Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

Transkript

1 Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech Sponzoři nemají zůstat utajeni Knihovnu čeká stěhování Rusava a soutěž Vesnice roku Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji Klub Atlantik Hvězdárna v centru dění Bezbariérová Olomouc Vrátí se sláva osoblažské krajky? Památky se zase zavřely Divadlo se zabydlelo v kulturácích V Poličce od vážné hudby k rocku Galerie s nevšední atmosférou Ročník XV

2 Místní kultura Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV, rok 2005, číslo 10. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: , fax Tel. redakce: Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel redakce@mistnikultura.cz Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, Praha 9. Objednávky a reklamace: Miluše Jelínková tel.: , fax: milajelinkova@predplatne.cz Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne , j.zn.p-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK centrum informací o kultuře tel.: Regis legislativa a ekonomika kultury tel.: Artama neprofesionální umělecké aktivity tel.: , zahr. styky: Obsah Sponzoři nemají zůstat utajeni... 3 Ministr kultury Vítězslav Jandák - První tisková konference... 4 Granty Ministerstva kultury... 4 Knihovnu čeká stěhování...5 Zlatý kolovrat Rusava a soutěž Vesnice roku Česko německý týden ve slezském Krnově Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji...12 Klub Atlantik...14 Ostravské Minikino...16 Hvězdárna v centru dění...17 Školní dvouhodinovka trochu jinak Bezbariérová Olomouc...20 Krajina a stavby...21 Vrátí se sláva osoblažské krajky? Památky se zase zavřely...26 Štramberk je vstřícný k turistům Unikátní databáze českého amatérského divadla na internetu Divadlo se zabydlelo v kulturácích V Poličce od vážné hudby k rocku Slet bubeníků 2005 začne ve Smržovce. 34 Galerie s nevšední atmosférou Mladí amatérští filmaři sázejí na profesionalitu...36 Zájem o české filmy trvá...37 Česká gotika v USA...39 Zajímavosti...41 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové...43 Na titulní straně: Exponát z Galerie Benedikta Rejta v Lounech, autorka Galja Bittová. Uzávěrka čísla 11/ Uzávěrka čísla 12/ Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách 2 Místní Kultura

3 Sponzoři nemají zůstat utajeni Úvodník 10 / 2005 Fórum dárců, o.s. je organizace zastřešující donátory v České republice (nadace, nadační fondy, firemní dárce). Lobbuje v oblasti legislativní a daňové a svou činností se snaží kultivovat dárcovské prostředí i veřejné mínění. Samozřejmě k tomu potřebuje pochopení a partnerství médií. Ovšem z analýzy, kterou si sdružení nechalo vypracovat, vyplynulo, že se v médiích objevují velmi zřídka konkrétní informace o donátorech. A skutečně podivný je fakt, že se problematice sporadicky věnují média veřejnoprávní, dokonce méně než soukromá. Nejlépe dopadla média regionální. Z diskusí, které na toto téma již proběhly, vyplynulo, že novináři se zdráhají uvádět jména firem, aby nebyli nařčeni ze skryté reklamy. Také přepečlivě zvažují různé etické faktory a snaží se o spravedlnost v přístupu k jednotlivým firmám. V neposlední řadě mnohdy považují takové informace za nezajímavé. Začněme skrytou reklamou a zkusme si ji objasnit na příkladu: autorka nepříliš hlubokomyslných, ale zato velmi čtivých románů, dostávala od jisté automobilky zaplaceno za to, že hlavní hrdina jezdil v autě její výroby. Tak takhle nějak může fungovat skrytá reklama i v novinách a nefér jednání novináře, který se jen tak mimochodem zmíní o firmě či jejím výrobku, ještě stvrzuje odměna do soukromé kapsy. Ovšem transparentní zpráva o tom, že někdo podpořil dobrou věc, přece nemá s výše řečeným žádný společný rys. Druhý argument etická brzda, přichází v úvahu zřejmě tehdy, jedná-li se například o chválu tabákového koncernu. Ale řekněte, když všichni víme, že se cigarety beztrestně vyrábějí, prodávají, kouří, proč by se lidé nemohli dozvědět, že firma alespoň zčásti kompenzuje své drogové podnikání dobročinnými kroky. Jeden z důvodů pro opatrnost při otiskování zpráv o dárcovství je údajně v tom, že si firmy v oblasti dárcovství mezi sebou konkurují. Tak toto tvrzení mi připadá jako z jiné planety nebo přinejmenším z druhé strany polokoule, ale tam na rozdíl od nás mají jasno v tom, zda si dárců vážit, a jak jim to dát najevo a čím se odvděčit. Takže na závěr zůstala otázka, zda je pro čtenáře zajímavá či nezajímavá informace o tom, která firma a na co přispívá. Nikdo nemůže chtít po redakcích, aby psaly o něčem, co pokládají za nezajímavé, ale fakt, že informace o dárcích nejvíce zveřejňují regionální média, svědčí o mnohém. Že totiž lidi zajímá chování firem v jejich blízkosti. Ty mohou místním lidem působit určité potíže, ať už je to zvýšená doprava, hluk, smog..., což někdy kompenzují podporou veřejně prospěšných projektů. A pak je samozřejmě nutné, aby se to občané dozvěděli. Na druhou stranu tyto firmy poskytují lidem v okolí práci a může jim záležet také na tom, aby byli spokojení i v soukromém životě. V takovém případě jde o příkladný postoj, rovněž hodný publikování. Pokud mají novináři argumenty, které jim brání psát o sponzorech, nechť je pečlivě zvažují, ale s nadhledem. Zveřejňování je totiž jedna z možností, jak sponzory společensky ocenit, a pokud se jedná o prospěšné aktivity, kdo jiný by měl být povolanější, než veřejnoprávní média. Ludmila Kučerová Ministerstvo kultury změnilo koncepci své mediální politiky Ministerstvo kultury zřídilo nový mediální úsek s cílem zajistit kultuře prostor v médiích a pozornost veřejnosti. Příkazem ministra kultury se od v sekretariátu ministra zřizuje úsek vnějších vztahů, analýz a komunikace. Současně se převádí Informační kancelář do sekretariátu ministra. V souvislosti se zřízením úseku vnějších vztahů, analýz a komunikace se v sekretariátu ministra zrušilo pracovní místo tiskové mluvčí. Vedoucím nového úseku je Mgr. Martin Bezouška, dlouholetý kreativní ředitel mezinárodních komunikačních agentur. Pracovníkem pověřeným stykem s médii je Robert Vašíček, který přišel z pozice vedoucího Tiskového oddělení na Ministerstvu práce a sociálních věcí. PhDr. Iva Žalská bude nadále pověřena vedením Informační kanceláře MK ČR. [luk] 3

4 Ministr kultury Vítězslav Jandák První tisková konference Ministr nemusí vypadat nóbl, ale musí bojovat za svůj resort, řekl nový ministr kultury Vítězslav Jandák na své první tiskové konferenci, která se konala ve čtvrtek nedlouho poté, co vláda projednala rozpočet příštího roku. Ministr deklaroval, že se mu podařilo přesvědčit některé členy vlády a zvrátit trend stále klesajících výdajů pro resort kultury. Dokumentoval to navýšením o 326 mil. korun ve prospěch kultury oproti původnímu předpokladu a 2% navýšením platů v resortu v příštím roce. Snad nám zima památky definitivně nedorazí, vyjádřil obavy i naději najednou a dodal, že vláda mu uložila hledat klíč k bruselským, norským a dalším zdrojům peněz, které by směřovaly do oprav národního kulturního pokladu, čímž jsou míněny státní instituce. Na základě čísel a kvalifikovaného odhadu dospěl ministr k vyčíslení potřebné částky téměř 18 miliard korun, na období následných deseti let. Než odejdu, mělo by se kopnout, uvedl ministr další téma a měl na mysli penzion pro umělce seniory, pro který je už vytipováno předpokládané místo vzniku v areálu pražského Veleslavína. Na jeho realizaci by se podle Jandáka podíleli sami senioři s odpovídajícími profesemi, projektanti, architekti a další. A měl by se stát místem propojení generací, otevřeným např. školám, kde by prostory umožňovaly hrát divadlo, koncertovat či pořádat výstavy. Na realizaci už V. Jandák spolupracuje s ministrem sociálních věcí Zdeňkem Škromachem. Církev pro mne není otázkou víry, ale vnímám ji jako nositelku kultury, a dodal: S církvemi se musí mluvit, vést celospolečenský dialog a nedá se kvaltovat. A nakonec ministr zmínil organizační záležitost týkající se úřadu Ministerstva kultury: podle něj je nutné přeorganizovat úřad tak, aby jeho struktura byla pružnější. [luk] Ministerstvo kultury oznamuje Odbor umění a knihoven MK vyhlašuje grantové řízení pro rok 2006 pro právnické osoby (s výjimkou příspěvkových organizací MK) a fyzické osoby s živnostenským oprávněním pro projekty z oblasti profesionálního divadelního, hudebního, tanečního a pohybového umění, výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel a architektury. Formuláře žádosti o dotaci, rozpočtové formuláře a podmínky pro přihlašování projektů si vyzvedněte na adrese: - umění a knihovny-granty nebo Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven, Praha 1, Maltézské nám. l Nostický palác MgA. N. Zichová oblast divadla a tance tel , NATASA.ZICHOVA@MKCR.CZ, PhDr. A. Chorvátová oblast hudby tel , ANNA.CHORVATOVA@MKCR.CZ, Mgr. R. Musil oblast výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel, architektury tel , ROMAN.MUSIL@MKCR.CZ. Uzávěrka pro podání přihlášek je 30. listopadu WWW INTERNET PRO VÁS Okamžik je pražské sdružení pro podporu nejen nevidomých sídlící na adrese Umělecká 5, Praha 7. Sdružení bylo založeno v roce 2000, v listopadu 2004 se stal Okamžik akreditovaným dobrovolnickým centrem. Tvoří jej tým nevidomých i vidících lidí, kteří mají chuť něco vymýšlet a realizovat pro zrakově i jinak postižené i nepostižené. Na stránkách: CZ najdete mnoho prospěšných informací, akutálně např. oznámení o konání Literárního klubu v termínu 13. října Místní Kultura

