Vstupní podklad procesu certifikace PAN Parks

Transkript

1 STRATEGIE UDRŽITELNÉHO TURISMU V REGIONU NP ŠUMAVA Vstupní podklad procesu certifikace PAN Parks Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní Praha 8 tel.: Říjen 2010

2 STDS Regionu NP Šumava 2

3 STDS Regionu NP Šumava 3

4 OBSAH 1. Úvod Koncept udržitelného turismu a role PAN Parks Představení regionu Popis současné situace Vymezení a význam jádrového regionu PAN Parks v NP Šumava Institucionální prostředí Zdroje chráněného území Turismus Analýza nabídky Analýza poptávky Aktivity a projekty udržitelného turismu SWOT analýza turismu Dopady turismu Únosnost území Vize velkoplošné chráněné oblasti Strategie udržitelného turismu Partnerství Program Partner NP Šumava a principy certifikace Akční plán rozvoje udržitelného turismu Přílohy...57 STDS Regionu NP Šumava 4

5 1. ÚVOD 1.1. Koncept udržitelného turismu a role PAN Parks Dle definice světové organizace cestovního ruchu WTO (World Tourism Organisation) je udržitelný turismus definován následovně: Rozvoj udržitelného turismu odpovídá potřebám jak stávajících turistů, tak cílových regionů, za současného zachování a zlepšování jejich potenciálu do budoucna. Směřuje k využívání zdrojů způsobem umožňujícím naplňování ekonomických, sociálních a estetických potřeb za současného zachování kulturních hodnot, ekologických procesů, biologické rozmanitosti a životodárných funkcí ekosystému. 1 Iniciativa PAN (Protected Area Network) Parks vznikla v 90. letech na základě spolupráce mezinárodní nevládní organizace WWF (World Wildlife Fund) a nizozemské společnosti podnikající v oblasti turismu Molecaten Group, která se v roce 1998 stala jejím zakládajícím partnerem. Cílem iniciativy je podporovat ochranu evropské divoké přírody prostřednictvím integrovaného přístupu zahrnujícího ochranu přírody a rozvoje udržitelného turismu. Za tím účelem PAN Parks vytváří evropskou síť chráněných území divočiny, která jsou certifikována v souladu s PAN Parks standardy kvality, které zahrnují nejenom samotnou ochranu přírody, ale rovněž sociální, ekonomické a kulturní aspekty. Cílem je garantovat vysokou úroveň ochrany přírody kombinovanou s vysokou úrovní služeb cestovního ruchu a zajištění rovnováhy mezi ochranou přírody a udržitelným lokálním rozvojem. Tento přístup zahrnuje rovněž možnosti certifikace provozovatelů místních turistických zařízení a služeb, zohledňující jejich environmentální standardy a zapojení do ochrany hodnot území. V praxi jsou aktivity iniciativy PAN Parks orientovány na následující oblasti: Přínosy pro samotné chráněné území: Zlepšení managementu parku díky nezávislému auditu a výměně informací uvnitř sítě PAN Parks v rámci certifikace dochází ke zlepšování standardů managementu jak cestovního ruchu, tak ochrany přírody. Nezávislý audit Certifikační proces dokladuje vysoký standard managementu a provádění ochrany území. 1 Criteria for Sustainable Tourism, eds.: ETE/UNESCO BRESCE, "Sustainable tourism development meets the needs of present tourists and host regions while protecting and enhancing opportunity for the future. It is envisaged as leading to management of all resources in such a way that economic, social, and aesthetic needs can be fulfilled while maintaining cultural integrity, essential ecological processes, biological diversity, and life support system." STDS Regionu NP Šumava 5

6 Zlepšení přístupu k finančním zdrojům PAN Parks poskytuje asistenci a podporu při získávání finančních zdrojů, případně se může přímo partnersky podílet na realizaci projektů. Výměna expertů a zkušeností využívání výhod zapojení do široké sítě k výměně znalostí a spolupráci ve společných podpůrných mechanismech. Spolupráce s místními komunitami PAN Parks podporuje dialog s místními stakehodery a napomáhá k omezování konfliktů Nástroje kontroly a monitoringu cestovního ruchu PAN Parks poskytuje podporu a nástroje k rozvoji efektivního managementu udržitelného turismu. Mezinárodní uznání - příslušnost k síti PAN Parks znamená propagaci v rámci mezinárodních aktivit sítě a včetně přímé propagace jednotlivých certifikovaných parků. Podpora místních obyvatel a komunit Spolupráce na správě Parku místní komunity mají možnost se přímého zapojení. Zlepšení komunikace a spolupráce přispívá k vzájemnému porozumění a řešení konfliktů Rozvoj značky cestovního ruchu členství v PAN Parks znamená mezinárodně uznávanou příslušnost k přírodně nejcennějšímu evropskému území. Podpora drobného podnikání Značka a certifikace PAN Parks napomáhá propagaci a zlepšuje přístup na trh. Znamená záruku kvality. Ekonomické přínosy a pracovní příležitosti Naplňování strategie udržitelného turismu znamené příležitosti pro nové produkty a větší přínosy z cestovního ruchu. Přínosy pro návštěvníky Záruka vysokých přírodních hodnot Značka PAN Parks přináší návštěvníkům jistotu, že navštěvují skutečně zachovanou a v evropském kontextu jedinečně cennou přírodu. Unikátní zážitky z přírody Přístup do jedinečného území a nabídka unikátních aktivit. Certifikované turistické služby místní poskytovatelé služeb jsou certifikováni dle environmentálních standardů a jejich zapojení do ochrany hodnot území. Místní PAN Parks partneři jsou obeznámeni s hodnotami území parku a jsou schopni napomoci návštěvníkům získat zkušenosti a kvalitní zážitky z objevování přírody. Podpora ochrany přírody návštěvníci využívající služeb místních PAN Parks partnerů tak podporují systém ochrany území. STDS Regionu NP Šumava 6

7 2. PŘEDSTAVENÍ REGIONU Národní park Šumava vyhlášený v roce 1991 se rozkládá na 680 km2 na jihozápadě České republiky. Společně se sousedním Národním parkem Bavorský les tvoří jádro unikátního území pohoří Šumava/Böhmerwald, které se rozkládá v délce zhruba 140 km na rozmezí tří historických zemí střední Evropy Bavorska, Horního Rakouska a Čech. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem a jeho území je jedním z nejrozlehlejších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě. Šumava jedním z geologicky nejstarších pohoří Evropy, čemuž odpovídají jeho zaoblené terénní formy s rozsáhlými náhorními plošinami. Šumava má charakter ploché hornatiny s poměrně příkrými jihozápadními svahy na bavorské straně, zatímco severovýchodní svahy na české straně pozvolna přecházejí do Šumavského podhůří. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (1378 metrů). Vlastní hornatina Šumavy se vyznačuje horským, avšak v porovnání s jinými pohořími v ČR, mírnějším mezoklimatem. V oblasti Šumavy se průměrné roční teploty pohybují v závislosti na nadmořské výšce od 6 C (v 750 m n. m.) do 3 C (ve m n. m.). Výjimku tvoři některé inverzní lokality. Průměrná teplota ve vegetačním období se pak pohybuje mezi stupni Celsia. Průměrný úhrn srážek je dosti nevyrovnaný a obvykle se pohybuje mezi až mm. V nejvíce exponovaných místech vrcholů hor na hraničním hřebenu dosahují roční úhrny srážek až 1600 mm. Nejnižší úhrn srážek mm mají severovýchodní okraje pohoří. Sněhová pokrývka tu v průměru přetrvává 4 5 měsíců a dosahuje mocnosti o něco větší než 1 m. V nejchladnějších, srážkově dobře zásobených lokalitách (pohraniční rašeliniště šumavských plání) vydrží sníh až půl roku a výška sněhové pokrývky dosahuje až 2 m. Relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v průměru kolem 80 %. Po celý rok převládá západní až jihozápadní směr větru. Na jaře se občas vyskytuje severní a na podzim také jižní směr proudění. Pohoří je prameništěm několika významných řek - např. Vltavy, Otavy, Úhlavy, Blanice, Volyňky náležející do povodí Severního moře a Řezné, Ilzu, Grosse Mühl v povodí Černého moře. Specifickým jevem jsou na Šumavě přirozená ledovcová jezera, která se vyskytují v nadmořské výšce kolem 1000 m. Významnou a turisticky velice atraktivní řekou je Vydra s výrazně utvářeným balvanitým řečištěm. Celá oblast má značný vodohospodářský význam díky nadprůměrně příznivým hydrogeologickým poměrům. V historii byla vodnatost šumavských toků využívána na svou dobu mimořádnými technickými úpravami pro plavení dřeva (Schwarzenberský a Vchynicko- Tetovský plavební kanál). Další významné vodní dílo vzniklé ve druhé polovině 20. století představuje víceúčelová vodní nádrž Lipno (o celkové délce 42 km a rozloze ha). Na Šumavě hojně rozšířená rašeliniště jsou čtvrtohorního původu STDS Regionu NP Šumava 7

8 Celá Šumava leží ve středoevropské květnaté oblasti. Základní typy přirozené vegetace tvoří květnaté bučiny, acidofilní doubravy a bučiny a klimaxové smrčiny. Vedle těchto tří hlavních typů se zde vytvořila celá řada přirozených společenstev i celých klimaticky azonálních ekosystémů (jedná se zejména o rašeliniště, údolní luhy, podmáčené smrčiny, reliktní bory a bezlesá kamenná moře, ekosystémy jezerních karů, vzácné relikty přirozeného, většinou mokřadního bezlesí, ekosystémy stojatých a tekoucích vod. Charakteristická vegetační stupňovitost je dnes přirozeně zcela roztříštěna částečným odlesněním krajiny a především přeměnou původních lesních společenstev na převážně smrkové kultury. Celkový počet vyšších rostlin se v rámci vlastního NP pohybuje kolem 500 druhů, z toho je 69 chráněných druhů. Pro zachování současné druhové diverzity Národního parku Šumava mají zásadní význam bezlesé luční formace s různou potřebou a úrovní managementu. Z živočichů trvale se vyskytujících na území NP patří cca 100 druhů mezi zvláště chráněné. Národní Park šumava byl formálně zřízen 20. března 1991, Nařízením vlády ČR č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany. Funkce ochranného pásma Národního parku plní Chráněná krajinná oblast Šumava, obklopující Národní park na území ČR. STDS Regionu NP Šumava 8

9 Obrázek 1: Region Národního parku Šumava Národní park (s částí CHKO Šumava) je od r součástí evropské soustavy ochrany přírody Natura Po implementaci evropských směrnic o ochraně přírody (Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) je Ptačí oblastí (Nařízení vlády 681 ze dne ) a také součástí Národního seznamu Evropsky významných lokalit (Nařízení vlády 132/2005 Sb.). Společně se sousedícími územími v Bavorsku ( NP Bavorský les jako největší lesní lokalita N2000 celého Německa) a v Rakousku (Böhmerwald-Mühltäler s 9797 ha jako třetí největší lokalita N2000 v rámci Horního Rakouska) je tak jedním z nejrozsáhlejších a STDS Regionu NP Šumava 9

10 nejvýznamnějších suchozemských komplexů chráněné přírody a krajiny v Evropě. CHKO Šumava plní funkci ochranného pásma NP na české straně a podobně kategorie Naturpark Bavorský les obklopuje NP Bavorský les na německé straně. (Šumava je navíc, v hranicích zhruba odpovídajících vymezení CHKO, od 27. března 1990 i Biosférickou rezervací pod patronací UNESCO). Mezinárodní význam nejcharakterističtějšího fenoménu Šumavy - rašelinišť a mokřadů - je od r potvrzen i zápisem lokality Šumavská rašeliniště na seznam mezinárodně významných mokřadů chráněných podle tzv. Ramsarské úmluvy. Obrázek 2: Lokality chráněné dle Ramsarské úmluvy Druhy podle přílohy II Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále Směrnice o stanovištích), které jsou předměty ochrany EVL Šumava: STDS Regionu NP Šumava 10

11 Rys ostrovid (Lynx lynx) území NP je součástí jádrové populace, kde je stav stabilizovaný, pravidelné rozmnožování Vydra říční (Lutra lutra) výskyt na všech tocích v území včetně reprodukce, početnost v závislosti na potravní nabídce Vranka obecná (Cottus gobio) - stav příznivý, populace stabilní na většině toků Mihule potoční (Lampetra planeri) výskyt na tocích v nižších nadmořských výškách, v tocích s vhodným substrátem, v rámci NP těžiště výskytu v povodí Vltavy Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) - výskyt na jediné lokalitě, stav populace neuspokojivý, bez intenzivních managementových opatření hrozí vymizení druhu Netopýr velký (Myotis myotis) stav populace na základě monitoringu významných zimovišť je dobrý, trend početnosti (posledních 10 let) rostoucí Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros ) - reliktní populace s těžištěm výskytu v nižších polohách, stav populace na základě monitoringu významných zimovišť je dobrý, trend početnosti (posledních 10 let) rostoucí Střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) výskyt na rašelinných lokalitách, zejména v jv části NP, vzácněji na horských vrchovištích centrální a západní Šumavy Hořeček český (Gentianella praecox subsp.bohemica) na území NP 4 lokality, 2 lokality příznivý stav populace, 1 lokalita uspokojivý stav populace, 1 lokalita populace ve špatném stavu; pro zachování druhu nutný aktivní management na lokalitách Druhy podle přílohy I Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (dále Směrnice o ptácích), které jsou předměty ochrany PO Šumava: Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) stav příznivý, nárůst populace v jádrovém území Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) - stav nepříznivý, značný pokles populace zejména v západní části Šumavy, trend negativní, nutný aktivní management Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) stav příznivý,populace stabilní, možný mírný růst Čáp černý (Ciconia nigra) stav uspokojivý, mírný pokles populace Chřástal polní (Crex crex) stav uspokojivý, populace stabilní Datel černý (Dryocopus martius) stav příznivý, populace stabilní Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) stav příznivý, stabilní stav Sýc rousný (Aegolius funereus) - stav příznivý, stabilní stav Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) stav příznivý, nárůst populace Ostatní druhy přílohy I Směrnice o ptácích Včelojed lesní (Pernis apivorus) stav populace nízký, trend stabilní Luňák červený (Milvus migrans) stav populace nízký, mírný nárůst Orel mořský (Haliaeetus albicilla) stav populace nízký, trend pozitivní Moták pochop (Circus aereginosus) stav populace nízký, trend stabilní Moták pilich (Circus pygargus) stav populace nízký, trend stabilní Orel křiklavý (Aquila pomarina) stav populace nízký, trend stabilní Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) nárůst populace, trend pozitivní, vhodný aktivní management Chřástal kropenatý (Porzana porzana) stav populace nízký, trend stabilní Chřástal malý (Porzana parva) stav populace nízký, trend stabilní Výr velký (Bubo bubo) stav populace nízký, trend negativní Puštík bělavý (Strix uralensis) stav populace uspokojivý, mírný růst, nutný aktivní management Ledňáček říční (Alcedo atthis) stav populace nízký, trend stabilní STDS Regionu NP Šumava 11

