STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST. problematika volného času CO STRESUJE ADOLESCENTY? Terezie Zuntychová. Kraj: Jihočeský

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST. problematika volného času CO STRESUJE ADOLESCENTY? Terezie Zuntychová. Kraj: Jihočeský"

Transkript

1 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času CO STRESUJE ADOLESCENTY? Terezie Zuntychová Kraj: Jihočeský České Budějovice

2 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času CO STRESUJE ADOLESCENTY? What stresses the adolescents? Autor: Škola: Kraj: Terezie Zuntychová Česko-anglické gymnázium Třebízského 1010 České Budějovice Jihočeské kraj Konzultanti: Mgr. Tomáš Veber, Th.D. PhDr. Iva Nesnídalová České Budějovice

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně, použila jsem pouze podklady (literaturu, internetové zdroje) uvedené v přiloženém seznamu a postup při zpracování a dalším nakládání s prací je v souladu se zákonem č.121/2000sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. Dále prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. V... dne... podpis:... 2

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Tomáši Vebrovi, Th.D. za odbornou pomoc, cenné rady, názory a trpělivý vstřícný přístup. Děkuji také za veškerý čas, který mi při zpracování této práce v rámci středoškolské odborné činnosti poskytl. Dále mé poděkování patří paní PhDr. Ivě Nesnídalové, taktéž za vedení práce, její korekturu a odborné rady z hlediska psychologie. Taktéž děkuji Mgr. Janě Kouřilové, Ph.D., že mi věnovala část konzultačních hodin, které mi pomohly s výběrem tématu. Součastně děkuji všem účastníkům mého dotazníku, za jejich vyplnění, neboť bez nich by nemohla vzniknout praktická část této práce. 3

5 Anotace Cílem této práce je proniknout hlouběji do problematiky dnešních adolescentů a zjistit, co je trápí nejvíce. První část seznamuje čtenáře se stresem obecně, druhá kapitola pak popisuje stres z biologického hlediska. Závěr se zabývá zejména psychologií a celá práce je doplněna výzkumem. Výsledky tohoto kvantitativního výzkumu doplňují text první kapitoly. Čtenář tak může nahlédnout, jak který stresor uvedený v dotazníku, na adolescenty různého věku, působil. Klíčová slova: adolescenti, stres, problémy, řešení, mladiství. Annotation The aim of this work is to penetrate deeply into the minds of contemporary adolescents and find out what bothers them the most. The first part describes stress in general, the second part describes stress from the biological point of view. The last part deals with a matter of psychology, this work is complemented with a survey. The results of this quantitative survey are implemented in the first chapter. This way the reader can gain insight into the problem - which stressor mentioned in the survey influenced which adolescent age group in particular. Key words: adolescents, stress, dealing with problems, youngsters. 4

6 Obsah Úvod KAPITOLA Co to je stres? Jaký má stres účel? Jak se stres projevuje? Čím je stres zkoumán? Stres v historii Zdroje stresu Stresové kategorie Traumatické události Nekontrolovatelné a nepředvídatelné události Zásadní změny životních podmínek Vnitřní konflikty Nejčastější konflikty Nezávislost vs. závislost Důvěrný vztah vs. osamělost Spolupráce vs. soutěžení Impulzivnost vs. morální normy PŘEHLED A SHRNUTÍ 1. KAPITOLY KAPITOLA Reakce na stres Psychické reakce na stres Fyziologické reakce na stres PŘEHLED A SHRNUTÍ 2. KAPITOLY KAPITOLA Stres prospěšný a škodlivý Distres Eustres Psychologické faktory stresových reakcí Psychoanalytická teorie Behaviorální teorie

7 5.2.3 Kognitivní teorie Typy osobností a jejich reakce na stres Chování typu A Chování typu B Jak zvládat stres Reakce na stres Techniky stresu PŘEHLED A SHRNUTÍ 3. KAPITOLY PRAKTICKÁ ČÁST Závěr Použité zdroje Grafické zpracování výsledků výzkumu

8 Úvod Již název seminární práce, kterou právě vidíte před sebou, naznačuje, že jejím účelem je zejména proniknout hlouběji do problematiky života adolescentů a zjistit, co je stresuje. Tato práce nepojednává pouze o stresu, ale zaměřuje se i na jeho působení, intenzitu a následky u adolescentů. Dále se čtenář dozví, odkud stres pramení, jeho průběh, formy, druhy, četnost, konečné stavy Najdete zde ale i metodiku a různá doporučení, jak se stresem pracovat a případně ho zmírnit nebo se mu zcela vyvarovat. Neméně zajímavé jsou výsledky kvantitativního průzkumu, na který odpovídali dospívající ve věku patnácti až devatenácti let. Dotazník se zaměřuje jejich stresory, respektive, co a do jaké míry trápí adolescenty ve dvacátém prvním století. Člověk se nedá rozdělit na tělo a duši (která je u adolescentů navíc častokrát poměrně zmatená). Nelze rozlišovat fyzické a duševní zdraví, neboť spolu úzce souvisí. To popisuje zejména první kapitola. Najdete v ní všechny základní (a v určitých pasážích i obsáhlejší) informace o stresu, pomohou Vám s lepší orientací v celém textu, který je poměrně provázaný a navazuje na jednotlivé údaje. Druhá kapitola se věnuje reakcím na stres, jedná se o část, která se nejvíc zaobírá stresem z medicínského pohledu. Všechny biologické pojmy v textu jsou vysvětleny a zasazeny do souvislostí. V průběhu každé kapitoly je pak možné najít příklady z praxe, které by měly čtenáři pomoci v přiblížení problematiky. Třetí kapitola je rozdělena na hlavní dva bloky. Dozvíte se v ní, jak je stres zkoumán a jaké výsledky jednotlivé teorie přináší. V druhé části se pak může čtenář seznámit s technikami, které umožňují stres zvládat snadněji, než jsme zvyklí. Přílohy se taktéž dělí na dvě části opět z důvodu přehlednosti. Samotný text je doplněn obrázky, pro ucelenost tématu. V závěru práce si pak může čtenář prohlédnout grafické zpracování a seznámit s problematikou výsledků mého výzkumu. U každé věkové skupiny je nejdříve uvedena tabulka a dále sloupcový graf. Je třeba si uvědomit, že míra stresu velmi úzce souvisí i s délkou života. Náš dožitý věk nemá souvislost pouze s prostředím, ve kterém žijeme, co jíme, co jsme prožili, ale velkou roli zde hraje právě stres. Stárnutí méně podléhají lidé, kteří jsou zvyklí se denně alespoň zčásti svižně hýbat nebo jakkoli fyzicky pracovat, pravidelně 7

9 jíst a chodit spát, bavit se spíše aktivně, nedumat zbytečně nad minulostí a k životu jako takovému přistupovat s myšlenkou, že si jde se vším nějak poradit. 8

10 1. KAPITOLA 1.1 Co to je stres? Fyziologická odpověď organismu na jeho poškození nebo ohrožení. Obecně řečeno, výraz stres se vztahuje k událostem (stresorům), které člověk vnímá jako ohrožení své tělesné nebo duševní pohody. Na tyto stresory lidé reagují stresovými reakcemi. 1 Avšak podle Berndta Hütticha (1992) bylo na mezinárodním sympóziu výzkumu stresu v roce 1987 v Bratislavě konstatováno, že existuje více než dvě stě definic stresu. Odkazuji proto tedy i na knihu Ivy Šolcové, která uvádí, že stres je proces, který vzniká jako odpověď na nadměrné požadavky kladené na naše tělesné a duševní rezervy. 2 Schreiber zase ve své knize definuje stres jako soubor regulačních mechanismů nastupujících při ohrožení vnitřní homeostázy Jaký má stres účel? Připravit organismus na aktivitu typu boj (útok) nebo útěk. Má za úkol odstranit stresor (tzn. změnit nepříznivou situaci) a znovu přivést člověka do optimálního stavu Jak se stres projevuje? Stres se projevuje v několika rovinách: a) Vnější příznaky: Dech se zrychlí společně s tepovou frekvencí a dojde ke zvětšení svalového napětí. Dále může nastat např. zúžení zornic, pocení, snížení vylučování slin, vztyčení chlupů Někdy i tzv. tunelové vidění tj. zúžení pozornosti na lokální hledisko. b) Vnitřní příznaky: Zvýší se vylučování serotoninu, tzv. hormon štěstí, který zabraňuje pádu do deprese. Také naroste tvorba adrenalinu (zvyšuje dodávky kyslíku a glukózy do mozku), noradrenalinu (mění průměr cév a tlak krve) a kortizolu (mobilizuje organismus při stresových zátěžích). Všechny tyto tři hormony 1 Srov. KUČERA D., Moderní psychologie, Praha: Gymnázium omská, 2012, s Srov. ŠOLCOVÁ I. Umíte si poradit se stresem?, Praha: Národní centrum podpory zdraví, Srov. SCHREIBER V, Patofyziologie, endokrinologie, klinika, Praha: Avicenum, Srov. 2. KAPITOLA: Fyziologické reakce na stres. 9

11 nalezneme v nadledvinách. Připravují organismus na stresovou situaci, řešenou bojem nebo útěkem. c) Neurofyziologické podklady stresu: Patří sem tělesná i sociální bolest. Ta aktivuje se rostrální gyrus cinguli 5 (mozková kůra část CNS se dělí na laloky, které se skládají ze závitů (latinsky gyrus), výraz cinguli pak značí svazek vláken. A rostrum jsou prvoústa.) 5a 1.4 Čím je stres zkoumán? 6 Studium vlivu stresu na vznik nemocí se nazývá behaviorální medicína nebo psychologie zdraví. (Zabývá se také jinými faktory, které k nemocím přispívají biologické, psychické, sociální ) Za zakladatele tradice systematického výzkumu stresu bývá považován kanadský fyziolog, endokrinolog a psycholog maďarsko-rakouského původu H. B. Selye. 7 S tímto jménem se ještě setkáme v průběhu práce. 8 5 Srov. KUČERA D., Moderní psychologie: Praha: Gymnázium omská, 2012, s a Srov. tamtéž. 6 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s Srov. KEBZA V., Psychosociální determinanty zdraví, Praha: Academia, Srov. KAPITOLA 2., Obecný adaptační syndrom. 10

