Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Transkript

1 Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve znění, které Svaz průmyslu a dpravy ČR (SP ČR) pdprval a jehž finálníh utváření se účastnil. Připmínky SP ČR vycházely z našich i zahraničních zkušenstí a reagvaly na vývj změn pravidel v kntextu vývje světvé knkurence. Cílem zástupců SP ČR byl v rámci mžnstí pravidel pdpry eliminvat negativní dpad nvých mezení a zlepšit ustanvení představující v praxi zbytečnu zátěž či bariéry. Jinými slvy zvýšit atraktivitu systému pbídek v rámci mžnstí a bez narušení základních principů. Prtže téma investičních pbídek je jedním z hlavních témat plitiky pdpry investic a pririt vlády, pvažvali jsme za nutné být aktivní. Následující článek pskytuje základní seznámení s výsledky nvelizace a s prblematiku pbídek jak takvých. A) Nvelizace zákna Snížení intenzity veřejné pdpry ze strany Evrpské kmise v rámci revize pravidel je t prblém? Je třeba si uvědmit, že pr reginy v ČR t znamenal d plviny rku 2014 snížení míry 15 prcentních bdů. T investrům rzhdně určitý signál dává. SP ČR byl lgicky prti již při přípravě nvých pravidel a snažil se Kmisi přesvědčit, že snížení intenzity zhršuje pzici v rámci knkurence investice, která je dnes glbální. Na jedné straně EU vlá p pdpře investic a průmyslu, a pak ztíží pzici Evrpy mezením jednh z nástrjů? Navíc najdeme reginy v Maďarsku, Plsku, Slvensku, které mají vyšší míru intenzity. T, že míra pdpry je jedním z faktrů rzhdvání, dkládá i zájem pbídky v průběhu rku 2014, kde v první plvině byly pdepsány prjekty s celkvu investiční sumu přesahující 75 mld. Kč a v druhé plvině již jen v hdntě přesahující 2 mld. Kč. Samzřejmě tázka intenzity pdpry a pbídek je jen jednu částí tázky celkvé pdpry investic, ale patří d subru faktrů, které v knečném rzhdvání mhu v některých případech svu rli sehrát. A nvé investice určitě nejsu jenm nví zahraniční investři, ale i pdpra rzvje stávajících subjektů na našem území. Prt vítáme schválenu nvelu, která se snaží investrům ukázat, že ně zájem ČR má a která se snaží alespň částečně eliminvat negativní dpad snížení intenzity. Jaké změny nvela přináší? Nvela přináší jednak změny frmulací v suvislsti s evrpskými pravidly, ale i řadu drbných pzitivních změn s cílem pdpry investiční aktivity. Mezi knkrétní změny patří například: Vypuštění pvinnsti financvání určité částky z vlastních zdrjů Rzšíření reginů, v nichž bude pskytvána hmtná pdpra nvých míst a rekvalifikace V suvislsti s nvelu zákna byla d vlády předlžena i úprava Nařízení vlády hmtné pdpře na vytváření nvých pracvních míst a rekvalifikaci neb šklení v rámci investičních pbídek, kteru pvažujeme za prváděcí předpis k naplnění

2 záměrů stanvených vládu a k realizaci nvely zákna investičních pbídkách. Hmtná pdpra bude rzšířena i na blasti s pdílem nezaměstnansti vyšším nejméně 25 % než je průměr v ČR. Dpsud byl mžné ji pskytnut puze na blasti s míru minimálně 50 % vyšší. Byla také navýšena výše hmtné pdpry na jedn nvé pracvní míst zřízené ve zvýhdněné průmyslvé zóně z na Kč a pdpra na rekvalifikaci a šklení byla v blastech s nezaměstnanstí vyšší 50 % vyšší než nárdní průměr navýšena na 50 % nákladů (z 25 %). Úprava výpčtu slevy na dani pr stávající investry v případě expanze (nvě bude dečítána nikliv nižší částka, ale průměr za 3 za tři zdaňvací bdbí předcházející zdaňvacímu bdbí, za které lze slevu uplatnit pprvé) Pzitivní úprava pdmínek přeměny splečnstí, která umžňuje například mžnst fúze splečnsti bez sankce vracení dsavadní čerpané pbídky Určitá administrativní zjedndušení (například nebude nvě p žadatelích vyžadván předkládání výrčních zpráv, účetních závěrek, knslidvaných účetních závěrek, dkladů daňvé evidence neb jednduché evidence pdle zákna daních z příjmů jak pvinných sučástí záměru získat investiční pbídku) Ve výrbě nvě pdmínka vytvření a bsazení minimálně 20 nvých pracvních míst Zdvjnásbení mžné výše hmtné pdpry přízení dluhdbéh hmtnéh a nehmtnéh majetku (z 5 na 10 % z celkvých způsbilých nákladů) Jak investiční pbídka je definván i rzšíření výrby, kam patří například i diverzifikace výrby či zásadní změna výrby (Pzn.: cž ukazuje záměr udržet stávající firmy/investice i d buducna a umžnit jim reagvat na vývj na trzích) Zavedení knceptu zvýhdněných průmyslvých zón, který umžní v určitých vybraných blastech nabídnut více mžnstí pbídek (vyšší hmtná pdpra či za určitých pdmínek mžnst svbzení d daně z nemvitsti) Snížení pžadavku na pčet vytvřených pracvních míst u technlgických center a center strategických služeb Aplikace znění evrpských pravidel, které zavádí pvinnst připjit k žádsti čestné prhlášení, že žadatel neuknčil v předcházejících dvu letech přede dnem pdání záměru získat investiční pbídku v Evrpském hspdářském prstru činnst, která spadá d stejné třídy Klasifikace eknmických činnstí Bližší infrmace ve frmě přesnéh znění nvely zákna naleznete na stránkách pslanecké sněmvny ( neb ve Sbírce záknů K nejvýznamnějším změnám v blasti investičních pbídek upravených jedntlivými zákny náleží: v zákně investičních pbídkách zavedení nvé frmy investiční pbídky, kteru je svbzení d daně z nemvitých věcí (viz zákn dani z nemvitých věcí) rzšíření veřejné pdpry i na datvá centra a centra zákaznické pdpry zavedení zvýhdněných průmyslvých zón, kterými budu vybrané nebsazené průmyslvé zóny, jejichž vybudvání byl již státem pdpřen v rámci Prgramu na pdpru rzvje

