PDF - SLUŽBY. L. Pachta ZPRÁVY. prostředí ÚVOD. Vážení čtenáři, v novém známého deníku, který. mu jimi se děje kolem.

Transkript

1 povrchová úprava Metodika stanovení životnosti zinkových Směsné struktury Analýza efektivity vytváření a využití antikorozních povlaků v atmosférickém. prostředí chyba nebo ne? systémů na bázi materiálů obsahujících Zinek PDF ČASOPISS NOVÉ PŘÍPRAVKY - TECHNOLOGIE - SLUŽBY ROČNÍK VII. LEDEN 2011 Ú V O D N Í S L O V O Vážení čtenáři, konec starého a začátek nového roku se vždy jeví jako určitý předěl, který bývá spojován s hodnocením minulého období a s výčtem očekávání v novém roce. Ve většině případů se jedná o soupiss nedostatků a problémů z oblasti působnosti autora. Proto mě velice zaujal počin nejmenovaného známého deníku, který se rozhodl v jednom svém vydání na konci prosince publikovat pouze pozitivní zprávy. Byl jsem velice překvapen, že se mu jimi podařiloo zaplnit bez problému celé vydání. Ne vše, co se děje kolem nás, je špatné Chtěl bych Vám, našim čtenářům, poděkovat za Vaši přízeň a vyslovit přání, aby co nejvíce informací uvedených v našem časopisu bylo pro Vás pří- L. Pachta nosných a potěšilo Vás. Současně děkuji autorům publikovaných příspěvků a pořadatelům 16. konference žárového zinkování za jejich poskytnutí. ZPRÁVY METODIKA STANOVENÍ ŽIVOTNOSTI ZINKOVÝCH POVLAKŮ V ATMOSFÉRICKÉM PROSTŘEDÍ KATEŘINA KREISLOVÁ, DAGMAR KNOTKOVÁ, PAVEL DUŠEK, ALENA KOUKALOVÁ SVÚOM S.R.O. ÚVOD Nejzávažnější problémy s nedosažením předpokládané životnosti prourčením tikorozní ochrany povlaků žárové zinku vznikají nepřesným korozní agresivity ve specifických mikroklimatech, a tedy výrazně vyšší korozní rychlosti zinku, nebo v důsledku nevhodného konstrukčního řešení, které také zvyšuje korozní namáhání. V roce 2010 byla vydána revidovaná norma ČSN EN ISO Zinkové povlaky Směrnice a doporučení pro ochranu železných a ocelových konstrukcí proti korozi. Problematika upravená dříve ČSN EN ISO 14713:1999 je nově rozdělena do několika částí a doplně- na o část týkající se difuzního zinkování - šerardování: - Část 1: Všeobecné zásady pro navrhování a odolnost proti korozi, - Část 2: Žárové zinkování ponorem, - Část 3: Šerardování. Část 1 normy ČSN EN ISO uvádí směrnice a doporučení týkají- za účelem ochrany proti korozi, a úrovně korozní odolnosti, kterou posky- tují zinkové povlaky nanesené na železné nebo ocelové výrobky vysta- cí se všeobecných zásad navrhování výrobků, které mají být zinkovány vené různým prostředím. Revidovaná norma vychází z hlavní části před- chozí normy, která byla upravena a rozšířena. Veškeré tabulky byly přepracovány nebo nahrazeny jinými, včetně tabulek uvádějících prav- působení různých kategorií korozní agresivity a životnost do první údržby pro různé zinkové povlaky vystavené těmto kategoriím korozní agresivity. Tyto tabulky již vycházejí z připravovaného revidovaného znění norem děpodobné rozmezí korozní rychlosti zinkových povlaků vystavených ČSN ISO 9223 a ČSN ISO KOROZNÍ CHOVÁNÍ ZINKU A ZINKOVÝCH POVLAKŮ Technické normy ČSN EN ISO a ČSN ISO 9223 předpokládají, že rychlost koroze všech kovových zinkových povrchů v konkrétním prostředí je v prvním přiblížení stejná. U zinkových povlakůů v prvních letech expozice koroduje η-fáze tvoře- koroze dalších fází s určitým obsahem železa, je korozních rychlost žárového zinkového povlaku nižší než zinku. Korozní rychlost zinku je ná 100% zinku, ale po určité době, kdy tato vrstva odkoroduje a začíná téměř lineární i při dlouhodobých expozicích let v ustálených environmentálních podmínkách [1]. PRVOTNÍ OCHRANA POSKYTOVANÁ ZINKOVÝM POVLAKEM ZÁVISÍ NA dodržení technologických podmínek při zhotovení povlaku, konstrukčních aspektech, prostředí předpokládaném pro používání výrobku. V současné době jsou roční korozní úbytky zinku v ČR maximálně 1,2 µm a korozní agresivita je na stupni C2 pro venkovská a městská prostředí a na stupni C3 pro průmyslová prostředí (Obrázek 1). Obrázek 1 AKTUÁLNÍ ROČNÍ ATMOSFÉRICKÉ KOROZNÍ ÚBYT- KY ZINKU V RŮZNÝCH LOKALITÁCH ČR Doplnění kategorií korozní agresivity revizee ČSN ISO 9223 Revidovaná norma ČSN ISO 9223 rozděluje korozní agresivitu do 6 kategorií a zavádí nově kategorii korozní agresivity CX (Tabulka 1). Stávající rozdělení korozní agresivity na základě ročních korozních úbyt- nová ků zinku pro kategorie C1 C5 je stejné, pouze byla doplněna kategorie. SVÚOM dlouhodobě vytváří databázi publikovaných korozních úbytků konstrukčních kovů a byl, resp. je, zapojen i do několika mezinárodních programů atmosférických zkoušekk (ISOCORRAG, MULTI-ASSESS, UN ECE/ICP Materials) ). Z publikovaných údajů ročních korozních úbytků zinku je zřejmé, že agresivita atmosférického prostředí pro zinek je obvykle na stupni C2 C4. Dosažení korozní agresivity stupně CX je pro zinek relativně četné v přímořských oblastech s vysokou relativní vlhkostí a salinitou (Obrázek 2). I přes zavedení stupně korozní agresivity CX byly zjištěny korozní úbytky zinku vyšší než horní limitní hodnota tohotoo intervalu jedná se o přímořské lokality v tropických oblastech (např. Kanárské Ostrovy, Indie). Vliv vyšší koncentrace SO 2 na korozi zinku je méně významnýý než na korozi konstrukční oceli, což souvisí s vlastnostmi vznikajících korozních produktů. LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 1

2 Tabulka 1 - Kategorie korozní agresivity atmosféry Kat. Korozní agresivita Roční korozní úbytky zinku (µm.r -1 ) ČSN ISO 9223 revidovaná norma C1 velmi nízká r corr 0,1 r corr 0,1 C2 nízká 0,1 < r corr 0,7 0,1 < r corr 0,7 C3 střední 0,7 < r corr 2,1 0,7 < r corr 2,1 C4 vysoká 2,1 < r corr 4,2 2,1 < r corr 4,2 korozní úbytek (µm) 2,0 1,5 1,0 0,5 experimentálně stanovený korozní úbytek C5 velmi vysoká 4,2 < r corr 8,4 4,2 < r corr 8,4 CX extrémní - 8,4 < r corr 25 0,0 Praha Kopisty Kašperské Hory Příbram Ševčín Příbram Vojna Ostrava VŠB Ostrava koksovna Kategorie CX je definována jako: - prostředí s téměř trvalou kondenzací nebo dlouhodobým působením vysoké vlhkosti a/nebo s vysokou úrovní znečištění z výrobního procesu, např. neprovětrávané přístřešky ve vlhkých tropických oblastech s průnikem vnějšího znečištění včetně aerosolu chloridů a korozně stimulujících látek, - subtropické nebo tropické oblasti (velmi vysoká doba ovlhčení), atmosférické prostředí s velmi vysokým znečištěním SO 2 (nad 250 µg.m -3 ) a/nebo