Možnosti využití strukturovaného učení u dětí s DMO a autismem
|
|
- Adéla Kadlecová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Možnosti využití strukturovaného učení u dětí s DMO a autismem Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Dana Brožová Vypracovala: Kateřina Chybíková
2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. podpis 2
3 Děkuji paní PhDr. Daně Brožové za odborné rady a metodické vedení při zpracování této diplomové práce. 3
4 OBSAH ÚVOD TĚLESNÉ A KOMBINOVANÉ POSTIŽENÍ Definice dětské mozkové obrny, charakteristika pojmu Etiologie a projevy dětské mozkové obrny Formy dětské mozkové obrny, diagnostika AUTISMUS Etiologie a projevy autismu Formy autismu Diagnostika autismu MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ OSOB S TĚŽKÝM A KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM Legislativní úprava, vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami Podmínky vzdělávání jedinců s dětskou mozkovou obrnou a autismem Sociální služby, ústavy sociální péče, stacionáře a další způsoby pomoci Strukturované učení MOŽNOSTI VYUŽITÍ STRUKTUROVANÉHO UČENÍ U. 41 DĚTÍ S DMO A AUTISMEM Charakteristika výzkumu, metodologie Charakteristika místa šetření a výzkumného vzorku Analýza výzkumného šetření Závěry šetření, diskuze ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ PŘÍLOHY:
5 ÚVOD V současné době, mají na základě legislativního zajištění přístup ke vzdělávání i osoby s těžkým a kombinovaným postižením. Do této skupiny mimo jiné patří i jedinci s dětskou mozkovou obrnou (DMO) a autismem. Stále se hledají nové formy a metody výuky těchto jedinců. Mezi jednu z možností výuky můžeme zařadit i strukturované učení, což je forma vzdělávání určená prvotně pro autisty. Cílem této diplomové práce je prokázat vhodný vliv strukturovaného učení určeného pro vzdělávání dětí s autismem na děti s DMO. První kapitola diplomové práce se zabývá problematikou tělesného a kombinovaného postižení, dále pak DMO. Děti s DMO tvoří nejnápadnější skupinu mezi postiženými dětmi, nejen pro zjevné somatické odchylky a postižení motoriky, ale často i pro silně narušenou komunikační schopnost. DMO patří mezi nejčastější neurovývojová onemocnění. DMO je onemocnění neprogresivní nikoli neměnné, bývá často kombinována i s jinými vadami, jako je mentální retardace vady zraku, sluchu apod. Ve druhé kapitole diplomové práce se zabývám autismem. Děti s autismem tvoří specifickou skupinu postižení. Jedná se o pervazivní vývojovou poruchu, pro kterou je charakteristická triáda příznaků: společenská interakce, často neschopnost komunikace a opakující se repertoár zájmů a aktivit. Třetí kapitola řeší legislativní úpravu a možnosti vzdělávání dětí s DMO a autismem. Dále se zde zabývám schopností komunikace osob s kombinovaným a těžkým postižením, alternativní a augmentativní komunikací a popisuji strukturované učení. Teoretická část bude zahrnovat poznatky o dané problematice získané z různých odborných publikací, výzkumná část bude tvořena kvalitativním výzkumem, který jsem prováděla během své práce v ústavu sociální péče v Křižanově v základní škole speciální. Ve výzkumu jsem využila techniku rozhovor s terapeuty, učiteli, rozhovory s rodiči dětí, vlastní pozorování a práci s dětmi. 5
6 1 TĚLESNÉ A KOMBINOVANÉ POSTIŽENÍ Osoby s tělesným postižením představují velmi heterogenní skupinu. Jejich společným znakem je omezení hybnosti. Tělesné postižení postihuje člověka v celé jeho osobnosti. Motorika, vnímání, kognice a emoce jsou od sebe neoddělitelné a vzájemně propojené. Tělesná motorika může být postižena jen mírně, při těžším motorickém postižení jsou však pohybové možnosti člověka omezeny podstatně. Jako tělesně postižený je označován člověk, který je omezen v pohybových schopnostech v důsledku poškození podpůrného, nebo pohybového aparátu nebo jiného organického poškození (Pipeková, Vítková 1998). Patří sem obrny centrální a periferní, DMO, lehká mozková disfunkce, deformace, malformace a amputace. Charakteristika postižení více vadami je uvedena ve Věstníku MŠMT ČR (č. 8/ 1997, č.j /97-22): Za postiženého více vadami se považuje dítě, resp., žák postižený současně dvěma nebo více na sobě kauzálně nezávislými druhy postižení, z nichž každé by jej vzhledem k jeho závažnosti a důsledkům opravňovalo k zařazení do speciální školy příslušného typu. Pro potřeby resortu školství se žáci s těžkým postižením a více vadami člení do tří skupin: 1. skupina, v níž je společným znakem mentální retardace, která je determinujícím faktorem pro nejvýše dosažitelný stupeň vzdělání a pro dosažitelnou míru výchovy. Proto je při rozhodování o způsobu vzdělávání považována za vadu dominantní. 2. druhou skupinu tvoří kombinace vad tělesných smyslových a vad řeči. Specifickou skupinu tvoří děti hluchoslepé 3. samostatnou skupinu tvoří děti a žáci autisté a s autistickými rysy. 1.1 Definice dětské mozkové obrny, charakteristika pojmu Dětská mozková obrna je raně vzniklé poškození mozku, projevující se převážně v poruchách hybnosti a vývoje hybnosti. K poškození dochází v době před porodem, během porodu nebo krátce po něm (Pipeková 1998, Lesný 1985). Poškození mozku v uvedených obdobích má za následek nejen poruchy hybnosti, ale i poruchy psychomotoriky, poruchy intelektu a poruchy vědomí (epileptické záchvaty). Taktéž se vyskytují smyslové poruchy sluchu, řeči a zraku. 6
7 Při DMO je podle Kábeleho přímá souvislost mezi poruchami hybnosti a poruchami řeči, neboť to jsou v podstatě poruchy hybnosti mluvních orgánů. Ve vývoji řeči dětí s DMO dochází v lehčích případech k opoždění v těžších případech až k omezenému vývoji. V souvislosti s celkovým motorickým vývojem dítěte můžeme již v počátku přípravného období sledovat nejrůznější odchylky (Kraus 2005). Vyskytují se i obtíže s dýcháním a sáním již v kojeneckém období. Jen zřídka se objevuje broukání, chybí hra s končetinami, mluvidly, chybí pudové žvatlání. Podle Londýnského porodníka byla skupina poškození mozku v perinatálním období označována od roku 1959 Littleova choroba, v dalším období se užíval název perinatální encefalopatie, později se přešlo k anglosaskému názvu Cerebrál Palsy. U nás zavedl v roce 1952 zakladatel české dětské neurologie I. Lesný název perinatální encefalopatie, v roce 1959 dětská mozková obrna. 1.2 Etiologie a projevy dětské mozkové obrny Příčina vzniku dětské mozkové obrny není dosud jednoznačně vysvětlena. Jedná se ale vždy o prenatální poškození mozku v raných stadiích jeho vývoje nebo o perinatální poškození při těžkém porodu nebo dalších komplikacích spojených s narozením dítěte. Příčin poškození a jejich možných kombinací od vlivů mechanických po toxické je nepřeberné množství. Za rizikové faktory vzniku DMO lze považovat i rodinnou zátěž, jako centrální poruchy v rodině, degenerativní onemocnění, graviditu ve vyšším věku, opakované potraty atd. Poškození nezralého dětského mozku zřejmě vyvolává teprve souhrnné působení několika škodlivých činitelů při současném oslabení celého organismu. DMO vzniká kombinací více příčin a projevuje se více následky. Názory na období, ve kterém dochází k postižení vyvíjejícího se mozku po porodu, jsou různé, pohybují se mezi šesti měsíci a třemi roky. U nás převládá názor, že rozhodujícím obdobím, kdy dochází k poškození mozku, je celá doba nitroděložního vývoje, období porodu a dva až tři měsíce popřípadě až jeden rok po porodu (Klenková, 2000). Patologicko anatomický obraz je různý, odpovídá působení různých patogenních činitelů na CNS v různém vývojovém stupni. Podle Pipekové (1998) klasické formy DMO při včasné rehabilitaci nebývají dnes tak zřetelně vyjádřeny, v prvním roce života se klinický obraz teprve utváří a diagnóza je z neurologického hlediska jasná obvykle až ke konci prvního roku života dítěte nebo u steroidní formy DMO i později. 7
