BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010. Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák"

Transkript

1 BUŇKA Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010 Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák

2 BUNĚČNÁ TEORIE základ vědeckého pohledu na život: BUNĚČNÁ TEORIE TEORIE EVOLUCE hierarchická organizace živých soustav BUŇKA zásadní hierarchická úroveň ZÁKLADNÍ a MINIMÁLNÍ jednotka schopná života chemický základ podobný, tvar a funkce značně odlišné buněčná teorie = bez buňky neexistuje život ovlivňování životních dějů člověkem (lékařství, zemědělství, biotechnologie) přes zásahy do buňky studium buněčných organel, přenosu genetické informace, evoluce buněk

3 HISTORICKY Antony van LEEUWENHOEK ( ) Holanďan, mikroskopem pozoroval bakterie, prvoky, krvinky, spermie Robert HOOKE: Londýn, Micrographia: korek se skládá z malých komůrek (buněk), základní jednotka rostlinné tkáně je cellula, pozoroval i živé buňky R. J. Henri DUTROCHET Francouz, buňka je základní jednotkou metabolismu, studium rostlinné buňky považován za objevitele rostlinné buňky 1837 Jan Evangelista PURKYNĚ Histiogeniae Mathias J. SCHLEIDEN (německý botanik) Theodor SCHWANN (německý zoolog) Mikroskopická studia o shodě ve struktuře a růstu živočichů a rostlin Rudolf VIRCHOW: Omnis cellula e cellula

4 Jan Evangelista PURKYNĚ + jeho žák Gabriel Gustav VALENTIN (narozen ve Vratislavi v německé židovské rodině) 1833 Francouzskou akademie věd vyhlásila soutěž téma: Existuje analogie vnitřní struktury rostlin a živočichů? - anonym, rukopis (= Valentin, Purkyně): Histiogeniae plantarum atque animalium inter se comparatae (latinsky, 1019 stran 40 obrazových tabulí) - popis principiální analogie v základní stavbě rostlin a živočichů - jsou tvořeny z malých strukturálních elementů zrníček = buněk buňka je základní stavební jednotkou živých tkání všech organismů Dílo zasláno do mezinárodní soutěže1835 získalo 1. cenu 1837 zkráceno a odevzdáno do tisku, ale nebylo(!) publikováno 1939 rukopis objeven v pařížském archivu Navíc: 1835 G.G. Valentin: Handbuch der Entwicklungsgeschichte des Menschen (Učebnice embryologie člověka)

5 Buňky v rostlinných a živočišných tkáních

6 BUŇKA minimální STRUKTURNÍ jednotka živých soustav její subsystémy nemohou samostatně žít všechny vyšší systémy jsou složeny z buněk minimální FUNKČNÍ jednotka živých soustav její subsystémy vykonávají pouze dílčí funkce, integrací těchto subsystémů na úrovni buňky se vytvoří živý systém (složitější živé systémy jsou složeny z buněk) minimální jednotka REPRODUKCE živých soustav dělení buňky je jedinou formou reprodukce živých soustav buňka jako systém smyslem procesů probíhajících v buňce (cílové chování buňky) je: uchování její existence (systém se sebeudržováním) její reprodukce (systém s autoreprodukcí) buňka je systém otevřený, který udržuje stacionární stav své organizovanosti (potřeba energie!)

7 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY EXISTENCE BUŇKY 1. TOK LÁTEK příjem, chemická přeměna (metabolismus) a výdej látek buňkou využití látek pro sebe nebo ve prospěch celého mnohobuněčného organismu 2. TOK ENERGIE absorpce energie z okolí, její přeměna na volnou energii, využití volné energie, odvod tepla nebo chemických látek s obsahem energie jen volná energie může vykonávat práci pro existenci buňky je nutný neustálý příliv energie do buňky při přeměně energie v buňce se část energie vždy mění v neušlechtilou tepelnou energii, která nemůže práci vykonávat ( - viz druhá termodynamická věta) buňka udržuje termodynamický stacionární stav po kolapsu stacionárního stavu se organizovanost systému začne okamžitě snižovat (nastupuje smrt živé soustavy), systém se rozkládá až na molekuly