zahrnujícím i intenzivní vliv chloridů, např. velmi průmyslové oblasti, pobřežní a přímořské oblasti, s občasným postřikem solnou mlhou, - kategorie CX se nevzahuje na podmínky průmyslových specificky znečištěných prostředí. Jako příklad jsou uvedeny korozní úbytky v Tabulce 2 pro přímořskou lokalitu v tropické oblasti za různých podmínek expozice. Tabulka 2 Korozní rychlosti a korozní agresivita v různě zakrytých prostředích v lokalitě Viriato, Kuba materiál korozní rychlost (µm.r -1 )/korozní agresivita vnější prostředí přístřešek provětrávaný sklad uhlíková ocel 454,0 CX 144,0 C5 27,0 C3 zinek 11,1 CX 10,1 CX 1,6 C3 Obrázek 2 Četnost publikovaných údajů o ročních korozních úbytcích zinku přiřazené jednotlivým stupňům korozní agresivity četnost (%) C1 C2 C3 C4 C5 CX <CX stupeň korozní agresivity Pro odhad ročních korozních úbytků zinku je v revidované normě ISO 9223 uvedena rovnice: RCORR = 0,0129 [SO2] 0,44 EXP(0,046 RH + FZN) + 0,0175 [CL - ] 0,57 EXP(0,008 RH+0,085 T) f Zn = 0,038 (T-10) jestliže T 10 C, jinak 0,071 (T-10); ostatní parametry v rovnicích jsou: T je průměrná roční teplota v C, [SO 2 ] je průměrná roční koncentrace SO 2 v µg.m -3, RH je průměrná roční relativní vlhkost, [Cl - ] je průměrná roční koncentrace Cl - ve srážkách v mg/l. Obrázek 3 Porovnání vypočtených a skutečných aktuálních ročních korozních úbytků zinku Přestože je tato výpočetní metoda přesnější než stávající postup odvození korozních rychlostí zinku na základě klasifikovaných intervalů základních environmentálních parametrů, z porovnání vypočtených a skutečných aktuálních ročních korozních úbytků zinku pro sledované lokality je zřejmé, že vypočtené hodnoty jsou vyšší než skutečné hodnoty (Obrázek 3). Rovnice vycházejí z databází expozičních programů ISO- CORRAG, MICAT a dalších údajů ze všech klimatických oblastí světa. V daném případě jsou lokality umístěny v mírném klimatickém pásmu s relativně nízkým znečištěním ovzduší průmyslového typu. Přesnost vstupních údajů ročních korozních úbytků zinku - se může promítnout i do predikce životnosti zinkových povlaků. PREDIKCE DLOUHODOBÝCH KOROZNÍCH ÚBYTKŮ ZINKU A ŽIVOTNOSTI ŽÁROVÝCH ZINKOVÝCH POVLAKŮ Norma ČSN EN ISO uvádí odhad životnosti zinkových povlaků do první údržby v prostředích o různých stupních korozní agresivity (Tabulka 3). Pro každý vybraný systém a kategorii ochrany jsou uvedeny minimální a maximální předpokládaná životnost: - VL - velmi krátká: 0 až < 2 roky - L - krátká: 2 až < 5 let - M - střední: 5 až < 10 let - H dlouhá: 10 až < 20 let - VH - velmi dlouhá: 20 let Životnost zinkového povlaku do první údržby je specifikován jako časový interval, který může uplynout od prvotního nanesení povlaku do takového znehodnocení povlaku, že je nezbytná jeho oprava pro obnovení ochrany podkladového kovu. Norma dále doporučuje, že pokud je nezbytné životnost protikorozní ochrany prodloužit, musí být údržba provedena před začátkem rezavění oceli a nejlépe v době, kdy ještě zbývá 20 μm až 30 μm zinkového povlaku. DOBU DO PRVNÍ ÚDRŽBY LZE PAK STANOVIT: t = h 20 p r, resp. t = h 30 corr corr t doba expozice v rocích, h p tloušťka zinkového povlaku zhotoveného žárovým ponorem v µm, r corr roční korozní rychlost zinku v µm.r -1. Pro predikci dlouhodobých korozních úbytků konstrukčních kovů včetně zinku lze využít směrných hodnot korozních úbytků zinku pro jednotlivé stupně korozní agresivity uvedených ve stávající normě ČSN ISO Revidované zjednodušené odvození dlouhodobých korozních úbytků zinku na základě výsledků programu ISOCORRAG bylo v revidované normě ISO 9224 zařazeno ve formě informativní přílohy B. Srovnání směrných hodnot korozních rychlostí zinku v obou verzích normy ISO 9224 je uvedeno v Tabulce 4. Také do těchto směrných hodnot se promítlo doplnění kategorií korozní agresivity atmosférického prostředí. Směrné korozní rychlosti v normě ISO 9224 byly konsenzuální hodnoty z řady dlouhodobých zkušebních programů realizovaných do r Pro revidovanou normu ISO 9224 byl zvolený výpočetní model aplikován na aktuální databázi experimentálních výsledků. p r, LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 2

3 Tabulka 3 Životnost do první údržby pro různé zinkové povlaky v prostředích o různých stupních korozní agresivity příklady Způsob nanesení Žárové zinkování ponorem Žárové zinkování plechy Elektrolytické nanášení plechy Minimální tloušťka (µm) Vybraný stupeň korozní agresivity (ISO 9223), životnost min./max. (let) a kategorie ochrany (VL, L, M, H, VH) C3 C4 C5 CX 85 40/>100 VH 20/40 VH 10/20 H 3/10 M />100 VH 33/67 VH 17/33 VH 6/17 H />100 VH 48/95 VH 24/48 VH 8/24 H 20 10/29 H 5/10 M 2/5 L 1/2 VL 42 20/60 VH 10/20 H 5/10 M 2/5 L 5 2/7 L 1/2 VL 1/1 VL 0/1 VL 25 12/36 H 6/12 M 3/6 M 1/3 VL Tabulka 4 - Směrné hodnoty korozních rychlostí (r av, r lin ) zinku v atmosférách s klasifikovanými stupni korozní agresivity (µm.r -1 ) Průměrná korozní rychlost (r av ) během prvních 10 let expozice pro jednotlivé stupně korozní agresivity Kategorie korozní agresivity C1 C2 C3 C4 C5 CX ČSN ISO 9224 r av 0,1 0,1 < r av 0,5 0,5 < r av 2,0 2,0 < r av 4,0 4,0 < r av 10 - revidovaná norma r av 0,07 0,07 < r av 0,5 0,5 < r av 1,4 1,4 < r av 2,7 2,7 < r av 5,5 5,5 < r av 16 Ustálená korozní rychlost (r lin ) v dalších letech pro jednotlivé stupně korozní agresivity Kategorie korozní agresivity C1 C2 C3 C4 C5 CX ČSN ISO 9224 r lin 0,05 0,05 < r lin 0,5 0,5 < r lin 2,0 2,0 < r lin 4,0 4,0 < r lin 10 - Ustálená korozní rychlost (r lin ) stanovená jako průměrná pro 30 let expozice pro jednotlivé stupně korozní agresivity Kategorie korozní agresivity C1 C2 C3 C4 C5 CX revidovaná norma r lin 0,05 0,05 < r lin 0,4 0,4 < r lin 1,1 1,1 < r lin 2,2 2,2 < r lin 4,4 4,4 < r lin 13 Pro přesnější predikci dlouhodobé korozní úbytky kovů je v revidované ISO 9224 uvedena obecná rovnice: D = A tb t je doba expozice v rocích, A je korozní úbytek zinku po 1 roce expozice v mm nebo μm, podle ISO 9223, b je specifický koeficient. Zinkové slitiny mají různé korozní chování. V revidované normě ISO 9224 jsou tedy uvedeny dvě hodnoty koeficientu b B1 a B2. Hodnota B1 = 0,813 byla odvozena pro komerčně čistý hutní zinek na základě zkušebního programu ISOCORRAG [2], ale jiné zinkové slitiny mají vyšší hodnotu specifického koeficientu b [3]. Hodnota B2 zahrnuje i statistickou chybu odvození koeficientu b. Tato