Projektový námět Vyhodnocení pytlového sběru v Mořicích a motivační systém pro občany

Transkript

1 Projektový námět Vyhodnocení pytlového sběru v Mořicích a motivační systém pro občany

2 Úvod V Obci Mořice (502 obyvatel) byl v roce 2011 na návrh Hnutí DUHA zaveden pytlový svoz odpadů, který doplňuje kontejnery na tříděný odpad v obci. Do pytlů občané třídí plasty, papír a nápojové kartony. Papír mohou odevzdávat též svázaný v balících. Pytle jsou sváženy jednou měsíčně přímo od domů. Svoz provádí techničtí pracovníci obce, svezené pytle si pak vyzvedne svozová firma van Gansewinkel. Všechny pytle jsou pečlivě evidovány podle popisných čísel(domácností). Za každý svezený pytel dostane domácnost zdarma pytel prázdný. V roce 2011 byl navržený systém pilotně ověřen v provozu. Vzhledem k tomu, že jsou s ním spokojeni občané i obec, pokračuje i v roce Vyhodnocení roku 2011 Během roku si občané zvykli na nový systém třídění odpadů a naprostá většina se do něj zapojila. Podle evidence se do sběru zapojilo 199 domácností a bylo svezeno 1208 pytlů s plasty, papírem a nápojovými kartony. Měsíc Plasty Náp.kartony Papír Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec (vč. náp.kart) Celkem Tab. 1 Svoz pytlů v roce 2011 Podle množství takto odvezených odpadů i reakcí občanů lze soudit, že nový systém svozu je vyhovující pro většinu občanů. Výsledky třídění znázorňuje Graf 1, ze kterého je patrný pozvolný nárůst tříděného odpadu a zejména stálý pokles produkce směsného odpadu. V posledním roce mohl tento pokles zapříčinit také zavedený sběr biologicky rozložitelného odpadu. Přesto je však zřejmé, že produkce směsných odpadů výrazně převyšuje produkci odpadů tříděných. Podíl materiálově využitých odpadů (tedy tříděných odpadů a BRKO) vzrostl téměř na 15 % oproti 2 % v roce 2008.

3 Svoz pytlů Množství svezených pytlů Plasty Tetrapak Papír I II III IV V VI VII VIII Měsíc IX X XI XII I II III Graf 1. Svoz pytlů s tříděným odpadem v roce 2011 a prvním čtvrtletí Množství svezených odpadů během roku kolísalo, nicméně je zřejmé, že pytlový sběr bude využíván i v roce 2012 (nově je papír a tetrapak evidován dohromady, proto v dalším roce křivka chybí v položce papír je obsažen součet produkce nápojových kartonů a papíru). Množství svezených plastů od zaběhnutí systému (březen 2011) neklesl pod 55 pytlů měsíčně, což je dobrý výsledek. 350 Produkce vybraných odpadů (kg/obyvatele/rok) , Plasty Papír Tetrapak SKO BRKO , Graf 2 Vývoj produkce směsného a tříděného odpadu 1,5 3,6 0 1,6 1,780,04