5 Informatika Knihovnu čeká stěhování Knihovna města Ostravy (KMO), příspěvková organizace zřizovaná městem, sídlila provizorně v objektu na výstavišti Černá louka. V těchto dnech se stěhuje do opravené budovy u Sýkorova mostu, kterou bude sdílet spolu s Komorní scénou Aréna. Oprava sídla KMO za 204 milionů Kč, postaveného v meziválečném období, trvala 2 roky a hradilo ji město Ostrava. Součástí komplexní generální rekonstrukce byla kromě stavebně dispozičních úprav, statického zajištění, výměny technického zařízení budovy a ostatních stavebních úprav i realizace nového interiéru v divadle i knihovně. Náročná rekonstrukce byla umocněna skutečností, že objekt se nachází v centru města, tedy v městské památkové zóně Moravská Foto archiv knihovny Ostrava. Z toho vyplynula nutnost zachovat mnohé historické stavebně-technické prvky na fasádě i uvnitř objektu. Počátky dnešní KMO spadají do roku Během let se zařízení několikrát stěhovalo, měnilo rozsah působnosti, zřizovatele i název. V roce 1969 došlo k přejmenování krajské knihovny na Knihovnu města Ostravy a pod tímto názvem funguje instituce dodnes. Počátkem 80. let minulého století byly veřejné knihovny v Ostravě sloučeny v centralizovaném systému. Regionální funkce Od roku 2002 je KMO pověřena výkonem regionálních funkcí (RF) na území města. Během této krátké doby se to projevilo zkvalitněním činnosti zejména u malých knihoven v okrajových částech Ostravy. Dvanáct poboček je rozděleno do 4 knihovnických obvodů. Základ RF tvoří cirkulační fondy, do nichž bylo vloni nakoupeno 1382 svazků za 199 tisíc Kč, pro letošní rok jde o 204 tisíc Kč. Zúčastněné knihovny mohou vybírat z řady souborů, každý z nich má cca 40 svazků. Opomenuty nejsou ani další složky RF definované zákonem. KMO obsluhuje prostřednictvím RF území o ploše 214 km² s téměř 315 tisíci obyvatel. Jednotlivé městské části přispívají na nákup knihovních fondů a na akce určené dětem. KMO se podařilo získat např. i granty z odboru sociálních věcí Magistrátu města Ostravy, jejichž výše se pohybuje od 20 do 100 tisíc Kč. Výhodou je i symbolické nebo nulové nájemné v jednotlivých pobočkách. Britské centrum Do knihovny se přistěhovalo v roce Tehdy se Britská rada rozhodla, že centra nebudou provozována samostatně, a nabídla je městům, ve kterých působila. Zpočátku toto oddělení navštěvovalo 300 čtenářů, nyní se počet zvýšil na 800. Od loňského roku se centrum stalo oficiálním administrátorem Cambridgeských jazykových zkoušek pro Moravskoslezský kraj. Doplňování knihovního fondu probíhá pravidelně z domácích i zahraničních zdrojů a je zatím plně hrazeno z prostředků Britské rady. Ve spolupráci s ní probíhá v Ostravě řada zajímavých seminářů a setkání. 10 /

6 Z široké nabídky knihovny V prosinci 2000 vyšlo první číslo Občasníku, měsíčního zpravodaje Knihovny města Ostravy. Chtěli jsme informovat naše čtenáře o životě v knihovně a připravovaných aktivitách a dostat je do povědomí široké veřejnosti, říká ředitelka knihovny Mgr. Miroslava Sabelová a dodává: Řada čtenářů znala jen pobočku, kterou navštěvovala. A to jsme chtěli změnit. Akcí máme tolik, že nyní zveřejňujeme v Občasníku pouze aktivity koncerty, besedy, výstavy, soutěže, divadelní představení atd. Pravidelně vychází ještě tiskovina Párek, v níž jsou zveřejňovány recenze na zajímavé tituly z fondů. V půjčovně ústřední knihovny vede řadu let sci- -fi klub knihovník Bohdan Volejníček. Organizuje setkání příznivců sci-fi literatury, spolupracuje na tomto poli s knihovnou v nedalekém Havířově. Za půjčení knihy zaplatí člen klubu 10 % její ceny a finanční částka pak slouží k nákupu dalších knih s touto tematikou. Letošní rok probíhá ve znamení H. Ch. Andersena a patronem celé akce se stal dánský velvyslanec pan Jorgen Bojer. Eva Veselá KNIHOVNY ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Městská knihovna T. G. Masaryka v České Lípě půjčuje zrakově postiženým spoluobčanům zvukové knihy. Má k dispozici 680 titulů audiokazet s mluveným slovem z různých žánrových oblastí. (Českolipský deník, ) ROSTOKLATY (380 obyv., okres Kolín), POLEPY (570 obyv., okres Kolín): V Rostoklatech byla před několika lety zrušena místní knihovna, a tak přichází obec o možnost veřejné stanice pro připojení na internet. V Polepech provoz knihovny dotuje obec a připojení na internet spolu s připojením PC se chystá na příští rok. (Kolínský deník, ) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Nově budovaná krajská knihovna v Karlových Varech přišla na 90 mil. Kč, z toho stát přispěl 7,2 mil. Kč, EU 72 mil. Kč a zbytek 10,8 mil. Kč hradil kraj. K dispozici bude zatím 350 tis. knižních svazků. Kraj chce po jejím otevření zrušit 4 z 9 karlovarských knihoven. Radnice však chce otevřít centrální městskou knihovnu a pobočky zachovat. (Karlovarské noviny, ) KNIHOVNY ČESKÝ TĚŠÍN (27 tis. obyv., okres Karviná): Při Městské knihovně v Českém Těšíně začal v lednu t.r. fungovat Musica klub. V prostorách knihovny, resp. v jejím oddělení hudby a umění, se pravidelně scházejí lidé, které spojuje zájem o hudbu, ať už jde o poslech, získávání nových informací či sdělování zážitků a názorů. (Zpravodaj města Český Těšín, č.1, 2005) BŘEZOVÁ (240 obyv., okres Beroun): V Březové internet nebude, i když podle zákona by ho měly mít do příštího roku všechny knihovny. Místní knihovna je v provozu jen 1 hodinu týdně a internet by nebyl dostatečně využíván. (Berounský deník, ) CHRUDIM (24 tis. obyv.): Projekt Městské knihovny Chrudim Chrudimsko digitálně má za cíl přispět ke zpřístupnění pramenů a literatury o regionu. Většina digitalizované základní vlastivědné literatury vznikla do 2. světové války. Knihovna začala s digitalizací těchto knih proto, že v poslední době zájem o ně značně vzrůstá. Projekt je rozdělen do 3 fází: 1) digitalizace regionální literatury, 2) digitalizace místních novin, 3) zpracování významných archivních materiálů. Knihovna zatím zcela splnila první krok. Dokumenty jsou rozčleněny do 13 celků, vytvořených na základě zeměpisného nebo tematického hlediska. Projekt existuje jak v online verzi, tak na CD-ROM. Knihovna získala finanční podporu z grantu ministerstva kultury, část prostředků do projektu vložila sama. (Čtenář, č.7-8, 2005) PRAHA 14: Pražská Městská knihovna má od již 22 plně automatizovaných poboček. Digitální databáze a připojení na internet se dočkala knihovna na Černém Mostě v Praze 14. Pro její pracovníky i čtenáře tato změna přinese zrychlení a zpřehlednění výpůjčního systému. Náklady na úpravy činily 200 tis. Kč. Podle ředitele Městské knihovny T. Řeháka by si Černý Most, jehož specifikem je velké množství dětských čtenářů, zasloužil knihovnu zcela novou a alespoň tak velkou, jakou mají čtenáři např. na sídlištích Bohnice či Jižní Město. (Metro, ) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): V červnu byl ve Studijním oddělení a Balneologické knihovně, které jsou součástí Krajské knihovny v Karlových Varech, instalován nový knihovní systém Aleph 500. Tato novinka výrazně usnadní komunikaci mezi čtenáři a knihovníky, protože systém je užíván Národní knihovnou ČR a velkými světovými knihovnami. (Karlovarské noviny, ) 6 Místní Kultura