12 1.4 Stres v historii 9 Pojem stres se v angličtině objevil již na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. Býval užíván v souvislosti se strastmi, útrapami, těžkostmi, tísní a obtížnými situacemi, neštěstím a nepřízní osudu. V období sedmnáctého a osmnáctého století začalo slovo stres nabývat jiného významu. Objevovalo se v souvislosti s fyzikálním napětím, sílou a tlakem. V dnešní době se s pojmem můžeme setkat v obou případech. 1.5 Zdroje stresu 10 Stejně, jako lidé různě reagují na stresory (stresové události), tak zdrojem stresu mohou být také nejrůznější situace. Stres může vyvolat nepříjemné emoce (třeba deprese, či úzkosti), ale zatímco na někom se podepíše psychickými nebo tělesnými problémy, jiný člověk může stejnou situaci vnímat jako výzvu, zajímavý úkol Některé události mají ale charakter zásadních změn, které ovlivňují životy mnoha lidem. Může se jednat např. o válku, zemětřesení, jadernou, či jinou, katastrofu, atp. Na druhou stranu pak existuji ty, které nesou zásadní změnu pouze pro jednotlivce. Na příklad stěhování, svatba, změna zaměstnání, úmrtí někoho blízkého, vážné onemocnění Stresory jsou buď akutní trvají krátce třeba chvíle spojené s přijímacím pohovorem nebo chronické působí delší dobu, příp. trvale ku příkladu nešťastné partnerství. Zdroj stresu může být ale i v člověku samotném, jsou-li jeho motivy či přání neslučitelné. Podle Matouška 11 je akutní stres většinou způsobený náhlou událostí trvající jen krátkou dobu, projevuje s jak v psychice, tak i v narušení některých tělesných funkcí, např. ztráta paměti, zmatené jednání, apod. Může jít například i o traumatickou situaci či událost. Odpověď organismu bývá zpravidla prudká. Naopak chronický stres též popisuje jako výsledek dlouhodobého psychického napětí, které negativně ovlivňuje jak psychickou, tak fyzickou stránku. Jako příklad uvádí dlouhodobé pracovní přetížení. 9 Srov. KEBZA V., Psychosociální determinanty zdraví, Praha: Academia, Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s Srov. MATOUŠEK O., Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál,

13 Z mého průzkumu 12 vyplývá, že pouze tří z patnácti dotazovaných by se přijímací pohovor nijak zvlášť nedotkl. Podobné je to u další skupiny, kdy dvacet devět z jednatřiceti dotazovaných adolescentů ve věku šestnácti let, označilo právě přijímací pohovor jako stresor s intenzitou tři až pět (střední až nejvyšší), čili pouze dva lidé by pravděpodobně nebyli tímto akutním stresorem vyvedeni z míry. U sedmnáctiletých není škála natolik vyrovnaná, nejvyššího počtu dosáhla intenzita tři, pro jejíž význam středně stresující událost hlasovalo čtrnáct ze třiceti tří dotazovaných. Stejného rozložení hodnot se dočkaly i výsledky u osmnáctiletých. Více jak polovina devatenáctiletých adolescentů označila přijímací pohovor za stresový (intenzitou tři a čtyři). Zajímavé je sledovat porovnání s položkou, která úzce s přijímacím pohovorem taktéž souvisí výběr vysoké školy. Ve věku patnácti let byly výsledky téměř vyrovnané. 13 Šestnáctileté pohovor zatěžoval o něco více, podobně jako sedmnáctileté. V případě dotazovaných čerstvých dospělců, došlo naopak k mírnému poklesu (opět byla označena za stresově náročnější samotná přijímací zkouška). Je zajímavé pozorovat, že ač ve všech dotazovaných věkových skupinách představoval přijímací pohovor zátěž pokaždé u více jak poloviny adolescentů, u devatenáctiletých byly odpovědi nejvíce vyrovnané a nad půlku odpovědí s označením, že pro ně tato činnost skutečně reprezentuje nervozitu, se poslední skupina dostala pouze o jeden hlas. Na základě těchto odpovědí by se dalo říct, že když jsme mladší, považujeme obě situace za podobně stresové. Je ale možné, že v okamžiku, kdy se začneme více formovat a zaměřovat se určitým směrem, přibližujeme se tak i volbě budoucího povolání, přičemž v devatenácti letech (nejčastěji v maturitním ročníku), kdy už jsou přihlášky na VŠ podané, nemusíme stresor tak silně vnímat. Mezi zásadní změny, které mohou jednotlivce zasáhnout, patří též rozvod rodičů. V dotazníku 14 se nakonec tato kolonka objevila jako druhá nejčastěji volená: Na prvním místě, s intenzitou pět, skončil stresor s označením smrt někoho blízkého, hlasovalo pro něj devadesát pět ze sto třiceti dotazovaných. V celkovém součtu intenzity pět se pak na druhé místo dostal zmiňovaný rozvod rodičů se čtyřiceti hlasy. 12 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 13 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 14 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 12

14 Třetí příčku pak téměř shodně obsadil stresor s názvem přijímací pohovor a potíže s partnerem. Jednotlivé počty mezi jednotlivými skupinami není důležité zdůraznit, protože z dotazníku vychází, že adolescenta vždy velmi trápí, když se rodiče rozvádějí, přičemž nezáleží na věku. 15 Je zajímavé si také povšimnout, že do prvních třech největších stresorů zasáhly hned dvě zásadní změny, které v životě můžeme prožít. Protipólem k tomuto výsledku může být třeba také další vysoko hodnocený stresor potíže s partnerem. 15 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 13

15 2.1 Stresové kategorie Události, jež vnímáme jako stresové, lze obvykle rozdělit do kategorií: a) události traumatické (přesahují naše obvyklé zkušenosti) b) události nekontrolovatelné / nepředvídatelné c) události zásadních změn životních podmínek d) vnitřní konflikty Za stresové situace můžeme tedy považovat ty neovlivnitelné, nepředvídatelné, přinášející zásadní změny v našich životních podmínkách a vnitřní konflikt Traumatické události 16 Jedná se o krajně nebezpečné situace, jež se vymykají našim běžným zkušenostem. Traumatické události jsou nejviditelnějším zdrojem stresu. Nejčastěji se jedná o katastrofy přírodní (povodně, zemětřesení ) a katastrofy vyvolané lidmi (fyzické útoky, nehody, válčení ) Po zažití traumatické situace zažijí oběti katastrofy specifické reakce (rozdělené do tří stádií): první přichází šok a ochromení, kdy se zdá, že si lidé neuvědomují nebezpečí ani zranění. To vystřídá pasivita, kdy oběti náhle nejsou schopny z vlastní iniciativy vykonat ani jednoduchý úkol, zatímco příkazy poslouchají ochotně. V další fázi přichází úzkost a neklid oběti katastrofy se nedokážou dobře soustředit a dokola popisují traumatický zážitek. Většina z nás se naštěstí s žádnou traumatickou událostí nesetká, ale bohužel jednou z těchto tragicky běžných událostí se stalo sexuální zneužívání (znásilnění a další typy sexuálního násilí). Přičemž mnohé studie dokazují, že poté dochází u obětí k emočnímu strádání, jako velké deprese, úzkosti, či intenzivní strach, a to zejména v prvním půl roce po tragické události. Tyto stavy mohou odeznít. U některých jedinců však přetrvávají i po zbytek života Nekontrolovatelné a nepředvídatelné události 17 To, do jaké míry můžeme určitou událost vyvolat, nebo ji naopak zastavit, nazýváme ovlivnitelnost. Právě ta značně ovlivňuje, zda danou situaci vnímáme jako 16 Srov. KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví, Praha: Portál, Srov. KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví, Praha: Portál,

16 stresovou. Neboť čím více nám událost přijde neovlivnitelná, tím více ji považujeme za stresovou. Jedná se např. o vážné onemocnění, smrt někoho blízkého atp. Tyto události se stávají stresovými zvláště proto, že jim nemůžeme zabránit. Přesvědčení, že můžeme průběh událostí ovlivnit, má příznivý dopad na naši psychiku. Co se týče vlastního zranění nebo onemocnění, nejúzkostlivější, byli sedmnáctiletí, druzí osmnáctiletí a i devatenáctiletých se tento stresor poměrně dotkl. 18 Zatímco, když jsme mladší, máme nejspíše větší tendence riskovat, možná se méně bojíce a necítíme se tolik ohrožení, protože ve věku patnáct a šestnáct let, neukázala tato událost příliš vysoké zastoupení, co se týče vyšších intenzit. V opozici vlastního zranění stojí onemocnění někoho blízkého. V dotazníku se objevil i tento stresor, který ukázal u všech kategorií, bez výjimky, že o druhé se adolescenti strachují častokrát víc, než sami o sebe. 19 Smrt někoho blízkého. Tato stresující událost pomyslně ovládla dotazník a byla adolescenty bezkonkurenčně zvolena jako nejtraumatičtější událost ze všech pětadvaceti uvedených. 20 I přes tuto jednoznačnost se ukázalo, jak velmi subjektivní mohou náhledy být. Výjimka potvrzuje pravidlo, a tak se také stalo, že dvacet devět lidí ze sto třiceti, neoznačilo smrt někoho blízkého intenzitou šest. Nejvíce tomu tak bylo u šestnáctiletých, kdy třináct lidí označilo tento stresor jinou než nejvyšší intenzitou. Dalo by se z toho např. vyvodit, že jak stárneme, stárne i naše okolí, a tak se v pozdějším věku může úmrtí někoho blízkého stát pravděpodobnějším. To, do jaké míry víme, zda a kdy událost nastane, nazýváme předvídatelnost. I ta ovlivňuje intenzitu stresu, neboť pokud můžeme předvídat určitou stresovou situaci (i když ji ovlivnit nemůžeme), vnímáme ji jako méně stresovou. Zdůvodněním může být, že varování před nepříjemnou událostí umožňuje organismu aktivovat přípravný proces. Ten dokáže účinky škodlivého podnětu utlumit. Př.: Když víte, že při očkování dostanete injekci, můžete se pokusit myslet na příjemné věci a zmírnit tak bolest. Druhé vysvětlení, proč při předvídatelnosti zvládáme stres lépe je, že při nepředvídatelném šoku není vlastně žádné období, kdy by se náš organismus mohl cítit v bezpečí. Naopak šok předvídatelný poskytuje organismu možnost se alespoň do jisté míry uvolnit, než ho 18 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 19 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 20 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 15

