Financování vysokého školství 2015 problémy a perspektivy Libor Svoboda, Praha

Transkript

1 Financování vysokého školství 2015 problémy a perspektivy Libor Svoboda, Praha

2 Seminář: Financování vysokého školství problémy a perspektivy Cílem semináře je prezentovat průběžné výsledky pracovního týmu TA 04 IPN KREDO a dalších expertů, zejména v kontextu obecných tendencí financování vysokého školství ve světě i v České republice. Kromě analýzy současné praxe se zamyslet nad možnostmi a perspektivami budoucího vývoje. Seminář se schází v závěru období , což je období, ve kterém končí jeden z dlouhodobých záměrů MŠMT pro oblast vysokých škol a zároveň je schválen dlouhodobý záměr na následující pětileté období. 1

3 Charakteristika období DZ MŠMT formuloval požadavek zásadní změny VŠ směrem od kvantity ke kvalitě a požadavek diverzifikace. Za jeden z nejvýznamnějších nástrojů v tomto procesu byl označen systém financování. Důležitým cílem bylo sladit počty studentů s demografickým vývojem a potřebami trhu práce. Konkrétně: cíl, aby podíl poprvé zapsaných do celého terciárního vzdělávání v ČR z odpovídající věkové kohorty byl do roku 2015 zachován přibližně do 2/3 populace odpovídajícího věku; cíl, aby podíl absolventů bakalářských studijních programů, kteří pokračují ve studiu v navazujících magisterských studijních programech, tvořil v systému českého vysokého školství nejvýše 50 % s variabilitou u jednotlivých vysokých škol a v jednotlivých oblastech vzdělávání. 2

4 Charakteristika období Podle DZ se měly změnit parametry financování veřejných vysokých škol tak, aby byla postupně oslabována váha vstupních parametrů (počet studentů) ve prospěch parametrů výstupních a kvalitativních s postupným posilováním prvků kontraktového financování s tím, že důležitým kritériem bude uplatnění absolventů na pracovním trhu. podíl financování vysokých škol ve vztahu k HDP přibližovat průměru EU 15; definovat hlavní zásady rozpočtu na delší časové období; usilovat o postupný přechod ke kontraktovému systému financování odvozenému od normativního financování; ukončit financování výzkumných záměrů a toto zcela nahradit institucionální podporou VaVaI poskytovanou na dlouhodobý koncepční rozvoj; nastavit nový systém podpory specifického vysokoškolského výzkumu; podpořit vznik, rozvoj a udržitelný provoz velkých infrastruktur pro VaVaI. 3

5 Charakteristika období Každoroční aktualizace DZ v zásadě potvrzovaly výše uvedené cíle: implementace nových zásad a pravidel stanovení rozpočtu VVŠ; 2012 cíl v pravidlech financování zvýraznit význam kvality a společenské relevance a zvýšit tlak na snižování počtu nově přijímaných a váhy financování podle počtu studentů; doporučení pro VŠ - připravit varianty vývoje vysoké školy s ohledem na očekávaný počet studentů v následujících pěti letech; 2013 znovu stejné doporučení pro VŠ; připravit podmínky pro zavádění financování VŠ prostřednictvím rámcových smluv (od roku 2016); dále snižovat počty financ. studií s ohledem na demografické trendy; připravit revizi systému financování veřejných vysokých škol (včetně pravidel zohledňování kvality a metodiky stanovování limitů). 4

6 Charakteristika období Období let bylo období masivního čerpání prostředků operačních programů (VK, VaVpI) a dalších, včetně několika IPN zaměřených na specifické oblasti. V samotném DZ nejsou operační programy příliš akcentovány, jsou zmíněny v systémových záměrech ministerstva a v oblasti investiční výstavby. Je zmíněna role MŠMT při jejich koordinaci s běžnou činností. Budoucí problémy vznikaly zejména: z důvodu vyloučení VŠ z Prahy z okruhu příjemců; z částečného podcenění otázek udržitelnosti některých velkých projektů, jak ze strany příjemců, tak i ze strany orgánů státu. 5

7 Charakteristika období Významným prvkem období posledních pěti let byl nový přístup k limitování počtů studentů (B1, N1, M1, P1, SP2+): 2011 uplatněn poprvé v soft formě ; 2012 poprvé použit ukazatel nezaměstnanosti, resp. zaměstnatelnosti absolventů v rámci přerozdělování limitů přijatých přes K; 2013 razantní snižování limitů přijatých prostřednictvím ukazatele nezaměstnanosti; 2014 akcelerace razantního snižování limitů přijatých prostřednictvím ukazatele nezaměstnanosti; 2015 odstranění snižování limitů dle nezaměstnanosti, snižování plošné, dodatečné navýšení. Všechny nadále uváděné číselné údaje představují vlastní výpočty z otevřených informačních zdrojů MŠMT. 6