7 Informatika IS orientované na hudbu Hudební informační středisko je obecně prospěšnou společností financovanou převážně z grantů Nadace Český hudební fond, MK ad. Shromažďuje dokumentaci o českých soudobých skladatelích, hudebnících a událostech, vede archiv not a nahrávek, zprostředkovává kontakty a poskytuje informace o českém hudebním životě. Pořádá také setkání, konference, koncerty, vydává publikace a CD. Jeho novým počinem je vydání Antologie české hudby. Přináší více než šest hodin reprezentativních nahrávek nejvýznamnějších děl české hudební historie od nejstarších dob až po tvorbu současných skladatelů vážné hudby. Jedno z pěti CD navíc mapuje český folklor v jeho autentické podobě. Součástí antologie je i 136stránková dvojjazyčná brožura s populárně-vědeckým výkladem o dějinách české hudby, který napsali přední odborníci na jednotlivá období. Text publikace obsahuje odkazy na jednotlivé zvukové ukázky a doprovází jej bohatá obrazová dokumentace. Soubor stojí 690 Kč a lze jej zakoupit či objednat v Hudebním informačním středisku. Sídlí v Praze 1, Besední ulici 3. Více na: [ika] INFORMAČNÍ STŘEDISKA VIMPERK (8 tis. obyv., okres Prachatice): Turistické informační středisko ve Vimperku se přesunulo do moderních prostor na náměstí Svobody. Návštěvníci tam mohou pracovat s internetem na třech nových počítačích a mají k dispozici i další služby. Pro zájemce mohou dvě pracovnice střediska sestavit plán krátké dovolené na Vimpersku a Šumavě. Dále tam lze získat materiály o regionu a partnerském městě Freyung v češtině, němčině a angličtině a širokou nabídku pohlednic, brožur, map, průvodců, knih a autoatlasů. (Listy Prachaticka, ) MÉDIA KDYNĚ (4,8 tis. obyv., okres Domažlice): Nový zpravodaj Kdyňsko přináší informace o událostech v tomto regionu. Současné Sdružení obcí Kdyňska je méně rozsáhlý útvar než někdejší velký soudní okres, který čítal 41 obcí s téměř 18,5 tis. obyvatel. Zahrnuje 18 obcí s více než 11,5 tis. občanů. Mikroregion nevznikl účelovým způsobem. Má potenciál stát se skutečnou výletní oblastí. Smyslem nového občasníku Kdyňsko je právě objevovat zajímavosti tohoto regionu a inspirovat čtenáře. (Kdyňsko, č.1, 2005) 10 / 2005 Encyklopedie Českých Budějovic Ještě před letošními Vánocemi by mělo být na trhu druhé, doplněné a rozšířené vydání Encyklopedie Českých Budějovic. Autorský kolektiv v současnosti zpracovává její aktualizaci. Celobarevnou publikaci vydá město v nákladu pěti tisíc kusů, stejně jako v roce 1998 první verzi. Autoři revidují a aktualizují heslář původního vydání a přidávají nové výrazy, zohledňující historický vývoj. Zároveň aktualizují fotografickou dokumentaci. Univerzální encyklopedický slovník v původním vydání obsahoval více než 1 tis. hesel, 1,2 tis. obrazových materiálů a 592 stran o všem zajímavém z minulosti i současnosti jihočeské metropole. Přibližoval dějiny města od pravěku až do konce 90. let dvacátého století. Zároveň zahrnoval praktický informační systém s rychlým vyhledáváním souvislostí za pomoci klíčových slov, rejstříků a odkazů na vybrané prameny a literaturu. Prvních pět tisíc výtisků se dostalo na trh koncem roku 1998 a už začátkem února následujícího roku byly prodány čtyři a půl tisíce kusů, tedy vše, co bylo určeno k distribuci. Ze zbývajících pěti set kusů, určených pro potřeby města, jich zbyla necelá desítka. Náklady druhého doplněného vydání encyklopedie dosáhnou téměř dvou milionů korun, z nichž jeden a tři čtvrtě uhradí město. O zbytek se podělí partneři. Každý výtisk 624 stránkové publikace doplní velkoformátová mapová příloha. Encyklopedie by měla nejen potěšit obyvatele města, ale je to také hold Českým Budějovicím, které letos oslavují 740 let od svého založení. Tisková zpráva/luk PUBLIKACE KRÁSNÁ LÍPA (3,4 tis. obyv., okres Děčín): Kniha Putování po duchovním panství Krásnolipska, přibližuje historii několika desítek sakrálních staveb v okolí Krásné Lípy. Text doplňují dobové fotografie. (Děčínský deník, ) 7

8 PUBLIKACE Zlatý kolovrat 2005 ROŽNOV POD RADHOŠTĚM (18 tis. obyv., okres Vsetín): V edici Rožnovské malé tisky vyšly na přelomu července a srpna 2 publikace. V první z nich nazvané Rožnovský malovaný porcelán autorka Denisa Hrůzková seznamuje s existencí tamních malíren, s podstatou zapomenutého řemesla, stejně tak s osudy dílen a jejich majitelů. Kniha vznikla na základě studia archivních a rukopisných materiálů, autorka čerpala i z rozhovorů s pamětníky a malíři. Dalším novým titulem je publikace Rožnov lázeňský, kterou zpracovala Lucie Hambálková s kolektivem. Kniha byla vydána k letošnímu 125. výročí udělení městských práv Rožnovu pod Radhoštěm. (Moravskoslezský deník, ) ZÁKOLANY (490 obyv., okres Kladno): Kladenské Sládečkovo vlastivědné muzeum vydalo knihu S. Krajníka a kolektivu dalších autorů, která nese název Budeč 1100 let. Publikace shrnuje poznatky o historii hradiště a rotundy sv. Petra a Pavla na Budči u Zákolan, které byly získány ve 20. století. Jejich zdrojem byly především rozsáhlé archeologické výzkumy, prováděné v letech (Knižní novinky, č.15-16, 2005) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Vydavatelství Repronis vydalo publikaci nazvanou Ostrava historická aneb Jak žili naši předkové. Autor A. Barcuch v ní přináší stručnou historii Ostravy od pravěku až po 50. léta 20. století. (Knižní novinky, č.15-16, 2005) TŘEBOŇ (9 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Koncem června představil autor Miroslav Hule svou novou knihu nazvanou Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska. K zajímavostem o 70 největších rybnících regionu přidal přehled památek v jejich blízkosti, uvádí i pomístní názvy a legendy. Čtenář se v publikaci dozví také informace o stylových hospůdkách Třeboňska. Kniha se 170 stranami a barevnými fotografiemi je opatřena 21 vloženými barevnými mapami. (Veselsko, č.7, 2005) Rada Královéhradeckého kraje udělovala již počtvrté cenu Zlatý kolovrat za mimořádný přínos v oblasti lidové kultury Dne 2. září 2005 předal hejtman Královéhradeckého kraje Ing. Pavel Bradík ceny tři: v oboru paličkovaná krajka paní Janě Štefkové z Vamberka, za dlouholetou významnou práci v rozvoji lidového umění a řemesel paní Ivě Gachové z Hradce Králové a v oboru výrobky z kukuřičného šustí paní Kristíně Henclové z Hradce Králové. Předávání cen, jenž se uskutečnilo u příležitosti zahájení výstavy Zlaté české ruce v Hradci Králové, se také zúčastnil náměstek primátora statutárního města Hradec Králové Ing. Martin Soukup, starosta města Vamberka Ing. Jiří Mazúch, zástupkyně Klubu lidové tvorby Hradec Králové a další hosté. Jana Štefková, Vamberk Obor paličkovaná krajka U její práce lze obdivovat především originální paličkované šperky, náramky a náušnice. Moderní krajka, charakterizovaná novým pojetím, nápaditostí, vzhledem, vzory i originálními materiály, patří mezi špičkové práce v tomto oboru na světě. Umělkyně se představila na mnoha významných výstavách např. v Praze, Hradci Králové, Strážnici, Fagagně (Itálie), Rodenu (Holandsko), Raumě (Finsko), ale především účast na Světové výstavě v Hannoveru byla její dosavadní nejprestižnější prezentací. V posledních letech získala několik významných ocenění: v roce 2003 Cenu Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a 1. cenu v desingnerské soutěži Českého národního podniku. Vloni ji světový kongres OIDFA, pořádaný v Praze, udělil cenu Grand Prix. Iva Gachová, Hradec Králové Za dlouholetou významnou práci v rozvoji lidového umění a řemesel Patří k dlouholetým členkám Klubu lidové tvorby v Hradci Králové a je vedoucí lektorské skupiny v tomto sdružení. Ovládá zvláště textilní techniky jako např. tkaní, mistrovsky zvládá všechny druhy batiky a malování na hedvábí. Je pro ni samozřejmostí učit a radit i při dalších technikách lidové tvorby. Ráda se věnuje dětem a dalším zájemcům při výrobě zvykoslovných předmětů a jiných technik. Ak- 8 Místní Kultura