17 signál upozorní na blížící se šok. Např. pokud učitel, který by se dal označit za despotu, odjede třeba na školení, případně krátkodobě opustí školu z jiného důvodu, jeho nepřítomnost je pro studenty signálem, že nemusí být ve střehu. Na druhou stranu právě žák, jehož učitel kritizuje naprosto nepředvídatelně během dne a ze školy se často nedostane, bude spíše prožívat chronický stres. 21 Co se chronického strachu týče, jedním z častých příkladů může být návštěva lékaře. Výsledky ukazují 22, že mladší dospívající se nemocnic bojí víc, zatímco sedm ze sedmnácti patnáctiletých napsalo, že strach z prohlídky u doktora nebo očkování se jich dotýká, u šestnáctiletých to bylo osm z jednatřiceti a u sedmnáctiletých sedm z třiatřiceti dotazovaných. Dále tuto problematiku zaškrtlo šest ze třiceti účastníků dotazníku ve věku osmnácti let a tři z dvanácti v případě devatenáctiletých jedinců Zásadní změny životních podmínek 23 Negativní události mají samozřejmě na tělesné i psychické zdraví značný vliv, přesto však mohou navozovat stresové situace i pozitivní události, protože od nás často vyžadují nějaké přizpůsobení. Studie ovšem naznačují, že nemají na naše zdraví tak velký dopad, jako události negativní. (Příkladem pozitivní události může být třeba sňatek, který je šťastnou událostí, ale zároveň může být i zdrojem stresu). Je ale velmi těžké zobecňovat, neboť adolescenti, a lidé obecně, reagují na události různě, přičemž některé rozdíly se pojí s věkem a kulturním zázemím. Někteří lidé nepovažují zásadní změny životních podmínek nebo zátěžové situace za stresující. A jelikož mají odlišné vnímání stresu, pro určité jedince může být změna výzvou a vzpruhou. Nový člen v rodině může představovat velkou radost nebo velkou zátěž. Případně oboje. Ukázal to i můj dotazník 24, kde se tento stresor projevil v jakémsi zařazení do dvou pomyslných skupin. Asi u žádné jiné položky nebyly názory tak různorodé. Buď to někoho vůbec netrápilo, anebo se jednalo o velmi zátěžovou situaci. Možná také proto se tato životní změna objevila v celkovém souhrnu až na konci ne, že by nedosáhla vysokých intenzit, ale nejednalo se o dostatečně častý stresor. Zatímco u věkových kategorií patnáct až osmnáct let jsou výsledky poměrně podobné, 21 Srov. KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví, Praha: Portál, Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 23 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 16

18 devatenáctiletí se dost liší. Deset lidí z dvanácti označilo nového člena v rodině za velmi málo stresujícího, popřípadě vůbec. Z toho by se dalo také usuzovat, že čím jsme starší, tím méně nám dělá problém vypořádat se se změnou životní situace. Je třeba ale také vzít v úvahu, že dalšího člena v rodině může reprezentovat jak třeba dítě, tak i nový partner (např. jednoho z rodičů). Při zahájení nebo ukončení studia se nejčastěji jednalo o střední intenzitu tři. Dalo by se tedy označit, že se konec nebo začátek studia, ať už prázdninového nebo konečného, dotýká každého adolescenta, nehledě na věk. Adolescent tuto změnu pokaždé vnímá, nehledě na věk, a nejintenzivněji šestnáctiletí, u nichž tento stresor označilo nejvyšší intenzitou osm lidí, zatímco u ostatních skupin nepřekročila hranice číslici dva. Ovšem, ať je tomu jakkoli, bylo by vhodné, počítat s tím, že po jakkoli dlouhé práci ve škole začnou prázdniny, stejně tak, jako že zase jednou skončí. 25 Co se týče tématu změna školy nebo týmu, všichni dotazovaní patnáctiletí se vyjádřili pro fakt, že se jedná o spíše silný stresor, obsazeny byly pouze intenzity tři, čtyři a pět. 26 Deset z třiceti jedna šestnáctiletých adolescentů nemá údajně problém se s touto změnou bez stresu vypořádat. U sedmnáctiletých a devatenáctiletých číslo naopak stouplo. U osmnáctiletých se objevila situace spíše půl na půl. Tyto výsledky by se daly interpretovat tím, že často patnáctiletí mění školu tím, když odcházejí ze základní školy, proto se tomuto kroku často nedá vyhnout. Pokles u šestnáctiletých by se tedy dal vysvětlovat faktem, že už na nové škole jsou, a tedy přichází popř. na řadu jiné změny prostředí, jako je např. právě změna týmu. V sedmnácti letech opět přichází vzestup, což by se dalo vysvětlovat tím, že mnoho adolescentů se v tomto roce ocitne v předmaturitním ročníku, kde je častokrát třeba volit budoucí povolání, popř. se začít pomalu připravovat na další změny, jak v předmětech, tak kolektivu, zázemí školy, atp. V osmnácti se tento stresor může zklidnit. Jako stresující ho už označila pouze polovina osmnáctiletých. V případě devatenáctiletých dotazovaných pouze pět neoznačilo změnu školy nebo týmu vyšší stresovou hodnotou. Dalo by se tedy říci, že s blížícím se časem změny prostředí, a potažmo opuštění místa naší dlouholeté pravidelné docházky, roste nervozita. 25 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 26 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 17

19 Další zásadní změnu prostředí může reprezentovat stěhování. Výsledky se zde příliš neliší, zajímavé mi přijde ovšem zmínit, že jako jediní označili změnu domova za zásadní (intenzitou pět) sedmnáctiletí adolescenti Vnitřní konflikty 28 Všechny události uvedené výše byly dosud pouze vnější, tzn., že některý faktor z vnějšího prostředí ohrožuje naši pohodu. Pokud ale stres vyvolají nevyřešené záležitosti (vědomé i nevědomé), jedná se o vnitřní konflikty. V životě nás potkává spousta situací, kdy musíme rozhodovat, neboť mnoho věcí, po kterých toužíme, je neslučitelných. A právě tím, že musíme volit mezi vzájemně se vylučujícími cíli nebo postupy jednání, nastává konflikt. Např. adolescent chce jít večer s přáteli do města, ale přepadne ho obava, že pokud nebude studovat doma, nesloží úspěšně zítřejší test. Pokud jsou oba cíle stejně atraktivní (např. student dostane dvě zajímavé pracovní nabídky), může se stát, že vybírá dlouho a nakonec stejně začne rozhodnutí litovat. Z toho vyplívá, že pokud by dostal pouze jednu pracovní nabídku, nebyl by vystaven takovému stresu. 3.1 Nejčastější konflikty Konflikt může nastat i v případě, když proti sobě stojí dvě vnitřní motivace, příp. potřeby. Právě snaha nalézt přijatelný kompromis mezi protichůdnými motivy může vyvolat stres. a) nezávislost vs. závislost b) důvěrný vztah vs. osamělost c) spolupráce vs. soutěžení d) impulzivnost vs. morální normy Nezávislost vs. závislost 29 Jeden z hlavních konfliktů může nastat v okamžiku, kdy bychom rádi získali nějaké rady, soudy, názory, hodnocení, či jakékoli řešení situace od jiné osoby. Jsme si ale zároveň vědomi, že problémy za nás nikdo nevyřeší a že se musíme postarat sami o sebe a stát na vlastních nohách, i přesto, že se můžeme dostat do obtížné situace. Tento 27 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 28 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s tamtéž. 18

20 bod také platí v případech, kdy chceme zůstat nezávislí, ale okolí či okolnosti, po nás chtějí zaujetí určitého postavení Důvěrný vztah vs. osamělost 30 V tomto případě se střetáváme s úvahou, zda se druhému otevřeme (a budeme s ním moci sdílet vnitřní emoce a myšlenky), či zda v nás převažuje spíše strach z možného zklamání, odmítnutí, apod. Jednou ze zajímavých částí je také pozorovat, jak moc dotazované stresují potíže s partnerem. 31 Pozoruhodné mi zejm. přišlo, že od patnácti do sedmnácti let se výsledky prakticky nelišily od těch ze stresoru změna školy nebo týmu. Mohlo by se tedy říci, že změny k tomuto období zkrátka patří a lidé zvláště na začátku adolescence s nimi více či méně počítají, ale rozhodně se jim nevyhýbají. Stejný počet těchto dospívajících totiž označil jak potíže s partnerem, tak i změnu školy. Tyto dva body se jich ovšem dotýkají v jiném měřítku. Potíže s partnerem se totiž umístily velmi vysoko, co se týče právě největších stresorů, zatímco změna školy nebo týmu se pod nimi propadla o čtyři místa. Období adolescence je ovšem přirozeně charakteristické hledáním a změnami. Ty se ale, co se týče partnerských vztahů dle dotazníku, mírně zmenšují s rostoucím věkem. Vztahy by se daly označit za více či méně stabilnější, neboť pro osmnácti a devatenáctileté dotazované už nepředstavovaly takovou stresovou zátěž. Problémy s příbuznými partnera se v dotazníku také neztratily. 32 Nebyly sice označovány příliš vysokými hodnotami, ale potvrdilo se, že sblížíme-li se s partnerem, úměrně k tomu se přiblížíme k jeho rodině. Ač tedy byly intenzity u všech věkových skupin menší, co se týče partnerovo příbuzných, než partnera samotného, ukázalo se, že i na tomto aspektu, jako je rodina milované polovičky, záleží. Osamocenost se stala jedním z bodů, který v ani jednom ze stotřicetin případů nedosáhl nejnižší hodnoty jedna. 33 Častokrát byl nominován velmi vysoko, a při 30 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 32 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 33 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 19

21 zobecnění by se dalo říci, že být sám stresuje polovinu všech dotazovaných napříč věkovými kategoriemi. Může to být dané tím, že v období hledání se adolescenti nutně nemusí znát a proto jim může dělat potíže být se sebou samotnými. Najednou bez okolních hlasů, nuceni poslouchat ten svůj, poznávat se a dozvídat se Spolupráce vs. soutěžení 34 Žijeme ve společnosti, která obecně požaduje úspěch, s tím je ale většinou spojena soutěživost, což je dáno jistou konkurencí. I kdybychom se v profesi nedostali se srovnáváním a soutěžením do styku přímo, nevyhneme se mu již mnohem dříve, a to v období dospívání, a to ať už v souvislosti soupeření mezi sourozenci, či vrstevníky. Střetem s rivalitou může byt ale zároveň také skutečnost, že jsme vychováváni být nápomocní druhým a spolupracovat. Známky - část dotazníku 35, která mne osobně překvapila nejvíc. Pokud bychom se zaměřili pouze na škálu tři a více (čili poměrně stresující až nejvíce stresová událost), dobereme se zajímavých výsledků. Žádnou ze skupiny dotazovaných známky příliš nerozhází. U všech se opakuje fakt, že když už jednu konkrétní věkovou skupinu prospěch ve škole trápí, tak maximálně s intenzitou tři, čili přesný střed. V případě osmnáctiletých a devatenáctiletých adolescentů došlo dokonce k případu, kdy známky neohodnotil intenzitou ani jeden člověk ze čtyřiceti dvou. Pro mne byl překvapující zejména fakt, že zatímco o vysoké školy se staráme poměrně dost, a jejich výběr jako stresující označilo dvacet ze všech dotazovaných, známky skončily s číslem jedenáct. Pokud tedy výsledek zobecním, polovina lidí, které výběr univerzity velmi stresuje, čímž by se dalo předpokládat, že hovoříme i o náležitém výběru budoucího povolání, se o prospěch příliš nestará. Přitom jedno souvisí s druhým. Mnoho vysokých škol přijímá studenty podle dosavadního dosaženého úspěchu a dle mého názoru, není rozhodně na škodu, poslat na vysněnou školu známky, za které se není třeba stydět. Co se týče toho, do jaké míry stresují adolescenty potíže s autoritami nebo ve větším počtu lidí, výsledky dopadly takto: V případě nejmladších dotazovaných se 34 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 20