8 3. TOK INFORMACE vnitřní paměť buňky všechny informace determinující principy její struktury a funkcí replikace genetické informace exprese genetické informace u všech buněk DNA buňky mohou SELEKTIVNĚ využívat různé části své genetické informace podle podnětů ze svého okolí příjem informací z okolí (a reakce na ně) systém (signální dráhy) pro příjem signálů, zpracování signálu, převod na efektorové mechanismy výdej signálů (mezibuněčná signalizace)

9 EVOLUCE BUNĚK buňka se množí zdvojením své DNA a následným dělením kopie DNA nejsou vždy identické (mutace, rekombinace): náhodné změny k horšímu boj o přežití je vyřazuje náhodné změny k lepšímu boj o přežití je upřednostňuje náhodné změny neutrální boj o přežití je toleruje tato změna a výběr je základem EVOLUCE původní buňka (dávná prokaryotní buňka) před 3,5 až 3,8 miliardami let PROKARYOTNÍ ORGANISMY 2 říše bakterií EUBACTERIA a ARCHEA nejjednodušší buňky anaerobní, aerobní ( mitochondrie) fotosyntetické bakterie ( chloroplasty) Escherichia coli modelový druh

10 Bakterie Escherichia coli

11 EUKARYOTNÍ ORGANISMY (Eukaryota, Eukarya) před 1,5 miliardou let jejich vznik vysvětluje endosymbiotická teorie Modelové druhy pekařská kvasinka, kvasinka pivní Saccharomyces cerevisiae (houba) vejcovka Tetrahymena sp. (nálevník) huseníček rolní Arabidopsis thaliana (rostlina) octomilka obecná Drosophila melanogaster hádě (háďátko) obecné Caenorhabditis elegans laboratorní myš člověk

12 Kvasinky Saccharomyces cerevisiae v elektronovém mikroskopu

13 nálevník vejcovka Tetrahymena sp.

14 Arabidopsis thaliana - huseníček rolní

15 Hlístice, hádě (háďátko) obecné Caenorhabditis elegans

16 Octomilka obecná Drosophila melanogaster Např. T.H. Morgan struktura chromozomu 1926 Nobelova cena

17 ENDOSYMBIÓZA soužití taxonomicky nepříbuzných organismů ENDOSYMBIOTICKÁ TEORIE VZNIKU EUKARYOTICKÉ BUŇKY Z PROKARYOTICKÉ buňky + - endosymbiotický původ BUNĚČNÉHO JÁDRA (S. Watase 1893, T. Boveri 1904) L. Margulisová: jádro je původu archeálního P. Bell (Austrálie), L.P.Villareal (USA) 2005: velký DNA virus - CHLOROPLASTY K.S. Merežkovskij 1905: fotosyntetizující bakterie sinice (Synechococcus sp.?) 1920 teorie symbiogeneze - MITOCHONDRIE - P. Portier 1918: oxidačně fosforylující bakterie (Paracoccus sp.?)

18 TEORIE SÉRIOVÉ ENDOSYMBIÓZY Lynn Margulisová Symbiotická planeta, Academia, Praha 2004

19 Původ mitochondrie

20 Evoluční počátky dnešních eukaryot

21 EUBACTERIA ARCHEA EUKARYOTA DNA Kruhová, (lineární) Kruhová Lineární + kruhová HISTONY JADERNÁ MEMBRÁNA PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA Esterové lipidy Éterové archeoly Esterové lipidy KYS. MURAMOVÁ v BS RIBOZOMY 70 S 70 S 80 S 1. AK V PROTEOSYNTÉZE Formylmetionin Metionin Metionin OPERONY INTRONY VE VĚTŠ. GENŮ ČEPIČKA A POLY-A KONEC NA mrna RNA POLYMERÁZY 1 mnoho 3 METANOGENEZE CHEMOLITOTROFIE (Fe, S, H 2 ) + + -

22 CHARAKTERISTIKY BUŇKY PROKARYOTNÍ A EUKARYOTNÍ PROKARYOTNÍ BUŇKY jednobuněčné organismy nukleoid (jádro) 1 chromozom (cirkulární) volně v cytoplazmě, v chromozomu nejsou histony ribozomy 70S binární dělení (bez mitózy) velikost buněk 1-10 m výživa autotrofní i heterotrofní evolučně prvotní Organely bakterií donedávna neznámé 2003: membránová organela ACIDOKALCIOZOM v membráně protonové pumpy okyselující jeho obsah (původně tzv. volutinové granuly, polyfosfátová zrna) např. u Helicobacter pylori, Corynebacterium diphtheriae

