G eschichte der Juden in G oltsch Jenikau. Dějiny Židů v Golcově Jen kově.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "G eschichte der Juden in G oltsch Jenikau. Dějiny Židů v Golcově Jen kově."

Transkript

1 G eschichte der Juden in G oltsch Jenikau. Bearbeitet von Direktor Jan Maximovič, Goltsch Jenikau. 1 řináct km od Čáslavě na jih, 7 km od H abrů lež město Golčův Jen kov, vlastn to tepna Habrska pro své výhodné železničn spojen. Má 2023 obyva tele, 328 domů. Jest čilým obchodn m a průmyslovým m stem a co do velikosti a počtu obyvatel prvn m městem okresu habrského. Lež na návrš při Vo hánčickém potoku po obou stranách bývalé ř šské silnice ve výši 345 m nad hladinou mořskou, kudy vedla původn zemská stgzka" od Čáslavě ke G. J., Kobyl H lavě, H abrům do'n ěm. Brodu. t K velikému náměst připojuje se několik ulic a celé uspořádán a půdorys města ukazuje na dávnou dobu, v n ž osada povstala. Jihozápadn část kolem staré synagogy (1659) slula židovské město". Byly tu malé př zemn domky pro jednu, nejvýše dvě rodiny, tvoř c křivolaké uličky. R vypukl požár, vyhořela sy nagoga, vinopalna a 32 domy židovského města". J. připom ná se v dějinách již při r ä musil býti m stem již významným, když v něm olomoucký biskup Jindřich chtěl slaviti vánoce. Stará osada J. stála však dále na jihozápad u nynějš ho kostela sv. Markéty, připom naného v r. 1359, kdy tu podával kněz Ješek Talafous a po něm Jan z Ě čan s matkou svou Eliškou. Část při nynějš m zámku byla vs a jme novala se Zábělčice". V Památkách archeologic kých z r. 1863" čteme, že,], již za krále Přemysla Otakara I I. stával, nebo na listině z 5. novembru 1257 Smil z Lichtenburka dává desátek ze stř brných hor v Něm. Brodě, Šlapánifc ch a Přibyslavi klášteru sedlickému", ž árskému a \ hradiš skému a pečeti přivěsili: panoši: Bohuš z Chuchle, Jarchik z Jen kova", Petr z Krchleb, Zahoř z řvonic, Maruna z Ústě a Vavřinec z Ledče. Městečkem jmenuje se J. r Patřil po nějaký čas, k. Podhořanům, ale r připojen k Chlumu, s n mž zůstal v rodině slavatovské do r. 1580, kdy prodán Václavovi Robenhaptovi ze Suché. Ves Záběl čice patřila ;ke klášteru vil movskému a po jeho' zá niku připadla různým světským pánům, až r k J. připojena, avšak hned nato s J. prodána Janu Libenickému z Vrchoviš, za nějž ještě téhož roku vy sazeno městečku clo na opravu zdejš ch zlých, avšak důležitých cest. (Zem. stezka.) V rodině této udržel se J. až do r. 1601, kdy Mandaléna Libenická, pro vdaná za Heřmana z Ř čan a po druhé za Jáchyma Š astného Šturmu z Hyršfeldu, statku toho nabyla. R jest tu pánem Jan Trčka z L py, PQ Vald štýnovi nejbohatš magnát český, avšak po jeho smrti z ohromného, zkonfiskovaného jměn trčkovského darován J. s tvrz a vs Zábělčicemi, Žandovem a Pod moky Martinu Maxmiliánu z ' Golče, generálvach mistru v c sařském vojště. Po něm nazváno městečko Golf. Jen kovem". Nový pán zúčastnil se později hájen Prahy proti Švédům, postavil zdejš tvrz, vy Qallův Jen kov i 152 Dějiny Židů v Golcově Jen kově. Zpracoval Jan Maximůvičj ředitel škol v Golcově Jen kově. stavěna Loretánská kaple", residence jezuitská (ny nějš děkanstv ). R dal vložiti manželce své Marii Magdaleně z Opsiniku, zvané Roe, právo vlast nické na J.i zemřel Po krátkém panován man želů Golčových, jichž jméno Jen kov od r nese, nastává doba bezvýznamná. Po smrti Martina Max miliána Golče ujala se panstv manželka jeho Marie Magdalena Golčová, rozená z Opsiniku, zvaná Roe, která však 28. list zemřela a panstv přešlo na Jana Ditricha Ledebura, který se soudil s řádem To varyšstva Jež šova" o kapitál Mari Magd. Golčovou řádu poručený. Spor trval 16 let a Ledebur odsouzen k vyplacen kapitálu a k úhradě úroků za všechna léta.., Po Ledeburovi připom ná se jako majitel J. hrabě Milesimo v době od 11. ledna 1677 do (Zpráva tato čerpána z knihy účtů filiáln ho kostela kozohlod skéhó, kterýžto Milesimo prodal; panstv 26. dubna 1698 F rant. Ant. svaté ř še ř mské hraběti z Holl v e y l ů. ).. "» i :. V r byl na žáfiadě křes. matriky Tom I, pag.,148, hrabě F r. r \ Jos. Ťrautmansdorf majitelem panstv G. J. V r uváděn jest na základě křest, matriky Tom I I I, pag. 1, hrabě Ulfeld pánem na G. J. a na Hostačově. Až r koupil panstv hrabě Filip Kolovrat Krakovský, který vymohl pro město státn továrnu na tabák a vystavěl pro týž účel i budovu, nynějš zámek. R vyhořelo město a všecky p semné památky, týkaj c se města, ale i židovské obce" (o n ž jed náno zvláště), vzaly za své. Co nebylo zničeno při tomto požáru, padlo zhoubným plamenům při dru hém požáru r kdy vyhořela i stará synagoga (1659) založená. R koupila panstv G. J. dcera Leopolda hrab. Krakovského Luisa, hraběnka z Her bersteinů v dražbě za 1 mil. 29 tis c pět set zlatých vid. měny. R koupila je hraběnka z Trautmans dorfu, r ryt ř Bedřich z Neupauerů. Po jeho smrti koupili panstv G. J. dědičové Faltise z Trutnova a majetek tento se dvory: G. J. Vohánčice, Vlkaneč, Radinov, Leškovice, Rybn ček, Chlumek a Dvorek převzal Herman Fiedler, syn Otilie z Otten kronů a po jeho smrti 3. prosince 1898 jeho bratr Richard Fiedler, po jehož smrti koupil je Karel Mil ňer, statkář z Molitorova u Kouřimi v roce 1911 za K. * Kdy Židé do G. J. přišli a zde se usadili, těžko