8 Příčiny vzniku DMO v jednotlivých obdobích: Prenatální období všechna onemocnění matky v těhotenství, infekční onemocnění, působení nejrůznějších škodlivin, nedostatečná výživa matky, nedonošenost nebo přenošenost plodu, škodlivé působení RTG paprsků, rádiové záření. Perinatální období obtížný porod, překotný nebo dlouhotrvající porod, klešťový porod, porod pánevním koncem, krvácení do mozku, asfyxie, hypoglykémie Postnatální období encefalitida, meningitida, působení toxických látek do 1. roku života dítěte. Projevy DMO Protože jde nejčastěji o poškození mozku ve stadiu jeho raného vývoje, jsou projevy tohoto postižení velmi variabilní. Děti s DMO tvoří snad nejnápadnější skupinu mezi postiženými dětmi, nejen pokud jde o zjevné tělesné odchylky a nápadné poruchy motoriky, ale i proto, že naprostá většina z nich má zároveň i výraznou poruchu komunikace. Poruchy motoriky se projevují u spastických i nespastických forem DMO. Kromě poruch hrubé motoriky je při řeči nápadná i porucha motoriky mluvních orgánů, tj. porucha jemné motoriky. Může jít podle Lesného (1980), o spastickou dyskinezi nebo hypotonii (Kábele, 1998). Mentální retardace může ještě více zhoršit nepříznivou prognózu. Údaje v naší i světové literatuře o výskytu mentální retardace u dětí s DMO kolísají. Kombinace mentální retardace s DMO patří ve speciální pedagogice k nejtěžším (Švarcová, 2000). Narušené chování časté emoční změny, mohou být podmíněné dlouhodobou nemocí, frustrací, ochranitelskou výchovou, špatnou schopností sociální adaptace. Negativní vliv muže mít i odmítavý postoj rodičů nebo prarodičů. Důsledkem je pak apatie, nezájem o komunikaci a navazování sociálních vztahů. Poruchy zraku jsou u dětí s DMO poměrně časté až 50%. Nejčastěji je uváděn strabismus. Poruchy sluchu jsou rovněž poměrně časté, u 25% nedoslýchavost lehčího stupně. Sovák uvádí 5 25% výskyt, přičemž zdůrazňuje i možnost přechodných sluchových poruch v období vystupňování spasticky. 8
9 Epilepsie se nejčastěji objevuje u dětí s hypotonickou formou DMO. Časté epileptické záchvaty se mohou negativně projevit jak v obsahové, tak ve zvukové části řeči. Poruchy pocitové diskriminace zkoumal Lesný (1972). Podle něj DMO postihuje současně i senzitivní inervaci, což se projevuje v terapii. Příznaky závisí především na lokalizaci léze, přičemž jedna příčina může být výsledkem celé řady poruch. Poruchy řeči jsou charakteristickým projevem DMO a zároveň nejobtížněji korigovatelným narušením komunikační schopnosti. Nejčastěji jde o dysartrii. Řeč u dětí s DMO U dětí s DMO ovlivňuje porucha hybnosti i mluvidla, a proto vznikají problémy v regulaci dýchání, poruchy fonace a artikulace. V důsledku toho může být narušen rytmus řeči, melodie, plynulost a výslovnost. Řečový projev může být neobratný a primitivní. Mohou jej rušit dyskinézy to znamená mimovolní pohyby a záškuby, které nelze nijak ovlivnit. Všechny tyto problémy mohou v různé míře přispět ke zhoršení. Ve vývoji řeči dětí s DMO dochází v lehčích případech k opoždění, v těžších až k omezenému vývoji. V souvislosti s celkovým motorickým vývojem dítěte můžeme již v počátcích přípravného období sledovat nejrůznější odchylky. (Lechta, 1994) uvádí těžkosti s dýcháním a sáním již v kojeneckém období. Jen zřídka se objevuje broukání, chybí hra s končetinami, mluvidly, chybí pudové žvatlání. K nápadným znakům orálního vývoje dětí s DMO patří: - zaostávání orálních reflexů - zvýšená nebo snížená citlivost v ústní oblasti - poruchy koordinace čelistí, rtů - jazyka při žvýkání a polykání - poruchy polykání při jídle, pití - při křiku, pláči, smíchu nápadné tvoření hlasu. Při zjišťování poruch řeči u dětí s DMO je nutné zjistit příčiny opožděného nebo omezeného vývoje řeči, popřípadě i úplné nemluvnosti ( Kábele, 1998). Příčiny mohou být: v poruše centrálních řečových oblastí v mozku, ve snížených rozumových schopnostech, v poruchách hybnosti mluvních orgánů, v poruchách sluchu. Příčiny je nutné zjistit a podle toho volit metody k rozvíjení hybnosti a řeči. Často je postižena schopnost automatizace řeči, vytváření mluvních celků. 9
10 U dětí s DMO se mohou vyskytovat různé vady řeči. Řečové poruchy dané tělesným postižením dělí ( Wellmitz, 1993) na tři skupiny. Symptomatické poruchy řeči - jsou to poruchy řeči, které vznikají jako symptom tělesného postižení, je postižena hrubá motorika, ale také motorika řeči. Patří sem například dysartrie, anartrie. Nepřímé působení tělesného poškození - poruchy porozumění řeči a aktivní složky řeči. Sociální podmínky - postižena je sociálně komunikační oblast. Je třeba se vyjádřit k prognóze vývoje řeči u dětí s DMO (Kováčiková, 1998) se zmiňuje o tom, že nemůžeme být v těžkých případech nereálně optimističtí. Někdy se musíme spokojit s minimálními pokroky. V těžkých případech bychom měli mít za cíl pomoci dítěti osvojit si řeč alespoň na úrovni společensky přijatelného projevu, aby mohlo projevit svoje základní potřeby. V těchto nejtěžších případech je velkým přínosem strukturované vyučování, které rozvíjí řeč a chápání i u nejtěžších případů DMO. Logopedická péče u dětí s DMO Logopedická péče je jednou z mnoha terapií, které by se mělo dětem s DMO dostávat již od prvního zjištění, že dítě má potíže se sáním, polykáním, či dýcháním. Z komplexní rehabilitační péče o dítě s DMO logopedii nelze vyčlenit, je její nezastupitelnou součástí. Klinický logoped, u něhož je dítě v péči, by se měl řídit především těmito pravidly: čím dříve práce s dítětem začne tím lépe. Logopedickou péči je třeba sladit s fyzioterapií. Při provádění logopedické péče je třeba uvést dítě do polohy, při které se co nejvíce normalizuje svalové napětí, již od časné doby je třeba provádět stimulaci orofaciální oblasti, péče by měla probíhat formou individuální terapie, nejlépe za přítomnosti rodičů (Kraus, 2005). 1.3 Formy dětské mozkové obrny, diagnostika Dětská mozková obrna se dělí z klinického hlediska, na formy spastické a nespastické. Ke spastickým řadíme formy, diparetickou, hemiparetickou, kvadruparetickou, oboustrannou hemiparetickou. K nespastickým řadíme formy diskenickou, hypotonickou, mozečkovou. Tyto formy neexistují jako čisté a někdy přecházejí jedna ve druhou (Kraus, 2005). 10
