Aktivity Světové zdravotnické organizace v oblasti medicíny katastrof

Transkript

1 Aktivity Světové zdravotnické organizace v oblasti medicíny katastrof seminář NCO NZO Brno, 12. června 2011 MUDr. Alena Šteflová,Ph.D., Kancelář WHO v ČR

2 Cíle WHO v krizových situacích WHO - vedoucí agentura pro oblast zdravotnictví i v období krizových situací Snížit při krizích úmrtnost a nemocnost, kterým lze zabránit 2

3 Pojem krize Podmínky označované jako krize nastávají v těchto případech: Místní systémy, na nichž lidé závisejí, jsou zahlceny. Systémy nedokáží reagovat na požadavky. Lidé nemohou uspokojovat své základní potřeby. Příčiny krize Náhlé katastrofické události (chemické havárie, hromadné otravy, úniky biologických činitelů, zemětřesení, nehody...) Dlouhotrvající rozvrat společnosti (násilí, útěk a vysidlování) Postupně se rozvíjející katastrofy (desertifikace, globální oteplování, vysoká prevalence HIV) 3

4 Hlavní hrozby pro bezpečnost regionu z hlediska veřejného zdraví Přenosné nemoci HIV/AIDS TBC Pandemie chřipky SARS Přírodní a člověkem způsobené katastrofy Hrozba náhodného úniku či záměrného vypuštění biologických, chemických nebo radioaktivních činitelů Konflikty a komplexní mimořádné situace (teroristické útoky) Globální změny změna klimatu Každá z událostí představuje výzvu pro zdravotnické systémy ohrožuje zdravotní bezpečnost 4

5 Světový den zdraví 2008 Ochrana zdraví před dopady klimatických změn změny v geografickém rozložení některých vektorově přenášených infekčních onemocnění, jako např. onemocnění přenášená klíšťaty a komáry, změna sezónního rozložení některých alergenových pylových druhů či přes 70,000 úmrtí navíc hlášených z 12 evropských států po horké vlně v létě 2003 v porovnání s předchozími 5 lety. 5

6 Globální trendy Rostoucí počet a rozsah zdravotních krizí a katastrof Narůstající společenské a hospodářské ztráty dlouhodobé následky pro zranitelné společnost Za posledních 20 let v důsledku katastrof zahynuly přinejmenším 3 milióny lidí; dalších 800 miliónů bylo postiženo 6

7 Region postižený vážnými zdravotními hrozbami 7

8 Katastrofy a zdravotní krize v evropském regionu ( ) Druh události Počet případů Úmrtí Postižené obyvatelstvo Hospodářské škody (v tis. USD) Povodně Extrémní teploty Sucha Ničivé požáry Zemětřesení Nehody Sesuvy půdy a laviny Větrné smršti Celkem Zdroj: EM-DAT mezinárodní databáze katastrof OFDA/CRED, Université catholique de Louvain, Brusel, Belgie 2006 CRED 8

9 Katastrofy a zdravotní krize v evropském regionu ( ) Type of event Number of events Deaths Total affected Economic damage (thousands of US$) Flood Extreme temperature Drought Wild fire Earthquake Accidents Mass movement* Storm Total * Mass movement includes: avalanche, landslide, rockfall and subsidence Source:"EM-DAT: The OFDA/CRED International Disaster Database, - Université catholique de Louvain - Brussels - Belgium" 2009 CRED 9

10 Příklad vlny veder (2003) Nejvíce postiženy západoevropské země s rozvinutými zdravotnickými systémy celkově případů úmrtí navíc, např. ve Francii vzestup úmrtnosti o případů Nedostatky v plánování operační připravenosti Chybějící standardní léčebné postupy pro zdravotní potíže související s horkem Absence mechanismu pro mobilizaci dodatečných pracovníků (doba dovolených) Selhání zdravotnického systému Nedostatečné krizovéřízení Komunikační problémy 10