přesně stanoviti, nebo po požárech 1784, 1808 a 1870 shořelo všecko, co by svědectv vydati mohlo. Přece však máme některé doklady, které nás uvá děj k době, kdy sé Židé pravděpodobně v G. J. usadili. ' ' ' P r v n n e k l a m n é svědectv o době dávno mi nulé podává nám památný Židovský hřbitov". Hřbi tov tento zachoval si typický vzhled a mnoho prasta rých kamenů a sarkofágů. Náhrobky tyto jsou několik set let staré, svou vzácnost vyrovnávaj se úplně ná hrobkům a sarkofágům na starém památném hřbitově v Praze. P ři r mluv se již o ž. o. v H a b r e c h a poněvadž náhrobky v G. J. jsou starš než v^ Hab rech, dlužno usuzovati na ž. o. v Jen kově v dobách dávno a dávno minulých... Zdejš ž. o. měla již v r svoji synagogu (Srovnej Král. České, ilustr., Ar. Z., Opisy Ar. Rec 1659). Důkazem, že zde Židé byli již,před r. 1659, jest uvedená synagoga, nebo hned po osazen synagoga tato zř zena nebyla. Jen kovem vedla zemská stezka", jedna z hlavn ch komunikac a v. těchto dobách nejstarš ch měl G. J. a Habrško veliký význam a důležitost pro celou zemi, nebo vyv jel se a vzmáhal se tu čilý obchod a krajina zdejš zvláště při zemské stezce" byla hustě obydlena. Nejlepš m důkazem tehdejš ho blahobytu, rozkvetu a ruchu obchodn ho jest okolnost, že se na celém Habršku setkáváme od pradávna se Židy, kteř zvláště se hojně usadili v G. J. a y H abrech. G. J. a H abrsko bylo od nepaměti známé celn úzémi, poskytuj c Židům, jako. národu, maj c mu vy nikaj č smysl pro obchod, výnosnou práci a výdělek. Poplatky někde jen dočasně nebo na revers trpě ných synů Israele byly v tány nejen opatům vil mov ský n, kteř tou krajinou vládli, ale i jiným vrchno stem světským, které zde svá zbož měly. (Stolet 14., 1352 za Karla IV.) Jan Lucemburský potvrdil klášte ru vil movskému (4 km od G. J. vzdálenému) právo k vyb rán cla při zemské stezce Jen kov Habry, vy sadiv, kolik se má z každého druhu zbož vyb rati, na ř dil dále, aby tomu, kdo by cla nezaplatil, podloudné zbož bylo zabaveno. Uředn ci mýtn sepsali k rozkazu Jana Lucemburského podrobnou sazbu cla. Od vozu s barvami na sukna neb knihami 2 malé denáry, člo věk pěš nebo na voze 1 malý denár, židům živým s mrtvým" sleveno bylo mýta tak, že platili již jen jako křes., t. j. ti, kteř s pohřebn m průvodem se ub rali na h ř b i t o v v J e n k o v ě n e b o d o H a b r ů, kam se zdaleka Židé pochovávali. Z toho patrno, že hřbitov v G. J. i v H. v této době již byl a náhrobky vykazuj staleté stář a hřbitovy tyto jsou pamětihodně i t m, že se v Habrech již v r o ž. o. mluv, v G. J. pak starš a vzácnějš náhrobky jsou, což jest důkazem, že v G. J. o. ž. v té době stá vala, když se Žide na hřbitov pochovávali a vzácné náhrobky stavěli. Dějiny města Čáslavě (Aug. Sedláček, 1874) uvá děj nás rovněž k tomu, že Židé v G. J. dávno usazeni byli. Jánem Lucemburským a králem Vladislavem byly zvláštn mi výsadami královskými povoleny městu Čáslavi dva trhy a to jeden na sv. Floriana 4. května odbývaný, dán byl 19. března 1484, druhý Janem Lu cemburským, povolený 4. srpna 1341 v ponděl po Nanebevzet Panny Marie. Obchod kramářský provozován byl kramáři a krá ječi suken, někdy i židy ciz mi, neb tehdy Čáslavané mezi sebou Židův netrpěli. Byli to Židé kol nšt, kdež Židé již svou obec tvořili. R stěžovali s starš kramářův ä kráječů u rady do Šimona Marka Davidky a syna jeho, Židů kol nských, že oni, bývaj ce v městě každého téhodne několik dn, toulaj ce se po dom ch, věci ^způsobem svým žid." lidem prodávaj. Shledali to býti ubl žen živnosti své, jelikož «e křes. domác m ani přespoln m takové prodáván mimo dni trhové nedopouštělo. V čemž byli v právu, neb oni berně královské a jiné povinnosti sousedské i obecn podle sousedstv zastá vati musili a Židé toho prázdni jsouce, lepš svobody m ti chtěli. Ačkoliv žádost kramářů byla, aby se Židům prodá ván mimo dni trhové zamezilo, nemohla rada se zcela přidati k jich prosbě, poněvadž byl v Čáslavi trh svo bodný v den sobotn, když Židé svátek svůj m vaj. Tu vydala rada prostředek mezi nimi a dopustila Ži dům kol nským a jiným, aby m sto dne trhového v městě své věci během kupeckým zjevně na rynku neb pod loub m, kdež by si m sto obrali aneb jim ukázáno bylo, jednou do téhoždne toliko (a sice ve středu) prodávati mohli. Každý však od m sta obci po 1 groši dávati musil, než toulán od domu k domu se zapovědělo. Prodá ván na jarmarc ch a trz ch svobodných při starodáv ném zvyku zanecháno (r ve čtvrtek po sv. Sta nislavu 10. května. Kniha smluv a svatebn ch upsán , D 16). ' Z toho, že trhy již 4. srpna 1341 a 19. března 1484 v Čáslavi ustanoveny byly a jich se zúčastnili Židé ko l nšt a ciz, jakož i z toho všeho, co v žalobě uvedeno a rozhodnut m ustanoveno, souditi můžeme bezpečně, že Židé již ve 14. a 15. stol. zde byli, obchodu nejen v m stě, ale i zcela jistě v Čáslavi se zúčastnili a to t m sp še, poněvadž Židé jen kovšt měli do Čáslavě toliko 12 km, kdežto Židé kol nšt 20 km a mimo to i ze zněn žaloby, kde se mluv o Židech kol nských a ciz ch, a v rozhodnut opět se připom naj Židé ko l nšt a jin. Prvn bezpečný doklad o jsoucnosti ž. o. podává nám synagoga z r v G. J. zř zená. (Král. České I c, ilustr., Ar. Z., Opisy Ar. Arep. Rec orig.) V r řádila v Čechách