12 Žluna šedá (Picus viridis) stav populace stabilní Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) stav populace nízký, pokles, trend negativní, vhodný aktivní management Skřivan lesní (Lulula arborea) stav populace nízký, mírný růst Slavík modráček (Luscinia svecica) stav populace nízký, trend stabilní Lejsek malý (Ficedula parva) stav populace spokojivý, trend stabilní Ťuhýk obecný (Lanius collurio) stav populace uspokojivý, trend stabilní STDS Regionu NP Šumava 12

13 3. POPIS SOUČASNÉ SITUACE 3.1. Vymezení a význam jádrového regionu PAN Parks v NP Šumava Jádrový regionu PAN Parks v rámci NP Šumava je navrhován k vymezení tak, aby zahrnoval nejcennější jádrové území NP, přiléhající k obdobně cennému jádrovému území NP Bavorský les na německé straně hranice. Z administrativního hlediska jde o území následujících devíti obcí: Prášily, Srní, Modrava, Horská Kvilda, Kvilda, Borová Lada, Rejštejn, Kašperské Hory, a Železná Ruda. Tyto obce jsou v současné době zapojeny do spolupráce v rámci přeshraničního projektu Tierisch-Wild, zaměřeného na přeshraniční spolupráci v oblasti popularizace divokých zvířat a jejich životního prostředí. V rámci projektu každá obec symbolicky přebírá patronát nad jedním zvířetem vyskytujícím se na území obou NP. Autonomním segmentem projektu je propagace a marketing obou příhraničních regionů, prezentovaných jako jedno společné území. V rámci tohoto projektu budou vydávány tématické tiskoviny, prospekty, upomínkové předměty, či budou vytvářeny prezentace. Dále bude zajištěna společná účast Šumavy a Bavorského Lesa na veletrzích cestovního ruchu v Bavorsku a ČR (Holiday World Praha, Region Tour a Go Brno). V segmentu lokální aktivity je ve všech obcích aktivně vytvářena nabídka turistických cílů. Cílem je zlepšit turistickou infrastrukturu v regionu. Pod symboly zvolených zvířat budou dále různé kulturní, poznávací, naučné či jiné akce přispívající k propagaci a poznání území. Projekt souvisí také s ochranou životního prostředí. Mimo jiné budou zřízeny naučné stezky, které turistům i místním dvojjazyčně přiblíží jednotlivá tematizovaná zvířata. Navrhované jádrové území PAN-Parks nepředstavuje souvislé území divočiny, ale zahrnuje, jak nejcennější prvky divočiny které jsou předmětem nejpřísnějšího stupně ochrany NP, tak i vlastní obydlená území obcí a kulturní krajinu. Tento přístup vychází z faktu, že vymezení regionu PAN-Parks nepředstavuje další, novou úroveň ochrany přírody ta je zajištěna stávajícími nástroji NP. Vymezení regionu PAN-Parks je chápáno jako závazek a přihlášení se k zásadám ochrany divoké přírody v regionu tvořeném zapojenými obcemi. Zároveň jako výraz úsilí aktivně využívat toto bohatství formou udržitelného cestovního ruchu k sociálnímu a ekonomickému prospěchu obyvatel v souladu s cíli a posláním PAN-Parks. STDS Regionu NP Šumava 13

14 Obrázek 3: Obce jádrového území PAN-Parks 3.2. Institucionální prostředí Z hlediska organizace veřejné správy je území regionu NP Šumava charakterizováno mimořádně složitou situací. Národní park zasahuje na území 22 samosprávných obcí (z toho 9 v jádrovém území PAN-Parks), v rámci jejichž administrativních hranic působí v několika úrovních standardní územně organizované i specializované složky státní správy. Na území Parku však působí jako orgán státní správy Správa NP Šumava a to napříč administrativním členěním a hranicím jednotlivých obcí. To samozřejmě objektivně ztěžuje samotný výkon veřejné správy na území regionu, a zároveň může být zdrojem nedorozumění a konfliktů mezi jeho aktéry. STDS Regionu NP Šumava 14

15 Správa Národního parku byla zřízena ke dni zřizovací listinou vydanou ministrem životního prostředí. Mezi hlavní činnosti Správy patří především výkon státní správy v oboru ochrany přírody a krajiny na území NP v oborech lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu. Dále do činnosti Správy dále patří i odborná a monitorovací činnost ve stejných oborech a dále koordinační a metodická činnost, informační činnost a činnosti související s regulací návštěvnosti a dokumentační činnost. Nedílnou součástí hlavní činnosti správy je také činnost v oboru cestovního ruchu a turismu na území NP a hospodaření v lesích. Základní cíle a úkoly Správy NP Šumava přitom vyplývají ze zřizovacího dokumentu NP, tedy nařízení Vlády ČR 2, dle něhož je posláním NP: uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Metody a způsoby ochrany jsou odstupňovány na základě členění území do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní podmínky. Do 1. zóny ochrany (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí k uchování tohoto stavu. Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní a zemědělské využívání. Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku. 5% 13% I. zóna ha (135 celků, 13%) 82% 2 2 nařízení vlády ČR 163/1991 STDS Regionu NP Šumava 15

16 Obrázek 4: Rozloha zón Národního parku Zonace v NP Šumava od doby založení NP v r prošla významnými změnami (viz tabulka). Tabulka 1: Vývoj zonace v NP Šumava v letech I. zóna II. zóna III. zóna výměra/ha % z NP výměra/ha % z NP výměra/ha % z NP _návrh (Zdroj: Návrh Plánu péče NPŠ, pracovní verze květen Stávající platná zonace je označena tučně. Návrh z r nebyl nikdy realizován. Návrh pro r je v současnosti ve fázi přípravy viz text níže). V období krátce po vzniku NP Šumava vycházelo rozčlenění území NP Šumava do zón ochrany přírody z mezinárodně akceptovaného pojetí zonace jako základního nástroje odstupňování diferenciace území a ochrany přírody. Základem I. zón, složené z 53 částí byly cenné lokality již dříve chráněné jako přírodní rezervace (např. Modravské slatě, Trojmezná, Vltavský Luh). V I. zónách byl uplatňován diferencovaný způsob péče. Některé lokality (především staré rezervace) byly spravovány bez přímé intervence člověka. V roce 1993 a následně 1994 došlo ke změně ve vedení NP, která s sebou přinesla i změnu koncepce péče o NP. Došlo k významnému zmenšení I. zóny a původních 53 celků I. zóny bylo z důvodu zájmu kácet kůrovcem napadené stromy a aplikovat další aktivní managementová opatření fragmentováno do 135 menších částí (většinou slatí nebo nejstarších a nejcennějších porostů), u nichž se předpokládala vysoká ekologická stabilita a odolnost vůči přirozeným narušením (vichřice, kůrovec). Původní striktní bezzásahovost uplatňovaná v těchto 135 ostrůvcích I. zóny byla již v roce 1998 přehodnocena s cílem zabránit šíření kůrovce do okolních lesů a až na některé výjimky (Trojmezenský prales, Modravské slatě při hranici s NP Bavorký les tzv. bezzásahové území) zde byly prováděly těžby aktivních kůrovcových stromů a asanace kůrovcem napadených polomů a vývratů. Tento postup byl silně kritizován odborníky, NNO a mezinárodními organizacemi (IUCN, Ramsar). V roce 2004, po další změně vedení NP, byl vypracován nový návrh zonace, který navrhoval rozšíření I. zóny a vytvoření 59 částí. V rámci tohoto návrhu nebyl způsob hospodaření (tj. území ponechané samovolnému vývoji a území s dočasně a dlouhodobě zásahovým režimem) přímo vztažen k jednotlivým zónám ochrany přírody. V rámci navrhovaných I. zón byla vylišena území ponechaná samovolnému vývoji (cca 20% území NP). Návrh byl představen obcím NP, ale pro jejich nesouhlas bylo další projednávání politickou intervencí v dubnu v roce 2006 zastaveno. STDS Regionu NP Šumava 16

17 Obrázek 5: Zonace NP Šumava Počátkem roku 2007 postihl Šumavu orkán Kyrill, který byl podnětem k přehodnocení doposud uplatňovaných způsobů péče o lesní ekosystémy v NP. K řešení následků orkánu Kyrill bylo přistoupeno diferencovaným způsobem, a v lesích NP byla stanoveny tři základní režimy managementu: režim ponechání samovolnému vývoji, režim přechodně prováděných zásahů a režim dlouhodobě opakovaných zásahů. Současná zonace NP Šumava (doposud platná verze z roku 1995) neodpovídá mezinárodně uznávaným standardům a způsobům péče o chráněná území, nerespektuje plně ekologické hodnoty a výskyt předmětů ochrany v rámci NP, je nefunkční z důvodu vysoké fragmentace a omezené STDS Regionu NP Šumava 17

18 výměry (některé části jsou < 1 ha) a nereflektuje způsoby realizované péče v chráněném území. Území s omezeným vstupem Po zmenšení prvních zón v roce 1995 bylo nutné řešit z hlediska turistického využití lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů, které nejsou součástí I. zóny. Na základě ustanovení 64 zákona č. 114/1992 Sb. byly vymezeny oblasti s omezením vstupu, které byly nazvány klidovými oblastmi a definovány v Návštěvním řádu NP Šumava (vyhláška č. 9/95). Klidová území zahrnovala 6 rozsáhlejších oblastí citlivých na turistickou zátěž, propojující území I. zóny a logicky na ně navazující. Nový návštěvní řád (Nařízení č. 3/2009) vymezuje oblasti s omezeným vstupem za stejným účelem jako byla klidová území, v plošném rozsahu cca o 1200ha menším a nejsou již nazývány klidovými územími (celková výměra 6 854ha). STDS Regionu NP Šumava 18

19 Obrázek 6: Území s omezeným vstupem STDS Regionu NP Šumava 19

20 3.3. Zdroje chráněného území Šumava představuje území, které je jako celek dosud velmi málo poznamenané negativními důsledky civilizačního vývoje a disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Šumava, ve spojení s obdobně přírodně cenným vysoce zalesněným územím na protilehlé straně hranice v Bavorsku a Horním Rakousku, spoluvytváří turisticky nejvýznamnější region ve střední Evropě. Z hlediska možností rozvoje udržitelného cestovního ruchu disponuje území významnými zdroji: Krajinný ráz a přírodní zdroje Šumava je charakterizována jedinečným krajinným rázem zahrnujícím jak území s minimálním ovlivněním člověkem tak i území s výrazným otiskem lidské činnosti. Dominantním rysem krajiny jsou rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami. Charakteristickými prvky jsou rovněž rašeliniště a slatě, luhy v údolní nivě Vltavy a rovněž ledovcová jezera, ve strmých ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem. Krajinný ráz dotvářejí hluboce zaříznutá údolí se skalními útvary a balvanitými sutěmi nad peřejnatými horskými bystřinami, a zejména zbytky bývalé kulturní krajiny horských pastvin a luk, která se díky dramatickému historickému vývoji regionu po desítky let vyvíjela takřka bez obhospodařování člověkem. Součástí krajinného rázu je rovněž jen zbytkově dochovaná historická sídelní struktura rozptýlených obcí a specifická šumavská venkovská architektura. Hlavními přírodními hodnoty území, které se staly předmětem ochrany a hlavním důvodem vzniku Národního parku, jsou typické ekosystémy, zejména lesy (acidofilní smrčiny, rašelinný les, acidofilní a květnaté bučiny, v menší míře pak smíšené jasanovo-olšové lužní lesy nebo křoviny s borovicí klečí), rašeliniště, vodní ekosystémy (ledovcová jezera a vodní toky) a antropogenní bezlesí (mezofytní louky, smilkové trávníky, vlhké louky, podmáčené a rašelinné louky, luční prameniště, vřesoviště a brusnicová vegetace). Tyto předměty ochrany se překrývají s předměty ochrany Evropsky významné lokality Šumava, ve kterých je kladen důraz na přírodní biotopy a několik vybraných druhů živočichů a rostlin s evropským významem (rys ostrovid, vydra říční, vranka obecná, mihule potoční, perlorodka říční, střevlík Ménetriesův, vrápenec malý, netopýr velký, hořeček český). Stejně tak 9 ptačích druhů (tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, čáp černý, datlík tříprstý, datel černý, chřástal polní, sýc rousný, kulíšek nejmenší) předmětů ochrany Ptačí oblasti Šumava, je součástí chráněných ekosystémů. Kulturně historické zdroje Území Šumavy rovněž disponuje bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit, které skýtají předpoklady pro rozvoj turistiky a tvorbu specifických produktů cestovního ruchu využívajících historický a kulturní potenciál regionu. Na území NP Šumava se nachází řada drobnějších historických STDS Regionu NP Šumava 20