9 Místa tivně se zúčastňuje přípravy výstav a všech akcí, kde Klub prezentuje jednotlivé oblasti tvorby. Kristína Henclová, Hradec Králové Obor výrobky z kukuřičného šustí Narodila se u Nových Zámků na Slovensku, ale od svých 18 let žije v Hradci Králové. Ve své rodině se již od dětství seznamovala s ručními pracemi, když doma příležitostně pomáhala zhotovovat výrobky především ze slámy a kukuřičného šustí. Po odchodu do důchodu se začíná plně věnovat lidové tvorbě, a to zdobení velikonočních kraslic (nyní je již také členkou asociace výrobců kraslic), zhotovování ozdob ze slámy a předmětů z kukuřičného šustí, ale i figurek (betlémy a jiné). V současné době je lektorkou těchto oborů. Své práce z kukuřičného šustí prezentovala v řadě míst Královéhradeckého kraje, ale i mimo region, např. ve skanzenu Veselý kopec u Hlinska, v Kouřimi a v zahraničí, např. v Německu. Josef Záruba, Hradec Králové Vše o partnerech Olomoucký kraj vydal v srpnu nákladem tisíc kusů novou publikaci, která seznamuje s jeho nejdůležitějšími zahraničními partnery. Nese název Partnerské regiony Olomouckého kraje a představuje sedm zahraničních oblastí, s nimiž kraj spolupracuje. Čtenáři se z ní dozvědí podrobnosti o oblastech Vejle (Dánsko), Reggio Emilia (Itálie), Opole (Polsko), Baranya (Maďarsko), Würzburg (Německo), Vojvodina (Srbsko a Černá Hora) a Kostroma (Rusko). Zdarma je k dispozici v recepci sídla Olomouckého kraje v Jeremenkově ulici. [ika] Cestovní ruch podpoří web Královéhradecký kraj zprovoznil novou verzi informačního systému pro cestovní ruch na adrese Je budován na principu geografického informačního systému a umožňuje zájemcům vyhledávat potřebné informace přímo v mapě. [ika] 10 / 2005 Cestovní ruch v Orlických horách Sněm Dobrovolného svazku Region Orlické hory zasedal 19. září v Olešnici (okr. Rychnov nad Kněžnou) v zrekonstruovaných prostorách historického loveckého zámečku. Jednání řídila jeho předsedkyně a současně senátorka Václava Domšová. Sněm kromě jiného schválil financování projektu Vítejte v Orlických horách, který je zaměřen na propagaci cestovního ruchu v této lokalitě prostřednictvím internetu, tištěných materiálů a rozhlasu. Díky Regionální rozvojové agentuře EG se na projekt podařilo získat prostřednictvím programu SROP dotaci ve výši 2,294 mil. Kč. Jednalo se i o přípravě dalších projektů, jako je např. zimní údržba běžeckých tras a jejich propagace či vydání turistických sezonních novin na letní období. Sněm dále podpořil myšlenku realizace vize Dráhy do Orlických hor. Josef Krám REGIONY MIMOŇ (7 tis. obyv., okres Česká Lípa), ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Město Mimoň získalo 1,4 mil. Kč na informační a komunikační centrum pro mikroregion Podralsko. Vzdělávací, poradenské a relaxační centrum pro zdravotně postižené občany při Obchodní akademie v České Lípě dostalo 6,5 mil. Kč. Peníze budou investovány do indukční smyčky pro nedoslýchavé, plošiny pro imobilní občany, výtahu a multimediální posluchárny. (Českolipský deník, ) KRAJE KRAJ VYSOČINA: V 25 základních uměleckých školách na Vysočině se letos bude vzdělávat podobně jako vloni téměř 11 tis. dětí. I když v důsledku nižší porodnosti v posledních letech zájem o studium na ZUŠ zvolna klesá, přesto se na každé místo hlásí několikanásobně více zájemců. V největší ZUŠ v kraji, v Třebíči, studuje přes 1300 žáků. O více než tisíc míst v jihlavských ZUŠ má pravidelně zájem až třikrát více adeptů. Z celkového počtu 25 ZUŠ na území Kraje Vysočina jich 8 zřizuje kraj, 16 je obecních a jedna škola soukromá. Dlouhodobý záměr vzdělávání v kraji předpokládá postupný převod zřizovatelských kompetencí z kraje na obce. (Učitelské noviny, č.31, 2005) 9

10 Rusava a soutěž Vesnice roku Valašskou obec Rusava (okres Kroměříž) najdeme v pohádkové krajině v srdci Hostýnských vrchů. Své jméno dostala po bystřině vyvěrající 600 m nad mořem. Podle dochované listiny byla založena 23. dubna 1657 a během dalších let se přes těžké životní podmínky počet jejích obyvatel stále zvyšoval. Nyní jich tady žije kolem 600. Oblíbena je i mezi rekreanty; v katastru obce se nachází na 600 chat a 10 větších zařízení s celoročním provozem. Zdejší krajina, jejíž ovzduší bývá přirovnáváno k Vysokým Tatrám, láká k pobytu. Rusava je typickou vesnicí zdejšího regionu. Údolí stejnojmenné bystřiny bylo osídleno již v druhé polovině 14. století, počátky valašské kolonizace jsou doloženy o dvě století později. K největšímu rozmachu osídlování došlo během třicetileté války, kdy zde Valaši hledali ochranu před císařskými vojsky. Byli protihabsbursky naladěni a při vpádu Švédů na Moravu se přidali na jejich stranu. Pak následovala odveta a ta skončila naprostou porážkou vzbouřenců. Vůdce trestné výpravy Jan z Rottalu předsedal hrdelnímu soudu nad povstavšími Valachy. Předpokládá se, že některým z nich dal milost a možnost osídlit nová místa. Tímto způsobem vznikla i obec Rusava. Aby minulost nebyla zapomenuta V říjnu 1994 bylo v 1. patře obecního úřadu otevřeno muzeum. Během roku jej navštíví kolem 700 zájemců, plné vstupné činí 10 a zlevněné 5 Kč. Expozice představuje sbírkové předměty, Úspěchy v různých soutěžích Soutěže o titul Vesnice roku se obec zúčastňovala od poloviny devadesátých let. V roce 2000 získala modrou stuhu za společenský život. Toto vítězství přineslo zisk 400 tisíc Kč, obec přidala stejnou částku a vybudovala hřiště s umělým povrchem pro mládež. O dva roky později se Rusava stala vítězem regionálního kola ve Zlínském kraji a obsadila 3. místo v celostátní soutěži. Dostala 800 tisíc Kč a opět stejnou sumou přispěla obec. Částka byla použita na rekonstrukci koupaliště, na něž se podařilo obdržet i státní dotaci 15 milionů Kč, říká starosta Bohumil Škarpich. V Solární lize ČR 2004 (využívání sluneční energie) získala obec v silné konkurenci velkých měst tři první místa v kategorii hlavní, tedy obcí a sídel s termickými systémy. Uspěla se zrekonstruovaným systémem 360 kolektorů k ohřevu vody na koupališti (540 m²). které jsou majetkem obce či získané zápůjčkou od různých vlastníků. Vidět můžeme exponáty vztahující se k počátkům Rusavy, součásti krojů, bytové zařízení a doplňky, nářadí používané v zemědělství, k dřevovýrobě a zpracování vlny, nechybí ani ruční cimbál či harmonium. V tiskových dokumentech najdeme domovské listy, upomínací žaloby, časopisy, evangelické modlitební knížky a další. A protože se sbírky stále rozrůstají, uvažuje obec o úpravě objektu bývalé školy pro muzejní účely. K výstavním účelům slouží také místní obřadní síň. S půvabem 10 Místní Kultura