rovnice byla odvozena z databází korozních úbytků do doby expozice 20 let. Při dlouhodobějších expozicích je korozních rychlost nižší vlivem ochranných vrstev korozních produktů, i když v případě zinku je tento vliv nižší než pro ostatní konstrukční kovy. Ke stanovení korozních úbytků dlouhodobých expozic nad 20 let byla odvozena rovnice: dd/dt = b A(t)b-1 a pro celkový korozní úbytek: D(t>20) = A[20b + b (20b-1) (t 20)] Pro zjednodušení určení dlouhodobých korozních úbytků zinku jsou v revidované normě ISO 9224 uvedeny i tabulky s vypočtenými hodnotami b(20b-1). Tabulka 5 Srovnání vypočtených a skutečných korozních úbytků zinku po 3 letech Expozice Atmosférická stanice gravimetrické stanovení Korozní úbytek (µm) rovnice ISO 9224 rovnice MULTI- ASSESS rovnice UN ICP Kopisty 2,22 2,75 2,78 3,46 Praha 0,95 1,07 2,53 2,84 Pro výpočet dlouhodobých korozních úbytků zinku byly z různých expozičních programů odvozeny i další rovnice, podobně jako pro roční korozní úbytky: rovnice 1 - program MULTI-ASSESS ML = { [SO2]0.22e0.018Rh+f(T) Rain[H+] [HNO3] } t rovnice 2 program UN/ECE ICP ML = 1.4[SO2]0.22e0.018Rhef(T)t Rain[H+]t Rain je roční suma srážek v mm, [H + ] je průměrná roční hodnota ph srážek, [HNO 3 ] je průměrná roční koncentrace plynné kyseliny dusičné v µg.m -3, ostatní parametry v rovnicích jsou shodné s výše uvedenými rovnicemi. V Tabulce 5 a na Obrázku 4 je uvedeno srovnání vypočtených a skutečných korozních úbytků zinku po 3 letech expozice na atmosférických stanicích SVÚOM. Přesnost rovnice ISO 9224 je vyšší než ostatních výpočetních modelů, a to proto, že vstupní hodnota je skutečný ročný korozní úbytek. Obrázek 4 - Srovnání vypočtených a skutečných korozních úbytků zinku po 3 letech expozice C 3 C 2 LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 3

4 ZÁVĚR Revidovaná norma ČSN EN ISO již zahrnuje změny v připravované revizi ČSN ISO 9223 a ČSN ISO Tyto změny vedou k zavedení přesnějších metod pro predikci krátkodobých i dlouhodobých korozních úbytků konstrukčních kovů včetně zinku. Pro predikci dlouhodobých korozních úbytků je přesnost rovnice ISO 9224 vyšší než ostatních výpočetních modelů, a to proto, že vstupní hodnota je skutečný ročný korozní úbytek. Zinkové povlaky mají částečně odlišné korozní chování a použití uvedených rovnic nemusí být zcela přesné pro predikci krátkodobých a/nebo dlouhodobých korozních úbytků zinkových povlaků. Životnost žárových zinkových povlaků mohou výrazně ovlivnit mikroklimatické podmínky dané specifickým mikroklimatickým znečištěním nebo konstrukčním řešením. Je tedy vždy nutné při navrhování protikorozní ochrany a životnosti žárových zinkových povlaků zvážit všechna tato hlediska a dále i technickou možnost provedení tohoto způsobu povrchové úpravy, resp. vytvoření povlaku s potřebnou tloušťkou. Příspěvek byl zpracován v rámci projektu MŠMT MSM Výzkum metod ke zpřesnění predikce životnosti kovových materiálů a jejich ochranných vrstev s ohledem na vliv znečišťujících látek v prostředí. LITERATURA 1. K. Kreislová, D. Knotková, L. Kopecký: Changes in corrosion rates in atmospheres with changing corrosivity, časopis Corrosion Engineering, Science and Technology, Vol. 44, No. 6, 2009, ISSN X, pp D. Knotkova, K. Kreislova, S.W. Dean, ISOCORRAG International Atmospheric Exposure Program Summary of Results, ASTM Data Series 71, ASTM International, PA, USA, 2010, ISBN Knotkova, D., Vlckova, J., Atmospheric Corrosion of Bolted Lap Joints Made of Weathering Steels, Atmospheric Corrosion, ASTM 1239, W. W. Kirk and Herbert H. Lawson, Eds., American Society for Testing and Materials, West Conshohocken, PA, USA, 1995, pp SMĚSNÉ STRUKTURY CHYBA NEBO NE? WOLF DIETER SCHULZ, DRÁŽĎANY MARK THIELE, DRÁŽĎANY Za směsné struktury budou v rámci této přednášky považovány takové struktury, kdy se přinejmenším 2 různé struktury, více nebo méně smíšené, projevují na jednom dílu z identického materiálu. Povrch může být na základě různých tlouštěk povlaku hrubý, je často různě šedě zbarvený a vypadá neuspořádaně. Nerovnoměrnosti povlaku, které se dají zařadit pod směsné struktury, tvoří podstatný podíl na všech vadách pozinkování na kusovém zboží. Obr.1 ukazuje příklad takovéto struktury povrchu. oceli a až dále se tvoří typická Sandelinova strukura s tomu odpovídajícími tloušťkami povlaku. - Analogické probíhá při Sebistyho oceli při 450 C. Pod tuto teplotu vznikají relativně tlusté vrstvy, nad touto teplotou výrazně tenčí. V hraniční oblasti je možné obojí. - Dalším vlivem je složení zinkové taveniny. Podle toho, zda např. obsahuje cín nebo také vizmut, dochází v závislosti na dalších parametrech, jako je teplota a složení oceli, k různým mechanismům zinkování a tím také ke vzniku směsných struktur. 2. PROTIOPATŘENÍ Obr. 1: Silné rozdíly v tloušťce povlaku na pozinkovaném dílu (příklad) 1. PŘÍČINY Příčina vzniku směsných struktur spočívá ve speciálních charakteristikách ocelí a ve skutečnosti, že existují rozdílné mechanismy pozinkování v závislosti na typu oceli, teplotě zinkování a složení zinkové taveniny. Je třeba mít na zřeteli následující: - Jednotlivé oceli, typicky používané pro pozinkování, nejsou s ohledem na obsah křemíku nebo fosforu navzájem ostře ohraničeny, avšak existují přechodové oblasti, kde sousední, avšak rozdílné mechanismy tvorby povlaku, částečně si konkurující, probíhají současně vedle sebe. - Zvláště viditelné jsou směsné struktury tehdy, jestliže s tím jsou spojeny velmi rozdílné tloušťky povlaku, jako např. v rozhraní mezi nízkokřemíkovou a Sandelinovou ocelí. Silná závislost tloušťky povlaku na obsahu křemíku nebo fosforu v této oblasti zvyšuje navíc pravděpodobnost, že tyto směsné struktury vzniknou. - V nízkokřemíkové oblasti hraje zvláště obsah fosforu v oceli velkou roli. Je ho třeba zpravidla přičíst k obsahu křemíku, při velmi malém obsahu křemíku dokonce s faktorem až 2,5. - Také při zvýšeném obsahu křemíku mohou vznikat směsné struktury. Avšak zpravidla se tento efekt příliš výrazně neprojeví, protože rozdíly tloušťky povlaku např. mezi Sebistyho a vysokokřemíkovou ocelí jsou relativně malé, přinejmenším mnohem menší ve srovnání s nízkokřemíkovou ocelí. - Jak v Sandelinově, tak i v Sebistyho oblasti má navíc teplota zinkování a doba ponoru rozhodující vliv na strukturu a tvorbu povlaku. Např. na Sandelinově oceli při 440 C až max. 445 C a době ponoru do 5 min. vzniká struktura, která je typická pro nízkokřemíkaté Proti projevu kritických mezních oblastí s hlediska obsahu Si a P v materiálu a chování při zinkování, se z hlediska procesu zinkování dá sotva co dělat, jedině změnit podmínky zinkování. Velmi často je vznik vad závislý na teplotě a snížení nebo zvýšení teploty zinkování jen o několik stupňů může vést k podstatnému zlepšení (nebo také zhoršení) chování při zinkování. Analogicky to platí i pro dobu ponoru. Přehnaný projev Sandelinovy struktury je možno potlačit přídavkem Ni v rozmezí 0,04 až 0,06 % do taveniny, nebo alespoň minimalizovat. Také pomáhá snížení teploty zinkování na cca 440 C. Cín v tavenině vede především ve vysokokřemíkové oblasti k výrazným rozdílů v tloušťce. 