strašlivá nemoc černý mor". Židé z G. J., obávaj ce se nákazy, vvstěhovali se z města a usadili se v lesnaté krajině za vesnic Kuno vicemi (% hod. záp. od Jen kova), kdež si vystavěli dřevěné boudy, budky" zvané, vyčkávaj ce pominut nákazy. V m stech těch povstala později nová" osada, jež nese jméno a na ony budky" upom ná a sluje: Budka." Aby se Židé z Budek do G. J. vrátiti směli, darovali obci malou silně zlacenou m su na pen ze, která však v pozdějš m věku zmizela!! Od této doby až do r. 1773, kdy koupil panstv G. J., ke kterému náležel tehdy G. J., Vrbice, Světlá, Hostačov, Chlumek a Budkov, bylo obyvatelstvu, zvláště však Židům, snášeti všecky sv zele válek, zvláště s Pruskem. R dne 17. května, po neš astné bitvě u Chó tusic, táhlo naše vojsko G. J. na zpátečn cestě á město i obyvatelstvo mnoho t m na svém majetku i jinak trpělo. Ve válce sedmileté 1757 přitáhl generál hrabě Daun a položil se táborem v G. J. ji podmockého lesa, zř dil tu zákopy, kde dodnes na Šanc ch" se ř ká. Odtu táhl osvobodit Prahu a u Kol na Prusy úplně porazil. Téhož r zemiř. v G. J. Petr Černý, primas je n kovšký, jehož pohřbu slavného zúčastnila se nejen vrchnost, úřednictvo, ale i Židé G. J.. Poněvadž Jen kovem vedla hlavn silnice, od V dně ku Praze, musilo tudy projeti mnoho cizinců, zvláště do lázn českých. Obchod tu zkvétal a zúčastnili se ho hojně Židé v městě usedl. Ve válkách pak :francouz. ských město velmi trpělo a nenávist vojsk.ciz ch obra cela se zvláště proti Židům v městě a okol...* : R v ponděl o posv cen vypukl oheň, při Goléůi) Jenikoo Goltich Jenikau 2

2 němž v ce než půl G. J. vyhořelo. Požárem t m zni čeny byly všechny gruntovn knihy, staré zápisy a listiny. Nové knihy pozemkové byly teprv r od patrimoniáln ho úřadu založeny. Zvláště důležitým v dějinách ž. o. jen kovské v ohledu kulturn m jest r Škola prvn založena byla Šimonem Szanow ským v č sle 52 r Jedinou památkou původ n ho určen jest opuková deska nad vchodem zasa zená, na n ž vytesán jest znak, držený dvěma and lky. Škola tato byla sp še soukromá, až r hrabě Ko lovrat Krakovský na základě Errectionsinstrumentu z 28. hornunku (únor) založil školu a do této dochá zela již i mládež israelská, nebo v Pamětn knize" děkanského úřadu v G. J. str. 852/853 Čteme, že žid. děti chodily do katol. Školy Kolovratem Krakovským založené a učitel této školy Fr. Kyselo byl tak ne opatrný, že dal svolen, aby isr. děti nemusily školu pito navštěvovati. Následek toho byl, že si Židé v r zař dili školu vlastn. Až do tohoto roku byla isr. mládež k tehdejš katol. škole přiškolena, kdež též i litern ho vyučován zúčastněna byla. V r snažili se tehdejš představen o. ž. Sala mon Kornfeld a Samuel Rosenbaum na vyšš ch m stech a úřadech z skati právo, zř diti si pro zdejš isr. mládež vlastn školu, kdež se též celá obec zároveň zavázala nejen vlastn ho učitele platiti, ale i ostatn vzešlé výlohy této školy ze svých prostředků hraditi. Žádost jejich byla př znivě vyř zena a oni obdrželi povolen zř diti vlastn školu triviáln, jej ž patronem b y l a. ž # * Z ( M Š Í a od toho r až do r. 1907/ 08 velmi věrně a v dobrém pořádku vedena byla. Prvn m učitelem byl Juda Steiner, rozený ze vsi Daliměřic, panstv Velkoskalského, v kraji Boleslav ském, jenž na základě povolen biskupské konsistoře v Hradci Králové a dekretem z r ustanoven byl a 1. července 1835 zemřel. Posledn m učitelem byl David Stiasny až do r. 1907/ 08, kdy škola pro malý počet dět (13) zanikla.. Škola tato vynikala od počátku až do konce nejen dobrým učitelstvem, prospěchem mládeže, obětavost představených a celé obce, ale z skala si spokojenost celé o. ž. a uznán všech doz raj c ch úřadů a vrch nost. (Jména učitelů, působ c ch na této škole od r do r. 1907/ 08, uvedena jsou na zvláštn m archu.) Mezi školou, velkostatkem G. J., úřednictvem a úřady patrimoniáln mi panoval zvláštn srdečný poměr, ne bo každá vrchnost tuto triviáln školu isr.. navštěvo vala, z výsledků prospěchu mládeže upř mně se tě šila, ji morálně podporovala, jednotlivé děti obdaro vávala a vyznan enávala. Škola tato jakož i veškeré školstv té doby pod léhalo dle stávaj c ch tehdejš ch zákonů dozoru kněž skému, a to jvdkariátu žlebskému, jako úřadu dohl žej c mu a honsiston" jako úřadu nejvyšš mu v do zoru. Již v r. \1815 byla zdejš isr. škola tak š astna, že navšt vil ji nejdůstojnějš biskup Jeho Milost Alois Josef Krakovský hrabě z Kolovrat, biskup královéhradecký. R zemř. hrabě Filip Krakovský a universál n m dědicem ustanovil vnuka svého Leopolda hra běte Kolovrata Krakovského, syna Fr. Xaveria z Ko lovrat. Proti této závěti činili dědicové námitky, pro čež byla správa panstv dána v administraci, kterou zastávali: cis. král. dvorn agent F r. Charger, Jan Stenpichler a Jakub Maděr, vrchn z Budkova. Admi nistrace trvalo da r. 1817, kdy dcera f Leopolda hraběte Kolovrata Krakovského Luisa z Herber steinů panstv koupila v dražbě za 1, zl vid měny. Dne 28. května 1818 po prvé přijela na pan finwi» Jtnílna.1 stv, kde byla od poddaných slavnostně uv tána. Na hranic ch habrských postavena byla v tězná brána, odkud doprovázeli do G. J. vysoce urozenou pan m stn úředn ci a mnoho poddaných. V G. J. byla uv tána od cechů spojených