4 Pozitivní je rovněž již několik let trvající pokles celkové produkce komunálního odpadu v obci, která klesla mezi lety 2009 a 2011 o 50 kg na obyvatele a rok. Přesto podíl vytříděných surovin stoupá jen velmi zvolna (s výjimkou sběru bioodpadu zavedeného v roce 2011). Nesoulad mezi vykazovaným a odhadovaným množstvím tříděných odpadů Ve výkazech poskytnutých firmou van Gansewinkel a v odhadu produkovaného tříděného odpadu v pytlích a kontejnerech se objevuje poměrně zásadní nesoulad. Počet pytlů s plasty: 866 ks. Průměrná váha pytle: 1,9 kg Odhad váhy odevzdaných plastů (pouze v pytlích, bez kontejnerového svozu): 1645 kg Množství odevzdaných plastových odpadů dle výkazu (veškerý svoz včetně kontejnerů): 808 kg Vzniklý rozpor je potřeba vysvětlit je možné, že se ve výkazech neobjevují všechny odevzdávané odpady nebo došlo k omylu. Výše uvedené propočty a hodnocení vychází z oficiálních výkazů (Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2011). Pro přesné vyhodnocení třídění odpadů a vyhodnocení systému je však nutné údaje ověřit u svozové firmy. Ekonomické aspekty Vyšší podíl vytříděných surovin by se měl kladně projevit i financích vynaložených a získávaných při nakládání s odpady v obci. S pytlovým sběrem se mírně zvýšilo množství vytříděného odpadu v obci a zároveň kleslo množství produkovaného směsného odpadu. To se na finanční bilanci projevilo následovně. Odměny za zajištění využití odpadů z obalů v obcích (platba od Eko-komu) V roce 2010 byla platba od Eko-komu ve výši 8120,5 Kč za tříděný odpad. Vzhledem k podobné výtěžnosti v roce 2011 se tato platba zřejmě příliš měnit nebude. Výrazná změna by nastala v případě, že by výtěžnost tříděného odpadu stoupla nad 24 kg/os/rok. V tom případě se obec dostane do jiné kategorie pro výpočet platby za odpad jak naznačuje tabulka, jež je rovněž přílohou smlouvy s Eko-komem. Výtěžnost sběru na obyvatele (kg/rok) Platba za zajištění využití (Kč/t obalových KO) Papír Plasty Sklo Kovy Náp.kart. - tříděný samostatně < > Tab. 2 Tento přehled platí pro sídla do 1000 obyvatel od Do výtěžnosti se nezapočítávají vytříděné kovové odpady.

5 Pro zlepšení této bilance lze učinit několik kroků: 1) Do evidence pro Eko-kom zahrnout veškeré produkované tříděné odpady tedy jak odpady svážené svozovou firmou v pytlích (papír, plasty) a kontejnerech, ale i svážené sklo z kontejnerů a kovový odpad příležitostně sbíraný v obci. Pro výkaz je nutné mít pouze doklad o převzetí odpadů (od svozové firmy či ze sběrny), kde je uvedeno datum předání, množství a druh odpadu. Za odpady tak obec může získat dvojí platbu jednak za materiál (prodej suroviny) a jednak zvlášť platbu za odpady z obalů v rámci Eko-komu. 2) Zvýšit výtěžnost sbíraných odpadů (plasty, papír, sklo) nad 24 kg/os/rok, což by znamenalo svážet cca 12,5 t tříděných odpadů oproti současným cca 2,7 t. Vzhledem k tomu, že výraznou složkou odpadů jsou plasty, není bez zajímavosti, že v případě vyšší sazby by odměna za každou tunu svezených plastů stoupla o 500 Kč; u dalších druhů odpadů je navýšení menší. Poplatky za svoz směsného odpadu V současnosti je smlouva se svozovou firmou nastavena tak, že obec platí za svezenou popelnici, nikoliv za skutečné množství svezeného směsného odpadu (s výjimkou objemného odpadu sváženého na objednávku). Toto uspořádání je pro obec nevýhodné v případě, že dochází ke snížení celkové produkce směsného odpadu neprojeví se to na platbě za odpad. Z toho důvodu je vhodné oslovit svozovou firmu a upravit smlouvu tak, aby platby probíhaly za skutečně odvezený odpad, který je zároveň vykazován, případně s fixní částkou za jeden svoz (nakládku a dopravu) a pohyblivou platbou podle množství odpadu. Závěr Množství vytříděného odpadu meziročně stouplo, množství směsného odpadu naopak poměrně výrazně klesá. Ve srovnání s produkcí odpadů v Olomouckém kraji jsou výsledky poměrně povzbudivé v oblasti směsného KO; u sběru dalších komodit jsou rezervy: Olomoucký kraj, 2010: 457 kg/obyvatele/rok Využito: 17,21 % komunálního odpadu Mořice, 2010: 274 kg/obyvatele/rok Využito: 1,84% Mořice, 2011: 244 kg/obyvatele/rok Využito: 15,11% - výrazný podíl zde má vytříděný biologicky rozložitelný odpad; množství využitého papíru, plastů a skla se stále pohybuje mezi 2-3%. Z výše uvedeného vyplývá, že bude vhodné jednak provést výše uvedené kroky ve vykazování odpadů a odměn za třídění obalů a jednak zvýšit množství vytříděných materiálů. První krok zcela závisí na obci a ke druhému bude potřeba zejména pracovat s občany a motivovat je. Motivační systém pro občany Pro zvýšení motivace ke třídění (a následně vyšší výtěžnosti) lze využít několik cest. Způsoby bude pravděpodobně vhodné nakombinovat, protože každý zasahuje jinou cílovou skupinu. Vzdělávání školních a předškolních dětí Do výuky dětí zavést téma odpady, nejlépe s vazbou na místní podmínky. Děti by se měly