22 ukázal jako největší stresor, pokud mají problémy s kamarády. 36 Těsně za nimi byly potíže s rodiči, dále v kolektivu a s učitelem. Šestnáctileté nejvíce tížily potíže s rodiči, podobně dopadly výsledky u kamarádů a kolektivu. Jako nejméně stresující se opět ukázaly trable s učitelem. Sedmnáctiletí a osmnáctiletí měli kategorie velmi vyrovnané, jediný propad nastal v případě potíží s kantorem, ty adolescenty příliš netíží. U devatenáctiletých dotazovaných to tak jasné nebylo. Nejvíc stresující jim přišly trable s kamarády, dále v rodině, v kolektivu a naposled s učitelem. Po sečtení všech uvedených věkových kategorií se dostaneme k tomu, že dnešní adolescenty trápí (opět na škále tři, čtyři, pět) nejvíce potíže s přáteli devadesát čtyři odpovědí, a obdobně s rodiči devadesát dotazovaných. V pozadí zůstává kolektiv celkem osmdesát jedna odpovědí, a na posledním místě jsou potíže s kantorem, ty tíží pouze padesát jedna dotazovaných. Mohlo by se tedy zdát nasnadě řešení, že adolescenti chtějí mít hlavně klidnou domácnost a urovnané vztahy nejen s nejbližšími doma, ale i s přáteli. Méně jim potom záleží na větší skupině lidí, ač také hodnoceny vysoce, potíže v kolektivu, nedosáhly závratných hodnot, stejně tak, jako v případě vyučujícího. Z osobního hlediska doporučuji si tyto výsledky srovnat například i se stresory, které se týkají známek a výběru vysoké školy Impulzivnost vs. morální normy 38 Impulzy u kterých je potřeba, aby byly regulované se často dostanou do střetu s morálními normami (může se jednat např. o oblast agrese a sexu). Jenže porušení norem může vyvolávat i pocity viny. 36 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 37 Srov. Grafické zpracování výsledků výzkumu. 38 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s

23 PŘEHLED A SHRNUTÍ 1. KAPITOLY Stres označuje události, které vnímáme jako ohrožení duševní/tělesné pohody, přičemž stresory jsou pak události, které ke stresu vedou. Stresovými reakcemi je myšleno chováni, kterým na stresory reagujeme. Traumatické událost jsou stresové události, jež přesahují obvyklý rámec zkušeností traumata silného charakteru, jako je např. znásilnění, mohou vyústit třeba i v dlouhodobé fyzické, či psychické problémy. Ovlivnitelnost situace hraje značnou roli v tom, jestli situaci vnímáme jako stresovou. Přičemž velkou důležitost na chápání oněch stresových situaci, nese i naše představivost do jaké míry je situace ovlivnitelná. Nepředvídatelné situace jsou často vnímané jako stresové a existuji badatelé, jež jsou zastánci názoru, že každá významná změna může být stresová. I vnitřní konflikty mohou vyvolat stres. Jedná se o (vědomě i nevědomě) nevyřešené záležitosti. 22

24 2. KAPITOLA 4.1. Reakce na stres To, jak tělo reaguje na stres je velmi složitý proces a v této kapitole je pouze stručně nastíněn. Přehledně vysvětlený vliv stresu na činnost organismu a rozvinuté myšlenky z této kapitoly popisuje Višňová ve své publikaci, na kterou také odkazuji v rámci rozšíření poznatků. 39 Jak se na nás může projevovat stres, je k vidění v následujícím přehledu. Jednotlivé body jsou pak rozepsány níže. 40 Psychické reakce: Fyziologické reakce: - úzkost - zrychlení metabolismu - vztek a agrese - zrychlení srdečního tepu - deprese a apatie - rozšíření zornic - oslabení kognitivních funkcí - vylučování glukózy z jater - vylučování endorfinů a ACTH - svalové napětí - zvýšení krevního tlaku - zrychlené dýchání Psychické reakce na stres Úzkost 41 Úzkost je tušení jakési možné, vzdálené, nespecifikované hrozby, nějaké cizí síly a moci. Pochází z pocitu viny, na rozdíl od strachu to, co sužuje jedince v úzkosti, není nic určitého. 42 Podle Křivohlavého se jedná se o nejčastější reakci na stresor. Pokud lidé zažijí události nad rámec běžného trápení (přírodní katastrofy, válka, únos, znásilnění ), může u nich dojít k posttraumatické stresové poruše (PTSD). Jedná se o to, že člověk trpí řadou symptomů, souvisejících s úzkostí, přičemž existují hlavní čtyři skupiny. 39 Srov. VIŠŇOVÁ E., Základy psychofyziologie stresu: Základy fyziologie pohybu, Praha: Policejní akademie České republiky, Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, Srov. KŘIVOHLAVÝ J. 1994, Jak zvládat stres. vyd. 1. Praha: Grada - Avicenum, 1994, s Srov. VYMĚTAL J. Speciální psychoterapie. vyd. 2. Praha: Grada Publishing, 2007, s

25 První skupina symptomů se projeví nezvykle velkou odtažitostí od běžného života, který jsme dosud vedli. Lidé zažívají pocity otupělosti, odcizení, ztráty zajmu o dosavadní záliby Ke druhé skupině symptomů dochází při opakovaném prožíváni traumatu. Lidem se pak zdá o hrůzách, jež zažili, budí se, anebo se úplně bojí usnout. I za bdělého stavu vidí situaci velmi živě a zřetelně, někdy se mohou chovat paranoidně. Třetí skupina symptomů se projevuje nadměrnou ostražitostí a poruchami spánku. Postižení lidé se často nedokážou soustředit na běžné úkony, a jsou přehnaně pozorní a ve střehu, přičemž očekávají, že se traumatická událost bude opakovat. Čtvrtou skupinou symptomů PTSD jsou pocity provinění. Za těchto okolností se lidé trápí, např. že sami přežili, zatímco ostatní zahynuli, ač nebylo v jejich silách ostatním pomoci. PTSD se může projevit jak záhy po katastrofě, tak vyvolat stres za několik měsíců, či let. Její délka je potom různá. Pokud nejsou symptomy léčeny, mohou přetrvávat i dlouhé roky. Náchylnost na posttraumatickou stresovou poruchu ovlivňuje i pohlaví a kultura. PTSD vyvolávají více traumata způsobená lidmi, ne přírodními katastrofami. Je to dáno tím, že když např. zažijme fyzické nebo sexuální napadení, příp. přijdeme do styku s terorismem, naše víra v to, že lidstvo je dobré a život spravedlivý, je silně zasažená. Jeden z dalších důvodů, proč se PTSD projeví pravděpodobněji po činnosti vyvolané lidmi je fakt, že tyto události zasahují spíše jednotlivce. Riziko poruchy se pak zvyšuje už jenom tím, že trpí sám (nebyla zasažena celá komunita). 43 Vztek a agrese 44 Vztek bývá častou reakcí na stresově situace, může vyústit až k agresi. Např. u dětí bývá častá hypotéza frustrace-agrese (dítě se chová agresivně, zažívá-li frustraci), která předpokládá, že pokud člověk nedosáhne svého cíle, má tendenci poškodit objekt, či osobu, jež byla příčinou frustrace. Je prokázáno, že agrese nemusejí být nutně reakcí na frustraci, ovšem jedná se o jednu z nejběžnějších forem. Např. vezme-li dítě druhému hračku, dojde pravděpodobně k výpadu ve formě útoku ze strany ublíženého dítěte. Adolescenti a dospělí pak svou agresi častěji vyjadřují slovně, než fyzicky. 43 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s Srov. KŘIVOHLAVÝ J. Jak zvládat stres. vyd. 1. Praha: Grada - Avicenum, 1994, s

26 Pokud dojde k situaci, že nemůžeme zaútočit na objekt, který je příčinou frustrace, máme tendence agresi přesměrovat. Např. člověk, který frustraci způsobil je příliš mocný, a útok na něj by byl nebezpečný, a tak agresivní jednání namíří vůči nevinnému člověku. Apatie a deprese 45 Někdy se může stres projevit i uzavřením do sebe samé. Pokud pak stresové podmínky trvají delší dobu, apatie může přerůst i v depresi. Tyto jevy se mohou projevit už jenom na základě našich zkušeností s neovlivnitelnými a těžkými situacemi. Hůře se tedy vypořádáme s nepříjemnými událostmi, jestliže jsme si už nějakou prošli a špatně ji zvládali, popř. nezvládli tak, jak bychom chtěli. Takoví lidé pak mají tendence vzdávat se. Ne každý, u kterého se vlivem neovlivnitelné události projeví apatie, nečinnost a uzavření do sebe, prochází stádiem naučené bezmocnosti. Jsou totiž i lidé, pro které jsou tyto události výzvou a podnětem k činnosti. Příkladem naučené bezmocnosti může být třeba adolescent, který podléhá domácímu násilí, a přesto se nepokusí vyhledat pomoc, neb má pocit, že je stejně v bezvýchodné beznadějné situaci. Může se třeba rodičů bát a myslet si, že mu už stejně nic nepomůže, případně že se by se stejně nic nezměnilo. Oslabení kognitivních funkcí 46 Pokud jsou stresory velmi silné, někteří lidé mají problémy se soustředěním a logickým uspořádáním myšlenek. Tím se snižuje jejich schopnost plnit náročnější úkoly, neboť se nechají snadno rozptýlit. Takového zhoršení kognitivních funkcí má buď na svědomí vysoká hladina emoční aktivace, nebo velký stres, který brání v alternativním uvažování. Hlavním důvodem bývají zejména extrémy, neboť čím rozzlobenější, smutnější, člověk je, tím více jsou kognitivní funkce oslabeny. To vede k rušivým myšlenkám, které nám vlastně zabraňují uvažovat naším klasickým způsobem. Jsme pak vůči sobě velmi vyčítaví. Zhoršování kognitivních funkcí pak může mít také za následek, že nedokážeme najít nějaké jiné řešení, a trváme na jednom jediném. Právě to je dáno silným stresem, 45 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s Srov. SELYE Hans. Život a stres. Bratislava: Obzor, 1966, s

27 který nám následně zastře mysl. Nemůžeme se pak tedy příliš divit např. adolescentovi, který při zmatku v průběhu požáru tahá za dveře, na kterých je napsáno: tlačit. Kognitivní mapa a její popis 47 Psychice podřizujeme psychické fenomény (jevy). Můžeme z nich vytvořit kognitivní mapu. 48 Dále uvádím její popis: Psychické procesy: - v čase probíhající fenomény - zabývá se jimi obecná psychologie (psychologický směr) - zabarvuje (ovlivňuje) je nálada -všechny složky jsou propojeny a) Kognice (se dále dělí na): - senzomotorické procesy nejnižší úroveň procesů, např. dopad světla na sítnici - vnímání informace o tom, co vidím, doputuje do šedé kůry mozkové, dojde k propojení s obrazem - představivost nemusím bezprostředně vnímat objekt - myšlení nejsložitější proces b) Emoce - spojeny s motivací - jak emoce, tak motivace vycházejí z našich potřeb (fyziologických, osobních, sociálních ) c) Konace - vůle je spojena s vědomím - pomáhá nám regulovat naše chování Psychické stavy: - v čase setrvávající fenomény - zabarvují procesy 47 Srov. PŘÍLOHA 1. ČÁST 48 Kognitivní mapu a její popis vytvořila sama autorka na základě přednášky na přípravném kurzu psychologie na VŠ v Praze, s uvědoměním a svolením přednášejícího Karla Malimánka. Ze dne