řemesel, krejčovského, ševcovského, řeznického a tkalcovského s prapory, od Židů s desaterem přikázán. Za střelby z hmož d řů doprovázena byla do G. J. a odtud do Hosta cova, kde v kapli zapěno Te Deum". Toho roku byla veliká drahota, takže se prodá vala m ra pšenice za 40 zl., žita za 22 zl., ječmene za 20 zl., ovsa za 7 zl., korec bramborů za 9 zl., máz piva za 20 kr. Lidumilná pan hleděla m rniti b du lidu a bez rozd lu vyznán udělovala dary nejen chu dým křest, ale i israelitům, kteř se pomoci dožado vali. Skoda, že tato dobrosrdecná pan zemřela v mla dém ještě věku 42 roků, dne 17. prosince 1823, za nechavši panstv nezletilému synu Ottovi, v jehož ne zletilosti ustanoven administrátorem dvorn rada baron Eger Dne 23. července navšt vil nově zř zený vi kář vikariátu žlebského, důstojný pan P. Vojtěch Po hořelický, děkan, žid. školu naši po prvé. Po druhé zav tal do G. J. a školu isr. navšt vil Jeho Milost hrabe Alois Kolovrat Krakovský, biskup. Za př tomnosti nové majitelky panstv, Jej Exce lence hraběnky z Trautmansdorfu a administrátora P. AI. Suchého vykonána zkouška k spokojenpsti a radosti všech př tomných r Dozor po smrti zvláště milovaného děkana a vše obecně obl beného Šebestiána Čecha 10. ledna 1832 přidělen administrátoru P. J. Pátkovi, faráři v Solopyskách, načež 11. dubna 1832 ustanoven byl děkanem G. J. biskupský notář F r. Kroupa jemuž vrchn dozor nad žid. školou svěřen a když r jmenován byl vikářem žlebského vikariátu biskupský notář a děkan v Ronově Ant. Jeřábek, vykonával tento vrchn dozor nad školou žid Dne 13. ř jna konalo se slavné uv tán cis. F erdinanda Dobrotivého a manželky jeho Marie Anny, korunovaných manželů. U děkanského kostela stala školn mládež, pět cechů a nesč slné množ stv lidu. Za branou v těznou očekávali Jejich Veli čenstva..zástupcové isr. obce s desaterem, m stn du chovenstvo, úředn ci vrchnostenšt a jin hodnostáři. Královšt manželé byli uv táni od c. k. komisara svob. pána z Witterů, od m stn ho děkana, rb., vrch n ho velkostatku, jakož i od ostatn ch hodnostářů Dne 2. března opustil nás náš nejmilostivějš a nejvěrnějš otec, který pro náš národ požehnán plné zákony vydal, právo k účasti ve všech studi ch povolil a vždy se staral, aby našim souvěrcům dobro din a milost prokázal, František I., c sař rakouský. Dne 16., 17. a 18. března měl v zdejš synagoze rb^ Jonas Altar dojemnou smutečn řeč nad ztrátou vroucně milovaného mocnáře, nad n ž celá ž. o. a všecka mládež vřelou účast měla. Celá synagoga a" zvláště Tora" byly v černý samet zahaleny a syna goga černými sv cemi osvětlena. D ne 28. června byla naše triviáln škola účastná štěst, že navšt vil ji biskup Karel Han. Jeho Exce lence setrvala 2V 2 hodiny na škole, vykonala zkoušku ze školn ch předmětů s mládež naš školy. Na důkaz spokojenosti obdaroval 3 žáky I I. tř dy poučnými knihami. I synagogu navšt vil a vyslovil plné uspo kojen. v \^^ ^yl bohatý na vzácné návštěvy naš školy, jakož i na důležité události obce. Panstv jen kovské koupil t. r. od hraběnky Tere zie z Trautmansdorfu ryt ř Bedřich Neupauer za zl. konv. mince. Dne 17. února navšt vil ško lu, přesvědčil se o prospěchu žactva, isr. mládež po chválil a obdaroval 10 dět obuv. Krajský rb. okresu čásl. Samuel B r o d poctil svou návštěvou školu 4. listopadu, vykonal s dětmi nábo ženskou zkoušku a vyslovil učiteli a ž. o. svoji nej větš spokojenost Dne 5. zář spatřili obyvatelé jen kovšt ve svém středu c sařovnu matku Karolinu Augustu. Za v tala mezi 12. a 1. hodinou poledn v průvodu nej vyšš ho hofmistra a generála j zdy Creneville a dvor n dámy hrab. Coudenhovové a svobodné pan z Ule feldů do G. J., vracej c se z Pilnice. Po dvouhod nném zdržen podělila chudé hojnou almužnou a odjela do V dně. Veliký př znivec školy naš, ryt ř Bedřich Neu pauer, navšt vil školu naši opět 14. dubna 1840 a 24. března 1841 a vyslovil svoji spokojenost, obdaro vav některé žáky. K lepš mu poučen mládeže ohledně jedovatých rostlin zakoupila o. ž. 8 obrazů a zasklené je darovala škole, jakož i obraz Ferdinanda I. K seznán, jak veliká byla náb. o. ž. v r u po rovnán s jinými vyznán mi, uvád m tabulku. Tabulka o počtu obyvatelstva a jich náboženstv Jm én o Golč. Jen kov. Kobyl H lava... Ráj u G. Jen.. R movice.... Stupárovice... Sirákovice.... Kozohlody.... P odm oky.... P řibyslavice... H ostačov (zámek). Celkem v původn kolatuře Golčova Jen kova P očet d o m ů > P očet obyvatelstva augsb. vyzn helvet Židů Dohro mady ' Osady tyto jsou V2 až 1% hodiny vzdáleny od G.,T. R nastalo nové rozdělen vikariátu v diecesi královéhradecké působen m biskupa K. Hanla a dř vějš žlebský vikariát přeměněn a pojmenován Čás lavským školn m okresem. V této době dala ž. o. jako patron školy upraviti bvt učitelův k úplné jeho spokojenosti a 1842 celou školu vhodně upravila a byty pro učitelstvo zř dila Dne 6. zář zemř. vikář čáslavského okresu Ant. Jeřábek, farář v Ronově, jenž školu naši mno hokráte navšt vil, zkoušku s mládež vykonal a nej vyšš spokojenost nad prospěchem vyslovil. Od r až do r školu navštěvoval a všechny úřed n knihy i klasifikačn protokoly podepsal. Učasten stv m na pohřbu projevila ž. o. zemř. posledn poctu Školu po jeho smrti visitoval 2. srpna nově ustanovený vikář čásl. okresu P. Vincenc