21 památek, z nich velká část leží na několika větvích tzv. Zlaté solné stezky (Ve středověku patřila Zlatá stezka mezi nejdůležitější obchodní cesty ve střední Evropě. Spojovala Čechy s Rakouskem a hlavním artiklem po ní dopravovaným byla sůl dopravovaná z oblasti Solnohradska do Čech.). Jde například o zříceniny hradů Kunžvart a Stožec, v terénu dochované prvky a archeologické lokality související se průběhem stezky, pamětní kříže, boží muka, památné kameny, a další. Další architektonické památky se nacházejí v historických sídlech na území nebo v těsném sousedství Parku, např. v Hartmanicích (synagoga), Kašperských Horách (historické jádro města, hrad Kašperk), v Čachrově (gotická tvrz), Železné Rudě (barokní zámek), a dalších. V území se hojně nacházejí i sakrálních objekty (kostely, hřbitovy), a rovněž pozůstatky po sídlech zaniklých v období po 2. světové válce, které přispívají k jedinečnému charakteru šumavské krajiny. Významným fenoménem Šumavy jsou technické památky. Za nejvýznamnější lze považovat především historické plavební kanály, sloužící v minulosti pro splavování vytěženého dřeva. Jde především o Schwarzenberský kanál postavený v letech a Celkem kanál měří cca 50 km a propojením jednoho z přítoků Studené Vltavy (začíná na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 metrů) s rakouskou řeku Große Mühl, která je přítok Dunaje tak kanál propojuje úmoří Severního a Černého moře. V blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m. Rozsahem menším je Vchynicko-Tetovský kanál (Začátek kanálu se nachází u Hradlového mostu při silnici mezi Antýglem a Modravou, konec je prakticky na vtoku Sekerského potoka do Křemelné. Celková délka kanálu je cca 14,4 km). K dalším technickým památkám patří např. elektrárna Čeňkova pila, hradlový most na Vydře (Rechle), a v území dochované historické budovy a zařízení hamrů, hutí a dalších technických objektů. Cenou součástí krajiny jsou rovněž dochované příklady vesnické architektury. Zajímavostí je například typ tzv. volarský (alpský) dům, jenž se v rámci celé České republiky objevuje pouze na malém území v okolí obce Volary. Specifickým typem je i tzv. kralovácký statek (dvorec) reprezentující svébytný typ horské zemědělské usedlosti (např. Antýgl). Důležitou součástí historické tradice regionu jsou i drobné (především archeologické) památky spojené s těžbou a hutnictvím kovů a rovněž památky dokládající řemeslnou tradici (sklářství a dřevařství). Hornická tradice je připomínána např. v Kašperských Horách expozicí zaměřenou na těžbu a zpracování zlata. V okolí města se dosud dochovalo velké množství středověkých důlních děl. Relativně málo hmotných památek dokumentuje slavnou 600letou historii sklářství na území Šumavy. Sklárny, jichž bylo např. na Šumavě doloženo více než 160, postupně zanikly; v současné době z této tradice zbyla již jen brusírna skla v Anníně (mimo území NP) a několik malých dílen. Památkou na dobu sklářů zůstalo jen slovo Hutě v řadě místních jmen. Živá sklářská tradice se udržela v sousedním Bavorsku, kde některé hutě nabízejí turistům možnost bezplatně zhlédnout umění místních sklářů. STDS Regionu NP Šumava 21

22 Z hlediska cestovního ruchu je důležité, že řada významných kulturněhistorických památek se nachází v zázemí Národního parku a z hlediska regionální organizace cestovního ruchu tak území Národního parku představuje pouze menší část funkčního regionu cestovního ruchu Šumava. V širším zázemí Parku jsou velmi přitažlivá především historicky významná města s rozsáhlými soubory památkových objektů se zachovalou architektonickou a urbanistickou strukturou historických center měst. Dominantní význam mají města Prachatice, Volary, Kašperské Hory, Sušice, Klatovy a Horažďovice. Četné zastoupení mají hrady, zámky, tvrze i jejich zříceniny (nejvýznamnější jsou např. Rabí, Prácheň, Švihov, Klenová, Velhartice, Chudenice, Vimperk, Kratochvíle, Dívčí Kámen, Rožmberk, Vítkův Hrádek), muzea a skanzeny (jako např. Železná Ruda, Klatovy, Chanovice, Hartmanice, Sušice, Kašperské Hory, Prachatice, Vimperk, Lenora, Husinec, Netolice, Horní Planá, Vyšší Brod, Horažďovice) a významné církevní stavby (velké množství kostelů, kaplí, významné křížové cesty se zastaveními a známá poutní místa, proslavené klášterní objekty Zlatá Koruna, Vyšší Brod a další). Unikátní nabídkou historických a kulturních památek oplývá město Český Krumlov zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, které představuje kulturní destinaci mezinárodního významu. Socioekonomické zdroje Specifika regionu NP Šumava do značné míry vyplývají z historického vývoje, jehož kontinuita byla zásadně ovlivněna odsunem většiny obyvatelstva a faktickou izolací velké části území v době existence tzv. železné opony v letech 1946(1948) Území bylo částečně přeměněno ve vojensky spravovaný střežený prostor, a jako celek se proměnilo v hospodářskou periferii s většinou průvodních znaků periferních oblastí (nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva, nedostatek pracovních míst mimo armádu či lesnictví, špatná infrastruktura, zánik či podstatné oslabení cestovního ruchu aj.). Ve struktuře ploch se tyto změny projevily výraznou akcelerací trendů směřujících k poklesu rozlohy orné půdy, omezení trvalých travních porostů, nárůst lesních a jiných ploch, zánik sídel a části zastavěných ploch apod.). Změna společenské situace po roce 1989 znamenala odstranění politicky motivované izolace území a otevřela možnosti rozvoje. Vznikem národního parku s vysokým stupněm ochrany přírody v roce 1991, ale zároveň došlo ke kodifikaci nové funkce tohoto území, která do značné míry omezuje možnosti navázat v plném rozsahu na tradiční aktivity zajišťující v minulosti ekonomickou a sociální stabilitu území. Souběhem působení širších společensko-ekonomických změn (ekonomická transformace, globalizační tlaky, ad.) s požadavky a omezeními ze strany ochrany přírody tak došlo k významnému omezení potenciálu pro dřevozpracující a navazující odvětví. Zároveň nemohl být zcela využit ani potenciál sektoru rekreace a cestovního ruchu v rozsahu, který existoval před 2. světovou válkou. Rovněž i zde přitom nejde pouze o vliv omezení NP, ale o složitější komplex důvodů bránících jednoduše navázat na dříve existující situaci (změna sociálně ekonomických podmínek Česka i sousedních zemí, ztráta ubytovacích STDS Regionu NP Šumava 22

23 kapacit a celých sídel, ztráta tradiční kulturní krajiny, totální výměna obyvatelstva v území aj.). Dlouhodobý demografický trend regionu je charakterizován populačním poklesem. Zásadní zlom ve vývoji obyvatelstva a osídlení přišel s 2. světovou válkou a s následným odsunem obyvatel německé národnosti. Při sčítání obyvatelstva v roce 1950 bylo zaregistrováno pouze 34,5% stavu z roku U některých obcí došlo dokonce k poklesu pod 20% stavu z roku 1930, nejdramatičtěji u Nových Hutí z 1406 na 95 obyvatel a Strážného z 2182 na 245 obyvatel. Negativní dopady pro další vývoj regionu mělo nejen výrazné snížení počtu obyvatel, ale i nárazový charakter dosídlení, při kterém se vytvořila specifická demografická, sociální a ekonomická struktura obyvatelstva. I po roce 1950 dochází v celém regionu k dalšímu pozvolnému poklesu počtu obyvatel, způsobeném migračním odlivem z ekonomicky neatraktivního periferního pohraničního území. Teprve v průběhu osmdesátých let dochází k určité stabilizaci a posléze k nepatrnému nárůstu počtu obyvatel. Ten lze přičíst v první polovině devadesátých let efektu pádu železné opony a v průběhu celého období pro roce 1989 příchodu zahraničních migrantů (Vietnamci, Ukrajinci). NP Šumava úplně či částečně zasahuje na území 22 obcí, v nichž žije cca 17 tisíc obyvatel, z toho cca 1000 obyvatel uvnitř hranic národního parku. V posledních deseti letech počet trvale bydlících obyvatel spíše stagnuje. Z obcí ležících zcela uvnitř národního parku pouze Stožec a Srní vykazují snižující se počet obyvatel. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenala obec Strážný a Horská Kvilda, největší pokles Srní, Nicov a Nové Hutě. Ke dni má Správa NP a CHKO Šumava 339 zaměstnanců, z toho 59% zaměstnanců bydlí v obcích na území NP Šumava. Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel obcí NP Šumava Obec Počet obyvatel k Počet obyvatel k Relativní pokles/ nárůst Trend 1 Borová Lada , Čachrov , Hartmanice , Horní Planá , Horní Vltavice , Horská Kvilda ,5 7 7 Kašperské Hory , Kvilda , Lenora , Modrava , Nicov , Nová Pec , Nové Hutě ,79 0 Počet zaměstnanců Správy NP k STDS Regionu NP Šumava 23

24 14 Prášily , Rejštejn , Srní , Stachy , Stožec , Strážný , Volary , Železná Ruda , Želnava ,98 2 Celkem , Pramen: Plán péče NP Šumava - rozbory, pracovní verze květen Upraveno dle ČSÚ - rok 2001: Sčítání lidu, domů a bytů, rok 2009: počet obyvatel kalkulován po promítnutí územních změn na základě demografické bilance narozených, zemřelých a migrace Dopravní obslužnost regionu NP je problematická. V období transformace po roce 1990 došlo k nárůstu využívání individuální dopravy na úkor veřejné hromadné, a to jak při zajištění cest obyvatel regionu, tak cest turistických. K největšímu nárůstu intenzit silniční dopravy došlo v okolí Železné Rudy (mj. přeshraniční cestovní ruch) a v oblasti NP přiléhající k silně turisticky využívané oblasti v okolí Lipenské přehradní nádrže (mohutná výstavba nových rekreačních komplexů a letních bytů, rozvoj lyžařského střediska Kramolín). Na území parku byla v uplynulých letech otevřena řada hraničních přechodů pro pěší a cyklisty. Existující řídká silniční síť je s ohledem na potřeby ochrany přírody částečně uzavřena pro individuální automobilovou dopravu: Cesty mezi státní hranicí a komunikací probíhající podélně územím NP v ose Železná Ruda Prášily Srní Kvilda Horní Vltavice jsou pro automobilisty uzavřeny. Vybavenost sídel v NP službami a technickou infrastrukturou odpovídá periferní poloze a demograficky a sociálně obtížné situaci regionu. Klesá počet škol, respektive jejich naplněnost, zhoršuje se dostupnost zdravotní péče a náklady samospráv na zajištění těchto elementárních služeb rostou. Dlouhodobým problémem regionu je zajištění pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Útlum průmyslu a intenzivního lesnictví znamená výrazné omezení nabídky práce a významná část obyvatel tak je nucena za prací dojíždět na větší vzdálenost. Hlavní proudy vyjižďky za prací směřují do center pracovních mikroregionů, která leží mimo sledovanou oblast. Jedná se o Č. Krumlov, Prachatice, Vimperk, Sušici a Klatovy. V rámci regionu Šumava představují subcentra pracovní dojížďky Železná Ruda a Strážný, u většiny obcí regionu ovšem převládá záporné dojížďkové saldo. Z poloviny obcí vyjíždí za prací více než 50% jejich ekonomicky aktivního obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti v regionu vykazuje velmi vysokou sezónní proměnlivost. Sezónní proměnlivost je několikanásobně vyšší ve srovnání s proměnlivostí na úrovni celé ČR. Sezónní zaměstnávání je často provázeno tzv. podzaměstnaností. Jevem, kdy část obyvatelstva nepatří mezi klasické nezaměstnané, neboť chtějí pracovat více, než jim umožňuje místní poptávka po práci. Oba fenomény bývají spojeny s relativně nízkým STDS Regionu NP Šumava 24

25 příjmem těch domácností, jejichž členové jsou jimi postiženi. Sezónní zaměstnávání je důsledkem specifické struktury místní ekonomiky. Velká část sezónního zaměstnávání připadá na lesnictví a cestovní ruch. Lze předpokládat, že většina sezónních pracovních míst představuje místa pro pracovní sílu s nízkou nebo žádnou kvalifikací. STDS Regionu NP Šumava 25

26 4. TURISMUS 4.1. Analýza nabídky V širším vymezení nabízí turistický region Šumava řadu forem turistiky v letní i zimní sezóně i v mimosezónách. Jsou zde možnosti pro aktivní pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, vodní turistiku i turistiku zaměřenou na poznávání historických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování letních i zimních sportů pro různé výkonnostní kategorie, rozvinuté jsou i možnosti pro rybolov, myslivost a další sportovní aktivity. S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky v šumavském podhůří. Ve městech a hotelových komplexech vzniká postupně zázemí pro rozvoj kongresové turistiky. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Na úžeji vymezeném území vlastního NP jsou na straně nabídky podmínky zejména pro následující formy cestovního ruchu: Pěší turistika V roce 2009 bylo na území NP 526 km standardních značených turistických tras a 17 naučných stezek. Doprovodná infrastruktura pro pěší turistiku se průběžně zkvalitňuje, v terénu se osazují informační tabule a další prvky značení. K dispozici jsou odpočívadla (129 objektů), přístřešky (17), vyhlídky (13) vyhlídkové věže (2). Turistické trasy plynule navazují na území mimo NP a celková délka značených cest pro turisty v Šumavském regionu tak přesahuje 2500 km. V posledních 10 letech bylo rovněž zřízeno 17 přechodových míst na státní hranici k lepší prostupnosti území pro pěší. Novinkou jsou i nouzová nocoviště (6 objektů) zřizovaná především na páteřní turistické trase, vedené v blízkosti státní hranice od Nové Pece až po Železnou Rudu. Cykloturistika Cykloturistika zaznamenala v uplynulých letech bouřlivý rozvoj, včetně rozšiřování infrastruktury cyklotras. V současné době je na území NP 456 km značených cyklotras přičemž dalších cca 2000 km značených cyklotras a cyklostezek navazuje v širším zázemí Šumavy. Došlo také ke zkvalitnění doprovodné infrastruktury (odpočívadla, informační tabule, ), přetrvávajícím problémem je však omezená možnost oddělení cyklistů od ostatních uživatelů cest. Vzrůstá riziko vzájemné kolize cyklistů, pěších a někdy i aut na některých cyklotrasách a stezkách pro chodce a cyklisty. Postupně se buduje páteřní cyklostezka propojující severozápadní a jihovýchodní části regionu, v současnosti jsou dokončeny dílčí úseky této trasy (cyklotrasa č. 33), přičemž v nejproblematičtějších lokalitách jsou cyklisté nuceni pro přesun využívat stávající motoristické komunikace. STDS Regionu NP Šumava 26