28 a) Krátkodobé - nejrůznější (např. frustrace, stres, radostná nálada ) b) Dlouhodobé - nejrůznější (např. různé druhy mánie, deprese, frustrace, stresu, které když se změní do setrvávajícího stavu, trvale poškozují procesy) Psychické vlastnosti: - nezávislé na čase - zabývá se jimi psychologie osobnosti (psychologický obor) -jedná se o vnitřní předpoklady k jistým procesům a stavům a) Temperament (charakteristické nebo vrozené rysy) b) Charakter (povaha) c) Motivace (soubor faktorů, jež nás vede k vytyčenému cíli) d) Schopnosti - obecné (např. IQ a talenty obecně ) - speciální (konkrétní talenty, např. hudební, matematický ) 27

29 4.1.2 Fyziologické reakce na stres 49 Útok nebo útěk Reakce útok nebo útěk je charakteristická tím, že se tělo začne automaticky připravovat na zvládnutí naléhavé situace. Např. při bungee-jumpingu, plavání v ledové vodě, ohrožování nožem V těchto a obdobných situacích tělo ihned potřebuje velkou energii. Začne se uvolňovat glukóza (cukry) z jater, která je potřeba k činnosti svalů. Aby se také cukry a bílkoviny přeměnily na cukry, vyplavují se do krve hormony, které je umí přetvořit. Dále se vylučují endorfiny (přirozené tělesné opiáty) a zužují se povrchové cévy takto tělo reaguje proto, kdyby došlo ke zranění, aby nedošlo k rozsáhlému krvácení. Slezina začne vylučovat větší množství červených krvinek, kvůli většímu přenosu kyslíku. A aby mohlo tělo bojovat s případnou infekcí, kostní dřeň vyprodukuje zase více bílých krvinek. Hypotalamus je bazální část mezimozku, která je považovaná za samotné centrum stresu. Řídí dvě neuroendokrinní soustavy přes hypofýzu. Neuroendokrinní soustava propojuje nervový systém (NS řídí chování, orgány a kosterní svalstvo) 50 s endokrinním (hormonálním) systémem s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy posílají hormony do krve, aby ovlivnily činnost některých vzdálených orgánů). 27a 49 Srov. KŘIVOHLAVÝ J. 1994, Jak zvládat stres. vyd. 1. Praha: Grada - Avicenum, 1994, s Srov. s. 1., cit a Obr. srov. s. 15, cit

30 Hypofýza (podvěsek mozkový) je výčnělek na spodní části hypotalamu. Na jeho příkazy reaguje vylučováním hormonů do krve a Hlavní endokrinní žlázy na hlavě. Muž je vlevo, žena vpravo. 1 šišinka, 2 hypofýza První neuroendokrinní soustava, kterou hypotalamus řídí, je sympatická nervová soustava. Ta se zaktivizuje během stresových situací. Pomáhá udržovat tělesnou homeostázi (stálost, stabilitu vnitřního prostředí). Ke stimulaci sympatického nervového systému slouží nadledvinami produkované hormony. Právě touto stimulací se tedy naše nadledviny podílejí na stresových reakcích díky sympatiku jsou totiž následně z dřeně nadledvinek vylučovány hormony adrenalin (zvyšuje tepovou frekvenci krevní tlak aktivuje nás) a noradrenalin (působí na hypofýzu nepřímo zodpovědný za uvolnění glukózy z jater). Z jejich kůry pak dochází k vylučování kortizolu. Podle množství kortizolu v krvi nebo moči lze také posuzovat míru našeho stresu. 52 Druhá neuroendokrinní soustava, která je řízena hypotalamem se jmenuje adrenokortikální. Právě k poruchám adrenokortikálních či psychosomatickým funkcí vede nadměrná zátěž neúnikového druhu vedoucí k trvalé stresové reakci. Čili stres, který končí tkáňovým poškozením. 53 Tato soustava funguje tak, že hypotalamus vydá pokyn hypofýze k vyloučení adrenokortikotropního hormonu (ACTH). Jedná se o hlavní stresový hormon. Podílí se na stimulaci kůry nadledvinek, a tím zároveň na produkci kortizolu a dalších hormonů, které regulují hladinu glukózy a některým minerálů v krvi. 54 Obecný adaptační syndrom 55 Jedná se o soubor reakcí, jimiž každý organismus reaguje na stres. Popsal jej Hans Selye. K tomuto tématu odkazuji na knihu od Václava Hoška, který téma rozšiřuje 51 Srov. slide 12 15, cit a Obr. Srov. článek z Srov. cit Srov. HARTL P., HARTLOVÁ H. Psychologický slovník, Praha: Portál 2001, s Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Jak zvládat stres. vyd. 1. Praha: Grada - Avicenum, 1994, s Srov. SELYE Hans. Život a stres. Bratislava: Obzor, 1966, s

31 ve své publikaci 56. Čáp a Dytrych zase uvádějí, že tato odpověď organismu je generalizovaná, zahrnuje různé systémy v organismu a je stereotypní. 57 Je obrannou reakcí. Podle Hanse reaguje tělo na stresor ve třech fázích: a) První fáze (alarmující) b) Druhá fáze (vyrovnávací) c) Třetí fáze (konečná) První fáze: Poplach (organismus zmobilizuje všechny síly tak, aby dokázal čelit hrozbě, která ho dočasně vyčerpává a limituje.) Druhá fáze: Rezistence (organismus se aktivně vypořádává s hrozbou, jeho odolnost se značně zvyšuje a není už tolik oslabený, jako v první fázi.) Třetí fáze: Vyčerpání (tělo do této fáze přejde pouze za podmínky, že hrozba stále přetrvává, jedná se o delší dobu ) 55a Vliv stresu na zdraví 58 Pokud se dlouhodobě snažíme přizpůsobit se stresu v našem životě, organismus se může vyčerpat natolik, že se staneme náchylnější k nemocem (může dojít ke snížení 55a Srov. cit Srov. HOŠEK V., Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum, Srov. ČÁP J., DYTRYCH Z., Konflikt, frustrace, stres a utváření osobnosti: Určeno pro posl. fak. filosof. a lékařské, Praha: SPN Srov. KŘIVOHLAVÝ J. 1994, Jak zvládat stres. vyd. 1. Praha: Grada - Avicenum, 1994, s

32 obranyschopnosti, čili jsme poté náchylnější třeba k virům a bakteriím). To, jak stres ovlivňuje naši imunitní soustavu, zkoumá psychoneuroimunologie. Odhaduje se, že právě emoční stres výrazně ovlivňuje více než polovinu všech zdravotních problémů. Může vyvolávat např. žaludeční vředy, vysoký krevní tlak, srdeční choroby, atp. Takovým poruchám, ve kterých hrají rozhodující roli emoce a určitým způsobem nám poškozují zdraví a jsou zprostředkovateli tělesných poruch, se říká psychosomatické poruchy. Tedy i stres může mít svůj podíl na ischemické chorobě srdeční (infarktu). 59 Jaro Křivohlavý uvádí ve své publikaci Jak zvládat stres především tyto nemoci způsobené stresem: a) ischemická choroba srdce (infarkty myokardu) b) hypertenze (chorobně vysoký krevní tlak) c) vředová nemoc (vředy na dvanácterníku) d) řada dalších nemocí, do níž patří i výše uvedené choroby (tuberkulóza, rakovina, alergie ) 59 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s

33 PŘEHLED A SHRNUTÍ 2. KAPITOLY Tělo reaguje na stres buď útokem, nebo útěkem. Sympatická NS nám zvýší tep a krevní tlak, rozšiřuje zornice a uvolňuje zásoby cukru z jater. Kůra nadledvinek pak řídí uvolnění adrenokortikotropního hormonu (ACTH), který podporuje vylučování kortizolu do krve. Všechny tyto reakce jsou součástí adaptačního syndromu, kterým všechny organismy reagují na stres. Věda, která se zabývá vlivem stresu na imunitní soustavu, se jmenuje psychoneuroimunologie. (Zkoumá např., jak může stres narušit imunitní soustavu a zvýšit riziko chorob.) Pokud máme tělesnou poruchu, u které se předpokládá, že byla způsobena zejména vlivem nějaké emoce, jedná se o poruchu psychosomatickou. Ráda bych ještě uvedla, že stresovaní lidé někdy dávají přednost nezdravému chování a životosprávě. Začínají, či zvyšují dávky, kouření, alkoholu, berou drogy, málo spí, zhorší své stravovací návyky, berou uklidňující léky, atp. Toto chování samozřejmě také často vede ke vzniku různých onemocnění. 32

34 3. KAPITOLA 5.1 Stres prospěšný a škodlivý Distres Distres je negativně prožívaný stres. Termínem distres je vyjadřována situace subjektivně prožívaného ohrožení dané osoby, často s negativními emocionálními příznaky. K distresu dochází tehdy, když se jedinec domnívá, že nemá dost sil a možností zvládnout to, co jej ohrožuje Eustres Eustres je opakem distresu, jde o situace, které se jedinec snaží zvládnout a které mu přinášejí radost, ačkoliv tyto situace také vyžadují určitou námahu. Řešení tedy nepřináší žádný negativní emocionální zážitek. Patří sem např. narození dítěte, svatba, oslava, sázka, ale také adrenalinové a nadstandardní události, které vyhledáváme sami. V takovém případě se pak jedná např. o bungee-jumping, horolezectví, cestování atd. 5.2 Psychologické faktory stresových reakcí Naše sebepojetí mohou zpochybnit právě stresové situace, ať už (ne)předvídatelné, či (ne)ovlivnitelné. Na každého z nás ale působí tyto události jinak a právě to, proč mají někteří lidé sklony hodnotit události jako stresové, když jiného jedince nechají v klidu, zkoumají tři teorie: Psychoanalytická, behaviorální a kognitivní Psychoanalytická teorie 61 a) Psychoanalytická teorie se dělí na objektivní (přiměřenou) a neurotickou (neúměrnou) úzkost. Tato teorie stojí na tvrzení, že události můžeme označit za stresové, pokud podněcují naše vnitřní konflikty. Přičemž, pokud reagujeme na škodlivou situaci přiměřeně, naše úzkost se dá značit za objektivní. V opačném případě, kdy je naše reakce neúměrná skutečnému nebezpečí, jedná se o úzkost neurotickou. Ta podle Freuda vychází z nevědomí, konkrétně z nevědomého konfliktu mezi nepřijatelnými impulsy a omezeními, které jim klade realita. 60 Srov. KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví. vyd. 2., Praha: Portál, 2003, s Srov. DRAPELA V. J. Přehled teorií osobnosti, vyd. 4., Praha: Portál, 2003, s