11 Diparetická forma DMO Etiologie této formy DMO se mění podle zralosti novorozence. Projevuje se symetrickým postižením obou dolních končetin. Ty jsou většinou slabší, zejména v bércích. Obyčejně jsou také méně vyvinuté, takže je nápadný nepoměr mezi vzrůstem trupu a dolních končetin. Většina svalových skupin má zvýšené svalové napětí čili spastickou hypertonii. Dítě začíná chodit většinou mezi 3. a 5. rokem. Diparetická forma DMO vzniká poškozením mozku, především v oblasti jeho kmene, tedy v místech, kde nervové dráhy motorické z obou mozkových polokoulí jsou již pohromadě vedle sebe. Mozková kůra zpravidla není zasažena, a tak bývá u této formy inteligence zachována. Hemiparetická forma DMO Patří mezi nejčastější (Janda, Kraus 2005). Vyskytuje se zde reflexní úchop na postižené horní končetině a předčasně vyhasíná na končetině dolní. Dítě se otáčí později na břicho přes postiženou stranu, polohu na čtyřech nezvládne. Ve stoji přenáší skoro vždy těžiště na zdravou stranu. Hlavu také natáčí ke zdravé straně. Horní končetina, je téměř vždy postižena více. Paže je přitažená k trupu, končetina je pokrčena až úplně ohnuta v lokti. Během vývoje se u hemiparetické formy DMO hybnost i svalový tonus na tzv. zdravé straně integruje prakticky normálně. Pokud jde o lehčí formu nebo dochází k uspokojivým výsledkům rehabilitace, tak se integrují i postižené končetiny do použitelného hybného i tonusového stereotypu (Lesný, 1990). Kvadruparetická forma DMO Jde o nejtěžší formu DMO. Charakterizuje ji oboustranná spasticita obou horních končetin, s postižením bulbárního svalstva. Vzniká na základě poškození převážně v oblasti mozkového kmene. Spastickou obrnou jsou však postiženy všechny čtyři končetiny, neboť poškození je hrubější. To, co platí pro diparetickou formu, platí i zde, ale navíc jsou nápadně postiženy i horní končetiny víceméně symetricky. Téměř vždy se zde projevuje těžká mentální retardace a mikrocefalie. Oboustranná forma hemiparetická DMO Vzniká na podkladě dvou samostatných složek, přičemž každá je v jedné mozkové hemisféře. Postižení je asymetrické. Končetiny jsou v patologických drženích jako u 11
12 hemiparézy a jejich hybnost je těžce omezena. Jde o jednu z nejtěžších forem DMO. Tyto děti nechodí a pro těžké kontraktury nemohou ani pohybovat horními končetinami. Jsou zcela odkázány na invalidní vozík a na cizí pomoc. Většina těchto dětí má sníženou inteligenci a časté epileptické záchvaty (Kraus, 2005). Diskenická forma Tato forma DMO má charakteristickou etiologii a klinické projevy. Jedná se o dříve nazývanou extrapiramidovou formu. Vyznačuje se přítomností nepotlačitelných pohybů. Objevují se spontánně, v klidu nebo jsou vyprovokovány různými podněty, např. náhlým zvukem, bolestí, polekáním, objevují se nebo zesilují při afektu. Zpravidla se značně zvětšují a zmnožují při chtěných pohybech, které doprovázejí, ruší v provedení a někdy dokonce znemožňují. Na obou stranách těla jsou většinou nesymetrické. Vyskytují se rozhozeny po těle v různém stupni, takže někdy znemožňují chůzi. Bezděčné pohyby postihují také svalstvo obličeje, žvýkací, polykací i svalstvo zúčastněné na tvorbě hlasu i řeči. Řeč bývá těžko srozumitelná, vždy je pomalá, postižený vyráží slabiky či slova, je porušen spád řeči. Dýchání je vždy nepravidelné s různě velikou hloubkou dechu i výdechu. Často se vyskytuje oboustranná nedoslýchavost centrálního původu (Kábele, Kraus, 2005). Hypotonická forma DMO Projevuje se snížením svalového tonusu. Následkem tohoto postižení děti mají větší rozsah pohybu v kloubech, stoj je velmi nejistý na široké bázi, a jestliže dítě chodí, pak je chůze vrávoravá, rovněž velmi nejistá. Někdy jsou přítomny nebo se vyvíjejí mozečkové příznaky. Mozečková forma Důležitou úlohu zde hrají prenatální faktory. U některých se mohou na postistižení podílet i genetické faktory. Nástup příznaků bývá plíživý a značně variabilní. Je zde dlouho přetrvávající tzv. žabí syndrom. Děti neprospívají pro špatný styl příjmu potravy. Často zvrací a mají spatný polykací reflex. Mezi 1. a 2. Rokem převažuje v klinickém obraze hypotonie. Vyznačuje se snížením svalového napětí a poruchami koordinace pohybů. Někteří autoři Lesný, Kraus (2005), nezařazují tuto formu mezi ostatní formy. 12
13 Je třeba poznamenat, že každá forma DMO představuje onemocnění celého mozku, ale funkční strukturální postižení může být někdy menší, někdy větší a to právě způsobuje odlišnosti mezi jednotlivými formami. Jednotlivé formy DMO se často kombinují, mluví se proto o smíšených formách. Děti postižené DMO jsou neklidné, těkavé, špatně se soustřeďují, mívají poruchy psaní, čtení, počítání. Jde o případy tzv. malého mozkového postižení. U všech forem DMO dochází často k dalším poruchám v oblasti zraku, sluchu a řeči. Časté jsou, epileptické záchvaty vyskytují se asi u jedné třetiny postižených. Dítě, které není schopno v rámci postižení samostatné chůze, je trvale ochuzeno o všechny podněty, poznatky a zkušenosti pohyblivého jedince a začíná zaostávat i sociálně. Bez ohledu na rozumovou úroveň se mohou vyskytovat u všech forem DMO poruchy chování. Velké potíže pak mají ve škole. Špatně se soustřeďují na jakoukoli činnost, jsou těkavé, neukázněné, vzdorovité. Diagnostika DMO Nejtěžší případy DMO lze diagnostikovat velmi brzy po narození, středně těžké postižení ještě v raném věku. Dítě výrazně zaostává v pohybovém vývoji včetně chůze. Vašek (1991 s. 75), chápe speciálně pedagogickou diagnostiku jako sytém poznatků zaměřených na možnosti a prostředky poznávání individuálních zvláštností postiženého jedince k odhalení souvislostí, které jsou příčinou těchto potíží. Současně tvoří východisko při speciálně pedagogickém působení na diagnostikovaného jedince, které má optimalizovat jeho vývoj a uplatnění v životě. Speciálně pedagogická diagnostika se zabývá poznáváním zvláštností jedince s postižením, který je charakterizován nejen svým handicapem, ale především svými individuálními vlastnostmi, které ho odlišují od ostatních a mohou podstatným způsobem ovlivnit jeho prožívání, vztah k sobě i ostatním lidem v jeho sociálním prostředí, a tím i postoj prostředí k němu (Pipeková, 1998). Vývoj každého jedince je dynamickým procesem, ve kterém se uplatňují různé faktory, a proto není možno na speciálně pedagogickou diagnostiku pohlížet jako na něco statického a neměnného. Úkolem speciálně pedagogické diagnostiky v tomto smyslu je snaha o prognózu, tedy o odhad možnosti edukace dítěte na základě získaných poznatků (Vítková, 2004). Lehčí případy mohou snadno uniknout pozornosti. Postižení se pak často projeví až v předškolním věku při neschopnosti dítěte zvládnout 13
14 činnosti, k jejichž realizaci je nutná jemná motorika a koordinace pohybu. Právě klinický logoped je často ten, kdo může projevy lehčí DMO odhalit. Dítě se v případě nepoznané DMO většinou dostává do jeho péče pro původně zcela jinou diagnózu. Diagnostika je v každém případě především záležitostí odpovídajících medicínských oborů. Časná diagnostika DMO vzniká u 8 až 10% dětí rozených před termínem. Kolem 40% ze všech dětí s DMO se narodí před termínem, časná diagnostika dětské mozkové obrny je proto velice důležitá. Umožňuje zahájit podrobné sledování, podporuje indikaci rané péče o postižené děti a také znamená dřívější zahájení rehabilitace. Tento postup může zmírnit funkční následky a předcházet fyzikálním a kognitivním komplikacím. Spolehlivá identifikace DMO ve velmi ranném věku je extrémně obtížná. Podle některých autorů mají děti s DMO periodu útlumu s žádnými nebo jen nezřetelnými neurologickými příznaky. Důsledkem je uváděný věk diagnózy DMO pohybující se v rozmezí několika měsíců po narození až do konce 2 roku (Kraus, 2005). Sekundární prevence Záměrem sekundární prevence komplikací v důsledku pozdní diagnostiky nebo nesprávně vedeného léčebného postupu. U nás se v sekundární prevenci používají dvě základní formy vyšetření novorozenců. K včasnému rozpoznání ohrožených dětí slouží, screening psychomotorického vývoje dle Vlacha, jenž se provádí u všech dětí v pravidelných intervalech v prvním roce života. Druhým je screening posturálního vývoje podle Vojty. Slouží k vyšetření dětí s rizikem a s podezřením na opožďování psychomotorického vývoje. U novorozenců postižených různými lézemi mozku se nemění kvantita spontánní hybnosti, ale mění se její kvalita. Diferenciální diagnóza jednotlivých forem DMO Základem diferenciální diagnózy DMO je odlišení progresivních neurologických onemocnění zejména těch, které mají specifickou terapii. Ke stanovení diagnózy progresivního neurologického onemocnění pomáhají různé laboratorní testy. Někdy mají nesprávnou diagnózu DMO také děti s mentální retardací bez motorického postižení. Příčinou je pozorované opoždění vývoje. A naopak také děti s DMO nelze považovat za mentálně postižené, pokud mají vývojové opoždění. 14
