutně nedůležité ( ,099-0, ) V:Partner/ka mi musí být oporou ve stresových situacích. -0,157-0,014 V: Partner/ka musí mít sexuální zkušenosti 0,017-0,010 V: Partner/ka musí být vyrovnaný/á 0,086 0,110 V:Partner/ka ke mně musí být ohleduplný/á 0,160 0,122 V:Partner/ka musí být vnímavý/á vůči mým potřebám 0,009 0,032 V: Partner/ka musí být obětavý/á 0,182 0,095 V:Partner/ka musí mít pro mě pochopení -0,088 0,111 V:Partner/ka musí být přizpůsobivý/á 0,031,279(**) V:Partner/ka musí být ke mě tolerantní 0,015 0,068 V:Partner/ka musí být sebevědomý/á -0,128 0,078 V:Partner/ka musí být hodný člověk -0,084-0,029 V:Partner/ka musí být snadno čitelný/á a předvídatelný/á -0,029,252(*) *. Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). **. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed).

79 Příloha č. 4: Další deskriptivní statistiky Příloha č.5 : Korelační tabulky pro úzkostnost/vyhýbavost a partnerské preference

80 Příloha č. 5: Dvoustupňový čočkový model, převzato z (Miller, Todd, 1998) Tento model zobrazuje možných 16 znaků a 4

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Motivace k podnikání a její podpora

Motivace k podnikání a její podpora Motivace k podnikání a její podpora Martin Lukeš Praha, 7.12.2007 Seminář Vybrané možnosti ovlivňování motivace nezaměstnaných OBSAH 1. Výchova a vývoj podnikatelské osobnosti 2. Faktory ovlivňující vstup

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Otcové na rodičovské a po rodičovské

Otcové na rodičovské a po rodičovské Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie

Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie Soňa Lemrová Katedra psychologie, Filozofická fakulta UP Olomouc lemrovas@ff.upol.cz Abstrakt Volbu zaměstnání

Více

Rozvody manželství a rozpady nesezdaných soužití: stejné a/nebo jiné sociální fenomény?

Rozvody manželství a rozpady nesezdaných soužití: stejné a/nebo jiné sociální fenomény? Rozvody manželství a rozpady nesezdaných soužití: stejné a/nebo jiné sociální fenomény? Marta Vohlídalová, Hana Maříková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. marta.vohlidalova@soc.cas.cz hana.marikova@soc.cas.cz

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Zaostřeno na zdraví Žák: uplatňuje zásady zdravého způsobu života předvede kompenzační a relaxační cvičení vhodné k překonání únavy a stresu jedná citlivě a ohleduplně s handicapovanými

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Co je to referenční byznys?

Co je to referenční byznys? Co je to referenční byznys? Referenční byznys je způsob získávání nových klientů/zákazníků prostřednictvím referencí neboli doporučení. Tato forma zajišťování nových kontaktů je velmi přínosná především

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Spokojenost se životem

Spokojenost se životem SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více