Kromb holc, farář v Přelouči, t. č. v Ronově. Tento však brzy zemřel a vikářem ustanoven proslulý děkan G. J. F rant. Kroupa, biskupský notář, jenž dozor nad naš školou vykonával Dne 24. června byl biskup Karel Han v G. J., ale žid. školu pro nával práce nemohl navšt viti; přece potěšil děti naše t m, že je obdaroval obrázky. R a 1846 shnily brambory na pol ch a ceny obil velice stouply: m ra pšenice prodávala se za 20 zl. stř bra, žita za 18 zl. stř bra, ječmene za 15 zl., ovsa za 6 zl. stř bra, jtn ra bramborů za 4 zl. stř bra. R byla nouze mezi lidem tak veliká, že ko naly se sb rky ve jprospěch ubohých, kteř z nouze i lebedou se živili. Šlechetné pan a d vky ochotně va i řily polévku na radnici v dubnu, květnu a červnu. Polévka rozdávala sfc až šestkráte v témdni. Chud z G. J. a z Ráje dostávali porc denně; porce byla 2 žejdl ky. Sb rky podporovaly nejen ro diny křes., ale i žid. z města. Vrchnost jen kovská darovala k účelu tak šlechetnému potraviny a dř v Dne 15. března udělil c sař Ferdinand všem zem m mocnářstv rakouského ústavu zemskou konstituci. Lid prostý domn val se, že mu byla udě lena svoboda ve všem jeho jednán. Domnělá svo boda zvrhla se v nenávist, pro kterou mnoz lidé a hlavně Židé nebyli jisti ani jměn m, ani životem, kdy hy se nebyly utvořily národn gardy čili obrany. V G. J. utvořila se taková národn garda, složená s počátku z křes. a Židů a působili blahodárně proti živlům podvratným. Zakrátko však musili Židé z gardy vystoupiti pro výstřednosti, jichž se někteř dopouštěli. Po vydán konstituce vymizely z oběhu všecky stř brné pen ze. Aby se drobný obchod mohl provo zovati, vydaly i soukromé osoby směnky pap rové na obnos šesti, des ti a 20 krejcarů. Za stř brné dvacet n ky platili Židé z G. J. až i jeden zlatý vid. č sla. V r byl vydán nový zákon obecn ze dne 17. března. Dle tohoto zákona provedeny byly v r obec n volby v G. J. V témže r. provedeno nové rozdělen Čech na 7 krajů, a to: Pražský, budějovický, pardubský, jič n ský, českobrodský, chebský a plzeňský. Každý z těchto krajů rozdělen byl na podkraje (hejtman stv ). V Čechách bylo 7 krajů, 79 podkrajů a 210 okresů. Dle toho bylo 7 krajských' vlád, 79 podkraj ských úřadů a 210 okresn ch soudů. Zaveden m těchto úřadů přestaly všecky dosavadn úřady patrimoniáln čili vrchnostenské, Zákonem bylo stanoveno, kdo má právo volebn a kdo může býti volen, jakož rozdělen voličů na sbory podle počtu obyvatelstva. V G. J. byli voličové rozděleni na 3 sbory, D ne 24. srpna 1850 konala se prvn volba, kterou ř dil podkrajský komisař Jan Gross za př tomnosti býva lých představených. Prvn sbor zvolil do výboru Ig náce Luttnu, administrátora pošty a majitele % lánu pozemků, Václava Hereše, pekaře, Efraima W é h l e, žid. škol. dohližitele a představeného. Isaka K r a u s e, žid. ranhojiče. Ve I I. sboru byli zvoleni: F r. E k šl á gr, čtvrtlán k, N. Koř nek, % lán k, Jan Klu sáček a Jiř Pochmann, % lán ci. Ve I I I. sboru byli zvoleni: Josef Novotný, děkan, Jan Suchánek, školn učitel, Fr.» Lehký, hostinský, Adolf.D ub, žid. doktor lékařstv. Dvanáct těchto výborů zvolilo všemi hlasy za před staveného Ign. Luttnu, za prvn ho radn ho děkana Jos. N ovotného, za druhého radn ho F rant. E k š 1 a g r a. Nově zvolené představenstvo odešlo do chrámu Páně, při čemž hrála hudba gardy jen kovské. Po slavnostn řeči složil předepsanou př sahu do rukou děkanových nový purkmistr Ign. Luttna, prvn a dru hý radn do rukou kaplana P. H ynka Vlacha. Po Te Deum ub ralo se představenstvo na radnici, kdež členové představenstva složenou př sahu pode psali. Golčův Jen kov Goltsch Jenikau 4

3 lt ä 1852 byl neúrodný á z toho povstala opět drahota. I prodáván byl korec bramborů za,3 zl. stř bra, m ra žita byla za 4 zl. 48 kr., m ra pše nice za 5 zl. 30 kr., ječmene za 4 : zl., m ra hrachu za 7 zl. 12 kr., m ra ovsa za 2 zl. stř bra. Zármutkem velikým naplněna byla srdce všech d tek i celé ž. o., když 23. března 1855 zemř. slo vutný a důstojný rb. jeh kovský Jonas Altar. Ten, jenž dovedl promluviti k srdci lidskému a vzbuditi city pro dobro a šlechetnost, odešel navždy k veliké bolesti celé o. ž. Dne 20. června 1855 navšt vil školu žid. kr. rb. Herman Poláček a vyzkoušel děti z náboženstv. Veliký př znivec a př tel ž. o. a mládeže, ryt ř Bedřich z Neupauerů, pán na G. J., Stranově a Vru ticitici, zemřel po sedmineděln těžké nemoci v zámku jen kovském ve věku 67 let. Pohřeb konal se 24. břez na za účasti několika tis c lid a pohřben byl v Li bochu u Měln ka do veithovské hrobky. Těžce nesla mládiež i o. ž. bolestnou ztrátu tohoto lidumila. Pánem na G. J. stal se syn jeho Karel z Neu pauerů. Učitelstvo školy naš se žactvem účastno bylo všech důležitých slavnost. Dne 30. dubna 1857 v talo slav^ nostně s celou ž. o. nově jmenovaného rb. Zachariášé. Spitze, který v synagoze vykonal pobožnost a zkoušel mládež nejen z náboženstv, ale i ze všech předmětů a vyslovil učitelstvu i o. ž. úplnou spokojenost, pro jeviv vrouc přán, aby mládež školy si vážila jako největš dobroditelky, jež vyzbrojuje ji potřebnými vědomostmi a zkušenostmi pro život. Tento šlechetný rb. z skal si největš ch zásluh o stavbu nové synagogy. Slovy vřelými a přesvědči vými dokazoval nedostatky staré