15 Častým společným příznakem různých forem DMO v raném věku je hypotonie. Zvýšení svalového tonu hypertonie je obecným raným příznakem forem DMO. Výrazná hypertonie provází také hyperekplexii, která se může podobat diparéze nebo kvadruparéze (Kraus, 2005). Shrnutí V této kapitole jsem stručně shrnula problematiku tělesného a kombinovaného postižení a blíže jsem definovala dětskou mozkovou obrnu a s ní spojené charakteristiky. Jsou zde rozděleny základní typy obrn, příčiny vzniku, projevy a základní i diferenciální diagnostika. 15
16 2 AUTISMUS Autismus je souhrnný název pro různé, často obtížně diferencované varianty s podobnými projevy. Tento termín charakterizující stažení se do sebe a tendenci k sociální izolaci poprvé použil E. Bleur v roce Specifickou poruchu nazvanou raný dětský autismus popsal v roce 1943 americký psychiatr L. Kanner, jehož sledovanou skupinu tvořily závažněji postižené, sociálně velice nápadné děti. Typická triáda příznaků 1. Neschopnost vzájemné společenské interakce: brání postiženému dítěti adaptovat se na prostředí, ve kterém žije. Život je pro ně chaoz bez pravidel, a tak si sami vytvářejí pravidla, jejich logice rozumí jen oni sami. 2. Neschopnost komunikace: kvalita komunikace je silně narušena, často dítě všechny nemluví, pokud ano, není schopné konverzování, často opakuje jen slova, věty, chybí přátelské emoční reakce, pohledy do očí. Chybí spontánost a tvořivost při hře. Dítě bývá uzavřeno do sebe, neprojevuje zájem o okolí, děti ani dospělé, nemazlí se. 3. Omezený, stereotypně se opakující repertoár zájmů a aktivit: dítě nasnáší změny, mívá specifickou příchylnost k neobvyklým předmětům, trvá na vykonávání zvláštních rutiních činností nefunkčního charakteru (Hrdlička, 2000). 2.1 Etiologie a projevy autismu Údaje o četnosti výskytu dětského autismu se pohybují v určitém rozmezí 2-20 dětí na 10000, které je dáno přísností použitého kritéria. Autismem jsou mnohem častěji postiženi chlapci než dívky (Tichý, 2002). Autismus vzniká jako důsledek organického poškození mozku, ale jeho etiologie není jednoznačně vymezena. Může se vytvořit různými způsoby a na jeho vzniku se může podílet více faktorů. Není podmíněn sociokulturně, četnost jeho výskytu, je v různých zemích obdobná. Genetická podmíněnost vznik autismu na genetické bázi, byla opakovaně potvrzena. Shoda autistických projevů u monozygotních dvojčat byla velmi vysoká asi 60 90% U dizygotních byla mnohem nižší asi 9%, což potvrzuje význam genetických dispozic. U rodičů autistických dětí byly zjištěny určité vlastnosti, které se podobají bazálním příznakům této poruchy. Např. nápadnost v komunikaci obtíže v navazování 16
17 mezilidských vztahů, větší rigiditu tendenci k izolaci a větší úzkosti (Köhler, 1999, Hrdlička 2000, Piven 2002). Exogenní prenatálně působící vlivy např. nitroděložní infekce může rovněž přispívat ke vzniku autismu, nelze vyloučit, že může být i jeho příčinou (Köhler, 1999). Biologické faktory Jedná se o funkční či morfologickou změnu mozku. Neexistuje specifický nález typický pro takto postižené děti. Strukturální odlišnosti jde zejména o abnormality mozkové kůry, limbického systému, mozečku, bazálních ganglií. Mezi jednotlivými částmi mozku se vatváří menší počet funkčních spojení. Je zde předpoklad, že některé z uvedených odlišností mohou vzniknout již v raném období nitroděložního vývoje, jako důsledek narušení standardního programu migrace neuronů (Harris, 1998, Komárek a kol. 2000). Pro organický základ této poruchy mluví i fakt, že autistické děti velmi často trpí epilepsií (16-40%). Neurochemické odlišnosti U postižených dětí byla zjištěna porucha snížení citlivosti k bolesti (Paclt a Florián, 1998). Vnější sociální faktory, chování rodičů k dítěti Citově chladnou výchovu a odmítání dítěte nelze považovat za příčinu této poruchy. Skutečnost, že rodiče autistických dětí bývají častěji určitým způsobem nápadní, je třeba chápat spíše jako projev genetických dispozic (Hrdlička, Piven, 2002). Klinický obraz autismu Autismus postihuje většinu psychických funkcí, ale nejnápadnější je porucha sociálně komunikačních schopností. Hlavní příznaky tohoto onemocnění zahrnují poruchu sociálního porozumění mezilidských vztahů a komunikace. Typické je nápadné stereotypní jednání. Vývoj autistických dětí je nejen opožděný, ale v mnoha oblastech i kvalitativně porušený a nerovnoměrný (Jelínková, 2000). Definuje jej především: Porucha socializace deficit v oblasti sociálního porozumění a sociální interakce je jedním ze základních symptomů. Tyto děti neprojevují žádný zájem o sociální kontakt, chovají se, jako by ostatní lidé ani neexistovali kvalitativní odlišnost neverbální komunikace: autistické děti nereagují standardním způsobem na běžné sociální signály, např. oční kontakt, úsměv a mimiku obličeje. Autistické děti nejsou schopny empatie, nerozumí emočním projevům jiných lidí, nedokážou odhadnout jejich pocity. 17
18 Neuvědomují si existenci těchto citů. Nedovedou adekvátně interpretovat ani gestikulaci pohyby těla tón hlasu a reagovat na ně (Hrdlička, 2005). Narušený vývoj řeči pro autistické děti je typický narušený vývoj řeči a neschopnost používat ji jako prostředek komunikace ani neprojevují zájem o tento druh interakce. Neakceptují obvyklým způsobem signály komunikačního partnera, nerozumí jeho emočním projevům, ani kognitivnímu obsahu sdělení, proto pro ně tyto podněty nemohou být atraktivní. Je možné, že se řeč nevyvíjí právě proto, že ji autistické dítě k ničemu nepotřebuje. V jejich případě mohou zastávat komunikační funkci různé nápadné projevy chování: výbuchy vzteku, agrese a sebezraňování (Podle Carra1998, v Schopler a Mesibov, 1997). Jde o jakousi primitivní variantu komunikační exprese, kdy dítě nedokáže vyjádřit své pocity a potřebuje jiným, adekvátnějším způsobem. Narušení vztahu k lidem autisticé dítě nenavazuje vztahy k lidem dokonce mezi nimi ani nediferencuje standardním způsobem. Nejdůležitější rozlišovacím mechanismem je pro dítě rozdíl mezi obvyklým a novým, neznámým. Nevytváří se obvyklá citová vazba k matce či dalším členům rodiny, standardní nejsou ani vztahy s vrstevníky. Autistické dítě není schopné přijímat pozitivní citové projevy a opětovat je. Tyto děti často nerozlišují projevy pozitivních a negativních emocí a navíc jim je stejně oboje lhostejné až nepříjemné. Nechápou význam mezilidských vztahů, nedovedou sdílet emoce ani pozornost k určitému dění nebo společnou činnost. Lidské bytosti nevnímají jinak, než jako neživé objekty. Autistické děti nemají zájem o kontakt, nechtějí se chovat nebo mazlit, ani nevyžadují pomoc jiného člověka. Porucha sociální adaptace Autistické děti nerozlišují jednotlivé sociální situace a nerozumí jejich smyslu. Proto ani nechápou to, jaké chování by bylo aktuálně vhodné, a nepřipadá jim to ani důležité. Deficit v oblasti sociálního porozumění se projeví i neschopností učit se nápodobou. Z toho důvodu si tyto děti neosvojí mnohé způsoby chování, které jsou pro jejich vrstevníky samozřejmé. Neschopnost napodobovat se projevuje i ve hře, tento typ hry se u nich nevyskytuje. Důsledkem je porucha sociální adaptace, chování autistických dětí bývá nápadné a nepřiměřené kontextu a často je obtížně regulovatelné (Hrdlička, Thorová 2005). Kognitivní odlišnosti Děti s autismem mají problémy v orientaci ve světě, špatně chápou význam a rozdíly různých objektů i situací. Bez významu není ani fakt, že se nedovedou dostatečně soustředit a většina z nich je postižena také mentálně. 18