11 Místa Česko-německý týden ve slezském Krnově V Krnově v českém Slezsku proběhl v září další ročník tradičního Česko-německého týdne. dáci z tehdejšího okresu Krnov, vysídlení v letech do Německa a Rakouska, přijeli Roi se svými rodinami. Organizátoři Týdne (Slezský německý svaz v Krnově a Město Krnov) připravili bohatý program, např. Večer se slezskými zvyky, návštěvu pomníku osvoboditele sedláků Hanse Kudlicha v Úvalně či výlety na Javornicko a na Osoblažsko. Přednáška v synagoze V pondělí 12. září se sudetští Němci zúčastnili přednášky Hildegondy M. Rijksenové v budově židovské synagogy v Krnově. Tématem bylo Soužití Čechů, Němců a židů v českých zemích. Rijksenová, nizozemská evangelická duchovní, působící v Olomouci, odsoudila názory těch, kteří o minulosti diskutovat nechtějí. Řekla např.: Chtít zapomenout, prodlouží exil, jen pamatovat, vede k osvobození. Chceme-li dosáhnout porozumění, měli bychom vedle nutné diskuse o faktech především být ochotni naslouchat příběhům bolesti druhých. zdejší krajiny seznamují díla J. Kobzáně, M. Makovské, Fr. Ondruše, H. Schweigera, E. Lukáše a dalších. Malíř a ilustrátor Adolf Kašpar si tady dokonce postavil roubenou chalupu. K rozvoji vzdělanosti přispělo působení slovenského evangelického kazatele D. Svobody. V Rusavě, která obdržela v roce 1994 znak a prapor, sídlí i imigrační úřad Valašského království. Občané sobě Tradici má zdejší Valašský krúžek písní a tanců Rusavjan, který vznikl v roce 1976 a navázal na činnost folklorního souboru působícího zde do 2. poloviny 50. let. Jeho stěžejní pásmo nese název Rusava v práci, zpěvu a tanci. Soubor má kolem třiceti členů ve věku 15 až 40 let, stejný počet malých zájemců o folklor navštěvuje dětskou přípravku. Aktivní jsou zdejší hasiči, myslivci a řada sportovních oddílů. Eva Veselá Němečtí rodáci přispěli Helmut Irblich, který vzpomínal na svého židovského spolužáka Hanse Bellaka, syna majitele druhé největší textilky v Krnově, se rozhodl zakoupit místo v lavicích krnovské synagogy v rámci projektu 70 míst 70 osudů (webové stránky: GA/SOUSEDE.HTM). Lavice z roku 1897 zachráněné ze zničené olomoucké synagogy budou instalovány v sále synagogy v Krnově, a do každého ze 49 míst se umístí cedulka se jménem jedné z asi tří stovek obětí holocaustu z Krnovska a Bruntálska. Sudetští Němci si koupili celkem čtyři místa. Jedním z dárců je i Kurt Schmidt, předseda krnovského krajanského sdružení v Německu a bývalý středoškolský učitel žijící ve Wilhelmshavenu u Severního moře, iniciátor a hlavní organizátor Česko-německých týdnů, jenž perfektně mluví česky. Dámy přijely v krnovských krojích Dvě rodačky se některých akcí zúčastňovaly v krojích. Jedná se o čilé babičky Irmtraud Klein a Margarethe Kaller (viz foto). Obě byly v mládí vysídleny do východního Německa, odkud se jejich rodinám později podařilo utéct. Paní Kleinová dnes žije v bavorském Beutelsbachu, kde se věnuje šití hornoslezských lidových krojů a uchovávání dalších sudetoněmeckých tradic. Obě babičky překypují energií a dobrou náladou. Moc jim chutná česká kuchyně, která je s tou sudetoněmeckou téměř identická. Redakčně kráceno Pavel Kuča, student historie a francouzštiny na FF MU v Brně a člen o.s. Krnovská synagoga 10 /

12 Krajinu osvěží rozhledna Ve Vrbici nedaleko Kostelce nad Orlicí, Vesnici roku 2004 v Královéhradeckém kraji, a třetí ve stejné soutěži v České republice, staví obec veřejně přístupnou rozhlednu na dřevěných sloupech za 1,2 mil. korun. Na výstavbu 29,5 metru vysoké dřevěné rozhledny s ocelovým točitým schodištěm a vyhlídkovými plošinami v 11 a 25 metrech bylo natěženo dřevo z obecního lesa. O jejím vybudování rozhodlo zastupitelstvo Vrbice na podzim roku Do přípravných prací se zapojila Regionální rozvojová agentura při Euroregionu Glacensis. Práce se rozběhly 18. srpna, slavnostní otevření plánuje obec na jaro příštího roku. Rozhledna bude mít i přípojku vody a elektrického proudu, což umožní vytvořit dobré zázemí. Podle starosty obce Pavla Bílka se na stavbu využijí i peníze, které obec získala za úspěšnou prezentaci v soutěži Vesnice roku. Josef Krám MÍSTA KADOV (150 obyv., okres Znojmo): Kadov si připomněl 770. výročí první písemné zmínky o obci. Oslavy byly spojeny se setkáním rodáků a křtem obecního praporu a znaku. (Rovnost - Deník Znojemska, ) ČESKÉ VELENICE (3,6 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Historie města České Velenice zpracovaná v rámci projektu Hledáním společné minulosti k nalezení společné budoucnosti tato zajímavá výstava je až do prosince otevřena v galerii tamního Kulturního domu Beseda. (Táborské listy, ) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Z výtěžku z hracích automatů získalo město Česká Lípa 2 mil. Kč, ze kterých 150 tis. Kč bude rozděleno ve 2. kole grantů v kulturní oblasti. (Českolipský deník, ) Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji Plzeňský kraj ležící na jihozápadě naší republiky má rozlohu 7561 km². V 501 obcích žije obyvatel, z toho v sídlech do 2 tisíc lidí jich bydlí přes 30 %. Přirozeným centrem regionu je město Plzeň. Zdejší muzea s okresní působností se do počátku 90. let po metodické stránce starala o obecní kronikáře. Některá v této práci pokračují dál, jiná ji ukončila. Muzeum a galerie v Mariánské Týnici K praktickému přerušení spolupráce muzea s kronikáři vlastně nedošlo, ale oficiálně byly realizovány změny. Muzeum přestalo být zaměstnavatelem kronikářů, tato povinnost přešla na jednotlivé obce. V polovině devadesátých let byla metodická pomoc převedena na příslušný okresní archiv s odůvodněním, že spojení kronikářů s archivem je těsnější než s muzeem. Kroniky jsou ukládány do archivů a tady hledají jejich tvůrci potřebné podklady. Tento stav se ale změnil vzájemnou dohodou a metodická pomoc patří dnes neoficiálně do kompetence muzea. Semináře se konají jednou ročně, vždy se zaměřením na určité téma. Na jejich pořádání se podílí muzeum i archiv a jsou pojaty nejen jako setkání kronikářů, ale i všech příznivců regionální historie. Zatím poslední akce za účasti 35 zájemců proběhla v listopadu minulého roku a na žádost kronikářů se probíralo téma Jak psát kroniku. Hlavní referát přednesl dlouholetý kronikář Kyšic Josef Barčuk, který přinesl k nahlédnutí kroniku obce. O nových přístupech a legislativě hovořil začínající kronikář Petr Hubka. Spolupráce muzea s kronikáři probíhá zejména na úseku památkové péče a historického poznávání. Konkrétně se projevila při zpracovávání historie pošt severního Plzeňska, jejímž výstupem byla výstava a brožura, vydaná z textů poskytnutých kronikáři obcí. Nyní pokračuje spolupráce při přípravě publikace Severní Plzeňsko na historických pohlednicích. Ke kronikářům se obracíme i v případech jiných nejasností historik muzea 12 Místní Kultura

13 Místa nemůže obsáhnout detaily historie jednotlivých obcí a tady je spolupráce s kronikáři a dobrovolníky nezastupitelná a v našem případě téměř bezproblémová, říká vedoucí historického oddělení muzea Mgr. Jiří Fák. V okrese Plzeň-jih je 103 obcí, a podle průzkumu z roku 2003 je kronika vedena v 85 z nich. Pokud obec uloží tyto zápisy s přílohami do archivu, získá oplátkou xerokopii. Muzeum umožňuje kronikářům využívat odbornou knihovnu a v rámci zákona jsou jim také přístupné sbírkové a dokumentační fondy. Tady mohou získat kromě metodické pomoci i rešerše z literatury nebo sbírek, případně i zpracování dílčí problematiky k historii obce. Muzeum dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech Do roku 1990 muzeum zajišťovalo metodickou pomoc a také proplácení ročních kronikářských zápisů. Tehdy se uskutečnila v muzejních prostorách výstava o kronikách, která seznámila veřejnost s prací kronikářů v obcích a s oceněnými kronikáři v rámci celostátní soutěže. Poté byli kronikáři podle rozhodnutí Okresního úřadu v Rokycanech převedeni pod Státní okresní archiv tamtéž. Jednou ročně zde probíhaly semináře, které vedl tehdejší ředitel archivu a zpočátku na ně zval pracovníky muzea. Později se semináře staly jen záležitostí archivu. Ten vydával i potřebné metodické materiály a kronikáři se aktivně zapojili do dvou projektů Dokumentace obcí k roku 2000 a Vývoj obcí v letech (viz MíKu č. 1-2/2001). S nástupem nové ředitelky archivu však tato činnost ustala. Muzeum naopak i nadále s kronikáři spolupracuje jednalo se např. o individuální pomoc při sbírání údajů v obcích k různým výzkumným úkolům či poskytování materiálů z muzejního fotoarchivu při zpracování některých témat, zpravidla k výročí obcí atd. Kronikáři poskytli muzeu informace o dochovaných venkovských interiérech, jsou častými návštěvníky na odborných odděleních i v muzejní knihovně, kde je jim k dispozici fond regionální literatury. Eva Veselá KRONIKY BEROUN (18 tis. obyv.): V Berouně letos slaví 80 let místní kroniky. V r založil první městskou pamětní knihu matrikář J. Poch. Pracoval v berounské knihovně a byl významnou osobností kulturního života Podbrdska. Právě jemu je věnována i jedna z kapitol sborníku Minulostí Berounska. (Právo, ) Fórum kultura 2005 Setkání pracovníků kulturních domů 25. října v Kulturním domě K-TRIO v Ostravě V oficiální části programu zazní připravené příspěvky o fungování kulturních zařízení jako příspěvkových organizací, akciových společností nebo spol. s r. o. i o problematice vztahu EU k těmto institucím. V neformální části mohou hosté v pracovních skupinách řešit otázky vedení organizace, program a propagace, vzdělávání a rozvoj, problematika ekonomického charakteru. Přihláška a propozice: Kontaktní pracovnice: Bc. M. Lehocká, tel.: , , fax: , VZDELAVANI@KZOJ.CZ. KULTURNÍ DOMY NÝRSKO (5 tis. obyv., okres Klatovy): Přestavba barokního domu v Nýrsku, který se má stát kulturním centrem města, přijde na 11 mil. 300 tis. Kč. Nýrští zaplatí 25 procent, ostatní pokryje dotace z programu Phare Evropské unie. (Klatovský deník, ) TŘEBOŇ (9 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Vybudování nového víceúčelového sálu v třeboňském zámku, které trvalo 2,5 roku, si vyžádalo náklady ve výši 5 mil. Kč. Sál bude sloužit pro kulturní, společenské, přednáškové, výstavní a jiné účely. (Listy Jindřichohradecka, ) 10 /