budovy a nevhodnost stávaj c ho stánku bož ho, v čemž mu po mnohé na máhavé a sv zelné práci pomohl sám osud, nebo 21. května 1870 strávil zhoubný požár svatyni úplně. (Podrobné vyl čen viz ve zvláštn m spise pod ná zvem: Připom nky, jednaj c o nutnosti stavby nové synagogy.) Synagoga (vnějšek) Dne 19. června v tala mládež i představen stvo ž. o. opět biskupa K. Hanla, který školu navšt vil a všechny úředn knihy, školy sé týkaj c, vlastno ručně podepsal. Poněvadž posavadn škola byla malá, světla ve tř dách bylo málo a m stnosti nedostatečně osvětlené škodlivě působily na zdrav nejen mládeže, ale i uči telstva a prospěch v té př čině byl ohrožován, snažil se vysoce důstojný rb. Zachariáš Spitz pohnouti nas'i ž. ó., aby vhodně a účelně budovu školn upravila. Jelikož všecky předpoklady zde byly, uskutečněna myšlenka tato d k obětavosti a součinnosti naš o. ž. k slávě" a vrouc ho d ku vysoce důstojného" p, Wólfa_ P. Heymana z Kodaně, který ve své dobrotivosti k žá ' dosti p. rb. Zach. Spitze 500 fl. kpn. m. k ustáho ^ vené obnově a přestavbě školy věnoval. V Červenci 1859 počato s přestavbou a 25. listopadu 1859 škola úplně znovuzř zena. Dne 27. listopadů 1859 byla ta to nová škola, tak krásně zř zená, za př tomnosti p. děkana Jos. Novotného, purkmistra města Ign. Luttny a důst. p. rb. Zach. Spitze slavnostně vysvěcena. Synagoga (vnitřek)' V srdečné a jimavé řeči promluvil p. rb. Zach. Spitz k shromážděné o. ž., k učitelstvu a mládeži a přirov nal školu ke školce zahradn, v n ž pěstuj se útlé stromečky, aby v budoucnosti vydaly hojné a dobré ovoce. Dvá žáci přednesli "krásně a cituplně dvě básně, mládež s učitelstvem přednesla choráln zpěv a ná rodn hymnou slavnost skončena Dne 25. dubna navšt vil školu kr. rb. čáslav ského kraje Dr. Filip Poláček, vykonal zkoušku z ná boženstv a projevil spokojenost. Od r. 1853/54 svěřen vrchn dozor nad školou naš vikáři a faráři v Potěhách P. Josefu Mouč kov, který úkol ten až do své smrti 15. února 1867 zastával. Pohřbu jeho zúčastnilo se v Potěhách učitel stvo a členové představenstva ž. o. Nástupcem jeho v dozorč m úřadě ke škole naš byl důstojný p. děkan Josef Novotný, známý př tel mládeže, lidu, vlastenec a dokonalý znalec školy Dne 20. ř jna vydán diplom, kterým se všem národům rakouským rovnoprávnost zaručuje. Vysokorodá pan Terezie z Neupauerů^ pravá to matka chudých oboj ho vyznán, křes. i israelitů, zemřela 19. listop a pohřbena za veliké účasti všech vrstev lidu z města i z okol do krypty v kapli hostačovské Dne 14. července vypukl u Engländra oheň a při prudkém větru rozš řil se tak, že v několika ho dinách lehlo popelem 37 domů, 4 masné krámy a 2 špejchary. R byl pro G. J. plný strasti. Již před bitvou u Král. Hradce musil G. J. živiti 700 mužů vojska, doprovázej c ho potravn zásoby. O pouti dne 8. čer vence 1866 táhlo městem pod generálem Herwartem z Bittenfeldu 30 tis c vojska pruského, druhý den opět táhl celý armádn sbor rovněž v témže počtu. Hlavn stan těchto pruských armád byl v zámku jen kovském. V G. J. samém bylo ubytováno 7 tis c mužů. Prusové rekvirovali a za dobu svého tažen sebrali 20 tis c měr ovsa a to pouze ze špýcharů židovských. Podobně odvezli i jiných potravin a bramborů veliké množstv. Z toho všeho š řila se hrůza a strach mezi obyvatelstvem, která dosáhla největš ho vrcholu, když vypukla nakažlivá nemoc cholera. Tou dobou byla škola (katol.) v d lně řezn ka Ant. Kaňky, v domě nyn materialisty Jos. Karely (r dům ten zbo ~řen). Zde bylo ubytováno prvn den 29 mužů, druhý den 35 mužů a 4 koně se dvěma důstojn ky, z nichž jeden byl těžce nemocen. To byl prvn př pad cho lery v G. J. Jako všude v G. J., bylo i v hostinci u..orla" ubytováno mnoho vojska. Velikou lásku k bližn mu, obětavost, svědomitost a věrné plněn svého lékařského úřadu osvědčil dr. S. Weleminský, lékař jen kovský. Dr. Weleminský chodil celé dny po vs ch a s n m chodila starš žena F rová, která mu posluhovala a kde byl nemocný sám. obsluhovala jej, oblékala nebožt ky do rakve, prala po nich prádlo a byla s drem Weleminským všude, kde j bylo třeba. Vše konala z pouhé čisté lásky. Věru krásný to vzor nezištnosti a pravé lidumilnosti. Zemřela teprve za tři roky po válce Dr. WeSÜLm ský zemřel v Praze : Dva roky před válkou (1864) byly školn m stnosti žid. školy o jednu školn světnici v př zem rozš řeny a Abraham S t e i n e r, uč., dán do. pense. K lepš mu opatřen školy a jej čistoty ve tř dách ustanoven byl školn k a vykázán niu byt ve škole. Velikou událost pro město a obyvatelstvo byla návštěva c saře Fran tiška Josefa I. v G. J., jenž, vraceje se s bojiště, stavil se na své cestě do V dně v G. J. Uv tán bylo slavné. Očekávala jej všecka školn mládež i naš školy, celá městská representace, ducho venstvo kat. i žid. C saře oslovil purkmistr Ign. Luttna, děkan Josef Novotný a rb. Zachariáš Spitz. M stn m chudým daroval 500 zl. Vydán m nových školn ch zákonů v r přestal dozor c rkevn ch úřadů nad školstv m a svěřen zvláš ustanoveným okresn m. školn m inspektorům. Pro čáslavský okres a školu žid. jmenován byl dr. J. Z. Svoboda, prof. malostranského vyšš ho gymnasia v Praze Týž vykonal 29. června na žid. škole naš návštěvu inspekčn, zkoušel všecky děti 4 tř d za př tomnosti