35 5.2.2 Behaviorální teorie 62 b) Behaviorální teorie tvrdí, že lidé reagují na specifické situace strachem a úzkostí z toho důvodu, že pro ně byly tyto situace v minulosti škodlivé nebo stresující. I když tedy Freud považoval za zdroj stresových reakcí nevědomé konflikty, behavioristé se soustředili na to, jak se člověk naučí spojovat stresové reakce s jistými situacemi. Takovýmto podmiňováním se pak lehce tvoří např. fobie. Takoví lidé, kteří mají trvalý strach z určitých situací, se pak stále něčemu vyhýbají a nikdy se svým strachům nepostaví čelem Kognitivní teorie 63 c) Kognitivní teorie stojí na tvrzení, že optimismus ovlivňuje zdravotní stav. Výsledky nejrůznějších studií poukazují na fakt, že pesimisté se pomaleji zotavují a naopak optimisté, jež hledí na stresovou situaci s nadějí a nadhledem, se dokážou se stresem lépe vyrovnat jak psychicky, tak fyzicky. Jedná se o to, že pesimističtí lidé připisují stresu v jejich životech větší stresující charakter. Právě pesimistický pohled na svět může ovlivnit zdraví jak přímo (zhoršení funkce imunitní soustavy), tak nepřímo (omezení zdravého životního stylu). 5.3 Typy osobností a jejich reakce na stres 64 Vědci rozdělili lidi na dvě velké skupiny (A, B) podle toho, jak odlišné struktury osobnosti mají. Jedná se o takové rozdělení, díky němuž dokážeme porovnat chování, návyky a postoje u skupin A a B. Může být např. zajímavé pozorovat, že to, co jednoho naprosto paralyzuje, může druhého stimulovat a motivovat k pokračování v další práci Chování typu A Jak jsem již uvedla výše, je dokázáno, že negativní, nepřátelští, agresivní a netrpěliví jedinci, bývají častěji zasaženi infarkty. Právě pro pacienty, pro které je ischemická choroba srdeční typická, byl definován model chování typu A. Osobnost typu A je ctižádostivá, netrpělivá, silně orientovaná na výkon, má sklony k perfekcionismu. Přebírá odpovědnost za svůj díl práce, uvažuje v extrémech, 62 Srov. DRAPELA V. J. Přehled teorií osobnosti, vyd. 4., Praha: Portál, 2003, s Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, 2012, s Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3., Praha: Portál, 2012, s

36 chce mít vše dokonalé, bezchybné. Heslem osobnosti tohoto typuje: Všechno nebo nic. Uvnitř ovšem tito lidé bývají neklidní a vnitřní napětí u nich nebývá viditelné na první pohled. Naopak si ostatní myslí, že tito jedinci jsou zcela klidní a sebevědomí. 65 Uvádím ještě konkrétní případy chování typické pro skupinu A, ze kterých můžeme též poměrně snadno určit, proč jsou právě tito jedinci náchylní na ischemickou chorobu srdeční: Často myslí nebo dělají více věcí najednou. Popohání ostatní, aby zrychlili, a jsou netrpěliví, když někdo dělá něco příliš pomalu. Hodně plánují (nejčastěji více činností na čím dál tím kratší dobu). Jsou přesvědčení, že spolehnout se mohou jen sami na sebe. Často klepají nohou nebo prsty. Až přehnaně se snaží být všude načas. Nejhorší by pro ně bylo jen tak sedět a nic nedělat. Jsou soutěživí. Při řeči hodně gestikulují. atd Chování typu B Protikladná skupina B je až dvakrát méně náchylná k srdečním infarktům, mrtvicím a též všem příznakům s těmito onemocněními spojených (např. zúžení věnčitých tepen). Právě tím, že se jedinci typu B nesnaží intenzivně dosáhnout vysokého cíle, u kterého by ještě ke všemu byla pravděpodobnost k dosažení úspěchu mizivá, omezují kontakt ke stresory a nejdou tím pádem tak ohroženi výše uvedenými chorobami. 67 Osobnost typu B ve stresových situacích jedná jinak, než jedinci ze skupiny druhé, a sice pozvolněji. Dokáže si udělat nadhled, bere věci vážně jen do té míry, jak je to opravdu zapotřebí, do ničeho se nepouští bezhlavě. Zachovává si klidnou mysl a 65 Srov. KRASKA L., Nejlepší techniky proti stresu. Praha: Grada Publishing, 2007, s Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3., Praha: Portál, 2012, s Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Sestra a stres, Praha: Grada Publishing, 2007, s

37 stanovuje si priority. Věci, které jsou tedy nepodstatné, neřeší. Dokáže bez výčitek odpočívat a nemá potřebu se stále za něčím hnát, jako osobnost typu A. 68 V následující tabulce opět pro přehled uvedu typické chování pro jedince typu B: Sedí uvolněně. Mluví pomalu a tiše. Nechají se v hovoru snadno přerušit. Často se usmívají. Umí odpočívat. Jsou rozvážní, často nad věcmi rozmýšlejí. atd Jak zvládat stres Pokud nám stresové události vyvolají nepříjemné emoce, přirozeně si s tím snažíme poradit a něco pro změnu stavu udělat. Termín zvládání (coping) označuje proces, kterým se člověk snaží vyrovnat se se stresovým stavem. Původ slova coping najdeme v řeckém colaphos. Tento výraz pochází z boxu a v překladu znamená přímý úder. Autoři Výrost a Slaměník uvádí, že coping lze volně přeložit jako něco zvládnout, vědět si rady, vypořádat se s něčím. 70 Za klasickou definici copingu můžeme považovat tu z roku 1979, kterou formuloval Lazarus s Cohenem: Zvládáním se rozumí snaha jak intrapsychická, tak zaměřená na určitou činnost - řídit, tolerovat, redukovat a minimalizovat vnitřní i vnější požadavky kladené na člověka a střety mezi těmito požadavky. Jde přitom o požadavky mimořádně vysoké, které člověka značně namáhají a zatěžují nebo převyšují zdroje, které má daná osoba k dispozici Srov. KRASKA L. Nejlepší techniky proti stresu, Praha: Grada Publishing, 2007, s Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3., Praha: Portál, 2012, s Srov. VÝROST J., SLAMĚNÍK I. Aplikovaná sociální psychologie II., Praha: Grada Publishing, 2001, 260 s. 71 Srov. KŘIVOHLAVÝ J. 1994, Jak zvládat stres. vyd. 1. Praha: Grada - Avicenum,

38 Zvládat stres můžeme hned ve dvou formách: zvládání zaměřené na stres nebo na emoce. Většina lidí používá při zvládání stresových situací oba postupy. Zvládání zaměřené na stres je postup, při němž se soustředíme na určitou situaci či problém a snažíme se najít řešení, jak ho nyní změnit a v budoucnu se něčemu podobnému vyvarovat. Zvládání zaměřené na emoce se zaměřuje na zmírnění emocí souvisejících se stresovou situací, i když právě tu samotnou změnit nelze. 72 Co se týče strategií zvládání stresu, ráda bych ještě odkázala na literaturu od Hoška, který strategie dělí na aktivní a pasivní techniky, kteréžto jsou odvozeny od základních fylogenetických reakcí útoku a útěku. 73 Dále se těmto strategiím podrobně věnoval Lazarus. Roku 1966 stanovil čtyři základní strategie zvládání stresu. Je autorem kognitivně transakčního modelu stresu. 74 Podle Sýkory a kolektivu lze vypozorovat specifické faktory, které ovlivňují vnímání situace tak, aby byla či nebyla považována za stresogenní, čímž dále ovlivňují zvládnutí dané situace. Faktory myslí aktuální fyzický stav, vegetativní a biochemickou dispozice organismu, aktuální psychický stav, dispoziční strukturu osobnosti a její historii, jedincovu interpretaci sociálního kontextu, atp Reakce na stres 76 Stres vyvolává naše reakce ve čtyřech rovinách: Behaviorální, kognitivní, emoční a tělesné. Behaviorální reakce Jedná se o chování, které je u jedince vyvoláno stresem. Behaviorální reakci může tedy lehce pozorovat okolí. Projevuje se např. schoulením, či přikrčením, nervózním přešlapování, pobíháním ťukáním tužkou 72 Srov. ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3., Praha: Portál, 2012, s Srov. HOŠEK, V. Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum, Srov. VÝROST J., SLAMĚNÍK I. Aplikovaná sociální psychologie II., Praha: Grada Publishing, Srov. DVOŘÁK, SÝKORA a kol., Koktavost v kazuistikách, Praha: Garda Publishing Srov. ČERNÝ V. Jak překonat stres: Testy a cvičení. Praha: Computer Press, 1999, s

39 Kognitivní reakce Kognitivní reakce je vlastně to, co jedinec vnitřně prožívá, co se v něm odehrává. Člověk při této reakci promlouvá sám k sobě, vede vnitřní rozhovory na téma: Stejně to nezvládnu, už nemůžu dál, proč zrovna já, to snad nemůže být pravda Emoční reakce Projevují se různými pocity a náladami, které jedinec v průběhu stresové situace prožívá. Nejčastěji se jedná o strach, smutek, úzkost atp. Tělesné reakce Jedná se o typ reakcí, které pozorujeme na našem těle, neboť na stresové situace právě reaguje organismus. To se projeví např. tím, že se začneme více potit, klepat se, zčervenáme atd Techniky stresu Výraz technika označuje způsob, jak se s určitým problémem vyrovnat, i v případě zvládání těžkých životních situací. Obvykle se jedná o regulaci napjatého emocionálního stavu a obnovu duševní rovnováhy. K tomuto účelu uvedl Křivohlavý ve své publikaci Psychologie zdraví 77 následující techniky: a) Relaxace je záměrné uvolňování svalů. Uvolněné napětí se poté rozšiřuje na celé tělo a může vést i k uklidnění psychiky, neboť zároveň dochází k uklidnění mysli. Fyziologické procesy například tepová frekvence a krevní tlak jsou zklidněny. b) Meditace patří do skupiny relaxačních cvičení, pomalé a soustředěné opakování určitého slova vede k odpočinku nebo hlubší zamyšlení např. nad určitou myšlenkou. c) Imaginace je záměrné představování si tzv. uklidňujících scenérií nebo vzpomínání na úspěšné zvládnutí problému. d) Dechová cvičení mají podobný význam jako svalová relaxace. e) Hudba může také významně pomoci v boji proti stresu. Může se jednat v podstatě o jakýkoli druh hudby, který je jedinci příjemný, popřípadě speciální uklidňující/relaxační nahrávky. 77 Srov. KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví. vyd. 2., Praha: Portál,