14 Klub Atlantik Nejstarší stále fungující klub v Ostravě V loňském roce zrekonstruovaný Klub Atlantik patří mezi šest kulturních zařízení, která spravuje Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava (CKV), příspěvková organizace městského obvodu Moravská Ostrava Přívoz. Profiluje se vzhledem k těsnému sousedství s univerzitou především jako klub studentský, ale díky své programové nabídce se otevírá i pro další zájemce, mezi nimiž nechybějí ani senioři. Foto Irena Koušková Atlantik se nachází více než dvacet let v centru města, v ulici Čsl. legií 7, kterou oživuje jak prosklenými stěnami, tak kavárenským provozem. Činnost zde byla obnovena po několikaměsíční rekonstrukci v říjnu loňského roku. Úřad příslušného městského obvodu investoval 2,2 mil. Kč a stavební úpravy se dotkly jak venkovního vzhledu, tak částečně i vnitřního vybavení sálu s kapacitou 80 míst. O jeho chod se kromě ekonomického a reklamního úseku i některých dalších pracovníků CKV starají dva lidé vedoucí a na částečný úvazek dramaturg, kteří za rok 2004 přilákali na 151 programů téměř 8 tis. lidí. Klubová nabídka přináší pestrou skladbu pořadů a využívá jak vlastní víceúčelový sál, tak kavárnu pro divadelní hry, cestopisné a vzdělávací přednášky, výstavy ad. Diváci se mohli na daných představeních (je jich průměrně 15 za měsíc) setkat nejen se studentskými vystoupeními a ostravskými umělci, ale také např. s herci ND Praha, oceňovanými amatérskými soubory, literáty apod. V červnu se zde konalo podruhé regionální předkolo celostátní soutěže v pódiovém přednesu Slam poetry. Přihlásit se může každý, kdo dokáže zaujmout obecenstvo a podmanit si je svým přednesem, vtipem, texty, performancí či hiphopem, nejlépe spojených v jednom vystoupení. Klání vyhlásilo předloni nakladatelství Petrov v rámci festivalu Poezie bez hranic. Organizátoři spolupořádají i mimoklubové aktivity, zmíníme alespoň nový happening Letní tady ano!. Ten na tzv. Kuřím rynku (Jiráskovo nám.) po dobu čtrnácti zářijových dní nabídl originální pojetí letního odpočinku na náměstí, zcela jiné než hudební festival. Pod heslem Hezké ticho zde bylo umístěno asi třicet vyzdobených barevných sedaček, obklopených efektními výtvarnými artefakty, zvoucími k bezplatnému pobytí. V čase letních prázdnin se však pravidelná činnost Atlantiku utlumuje, místo toho po dva týdny nabízí příměstský tábor s výukou jízdy na koni. Klub pořádá jako v minulých letech i dva festivaly. První týden v květnu se tu odehrál již 7. ročník nesoutěžní přehlídky amatérského divadla Maják, jíž se zúčastnilo 15 souborů z celé republiky a jeden profesionální host. Za finanční podpory statutárního města Ostravy, které na konání události přispělo 60 tis. Kč, vycházejí i tři čísla programového bulletinu Majákoviny. Druhým pak je Mezinárodní festival outdoorových filmů; realizuje ho společně s tímto kulturním 14 Místní Kultura

15 Místa Továrna se mění na multikulturní a vzdělávací centrum Multifunkční vzdělávací komunitní a kulturní centrum Fabrika, tak zní celý název projektu, který připravuje město Svitavy (17,4 tis. obyv.) v bývalé textilní továrně. Objekt je ukázkou technicky zajímavé architektury z 20. let minulého století. Čtyřpodlažní budova již 8 let neslouží původnímu účelu a město ji chce odkoupit od současných vlastníků, bratrů Etlových. Nachází se pár metrů od historického náměstí a je součástí městské památkové zóny. V roce 1994 Svitavy jako první město u nás získaly cenu za regeneraci památek. Zdroje financování Předpokládané náklady na konverzi textilky jsou 135 milionů Kč. Z evropských strukturálních fondů má přijít 91 milionů, ze státního rozpočtu 15,2 milionů, vlastní zdroje představují 28,7 milionů Kč. Co Fabrika nabídne V přízemí se počítá s restaurací, prodejnou časopisů, antikvariátem a internetovou kavárnou. Městská knihovna tady najde kromě jiného místo pro uložení knihovních fondů. Centrum celoživotního vzdělávání využije učebny a přednáškový sál pro univerzitu třetího věku, rekvalifikační i jazykové kurzy atd. Prostor získají spolky, sociální služby Salvia, romské sdru- žení Dajori. Dalšími uživateli se stanou Okresní hospodářská komora a Informační místo pro podnikatele. Neměly by chybět místnosti pro televizní informační kanál. Právě tady se uvažuje o konání kongresů, společenských a kulturních akcí atd. Fabrika vychází z dlouhodobé vize města, ze současných i očekávaných potřeb v oblasti vzdělávací, sociální, spolkové, společenské a kulturní. Foto Eva Veselá zařízením cestovní kancelář Hory a turistika. Přehlídka představuje v několika městech ČR za účasti zajímavých hostů atraktivní adrenalinové sporty. Nebytový prostor Atlantiku vlastní Městský obvod Moravská Ostrava-Přívoz, CKV je nájemcem za v podstatě symbolické nájemné. V plné výši hradí náklady za služby, které v roce 2004 činily 1,23 mil. Kč včetně režijních položek, přičemž z příspěvku zřizovatele bylo kryto 752 tis. Kč. Centrum, jež Atlantik spravuje, dostalo letos na svůj provoz částku 7,15 mil. Kč, která pokrývá asi polovinu celkových nákladů na činnost šesti středisek. V loňském roce představovaly jeho vlastní výnosy přes 43 % všech výdajů. Zbylé prostředky získává CKV příjmy ze vstupného, grantů a ze sponzorských příspěvků. Kontakt: Irena Koušková 10 / 2005 Nové místo setkávání Vizí projektu Fabrika je, aby se v rekonstruované budově bývalé továrny setkávali občané našeho města a z okolí, aby se zde potkávali zdraví s postiženými, děti s dospělými a seniory, studenti se zaměstnanci, zaměstnavateli, živnostníky a podnikateli. Aby se zde občané setkávali, když jdou za svými zájmy a zálibami, když hledají práci, když se vzdělávají, když jdou za kulturou nebo se jen tak procházejí novou pasáží a kupují si noviny v trafice nebo knihu v antikvariátu, tolik svitavský kulturní a informační měsíčník Naše město. Eva Veselá 15