27 Lyžařská turistika Šumava nabízí vynikající podmínky především pro běžecké lyžování, které je obecně považováno za prioritní zimní sportovní aktivitu. Síť značených tras pro lyžaře dosahuje 465 km, z toho 390 km je udržovaných. Běžecké trasy využívají především existujících cyklotras a rovněž upraveného terénu bývalé železné opony. Kromě toho jsou v širším zázemí k dispozici i sportovní okruhy a závodní tratě. Nejvýznamnější sportovní akcí propagující běžecké lyžování na Šumavě je Šumavský skimaraton, který se koná každoročně v únoru. Složitější je situace v oblasti sjezdového lyžování (a snowboardingu). I přesto, že Šumava vzhledem k relativně nízké nadmořské výšce a charakteru reliéfu nemá takový potenciál jako jiná evropská (alpská) zimní centra, má svou klientelu, která se na Šumavu vrací právě kvůli možnosti sjezdového lyžování rodinného typu. Většina lanovek, vleků a sjezdovek je soustředěna do 3 hlavních šumavských lyžařských středisek: Železná Ruda- Špičák, Zadov-Churáňov a Lipno-Kramolín, z nichž první dvě se nacházejí v blízkosti hranice vně Národního parku, třetí pak již mimo bezprostřední blízkost Parku. I přes průběžnou modernizaci a posilování služeb však tato střediska nedosahují konkurenceschopnosti v porovnání s alpským standardem. Možnosti dalšího rozvoje sjezdových středisek v regionu, zejména na území NP značně omezují zájmy ochrany přírody. Totéž platí i pro budování případných nových lyžařských areálů. Otázka možnosti rozvoje sjezdového lyžování je dlouhodobým předmětem veřejné debaty. Vodní turistika Vodní turistika (kanoistika) představuje v ČR populární aktivitu, pro niž turistický region Šumavy tradičně nabízí dobré podmínky v podobě cca 200 km splavných toků řek Vltava, Otava, Úhlava a Blanice. V samotném NP Šumava jsou vodácky využívány zejména Vltava (42 km) a Otava (5 km) a nově též 5 km dlouhý úsek na Vydře. S ohledem na zájmy ochrany přírody došlo v posledních letech k významnému zpřísnění režimu splouvání na středním úseku Vltavy (Soumarský Most Pěkná), což bylo částí veřejnosti hodnoceno negativně. Hipoturistika Turistika s využitím koní je na Šumavě zatím v počátcích, infrastruktura pro poskytování služeb v souvislosti s jízdou na koni se rozvíjí především ve venkovských partiích šumavského podhůří mimo území Parku. V současnosti existuje určitá základní síť úvazišť a výběhů, a registrovaných koňských stanic, kde je možné zapůjčení koně nebo přenocování koně s jezdcem. Na území NP zasahuje hipostezka na trase Nová Pec - Jelení Vrchy - Stožec - Lenora. Další rozvoj hipoturistiky je vítán jako vhodný doplněk k nabízeným aktivitám. Ubytování STDS Regionu NP Šumava 27

28 Přímo na území NP se nacházejí menší střediska letní a zimní rekreace s celkovou kapacitou do 1000 lůžek -Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, Nové Hutě, České Žleby-Stožec, Nová Pec, Horní Planá. Součástí nabídky je i 5 veřejných tábořišť. V těsné blízkosti území parku se nachází střediska s vyšším počtem lůžek, z nichž nejvýznamnější je Železná Ruda s kapacitou přes 4000 lůžek. Celkově však má turistický region Šumava podstatně rozsáhlejší ubytovací kapacitu díky přítomnosti městských center cestovního ruchu a intenzivně rozvíjených rekreačních oblastí (Lipensko) celková kapacita ubytovacích zařízení v oblasti tak přesahuje 25 tisíc lůžek všech kategorií. Kromě oficiálních ubytovacích zařízení jsou v území významně zastoupeny i objekty individuální rekreace (chaty, chalupy), které jsou často využívány nejen svými majiteli, ale i širší rodinou nebo přáteli, čímž se reálné počty v území ubytovaných návštěvníků mohou zvyšovat. Z tohoto pohledu je podstatné využití těchto kapacit, tedy vytíženost zařízení a obsazenost lůžek v průběhu roku. Obsazenost závisí na mnoha faktorech, z nichž lze uvést jako hlavní jak lokalizační faktory (atraktivitu místa z hlediska možností celoročního využití a jeho vybavenost infrastrukturou a službami), tak samotnou úroveň a kvalitu nabídky jednotlivých zařízení. Významná úloha samozřejmě přísluší i schopnosti provádět efektivní marketing. Ve skutečnosti existují mezi jednotlivými lokalitami a zařízeními velké rozdíly. Zatímco obsazenost lůžek a vytíženost zařízení v prostoru Železné Rudy, Zadova-Churáňova či centrální Šumavy překračuje v průměru 50% ( dnů v roce), na Lipensku nebo v řadě obcí situovaných na hranici Parku se pohybuje v průměru okolo 25% 3. V současné době již v některých oblastech nabídka ubytování i v hlavních sezónách převyšuje poptávku. Na druhou stranu lze konstatovat, že nabídka turistických aktivit v regionu se v současné době stále markantně omezuje na dvě hlavní sezónní období (letní a zimní sezóna), přičemž adekvátní nabídka pro mimosezónní období, kupříkladu v podobě infrastruktury pro špatné počasí, ale také ve formě tzv. měkkých aktivit je doposud jen slabě rozvinuta. Nerovnováha mezi nabídkou ubytovacích kapacit a ostatním potenciálem pro realizaci cestovního ruchu je tak v mimosezónním období značná. Informační střediska Správa NP Šumava provozuje síť informačních středisek, která je průběžně rozvíjena. V současné době je jich v provozu 13. Kromě základních informací pro návštěvníky mají tato střediska i proměnlivý populárně naučný program, realizovaný formou výstav a dlouhodobých tematických expozic, přednášek a dalších veřejných akcí. V území působí rovněž další informační centra, provozovaná obcemi a dalšími subjekty. V řadě případů jsou informační centra provozována ve spolupráci se Správou NP. 3 Cestovní ruch na Šumavě - Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu, Akční program, 2007 STDS Regionu NP Šumava 28

29 4.2. Analýza poptávky Turistický region Šumava je v posledních letech nejčastěji vyhledávanou turistickou oblastí České republiky. Region navštěvují lidé po celý rok, nicméně výrazně převládá zájem o letní a zimní sezónu. Zatímco na začátku 2. poloviny 20. století Šumava fungovala převážně jen jako zdroj přírodních zásob (dřevo, rašelina, zemědělské produkty), od 60. let získává stále větší rekreační význam (mimo hraničního pásma a vojenských újezdů). Mnoho objektů změnilo svoji původní funkci na funkci rekreační. V posledních letech (po roce 1989 a po zpřístupnění hraničního pásma) došlo k obrovskému nárůstu rekreačního využití území. Vývoj návštěvnosti v období dokladuje následující tabulka. Odhady počtu návštěvníků se stanovují na základě monitoringu počtu návštěvníků na určitých významných bodech. V roce 2006 se zastavil nárůst návštěvníků a v posledních třech letech počet návštěvníků ubývá či stagnuje. Tabulka 3: Vývoj návštěvnosti území NP v letech (odhad) Rok Počet návštěvních dnů NP v tis. Rok Zdroj: Plán péče NP Šumava rozbory, pracovní verze květen 2010 Počet návštěvních dnů NP v tis. Sledované lokality v Národním parku Šumava v roce 2008 navštívilo téměř 770 tisíc turistů. Nejnavštěvovanější lokalitou Šumavy byla Jezerní slať, kterou vidělo přes 109 tisíc osob, následuje Modrava s téměř 72 tisíci a Vltavská cesta s 65 tisíci turistů. V roce 2009 se na první místo se dostala Modrava (s více než 129 tis.), před Jezerní slatí (104 tis.) a Prameny Bučina (102 tis.). Viz Přílohy. Dle výsledků statistického šetření mezi návštěvníky NP Šumava v roce 2008 (Správa NP Šumava, 2009) 4 do oblasti Šumavy přicházejí v naprosté většině tuzemští turisté, ze zahraničních převládají Němci a Holanďané. Z tuzemských turistů jsou to převážně lidé z Českobudějovicka a Plzeňska. Pro většinu z nich je pobyt na Šumavě spojen s dovolenou nebo prázdninami. Mezi motivy k návštěvě v první řadě dominuje pobyt v krásné a zachovalé přírodě, následuje objevování dříve zakázaných a nepřístupných míst, ale i hledání klidu a pohody. U turistů, jejichž věk je v rozmezí od 26 do 49 let, je převažujícím důvodem návštěvy Šumavy sport a relaxace, ale také návrat na místa, odkud pocházeli rodinní příslušníci. Nejčastějším dopravním 4 STDS Regionu NP Šumava 29

30 prostředkem, který lidé pro návštěvu Šumavy zvolí, je automobil, dalším pak autobus, vlak a kolo. Hlavní letní aktivitou návštěvníků je především cykloturistika. Následuje pěší turistika, vodní sporty a koupání, poznávací turistika a další aktivní sporty. V zimě pak lyžování, zimní sporty, pěší turistika a wellness. Tyto závěry do značné míry potvrzují výsledky monitoringu návštěvníků turistického regionu Šumava zpracovávaných agenturou CzechTourism (2008) 5. Důležité je zejména zjištění, že velká část návštěvníků jak v zimní tak v letní sezóně tráví v regionu pouze 1-2 dny přičemž zároveň významná část návštěvníků indikovala relativně nízkou úroveň vydaných finančních prostředků. Výzkum spokojenosti pak indikuje, přes celkově velmi pozitivní hodnocení, dílčí výhrady k cenové úrovni služeb, přičemž zároveň byla do jisté míry kriticky hodnocena úroveň infrastruktury pro motoristy, rozsah možností nákupu, a obecně nabídka možností vyžití a programů pro volný čas. Větší podíl kritických hodnocení se konsistentně projevoval v hodnoceních zimní sezóny. Přehledné výsledky šetření jsou v grafické formě obsaženy v Přílohách. Do Informačních středisek Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava - Idiny Pily, Rokyty, Březníku, Kvildy, Poledníku, Kašperských Hor, Alžbětína, Svinné Lady, Českých Žlebů, Stožce a do Muzea ve Vimperku - zavítalo v roce 2008 skoro 205 tisíc turistů Aktivity a projekty udržitelného turismu Aktivity a produkty udržitelného turismu jsou intenzivněji rozvíjeny zejména z iniciativy Správy Národního parku. Těžištěm činnosti je zejména vzdělávací a propagační činnost ve vztahu k návštěvnické veřejnosti a místním obyvatelům. Základní infrastrukturou je přitom síť informačních středisek (IS), kterých je v současné době 13. Jejich náplní je nejen poskytování standardních turistických informací a služeb, ale rovněž vzdělávací a průvodcovská činnost, příprava výstav a výukových programů pro mládež i dospělé, organizace společenských akcí zaměřených na tématiku ochrany území Parku aj. Vaše Šumava Každoročně je připravován program akcí pro veřejnost zahrnující výstavy, přednášky, organizované vycházky s výkladem, exkurze a další aktivity strukturované do tematických bloků. V současné době je těžiště aktivit soustředěno do pěti hlavních tematických projektově rozvíjených bloků: Šumavská řeka (cílem projektu je ukázat široké veřejnosti jedinečnost šumavských řek a v nich žijících chráněných živočichů). 5 STDS Regionu NP Šumava 30

31 Šumavský domov (program zaměřený na informovanost obyvatel regionu o dění na území Parku, probuzení zájmu veřejnosti o poslání národního parku a záchranu krajinného rázu Šumavy) Zelená Šumava (program zaměřený na ochranu a poznávání přírodních procesů šumavských lesů) Horská smrčina (program cílený na problematiku poškození a obnovy horských smrkových lesů) Zoologický program (pozorování a poznávání zvířat v přírodě) Zoologický program Posledně jmenovaný Zoologický program představuje zcela novou environmentálně orientovanou atraktivitu, založenou na skutečnosti, že NP Šumava je evropsky významným domovem několika velkých druhů savců, např. rysa, jelena, losa i řady ohrožených druhů ptáků (tetřev, datlík, čáp černý, tetřívek). Smyslem projektu je vybudování nových zájmových cílů pro veřejnost, které se zabývají odbornou environmentální výchovou zaměřenou na divoká zvířata, ryby a jejich existenci v člověkem ovlivněné krajině. Současně bude projekt prezentovat i problematiku možných energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů spojených s technickým řešením a vybaveností objektů. Projekt počítá s postupným zřízením specializovaných návštěvnických center s expozicemi i výběhy pro živá zvířata. Součástí infrastruktury bude rovněž stanice pro handicapovaná zvířata a soví voliéry v prostoru bývalého lomu na Borové Ladě. V současné době jsou vytipovány jednotlivé lokality, které prošly velmi širokým výběrem se zohledněním značného počtu nezbytných aspektů (vlastnictví pozemků, existence energie, dostatek vodních zdrojů, vhodnost biotopu pro jednotlivé druhy zvířat, reliéf terénu, návaznost na místní infrastrukturu, návaznost na dopravní obslužnost, zónace apod.). Na tuto první etapu bude navazovat usazení jednotlivých staveb do terénu s přihlédnutím k jeho reliéfu. Stěžejní aktivitou programu je pozorování zvířat ve volné přírodě, k jehož usnadnění budou vybudována pozorovací místa a další technické zázemí, které eliminuje volné vstupy do klidových lokalit a současně poskytne běžným návštěvníkům větší jistotu setkání se zvířaty. STDS Regionu NP Šumava 31