19 Smyslové podněty Autističtí jedinci zpracovávají podněty jinak, než je obvyklé. Nevnímají svět standardním způsobem a při jeho poznávání preferují jiné smyslové kvality, než jejich vrstevníci. Odlišnost smyslové percepce resp., jejího zpracovávání se projevují i zvýšenou citlivostí na některé běžné podněty. Autistické děti mohou být přecitlivělé především na některé zvuky, které odmítají a reagují na ně nepřiměřeným způsobem. Mívají problémy v diferenciaci různých podnětů (Komárek, 2005). Kognitivní postižení Autistické dětí trpí určitým kognitivním postižením, především jde o neschopnost porozumět významu různých podnětů a interpretovat tyto informace standardním způsobem. Nerozvíjí se symbolické myšlení, je zde patrná porucha fantazijní produkce jejich hra nemá tvořivý charakter, nejsou patrné symbolické hry. Wingová (1997) označuje tuto odchylku jako poruchu imaginace. Autistické děti se často zajímají o takové vlastnost objektů, které ostatní děti nezajímají: povrch hračky její struktura, zvuk. Učení autistických dětí Učení těchto dětí má rovněž své zvláštnosti. Spontánní učení je značně limitované, těmto dětem chybí subjektivní důvod k osvojení mnoha znalostí a dovedností. Kromě toho nejsou schopny generalizovat svou zkušenost (Hrdlička 2005, Schopler, Mesibov 1997). Jakákoli změna tyto děti dezorientuje a uvádí do ještě většího chaosu. Z tohoto důvodu všechny nové podněty odmítají a reagují na ně úzkostně. Nejsou zvídavé a spontání, rozmanitost světa je jim nepříjemná mají strach z čehokoli nového odlišného, dávají přednost stereotypu. Mají potřebu zachovávat řád, kterému jsou schopné lépe porozumět (Jelínková, 1999). Nápadnost ve zpracovávání informací a preference staereotypu souvisejí i s celkově limitovanými rozumovými schopnostmi: - mentální retardace postihuje až 75% autistických dětí. - pouze malá část 5-20% postižených má inteligenci v mezích širší normy a není tak závažně handicapována. Tato varianta se označuje jako vysoce funkční autismus. - Existují i autisté, kteří jsou jednostranně nadaní, mají např. hudební talent dispozice k numerickým matematickým operacím či vynikající mechanickou paměť (Komárek 2005, Halgin a Whitbourne, 1994). 19
20 Řeč u autistických dětí Posuzujeme v mnoha ohledech. Řeč těchto dětí se někdy nevytváří vůbec nebo je velmi primitivní a v mnoha směrech jiná její vývoj mívá často zvláštní průběh, chybí žvatlání což je u zdravých dětí prvním projevem řeči. Posuzujeme dvě základní složky komunikace, verbální a neverbální způsob dorozumívání. V oblasti verbální komunikace zjišťujeme vývojovou úroveň řeči, (nejčastěji podle vývojových škál), zda se dítě domluví ve větách, slovy nebo vydává pouze zvuky. Sledujeme jak bohatá je slovní zásoba, kolik slov dítě používá v mluvené řeči, současně se snažíme určit, nakolik běžně používaným slovům rozumí. Všímáme si, zda verbální vyjadřování je tvořeno produktivní řečí, nakolik se objevují echolálie, bezprostřední i oddálené, doslovné opakování frází dříve či právě slyšených, agramatismy, jaká je gramatická struktura vět, zda dítě zaměňuje zájmena, hovoří o sobě v nesprávné osobě, zda vytváří svá slova a pojmenování předmětů, když mluví jaký je tón hlasu a jeho intenzita. Zkoušíme na kolik je dítě schopno reagovat na kladené otázky, verbální výzvy, příkazy a zákazy. Díváme se, zda je dítě schopno vést rozhovor a na jaké téma nakolik je kontakt spontánní, zda neopakuje stále dokola stejné otázky, ulpívá na určitých tématech a verbálních rituálech a jaký má verbální komunikace celkový smysl vzhledem k situaci (Lechta, 2002). Vedle zaměření se na verbální komunikaci je také důležité posouzení, do jaké míry je dítě schopno využívat prostředky neverbální komunikace či kompenzovat jimi opoždění či deficit ve vývoji mluvené řeči. Sledujeme, zda dítě navazuje oční kontakt a v jaké kvalitě, jestli dokáže ukázat na předmět zájmu, a také se daným směrem podívat, jak vyjadřuje svůj souhlas a nesouhlas. Zda je schopno vyjádřit své potřeby a přání nebo musí rodič pouze hádat, co se dítě snaží vyjádřit, co potřebuje. Všímáme si přítomnosti neobvyklých bizarních gest. Jak dítě využívá gesta, nakolik chápe gestikulaci a mimiku druhých lidí (Thorová, 2000). 2.2 Formy autismu Diferenciální diagnostika v této oblasti není snadná. Většina diferenciálně diagnostických rozdílů má kvantitativní, nikoli kvalitativní charakter. Chybí zde biologické markery, které by umožňovaly snadné rozlišení. Jedinou výjimku tvoří 20
21 Rettův syndrom kde již současná medicína dokáže pomocí genetické analýzy identifikovat patologický gen. Ani tato metoda však zatím není 100% (Komárek, 2000). Atypický autismus Tuto diagnózu lze použít, jestliže porucha nesplňuje zcela kritéria pro dětský autismus buď tím že nejsou naplněny všechny tři okruhy diagnostických kritérií, nebo je opožděný nástup po 3. roce života. Aspergerův syndrom Tento termín použila v roce 1981 Lorna Wingová a nahradila tímto termínem dosud používaný název autistická psychopatie. Jedná se o koncepčně nejdiskutovanější jednotku, u níž výzkumníci jen obtížně hledají její ohraničení oproti vysoce funkčnímu autismu. Někteří odborníci tvrdí že Aspergerův syndrom je jen méně závažnou variantou autismu a dělení dvou diagnóz je tudíž zbytečné (Hrdlička 2005, Miller a Ozonoff, 2000). Rettův syndrom Poprvé byb popsán v roce Vyskytuje se pouze u žen, jeho prelevace je popisována 6-7/ dívek. Příčina syndromu je genetická. Charakteristický je normální nebo téměř normální časný vývoj až do pátého měsíce života, následovaný ztrátou řeči manuálních dovedností a zpomalení růstu hlavy. Klinický obraz doplňují kroutivé, svíravé či tleskavé pohyby rukou. Může se vyskytnout nepravidelné dýchání, především v bdělém stavu, zahrnující stavy hyperventilace, apnoe a zadržování dechu. Později se vyvíjí skolióza nebo kyfóza. Téměř všechny pacientky, mají patologické EEG ve smyslu výskytu epilepsie (Netušil, 1999). - stadium časné stagnace, (6 měsíc 1,5 roku) - rychlá vývojová regrese objevuje se mezi 1. a 2. rokem a trvá měsíců - pseudostacionární stadium objevuje se ve 3 4 letech, ale může být opožděno - stadium pozdní motorické regrese se často objevuje ve školním věku. Jiná desintegrační porucha Porucha dříve známá jako infantilní demence, Hellerův syndrom nebo desintegrační psychóza, byla popsána v roce Jedná se pravděpodobně o velmi vzácnou poruchu do roku 1999, bylo v literatuře popsáno jen 126 případů ( Malhotra a Gupta, 1999). Pro 21