3. PŘÍKLADY B 1: Sandelinova struktura vedle nízkokřemíkové struktury jako následek mezního obsahu křemíku v oceli. PROJEVY Silné, těsně sousedící rozdíly v tloušťce na relativně malé ploše (obr. 2) Zn povlak 258 µm Obr. 2a: Nízkokřemíková struktura vedlo Sandelinovy struktury na oceli s 0,02 % Si a 0,02 % P. Podle vzorce (Si + P) leží tato ocel s hodnotou 0,04 % v hraniční oblasti mezi nízkouhlíkovou a Sandelinovou oblastí snímek z optického mikroskopu. LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 4

5 PŘÍČINY Sandelinovy struktury vedle nízkokřemíkatých struktur se tvoří např. na nízkokřemíkových ocelích s obsahem křemíku asi 0,02 až 0,03%. Znázorněný příklad (obr. 2) leží v obsahu (Si+P) na úrovni 0,04% velmi blízko kritické oblasti. PROTIOPATŘENÍ snížení teploty a doby pozinkování zinkování v taveninách s obsahem Ni opakované zinkování B 3: Směsné struktury na Sebistyho oceli PROJEVY Dochází k projevům výše uvedeným, rozdíly v tloušťce vrstva jsou často ne tak veliké, jako u nízkokřemíkových ocelí (obr. 4 až 6). PŘÍČINY Také u ocelí uklidněných křemíkem může dojít ke vzniku směsných struktur. Příčiny jsou podobné, jak je v předchozím popsáno pro nízkouhlíkové oceli. Obsah fosforu více jak 0,02% vyvolává vznik směsných struktur. NÁSLEDKY Následkem vzniku směsných struktur na Sebistyho ocelích jsou rozdíly v tloušťce vrstev, které ale vypadají méně drasticky, než ty na nízkouhlíkových ocelích. Přesto je vzhled pozinkovaného povrchu porušený a nejednotný, viz obr. 4. PROTIOPATŘENÍ - bezpečná protiopatření nejsou známa - ev. zopakovat zinkování - ev. předem otryskat Obr. 2b: Výrazné patrné rozdíly tloušťky povlaku na rouře nízkokřemíkové oceli B2: Sandelinova struktura vedle nízkokřemíkaté struktury na nízkokřemíkové oceli jako následek zvýšeného obsahu fosforu PROJEVY Pokud nízkokřemíková ocel obsahuje více než 0,04% fosforu, tvoří se často tlusté povlaky zinku, které se podle jejich struktury přiřazují k Sandelinově oceli (obr. 3) PŘÍČINY Na oceli s relativně velkým obsahem fosforu dochází k nadměrném obohacení fosforem na okrajové zóně oceli, kde se přes chybějící křemík nemůže tvořit žádná reaktivní vrstva α železa a tak při zinkování prakticky žádná δ1 fáze. Následkem je ničím nebrzděný růst a nepřiměřeně tlusté zinkové povlaky. Obr. 4a: Rozdíly v tloušťce vrstvy v důsledku směsné struktury ze Sebistyho a vysokokřemíkové oceli NÁSLEDKY Struktura tvořící se vrstvy odpovídá přibližně struktuře, kterou lze očekávat ze součtu obsahu křemíku a fosforu, tj. křemíkem podmíněná struktura. V uvedeném případě (obr. 3) s ocelí s obsahem 0,008% křemíku a 0,095% fosforu odpovídá struktuře, která odpovídá oceli 0,1% křemíku (Sandelinova struktura). PROTIOPATŘENÍ - zinkování v tavenině s obsahem zinku - zinkování při co možná nejnižší teplotě, tj. cca 440 C, - dobu ponoru snížit pod 5 minut - zopakovat zinkování Obr. 4b: Výbrus k obr. 4a; vlevo typická struktura na vysokokřemíkové oceli, vpravo Sebistyho struktura snímek z optického mikroskopu. Zn povlak 281 µm Zn-povlak 414 µm Obr. 3: Sandelinova struktura vedle nízkokřemíkové oceli na nízkokřemíkové oceli (0,008% a 0,095% P); snímek z optického mikroskopu Obr. 5: Sebistyho struktura vedle jiné, netypické struktury na oceli s 0,26 % Si a 0,024 % P; snímek z optického mikroskopu LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 5

6 musí být větší, zatímco při stupni válcování > 15% je naopak menší. Je tak může dojít ke zvýšené efúzi vodíku, která podmiňuje Sandelinův efekt. NÁSLEDKY V praxi může dojít k reklamacím v tloušťce a vzhledu povlaku. z důvodu hrubých nerovnoměrností PROTIOPATŘENÍ Povrch je třeba sjednotit, například opakovaným zinkováním, otryskáním nebo obroušením. Situaci dále zlepší, jestliže se sníží zinkovací teplota, aby se potlačit Sandelinův efekt. Výhodou je také nasazení tavenin s obsahem niklu. Podle výraznosti dané poruchy může být třeba využít i kombinace uvedených opatření. a) difúze vodíku v Ncm 3 deformace tvářením za studena v % Obr. 7: Difúze vodíku neuklidněnouu ocelí v závislosti na stupni tváření za studena. b) Obr.. 6a a 6b: Sebistyho a Sandelinovy struktury vytvořené na stejné oceli (0,2% Si; 0,025% P); snímek z optického mikroskopu a): V blízkosti povrchu oceli Sebistyho struktura, typ > 450 C; v návaznosti Sandelinova struktura b): V blízkosti povrchu oceli Sebistyho struktura typ < 450 C; v návaznosti Sandelinova struktura B 4: Rozdílný růst vrstev na površích nízkouhlíkatých ocelí tváře- ných za studena PROJEVY Obr. 8a: Řádkovitáá struktura povlaku se silně rouře z nízkokřemíkové oceli. rozdílnou tloušťkou na U nízkouhlíkových za studena tvářených ocelích rostou místně výraz- apod. V optickém mikroskopu nebo na SEM snímcích je metalografickém výbrusuu patrné, že se v těchto oblastech změnila krystalová struktura. Běžně se tvoří pouze struktura typická pro Sandelinovy oceli, t.j. rychle ně tlustší povlaky, především na místech rýh po tažení, škrábancích rostoucí, jemně krystalická fáze ζ (obr. 7). PŘÍČINY Jako příčina zesíleného růstu v rýhách po tažení a jiných odlišnostech povrchu mohou přicházet v úvahu různé možnosti. Jednak může být při procesu tváření za studena poškozena nebo změněna povrchová vrstva α-železa s nízkým nebo žádným obsahem plynů a díky tomu nedochází ke vzniku kompaktní, tlusté a hutné vrstvy δ1-fáze v povlaku. Protoo není proces zinkování nijak brzděn a probíhá podle mechanismu sousední Sandelinovy oblasti. Tento závěr je možno vyvodit ze zvětšené tloušťky povlaku v těchto oblastech, který se skládá především z jemně krystalic- ké ζ-fáze typické