11 Některá ponaučení z nedávných zdravotních krizí Neočekávané události mohou vyvolat chaos i v rozvinutých zdravotnických systémech. Dobrá připravenost zdravotnických služeb a existence zavedených zmírňujících opatření dokáží účinně snížit nepříznivý dopad na lidské zdraví a bezpečnost. V krizích a mimořádných situacích mají pro minimalizaci zdravotních dopadů klíčový význam meziresortní koordinace a předem stanovené efektivní rozhodovací procesy. Zásadní je rychlé poskytování přesných informací o možných zdravotních dopadech, jakož i účinné intervence. Účinnými nástroji k prosazování důležitých preventivních opatření jsou informovanost veřejnosti, komunikace a návody pro činitele s rozhodovacími pravomocemi. 11

12 Mezinárodní zdravotnířád (aktualizovaná verze vstoupila v platnost 15. června 2007) Obnovený rámec pro zvládání hrozeb na poli zdravotní bezpečnosti: Ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC) - mimořádná událost, o níž se soudí: - představuje riziko pro veřejné zdraví v jiných zemích kvůli mezinárodnímu šíření nemocí a - může vyžadovat koordinovanou mezinárodní reakci. 12

13 Odborné priority v evropském regionu - spolupráce s ministerstvy zdravotnictví Prosazování připravenosti zdravotnických systémů a činností pro zmírňování následků katastrof Poskytnutí nástrojů a důkazů / případových studií na podporu standardů Vypracování národních plánů připravenosti Včasné varování / včasná reakce Budování partnerství Přizpůsobení intervencí dynamice a specifikům konkrétních zemí Klíčová role WHO ve stavu nouze posouzení, analýza, koordinace, odstraňování nedostatků v reakci a ochrana a posilování místních kapacit a systémů : přírodní katastrofy, nestabilní státy, komplexní mimořádné situace PŘÍRODNÍ KATASTROFY TECHNICKÉ KATASTROFY KOMPLEXNÍ KATASTROFY 13

14 One of the same kind each of them a challenge for health systems Disaster Emergency Health Crisis 14

15 Být připraven na všechny druhy možných hrozeb/ whole-health approach 80% toho co se musí udělat v případě nebezpečí je všeobecně poplatné/ GENERIC stejné ve všech typech ohrožení the all-hazards approach: an approach to emergency management based on the recognition that there are common elements in the management of responses to virtually all emergencies, and that by standardizing a management system to address the common elements, greater capacity is generated to address the unique characteristics of different events. 15% HAZARD-SPECIFIC 5% is UNIQUE TO THE EVENT 15

16 Strategie na úrovni evropského regionu WHO Program připravenosti a reakce na katastrofy v evropském regionu Byla vypracována strategie a akční plán pro evropský region s cílem zvýšit kapacitu národních zdravotnických systémů pro reakci na krize Projednávání a schvalování strategií/rezolucí na nejvyšších jednáních WHO/EURO ( Evropský Regionální výbor) Pomoc a asistence v metodickéčásti Publikace, plakáty, tištěné materiály Účast expertů a odpovědných pracovníků státních institucí na na odborných vzdělávacích akcích WHO/EURO 16

17 Připravenost na katastrofy Zahrnuje všechna opatření přijímaná před stavem katastrofy pro zvýšení rozsahu a účinnosti reakce, například činnosti v těchto oblastech: informační systémy, databáze (mapy, seznamy odpovědných osob) plány, normy, postupy, politické koncepce a funkce informovanost veřejnosti rozvoj lidských zdrojů (budování kapacit) rozvoj materiálních zdrojů koordinace a tvorba sítí 17

18 Reakce na katastrofy Resortní koordinace Zdravotnické zpravodajství Rychlé vyhodnocení zdravotních rizik Standardy a pokyny Monitorování zdravotního stavu Mobilizace zdrojů Humanitární pomoc ve formě zdravotnických potřeb a vybavení 18