8 Základní změny ve způsobu stanovení limitů pro I. ročníky Pravidla Limit Způsob stanovení limitu Automaticky Podle K Poznámka Dle nezaměstnanosti B1 95,0% možnost doplnit při snížení N,M a P M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 B1 95,0% 5,0% možnost doplnit při snížení N,M a P (3,1% v rámci K) M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 (4,0% v rámci K) N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 (2,4% v rámci K) P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 B1 95,0% 5,0% -5,0% M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2-5,0% N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2-5,0% P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 B1 95,0% 5,0% -7,0% M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2-7,0% N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2-5,0% P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 B1 95,0% 5,0% Plošně -2,5%, dodatečně úprava o 1/4 rozdílu oproti 2014 Plošně -2,5%, dodatečně úprava o 1/2 M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 rozdílu oproti 2014 N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 Dodatečně úprava o 1/2 rozdílu oproti P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/

9 Přepočtení studenti Skutečnost Výsledek projednání Zahrnutí do výpočtu 8

10 Charakteristika období Pokles skutečného počtu přepočtených studentů o 10,7 %, pokles limitovaného počtu o 14,1 % Poměrně velká diferenciace mezi jednotlivými školami: Zvýšení/snížení limitu v % VŠCHT ,1% UK ,4% ČVUT ,8% MU ,1% UP ,9% VŠE ,0% OU ,0% VUT ,3% VFU ,3% ČZU ,3% UJEP ,9% Mendelu ,8% UPAR ,3% UHK ,0% JU ,1% VŠB-TU ,5% SU ,3% UTB ,1% TU ,4% ZČU ,4% 9

11 Charakteristika období Rovněž velká diferenciace v přístupu škol k limitům: Relativní počet nevyužitých (-) resp. nadlimitních (+) studentů UK 6,0% 1,7% -0,5% -2,2% -2,3% JU 3,5% 5,7% 12,7% 14,0% 17,1% UJEP 6,4% 3,1% 4,8% 7,3% 10,4% MU 6,2% 2,6% 3,6% 2,0% 0,4% UP 4,4% 2,1% 4,3% 6,2% 9,8% VFU -2,4% 3,8% 5,7% 2,6% 7,9% OU 9,5% 10,4% 13,5% 16,7% 14,5% UHK 5,2% 7,5% 11,8% 13,7% 15,6% SU 12,1% 6,3% 7,8% 11,1% 12,1% ČVUT 4,5% 3,7% 0,5% 2,8% -1,8% VŠCHT 5,8% 7,0% 10,9% 15,1% 9,0% ZČU -1,0% 3,6% 8,1% 7,1% 7,2% TU -4,3% -4,3% 0,9% 5,2% 3,6% UPAR 11,2% 8,0% 11,5% 18,2% 22,3% VUT 2,6% 6,3% 8,8% 10,3% 10,1% VŠB-TU 0,2% 0,8% 4,8% 5,2% 0,7% UTB 3,2% 0,2% 6,5% 10,4% 13,4% VŠE 1,4% 3,3% 2,8% 0,0% 0,8% ČZU 7,3% 8,0% 20,5% 23,9% 25,1% Mendelu 0,0% 3,1% 6,5% 15,8% 20,0% 10

12 Charakteristika období Vývoj limitace počtu přijímaných do B1 + M1 Také zde je velká diferenciace mezi jednotlivými školami: Zvýšení/snížení limitu v % VŠCHT ,6% UK ,4% ČVUT ,8% VFU ,9% OU ,2% VUT ,6% VŠE ,4% UP ,5% ČZU ,8% MU ,2% UJEP ,6% UPAR ,2% VŠB-TU ,5% SU ,7% Mendelu ,7% TU ,3% UHK ,5% JU ,7% ZČU ,5% UTB ,6% 11