40 f) Beletrie. U beletrie se jedná o čtení i poslech četby (např. z rádia). g) Humor. Úsměv a nám příjemná zábava je taktéž velmi důležitá technika proti stresu (viz závěrečná citace na této straně). h) Poskytování sociální opory nám může také velmi pomoci, stačí jen např. udělat někomu radost, popř. někomu něco milého říct, atp. i) Pohybová aktivita, ať už se jedná o jakoukoli, může dosáhnout cílené změny, přičemž nejefektivnější je vytrvalostní (aerobní) pohybová aktivita. Při běhu, plavání, chůzi, skákání na trampolíně, jízdě na kole, se vám tedy může značně od stresu ulevit. Ať už si některou z technik vyberete, či nikoli, ráda bych na závěr uvedla pár citací, neboť jsem toho názoru, že sem významově také patří: Každý den prožívám tak, jako by to byl můj první a zároveň poslední den na tomto světě. 78 Existuje jeden lék na stres, který je lepší než všechny ostatní dohromady, a to je smích. Smích je pro stresový systém organizmu signálem Vypnout! Srov. CAMEGIE D., Jak se zbavit starosti a začít žít, nakladatelství Pavel Dobrovský BETA 2009, s Srov. WITKINOVÁ G., Jak přežít stres, průvodce pro muže, Práh v roce 2009, s

41 PŘEHLED A SHRNUTÍ 3. KAPITOLY Psychoanalytická teorie tvrdí, že události jsou pro nás stresové, pokud stojí na našich vnitřních konfliktech. Naopak behavioristická teorie si zakládá na tom, že lidé reagují na specifické situace strachem a úzkostí z toho důvodu, že pro ně tyto situace byly v minulosti škodlivé. Trojici teorií, proč hodnotíme jisté situace, jako stresové uzavírá teorie kognitivní, která tvrdí, že optimismus ovlivňuje náš zdravotní stav. Optimisté vykazují lepší funkce imunitní soustavy a mají také zdravější životní styl. Lidé, kteří dokážou najít smysl i v traumatických událostech, trpí emočními problémy jen velmi málo. Jedinci se vzorcem chování typu A bývají nepřátelští, agresivní a netrpěliví, přičemž studie ukazují, že u lidí s tímto stylem chování existuje vyšší riziko vzniku ischematické choroby srdeční. Strategie zvládání stresu (tzv. copingu) se dělí na strategie zaměřené na problém a zaměřené na emoci. Lidé, kteří řeší problémy aktivně, trpí méně často chorobami a depresemi, ač prošli negativními životními událostmi. Naopak lidé, kteří negativní emoce řeší ruminační cestou (tzn. nutkavým přemítáním, které stejně nikam nevede) nebo vyhýbavou strategií, po negativních událostech strádají déle, než lidé, kteří ve stejné situaci vyhledají oporu nebo nepříznivou situaci přehodnotí. Cílem biologické zpětné vazby a relaxačního tréninku je naučit člověka rozeznávat napětí a uvolnit svaly. Tímto způsobem je též možné ovládat fyziologické reakce na stres. Kombinace kognitivně-behaviorální terapie pak pomáhá lidem rozpoznat jejich kognitivní a behaviorální reakce na stres (tyto techniky mohou např. pracovat i s chováním typu A, a snížit tak riziko výskytu srdečního infarktu). Existuje spoustu metod, jak stres zvládat, můžeme mezi nimi vybírat a volit ty, které jsou pro nás nejpříjemnější a nejúčinnější. I např. pravidelné cvičení může pomáhat při dlouhodobém zvládání stresu. 40

42 PRAKTICKÁ ČÁST Na začátku byl nápad a laskavá pomoc paní psycholožky Nesnídalové a pana profesora Vebera. Sepsala jsem body, které by mohly adolescenty stresovat nejvíce. Vycházela jsem z načtených literatur, z doporučení i vlastní zkušenosti. Rozsah dotazníku mě nakonec mile překvapil, nakonec jsem sesbírala sto dvacet sedm odpovědí. Následovalo zapsání výsledků do programu Microsoft Office Excel 2007, kde byly vytvořeny jak tabulky, tak následné grafy. Ty nalezneme v přílohách seminární práce. Do samotného textu seminární práce jsou výsledky taktéž zaznamenané. Můžete je dohledat v okolí konkrétních témat, kterými se zrovna zabývají. To, co vyšlo, je zároveň porovnávané v textu u jednotlivých stresorů. Co se týče reakcí, setkala jsem se jen s kladnými odezvami. Proto patří velké poděkování všem zúčastněním, kteří do této práce přispěli i svou vlastní částí. Sto dvacet sedm lidí mi tak dopomohlo k rozvoji seminární práce a doplnění teoretické části. Dotazník vyplnilo sedmnáct patnáctiletých, z toho bylo šest chlapců a sedm děvčat. Šestnáctiletých bylo třicet jedna, z toho šestnáct chlapců a patnáct děvčat. Z třiceti tří sedmnáctiletých adolescentů vyplnilo dotazník šestnáct hochů a sedmnáct děvčat. Osmnáctileté zastupovalo devět chlapců a dvacet jedna dívek. Poslední skupina devatenáctiletých přispěla dvanácti odpověďmi, z čehož tři patřili chlapcům, devět dívkám. Na dotazované adolescenty ve věku od patnácti do devatenácti let čekalo toto zadání: Označte, prosím, jak moc jsou pro Vás uvedené body stresující. Vždy pouze jedno číslo u každé řádky. 1 nejméně stresující a 5 nejvíce stresující. Dotazník je anonymní, uveďte pouze svůj věk a pohlaví. Výsledky poslouží jako součást seminární práce Terezie Zuntychové (septima). Moc děkuji za spolupráci. Následně bylo v dotazníku uvedeno pětadvacet bodů, u kterých vyplňovali intenzitu stresoru jak na ně samé působí (ty nalezneme vypsané u každého grafu v přílohách). Jelikož se jedná o seminární práci zaměřenou na stres u adolescentů, byly nakonec použity údaje s intenzitou tři, čtyři a pět. Nelze popřít, že ale všechny 41

43 příspěvky byly zajímavé a originální. Jen se potvrdilo, jak jsme každý z jiného těsta, neboť se ve stovce dotazníků nenašly dva shodné. Odpovědi jsem sbírala pomocí vytištěných papírů formátu A4 v období měsíce prosince 2014, ledna a února Výsledky jsem zapisovala zhruba tři týdny, dělila jsem je do skupin podle věku, následně srovnávala, srovnávala celkové výsledky dotazovaných a zaznamenávala jejich pohlaví. Samotné grafy byly pak hotové za necelé tři hodiny i se všemi úpravami. 42

44 Závěr Stres je nedílnou součástí našich životů. A je to tak dobře, potřebujeme ho, a proto není náhodou, že se objevuje v našem každodenním bytí. Také z tohoto důvodu jsem uvítala, když jsem o našem věrném společníkovi mohla zjistit víc informací prostřednictvím této seminární práce. Jak se říká, přátele si drž u těla a nepřátele ještě blíž. Ve které roli je ale stres? Po dokončení předchozích kapitol mohu deklamovat, že stres rozhodně není jednotvárný, také proto, že s námi vždy určitým způsobem sdílí radosti i strasti. Zajisté tedy není od věci se o něj zajímat, případně něco nového se dozvědět. Tato seminární práce se pak zaměřuje na stres u adolescentů. Téma, dle mého názoru, pokaždé aktuální a za každé situace svěží. Každý z nás si roli dospívajícího vyzkoušel, adolescenty potkáváme každý den. Setkáváme se s nimi doma, v práci, na ulici, máme je v rodině a stále na očích. (Pro mne osobně má pak vše kolem dospívání ještě výraznější význam tím, že jej právě prožívám). Jedná se o období emočně vypjaté a dá se tedy i předpokládat, že zde stres hraje hlavní roli. Vždyť v této životní etapě hledáme sami sebe, svou identitu. Že je období adolescence náročné naznačuje už kultura sama. Střety dospívajících byly již mnohokrát filmově ztvárněny, básnicky zpracovány, hudebně sepsány Co se pak týče vývojové psychologie, můžeme se dobrat hned k několika zařazení adolescentů: Jean Piaget popisuje stádium formálních operací, Sigmund Freud genitální stupeň vývoje, Erik Erikson mluví o identitě vs. zmatení rolí, kde je jako závěrečné získané ctnosti dosaženo věrnosti. Dalo by se zmínit ještě spoustu významných jmen v oblasti vývojové psychologie, ale jedním z nejcennějších kroků nakonec vždycky je, když se ke své vlastní teorii mého já dobereme sami. Důležité je ale myslet na to, že člověk se vyvíjí po celý život. Stále narážíme na nová zklamání, poučení, výhry i porážky. Bez jednoho není druhé, aby měl člověk radost, potřebuje i o něco usilovat, zažít výkyvy a ne jen pohodlnost radost pak přichází jako odměna. Dnešní život nás již nemusí stát příliš úsilí, dochází tedy k tomu, že si lidé vytvářejí virtuální stresy. Ty se projevují několika způsoby. U adolescentů můžeme uvést třeba hraní počítačových her (zejm. stříleček atp.), zájem o horory, chatování na sociálních sítích a chytrých mobilech, namísto reálné schůzky. 43

45 Dle získaných výsledků lze usuzovat, že v životě není od věci řídit se heslem všeho s mírou. Jelikož byl uvedený výzkum proveden kvantitativně, je stále třeba počítat s tím, že se jedná pouze o určitý vzorek a že každý člověk je originální. Potíž, která jednomu adolescentovi nedala spát, nechávala druhého zcela v klidu a třetí na ní samozřejmě reagoval opět jinak. Na úplný závěr bych ráda čtenáři popřála trpělivost, výdrž a nadhled. A vyřídila poděkování za to, že jeho zrak doputoval až na tyto stránky, které by se daly považovat za samotný konec seminární práce (třeba pro Vás ale téma zůstane ještě po nějakou dobu živé). 44