pro Sandelinovu oblast. Jinak je ale také možné, že místněě rozdílné poměry při tváření za stu- tvorba povlaku (viz předchozí kapitola). Na obr. 7 je znázorněna závislost mezi difúzí vodíku a tvářením při válcování za studena. Je vidět, že při dena vedou k místně různé difúzi a efúzi vodíku v dílci, čímž je ovlivněna rostoucí deformaci nejprve difúze vodíku roste, při cca 15% deformace dosahuje maxima a dále pak už klesá. To může mít vliv na tvorbu povla- je ku. Protože v literatuřee nejsou známy žádné výzkumy v tomto směru, nutno na další vysvětlování rezignovat. V každém případě se při válco- povlaku ve směru k Sandelinovy oceli, takže pro stupeň válcování < vání za studena musely změnit poměry na místech se zvýšenou tvorbou 15% Obr. 8b: Zesílený růst vrstvy s řádkovou strukturou na nízkokřemíkové oceli. Zatímco převažující plocha povlaku vykazuje strukturu nízkokřemí- San- kové oceli, projevuje se v poruchách povlaku (ve středu) převážně delinova struktura; snímek REM. Obr. 8c: Detail z obr.8b LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 6

7 B 5: Zvýšený růst na mechanicky vytvořených řezných plochách (nikoliv řezaných plamenem) u nízkouhlíkatých ocelí PROJEVY Na střižných plochách vytvořených mechanicky vznikají u nízkouhlíkatých ocelí výrazně tlustší povlaky než na neopracovaných plochách. Povlaky na střižných plochách jsou často šedého, prolegovaného vzhledu (obr. 9). PŘÍČINY Příčina tohoto jevu spočívá u nízkokřemíkových ocelí na absenci plynem chudé okrajové vrstvy na střižné ploše, čímž je podmíněn lineární rychlý růst vrstvy a její tloušťka stoupá na hodnoty běžné u křemíkem uklidněných ocelí. Struktura vrstvy odpovídá struktuře na Sandelinově oceli. NÁSLEDKY Kromě zvýšené tloušťky a šedého vzhledu povlaku na střižné ploše se není třeba obávat žádných dalších následků. PROTIOPATŘENÍ NÁSLEDKY Povlaky na otryskané oceli jsou vždy tlustší, než na oceli neotryskané. Protože v principu není přítomna žádná δ 1 -fáze (také nízkokřemíkových ocelích ne), jsou povlaky většinou prolegované, pročež projevují šedý vzhled. Povlaky jsou ale běžně velmi rovnoměrné a vyhovují vždy normě DIN EN ISO Pokud byl použit kovový tryskací prostředek, může dojít při moření před zinkováním k vývoji vodíku (plynů) vlivem působení kyseliny na jemný tryskací prach. Pokud na povrchu ulpí příliš mnoho prachu, je možný i vzniky záclon, protože se při zinkování v blízkosti povrchu tvoří jemné krystaly tvrdého zinku, které ztěžují stékaní zinku. a: Před zinkováním pouze omořeno Zn-povlak 136 µm Žádná protiopatření nejsou známa a ani nejsou potřebná. Zn-povlak 59 µm tenká, resp. tlustá vrstva Obr. 9: Změněná struktura vrstvy a její tloušťka na hraně / řezné ploše (pravá strana) na dílu s nízkokřemíkové oceli; snímek z optického mikroskopu Zn-povlak 178 µm b: Před zinkováním nejprve otryskáno a pak omořeno Obr. 10:a (nahoře) a b: Zinkový povlak na nízkokřemíkové oceli; 445 C; 10 minut; běžná zinková tavenina; snímek z optického mikroskopu Poznámka: Povlak na obr. a ukazuje strukturu typickou pro nízkokřemíkovou ocel. Na obr. b jsou vedle struktury typické pro nízkokřemíkovou ocel patrné i velké podíly Sandelinovy struktury. B 6: Struktura vrstvy na otryskaných površích oceli PROJEVY Z různých důvodů může být potřebné pozinkovaný díl před zinkováním ještě otryskat. Důvodem může být požadavek dodržet krátkou dobu moření nebo odstranit už před mořením těžko odmořitelné okuje nebo další znečištění povrchu. Předběžné otryskání se často na vzhledu povlaku ani nepozná. Na otryskaných površích se ale vždy tvoří výrazně tlustší a většinou také hrubší zinkové povlaky než na površích neotryskaných (obr. 10 a 11). PŘÍČINY Příčinou pro zvýšení tloušťky na otryskaných površích je výrazně zvýšená hrubost povrchu oceli, která se projeví při magnetických / elektromagnetických měření tloušťky povlaku, která přispěje asi svojí polovinou k naměřené tloušťce povlaku. U nízkouhlíkových ocelí vede výrazné otryskání kromě jiného k tomu, že tvorba běžně kompaktní δ1-vrstvy bude silně potlačena a ocel se bude částečně zinkovat jako Sandelinova ocel. Vytvořené povlaky vykazují často směsnou strukturu, která podle podílu Sandelinovy struktury vede ke zvýšení tloušťky povlaku, často v závislosti na na intenzitě otryskání. U Sandelinovy, Sebistyho a vysokokřemíkiové oceli se tyto nehomogenity nevyskytují, vytvořená struktura povlaku prokazuje vždy pro ten který druh oceli typickou stavbu povlaku. Zn-povlak 226 µm a: Před zinkováním jen omořeno Zn-povlak 322 µm b: Před zinkování nejprve otryskáno a pak omořeno Obr. 11:a (nahoře) a b: Zinkový povlak na vysokokřemíkové oceli; 445 C; 10 minut, běžná zinková tavenina; snímek z optického mikroskopu Poznámka: Povlak na otryskané oceli je o třetinu tlustší než na oceli pouze omořené. Stavba povlaku je ale principiálně podobná příp. stejná. LITERATURA: /1/ Schulz, W D. und Thiele, M.: Feuerverzinken von Stückgut die Schichtbildung in Theorie und Praxis. Verlag Eugen G. Leuze, Saulgau/Württemb. (Deutschland), Překlad: J.Sikač ANALÝZA EFEKTIVITY VYTVÁŘENÍ A VYUŽITÍ ANTIKOROZNÍCH SYSTÉMŮ NA BÁZI MATERIÁLŮ OBSAHUJÍCÍCH ZINEK ADAM TATAREK, SILESIAN UNIVERSITY OF TECHNOLOGY, POLAND ABSTRAKT Zinkové povlaky tvoří nejefektivnější antikorozní ochranu ocelových výrobků. V práci je představena analýza nákladů aplikace a nákladů vzniklých za dobu životnosti ochranných zinkových systémů získaných ponorem, žárovým nástřikem a nátěrem v půmyslovém prostředí. Na základě přijatého anuitního finančního modelu můžeme konstatovat, že z ekonomických důvodů je žárové zinkování ponorem nejvýhodnější technologií výroby systémů ochranných povrchů oceli před atmosferickou korozí. LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 7