13 Charakteristika období Také v tomto případě mají školy rozdílný přístup: Relativní počet nevyužitých (-) resp. nadlimitních (+) studentů UK 17,2% -5,4% -8,2% -11,2% -6,8% JU 11,4% 10,6% 19,5% 18,3% 18,8% UJEP 17,4% -0,5% 8,5% 12,2% 6,6% MU 6,7% -3,2% -4,9% -2,3% -8,4% UP 10,8% 5,7% 8,4% 10,5% 17,4% VFU 4,1% 16,9% 13,3% 6,4% 15,2% OU 24,0% 7,1% 6,8% 15,8% 9,5% UHK 15,5% 12,6% 20,3% 23,5% 7,6% SU 22,3% -0,1% 5,0% 16,6% 11,4% ČVUT 15,9% -0,9% -10,3% -3,0% -9,9% VŠCHT 17,5% 14,4% 20,9% 25,3% 1,8% ZČU -4,2% 5,5% 14,3% 11,7% 1,9% TU -0,9% -0,9% 6,3% 6,7% 2,3% UPAR 22,0% 8,6% 18,8% 21,0% 21,7% VUT 7,9% 2,2% 7,6% 6,4% 10,7% VŠB-TU 0,9% -7,4% 3,5% -1,6% -11,4% UTB 3,2% 0,4% 11,0% 18,8% 25,4% VŠE 5,7% -5,4% -0,1% -4,8% -7,6% ČZU 11,3% 6,6% 26,7% 20,5% 17,9% Mendelu 0,0% 4,0% 16,5% 27,3% 16,8% VŠPJ 16,2% -7,6% -26,0% 26,4% 19,6% VŠTE 20,1% 7,0% -2,5% 10,8% 7,3% 12

14 Charakteristika období Druhým charakteristickým prvkem bylo zařazení a postupné posilování kvalitativních ukazatelů (K) při rozpisu rozpočtu Podrobný rozbor bude předmětem samostatného příspěvku Zde pouze stručně o dopadech 13

15 Charakteristika období Diferenciace škol v podílu prostředků na ukazatele K a A Škola UK 1,64 1,58 1,61 1,50 1,39 1,41 VŠUP 0,73 0,84 1,17 1,17 1,08 1,29 VŠCHT 1,83 1,51 1,40 1,34 1,30 1,20 MU 1,05 1,05 1,11 1,10 1,14 1,14 ČVUT 1,36 1,16 1,24 1,16 1,19 1,12 JAMU 1,00 0,81 1,01 0,95 0,97 1,12 UP 0,87 1,10 1,01 1,01 0,97 1,05 AVU 0,69 0,88 1,07 1,02 1,07 1,00 VŠE 0,95 0,89 0,91 0,93 0,93 1,00 VUT 1,10 0,99 1,05 1,04 1,01 0,99 ZČU 0,80 0,82 0,89 0,97 0,93 0,95 AMU 1,06 0,89 1,02 0,94 0,89 0,94 Mendelu 0,91 0,86 0,76 0,87 0,87 0,89 JU 0,80 0,89 0,86 0,89 0,89 0,86 TU 0,72 0,88 0,86 0,86 0,80 0,84 UPAR 0,91 0,75 0,79 0,80 0,83 0,83 OU 0,73 0,98 0,84 0,83 0,83 0,79 ČZU 0,65 0,66 0,66 0,73 0,87 0,79 UHK 0,64 0,78 0,75 0,70 0,75 0,74 VFU 0,66 0,92 0,72 0,81 0,77 0,72 VŠB-TU 0,66 0,74 0,62 0,70 0,77 0,72 SU 0,62 0,65 0,61 0,68 0,69 0,67 UTB 0,61 0,75 0,66 0,65 0,67 0,64 UJEP 0,55 0,64 0,63 0,64 0,67 0,61 VŠPJ 0,39 0,32 0,35 0,47 0,39 0,34 VŠTE 0,04 0,02 0,08 0,14 0,22 0,28 14

16 Charakteristika období Diferenciace škol v podílu příspěvku na norm. studenta Název VŠ /2010 UK ,6% VŠUP ,3% UP ,8% MU ,8% VŠCHT ,0% ČVUT ,8% ZČU ,7% JAMU ,4% VŠE ,9% VUT ,5% JU ,7% Mendelu ,9% AVU ,4% TU ,6% OU ,9% UPAR ,4% AMU ,1% UHK ,0% ČZU ,3% VFU ,5% VŠB-TU ,3% SU ,7% UTB ,4% UJEP ,2% VŠPJ ,4% VŠTE ,5% Průměr ,0% 15

17 Charakteristika období ,50 Průměrná částka na skutečného přepočteného studenta vs. průměrný KEN 3,00 VFU VŠCHT 2,50 2,00 Mendelu UPAR ČVUT UTB UP UJEP UK OU VUT ČZU 1,50 VŠPJ ZČU MU JU UHK SU TU VŠB-TU VŠE 1,