46 Použité zdroje Seznam použité literatury: ATKINSON R. L., HILGARD E. R. Psychologie. vyd. 3. Praha: Portál, CAMEGIE D., Jak se zbavit starosti a začít žít, nakladatelství Pavel Dobrovský BETA ČÁP J., DYTRYCH Z., Konflikt, frustrace, stres a utváření osobnosti: Určeno pro posl. fak. filosof. a lékařské, Praha: SPN ČERNÝ V. Jak překonat stres: Testy a cvičení. Praha: Computer Press, DVOŘÁK, SÝKORA a kol., Koktavost v kazuistikách, Praha: Garda Publishing DRAPELA V. J. Přehled teorií osobnosti, vyd. 4., Praha: Portál, HARTL P., HARTLOVÁ H. Psychologický slovník, Praha: Portál HOŠEK, V. Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum, KEBZA V., Psychosociální determinanty zdraví, Praha: Academia, KRASKA L., Nejlepší techniky proti stresu. Praha: Grada Publishing, KŘIVOHLAVÝ J. 1994, Jak zvládat stres. vyd. 1. Praha: Grada - Avicenum, KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví. Portál, Praha KŘIVOHLAVÝ J., Sestra a stres, Praha: Grada Publishing, KUČERA D., Moderní psychologie: Praha: Gymnázium omská, MATOUŠEK O., Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003 SELYE Hans. Život a stres. Bratislava: Obzor, SCHREIBER V, Patofyziologie, endokrinologie, klinika, Praha: Avicenum, ŠOLCOVÁ I. Umíte si poradit se stresem?, Praha: Národní centrum podpory zdraví, VIŠŇOVÁ E., Základy psychofyziologie stresu: Základy fyziologie pohybu, Praha: Policejní akademie České republiky, VYMĚTAL J. Speciální psychoterapie. vyd. 2. Praha: Grada Publishing, VÝROST J., SLAMĚNÍK I. Aplikovaná sociální psychologie II., Praha: Grada Publishing, WITKINOVÁ G., Jak přežít stres, průvodce pro muže, Práh v roce

47 Internetové odkazy: cit cit slide 12 15, cit s. 1., cit s. 15, cit článek z

48 Grafické zpracování výsledků výzkumu 1a. Stresory u adolescentů 15 let tabulka 1b. Stresory u adolescentů 15 let graf 2a. Stresory u adolescentů 16 let tabulka 2b. Stresory u adolescentů 16 let graf 3a. Stresory u adolescentů 17 let tabulka 3b. Stresory u adolescentů 17 let graf 4a. Stresory u adolescentů 18 let tabulka 4b. Stresory u adolescentů 18 let graf 5a. Stresory u adolescentů 19 let tabulka 5b. Stresory u adolescentů 19 let graf 6a. Shrnutí největších stresorů tabulka 6b. Shrnutí největších stresorů graf 47

49 1a. Celkem odpovědělo: 17 lidí (6 chlapců, 11 děvčat) INTENZITA POŘADÍ STRESORU NÁZEV STRESORU Vlastní zranění nebo onemocnění Prohlídka u doktora nebo očkování Onemocnění rodinného příslušníka Smrt někoho blízkého Známky Potíže s učitelem Potíže v kolektivu Potíže s kamarády Potíže s rodiči Rozvod rodičů Nový člen v rodině Výběr VŠ Přijímací pohovor Zahájení nebo ukončení studia Změna školy nebo týmu Potíže s partnerem Problémy s příbuznými partnera Sexuální styk Vzhled To, co jím Osamocenost Stěhování Změny osobních zvyků (př. odvyknout si) Finance (a řešení finanční situace) Válka na Ukrajině i

50 1b. 15 let Intenzita 3 Intenzita 4 Intenzita ii

51 2a. Celkem odpovědělo: 31 lidí (16 chlapců, 15 děvčat) Počet odpovědí dle intenzity POŘADÍ STRESORU NÁZEV STRESORU Vlastní zranění nebo onemocnění Prohlídka u doktora nebo očkování Onemocnění rodinného příslušníka Smrt někoho blízkého Známky Potíže s učitelem Potíže v kolektivu Potíže s kamarády Potíže s rodiči Rozvod rodičů Nový člen v rodině Výběr VŠ Přijímací pohovor Zahájení nebo ukončení studia Změna školy nebo týmu Potíže s partnerem Problémy s příbuznými partnera Sexuální styk Vzhled To, co jím Osamocenost Stěhování Změny osobních zvyků (př. odvyknout si) Finance (a řešení finanční situace) Válka na Ukrajině iii

52 2b let Intenzita 3 Intenzita 4 Intenzita iv

53 3a. Celkem odpovědělo: 33 lidí (16 chlapců, 17 děvčat) Počet odpovědí dle intenzity POŘADÍ STRESORU NÁZEV STRESORU Vlastní zranění nebo onemocnění Prohlídka u doktora nebo očkování Onemocnění rodinného příslušníka Smrt někoho blízkého Známky Potíže s učitelem Potíže v kolektivu Potíže s kamarády Potíže s rodiči Rozvod rodičů Nový člen v rodině Výběr VŠ Přijímací pohovor Zahájení nebo ukončení studia Změna školy nebo týmu Potíže s partnerem Problémy s příbuznými partnera Sexuální styk Vzhled To, co jím Osamocenost Stěhování Změny osobních zvyků (př odvyknout si) 24. Finance (a řešení finanční situace) Válka na Ukrajině v

54 3b. 17 let Intenzita 3 Intenzita 4 Intenzita vi

55 4a. Celkem odpovědělo: 30 lidí (9 chlapců, 21děvčat) Počet odpovědí dle intenzity POŘADÍ STRESORU NÁZEV STRESORU Vlastní zranění nebo onemocnění Prohlídka u doktora nebo očkování Onemocnění rodinného příslušníka Smrt někoho blízkého Známky Potíže s učitelem Potíže v kolektivu Potíže s kamarády Potíže s rodiči Rozvod rodičů Nový člen v rodině Výběr VŠ Přijímací pohovor Zahájení nebo ukončení studia Změna školy nebo týmu Potíže s partnerem Problémy s příbuznými partnera Sexuální styk Vzhled To, co jím Osamocenost Stěhování Změny osobních zvyků (př. odvyknout si) Finance (a řešení finanční situace) Válka na Ukrajině vii

56 4b. 18 let Intenzita 3 Intenzita 4 Intenzita viii

57 5a. Celkem odpovědělo: 12 lidí (3 chlapci, 9 děvčat) Počet odpovědí dle intenzity POŘADÍ STRESORU NÁZEV STRESORU Vlastní zranění nebo onemocnění Prohlídka u doktora nebo očkování Onemocnění rodinného příslušníka Smrt někoho blízkého Známky Potíže s učitelem Potíže v kolektivu Potíže s kamarády Potíže s rodiči Rozvod rodičů Nový člen v rodině Výběr VŠ Přijímací pohovor Zahájení nebo ukončení studia Změna školy nebo týmu Potíže s partnerem Problémy s příbuznými partnera Sexuální styk Vzhled To, co jím Osamocenost Stěhování Změny osobních zvyků (př. odvyknout si) Finance (a řešení finanční situace) Válka na Ukrajině ix

58 5b let Intenzita 3 Intenzita 4 Intenzita x

59 6a. NÁZEV STRESORU INTENZITA 5 Vlastní zranění nebo onemocnění 4 Prohlídka u doktora nebo očkování 10 Onemocnění rodinného příslušníka 24 Smrt někoho blízkého 95 Známky 11 Potíže s učitelem 6 Potíže v kolektivu 15 Potíže s kamarády 26 Potíže s rodiči 26 Rozvod rodičů 40 Nový člen v rodině 12 Výběr VŠ 20 Přijímací pohovor 29 Zahájení nebo ukončení studia 14 Změna školy nebo týmu 20 Potíže s partnerem 28 Problémy s příbuznými partnera 5 Sexuální styk 9 Vzhled 12 To, co jím 7 Osamocenost 13 Stěhování 2 Změny osobních zvyků (př. odvyknout si) 8 Finance (a řešení finanční situace) 12 Válka na Ukrajině 7 xi

60 6b. Celkem: Intenzita 5 (130 adolescentů) Intenzita xii

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Název materiálu: Náročné životní situace Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 5. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Náročné životní situace Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 5. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace)

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Evropská vodítka psychosociální následné péče zaměřené na cílové skupiny implementace Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Autoři: G. Zurek, C. Schedlich & R. Bering Česká adaptace:

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

STRES STRES ZÁTĚŽ, TÍSEŇ, TLAK, ÚZKOST BÝT VYSTAVEN VNĚJŠÍM SILÁM, TLAKŮM NEJBĚŽNĚJŠÍ PŘEDSTAVA: STRES JE SÍLA, KTERÁ ZPŮSOBUJE TĚLESNÉ NEBO PSYCHICKÉ VYČERPÁNÍ A UTRPENÍ STRES PROŽÍVÁ ČLOVĚK, KTERÝ JE

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Psychická krize. Pojem krize

Psychická krize. Pojem krize Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,

Více

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření V současnosti tímto pojmem označujeme typické příznaky, jež vznikají u pracovníků pomáhajících profesí, z nich zejména

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 STRES FRUSTRACE DEPRIVACE KONFLIKT 1) STRES zátěž, kdy je organismus nucen mobilizovat

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Stres Anotace Pracovní list informuje žáka o podstatě a druzích stresu a o vhodných možnostech obrany před

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Únava a stres. Duševní hygiena a relaxační techniky. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se Duben 1 Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se spánkem přetrvávají. Čeští lékaři a sestry se proto

Více

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky:

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: příčina je pro jedince vnější; je pro něj extrémně děsivá; znamená

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Jste diabetik? Určeno nejen pro muže.

Jste diabetik? Určeno nejen pro muže. Jste diabetik? Určeno nejen pro muže. Určeno nejen pro muže. Cukrovka může mít negativní vliv na Váš sexuální život. Tato brožurka je určena jen pro Vaši informaci. V žádném případě nemůže nahradit lékařské

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Duševně zdravý člověk je

Duševně zdravý člověk je DUŠEVNÍ HYGIENA Duševně zdravý člověk je vyrovnaný samostatný zdravě kritický k sobě i okolí umí jednat s lidmi ovládá a zdravě prožívá své emoce odlišuje skutečnost od snů plní své povinnosti umí odpočívat

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

10 KROKŮ JAK ZVLÁDNOUT STRES

10 KROKŮ JAK ZVLÁDNOUT STRES 10 KROKŮ JAK ZVLÁDNOUT STRES Definice stresu : Stres je soubor reakcí organismu na vnější nebo vnitřní podněty narušující normální chod organismu. Situace mohou být spojeny s negativně laděnými emocemi

Více

Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská

Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská Spánek v prostředí intenzivní péče Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská Úvod Existuje mnoho studií poukazujících na rizika spojená s nedostatkem spánku u zdravotníků. Jen málo se

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích ÚVOD Program Nekuřácké zdravotnictví byl na SZŠ Svitavy zahájen ve školním roce 2001/2002 v prvním

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

7. Hradecké vakcinologické dny, 29.9.-1.10.2011

7. Hradecké vakcinologické dny, 29.9.-1.10.2011 Očkování proti sezónní chřipce výsledky pilotní dotazníkové studie P. Pazdiora, A. Aišmanová Ústav epidemiologie LF UK v Plzni 7. Hradecké vakcinologické dny, 29.9.-1.10.2011 Na základě Doporučení Rady

Více

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ více než populární pojem?

SYNDROM VYHOŘENÍ více než populární pojem? SYNDROM VYHOŘENÍ více než populární pojem? Realizace semináře je hrazena z prostředků OPPA v rámci Projektu podpory rodičů při slaďování pracovního a rodinného života se zaměřením na region Praha 11 Benjaminek

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více