6 dozvědět co, proč a jak se má třídit, co se z odpadu dá vyrobit, jak vypadá skládka apod. Výuka musí být přizpůsobena věku dětí. Vzdělávání lze realizovat i v rámci veřejných akcí např. u příležitosti Dne dětí. Součástí programu budou i hry pro děti zaměřené na vzdělávání (kvízy, třídění smíchaných odpadů apod.) Informování veřejnosti Webové stránky obce na stránkách je průběžně aktualizovaná sekce věnovaná nakládání s odpady v obci. Kalendář třídění odpadů - pro rok 2012 byl vydán kalendář s přehledem termínů svozu směsných a tříděných odpadů doplněný informacemi o třídění dalších druhů odpadu (elektro, BRKO). Kalendář bude vhodné vydávat každý rok s aktuálními informacemi. Informační letáky určené k distribuci do schránek nebo na OÚ, zejména v případě změny systému nebo při problémech (např. pálení odpadu) Finanční motivace občanů Informace a vzdělávání poslouží jako motivace pouze pro část občanů; pro skutečně výrazné navýšení množství separovaného odpadu je vhodné zavést ještě jiné pobídky např. finanční. Vzhledem k tomu, že příjmy obce se odvíjí od množství tříděného odpadu může tato bilance vycházet dobře pro obě strany. Platba za kilogram plastů (při nejnižší sazbě) od Eko-komu je 4 Kč. Jeden svezený pytel má váhu průměrně 1,9 kg, obec za něj tedy dostane 7,6 Kč. Platba za kilogram papíru (při nejnižší sazbě) od Eko-komu je 2,2 Kč. Balík papíru má hmotnost kolem 4 kg, pytel minimálně stejnou. Za jednotku tedy obec dostane minimálně 8,8 Kč. Pytle na separaci odpadu dostává obec zdarma na vyžádání od Eko-komu, zde nevznikají náklady na víc. Evidenci pytlů provádí již nyní zaměstnanci obce, stejně jako svoz na odvozné místo. Evidence je velmi dobře vedená a přehledná, lze ji tedy využívat i nadále. Návrh slevového systému: Za každý odvezený pytel plastů či papíru dostane domácnost slevu na poplatku za odpady v dalším roce. Celková výše možné slevy bude omezena v závislosti na výši platby občanů za svoz, poplatky svozové firmě a počtu osob v domácnosti, na které se vztahuje povinnost poplatek uhradit. Sleva za naplněný pytel plastů: 4 Kč (přibližně polovina zisku zůstává obci) Sleva za balík papíru (min 4 kg) nebo pytel papíru: 4 Kč (přibližně polovina zisku zůstává obci) Slevu je možné uplatnit do výše 100 Kč na osobu v domácnosti, takže čtyřčlenná domácnost může ušetřit až 400 Kč ročně z poplatků za svoz. Pro jednoduchost systému navrhujeme zavést bodový systém podobně jak je tomu v Letohradu a k němu schválit na konci roku slevu. Jde hlavně o prevenci před nenadálými výkyvy v platbách od Eko-komu v případně svozu tříděného sběru. Město Letohrad s tímto systémem je již po několikáté vítězem soutěže ve třídění ve své kategorii v Pardubickém kraji.