23 EUKARYOTNÍ BUŇKY eukaryotní organismy (protista, houby, rostliny, živočichové) jednobuněčné i mnohobuněčné organismy jádro více chromozomů oddělených od cytoplazmy jaderným obalem, chromozomy s histony, lineární ribozomy vlastní 80S (1. AK metionin), mitochondriální a chloroplastové (1. AK formylmetionin) řada membránových organel zřetelný cytoskelet dělení mitózou velikost buněk 10 m (5 20) m ROSTLINY mitochondrie i chloroplasty buněčná stěna z celulózy výživa hl. fotoautotrofní ŽIVOČICHOVÉ mitochondrie bez buněčné stěny heterotrofní výživa HOUBY mitochondrie buněčná stěna z chitinu heterotrofní výživa

24 JEDNOBUNĚČNÁ EUKARYOTA Antoni van Leeuwenhoek (17. st.) zvířátka - animalcules Carl von Linné (18. st.) rod Chaos Ernst Haeckel (19. st.) říše PROTISTA 20. st. heterotrofní - PRVOCI (Protozoa) říše ŽIVOČICHOVÉ autotrofní, fotosyntetizující ŘASY (Algae) říše ROSTLINY jednobuněčné houby (Fungi) říše HOUBY 60. léta 20. st rozvoj elektronové mikroskopie neudržitelnost tradičních systémů 90. léta 20. st. současnost ANALÝZA DNA 1. komparativní studie SSU rdna (gen pro SSU rrna), 18S rdna 2. multigenové fylogenomické studie komparativní analýzy stovek genů (proteinů) + analýzy vzácných genomových událostí EUKARYOTA JEDNOBUNĚČNÁ I MNOHOBUNĚČNÁ: 5 ŘÍŠÍ SUPERSKUPIN, DOMÉN, SUPERDOMÉN:

25 FYLOGENEZE EUKARYOT (na základě molekulárních dat k r. 2010) Říše OPISTHOKONTA (jasná monofylie) Nyní jsou dřívější říše ANIMALIA (mnohobuněční živočichové) a FUNGI (houby) slučovány (spolu s některými drobnějšími skupinami dřívějších protozoí) do říše Opisthokonta. Společnými znaky jsou jeden posteriorní = opistokontní bičík (např. spermie, u hub druhotně zanikl) a mitochondrie s plochými kristami. Říše AMOEBOZOA (jasná monofylie) Někteří kořenonožci (jednobuněčná eukaryota, jejichž hlavním zdrojem pohybu jsou pseudopodia) - pravé měňavky, hlenky Mycetozoa a řada bičíkovců (jednobuněčných eukaryot, jejichž hlavním zdrojem pohybu jsou bičíky). Říše EXCAVATA (možná kořen eukaryot) Někteří bičíkovci a někteří kořenonožci. Např. trypanozomy, trichomonády. Říše ARCHAEPLASTIDA (monofylie?) S primárním plastidem, pravé rostliny PLANTAE, zelené řasy Chlorophyta, řasy ruduchy Rhodophyta, glaukofytní řasy Glaucophyta. Říše CHROMISTA (monofylie?) dřívější říše Chromista (např. zlativky, rozsivky, chaluhy), Alveolata, např. mnohojaderné jednobuněčné opalinky Opalinata, obrněnky Dinozoa, nálevníci Ciliophora a výtrusovci Apicomplexa (souhrnně také říše CHROMALVEOLATA), včetně dřívější říše RHIZARIA např. dírkonošci Foraminifera.