všech členů učitelského sboru a školn ho do zorce Jon. M i l r a t h a, projednal důležité záležitosti školy, vyslovil se o výsledc ch prac a prospěchu mlá deže velmi pochvalně.... Dne 1. srpna obdrželi všichni učitelé, pochvalný de kret c. k. okr. šk. rady v Čáslavě ze dne 30. července Uvedený Jon. M i l r a t h byla osobnost veliké důvěry a vážnosti pož vaj c a byl členem c. k. okr. šk. rady v Čáslavi Dne 1. ledna obdržela škola žid. výn. c. k. zem. šk. r. právo veřejnosti ze dne 2. prosince 1871, č z. š. r. Na základě, protokolu z 14. února 1872 zvýšeno 4 učitelům služné z 500 žl. na 600 zl. ročn ch a zř zeno m sto industriáln učitelky při škole. Výnosem z. šk. r. z 12. listopadu 1874, č , rozš řena zdejš dvoutř dn škola na trojtř dn. V r zažádáno o právo veřejnosti pro čtyř tř dn školu zdejš s vyučovac m jazykem německým a podána žádost o subvenci 1200 zl. pro tutéž školu. Ke 40 letému jubileu služeb, zaslala škola a předst. ž. o. blahopřejnou adresu kraj. hejtmanu baronu Voitovi v Čáslavi. Smutečn bohoslužby při úmrt cis. Ferdi nanda zúčastnila se mládež, učitelstvo a o. ž. Slav nostn řeč k jubileu 25 lete vlády cis. Fr. Jos. I. pro slovil ve škole učitel Max A d l e r. V r.' došel darovac spis Wolfa P. Heymana z Kodaně a r svolen c. k. okr. šk. rady v Čá slavi k' ustanoven " učitelů V i l. K a n t o r a a Dav. S t i as n'é h o. ' Na základě usnesen dle protokolu z 24. února 1876 zavád sé nový učebn plán na škole, dle něhož 3 uči telé budou na škole vyučovati. ; Dne 6. března 1876 zvýšeno služné 3 ustanoveným učitelům a to Max. Adlerovi, Vil. Kantorovi á Dav. Stiasnýmu na 700 zl. od 1. března K služebn mu jubileu ř d c ho učitele" obec. škol v G. J. Janu S u c h á n k o v i zaslán předst. ž. o. a učitelstvem blahopřejný list. Pro rok 1877 povolena zemským výborem ze dne 4. května 1876, č s , subvence 600 zl. a dáno svolen k rozš řen stávaj c školy. Výnosem c. k. zem. šk. rady ze dne 27. února 1872 udělen pochvalný dekret učitelstvu. Seznam kat. dět navštěvuj c ch školu žid., zaslán okr. šk. radě do Čáslavě. C. k. okr. škol. rada oznamuje, že pro nem. školy v okresu čásl. jmenován jest c. k. prof. Fr. W i e d e m a n n. Dne 26. března 1876 prohlásili majitelé velkostatku G. J. a Hostačova bratři Karel a Anton n ryt ři z Neu pauerů konkurs. Do záložny jen kovské byli dlužn 49 tis c zl., takže i tato na podzim konkurs ohlásila Dne 11. února zvolen nový výbor: Ig. S c h u l h of, Jak. K o r n f e l d, S. A. K o r n f e l d, Sam. O ffe r, J. S i l b e r s t e r n, Sam. K o h n, Jos. G ú t f r e u n d. Dne 6. dubna zúčastnila se o. ž., předst. o. ž.', učitelstvo, školn mládež, rb. z Prahy, Polné, Jihlavy, Kol na pohřbu nezapomenutelného a velezasloužilého o školu, synagogu i obec Zachariášé S p i t z e. Vděčnost za vše dobré v životě pro obec a mládež zůstane v srdc ch všech současn ků a svědků jeho záslužné práce. Nový rb. dr. Herm. F r i e d l ä n d e r ustanoven 3. Června 1883, předsedou ž. o. Sam. Off er, předst. kostela Sal. L a w e t z k y, J. G u t f r e u n d Dne 29. dubna ustanoven školn kem Leopold A 11 s c h u Dne 1. zář přijat pódučitel Markus S c h e c k : z Radonina ř jna. Nadačn listina Filipa Goldreicha šlechtice z Bronecku ve Studenci (chotěb. okres) vin kulována. Týž jest pohřben a odpoč vá na zdejš m žid. hřbitově Jos. Off er z V dně zaslal 22. května prostřed nictv m Isid. Offra V 5 losu z r Kt. S. Schrecker působil zde po Holzerpvi 19. ř jna Dne 22. května 1887 přijat kt. S. Silber : m a n n z Vidině.. Po provedené volbě 8. listopadu 1887 přijat rb. dr. K. T h i e b e r g e r. Na toto m sto se hlásili rb.: dr. Nathan P r aft kl z Mar. Lázn, dr. A. F r a n k l G r ü n z Kremžé, Jos. W o h l s t e i n ž V dně, J. Leopold Ab e l es z Pri vigye, Uhry, A. F r i e d m a n n ze Strašnic, dr. Israel T a g l i c h t z V dně, H. G a l a n d a u e r z Teplic, dr. David W e i s s z Kremže na Dunaji, Moric R e i c h z Trenč na. ' Dne 16. července přijat pódučitel Fried. K n ö p f e l m a c h e r z Ošeratic, učitel Scheck od cház července odešel uč. Fr. Knöpfelmacher, Josef K o h n přijat. Starosta Sam. Offer resignuje, protože se Stěhuje do V dně Zemská školn rada potvrzuje proměnu žid. školy na dvoutř dn.. Ign. Schulhof z Plzně dal obci 200 fl Předst. ž. o.: Bedřich P iek, starosta. Výbor: Jos. S i l b e r s t e r n, S. K o h n, J. R o t h, B; S c h le sin ge ř, Dr. S. W i n t e r n i t z, Isidor Ö ffer....samuel Offer z V dně věnuje k,uctěn svých rodičů Davida a Anny 300 zl. renty.. ".:!... Únlčův Jěntkov Ooltsch Jenikau S Gollův Jenlkop Goluchr/ enikau 6 :