16 Ostravské Minikino s maximálním výběrem aktivit Metropole Moravskoslezského kraje Ostrava (323,2 tis. obyv.) dává svým občanům možnost zhlédnout filmy v několika kinech. Multiplex CineArt s osmi sály vloni navštívilo 570 tisíc diváků, což představuje proti předchozímu roku nárůst o 2 tisíce. Kino Luna v Ostravě Výškovicích se v loňském roce umístilo v žebříčku návštěvnosti se 37,4 tisíci diváků na 52. místě. Dům kultury města zve náročné filmové příznivce k návštěvě artkina. Součástí Centra kultury a vzdělávání (CKV), příspěvkové organizace města, je Minikino v Moravské Ostravě, jehož činnost vám dnes přiblížíme. Dříve se provozem kin zabýval Krajský podnik pro film a estrády v Ostravě. Ten byl však k zrušen a Minikino (MiK), které původně fungovalo jako předváděcí sál, přešlo pod CKV. Řada dalších kin, přestože se jich restituce nedotkla, zanikla. V současné době MiK sídlí v pronajatém objektu v centru města. Do loňského roku bylo pod ochranou tzv. věcného břemene, od listopadu 2004 je výše nájmu řešena dohodou. Sál má kapacitu 58 sedadel, průměrná návštěvnost představuje 30 osob, cena vstupenky se pohybuje od 55 do 75 Kč. Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz chce v příštím roce zrekonstruovat objekt bývalé taneční kavárny, jejíž prostory jsou vyhovující. Bohatý program Od pondělí do pátku se každý den uskuteční dvě představení. V sobotu a v neděli se nehraje. Díky stabilnímu kontaktu se školami probíhají představení, pro něž jsou vybírány filmy na základě nabídky MiK a specifických požadavků jednotlivých školských zařízení. Druhým rokem pokračuje projekt Film a škola, který nabízí během školního roku 10 filmových představení. Diváci mají také možnost sledovat filmy Projektu 100, od poloviny 90. let probíhá Francouzský týden, při němž se promítne 10 filmů. Své příznivce má i Přehlídka asijských filmů, festival Jeden svět či festival věnovaný komiksu, jehož součástí je i módní přehlídka. Pracovníci kina přišli se zajímavým nápadem připravit pro seniory projekci filmů natáčených v Ostravě. Nejen filmem živ je člověk V přilehlých prostorách MiK se během roku uskuteční pět výstav s filmovou tematikou. Jde o plakáty, fotografie, obrazy např. v září byl představen František Vláčil. K pohodě návštěvníků přispívá bar, provozovaný na živnostenský list, v němž se navíc prodávají vstupenky na představení. Díky stojánkům u sedadel si diváci mohou vzít občerstvení i do sálu. Filmový klub Zdejší filmový klub je podle Asociace filmových klubů třetím nejúspěšnějším u nás (po Praze a Hradci Králové). Vlastník průkazky má přednostní vstup na klubová představení, snížené vstupné a jako prémii jedno klubové představení zdarma. Mnoho diváků však navštěvuje filmové projekce bez průkazek. Zájem o filmy projevují zejména vysokoškolští studenti. Kino nabízí profily režisérů, cyklus Film a obraz (např. Dívka s perlou, Oheň a démant), své obdivovatele našlo i promítání němého filmu s živým doprovodem, při němž byly představeny slavné němé německé filmy z 20. let minulého století. Doprovod vytvořily elektrické varhany a obrazy ostravského výtvarníka. Eva Veselá KINA BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV (15 tis. obyv., okres Praha-východ): Bezplatné filmové představení připravilo na město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v nově otevřeném městském kině, které bylo rok a půl mimo provoz. (MF Dnes, ) 16 Místní Kultura

17 Místa Hvězdárna v centru dění Většinou najdeme hvězdárnu na kraji města. V Prostějově se ale Lidová hvězdárna, která je v současné době příspěvkovou organizací Olomouckého kraje, nachází poblíž centra města, v Kolářových sadech. První prostějovští příznivci pozorování oblohy nacházeli útočiště ve veřejné pozorovatelně zbudované v roce 1948 na střeše zdejší školy. Tato situace trvala do poloviny padesátých let minulého století. V letech proběhla v rámci akce Z výstavba současného objektu. Ke zprovoznění však došlo již v roce 1961, když se impulsem stal let J. A. Gagarina do vesmíru. Jediným negativem stavby zůstává absence planetária. Pro dobrou informovanost Již 14. rokem vydává hvězdárna měsíčník Zpravodaj, cena jednoho čísla činí 4 Kč. Podtitul letošního ročníku zní: Rok 2005 Světový rok fyziky. Právě před 100 lety totiž napsal A. Einstein články, které vytvořily základ teorie relativity. Každoročně instituce připravuje pro školy katalog Programy pro školy mateřské, základní a střední. Akce probíhají ve hvězdárně nebo v jednotlivých školských zařízeních. Organizace má totiž k dispozici mobilní vybavení a téměř čtvrtina realizovaných programů je externího charakteru. Nabídka obsahuje pozorování astronomickými dalekohledy, školní programy, přednášky, výstavy apod. Dětem a mládeži Letos vyhlásila hvězdárna dvě soutěže: 1) o nejhezčí a nejvtipnější výkres, model, koláž, vystřihovánku, fotografii aj. s astronomickým nebo kosmonautickým námětem, určené 11letým dětem. Počátkem září proběhlo vyhlášení výsledků a také vernisáž přihlášených prací. 2) s British Council Prague, soutěž pro středoškolské studenty o nejlepší videozáznam fyzikálního experimentu komentovaného a obhájeného v anglickém jazyce. Přihlásilo se 36 gymnázií a průmyslových škol z celé republiky. Klub GEMINI navštěvují příznivci astronomie od 10 do 20 let. Jednorázový roční poplatek činí 50 Kč, na jednotlivé lekce mohou přijít i nečlenové, kteří zaplatí za jednu návštěvu 10 Kč. Od pozorování až po promítání filmů Vedle běžného pozorování Slunce, večerní a noční oblohy se tu uskutečnily i další zajímavé projekty. Během prvního pololetí 2005 proběhlo 145 odborných přednášek včetně vystoupení našich předních odborníků. V případech, kdy spoluorganizátorem akce byl British Council Prague, se tlumočilo do angličtiny. Pro akce slouží sál s kapacitou 60 míst, s dataprojektory, filmovými projektory, diaprojektory, uzavřeným televizním okruhem atd. Organizace vykonává od roku 1974 i meteorologickou službu, jejíž význam po odchodu letectva z města výrazně vzrostl. Během prvního pololetí 2005 se uskutečnily 3 výstavy přímo ve hvězdárně a 1 v prostějovském Reálném gymnáziu. V suterénu objektu najdeme knihovnu a studovnu s cca 3,5 tisíci svazky. Jako jediní v republice mohou návštěvníci tohoto zařízení vidět filmy promítané na mezinárodním festivalu cestopisných filmů Tourfilm v Karlových Varech. Letos to bude již po patnácté. Eva Veselá HVĚZDÁRNY VLAŠIM (13 tis. obyv., okres Benešov): Vlašimská astronomická společnost již 10 let provozuje ve svém městě hvězdárnu. V období od dubna do září je otevřena každý pátek, v jiných dnech týdne a ostatních měsících lze hvězdárnu navštívit po předchozí domluvě. Společnost tak vychází vstříc zájemcům o pravidelná pozorování a přednášky. Pozorování dalekohledy i pouhým okem doprovází odborný výklad členů společnosti, kteří dávají přednost individuálnímu přístupu k návštěvníkům svého zařízení. (Veřejná správa, č.32, 2005) 10 /