18 Charakteristika období Kombinace faktorů: čerpání operačních programů (vyřazení Prahy, udržitelnost, aj.); nekoordinovanosti operačních programů s běžným financováním; nestability (častých změn) financování; nedostatečné reakce systému i některých škol na limitaci počtů studentů vedly k atomizaci zájmů jednotlivých škol a výraznému zmenšení zájmů společných. 17

19 Jak vidí situaci vysoké školy V rámci projektu KREDO zpracovaly zapojené vysoké školy koncem roku doplňkový úkol zaměřený na identifikaci možných rizik spojených se získáváním, spotřebováváním i vykazováním financí v rámci VŠ. Zpracování podkladů ze škol nebylo zcela jednoduché, neboť odpovědi nebyly formalizované, avšak základní zjištění lze formulovat takto: 18

20 Hlavní rizika VVŠ Institucionální financování vzdělávací činnosti: Riziko % škol Časté změny, chybí dlouhodobost 87% Celkové podfinancování 47% Složitost systému, administrativní náročnost 47% Možnost chyb ve vstupních údajích, nemožnost kontroly 27% Institucionální financování VaV Riziko % škol Časté změny metodiky, nestálost výsledků 53% 19

21 Hlavní rizika VVŠ Účelové prostředky (granty aj.) Riziko % škol Složitost systému, administrativní náročnost 47% Různé přístupy k uznatelnosti nákladů, režie 40% Veřejné zakázky 40% Problematika nutnosti kofinancování 27% Soukromé finanční zdroje Riziko % škol Problematika veřejné podpory 27% Neochota komerční sféry k placené spolupráci 40% 20

22 Hlavní rizika VVŠ Operační programy Riziko % škol Složitost, admin. náročnost, nejasnost kontrol, časté změny 67% Různé přístupy k uznatelnosti nákladů, režie 40% Veřejné zakázky 40% Problemy s kofinancováním a předfinancováním 40% Financování udržitelnosti 27% Pozoruhodné je, že VVŠ až na výjimky (2) neuvádějí jako významné riziko demografický vývoj. 21

23 Hlavní rizika SVŠ Soukromé vysoké školy (více než 50 %) vidí hlavní riziko ve svém nerovném postavení ve vzdělávacím systému (totéž ve VaV, faktická nemožnost stát se výzkumnou organizací). U školného jako základního zdroje příjmů vidí rizika zejména v demografickém vývoji (60 %), zpožďování plateb a nastavení jeho správné výše. V případě operačních programů a účelových prostředků vidí soukromé vysoké školy obdobná rizika jako VVŠ: administrativní náročnost, nejasná pravidla, nastavený systém kontrol. Navíc upozorňují na deformace trhu, které operační programy způsobují, i deformace pracovního prostředí uvnitř školy. 22

24 Přístup MŠMT vs. celkový přístup státní správy Úsilí MŠMT o rozvoj autonomie veřejných vysokých škol a její zobrazení ve financování často naráží na přístup jiných resortů: Ministerstvo financí striktně proti prvkům kontraktového financování, resp. proti vytváření budoucích závazků státního rozpočtu ve vztahu k VVŠ; při tvorbě nových norem snaha postupně omezovat autonomii VŠ (konsolidační vyhláška, zákon o rozpočtové odpovědnosti, státní pokladna, zákon o vnitřní kontrole ve veřejné správě). Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství 23

25 Dlouhodobý záměr Strategické cíle v oblasti financování zabezpečovat rozpočet vysokých škol (na vzdělávací činnost na VaV) tak, aby: výše rozpočtu v r byla považována za nepodkročitelnou mez; při vyjednávání o rozpočtu zdůrazňovat v prvé řadě vliv inflace a následně mezinárodní srovnání, zejména pak výdaje zemí OECD na vysoké školy ve vazbě na HDP. rozpočet vysokým školám rozdělovat způsobem, který podpoří jejich stabilitu, kvalitu a otevřenost; zhodnotit stav materiální infrastruktury VŠ a určit směry podpory investic, rekonstrukcí a vybavení vysokých škol (včetně OP VVV); zahájit jednání s dalšími rezorty (zejména Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu) o finančním zajištění těch činností vysokých škol, kterými vysoké školy naplňují úkoly v gesci těchto rezortů. 24