22 poruchu je charakteristické počáteční období normálního, nenápadného vývoje které podle kritérií musí trvat minimálně do dvou let života dítěte. Nemoc se projeví obvykle kolem 3 až 4 roku života. Hlavním příznakem je rychlá progresivní ztráta dříve získaných dovedností, především řeči kníž dochází v rámci normy během 6-9 měsíce. Jiná dezintegrační porucha v dětství oproti autismu začíná významně později průměrný věk je až 3,76 roku. Děti s desintegrační poruchou více mentálně retardované, agresivnější a méně často projevovaly repetitivní hru než děti s autismem. Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypnímy pohyby Jedná se o vágně definovanou poruchu, která sdružuje hyperativní syndrom, mentální retardaci s IQ nižším než 50 a stereotypní pohyby nebo poškozování. v adolescenci má mít hyperaktivita tendenci být nahrazena hypoaktivitou. Nevyskytuje se zdesociální narušení autistického typu (Hrdlička, 2000). Landau-Kleffnerův syndrom Je pro něj charakteristická ztráta řeči, která byla před tím dobře rozvinutá. Dítě však nevykazuje autistické rysy, tj. ztrátu poznávacích schopností sociability. Podobnost s autismem spočívá v tom, že asi 30% rodičů dětí s autismem uvádí, že se u jejich dítěte v prvních letech života objevovala řeč. Tu však kolem 2 až 3 let ztratila. Děti s tímto syndromem jsou velice hyperaktivní, často neklidné, až agresivní. Téměř vždy se vyskytují epileptické záchvaty, a to v souvislosti se ztrátou řeči. Klinefelterův syndrom Představuje genetickou poruchu s vazbou na chromozom X, vyskytuje se u mužů. Je zde vždy nápadné zvláštní chování (odvrácení se při pozdravu, vyhýbavý pohled). Plácání rukama, vzrušené tření rukou vrzání kloubů na prstech, směs rychlého dýchání a vzdychání. Stupeň mentální retardace je mírný až středně těžký, přičemž určující je množství nadpočetných X chromozomů (Komárek, 2000). Jiné psychiatrické poruchy Patří sem: mentální retardace, schizofrenie s časným začátkem, demence v dětství, specifické vývojové poruchy řeči a jazyka, elektivní mutismus sociální úzkostná porucha, obsedantně-kompulzivní porucha, porucha se stereotypnímy pohyby, 22
23 hyperkinetické poruchy, dysharmonický vývoj osobnosti se schizoidními nebo vyhýbavými tendencemi. Psychiatrická diferenciální diagnostika pervazivních vývojových poruch zůstává dosud založena především na detailním anamnestickém rozboru a citlivé psychopatologické interpretaci a diferenciaci jednotlivých symptomů, s pomocí výsledků specifických posuzovacích škál a psychologického vyšetření. 2.3 Diagnostika autismu Samotné stanovení diagnózy a míry závažnosti postižení pouze pomocí prostého klinického hodnocení je málo přesné. Hraje zde roli, že se jedná o poměrně vzácnou poruchu, se kterou nepřicházejí lékaři a psychologové mimo specializovaná centra často do kontaktu. Dále je třeba vzít v úvahu malou praktickou zaškolenost terénních odborníků v problematice. Při klinickém vyšetření se opíráme o pozorování dítěte a o kontakt s ním klíčové jsou anamnestické údaje o nástupu příznaků a vývoji onemocnění. Detailní jsou vodítka poskytující kritéria MNK-10 a to především ve své verzi pro výzkum (MNK-10, 1996). Tato kritéria ukazuje (tab. 1. viz. přílohy). Pro přesnější hodnocení autistických projevů. Slouží i pro následné sledování vývoje postižení, (Rutter a Taylor, 2002). Tyto nástroje samy o sobě nevytvoří diagnózu, ale doplňují a zpřesňují podklady pro ni. V současnosti se pro diagnostiku autismu v české republice používají nejčastěji tyto dvě škály CARS a ADI-R. CARS (childhood autism rating scale, Schopler et al, 1980), jejíž administrace trvá půl hodiny až hodinu. ADI-R (autism diagnostic interview revised, Lord et al 1994). Jedná se o podrobné strukturované interview s rodiči. Doba potřebná k jeho uskutečnění je asi 3 hodiny. Tento nástroj se využívá v české republice některými pracovišti zejména pro výzkum nebo k posouzení nejsložitějších případů (Hrdlička, 2005). Je třeba zdůraznit, že za stanovení správné diagnózy nese zodpovědnost lékař dětský psychiatr. Ostatní odborné lékařské i nelékařské postupy vyšetřování autistických pacientů pouze spolupracují pod lékařovou koordinací. Stanovení diagnózy neznamená jen mechanické naplnění kritérií MNK-10 a dosažení potřebných bodů ve 23
24 standardizovaných diagnostických nástrojích, ale i komplexní lékařské a laboratorní vyšetření a vyloučení jiných nemocí a poruch (Komárek, 2000). Postup v diagnostice obsahuje i foniatrické a ORL vyšetření, které je významné zejména u autistických pacientů se závažným narušením řečové produkce. Musí zde být vyloučeno podezření na poškození hlasivek nebo jiná poškození mluvidel. Dále je zde důležité vyšetření očního pozadí, které má vyloučit nitrolební procesy se vznikem mozkového útlaku, i když je tato diagnóza v dětském věku vzácná. Významnou součástí diagnostiky autismu je screening vrozených metabolických vad a neurologické vyšetření. Dále pak genetické vyšetření a magnetická resonance mozku. Minimální věk pro zjištění diagnózy autismu. Většinou se předpokládá, že příznaky dětského autismu jsou nejvýrazněji vyjádřeny v období třetího až pátého roku. Někteří autoři se domnívají, že symptomy autismu jsou alespoň u některých dětí měřitelné už v 18. měsících života a je tedy možná sestavit již u takto malých dětí předběžnou diagnózu (Filipek et al. 1999). K tomuto účelu byly vyvinuty nástroje pro časnou detekci, nově například škála Modified checklist for autism in toddlers (M-CHAT, Robins et al. 2001). Pro praxi je velmi důležité dělení autismu: Vysoce funkční autismus označuje autistické jedince bez přítomnosti mentální retardace IQ minimálně 70 a s existencí komunikativní řeči, tedy osoby s menší formou postižení. Poměr vysoce funkčního autismu je asi v rozmezí 11-34% Středně funkční autismus zahrnuje jedince s lehkou nebo středně těžkou mentální retardací, kde je již více patrno narušení komunikativní řeči a v klinickém obraze přibývá stereotypií. Nízkofunkční autismus je popisován u nejvíce mentálně retardovaných dětí (těžká a hluboká MR), které nemají rozvinutou použitelnou řeč, velmi málo navazují jakýkoli kontakt a v symptomatice převládají stereotypní příznaky. Prognóza Příznaky dětského autismu bývají nejvýrazněji vyjádřeny v období třetího až pátého roku. O něco později v období nástupu školní docházky, lze u autistických dětí přece jen pozorovat určitou diferenciaci mezi vztahem k rodičům a k ostatním lidem. U méně postižených dětí dochází během základní školní docházky k získání určitých komunikativních a sociálních dovedností (koeniig et al, 2000). Během adolescence u 24
25 některých dětí pozorujeme zhoršení behaviorálních projevů, zatímco u menší části dětí dochází naopak ke zlepšení symptomatiky (Rutter 1970). I v dospělosti přetrvávají výrazné nesnáze v sociálních situacích a to dokonce u nejlépe fungujících jedinců (Hrdlička 2005, Volkmar a Cohen, 1998). Přibližně dvě třetiny autistů zůstanou i v dospělém věku závažně handicapovány a zůstanou trvale závislé na péči rodiny nebo institucí. Jen asi 1/3 autistů má předpoklady alespoň částečné samostatnosti. Přes dosažené pokroky v diagnostice zůstává dětský autismus poruchou s dosti heterogenní manifestací symptomů. Proto musíme další výzkum směrovat nejen z hlediska psychopatologického ale i atiopatogenetického. Shrnutí V této kapitole se zabývám autismem. Je zde zpracována etiologie, projevy, rozdělení jednotlivých pervazivní poruch, diagnostika a diferenciální diagnostika, dále jsem zde zpracovala rozdíly mezi jednotlivými pervazivnímy poruchami, (tabulka 1. Viz. Přílohy). 25