18 Školní dvouhodinovka trochu jinak Do přednáškové místnosti jičínského muzea vchází třída. Děje se tak dopoledne, v rámci vyučování. Žáci se rozdělují do několika skupin a přebírají zadání úkolu. A pak řeší dohadují se, různě odbíhají k panelům, čtou, píší, malují, sestavují a hlavně nikdo se nenudí. Tak probíhá výuka v muzeu. Regionální muzeum a galerie v Jičíně má dnes už systematizované místo muzejního pedagoga, který je užitečným prostředníkem mezi školou, veřejností a muzeem. Tato funkce existuje už dva roky a osoba, která ji zastává, kromě jiného vyhledává a vypisuje témata, která pak nabízí školám, a akce koordinuje časově. Spolupráce se školami je dlouhodobá a rozmanitá. První větší projekt, jehož jedním z hlavních organizátorů bylo muzeum, se věnoval Valdštejnově době. Žáci škol jičínského okresu bádali v mnoha oblastech vévodovy doby; jak se tenkrát lidé oblékali, co se hrálo a zpívalo i jak se třeba vařilo. Děti v rámci projektu hrály divadlo, tančily dobové tance apod. Studenti gymnázia si např. napsali hru, kterou nastudovali a v historických prostorách jezuitské koleje sehráli. Následovaly projekty Zmizelí sousedé, Cestička do školy a Protektorát Böhmen und Mähren a my. Bylo potěšitelné sledovat děti, jak si poradily se situací, kdy prvně ve svém životě přednášely na konferenci o výsledcích svého bádání. Na základě šetření vyplňovaly badatelské listy, které zůstanou v muzejním archivu jako cenný doklad. Po zpracování pak v muzeu vznikla zajímavá výstava s mnoha cennými dokumenty. Poznatky a zkušenosti, které děti takto získají, jim nemůže zprostředkovat žádná školní hodina. Součástí muzea je také centrum pro hru a dramatiku, kde se využívají prostředky dramatické výchovy. Díky podpoře z různých grantů, zejména od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a Open Society Fund Praha existuje i muzejní divadlo, kde si zájemci mohou zinscenovat vlastní představení. Muzeum není jen suchopárným a nudným místem, ale snaží se být kulturní institucí, propojenou se školou a každým, kdo má zájem o poznání. A k těmto cílům přispívá i muzejní pedagog. prochor Do rakousko-německé soutěže se zapojí i Jihočeši Dílna slov neboli SPRICHCODE 3 je literární a fotografická soutěž, jež se koná jednou za dva roky. Je určena mládeži ve věku let, která chodí do školy nebo pracuje v Horním Rakousku, Dolním Bavorsku nebo v Jižních Čechách. Soutěž SPRICHCODE 3 letos organizuje s Horními Rakousy a Dolním Bavorskem i Jihočeský kraj. Tematicky není omezena, neboť jejím cílem je vést mladé autory především k jazykové a vizuální originalitě. Hodnotit se bude zejména vyjádření životního pocitu mladé generace, jeho autentičnost, bezprostřednost, upřímnost, aktuálnost i odvaha a síla výrazu. Životnímu stylu mladých odpovídají i kategorie soutěže, kterými jsou literatura a SMS, fotografie a MMS. Vlastní soutěž startuje na podzim postupně v každém regionu, jihočeské slavnostní zahájení je naplánováno na 21. října. Uzávěrka soutěže bude v půlce února příštího roku a slavnostní vyhlášení výsledků s oceněním nejúspěšnějších se uskuteční na konci dubna Podrobné informace na: Tisková zpráva/luk Cyklus dětského filmu Sdružení Filmák opět připravilo tradiční cyklus o historii a vývoji dětského filmu. Již řadu let nabízí pořady a filmová představení pro děti a mládež. Pro školní rok 2005/2006 se vrací k počátkům vývoje animovaného filmu a k významným osobnostem tohoto oboru. [luk] 18 Místní Kultura

19 Handicap Svět zdravých a postižených se propojil Na 300 registrovaných osob s postižením navštívilo o víkendu Den s handicapem Den bez bariér v Českém Krumlově. Ve spolupráci s Městem Český Krumlov a Českokrumlovským rozvojovým fondem spol. s r.o. jej připravil Kiwanis klub tamtéž. Speciálního programu se zúčastnili vozíčkáři, tělesně postižení, lidé s kombinovanými vadami, mentálně postižení, ale i nevidomí a neslyšící z celé republiky, stejně jako hosté ze zahraničí. Největší zájem byl tradičně o speciální prohlídku krumlovského hradu a zámku a barokního divadla a také o projížďky na raftech a upravených vorech po Vltavě kolem Českého Krumlova. Unikátní keramický model města v Regionálním muzeu přitáhl především nevidomé.,,prohlédnout si geniální architektonické řešení města bylo zajímavým zakončením speciální prohlídky města nazvané,,dotkni se Českého Krumlova. Několik zdravých návštěvníků mohlo v rámci programu Zkuste si to na chvíli zjistit na vlastní kůži, jak je obtížné ovládat invalidní vozík, a ještě na tak obtížném terénu jakým českokrumlovské centrum bezesporu je. Mnozí z handicapovaných by se sem zřejmě nevypravili, protože by zdejší nástrahy bez pomoci nepřekonali. O to větší dík Kiwanis klubu patří více než 70 dobrovolným asistentům, Foto L. Mrázek kteří se bez nároku na jakoukoliv odměnu postiženým celý víkend věnovali. Mimořádná byla i spolupráce s Psychiatrickou léčebnou Červený Dvůr. Celkem 32 jejích pacientů se ve svém volnu zařadilo mezi asistenty, kteří pomáhali handicapovaným návštěvníkům, a spokojenost byla na všech stranách. [luk] Slovník pro komunikaci ve znakové řeči Nakladatelství Fortuna za finanční pomoci MŠMT a Magistrátu hl. m. Prahy vydalo letos v květnu 2. díl Všeobecného slovníku českého znakového jazyka autora Miloně Potměšila. V obou dílech (1. vyšel v r. 2002) lze nalézt bezmála 2,3 tis. hesel, ke kterým autor přiřadil téměř 3 tis. znaků. Zachytil je na fotografiích, opatřil šipkami znázorňujícími směr pohybu rukou. Každý výraz je použit v české větě a zapsán pomocí notačního systému, který je objasněn v úvodu obou knih. Některé znaky uvádí slovník ve více variantách dle regionálních zvyklostí podle škol, kde se znaková řeč vyučuje. Tak chce přispět k odstranění komunikačních bariér i v komunitě sluchově postižených lidí. Kniha stojí 480 Kč. Nakladatelství Fortuna nyní připravuje oborové slovníky znakového jazyka, tentokrát již na CD-ROM. [ika] 10 / mezinárodní FESTIVAL INTEGRACE SLUNCE CNK PALÁC AKROPOLIS Kubelíkova 27, Praha 3 Pořádá: SUKUS Za podpory: Junior klubu Na Chmelnici, Hlavního města Prahy, Městské části Praha 3, Ministerstva kultury ČR Pod záštitou: Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové a senátorky ing. arch. Daniely Filipiové Zdravotně postižení mají vstup zdarma 19

20 Bezbariérová Olomouc Statutární město Olomouc realizuje tento projekt od roku Jeho posláním je ve spolupráci s organizacemi zastupujícími zájmy zdravotně postižených občanů i dalšími subjekty zmapovat stávající stav. Cílem je město bez komunikačních, informačních, dopravních a architektonických překážek. Ty se ovšem týkají i seniorů, rodičů s malými dětmi nebo osob, u nichž je po přechodnou dobu snížena pohyblivost. Aby se o projektu vědělo Město se snaží občany co nejvíce informovat a např. zrakově postižené v Braillově písmu. Vloni připravilo skládačku Olomouc informační průvodce pro zdravotně postižené, následovala tiskovina Olomouc město bez bariér a další. Řadu informací vztahujících se k této oblasti nabízí webové stránky na kterých je zveřejněna anketa vážící se k bezbariérovosti Olomouce. Články na zmíněné téma přináší i měsíčník Radniční listy a regionální tisk. Co se zatím podařilo Uskutečnily se tři ročníky Dne národnostních menšin a zdravotně postižených v Olomouckém kraji, společného sportovně-multikulturního svátku. Zájem vzbudila sportovní soutěž organizovaná v roce 2003 u příležitosti Evropského roku osob se zdravotním postižením Pevnost cap. Na webových stránkách města je umístěna digitální mapa centra s přístupnými objekty a trasami i seznam objektů přístupných pro handicapované. Občané s těžkým postižením mohou využívat služby PONIV Přeprava Osob Na Invalidním Vozíku, zajišťované přizpůsobeným automobilem. Pohyb jim ulehčují také nízkopodlažní autobusy, bezbariérové chodníky, přechody a budovy školských zařízení adal. Například v historické budově Magistrátu byl vybudován nový výtah. Pro neslyšící je k dispozici v městském informačním centru speciální telefon a podařilo se uvést do provozu indukční smyčku v kině Metropol, zařízení pro osoby s různými stupni sluchových ztrát. Od roku 2003 jím disponuje i Moravské divadlo a Moravská filharmonie. O potřebě financí Od března letošního roku vstoupila v platnost Pravidla pro poskytování veřejné finanční podpory z rozpočtu statutárního města Olomouc, a navázala tak na obdobný materiál pro tuto oblast z podzimu Převážná část finančních prostředků jde z celostátních městských zdrojů. Např. letos se podařilo získat dotaci na bezbariérové úpravy ve výši 5 milionů 780 tisíc Kč od Státního fondu dopravní infrastruktury ČR v rámci Národního programu mobility pro všechny. Najdou se i sponzoři ti přispěli např. na pořízení indukční smyčky v kině Metropol. Bezbariérová Olomouc získává ocenění V roce 2003 se město přihlásilo do soutěže Obec zdravotně postiženým, kterou pořádá Svaz měst a obcí ČR, a v kategorii statutárních měst zvítězilo. Další uznání mezinárodní ocenění za přínos v oblasti začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti, získala Olomouc v soutěži vyhlašované francouzskou federací zdravotně postižených občanů APAJH. V 2. ročníku výroční ceny MOSTY, zveřejněné Národní radou zdravotně postižených v ČR, jehož se účastnilo 89 projektů, se v kategorii pro instituce veřejné správy probojovala mezi 5 nejlepších. Eva Veselá Veřejná soutěž o vytvoření loga Občanské sdružení Neslyšící CZ vyhlašuje veřejnou soutěž na vytvořeni loga sdružení. Podmínky soutěže zveřejnilo na svém webu, který patří mezi komunitou neslyšících k absolutně nejnavštěvovanějším. Podrobnosti najdete na: [ev] 20 Místní Kultura