3 průmyslvých zón neb Prgramu na pdpru pdnikatelských nemvitstí a infrastruktury a jejichž zařazení mezi zvýhdněné průmyslvé zóny bude na základě návrhu Ministerstva průmyslu a bchdu rzhdvat vláda; v těcht zónách se investrům nabízí širší spektrum investičních pbídek a je vyžadvána nižší minimální výše investice v blasti výrby, tj. 50 milinů Kč, pskytuje se vyšší hmtná pdpra na jedn pracvní míst a na pzemky a stavby lze za pdmínky suhlasu příslušné bce pskytnut svbzení d daně z nemvitých věcí mezení veřejné pdpry na prjekty, jejichž způsbilé náklady nepřesáhnu 100 milinů EUR s tím, že jinak musí být na knkrétní investiční akci udělena Kmisí individuální výjimka zkracuje se časvá etapa pr zahájení investiční akce, stačí předlžení záměru získat investiční pbídku dstraňuje se pdmínka financvání investice z vlastníh kapitálu žadatele snižuje se minimální pčet nvě vytvřených pracvních míst nvě se vymezuje pjetí jedné investiční akce, pvažují se za ni všechny investiční akce zahájené příjemcem na úrvni skupiny v bdbí tří let v témže kraji zjedndušuje se dlžení záměru získat investiční pbídku, dstraňují se i některé další frmality (např. vydávání ptvrzení agenturu CzechInvest, že akce pravděpdbně splňuje vyžadvané pdmínky) precizuje se i prces rzhdvání pskytnutí investiční pbídky, mezi dtčené rgány se nvě zařazuje i Ministerstv zemědělství zpřesňuje se vymezení způsbilých nákladů v suladu s pdmínku zachvání dluhdbéh majetku a pdmínkami nvéh becnéh nařízení Kmise blkvých výjimkách (vč. vylučení reprdukce zastaraléh zařízení) prvádějí se změny v úpravě sankcí, zejména z důvdu zajištění přehlednsti a jedntnsti sankcí, jakž i změny v blasti kntrly dplňuje se pvinnst Ministerstva průmyslu a bchdu pdávat Kmisi zprávy hdncení pskytvání veřejné pdpry, nebť systém investičních pbídek překračuje becným nařízení Kmise blkvých výjimkách stanvený limit 150 milinů EUR rčně; v zákně daních z příjmů časvě se upřesňuje plnění zvláštní pdmínky zákna daních z příjmů týkající se uplatnění dpisů, pravných plžek a dečitatelných plžek, jakž i perací se spjenými sbami a kamžik prušení zvláštních pdmínek při inslvenčním řízení, a t na vydání rzhdnutí úpadku upravuje se režim pr příjemce pbídky, kteří se pdrbí přeměně, avšak nepruší pvinnsti stanvené záknem investičních pbídkách tak, že slevu nelze dále čerpat, ale zárveň není třeba vracet již vyčerpané částky, bdbné platí i v případě převdu majetku d spjených sb, nedtkne-li se negativně výpčtu daně dplňuje se úprava, která umžní příjemcům se vyvázat ze zvláštních pdmínek zákna daních z příjmů, čímž zárveň ztratí nárk na další uplatňvání slevy na daních z příjmů upravuje se mechanismus výpčtu slevy na daních z příjmů; v zákně zaměstnansti rzšiřuje se pčet reginů, v nichž je mžn pskytnut hmtnu pdpru na vytváření nvých pracvních míst, a t snížením pdmínky pdílu nezaměstnansti z více než 50% na více než 25% průměrnéh pdílu v České republice, a becně ve zvýhdněných průmyslvých zónách, a zrušuje se vymezení spádvé blasti stanví se tříletá lhůta, v níž musí být závazky zaměstnavatele hledně nvých pracvních míst, rekvalifikace či šklení splněny;