19 Obnova po katastrofách Posouzení škod Zajištění souladu s procesem rozvoje Mobilizace zdrojů Ponaučení a vyhodnocení Integrace zmírňujících opatření 19

20 Strategie na úrovni evropského regionu WHO Program připravenosti a reakce na katastrofy v evropském regionu dle potřeb jednotlivých zemí Projekty na základě Bienální smlouvy o spolupráci uzavřené mezi WHO/EURO a MZ ZapojeníČR již v letech ( zařazena na základě zkušeností s povodněmi v roce 2003) Od té doby probíhají ve spolupráci MZ a WHO Euro projekty BCA zaměřené na krizovou připravenost 20

21 Projekty BCA/WHO v České republice Seminář WHO/MZČR Připravenost na katastrofy a zásahy při nich Nemocnice na Homolce, červen účast experta WHO pro regionální týmy - podpora duševního zdraví v rámci připravenosti na krizové stavy, úvod do metod Critical Incident Stress Management (CISM) Odborný seminář Krizový management ve zdravotnictví - Bratislava, listopad s účastí evropského poradce pro připravenost na krizové situace WHO/EURO a odborníka na urgentní zdravotnické služby - Připravenost na epidemie/pandemie a řešení zachycení vysoce nakažlivých infekcí - Úloha zdravotnictví při řešení hromadných úrazů způsobených živelnými katastrofami, průmyslovými haváriemi nebo teroristickými útoky 21

22 Projekty BCA/WHO v České republice Opakované aktivity společné pro Ministerstva zdravotnictví SR a ČR ve spolupráci s Kancelářemi WHO SR a ČR a mezinárodní účastí ( Konference Medicíny katastrof - Hrozby 21. století, epidemie, pandemie, Mezinárodní zdravotní předpisy WHO a jejich aplikace v praxi+ ukázková praktická cvičení) Seminář na vypracování krizových plánů nemocnic dle doporučení WHO příručky (Brno s účastíčeských a slovenských kolegů a pilotních ZZ) 22

23

24 Projekty BCA/WHO v České republice Hlavním pilířem krizové připravenosti MZ je vzdělávání Aktivity BCA tento koncept MZ podporují Podpora výuky v rámci NCO NZO vytvoření modulu: Multisektorální přístup na krizovou připravenost - včetně CBRN na strategické úrovni Kurz urgentní medicíny a medicíny katastrof pro studenty medicíny - podpora pregraduálnímu vzdělávání MU Brno: teoretický a praktický výcvik studentů medicíny v simulovaných situacích Zpráva ze situační analýzy zdravotnické záchranné služby a urgentních příjmů v nemocnicích, mechanismy organizace a koordinace pro poskytování údajů ke zlepšování kvality a standardizaci služeb součást projektu DG SANCO 24

25 Závěr Zdravotní důsledky krizí mohou být katastrofické Připravenost zdravotnických systémů má proto zásadní význam! Zdravotnické systémy v mnoha zemích regionu nejsou dosud dostatečně připraveny na zvládání zdravotních aspektů krizí ( konstatováno v r kdy se téma krizové připravenosti stalo i ústředním tématem Světového dne zdraví) 25

26 Přesto lze konstatovat, že díky přípravě na pandemii a důslednějšímu uplatňování International Health Regulations došlo k výraznému posunu v připravenosti všech členských států Evropského regionu WHO Pandemic Preparedness Guidance Všechny země mají krizový či pandemický plán Mezinárodní zdravotnířád facilituje mezinárodní koordinaci a pomáhá při budování odborných kapacit v jednotlivých zemích (National IHR focal points; IHR procedures; Emergency Committee) 26

27 Kde získat další informace? Webovské stránky WHO na adrese: Kontakty: U.N. HOUSE, Kancelář WHO v České republice Nám. Kinských 6, Praha 5 Tel.: Fax: wholocz@who.cz 27