8 EXPLOATACE OCHRANNÝCH SYSTÉMŮ Kromě nákladů na aplikaci, základním činitelem majícím vliv na optimální výběr ochranného systému je životnost při umístění v korozních podmínkách, a tím pádem jeho schopnost pro ochranu výrobku před zničením následkem koroze. V praxi využití zinkových ochranných systémů se nejčastěji setkáváme se středně agresivní atmosférou v třídě korozní agresivity C3 v souladu s PN-EN ISO [6]. Podmínky tohoto typu se objevují v městské a průmyslové atmosféře, průměrně zanečištěné oxidem siřičitým a v pobřežních lokalitách s nízkou slaností. Objevují se také uvnitř výrobních místností s velkou vlhkostí a velkým znečištěním ovzduší, např. v halách potravinářských závodů, prádelen, pivovarů nebo mlékáren. Roční úbytek tloušťky nízkouhlíkové oceli v průmyslovémm korozním prostředí obnáší přibližně m, a u zinku 0,7-2,1 m [6]. Ochranné systémyy obsahující zinek vytvářené různými metodami mají rozdílnou tloušťku a rozdílné vlastnosti. Ve výše popsaném korozním prostředí budou tak mít rozdílnou délku předpokládané doby životnosti (Service Life). Jako dobu užívání povlaku se přijímá doba do vzniku na jeho povrchu 5-10 % stop koroze oceli. Předpokládaná doba účinné antikorozní ochrany ochranných systémů obsahujících zinek vytvořených pomocí různých technologií v průmyslovém prostředí v třídě korozní agresivity C3 je zobrazena v tab. 1. Nejkratší předpokládaná doba životnosti je stanovena pro nátěrové systémy, střední pro zinkování ponorem a nástřikem, a rozhodně nejdelší trvanlivost vykazují povlaky duplex. Sloučení vlastností zinkového povlaku a nátěrového povlaku dovoluje podstatné prodloužení doby exploatace. Díky dodatečnému využití organických povlaků na pozinkovaném povrchu plechů a ocelových konstrukcích dochází k radikálnímu zmenšení rychlosti degradace zinkových povlaků v korozním prostředí. Povlaky duplex mají 1,5 až 2,3 krát větší životnost než součet životností zinkového a nátěrového povlaku vyskytujícího se zvlášť v daných korozních podmínkách [4]. Na příklad, jestli v podmínkách průmyslového korozního prostředí zinkový povlak bude chránit podklad oceli 33 let, polyuretanový nátěrový povlak 17 let, tak využití systému komplexní ochrany dovolí používat ochranu asi 70 let bez konzervace, min. 1,5 krát déle než při používání ochranných systémů zvlášť. Tab. 1 Předpokládaná doba antikorozní ochrany různých ochranných systémů v průmyslovém korozním prostředí v třidě korozní agresivity C3 [ 7] Ochranný systém Předpokládaná doba užívání Tloušťka povlaku Zinkový povlak ponorem 33 let Zinkový povlak ponorem /Polyuretanový povlak 74 let Zinkový povlak povlak /Epoxidový povlak / Polyuretanový povlak 84 let Nátěrový systém s obsahem zinku 17 let Nátěrový systém s obsahem zinku / Epoxidový povlak / Polyuretanový povlak 21 let Žárový nástřik zinku 28 let Žárový nástřik zinku /Epoxidové utěsnění 40 let m m m m m m m m Tab. 2. Cyklus exploatace lakovaných ochranných systémů a výdaje na jejich užívání [7] Operacee Doba exploatace v letech Nanášení nátěrového po- vlaku 0 Předpokládaná doba užívání (Service Oprava nevelkých ztrát Life) Částečnáá konzervace po- Předpokládaná doba užívání + 33% vlaku (1,33 x SL) Předpokládaná doba užívání + 33% + Celková renovace povlaku 50% (1,83 x SL) Výdaje při aplikaci na Výdaje při vytváření v výrobku hale Základní Základní Základní x 40% Základní x 60% Základní x 70% Základní x 105% Základní x 135% Základní x 205% Skutečná doba exploatace ochranného systému nevyplývá pouze z předpokládané v projektu doby životnosti povlaku. Schopnost pro zajiš- tění odpovídající korozní ochrany můžeme v praxi značně prodloužit díky provádění pravidelné kontroly kvality systému a jeho obnovy v menší či větší míře. Doba exploatace nátěrových ochranných systémů byla na základěě práce [7] rozdělena na etapy v závislosti na stavu povlaků a operací nutných pro obnovu stavu antikorozní ochrany požadované pro zajištění účinné ochrany podkladu oceli. Doporučuje se při tom, aby po uplynutí předpokládané doby životnosti byly uskutečněny opravy ztrát materiály vhodnými pro ty, ze kterých byly vyrobeny nátěrové povlaky. Pro technologii ponorné a nástřikové metalizace byly předpokládány opravy organickými nebo neorganickými materiály obsahujícími zinkový prášek. Oprava nevelkých ztrát v povlaku, konzervace a celková výměna opotřebovaného ochranného systému je samozřejmě spojena s dalšími provozními náklady, ale předpokládanou dobu životnosti mohou prodlou- žit až o 80 %, což je znázorněno v tabulce č. 2. ANUITNÍ FINANČNÍ MODEL EXPLOATAČNÍCH NÁKLADŮ Anuitní výpočet je dynamickou metodou hodnocení investičních pro- jektů. Je často využíván při finanční analýze investic pro určení předpo- a kládaných příjmů a výdajů. Dovoluje přivést ke srovnatelnosti nákladů ekonomických efektů realizovaných v různých dobách [8]. Využití anuitního výpočtu pro hodnocení celkových nákladů používání zinkových ochranných systémů různého typu dovoluje na přihlédnutí ve výpočtu rentability kromě počátečních výdajů na aplikaci systémůmm také k pozdějším exploatačním výdajům a také k poklesu hodnoty peněz. Tento fakt zvyšuje přesnost hodnocení rentability použití jednotlivých antikorozních systémů, ale současně diktuje nezbytnost ohodnocení hospodářských ukazatelů (míry inflace nebo diskontní míry) v dlouhém časovém výhledu. Jako výchozí bod pro výpočty ročních nákladů cyklu životnosti pro jed- netto notlivé ochranné systémy byla přijata hodnota zaktualizovaných výdajů (NPV) v dalších letech exploatace vypočítanou diskontováním hodnoty příštích netto výdajů (NFV). CCC současná hodnota netto exploatačních výdajů vypočítaná na zákl. tab.2 NFV příští hodnota netto výdajů v dalších letech exploatace NPV aktuální hodnota netto výdajů v dalších letech exploatace LCC roční náklady na cyklus životnosti i míra inflace p diskontní míra n délka doby exploatace ochranného systému VÝSLEDKY ANALÝZY VÝDAJŮ CYKLU ŽIVOTNOSTI OCHRANNÝCH SYSTÉMŮ Na základě údajů týkajících se korozního prostředí, trvanlivosti ochranných systémů, nákladů počátečních aplikací a nákladů na údržbu a celkovou renovaci můžeme určit náklady cyklu životnosti daného ochranného systému v dalších letech jeho používání, až do předpoklá- daného, plánovaného konce používání výrobku nebo konstrukce. LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 9