4 v zákně dani z nemvitých věcí upravují se pdmínky pskytnutí nvé frmy investiční pbídky zavedené v zákně investičních pbídkách, a t svbzení d daně z nemvitých věcí, které lze pskytnut puze na dbu d 5 let na pzemky a stavby ve zvýhdněných průmyslvých zónách za pdmínky, že příslušná bec zcela neb částečně svbdí d daně pzemky, resp. stavby becně závaznu vyhlášku a udělí suhlas s knkrétním prjektem nesplní-li příjemce některu ze všebecných pdmínek pr pskytnutí investiční pbídky neb některu z pvinnstí, která má za následek, že rzhdnutí příslibu investiční pbídky pzbývá platnsti, nárk na svbzení d daně zaniká a příjemce musí nemvité věci ddanit zpětně za bdbí, kdy svbzení uplatnil. B) Pár vybraných tázek k systému investičních pbídek Kd se může investiční pbídky přihlásit? Na úvd je třeba říct, že t může být jak zahraniční, tak dmácí firma a jak nvý, tak stávající expandující investr, který zde již půsbí. Když se pdíváme v psledních letech, kd pbídky čerpá, tak najdeme velký pdíl tuzemských firem. Pdmínek pr čerpání pbídek je něklik. Jsu nastaveny rvně pr všechny. Samzřejmě ne všechny pdniky dkáží splnit základní kritéria a ne všechny blasti a dvětví mhu čerpat veřejnu pdpru a pbídky. Pbídky se týkají zpracvatelskéh průmyslu, dále technlgických center a center strategických služeb (centrum sdílených služeb, datvé centrum neb centrum zákaznické pdpry). Netýkají se například bankvnictví, celářství, zemědělství apd. Investiční pbídky svu pvahu a zaměřením ale zapadají d standardníh mixu nástrjů plitik pdpry investic. Krmě všebecných pdmínek jak je pdmínka investvání na území v ČR, najdeme i parametry jak přízení dluhdbéh hmtnéh neb nehmtnéh majetku či vytvření nvých pracvních míst. Například v případě výrby (zpracvatelskéh průmyslu) se jedná hdntu majetku minimálně 100 mil. Kč (v kresech s míru nezaměstnansti alespň 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnansti v České republice, je částka plviční) a 20 pracvních míst. Zachvat majetek a daná místa musí investr p dbu čerpání pbídky, minimálně ale 5 let. Jak se investiční pbídky svědčily? Důležité je, že pbídky v pdstatě nelze nemít. Mají je vyspělejší i zastalejší země než je ČR a jsu realitu praxe většiny eknmik. Samzřejmě ne všechny případy naknec dpadly pzitivně a ne všechny investice přinesly dluhdbě výnsy pr naši eknmiku. Nicméně většina znamenala příns pr hspdářské výsledky a psun prduktivity české eknmiky. Navíc většina pbídek je pskytvána ve frmě slevy na dani, nebli firma musí realizvat zisky, aby mhla pbídku čerpat. Musí tedy být úspěšná a úspěch se následně dráží i na výsledku naší eknmiky. Pdíváme-li se na statistiky CzechInvestu, pak za dbu existence systému pbídek v ČR d rku 2014 byl vytvřen více jak 160 tisíc nvých pracvních míst a byly pdpřeny prjekty s investiční hdntu přes 700 mld. Kč. Jak lze hdntit příns přílivu zahraničních pbídek pr ČR?

5 I přes některé negativní knkrétní příklady a efekty, tak zkušensti a data ukazují na přínsnst pr česku eknmiku. Ptvrzují t hdnty exprtu, lepší pzice v mezinárdním bchdě, vývj přidané hdnty firem, transfer technlgií, stimuly pr dmácí firmy, včetně pr malé a střední pdniky. Celkvá bilance je tedy spíše kladná. Obrázek sice není černbílý, ale ČR s hledem na charakter a strukturu eknmiky nemůže stát stranu a nedával by žádný smysl nelákat zahraniční investry. Kd pbídkách v ČR rzhduje, na kh se bracet? Hlavním subjektem pr investra z hlediska prcesu je Czechinvest. Z phledu schvalvání je t pak Ministerstv průmyslu a bchdu. Samzřejmě prjekty nad určitu hranici (>100 mil. EUR) je nutné tzv. ntifikvat u Evrpské kmise. Pd tut hdntu je prces schvalvání na nárdní úrvni a Kmise puze sleduje schéma jak takvé, ke kterému nárdní rgány předkládají evaluaci. Bhuslav Čížek analytik SP ČR bcizek@spcr.cz Ludmila Nutilvá Pradce pr legislativní prces lnutilva@spcr.cz