32 Obrázek 7: Vytipované lokality pro Návštěvnická centra Zoologického programu Školení průvodců Významným projektem udržitelného turismu je Školení průvodců Šumavou. Tento program zahájený v roce 2006 v rámci rozsáhlého mezinárodního projektu "Šetrný turismus - šance pro biosférickou rezervaci Šumava" je zaměřen na vytvoření fungující sítě průvodců po celé Šumava, které by bylo možno oslovit a samozřejmě také objednat jako místa znalého průvodce po příjezdu do regionu. S průvodcem do divočiny Specifickým produktem je program výprav za poznáním Šumavské divočiny. Jde o návštěvu území v Národním parku Šumava, které dodnes zůstaly domovem velkých zvířat, která odjinud byla lidskou civilizací již vytlačena. Vyskytuje se zde volně rys, tetřev, jelení zvěř, tetřívek a mnoho dalších vzácných živočichů a samozřejmě i rostlin. Výpravy směřují do I. zóny, kde je vstup omezen jen na řídkou síť značených stezek anebo se zde trasy vůbec nevyskytují (celkem tvoří pouze 13% území národního parku přísně chráněné I. zóny). Pro realizaci výprav za šumavskou divočinou bylo nutné získat výjimku ze základních ochranných předpisů, která ovšem přesně stanovuje podmínky vstupu, včetně termínů, průběhu tras a počtu osob ve skupině. STDS Regionu NP Šumava 32

33 Všichni Průvodci divočinou jsou místní lidé, kteří absolvovali speciální kurz pořádaný Správou NP a CHKO Šumava. Celkem zatím proběhla tři jednoroční kola školení a to v letech Z nich se doposud průvodcem divočinou" stalo osm osob. Obrázek 8: Lokality zpřístupňované v rámci programu S průvodcem do divočiny Připraveny jsou vycházky do pěti oblastí po celkem sedmi různých trasách, a to: do hlubokého kaňonu řeky Křemelné, do člověkem opuštěného Vltavského luhu, na nejvyšší vrcholky Šumavy porostlé doposud původními pralesy na Trojmezné a na Smrčině a domov tetřeva nalezneme na Modravských pláních. Zelené autobusy Významný projekt zaměřený na udržitelnou dopravní obsluhu regionu představuje zřízení sezónních pravidelných autobusových linek na páteřních komunikacích procházejících územím Národního parku. Projekt v různém rozsahu funguje již 15 let a od počátku byl budován mj. i s ohledem na návaznost na systém veřejné dopravy na bavorské straně hranice. V současné době je projekt spolufinancován rovněž ze zdrojů Evropského STDS Regionu NP Šumava 33

34 fondu pro regionální rozvoj (Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko) díky čemuž mohl být významně rozšířen. Autobusy, jejichž účelem je odlehčit území od zátěže automobilovou dopravou jsou v provozu od 30. května do 30. září. Zelené autobusy, jezdí na celkem šesti trasách: Kvilda - Špičák, Horská Kvilda-Kvilda- Kvilda/Bučina, Sušice-Kvilda, Kaplice pod Boubínem/Lenora-Zátoň-Kvilda, Nová Pec-Jelení Vrchy a Kvilda Churáňov. Hlavní zelená trasa Špičák - Kvilda je páteřní a navazuje na další standardní autobusové i železniční linky. Z celkem deseti zelených autobusů je šest vozů vybaveno motory se standardem EURO 3 a čtyři vozy mají motory EURO 4, které splňují přísné emisní normy. Součástí výbavy jsou přívěsy na jízdní kola. Během sezóny zelené autobusy najezdí celkem asi 100 tisíc kilometrů. Zaparkuj a jdi dál Program orientovaný na udržitelný management dopravy na Šumavě, nabízí možnost ponechat automobil na malém parkovišti a odtud, blíže k šumavské přírodě", vyrazit na pěší, cyklo, či lyžařský výlet do okolí. Je-li v místě zastávka Zelených autobusů", lze zde odstavit automobil a využít autobusové dopravy k dosažení vzdálenějších cílů a následně k návratu zpět. Na každém tomto malém parkovišti je k dispozici mapka blízkého okolí s nabídkou možné vycházky po okolí a zajímavostí, která je možno navštívit. Malá parkoviště se svojí omezenou kapacitou pouze doplňují základní parkovací plochy v obcích, které řeší hlavní nabídku parkování na území Národního parku Šumava. Dostupná Šumava Projekt určený pro méně mobilní občany, osoby v důchodovém věku, a hendikepované občany zahrnuje celodenní autobusové výlety s průvodcem. Program je koncipován jako pravidelná speciální autobusová linka s nástupními místy mimo NP směřující do centrálních částí Parku. Nouzová nocoviště přenocuj a jdi dál Nouzová nocoviště nabízejí pomoc turistům, kteří prochází Šumavu především po páteřní, červené turisticky značené trase, vedené v blízkosti státní hranice od Nové Pece až po Železnou Rudu. Vymezený ohraničený prostor je určen pro legální nouzové přespání na území Národního parku Šumava za předem stanovených podmínek. STDS Regionu NP Šumava 34

35 4.4. SWOT analýza turismu Silné stránky: Přírodní a krajinná atraktivita celého regionu Zelené střechy Evropy - přírodní bohatství evropského významu (lesy, flora, fauna, mokřady, ad.) Specifický krajinný ráz s množstvím památek Dobrá vybavenost území pro aktivní turistiku - síť stezek pro pěší a značených cyklotras (včetně přeshraničních) Vynikající potenciál pro lyžařskou turistiku - atraktivní síť lyžařských běžeckých stop s fungujícím systémem údržby Možnost provozování sjezdového lyžování v místních centrech Atraktivní vodní toky pro vodáctví Vybavenost území sítí informačních center Dostatečná ubytovací kapacita (co do celkového objemu) Dostatečně hustá silniční síť Letní autobusová doprava v centrální části Šumavy Spolupráce se sousedními zahraničními regiony Vybudovaná reputace Šumavy jako tradiční turistické destinace s vysokým podílem návštěvníků, kteří přijíždějí opakovaně Slabé stránky: Konflikty s ochranou přírody, dlouhodobě odlišné pohledy na způsob využívání území v regionu Klimatické podmínky v kombinaci s potřebami ochrany přírody limitují využití některých stěžejních atraktivit (splouvání Vltavy, rozvoj sjezdového lyžování) Velký podíl návštěvníků s krátkou dobou setrvání 1-2 dny a relativně nízkými výdaji Nedostatek nabídek produktů cestovního ruchu pro mimosezónní období a špatné počasí a pro specifické cílové skupiny (rodiny s dětmi, seniory, ad.) Nedořešený systém managementu a údržby cyklotras Nedostatek parkovacích míst o víkendech a v hlavní sezóně Malé zapojení soukromého sektoru do managementu a údržby lyžařských tras Nedostatek udržovaných tras pro pěší v zimě Pokračování trendu nárůstu cen ubytování i stravování, která nesouvisí se zvýšením kvality Málo rozvinutý systém certifikace služeb Malá nabídka zemědělských a řemeslných produktů z regionu, a nedostatečná provázanost místních producentů s poskytovateli služeb cestovního ruchu. Nedostatek kvalifikovaného personálu a pracovních sil v cestovním ruchu Nedostatečná spolupráce jednotlivých poskytovatelů služeb a dalších subjektů cestovního ruchu, Nevyhovující stav některých, zejména vedlejších komunikací (stav, kapacita) a jejich problematická zimní údržba Odpuzující vzhled tržišť na hraničních přechodech a podél hlavních příjezdových komunikací ze zahraničí a související výskyt sociálně patologických jevů (prostituce, vandalismus, ad.) STDS Regionu NP Šumava 35

36 Složitost správního členění území Příležitosti: Rozvoj značky regionu jako přírodní a krajinářsky jedinečné oblasti mezinárodního významu (participací v mezinárodních programech Rozvoj šetrného turismu s nabídkou specifických produktů podporujících informovanost o smyslu NP a ochraně přírody Rozvoj produktů šetrného turismu orientovaných na specifické cílové skupiny a netradiční zážitky Využití průvodcovství v komplexní regionální nabídce ( produktové balíčky ) Využití památek a uměleckých řemesel v rámci návštěvnických programů a turistických produktů k obohacení turistické nabídky Rozvoj efektivní koordinace na regionální úrovni funkce destinačního managementu Zainteresování soukromé sféry na systému údržby lyžařských stop Efektivnější využití možností přeshraniční spolupráce Podpora kvalitních služeb formou jejich certifikace a cílené propagace Zkvalitnění prezentace Šumavy a důsledné využívání všech moderních e-marketingových postupů a zlepšení nabídky cizojazyčných informací Rozvoj nabídky uživatelsky atraktivního kombinovaného systému veřejné dopravy Hrozby: Nebezpečí poškození přírody a krajiny neuváženými investičními akcemi Stupňování konfliktu mezi ochranou přírody a zastánci omezení rozsahu ochrany území Poškození přírody atraktivních lokalit nadměrnou návštěvností (sešlap, rušení živočichů) Znehodnocení turistického zážitku v důsledku nadměrného počtu návštěvníků území Konkurence dalších regionů cestovního ruchu Nedostatek finančních prostředků na údržbu kulturních památek, případně jejich znehodnocení nevhodným využitím Neochota ke spolupráci jednotlivých aktérů cestovního ruchu Klimatická změna omezující tradiční turistické aktivity (snížení vodnatosti řek, úbytek sněhové pokrývky) 4.5. Dopady turismu Turistické aktivity mají jak pozitivní tak i negativní vlivy a to jak na samotnou přírodu Národního parku tak i na sociální a ekonomickou dimenzi rozvoje území. Environmentální aspekty: Mezi typické negativní vlivy turismu patří zejména následující: Rozvoj infrastruktury a urbanizace na úkor existujících biotopů a krajinného rázu STDS Regionu NP Šumava 36

37 Vysoká hustota návštěvníků v přírodně citlivých lokalitách může způsobovat rušení živočichů, případně poškození území erozí a sešlapem Zátěž hlukem a zplodinami z motorové dopravy Mezi další negativní projevy turismu patří nebezpečí požáru, zvýšená produkce odpadů ze zařízení cestovního ruchu, odhazování odpadků návštěvníky v terénu, apod. V současné době je předmětem zkoumání řada existujících i potenciálních konfliktů mezi aktivitami cestovního ruchu a ochranou přírody. Mezi nimi lze jmenovat např.: 1) Splouvání horního toku Vltavy negativní vliv splouvání je konstatován odbornými studiemi a posudky (mj. v rámci EIA). Splouvání Vltavy je umožňováno v omezeném režimu, další opatření jsou předmětem konzultací. 2) Rozvoj lyžařských areálů - Výstavba (záměry výstavby) lyžařských areálů a navazující aktivity jako je bikepark, lanovky, noční osvětlení (lokality v sousedství NP: Ž. Ruda, Kubova Huť Boubín). Mimořádně citlivá je v tomto směru zejména otázka plánů výstavby lanovky Smrčina Hraničník, která je jedním z největších investičních záměrů v oblasti cestovního ruchu v regionu. 3) Rozvoj liniových staveb (hluková zátěž a přechodová bariéra pro živočichy). Dlouhodobě zatěžující je existence hlavních mezinárodních silničních tahů (hlavní koridory Vimperk Strážný, Klatovy Železná Ruda). Problémem jsou i některé cyklostezky, které svým technickým provedením někdy dosahují parametrů silnic, přičemž někdy mohou procházet přes citlivé biotopy (např. Skelná a okolí). Problematické může být rovněž rozšířené existující silnice (např. Zadní Zvonková, silnice směr Svatý Tomáš, kde existuje riziko rušení tokaniště tetřívka). 4) Extenzivní rozvoj značených turistických tras v doposud klidových / jádrových územích (tlaky na Modrý sloup, přístup na Roklan a další), a vedení lyžařských tras v blízkosti tokanišť tetřívků (Horská Kvilda Jezerní slať, Nový Svět, Stráženská slať). 5) Rozvoj nových typů turistických aktivit: - hipostezky (tlaky na centrální území NP), kryté jízdárny (např. projekt Hraběcí Huť) - sněžné skútry a čtyřkolky - golfová hřiště (České Žleby) - budování in-linové dráhy mimo stávající komunikace (např. projekt Kvilda - H. Kvilda) 6) Pořádání masových akcí - lyže, kola (tyto se zatím daří regulovat, ale rostou tlaky na povolení nových tras v jádrových oblastech). STDS Regionu NP Šumava 37