9 Výsledky výpočtu nákladů na cyklus životnosti zinkových ochranných systémů, vytvářených pomocí různých technologií v dalších letech jejich exploatace jsou znázorněny v tab.3. Výsledky jsou prognózovány do budoucnosti na 85 let plánovaného používání výrobku v průmyslovém ovzduší se středně agresivní atmosférou (třída korozní agresivity C3) pro tři nejčastěji používané technologie vytváření ochranných systémů. K výsledkům se předpokládá roční míra inflace ve výši 4% a diskontní míru zaokrouhlenou na úroveň 7%. Na základě anuitní analýzy můžeme konstatovat, že zinkování ponooceli rem je pro používání nejlevnější metodou zabezpečení povrchu před korozí. Trochu vyšší výdaje na cyklus životnost se vyskytují při využití 2-vrstvých systémů duplex a jednotlivých nátěrových systémů. Další místo v žebříčku obsadily mnohovrstvé nátěrové systémy a nejvyšpovlaků ší výdaje na cyklus používání jsou při exploataci zinkových nanášených pomocí žárového nástřiku. Náklady po dobu životnoti jsou trochu nižší při dodatečném používání utěsnění na povrchu žárově nastříkaného povlaku, což je spojeno s prodloužením trvanlivosti díky dodatečné bariérové ochraně porézního zinkového povlaku. Matematický model nákladů je samozřejmě jistým zjednodušením sku- chráněných pomocí ochranných systémů obsahujících zinek a srovnání tečné ekonomické situace. Vyplývá to z různorodnosti prvků a konstrukcí různých technologií jejich vytváření. Proto také výše popsané výsledky musíme brát jako přibližné. Tab.3.Prognózované přibližné roční náklady na cyklus životnosti netto 1 m2 ochranných systémů obsahujících zinek vytvářených různými technologiemi Ochranný systém Zinkový povlak ponorem Zinkový povlak ponorem /Polyuretanový povlak Zinkový povlak ponorem /Epoxidový povlak / Polyuretanový povlak Nátěrový systém s obsahem zinku Nátěrový systém s obsahem zinku / Epoxi- dový povlak / Polyuretanový povlak Žárový nástřik zinku Žárový nástřik zinku /Epoxidové utěsnění Náklady na aplikaci, 1/m2 8,14 13,03 18,24 6,51 14,66 30,94 37,46 Celkové náklady využití ochranného systému (LCC), 1/rok m2 35 0,78 1,08 1,49 1,39 2,04 2,82 2, ,92 0,90 1,10 1,09 1,16 1,03 1,00 0,99 0,98 0,98 1,41 1,38 1,36 1,36 1,35 1,33 1,47 1,50 1,49 1,54 2, ,70 2,85 2,92 3,24 3,86 3,81 3,79 3,40 3,11 3,45 3,40 3,48 3,47 ZÁVĚRY Pro zajištění účinné ochrany ocelových výrobků a konstrukcí před ko- kompletní a aktuální informace týkající se ochrany před korozí s využitím různých ochranných systémů. Provedení antikorozního zabezpečení vyplývá nejen z technických možností, ale mělo by také být ekonomicky efektivní jak ve fázi vytváření, tak i exploatace. Proto také rozí je nezbytné, aby projektanti, výrobci a odběratelé měli k dispozici informace týkající se nákladů exploatace zinkových ochranných systémů v dalších letech používání jsou tak důležité. Z provedeného anuitního výpočtu vyplývá, že z ekonomického hlediska pro pokud co možná nejdelší dobu trvanlivosti je nejvýhodnější využívání ponorných zinkových povlaků a komplexních systémů v soustavě ponorný zinkový povlak nátěrový systém. Povlaky duplex mají vysokou odolnost proti působení koroze v průmyslových podmínkách a výdaje na jejich používání nejsou velké. Mají také dekorační hodnotu a rozšiřují oblast použití zinkových povlaků. LITERATURA Siek M.: Cynkowanie ogniowe - ekonomiczna ochrona przed korozją. Stal. Metale i Nowe Technologie,. 2007, nr 01-02, s.26-28doktorat A. Tatarek A.: Analiza zjawisk zachodzących na granicy ciało stałe-ciecz podczas procesu cynkowania zanurzeniowego. Praca doktorska. Politechnika Śląska. Katowice 2007 Porter F.C.: Zinc Handbook: properties, processing, and use in design, ILZRO 1991 van Eijnsbergen J.F.H.: Duplex Systems: Hot-dip Galvanizing plus Painting, Elsevier Science Inc., 1994 Kur J.: Antykorozyjne i ekonomiczne aspekty wytwarzaniaa powłok cynkowych na żelazie różnymi metodami, Praca Magisterska, Pol. Śl., Ka- Castler L.B., Helsel J.L., Melampy M.F., Kline E.: SSPC Painting Manual, vol. 1, 2002, s..495 towice 2009 Norma PN-EN ISO : Farby i lakiery. Ochrona przed korozją konstrukcji stalowych za pomocą ochronnych systemów malarskich. Sobczyk M.: Matematyka finansowa: podstawy teoretyczne, przykłady, zadania, Wyd.: Placet, 2000 Přehled pořádaných odborných akcí Podrobné informace najdete v odborném serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA nebo na webových stránkách pořadatelů Česká společnost pro povrchové úpravy o.s. Jihlava Vás zve na 44. CE ELOSTÁTNÍ AKTIV GALVANIZÉRŮ V JIHLAVĚ 1. A 2. ÚNORA 2011 MÍSTO KONÁNÍ: konferenční sál hotelu Gustav Mahler, Křížová ul. 4, Jihlava PROGRAM: 1. února Prezence Zahájení, úvodní prezentace Přednášky Předání ocenění Oběd Přednášky Valné shromáždění ČSPÚ Společenské setkání účastníků aktivu s kulturním programem 2. února Přednášky, závěr Oběd PŘÍPRAVNÝ VÝBOR: Ing. Tomáš Fuka, CSc., Techneco Praha Ing. Kateřina Kreislová, SVUOM s.r.o. Praha Doc. Ing. Vladimír Mejta, CSc., VŠCHT Praha Ing. Ladislav Obr, CSc., Jablonec nad Nisou Doc. Ing. František Kristofory, CSc., VŠB TU Ostrava Ing. Ladislav Pachta, Impea Hradec Králové Ing. Petr Szelag, Pragochema spol. s r.o. Praha Lubomír Šubert, Enthone s.r.o. Brno Petr Vostatek, Galvanoplast Fischer Bohemia, k.p. Liberec LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 10

10 PROGRAM PŘEDNÁŠEK ÚTERÝ 1. ÚNORA Ing. Petr Goliáš, Dr. Ing. Max Schlötter GmbH CO.KG Geislingen Nové technologie pro pokovení slitinovým povlakem zinek nikl u firmy Dr. Ing. Max Schlötter GmbH CO. KG Geislingen Lubomír Šubert, Enthone s.r.o. Brno Možnosti využití kyselé slitinové lázně ZnNi od firmy Enthone Jaromír Vrbata, Mac.Dermid CZ s.r.o. Zvole Provozní a ekonomické výhody zinkovacích lázní nové generace firmy MacDermid Vratislav Brunclík, Donauchem s.r.o. Nymburk Nové procesy firmy Conventya Roman Konvalinka, Atotech CZ a.s. Jablonec nad Nisou Nízkoteplotní odmaštění před galvanizací - Cesta k dosažení významných energetických úspor Ing. Petr Szelag, Pragochema s.r.o. Uhříněves Moření v kyselinách s peroxidem Dalibor Svoboda, Alfachrom s.r.o. Bruntál Nová generace přípravků pro pasivaci elektrolyticky vyloučených povrchů zinku pro zvýšení korozní odolnosti bez obsahu chromu od firmy GLOMAX (It) Doc. Ing. František Kristofory CSc., a kolektiv VŠB TU Ostrava Tribologické povlaky Ing. Josef Trčka,, PhD., VOP 26 Šternberk, s.p., divize VTÚO Brno Testování kompozitního povlaku chemický nikl-karbid křemíku Ing. Regina Fibichová, Ing Hana Marková, ABF a.s. Praha Veletrh FOR SURFACE 2011 Blanka Fialová, Ekoline s.r.o. Brno Novela chemického zákona č. 356/2003 v platném znění Nařízení ES č. 1272/ CLP - klasifikace, označování, balení dle nové legislativy Ing. Jindřich Kuběna, Praha Význam velké novely vodního zákona pro provozy povrchových úprav Ing. Petr Penc, IPP Praha Přehled realizovaných moderních ultrazvukových a komorových praček FinnSonic/AquaClean programu IPP Praha Ing. Daniel Beneš, Radek Tintěra, Laurich s.r.o. Teplice Úprava