26 kořenonožci (dírkonošci, mřížovci) rostliny, řasy Apicomplexa, nálevníci, opalinky, Dinozoa houby Choanozoa živočichové kořenonožci (Entamoeba, Acanthamoeba, Pelomyxa) 6 ŘÍŠÍ Euglenozoa, Parabasala, Naegleria, Diplomonadida,

27 Prvoci

28 HLENKY (Mycetozoa) vlčí mléko červené Lycogala epidendrum plasmodia

29

30

31 JÁDRO informační centrum buňky 2-membránový obal polymery molekul DNA (chromozomy) zbytek buňky mimo jádra je CYTOPLAZMA

32 JÁDRO

33 Chromosomy v buňce, která se bude dělit

34 MITOCHONDRIE oxidace molekul potravy (mastných kyselin a cukrů) produkce ATP = tzv. buněčná respirace (dýchání) nezbytné pro aerobní metabolismus eukaryontních organismů - získávání energie z potravy vlastní DNA vnější membrána vnitřní membrána, mitochondriální kristy mezimembránový prostor matrix

35 MITOCHONDRIE pod elektronovým mikroskopem

36 CHLOROPLASTY u rostlin (funkční ekvivalenty u některých bakterií) vlastní DNA fotosyntéza zachycují energii slunečního světla v molekulách chlorofylu a využívají ji k výrobě energeticky bohatých sacharidů (ty zpracují mitochondrie) fotosyntetická fosforylace tvorba ATP fixace CO 2 do uhlíkatého řetězce cukrů

37 CHLOROPLASTY

38 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM syntéza molekul biomembrán (membránové lipidy, transmembránové proteiny) tvorba proteinů určených na export z buňky zásobárna Ca 2+ iontů drsné ER hladké ER

39 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM

40 GOLGIHO APARÁT u rostlin tzv. dictyosom Camillo Golgi ( ) chemická modifikace látek produkovaných ER (glykozylace, sulfatace, specifická proteolýza apod.) jejich transport a vylučování z buňky popsán v r. 1898

41 GOLGIHO APARÁT

42 LYSOZOMY vnitrobuněčné trávení katabolické biochemické procesy 40 hydrolytických enzymů kyselé hydrolázy ph 5 proteázy, nukleázy, glykosidázy, fosfolipázy, fosfatázy, sulfatázy apod. VAKUOLY funkční ekvivalent lysozomů u rostlin a hub + shromažďování zásobních látek a odpadních produktů a regulace buněčného turgoru

43 JAK SI EUKARYOTICKÉ BUŇKY UKLÍZEJÍ? AUTOFAGIE odstranění nepotřebných proteinů, nefungujících organel, mikroorganismů FAGOFOR 2-vrstevná membrána z bílk. a lipidů, spojením vzniká AUTOFAGOZOM intracelulární signál extracelulární signál LYSOZOM FAGOFOR AUTOFAGOZOM AUTOLYSOZOM monomery jsou po odbourání uvolněny do cytoplasmy k opětovnému použití

44 PEROXISOMY objevil je v 70. letech 20. st. stejně jako lysozomy Belgičan Ch. de DUVE u všech eukaryot evolučně původně zřejmě hl. článek metabolismu kyslíku (snižoval hladinu kyslíku toxického pro živé organismy) později mitochondrie s evoluční výhodou oxidační fosforylace (tvorba ATP)? endosymbiotického původu, samoreplikující se, příp. odvozeny od ER, fce: - metabolismus MK - β-oxidace MK (u živočichů i v mitochondriích, u rostlin a hub výhradně v peroxisomech) RH 2 + O 2 R + H 2 O 2 - využívá množství kyslíku - odstraňuje toxické produkty metabolismu (kyslíkové radikály, hl. H 2 O 2 ) H 2 O 2 + R H 2 R + H 2 O (2H 2 O 2 2 H 2 O + O 2 ) využívají molekulární kyslík, obsahují oxidační enzymy a katalázu, kterou odbourávají peroxid vodíku (např. polovina etanolu je v jaterních buňkách oxidována na acetaldehyd)

45

46 Vnitřní membrány a cytosol CYTOSOL koncentrovaný vodný gel malých a velkých molekul uvnitř buňky, mimo organely řada chemických reakcí syntéza proteinů na RIBOZOMECH

47 CYTOSKELET pro tvar, pevnost a pohyb buněk aktinová mikrofilamenta (zvláště početná ve svalových buňkách) intermediární filamenta (mechanické posílení buňky) mikrotubuly (táhnou od sebe chromozomy)