26 Dlouhodobý záměr Prioritní cíl 7 efektivní financování Financování vysokých škol bude stabilní, transparentní a efektivní. Celkový objem veřejných výdajů na vysoké školství nebude klesat. Mechanismy výpočtu příspěvků budou transparentní, spravedlivé, předvídatelné v několikaletém horizontu a budou podporovat zvyšování kvality činností a diverzifikaci vysokých škol. K tomu: Zvýšit podíl prostředků přidělovaných na základě výsledků a výkonu vysokých škol: Bude snížena role financování podle indikátorů na vstupu činností vysokých škol a podle počtu studentů. Současné výstupní indikátory budou posíleny a doplněny novými tak, aby se zvyšoval podíl rozpočtu rozdělovaný podle výkonu a lépe odrážel kvalitu činností vysokých škol. Zavádět prvky víceletého financování: Prodloužit dobu řešení institucionálního programu, prodloužit dobu, na kterou jsou vypočítávány limity počtů financovaných studií, aby bylo usnadněno plánování a strategické rozhodování vysokých škol. 25

27 Dlouhodobý záměr Přenést na vysoké školy zodpovědnost za rozhodování o investičních záměrech. Ve výpočtu limitních počtů financovaných studentů reflektovat demografické trendy a predikce: Počet financovaných studií bude kromě vývoje poptávky po vysokoškolském vzdělávání odrážet i požadavky trhu práce a další faktory, včetně potřeby udržení kapacit pro období demografického růstu po roce Finanční prostředky z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání využívat účelným a administrativně vstřícným způsobem. 26

28 Dlouhodobý záměr Financování se prolíná ve velké míře také do dalších prioritních cílů, zejména: Prioritní cíl 1: Zajišťování kvality - posílit principy financování podle kvality: Na základě analýzy budou navrženy úpravy systému směřující zejména ke zvyšování vypovídací síly a spolehlivosti používaných indikátorů a snižování významu pouhého počtu studentů pro výpočet příspěvku. Zohlednit specifika odlišných profilů studijních programů ve financování: Spravedlivé posouzení kvality vzdělávání vyžaduje odlišné hodnocení výstupů teoreticky orientovaných akademických programů a programů orientovaných na trh práce a profesní uplatnění. Zvláštní pozornost bude věnována systému financování uměleckých a doktorských studijních programů. 27

29 Dlouhodobý záměr Prioritní cíl 5: Kvalitní a relevantní výzkum, vývoj a inovace Připravit novou metodiku hodnocení pro účely financování, která bude podporovat excelentní výzkum vysoké společenské a ekonomické relevance. Stimulovat efektivní nakládání s výsledky výzkumu a vývoje, jejich přenos do praxe a komercionalizaci: Ministerstvo bude podporovat činnosti vysokých škol v oblasti transferu znalostí a komercionalizace výsledků výzkumu prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Zvýšenou pozornost věnovat udržitelnosti výzkumných center financovaných z prostředků operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a jejich začleňování do vysokoškolského výzkumu. 28

30 Děkuji za pozornost!

31 Závěrečná doporučení Pokračovat v rozdělování významné části rozpočtu příspěvku dle ukazatele K s využitím poznatků z TA 04 projektu KREDO. Analyticky rozdělit vliv nezaměstnanosti a absolventů. Ve spolupráci s MPSV připravit ucelený systém sběru informací o (ne)zaměstnanosti absolventů vysokých škol. K tomu využít případné propojení systémů MPSV a matriky studentů. Ze strany MŠMT iniciovat tato jednání. V rámci Prioritního cíle 7 Efektivní financování (předvídatelnost výsledků a zavádění prvků dlouhodobosti) připravit na období DZ výkonové (případně včetně kvalitativních ukazatelů) kontrakty vysokých škol s MŠMT. V této fázi nutně nesvazovat s objemem finančních prostředků. 30

32 Závěrečná doporučení Při projednávání strategických dokumentů jednotlivých škol dbát na soulad dlouhodobých záměrů a institucionálních plánů škol v oblasti limitů počtů studentů s DZ ministerstva. Zvláštní pozornost věnovat DZ škol s neúměrně vysokým počtem nadlimitních studentů. Akceptovat použití části prostředků institucionálního plánu na nutná opatření v této oblasti. Důsledně koordinovat postupy běžného financování, čerpání operačního programu VVV a investičního financování ze státního rozpočtu. Provést analýzy ekonomické náročnosti studijních programů (ve smyslu novely zákona o VŠ) a tyto doplnit do profilů těchto studijních programů. 31