7 Finanční bilance systému: Současná situace Při současné výtěžnosti a nastavení systému obec od jednoho občana vybrala průměrně 5,6 pytle, za které získala 17,48 (čistě plasty), resp. 5,06 Kč (čistě papír). Přesněji se platba pohybuje mezi těmito čísly, neboť občané odevzdávají oba druhy odpadů v různém poměru. Plasty: 450 (poplatek) + 17,48 = 467,48 Kč Papír: 450 (poplatek) + 20,24 = 470,24 Kč Průměrný výnos se tedy pohybuje mezi 467,48 470,24 Kč na občana. Při zavedení slevy mohou nastat dvě situace. Buď obec dosáhne výtěžnosti alespoň 25 kg tříděného odpadu na občana a dostane se do vyšší od měnové kategorie Eko-komu, nebo nedostane. Pokud množství vytříděného odpadu tak výrazně nestoupne (aby se obec dostala do vyšší odměnové kategorie), bude v návaznosti na to také příjem za poplatky od občanů na minimálně stejné úrovni jako nyní. To se dá ošetřit tím, že sleva bude k bodovému systému přiřazena až ve chvíli, kdy je jasná finanční bilance celého roku. Maximální výtěžnost a sleva Při dosažení maximální slevy, tedy například 100 Kč z poplatku, musí občan vytřídit 47,5 (čistě plasty) 100 kg (čistě papír) odpadů (resp. kombinaci obojího). Pokud by šlo o průměrný výsledek, dostala by se obec do nejvyšší odměnové kategorie, kdy dostane za tunu papíru 3030 Kč a za tunu plastů 5970 Kč V tom případě bude výtěžek pro obec následující: Čistě plasty: Vytříděno 47,5 kg plastů x 5,9 Kč (odměna Eko-kom) = 280 Kč Čistě papír: Vytříděno 100 kg papíru x 3,0 Kč (odměna Eko-kom) = 300 Kč V roce 2011 byl nejvyšší počet vytříděných pytlů (papír, pasty, tetrapak) 31 ks, průměr byl 5,6 na domácnost. Při slevě 4 Kč na jednotku (pytel nebo balík) by nejlepší domácnost získala slevu 120 Kč, průměrně by sleva činila 22,4 Kč na každou zapojenou domácnost. Celkem by sleva činila Kč za celou obec. Na poplatku za odpad obec přijde celkem o zisk při současném systému o 4536 Kč, ve výsledku však získá od motivovaného občana více. Například: Za nejlepšího stávajícího třídiče obec získá 31 x 7,6 Kč = 235,6 Kč (vytříděné čistě plasty) 31 x 8,8 Kč = 272,8 Kč (vytříděný čistě papír) a třídič dostane slevu nejvýše 100 Kč (jde-li o jednotlivce, sleva je limitována 100Kč na osobu) nebo 120 Kč z poplatku (jde-li alespoň o dvoučlennou domácnost). Pokud by takto třídily všechny zapojené domácnosti vypadala by bilance následovně: 199 (dosud zapojených domácností) x 31 (pytlů za domácnost) = pytlů x 7,6 = Kč (zisk od Eko-komu, čistě plasty) x 8,8 = Kč (čistě papír) Příjem obce by se tedy pohyboval mezi Kč a Kč. Zároveň by poskytla slevu v maximální výši

8 6 169 (pytlů) x 4 Kč = Kč a finanční bilance obce by se pohybovala v příjmu Kč Kč. V roce 2010 zisk za tříděný odpad dosáhl výše Kč a nebyla poskytnuta žádná motivační sleva. Případné výkyvy v ceně vykupovaného odpadu může tlumit navržený bodový systém, kdy je sleva stanovena až na základě množství vytříděných surovin a získané částce za jejich prodej. Pokud bude vytříděno větší množství odpadů než v modelovém příkladu, obec získá nejvyšší poplatky od Eko-komu a celý systém bude vykazovat ještě více příjmů než dosud. Do bilance nejsou započítány přínosy z třídění nápojových kartonů (dosud zanedbatelná položka), příjmy z tříděných odpadů v kontejnerech, prodej materiálu (platí van Gansewinkel či sběrny) a příjmy z nově nastavených smluv a výkazů (viz výše). Přesto je z bilance patrné, že pytlový sběr může přinášet další finance do systému i když budou občané motivováni slevou na poplatcích. Bodový systém umožní zachovat bilanci pro obec v přijatelné mezi a tomu nejlepšímu dosáhnout i na výraznější slevu z poplatků. Bodový systém umožňuje výsledky zveřejnit na internetu a prezentovat úspěchy obce na příkladech konkrétních lidí. Osobní příklady konkrétních lidí z obce budou mít daleko větší dopad než anonymní výsledky. Zpracovalo Hnutí DUHA Olomouc, Text: Mgr. Renata Placková a RNDr. Tomáš Přikryl A: Dolní náměstí 38, Olomouc T: F: E: olomouc@hnutiduha.cz, Vyhodnocení pytlového sběru a přípravu projektového námětu podpořil v rámci projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích. Státní fond životního prostředí ČR.