48 Cytoskelet AKTINOVÁ INTERMEDIÁRNÍ FILAMENTA MIKROTUBULY FILAMENTA

49 Velikosti buněk a jejich částí

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

O původu života na Zemi Václav Pačes

O původu života na Zemi Václav Pačes O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno

Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno Kontakt: tel: 541562633 e-mail: bartovae@vfu.cz www: http://biology.hostuju.cz/pripravny_kurz_2012-2013_pk3zatzt00/

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Biologie. V rámci předmětu Biologie jsou rozvíjena průřezová témata:

Biologie. V rámci předmětu Biologie jsou rozvíjena průřezová témata: Biologie Obsahové vymezení Vyučovací předmět Biologie vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. V rámci tohoto předmětu je realizována část vzdělávacích

Více

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší č. 8 název Dělení buněk anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o dělení buněk. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

1 ÚVOD 1.1 STRUČNÁ HISTORIE MIKROBIOLOGIE

1 ÚVOD 1.1 STRUČNÁ HISTORIE MIKROBIOLOGIE 1 ÚVOD Mikrobiologie je věda, zabývající se zejména mikroskopickými organismy, mezi které patří např. bakterie, viry nebo mikroskopické houby. Název mikrobiologie pochází z řečtiny, mikros znamená malý,

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace Genomika a bioinformatika Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace Jan Pačes, Mgr, Ph.D Ústav molekulární genetiky AVČR, CZECH FOBIA (Free and Open Bioinformatics Association) hpaces@img.cas.cz

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět biologie zahrnuje celý obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Kromě toho naplňuje očekávané

Více

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Biologie a chemie O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem předmětu je prohloubit učivo, předepsané RVP G pro biologii a chemii. Má rozvíjet

Více

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

ÚVOD DO STUDIA BIOCHEMIE Distanční text

ÚVOD DO STUDIA BIOCHEMIE Distanční text Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Název projektu Implementace e-learningových technologií do ŠVP Číslo projektu CZ.1.07/1.1.02/01.0054 Název

Více

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Cvičení z biologie a chemie O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem předmětu je upevnit a prohloubit učivo, které předepisují osnovy

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

V rámci předmětu Seminář z biologie jsou rozvíjena tato průřezová témata:

V rámci předmětu Seminář z biologie jsou rozvíjena tato průřezová témata: Seminář z biologie Obsahové vymezení Vyučovací předmět Seminář z biologie vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. V rámci tohoto předmětu je realizována

Více

Základní vlastnosti živých organismů

Základní vlastnosti živých organismů Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 Název cvičení: SPOLEČENSTVA PRVOKŮ Teoretický úvod do cvičení: Nálevy jsou směsnými kulturami prvoků. Kvalitativní i kvantitativní druhové zastoupení prvoků ve společenstvu nálevu

Více

NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO. Energie pro život buňky. Energie pro Váš život

NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO. Energie pro život buňky. Energie pro Váš život NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO Energie pro život buňky Energie pro Váš život POZNÁTE ZLEPŠENÍ fyzické odolnosti a vytrvalosti mentální odolnosti a neurologických funkcí buněčné regulace tělesných

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Vznik a vývoj života na Zemi

Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE

KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE Pokroky v biologii buňky (přednáškový kurz): Koordinátor a odborný garant kurzu: prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc., Ústav buněčné biologie a

Více

Biologie poznámky 5.A GVN

Biologie poznámky 5.A GVN Biologie poznámky 5.A GVN Martin Konhefr, GVN 21. září 2006 Charakteristické znaky živých organismů výměna látek s okolím metabolismus (přeměna látek a energií) reprodukce (rozmnožování) růst a vývoj jedince

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací

Více

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE Předseda: Stanislav Štípek, prof., MUDr., DrSc. Ústav lékařske biochemie a laboratorní disgnostiky 1. LF UK Kateřinská 32, 121 08 Praha 2 tel.: 224 964 283 fax: 224

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

VZNIK EUKARYOTICKÉ BUŇKY EUKARYOGENEZE (PROTISTOLOGIE 2013) - VLADIMÍR HAMPL

VZNIK EUKARYOTICKÉ BUŇKY EUKARYOGENEZE (PROTISTOLOGIE 2013) - VLADIMÍR HAMPL VZNIK EUKARYOTICKÉ BUŇKY EUKARYOGENEZE (PROTISTOLOGIE 2013) - VLADIMÍR HAMPL Tento text obsahuje veškeré informace potřebné ke zvládnutí otázek týkajících se eukaryogeneze na zkoušce z protistologie. Při