38 7) Problematická regulace výstavby v obcích vede ke vzniku velkých ubytovacích kapacit, což spolu s výraznou sezónností návštěvností generuje problémy s odpady a parkováním. Příkladem je apartmánové bydlení (např. Borová Lada, Mechov u Srní, Nová Pec), a "velkoobjemové domy" viz H. Kvilda, které se vymykají regulaci a přispívají k navyšování ubytovacích kapacit. 8) Výstavba rekreačních objektů mimo intravilány obcí (např. Bučina a Knížecí Pláně) mimo vlivu na krajinný ráz způsobuje problémy s dopravní obslužností a vytváří tlak na zpřístupnění dalších lokalit pro individuální automobilovou dopravu. Rovněž další dosud nevyužívaná území jsou vystavena požadavkům na umožnění rekreační výstavby (např. na pravém břehu Lipna). 10) Ilegální vstupy do některých lokalit s citlivými druhy (Jezerní hora) Obrázek 9: Lokality kde dochází k negativnímu vlivu na životní prostředí v důsledku aktivit cestovního ruchu (1. část). Zdroj: Správa NPŠ STDS Regionu NP Šumava 38

39 Obrázek 10: Lokality kde dochází k negativnímu vlivu na životní prostředí v důsledku aktivit cestovního ruchu (2. část). Zdroj: Správa NPŠ Cestovní ruch má ovšem rovněž svoje pozitiva, spočívající zejména v edukativním efektu na návštěvníky chráněného území. Pobyt v přírodně cenném území má potenciálně velmi pozitivní vliv na posílení povědomí o potřebě ochrany šumavské přírody a ovlivňuje následné chování hostů v území. To samozřejmě za předpokladu, že je návštěvníkům poskytnuto vhodnou formou dostatek relevantních informací. Důležitým aspektem je rovněž možnost veřejné kontroly způsobu managementu chráněného území jeho návštěvníky. Socio-kulturní aspekty Hlavní negativní vlivy turismu na socio-kulturní prostředí: Příliv velkého počtu turistů, včetně celosezónně bydlících hostů může vést k narušení vazeb a soudržnosti komunit (zejména v důsledku nerovnoměrného rozložení nákladů a přínosů z cestovního ruchu mezi místní obyvatele). Zřizování ubytovacích kapacit a infrastruktury služeb může mít výrazný dopad na tradiční charakter obcí a v dílčích případech STDS Regionu NP Šumava 39

40 poškodit kulturní hodnotu jednotlivých objektů (např. nevhodnou rekonstrukcí). Příliv turistů v některých případech vede k rozvoji negativních fenoménů a sociálně patologických jevů prostituce, hazardní hry, stánkový prodej nezdaněného a padělaného zboží atd. V oblasti Šumavy jde zejména o okolí středisek u mezinárodních silnic (Železná Ruda a Strážný) Pozitivní vlivy turismu na sociální a kulturní prostředí: Mezi pozitivní vlivy turismu patří naopak posílení motivace k údržbě kulturních památek z důvodů snahy o jejich využitelnost v turismu a motivace k celkové péči o vzhled obce. Cestovní ruch rovněž generuje poptávku po obnově místních řemesel, tradic a zvyků využitelných v turismu a tím napomáhá jejich zachování. Cestovního ruchu též stimuluje zvýšení občanské aktivity v obcích, ať již z důvodu zájmu o ovlivnění managementu a plánování dalšího rozvoje ze strany občanů, nebo při zapojení obyvatel do přípravy a realizace kulturních a společenských akcí, pořádaných v rámci nabídky atraktivit cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu též stimuluje kvalitu poskytovaných služeb, včetně rozvoje jazykových dovedností místních lidí. Ekonomické aspekty Negativní vlivy turismu na ekonomické prostředí: Za negativní aspekty rozvoje cestovního ruchu lze považovat riziko přílišná dominance turistického sektoru oslabující odolnost místní ekonomiky pro případ výkyvů na trhu. Setrvávajícím problémem je výrazná sezónnost cestovního ruchu na Šumavě, která neumožňuje efektivní využití infrastruktury a alokaci investic. Sezonní charakter zaměstnání v CR neposkytuje místním obyvatelům jistotu celoročního existenčního zabezpečení. Řada sezónních míst je tak obsazována pracovními silami z vně regionu. Příliv turistů rovněž vytváří tlak na všeobecný růst cen i pro místní obyvatele, a to jak cen výrobků a služeb (včetně základních životních potřeb) tak například i cen bydlení. Pozitivní vlivy na ekonomické prostředí: Z pozitivních vlivů je možné jmenovat zejména vznik nových pracovních příležitostí v cestovním ruchu, a to jak nekvalifikovaných tak i kvalifikovaných pozic (např. průvodců, či zaměstnanců v managementu cestovního ruchu). Nezanedbatelným přínosem je rovněž budování infrastruktury a služeb, které jsou k dispozici i trvale bydlícím obyvatelům. Rozvoj turistického ruchu vytváří též podnikatelské a investiční příležitosti může zvyšovat hodnotu nemovitostí místních lidí. STDS Regionu NP Šumava 40

41 5. ÚNOSNOST ÚZEMÍ NP Šumava se svým relativně velmi dochovaným přírodním potenciálem je vystaven řadě typů zátěží vyplývajících z minulosti i současnosti. Zátěž spojená s cestovním ruchem je přitom pouze jedním z tlaků ohrožujících zachování tohoto potenciálu. Pro zachování charakteru území a cenných ekosystémů jsou kriticky důležité zejména následující okolnosti 6 : Lesní hospodaření zaměřené na produkci s sebou vedle nevhodné skladby lesních porostů, snížení druhové diverzity lesů a narušení věkové a prostorové výstavby lesa přineslo také výraznou fragmentaci zbytků přirozených lesních částí. Ekologickou nestabilitu lesních ekosystémů vyvolanou historickými příčinami dále prohlubují vlivy současné globální antropické zátěže (emise, klimatické změny). Takto narušené lesní porosty ztrácejí retenční schopnost a zesilují tak dopad srážkového deficitu. Změna ph půd v důsledku opadu jehličí ve smrkových monokulturách a imisní expozice vedoucí k úbytku humusu tento jev dále umocňuje. Aplikace postupů produkčního lesního hospodaření ohrožuje především poslední zbytky horských smrčin a způsobuje narušení genofondu a existenční ohrožení některých původních druhů či lokálních populací lesních dřevin. Rozhodujícím rizikovým faktorem způsobujícím velkoplošné rozpady antropicky pozměněných porostů s nepřirozeně zvýšeným zastoupením smrku je žír lýkožrouta smrkového a dalších doprovodných kůrovců v úzké vazbě na vítr, způsobující polomy. Negativní dopady mají aspekty výnosově orientovaného managementu lesů (nebo lesního hospodářství) ovlivňující zčásti velmi hodnotné lesní ekosystémy v majetku místních samospráv uvnitř území NP (Kašperské Hory, Volary) v důsledku současného systému nepostačujících finančních kompenzací ze státního rozpočtu. Neméně významné je také narušení vodního režimu krajiny snižováním hladiny podzemních vod v důsledku odvodnění. To bývá buď úmyslné v podobě melioračních příkopů a drenáže nebo neúmyslně například budováním cestní sítě. Vedle lesních a lučních společenstev odvodnění negativně ovlivňuje také rašeliniště. I když rašeliniště patří k nejlépe zachovaným ekosystémům, je jejich vodní režim často negativně ovlivněn právě melioračními zásahy, a lokálně se projevuje i vliv eutrofizace zejména v okolí údolních typů rašelinišť, což se týká i ekosystému odstavených říčních ramen. Luční ekosystémy byly v minulosti degradovány opuštěním tradičních zemědělských postupů (někde opuštění pozemků a jejich zarůstání, jinde naopak intenzifikace zemědělství). I v současnosti je zarůstání lučních porostů jedním z negativních jevů v území, dalším je naopak přílišná koncentrace pasoucích se zvířat, jejich zimoviště, napajedla apod. 6 Viz dále. Citováno dle návrhu Plánu péče NP Šumava, pracovní verze květen STDS Regionu NP Šumava 41

42 Společným jmenovatelem všech těchto negativ je nevhodný nebo žádný management lučních ekosystémů. Z hlediska cestovního ruchu představují riziko pro únosnost území následující okolnosti: Cestovní ruch, který se koncentruje v nejcennějších částech parku s sebou nese zvýšenou dopravní zátěž území. V posledních letech navíc posiluje trend využívání individuální automobilové dopravy namísto šetrnější hromadné dopravy autobusy. Tento jev s sebou mimo jiné nese potřebu zřizovat nové parkovací plochy. Intenzivní cykloturistika zvyšuje nároky na povrch cest a vytlačuje pěší turisty do méně dostupných a často přírodně zachovalejších lokalit. Se vstupem ČR do Schengenského prostoru v roce 2008 roste tlak na zřízení nových hraničních přechodů a zpřístupnění odlehlých částí území s nejcennějšími ekosystémy. Intenzivní vodáctví řeky Vltavy způsobuje problémy při ochraně Vltavského luhu. Velmi významným činitelem ohrožujícím předmět ochrany jsou socioekonomické aspekty - nenalezení souladu s místními obyvateli ohledně péče o NP, obecný konsensus na vědecké i politické úrovni. Řešení těchto problémů je úzce spjato s úrovní komunikace v regionu i PR politikou Správy. S tím souvisí další nebezpečí pro přírodu NP Šumava - živelná urbanizace krajinného prostoru spočívající v zabírání půdy pro výstavbu rekreačních objektů a s tím spojené infrastruktury. Krom přírody trpí zahušťováním typicky roztroušené výstavby také dosud nezaměnitelný krajinný ráz a génius loci. Mimo to přetrvává tlak na zřízení rekreačních center i uvnitř přírodně nejcennějších částí NP (areál sjezdového lyžování v I. jádrové zóně na hraničním hřebeni Smrčiny s Rakouskem). Šumava tak doplácí na svou atraktivitu a s tím související oblibu developerů, pro které jsou zde realizované projekty jistotou dobrých investic. 7 Koncept únosné kapacity území V teoretické rovině lze únosnou kapacitu popsat jako vyjádření odborně podložené a společensky přijatelné maximální míry zatížení daného území antropogenními vlivy (Pásková, nedatováno). Jde o takovou míru územní zátěže, která nezpůsobí trvalé snížení těch hodnot přírodního a sociokulturního prostředí, o kterých panuje společenská shoda ve smyslu nezbytnosti usilovat o jejich zachování. Specificky v cestovním ruchu se pak jedná o maximální míru zatížení daného území aktivitami souvisejícími s cestovním ruchem, při níž ještě nedochází k nevratnému snížení kvality fyzických i sociálních aspektů životního prostředí destinace. Jde v podstatě o dlouhodobě udržitelnou míru využívání destinačních zdrojů (místních zdrojů rozvoje cestovního ruchu). V realitě by mělo jít spíše o jakýsi optimální kompromis mezi zájmy skupin klíčových aktérů (uživatelů) destinace, který 7 Citováno dle návrhu Plánu péče NP Šumava, pracovní verze květen STDS Regionu NP Šumava 42

43 se musí ovšem zakládat především na znalosti míry autoregenerace (autoregulační schopnosti) společenských a ekologických systémů řešeného území, na shodě zmíněných aktérů ve smyslu nutnosti udržet určitý kvalitativní i kvantitativní stav destinačních zdrojů, musí zohledňovat aspekt kvality zážitku a míru spokojenosti návštěvníka destinace a musí též vycházet ze znalosti destinačně typických nežádoucích vlivů na místní komunitu, její socio-ekonomickou strukturu a kulturní dědictví. 8 V praktické rovině lze únosnou kapacitu sledovat pomocí vhodně zvoleného indikátoru, respektive spíše skupiny indikátorů, které umožní odhadnout mezní hodnoty (intenzity a tempa) rozvoje potenciálních a reálných forem cestovního ruchu, jež jsou nebo mohou být provozovány na konkrétním území. Jak konstatuje v citovaném díle Pásková, tyto hodnoty není vhodné vyjadřovat numericky, tedy explicitně ve formě počtu uživatelů (redukovaně chápáno návštěvníků) či velikosti infrastruktury cestovního ruchu, ale spíše indikovat pomocí pokud možno co nejpřesnějšího popisu varujícího (pohotovostního) stavu řešeného území. Tento popis spočívá především v definování symptomů nezdravého vývoje cestovního ruchu na řešeném území, tj. ve shodě mezioborového týmu (s přihlédnutím k potřebám a názorům dalších aktérů řešeného území), které jevy sledovat, jakožto první projevy a procesy nežádoucích změn na území destinace. Při formulování systému indikátorů napomáhajících ke sledování rizik překročení únosné kapacity území je zpravidla celková únosná kapacita dokomponována na dílčí segmenty. Těmi může být Ekologická kapacita, Socio-kulturní kapacita a Socio-ekonomická kapacita. V závislosti na místních podmínkách a metodickém přístupu lze vymezit i další segmenty. Ekologická kapacita Je dána mírou dlouhodobé zátěže, s níž se je ekosystém schopen díky přirozeným autoregulačních mechanismům vyrovnat, aniž by došlo k jeho poškození či zničení. V podmínkách Národního parku je ekologická únosná kapacita odhadována především na základě dlouhodobého monitoringu fyzického stavu území, stavu populací citlivých živočichů a rostlin v souvislosti s intenzitou návštěvnosti daných lokalit. Pokles výskytu sledovaných zájmových druhů, případně fyzické poškození ekosystémů např. erozí či poškození porostu v důsledku průchodu či průjezdu turistů může být v tomto kontextu indikátorem překročení únosné kapacity. V jednotlivých případech je možné exaktní stanovení a alespoň rámcová kvantifikace přípustného zatížení v rámci odborné studie specifické lokality (v rámci NP Šumava např. problematika stanovení přípustného počtu lodí na ohrožených úsecích Vltavy), pro celkové území NP je však stanovování ekologicky únosné kapacity nutné založit spíše na zobecnění dlouhodobých empirických zkušeností. Na základě toho je pak možné flexibilně stanovit územní, časové či početní limity návštěvnosti jednotlivých lokalit tak, aby nedocházelo 8 Citováno dle: Pásková, Martina: Kapacita území turistického regionu Český ráj pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Pracovní materiál, 98 s., nedatováno. STDS Regionu NP Šumava 43