vstupní a odpadní vody v galvanice Ing. Tomáš Fuka, WPE s.r.o. Praha Rozpuštěné anorganické soli - limitující faktor vypouštění odpadních vod Ing. Petr Pokorný, VŠCHT Praha Příspěvek k teoretickým základům tvorby fosfátového povlaku Ing. Dana Steffanová, LOM Praha s.p. Odstraňování karbonu a starých nátěrů z opravených dílů leteckých motorů STŘEDA - 2. ÚNORA Ing. Jaroslav Růžička, Praha Vliv komplexotvorných látek na srážení kovů Bc. Lukáš Tomeš, Ing. Jan Jůzl, Amity s.r.o. Praha Dotační tituly EU - finanční prostředky na rozvoj podniků Ing. Václav Škraban, VÚHU a.s., Most Měření elektrických zařízení v provozech povrchových úprav Doc. Ing. František Kristofory,CS., a kolektiv VŠB TU Ostrava Kataforetické lakování Doc. Ing. František Kristofory, CSc., a kolektiv VŠB TU Ostrava Kontinuální galvanické pokovování Ing. Ladislav Obr, CSc., Jablonec nad Nisou Tvrdé chromování - řízení chromovacího procesu Ing. Jan Picálek, PhD., Atotech CZ, a.s. Jablonec nad Nisou Potlačení úletu aerosolů z chromovacích lázní Ing. Libor Černý, PhD, Ing. Petr Strzyž, European General Galvanizers Association Zinkování a udržitelná výstavba Ing. Jan Havlíček, Merck, spol.s r.o. Praha Využití analytických systémů Merck pro hodnocení ukazatelů odpadní vody a lázní v galvanice Miloslav Furda, Furda s.r.o. Jirkov Zdroje pro povrchové úpravy firmy Munk Součástí konference je prezentace firem ve foyeru konferenčního sálu. ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ: PhDr. Drahomíra Majerová, Lesní 2946/5, Jihlava Tel.: , cspu@seznam.cz ORGANIZAČNÍ POKYNY: ÚČASTNICKÝ POPLATEK činí 2.750,- Kč, pro členy ČSPÚ 2.550,- Kč. Zahrnuje vložné a sborník přednášek. ÚČASTNICKÝ POPLATEK UHRAĎTE DO DNE KONÁNÍ AKTIVU na účet České spořitelny a.s. Jihlava, č.ú / 0800, Variabilní symbol: uveďte IČ firmy IBAN: CZ BIC:GIBA CZPX IČO: DIČ: CZ ČSPÚ není plátcem DPH! Doklad o zaplacení bude po úhradě zaslán na adresu uvedenou na přihlášce! V případě zájmu zašleme zálohovou fakturu konference s mezinárodní účastí PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV 37 let trvání tradice je známkou kvality a solidnosti Na 37. setkání BŘEZNA 2011 Vás zve PhDr. Zdeňka Jelínková PPK spolu s Asociací korozních inženýrů, Českou společností povrchových úprav, Asociací českých a slovenských zinkoven, Asociací výrobců nátěrových hmot ČR, zástupci ministerstev, vědecko-výzkumných ústavů, vysokých škol, státních a veřejno-právních orgánů, českých i zahraničních firem, mediálních partnerů do hotelu Pyramida v Praze. KONFERENCE PŘINÁŠÍ - výklad aktuálních i připravovaných právních předpisů; - informace o progresivních technologiích a zařízeních povrchových úprav, nátěrových hmotách, lakování, žárovém zinkování, galvanickém pokovování; - řešení problematiky projektování, provozu, emisí, odpadních vod, hygieny a bezpečnosti práce; - Přednášky doplňuje exkurze na moderní pracoviště povrchových úprav. LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 11

11 KONFERENCE POMÁHÁ - zvyšovat informovanost a nevystavovat se nepříjemnostem nebo ev. postihům při nedodržování předpisů, - získávat nové kontakty, je vítanou příležitostí k odborným, přátelským setkáním v příjemném prostředí. Konference nabízí prezentace - stránkovou inzerci do sborníku - krátké vystoupení zástupce firmy v programu konference - stoly k provádění obchodní, propagační a konzultační činnosti KONFERENCE JE URČENA PRO ŠIROKÝ OKRUH POSLUCHAČŮ: majitele lakoven, galvanizoven a zinkoven, konstruktéry, projektanty, technology povrchových úprav, řídící technicko-hospodářské pracovníky, pracovníky marketingu, odbytu, zásobování, výrobce, distributory a uživatele nátěrových hmot, požární a bezpečnostní techniky, pracovníky inspektorátů ŽP, inspektorátů bezpečnosti práce, odborných škol a další. Konference je zařazena mezi akreditované vzdělávací programy ČKAIT - České komory autorizovaných inženýrů a techniků. Součástí konference je sborník přednášek (s číslem ISBN). Program konference včetně přihlášek pro posluchače a další podrobnosti budou uvedeny na webové stránce pořadatelů. INFORMACE U POŘADATELE: PhDr. Zdeňka Jelínková, CSc. - PPK Korunní 73, Praha 3 tel./fax.: JELINKOVAZDENKA@SEZNAM.CZ rády bychom Vás po dvou letech pozvaly k aktivní účasti na 6. mezinárodním veletrhu povrchových úprav a finálních technologií FOR SURFACE 2011, KTERÝ SE USKUTEČNÍ května TRADIČNĚ V PRAŽSKÉM VELETRŽNÍM AREÁLU LETŇANY. Nadešel čas příprav marketingových aktivit pro tento rok, do nichž neodmyslitelně patří i odborné veletržní akce. Technologie povrchových úprav jsou stále více ve středu zájmu, rychle se rozvíjející aplikace zasahují téměř do všech oblastí lidské činnosti a právem si zasluhují aktivní prezentaci. Jsme si vědomy skutečnosti, že pro dosažení vysoké odbornosti mezinárodního veletrhu FOR SURFACE a co nejefektivnějšího zviditelnění technologií povrchových úprav je velmi významná dlouholetá spolupráce s Českou společností pro povrchové úpravy, která stála nejen u zrodu veletrhu, ale hraje nezastupitelnou roli při každém ročníku. Velice si vážíme skutečnosti, že Česká společnost pro povrchové úpravy poskytla svoji odbornou garanci pouze FOR SUR- FACE jako jedinému odbornému veletrhu s touto tématikou v České republice. VIDĚT A BÝT VIDĚN znamená včasnou a kvalitní přípravou si zajistit nejoptimálnější podmínky prezentace a podnikatelsky úspěšný rok Budeme se těšit na setkání s Vámi i u příležitosti 44. Aktivu galvanizérů v Jihlavě, kterého se budeme osobně účastnit. Rády zodpovíme případné dotazy související s Vaší účastí na veletrhu FOR SURFACE 2011 v Pražském veletržním areálu Letňany. Za realizační tým veletrhu Ing. Hana Marková, ředitelka OT Průmysl, mobil: Ing. Regina Fibichová, manažerka veletrhu, mobil: LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 12

12 INZERCE Registrován pod ISSN X Elektronický časopis je uchováván a archivován v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny a je poskytnutý k Online přístupu Internetovým uživatelům. Redakce elektronického časopisu POVRCHOVÁ ÚPRAVA Ing. Ladislav Pachta, Hradec Králové, tel.: , mobil: , pachta@povrchovauprava.cz Karel Bartáček, info@povrchovauprava.cz Přihlášení k zasílání elektronického časopisu a prohlédnutí nebo stažení jednotlivých vydání je možno z Copyright , IMPEA s.r.o., Hradec Králové LEDEN 2011 povrchová úprava ( strana 13