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu BIOLOGIE pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: 1. Obsahové, časové a organizační vymezení

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: 1. Obsahové, časové a organizační vymezení Gymnázium Oty Pavla, Praha-Radotín Charakteristika vyučovacího předmětu: 1. Obsahové, časové a organizační vymezení Biologie Vyučovací předmět biologie vychází ze vzdělávacího obsahu oborů Biologie RVP

Více

Didaktické testy z biochemie 2

Didaktické testy z biochemie 2 Didaktické testy z biochemie 2 Metabolismus Milada Roštejnská Helena Klímová br. 1. Schéma metabolismu Zažívací trubice Sacharidy Bílkoviny Lipidy Ukládány jako glykogen v játrech Ukládány Ukládány jako

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

Nomenklatura česká i latinská vychází zejména z webu www.biolib.cz.

Nomenklatura česká i latinská vychází zejména z webu www.biolib.cz. 1 Obsah Slovo úvodem... 4 Hlavní domény života... 5 Systematika eukaryot... 8 Molekulární fylogenetika... 14 1. Viry, viroidy, priony a další nebuněčné částice... 18 2. Bakterie... 23 3. Sinice... 32

Více

Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Fotodokumentace mikroskopických nálezů Řešeno v rámci projektu TAČR č. TA 01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů (2011-2014). Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Více

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Organizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány.

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů

3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy, společenstva mnoha populací různých organismů

Více

GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY

GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY Ročníková práce z biologie Vznik života na Zemi Zpracoval: Štěpán Hlavička, IV.A Přerov 2005 Obsah: 1 Úvod a cíle... 3 2 Teoretická a metodická část... 3 3 Vznik života na Zemi...

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

Bi6420 Ekotoxikologie mikroorganismů

Bi6420 Ekotoxikologie mikroorganismů Bi6420 Ekotoxikologie mikroorganismů RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. hofman@recetox.muni.cz jaro 2011 Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

Studie zdravotního stavu dětí

Studie zdravotního stavu dětí Studie zdravotního stavu dětí z Radvanic a Bartovic Miroslav Dostál Ústav experimentální mediciny AV ČR, v.v.i., Praha 1 Zdravotní stav dětí Cíl porovnat zdravotní stav dětí žijících v Radvanicích & Bartovicích

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.8 Učební osnovy: Biologie

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.8 Učební osnovy: Biologie Podle těchto učebních osnov se vyučuje ve třídách 1.N a 2.N šestiletého gymnázia od školního roku 2013/2014. Zpracování osnovy předmětu Biologie koordinovala PaedDr. Miroslava Krajčová Časová dotace Nižší

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

PARASITE EVE 1cz. Charakteristika postav

PARASITE EVE 1cz. Charakteristika postav PARASITE EVE 1cz Charakteristika postav Tento krátký průvodce má za úkol představit Vám hlavní postavy hry Parasite Eve 1. Kvůli charakteru obsahu je nutné čtenáře upozornit, že pokud není obeznámen s

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN pro lesníky

FYZIOLOGIE ROSTLIN pro lesníky LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA MEDLOVY UNIVERZITY V BRNĚ ÚSTAV EKOLOGIE LESA A CENTRUM VÝZKUMU GLOBÁLNIÍ ZMĚNY AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY V.V.I. FYZIOLOGIE ROSTLIN pro lesníky Michal V. Marek 1. ÚVODEM

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Využití houbových organismů v genovém inženýrství MIKROORGANISMY - bakterie, kvasinky a houby využíval

Více

analýza dat a interpretace výsledků

analýza dat a interpretace výsledků Genetická transformace bakterií III analýza dat a interpretace výsledků Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy, genetika Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: analyzovat

Více

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG Místo konání: Datum a doba konání: Budova F, Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4-Krč 31. 10. 2014 od 9:00 do 16:00 hod. Kontakt pro styk s veřejností: Organizační záležitosti: Leona

Více