44 k překročení jejich ekologické únosné kapacity, ale zároveň nebyl cestovní ruch efektivně znemožněn. Je přitom třeba uvést, že Správa NP Šumava provádí dlouhodobý monitoring návštěvnosti řady vytipovaných lokalit a dle výsledků tohoto monitoringu a poznatků o vývoji přírody standardně upravuje svá opatření v oblasti managementu návštěvnosti území. Socio-kulturní únosná kapacita Představuje kapacitu území pro rozvoj cestovního ruchu, při jejímž překročení dochází ke vzniku nežádoucích jevů v sociální a kulturní sféře života místních komunit a/nebo k poklesu kvality turistického zážitku a uspokojení z turismu u návštěvníků dané lokality. Může jít o narušení lokálního životního stylu, postupné ztrátě charakteru území či sídel a ztrátě kulturní identity původních obyvatel. Překročení únosné míry může naopak přivodit nárůst výskytu negativních postojů místních obyvatel k turistům, případně k jejich postupnému odstěhování z nejexponovanějších území, která tak změní svou sociální skladbu a strukturu. Významným aspektem socio-kulturní únosné kapacity je rovněž míra spokojenosti samotných návštěvníků, respektive míra jejího ovlivnění sociálními a kulturními faktory souvisejícími s cestovním ruchem. Zdrojem informací o rizicích překročení socio-kulturní únosné kapacity mohou být zejména výzkumy názorů a dotazníková šetření zaměřená na spokojenost s kvalitou turistického zážitku, dostupnost a charakter služeb, přístup místních obyvatel k návštěvníkům, názory místních na přínosy a negativa turismu ad. Socio-ekonomická únosná kapacita Je v podstatě ekonomickým vyjádřením socio-kulturní únosnosti území. Vymezuje prostor pro rovnováhu mezi ekonomickou výtěžností a kvalitou životního prostředí v destinaci: stanovuje tedy míru maximálního ekonomického přínosu cestovního ruchu pro destinaci při udržitelném využívání jejího socio-kulturního a environmentálního potenciálu. Je zřejmé, že z hlediska udržitelnosti cestovního ruchu je důležitá jak spodní tak i horní hranice socio-ekonomické únosné kapacity. Spodní hranice vymezuje minimální úroveň intenzity cestovního ruchu, za které se dá hovořit o reálných ekonomických přínosech. Při překročení horní hranice naopak dochází k poklesu ekonomické výtěžnosti vlivem kumulace negativních sociálních a environmentálních dopadů cestovního ruchu do té míry, že poškozují existující potenciál, a celý systém se tak stává dlouhodobě neudržitelným. K odhadu socio-ekonomické únosné kapacity lze využít zejména indikátory zaměřené na ekonomiku cestovního ruchu v kombinaci s poznatky z šetření vztahujícím se k socio-kulturním aspektům únosné kapacity. Vhodné je sledovat např. relativní význam sektoru cestovního ruchu pro místní ekonomiku a zaměstnanost, počet subjektů v oblasti cestovního ruchu, naplněnost ubytovacích kapacit v sezóně i mimo sezónu, a další faktory. STDS Regionu NP Šumava 44

45 6. VIZE VELKOPLOŠNÉ CHRÁNĚNÉ OBLASTI Strategie udržitelného turismu je nástrojem přispívajícím k naplnění ústřední vize Národního parku Šumava formulované Správou Národního parku 9 : Žijeme v jedinečném území, máme možnosti a nástroje, pojďme vytvořit nejlepší středoevropský národní park, s divočinou i komfortem pro lidi. Budeme o něj společně pečovat - profesionálně a s citem. V rovině udržitelného turismu tato vize zahrnuje především: Respekt k poslání národního parku coby nástroje ochrany jedinečných přírodních a kulturních hodnot území. Spokojené návštěvníky - zájemce o poznávání přírodních hodnot národního parku, sport, odpočinek a další, kteří si mohou zvolit z řady produktů a forem poznávání území a získat kvalitní turistické zážitky a současně umožňují a přispívají k uchování přírodních i kulturních hodnot i pro další generace. Spokojené místní obyvatele, pro které je cestovní ruch zdrojem nových pracovních příležitostí, a prostředkem pro zlepšování životního standardu a komfortu života na Šumavě. Rozvoj podmínek pro dlouhodobé partnerství mezi místními komunitami a Národním parkem se vztahy založenými na společném vědomí odpovědnosti za rozvoj regionu. Zodpovědné podnikatele, kteří ocení hodnotu prestižního partnerství nejlepšího středoevropského parku, a rozvoj značky NP Šumava, jakožto konkurenční výhody na trhu cestovního ruchu. 9 Mission Statement Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava STDS Regionu NP Šumava 45

46 7. STRATEGIE UDRŽITELNÉHO TURISMU Cílem navrhované strategie je efektivnější využití potenciálu území pro cestovní ruch při respektování poslání Národního parku a při dodržení principů udržitelného rozvoje. Území NP je součástí širšího turistického regionu Šumava, který zahrnuje jak relativně klidnou venkovskou krajinu tak i významná střediska intenzivního cestovního ruchu, která mj. slouží i jako východiska pro návštěvy vlastního území Parku. Samotné území NP je tradiční cílovou destinací cestovního ruchu, s do značné míry rozvinutou ubytovací a další infrastrukturou, kde se kvantitativní rozsah cestovního ruchu, respektive návštěvnosti nachází na hranici únosné kapacity území. Cílem strategie není přispívat k dalšímu růstu návštěvnosti území NP, ale k lepšímu využití existujícího potenciálu ke zvýšení přínosů cestovního ruchu k dlouhodobě udržitelnému sociálnímu a ekonomickému rozvoji území při respektování poslání a cílů Národního parku. Strategie zároveň bere v úvahu, že území NP je domovem trvale bydlících obyvatel, respektive zasahuje na území obcí a sídel. Získání respektu a přízně těchto komunit je jedním ze základních předpokladů nejenom implementace strategie, ale i úspěšného naplňování poslání NP jako takového. Níže navrhovaný rámec strategie udržitelného turismu v regionu Národního parku vychází úzce z konceptu udržitelného cestovního ruchu pro široce vymezený turistický region Šumavy, který vzniknul v roce 2007 pod vedením Regionální rozvojové agentury Šumava v rámci projektu Šetrný turismus šance pro Biosférickou rezervaci Šumava, podporovaném Programem OSN pro životní prostředí (UNEP/GEF). Návrh Strategie Strategický cíl: Základním cílem této strategie je zajištění rozvoje udržitelného cestovního ruchu na Šumavě, založeného na citlivém využívání zdrojů oblasti a na preferenci kvality nad kvantitou Oblast: Přírodní bohatství Zachování výjimečných přírodních hodnot představuje největší turistický potenciál Šumavy. Stěžejním přístupem při formulování turistických produktů je zprostředkování zážitku z poznávání jedinečné šumavské přírody a porozumění procesům a jevům, s nimiž návštěvník přišel do styku. Přínosem takto orientovaného turismu by měla být nejen subjektivní spokojenost návštěvníků, ale rovněž zvyšování porozumění potřebám ochrany přírody a prestiže Národního parku u široké návštěvnické veřejnosti. Dílčí cíle: STDS Regionu NP Šumava 46

47 Zkvalitnění osvěty, informovanosti a podpora vzdělávání místních obyvatel, návštěvníků a provozovatelů infrastruktury cestovního ruchu o významu ochrany přírody a poslání Národního parku Rozvoj produktů cestovního ruchu zaměřených na zprostředkování aktivních prožitků v šumavské přírodě a krajině. Prostřednictvím nabídky atraktivních turistických produktů diverzifikovat zátěž území cestovním ruchem a ulehčit tak nejvíce navštěvovaným lokalitám Rozvoj partnerství a podporu spolupráce mezi ochranou přírody a cestovním ruchem Oblast: Kulturní bohatství Kulturní bohatství v podobě hmotných kulturních památek, kulturní krajiny, i tradic a specifických dovedností obyvatel je významnou součástí potenciálu pro udržitelný cestovní ruch Šumavy. Podmínkou využití tohoto potenciálu mimo jiné zlepšování stavu obcí. Důležitým aspektem je i podpora posilování regionální identity a sounáležitosti místních obyvatel s regionem. cíle: Šíření nabídky kulturního dědictví Šumavy účinnější propagací a informovaností, propojováním typických regionálních kulturních témat (i přeshraničně) Zpřístupnění dosud opomíjených památek Podpora muzeí, galerií a výstavních síní a posílení jejich návštěvnické atraktivnosti Zlepšování vzhledu sídel a zvyšování standardu veřejných služeb Oblast: Volný čas a sport Návštěvníci se zájmem o aktivní trávení volného tvoří významnou část klientely cestovního ruchu. Typickými aktivitami jsou v letním období pěší turistika a cykloturistika, v zimě pak především lyžařská turistika. Tyto zavedené hlavní sezónní aktivity je však žádoucí doplňovat rozvojem nabídky doprovodných služeb a produktů pro trávení volného času mimo sezónu a při nepříznivém počasí. cíle: Vytváření a zkvalitňování dalších volnočasových nabídek a souvisejících doplňkových služeb včetně rozvoje potřebné infrastruktury v rekreačních centrech Profilaci regionu jako atraktivního regionu pro šetrné formy pohybu v přírodě STDS Regionu NP Šumava 47

48 Profilaci jako atraktivního regionu pro běžecké lyžování s možností dalších zimních sportů ve vhodných lokalitách (malé vleky pro děti a méně náročné lyžaře) a dobrou dostupností do zimních středisek sjezdového lyžování Zkvalitnění a optimalizaci sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro jízdu na koni) Rozvoj nabídky pro volný čas a sport pro mimosezóny Propojení nabídek se sousedními českými i zahraničními turistickými regiony Oblast: Rozvoj služeb Posílení konkurenceschopnosti služeb cestovního ruchu je důležitým krokem k zajištění ekonomické udržitelnosti rozvoje území. Vhodným nástrojem podporujícím jak rozvoj kvality tak i zohlednění environmentálního aspektu je certifikaci služeb a produktů. Důležitým předpokladem je rovněž zajištění informačního servisu pro návštěvníky a rozvoj lidských zdrojů cestovního ruchu. cíle: Podpora rozvoje struktury ubytování, stravování a služeb odpovídající místně specifické poptávce Zlepšení kvalitativního standardu a celkové atmosféry ve službách Specializace a diverzifikace nabídky ubytování a stravování Rozšiřování certifikace regionálních zemědělských a řemeslných produktů a certifikace služeb jako cesty k vyšší kvalitě nabídky a servisu návštěvníkům Zajištění aktuálních a úplných informací pro návštěvníky, a to jak na místní, tak na regionální úrovni Zvyšování odbornosti, kvalifikace a celkové vzdělanostní úrovně lidských zdrojů ve službách cestovního ruchu Oblast: Doprava Zajištění dopravní obslužnosti za minimalizace negativních dopadů na životní prostředí představuje výzvu pro další rozvoj území, jehož charakter spíše přeje využívání individuální automobilové dopravy. Stěžejním přístupem je snaha nabídnout alternativní a ekologičtější formy veřejné hromadné dopravy v takovém rozsahu a kvalitě služeb, aby se staly racionální alternativou pro širokou skupinu návštěvníků. Systém veřejné dopravy a jeho řízení zároveň může napomoci v managementu návštěvnosti jednotlivých lokalit a cenných území. cíle: STDS Regionu NP Šumava 48

49 Usměrnění pohybu návštěvníků především formou atraktivních nabídek turistických produktů Koordinaci a podporu integrovaného systému veřejné dopravy s přeshraniční provázaností, řešenou společně s problematikou parkování Podporu motivace návštěvníků k využívání ekologických forem dopravy Zlepšování kvality povrchů silnic Oblast: Organizace cestovního ruchu Důležitým předpokladem rozvoje udržitelného cestovního ruchu je efektivní destinační management zohledňující specifika Národního parku. Existence zastřešujících struktur reprezentujících jak podnikatele v cestovním ruchu tak i další aktéry je potřebnou součástí systému řízení cestovního ruchu v oblasti, který napomůže posilování konkurenceschopnosti regionu na trhu cestovního ruchu a její dlouhodobé udržitelnosti. cíle: Podporu intenzivní spolupráce mezi hlavními subjekty odpovědnými za rozvoj cestovního ruchu v oblasti Zajištění koordinace mezi destinačními managementy v sousedních regionech včetně turistických regionů na bavorské a rakouské straně Šumavy Lepší využití ekonomického potenciálu regionu formou širšího zapojení místních obyvatel do přípravy a realizace rozvojových aktivit CR (mj. formou Agendy 21) Nastavení systému sledování vývoje turismu na Šumavě Oblast: Marketing Existence NP je potřeba využít jakožto komparativní výhody pro marketing udržitelného cestovního ruchu. Pro marketingové aktivity lze kromě standardních kanálů a struktur regionálně organizovaného cestovního ruchu v rámci ČR využít i příležitostí plynoucích ze zapojení NP do mezinárodních struktur (PAN Parks, Evropský diplom, ad.) cíle: Budování a rozvoj značky regionu Šumava jako oblasti nabízející jedinečné přírodní a kulturní zážitky Účinnější a efektivnější propagaci a prezentaci zaměřenou na cílové skupiny se zájmem o produkty udržitelného turismu Sledování efektivnosti přijatých marketingových opatření STDS Regionu NP Šumava 49