26 3 MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ OSOB S TĚŽKÝM A KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM Žáci s postižením, ať už jde o postižení tělesné, mentální, současné poškození více vadami nebo děti s autismem, mají právo vzdělávat se, tak jako děti zdravé. Je zde však zapotřebí splnit určité podmínky. V současné době splňuje podmínky vzdělávání těchto dětí rámcový vzdělávací program v základní škole speciální, nebo pokud je to možné, je dítě integrováno do klasické základní školy, nebo speciální třídy v běžné škole kde výuka probíhá podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (Pipeková, 1998, Vašek, 1996). 3.1 Legislativní úprava, vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami Zákony upravující vzdělávání: Školský zákon č. 561/ 2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, se zabývá definováním veškerých zákonitostí souvisejících se vzděláváním v české republice. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí a žáků mimořádně nadaných. Vzdělávací proces se přizpůsobuje úrovni psychického a fyzického rozvoje žáků s těžkým zdravotním postižením. Vzhledem k variabilitě schopností a úrovni vědomostí a dovedností je nezbytné při vzdělávání uplatňovat přístupy odpovídající vývojovým a osobnostním specifikům žáků, za přispění nejvyšší míry podpůrných opatření. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v základní škole speciální je otevřený dokument, který může být upravován podle potřeb a zkušeností s realizací školních vzdělávacích programů i podle měnících se potřeb žáků. Žáci s více vadami, pokud jednou vadou je mentální postižení se vzdělávají v základní škole praktické nebo v základní škole speciální podle školského zákona č. 561/2004 Sb., Vyhláška 73/2005 Sb., Žáci s více vadami kteří nejsou mentálně postižení, se vzdělávají v základních školách a ve speciálních školách, které svým 26
27 zaměřením odpovídají potřebám vyplívajícím z jejich nejzávažnějšího postižení. Pedagogická práce s žáky s těžkým postižením a svíce vadami je mimořádně náročná a vyžaduje vysokou míru odbornosti a vytvoření mimořádných podmínek. Vyhláška 73/2005 Sb., 10 vymezuje možnost vytvoření přípravného stupně základní školy speciální pro děti s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem. Základní vzdělávání žáků se realizuje v rámci povinné školní docházky po dobu devíti školních let, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku. V případě žáků s těžkým mentálním postižením, žáků s více vadami a autismem pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. Rámcový vzdělávací program pro vzdělává žáků v základní škole speciální (dále jen RVP ZŠS) RVP ZŠS navazuje svým pojetím na přílohu RVP ZV LMP upravující vzdělávání žáků s lehkým a mentálním postižením. Umožňuje upravit vyučovací hodiny podle potřeb žáků a vyučovací hodiny dělit na více jednotek. Stanovuje cíle vzdělávání žáků s mentálním postižením, souběžným postižením více vadami a dětí autistických. Specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by mohli žáci s těžkým postižením dosáhnout na konci základního vzdělávání. Vymezuje vzdělávací obsah, očekávané výstupy a učivo na úrovni, kterou by si žáci v průběhu základního vzdělávání měli osvojit. Zařazuje, jako součást vzdělávání průřezová témata podporuje přípravu na společenské uplatnění, popřípadě na výkon jednoduchých pracovních činností. Stanovuje základní vzdělávací úroveň, kterou škola musí respektovat ve svém školním vzdělávacím programu [online]. 3.2 Podmínky vzdělávání jedinců s dětskou mozkovou obrnou a autismem Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u nichž byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, nebo odborným zdravotnickým pracovištěm s tím, že výsledné doporučení vystavuje školské poradenské zařízení. Speciální vzdělávání se 27
28 poskytuje i žákům zařazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (Vítková, 2004). Organizace speciálního vzdělávání, její forma a obsah, jsou upravovány podle konkrétních potřeb žáků, speciální vzdělávání a podporu zabezpečuje škola. Ve speciální škole, třídě či oddělení lze zařadit žáky do dvou a více ročníků, ve třídách, odděleních a skupinách pro žáky s těžkým zdravotním postižením mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnost současně 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga. Pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem lze zřídit přípravný stupeň školy speciální. V některých případech je třeba, aby umístění dítěte do určitého typu vzdělávání předcházel diagnostický pobyt, který určí, zda pro něj ten určitý způsob vzdělávání a zařazení do školy která, byla vybrána, bude vhodný. Diagnostický pobyt může trvat 2 až 6 měsíců a může jít o formu docházkovou, kdy rodiče dítě každý den do školy vozí, nebo formu internátní. Přezkoumání zařazení žáka do režimu speciálního vzdělávání, dojde li k významné změně jeho speciálních vzdělávacích potřeb, provede školské poradenské zařízení a případně navrhne úpravu tohoto režimu [online]. Podpůrná opatření potřebná při speciálním vzdělávání dětí s DMO a autismem Při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je nutné využití různých podpůrných speciálních a kompenzačních pomůcek, bez kterých se tito žáci neobejdou. Patří sem: speciální metody, formy a postupy práce s dětmi, speciální učebnice, didaktické materiály, kompenzační pomůcky, rehabilitační pomůcky, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, snížené počty žáků ve třídách, v oddělení, nebo studijní skupině, služby asistenta pedagoga, další možné úpravy podle individuálního vzdělávacího plánu, poskytování pedagogicko - psychologikých služeb (Švarcová, Vítková, 2004). Školy pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro osoby se zdravotním postižením se souhlasem kraje (vyjma škol zřizovaných ministerstvem) zřizují: samostatné školy s upraveným ŠVP, v rámci běžných kol (i mateřských škol), jednotlivé speciální třídy, oddělení, studijní skupiny, základní školy speciální (se ŠVP upraveným dle příloh RVP pro mentálně postižené, autisty a žáky s kombinovaným postižením), (Pipeková, 1998). 28
EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY
EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v
VícePAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ
PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt
VíceAutistické poruchy. MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje
Autistické poruchy MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje AUTISTICKÉ PORUCHY Dětský autismus F 84.0 Atypický autismus F 84.1 Rettův syndrom F84.2 Aspergerův
VícePříloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1
Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace mocí 10 revize 1 F84 Pervazivní vývojové poruchy Skupina těchto poruch je charakterizována kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceZákladní projevy autistického chování a jejich diagnostika
Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VícePoruchy psychického vývoje
Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických
VíceSeznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou
Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu dle DSM-IV Příloha č. 3: Komunikační sešit Příloha
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceObsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta. S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S Vypracovala: St. obor: Ak. Ročník: Vlasatá Miluše Učitelství po MŠ, kombinovaná forma studia
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceKlasifikace tělesných postižení podle doby vzniku
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VícePERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)
Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceNeubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceInfantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.
Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování
VíceSpeciálně pedagogická diagnostika
Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti
VíceOkruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika
Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání
VíceMgr. Alena Skotáková, Ph. D.
Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
VíceRaná péče / intervence
Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové
Více* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy
Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceSměrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VíceMgr. Miroslav Raindl
Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální
VíceZákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceSpecifické poruchy učení
Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku
VíceANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI
ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI VÝCHODISKA Potřeba včasné a kvalitní speciálně pedagogické diagnostiky Zhodnocení stavu komunikační schopnosti Východisko
VícePOJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY
V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění
VíceObsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII
Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém
VíceVzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50
Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Lehká mentální retardace U jedinců s LMP se hlavní problémy projeví až s nástupem do školy. Většina jedinců je plně nezávislá v sebeobsluze
VícePodpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Žáci s PAS Poruchy autistického spektra jsou V MKN 10 (F.84) označeny jako pervazivní (všepronikající) vývojové poruchy Dětský autismus, atypický
VíceSpecifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ
ÚVOD PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ Obtíže s učením, které nejsou způsobeny celkovým snížením poznávacích schopností smyslovým nebo tělesným postižením nevhodnou metodou učení nedostatečnou příležitostí k učení
VíceKVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
Vícemaximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.
Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA
Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně
VícePŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s
PŘÍLOHY Příloha 1: Posuzovací škála dětského autismu (CARS) i Skladba posuzovací škály CARS: Dítě je posuzováno v patnácti položkách. I. Vztah k lidem. Tato položka hodnotí chování dítěte ve strukturovaných
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceProblematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceOBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19
OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................
VíceInkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán
Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceOBSAH. Obsah. Předmluva... 13
OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................
VícePředmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17
Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceWichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,
VíceOčekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)
5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem
VíceNázev školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008
VíceMgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog
Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané
VíceNÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most
NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence
VíceGymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14
Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Dodatek č. 1 ke všem školním vzdělávacím programům: TRADITIO LAMPADIS Čtyřleté všeobecné studium Osmileté studium s matematickou profilací Osmileté všeobecné studium
VíceModel vzniku symptomatických poruch řeči viz Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči.
Symptomatické poruchy řeči osnova!!!!!!!! Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha, Portál, r. vydání 2008. Michalík, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha, Portál, r. vydání
VíceObtíže žáků s učením a chováním III.
Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné
VíceSPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE
SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná
Více14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,
VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceRozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením
Okruh č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením doplnění (z Bc. Studia viz materiály k tématu Orální řeč u osob se sluchovým postižením ) Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým
VícePoruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno
Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost
Více1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
Vícepatologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost
Předmět logopedie patologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost spolupráce: medicínské obory (pediatrie, foniatrie, ORL, stomatologie, plastická chirurgie, ortodoncie, neurologie,
VíceHlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy
Hlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 32/39 ze dne 17.12.2009 k návrhu Zásad pro sjednocení přístupu k integraci dětí, žáků a studentů
VíceLegislativa týkající se školské problematiky vzdělávání žáků s LMP (Školský zákon, vyhlášky)
Legislativa týkající se školské problematiky vzdělávání žáků s LMP (Školský zákon, vyhlášky) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
VíceGymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, příspěvková organizace
Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, příspěvková organizace DODATEK č. 1 - ZMĚNA školního vzdělávacího programu ČTYŘLETÉ VŠEOBECNÉ STUDIUM (platného od 1. 9. 2007, aktualizované znění ze dne 30. 8. 2013)
VíceUČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ
UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3
VíceDODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU
Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou
VícePoruchy Autistického Spektra - PAS
Poruchy Autistického Spektra - PAS Nejčastější PAS dětský autismus atypický autismus Aspergerův syndrom (autistické rysy) Vývoj diagnostického řazení Leo Kanner (1943) dětský autismus postupně dochází
VíceMateřská škola Úsilné
Mateřská škola Úsilné Úsilné 43, České Budějovice 370 10 Dodatek Školního vzdělávacího programu Studánky víly Rozárky Tímto dodatkem se od 1. 9. 2017 doplňuje školní vzdělávací program Mateřské školy Úsilné
VíceDiagnostika mentálních retardací
Diagnostika mentálních retardací Psychodiagnostika - aplikovaná psychologická disciplína. Jejím úkolem je zjišťování a měření duševních vlastností a stavů, popřípadě dalších charakteristik jedince. Je
VíceSPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VícePříloha 1: Schéma levé hemisféry mozkové kůry s vyznačenými oblastmi důležitými pro čtení (obrázek)
Seznam příloh Příloha 1: Schéma levé hemisféry mozkové kůry s vyznačenými oblastmi důležitými pro čtení (obrázek) Příloha 2: Ukázka dysgrafie (obrázek) Příloha 3: Ukázka dysortografie (obrázek) Příloha
VícePsychologické aspekty školní úspěšnosti
Psychologické aspekty školní úspěšnosti Co ovlivňuje školní úspěšnost vnější faktory učivo učitel a vyuč. metoda celkový kontext vzdělávání vnitřní faktory motivace vědomosti vlastnosti metoda učení biolog.
VíceModul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová
Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika
VíceCo nabízí raná péče. PhDr. Jitka Barlová, Ph.D.
Co nabízí raná péče PhDr. Jitka Barlová, Ph.D. Definice rané péče Služba sociální prevence zakotvená v zákoně 108/2006 Sb., o sociálních službách Raná péče je terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní
VíceVzdělávací programy - ZŠ praktická
Vzdělávací programy - ZŠ praktická Vzdělávací program zvláštní školy č.j. 22 980/97-22 (Vzdělávací program základní školy praktické), od 1.9. 1997. Alternativní vzdělávací program zvláštní školy pro žáky
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VíceDodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek
Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.
VíceNÁROK NA PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
NÁROK NA PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Aby mohl vzniknout nárok na průkaz, je nutné, aby z lékařských zpráv vyplývalo některé z následujících postižení. Je nutné, aby zpráva byla od lékaře, který
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceOsobnost dítěte v mateřské škole
Kompetence učitele mateřské školy CZ.1.07/1.3.12/04.0002 Osobnost dítěte v mateřské škole Seminář pro pedagogické pracovníky mateřské školy Motto: Teprve moje psychoterapeutická práce s dospělými lidmi
VícePohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností
Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností PhDr. Veronika Girglová Katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceProč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte?
vývojové stupně v prvním roce života Prof. Václav Vojta uvádí rozčlenění prvního roku života na 5 základních období: 1. holokinetické stadium 2. přechod z holokineze do začátku cílené motoriky 3. příprava
VíceVýznam genetického vyšetření u pacientů s mentální retardací
Význam genetického vyšetření u pacientů s mentální retardací Šantavá, A., Hyjánek, J., Čapková, P., Adamová, K., Vrtěl, R. Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny FN a LF UP Olomouc Mentální retardace
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE
Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce 2012 Silvie Šmídová UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Silvie
VíceTERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.
TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007
Více