50 8. PARTNERSTVÍ Vzhledem k složitosti správních poměrů a charakteru území NP Šumava je partnerská spolupráce mnoha zainteresovaných aktérů pro naplňování strategie zásadně důležitá. Situace regionu je specifická tím, že Správa NP Šumava jakožto rozhodující orgán státní správy vykonává svou pravomoc na území samosprávných obcí, včetně jejich sídelních a rozvojových částí. V tomto prostředí logicky existují rozdílné názory na koncepční otázky rozvoje území i konflikty ohledně dílčích rozvojových záměrů. K zajištění možností partnerské spolupráce mezi Správou NP a místními komunitami a dalšími partnery bylo od počátku existence parku vytvářeno institucionální prostředí. Základním orgánem je Rada NP Šumava (zřízená na základě 20 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), která je iniciativním a konzultačním orgánem Správy NP. Rada má až 55 členů, přičemž jsou zde zastoupeny všechny obce a kraje, na jejichž území NP zasahuje, zástupce podnikatelů a zájmových skupin, odborné instituce a další relevantní subjekty. Rada má Regionální a Vědeckou sekci. Od roku 2007 funguje rovněž Svaz obcí NP Šumava poskytující platformu pro formulování společných zájmů místních komunit v území. Ve stejném roce je ustavena Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionu Šumava na principech Místní Agendy 21 sdružující zástupce Správy a obcí. Jednání Pracovní skupiny vyústila v přípravu projektu Master plánu Šumava (Krajinného integrovaného plánu rozvoje KIPR), jehož realizace začala v roce Jde o koncepční dokument a nástroj podpory projektů, které v široké shodě mezi zástupci komunit a Správy NP přispívají udržitelnému rozvoji regionu a nalezení způsobu společného financování rozvoje regionu. Plán zahrnuje jak projekty Správy, tak projekty obcí. V oblasti cestovního ruchu byl v roce 2007 za spolupráce velmi širokého spektra aktérů připraven nový Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu pro široce vymezený turistický region Šumavy. Příprava dokumentu Regionální rozvojovou agenturou Šumava probíhala za podpory Jihočeského kraje v rámci projektu Produkty a služby v cestovním ruchu, Správy NP a CHKO Šumava a dále pak Programu OSN pro životní prostředí (UNEP/GEF) v rámci projektu Šetrný turismus šance pro Biosférickou rezervaci Šumava. V rámci přípravy dokumentu byly prováděny konzultace se širokým spektrem aktérů, včetně Správy NP, zástupců obcí, úřadů, podnikatelů, kulturních institucí, informačních center, provozovatelů služeb a dalších. Výše uvedené struktury poskytují dostatečné prostředí pro komunikaci a rozvoj procesů partnerství v souladu se zásadami PAN Parks. Aktivity rozvoje udržitelného turismu dle zásad PAN Parks zahrnující mj. navázání přímého partnerství Národního parku a vybraných poskytovatelů produktů a služeb cestovního ruchu a související certifikaci jsou v současné době v pilotní fázi. STDS Regionu NP Šumava 50

51 8.1. Program Partner NP Šumava a principy certifikace Správa NP Šumava v současné době pracuje na realizaci projektu Partner Národního parku, který zahrnuje certifikaci vybraných poskytovatelů ubytovacích služeb. Východiskem projektu Partner je přesvědčení, že poskytovatelé ubytování jsou mimořádně vhodným zprostředkovatelem informací o území, přírodě, a smyslu a cílech Národního parku, které by jinak bylo obtížné návštěvníkům předat. Zároveň jde o nástroj, jímž může Národní park bezkonfliktně do určité míry usměrňovat cestovní ruch a pozitivně motivovat poskytovatele ubytovacích služeb k většímu zohledňování environmentálních souvislostí jejich podnikatelských aktivit. Rozpracovaná metodika certifikace v rámci projektu počítá s aplikací certifikace na ubytovací zařízení ve 4 5 kategoriích (hotely, penziony, ubytovny, ubytování na farmě, apod.), tak aby byl plně využit potenciál k oslovení všech cílových skupin návštěvníků území. Do budoucna je zvažována i možnost rozšíření certifikace i na další poskytovatele služeb např. provozovatele šetrné dopravy (jak je tomu již na Bavorské straně) nebo informační střediska (tzn. ta, která nejsou provozována přímo Správou NP). Interní Pracovní skupina ustavená v rámci Správy Parku připravuje soubor kriterií, na jejichž základě budou zkoumány možnosti udělení statusu Partnera zájemcům. Kritéria budou zahrnovat následující aspekty: Vzhled a charakter ubytovacího objektu (nesmí narušovat krajinný ráz a přírodu) Technické parametry objektu (produkce znečištění, spotřeba energií ad.) Kvalita služeb (vstřícnost přístupu a péče o návštěvníka (včetně zahraničních hostů)) Úroveň poskytování informací o Národním parku V současné době je systém kriterií rozpracováván na základě zkušeností s prvními třemi ubytovacími zařízeními, jimž byl v pilotní fázi status Partnera propůjčen. Pro rok 2011 se kalkuluje s rozšířením počtu na 10 Partnerů. Do budoucna je počítáno s přeshraničním provázáním systému s obdobným schématem, které již úspěšně funguje v partnerském NP Bavorský les, kde katalog Partnerů obsahuje cca 60 subjektů. Perspektivně je plánováno zachování určité exkluzivity značky Partner NP, tak aby nedošlo k jejímu vyprázdnění při nastavené příliš benevolentních kriterií. Perspektivně se uvažuje s horní hranicí cca 100 certifikovaných subjektů na území NP Šumava, což proporcionálně zhruba odpovídá současné situaci v partnerském NP Bavorský les. V této souvislosti je třeba uvést, že na území NP, jakožto součásti šířeji vymezeného turistického regionu Šumavy je již několik let rozvíjen systém certifikace Šumava originální produkt, který na principech partnerství s výrobci a poskytovateli služeb řídí Regionální rozvojová agentura Šumava. STDS Regionu NP Šumava 51

52 Značené výrobky musí přispívat k dobrému jménu regionu a jsou posuzovány certifikační komisí podle soustavy kriterií zohledňujících následující aspekty: místní původ kvalita šetrnost vůči životnímu prostředí jedinečnost ve vztahu k Šumavě - vyrobené tradiční technologií, ručně nebo z místních surovin, apod. Certifikace je udělována v různých kategoriích produktů, včetně ubytovacích služeb. Z toho důvodu je v současné době zvažována i možnost využití tohoto existujícího systému i pro potřeby projektu Partner Národního parku. STDS Regionu NP Šumava 52

53 9. AKČNÍ PLÁN ROZVOJE UDRŽITELNÉHO TURISMU Z hlediska realizace Strategie udržitelného turismu a souvisejícího verifikačního procesu PAN Parks je v následujícím období potřebné realizovat zejména tyto klíčové akce: Ustavení místní Akční skupiny PAN Parks (termín: 2011, zodpovědnost Správa NP) Akční skupina PAN Parks skupina může být zřízena na platformě stávající Rady NP Šumava. Skupina by měla vyváženým způsobem reprezentovat všechny důležité aktéry (zejména zástupce NP, obcí, poskytovatelů služeb v cestovního ruchu, nevládních organizací, ad.), kteří podporují myšlenku PAN Parks. V zájmu zajištění akceschopnosti by se počet členů skupiny měl pohybovat okolo 10 osob. Úkolem Akční skupiny PAN Parks bude zejména: Spolupodílet se na procesu přípravy finální podoby Strategie Aktivně se podílet na implementaci Strategie koordinovat proces certifikace místních poskytovatelů služeb cestovního ruchu (PAN Parks business partners) Příprava certifikačního procesu partnerů PAN Parks (PAN Parks business partners) (termín 2011, zodpovědnost: Správa NP společně s místní Akční skupinou) Certifikační proces PAN Parks partnerů bude navazovat na v současnosti rozvíjený systém Partner NP Šumava, bude rovněž zváženo využití již existujících certifikačních schémat ( Šumava originální produkt ). Výsledný certifikační systém musí poskytovat záruku nadstandardní kvality poskytovaných služeb a splnění dodatečných kriterií, jimiž bude zohledněna: Spolupráce s NP (lze bude možné přímo aplikovat kriteria Partner NP) Sounáležitost s ideou PAN Parks (toto kriterium může být splněno kombinací prohlášení a uplatňování dobré praxe při každodenním provozu certifikovaných služeb) Implementace certifikačního procesu partnerů PAN Parks (PAN Parks business partners) (termín 2012, zodpovědnost: místní Akční skupina PAN Parks) Vytvoření sítě partnerských certifikovaných poskytovatelů služeb cestovního ruchu je jedním z hlavních nástrojů směřujících k naplňování cílů PAN Parks. Takto certifikovaní poskytovatelé služeb budou moci čerpat výhody STDS Regionu NP Šumava 53

54 příslušnosti k mezinárodně respektované značce PAN Parks, zejména napojení na služby tour-operátorů spolupracujících s PAN Parks. V praktické rovině zahrnuje implementace zejména následující kroky: Certifikace jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu v pilotní fázi lze uvažovat např. o 5 PAN Parks partnerech. Rozhodnutí může na základě šetření plnění určených kriterií provádět komise jmenovaná místní Akční skupinou. Zprostředkování spolupráce certifikovaných PAN Parks partnerů se strukturami PAN Parks (tour-operátoři a další spolupracující organizace sítě PAN Parks). Průběžná kontrola dodržování kriterií a standardů kvality certifikovaných služeb, asistence při verifikaci funkčnosti systému a kvality služeb partnerských subjektů ze strany organizace PAN Parks. Výše uvedené akce představují klíčové kroky z hlediska procesu zapojení NP Šumava do mezinárodní organizace PAN Parks. Kromě toho jsou realizovány dílčí projekty nejrůznějšího charakteru, které lze rovněž považovat za aktivity napomáhající rozvoji udržitelného turismu v souladu s cíli PAN Parks. Níže uvádíme výběrový přehled dílčích investičních a dalších projektů, které jsou připravovány Správou NP Šumava pro nejbližší období. Detaily k jednotlivým projektům budou upřesňovány v průběhu implementace Strategie. Aktivita partnerství období Finanční zdroje Oblast: Přírodní bohatství Realizace Zoologického programu vybudování 6 nových návštěvnických center Popularizace výsledků vědeckého výzkumu v NP - spolupráce se vzdělávacími institucemi, zatraktivnění prezentace na internetu, (naplňování poslání výzkumného a vzdělávacího centra) Zajištění provozu stávajících informačních středisek IS a dalších návštěvnických zařízení, aktualizace vybavení a obsahu IS Projekční místnost pro environmentální vzdělávání v rámci vybudování stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci Nové pobytové Středisko environmentální výchovy (SEV) s vnitřním zázemím pro realizaci STDS Regionu NP Šumava 54

55 výukových programů pro všechny cílové skupiny včetně místních obyvatel a handicapovaných. Certifikace SEV (budov) jako ekologicky šetrná služba a vzdělávání Metodické zpracování výukových programů v rámci ZOO programu. Ve spolupráci s vysokými školami metodické zpracování projektu studentské praxe pro účely realizaci programů SEV Mezinárodní centrum environmentálního vzdělávání Zámek Vimperk. Oblast: Kulturní bohatství Schwarzenberský plavební kanál oprava částí Vchynicko-tetovský plavební kanál oprava Oprava zámku Vimperk (expozice regionální, environmentální, zámecká Krajinný ráz (zpracování studie) Demolice bývalých vojenských objektů Oblast: Rozvoj služeb Vytvoření metodiky certifikace provozovatelů turistických služeb Partner Národního parku Vydání propagačního materiálu na podporu cyklistiky v okrajových částech NP a v CHKO Budování náhledů do divočiny (např. krátké odbočky z turistických cest) Rozšíření systému nouzových nocovišť (nyní celkem 6) Realizace areálu lesních her zážitkové venkovní expozice Aktualizace a rozšíření naučných a zážitkových stezek (stav: celkem 17 ) Oblast: Doprava Zelené autobusy pokračování projektu Rozšíření systému malých parkovacích ploch Oddělování cyklistů od pěších turistů zejména v turisticky frekventovaných oblastech - Zvýšení podílu cest uzavřených pro cyklisty Dobudování Cyklostezky Gerlova Huť Nová Hůrka -Vysoké Lávky Velký Bor STDS Regionu NP Šumava 55

56 Srní Mechov a Cyklostezky Rechle - Modrava Zlepšení nabídky pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí - Úprava dalších vhodných tras a rozšíření seznamu doporučených tras (nyní 5 tras) Oblast: Organizace cestovního ruchu Vytvoření metodicky transparentní koncepce monitoringu návštěvnosti a systematické plnění databáze návštěvnosti Výpravy do divočiny s doprovodem Vyhrazení vodních toků pro splouvání stanovení podmínek (průvodcovské služby na Teplé Vltavě) Budování náhledů do divočiny (např. krátké odbočky z turistických cest) Sjednocení vzhledu informačních panelů a jejich kompletní obměna v terénu Zvýšení bezpečnosti zimní turistiky značení nebezpečných úseků, oddělování bruslařů od klasických lyžařů (podpora údržby lyžařské trasy pro klasické lyžování a úprav okruhů v blízkosti obcí pro bruslaře) Oblast: Marketing Vytvoření nového webového portálu NP, doplnění jazykových mutací vybraných informací Vydávání populárně naučného časopisu Šumava, občasníku Nová Šumava (distribuce zdarma), prodejní tiskové materiály Nákup nových programů a filmových titulů, popř. autorských práv, které budou pořizovány v návaznosti na PR teze. STDS Regionu NP Šumava 56

57 10. PŘÍLOHY STDS Regionu NP Šumava 57

58 Návštěvnost jednotlivých lokalit NPŠ 2008 a 2009 Zdroj: Správa NPŠ STDS Regionu NP Šumava

59 Návštěvnost lokalit NPŠ v průběhu roku 2008 Zdroj: Správa NPŠ STDS Regionu NP Šumava

60 Návštěvnost lokalit NPŠ v průběhu roku 2009 Zdroj: Správa NPŠ STDS Regionu NP Šumava