4 Př jmy a vydán rozděluj se dnem 28. června 1891 na 3 pokladny, a to: 1. pokladna obce, 2. pokladna kostela, 3. pokladna školn. Až posud vyučovalo se na škole 10 měs ců; poně vadž vyučován rozš řeno na 11 měs ců, bude se školn plat platiti plných 11 měs ců. Nižš školné se členům obce zrušuje. Ustanoveno ponechati na škole 3 učitele července. Nejmenš náboženská daň usta novena na 5 zl., největš na 50 zl května. Za 100 zl., které zaslala p Berta Picková z Jihlavy od svého manžela Sam. Picka z Li bice u Chotěboře, koupena renta a vinkulována. 7. srpna. M. B. K o h n z Prahy (Kahler) zaslal při úmrt své choti Anny (roz. Eisenschimmel) 125 zl., z kterých utvoř se nadace. ; Předst. ž. o. vyzývá učitelstvo, by třikrát v témdni ráno navštěvovalo kostel, aby byl dostatečný počet při modlen (v ponděl a ve čtvrtek) května. Přestavba domu p. rb. se zadává staviteli J. Fialov z Habrů. Poněvadž týž činil ná mitky, povede" se stavba ve vlastn režii dále. 9. července. Samuel P i s k a t ý z Višova r a Moravě přijat za kt. po S. Silbermannovi, jenž odcház. 30. července. V předst. ž. o. jsou: Bedř. P iek, stár., B. S c h l e si n ge r, Sam. K o h n, Ig. R o t h, dt. S. W i n t e r n i t z, Ig. S i l b e r s t e r n, Jakob K o r n fe l d. Dle výnosu ministerstva kultu a vyučován z 1. zář 1893 nařizuje se ustanoviti, vydržovati v každé n. o. ž. rb. Zdejš obec jmenuje již před 6 lety ustanove ného svého rb. dra Karla T h i e b e r g e r a. V následku uvedeného nař zen žádá ž. o. v Hab rech o podm nky, za kterých by se mohla připojiti k rabinátu G. J. a uvoluje se platiti k zdejš ž. o. 100 zl. a hraditi veškeré útraty rb. Podobně i ž. o. v Ghotěboři žádá o připojen ke zdejš mu rabinátu. Uvoluje se platiti př spěvek 150 zl. obci a hraditi veškeré útraty rb. Předst. ž. o. 1893: Bedřich P ick, star., Bern. S c h l e s i n ge r, m stostar. Sam. K o h n, Jos. Sil b e r s t e r n, Ig. R o t h, Is. O ffer, Sieg. K o h n z G. J., Rud. K a r p e l e s, Hostačov, Bedř. S t r á n ský, Vil mov, Sieg. K o h n, doz. školy, Sal. P ie k, předs. kosteln února. Leopold Alt sch u l, školn k, od cház a na jeho m sto nastupuje 1. dubna "1894 Em. P ie k Důvěrn ky pro vypracován stanov ž. o. jme nováni dr. S. W i n t e r n i t z, Leop. S i 1 b e r s t e r n s rb. drem K. T h i e b e r g e r e m a členy výboru ž. o >\dubna. Poněvadž střecha kostela potře buje nutně opfcav, usnáš se představenstvo o nutných opravách. Správa a natřen střechy zadána klemp ři R. Fuchsovi. Při nových volbách zvoleni: Bedřich P iek, star., Josef S i l b e r s t e r n, m stostar.,, dr. S. Wi n t e r n i t z, poklad., Sam. K o h n, účetn m a B. Sc h le sin ger, předs. kosteln. Tajemn kem ž. o. v G. J. jmenován učitel David S t i a sň y a uděluje se mu odměna za vykonané práce ročn 40 zl dubna. Dlouholetý člen předst. Jos. Sil be r s t e r n, senioršéf firmy Josef Silberstern a sy nové, velkoobchod dř v m, zemřel a k uctěn jeho pa mátky zř dila firma nadaci 1000 zl. 16. května. Pensijn mu fondu úředn ků ž. o. v Ce chách věnuje obec zdejš k 50. výroč vlády cis. Frant. Jos. I. 50 zl. ^ O února. Na m sto P i s k a t ý h o, který odcház 15. března, jest přijmut za kt. Moritz Ku r z w e i 1 z Nového Etinku. 24. dubna. Za školn ka jest přijmut Ig. H u m bu r g é r s platem: 1. ročné zl. 12" ze školn pokladny, ročně zl. 2' z kosteln pokladky, 2. ročn paušál na otop zl. 110", 3. poplatek za lázně, 4. volný byt, 5. za každý úklid zl. 3', 6. za každou schůzi v zimě za otop a osvětlen 30 krejcarů. 14. srpna Siegfried K o h n zvolen jako doz. školy. 21. srpna ž. o. koupila v dražbě dům čp. 17, patř c Adlerovi, na kterém měla obec hypotéčně zajištěnu nadaci Efraim Wehle, zl. 300", za zl. 405". Dům byl prodán Ant. Ročkovi, obchod, v G. J. 12. zář smutečn schůze při úmrt J. V. c sa ř o vn y Alž b ě t y. Předst. sestává ze členů: Bedlřich P ick, star., B. S c h l e s i n g ě r, dr. W i n t e r n i t z, Sam. K o h n, Siegfr. K o h n, Em. P ie k, F. K o ř a l e k, Sam. L a w e t z k y, Rud. K a r p e l e s. 27. listopadu. K 50 letému jubileu panován J. V. cis. F r. J o se fa usnáš se 2. prosince uspořádati slavnostn bohoslužbu února. Richard Fiedler, majitel panstv G. J., věnoval chudinskému fondu ž. o. dle dopisu ze dne 10. prosince 1898 fl. 20' (asi k jub. c saře F. J.). Jakob Engländer se zavázal zaplatiti za pečen macesů fl. 10'. 19. března. Jelikož smlouva s rb. drem Thieberge rem 31. prosince 1899 docház, usnáš se předst., má li se obnovit jelikož fin. poměry se stále zhoršuj, bylo usneseno, smlouvu v ce neobnoviti. Na zdejš české obecné a měš anské škole se jmenuje učitel D. S t i a s ný učitelem náboženstv v č e s k é ř e č i. 9. dubna Ig. Reich z Brna zanechal zdejš obci fl. 1000" k utvořen nadace na pamět jeho matky Hendel Reich. 23. dubna. Kondolence ž. o. Herm. Městci při úmrt tamějš ho star. Josefa Rixe. Ž. o. Habry žádá o připojen k zdejš mu rabinátu. 18. června. Hledá se za se kt. m sto M. Kurz w e i 1 a, který mus současně vyučovat náboženstv na školách českých. 6. srpna s drem Thiebergerem se učinila smlouva na dalš ch 5 let. Bernard Schlesinger 13. srpna. Při n o výc h vo l b á c h zvoleni (užš výbor): Bernard S c h l e s i n ge r. star., dr. S. W i n t e r n i t z, m stostar., Bedřich K o ř a l e k 1. předs. kostela, a Bedř. P iek, Isidor F r ied l ä n d e r, 2. předs. kost., Arnold Ö s t e r r e i c h e r, poklad.; širš výbor: Rud. K a r p e 1 e s, Herm. E ng 1 ä n d e r, Sal. P ie k, Siegfr. K o h n, D. F a u, Sam. O f f e r a Sam. L a w e t z k y ; jako doz. školy zvolen Bedřich P i e k ; do m s t n školn radly zvolen star. B. S c h 1 e s i n g e r. : 20. srpna c. k. okr. hejtm. v Čáslavi svoluje k při pojen ž. o. H a b r ů a C h o t ě b o ř e. 1. ř jna. Přijmut kt. M. M ü l l e r od 1. zář 1899 s platem fl. 500' Jelikož jest kosteln k Lazar S c h r e c k e r již stár, povoluje se, aby ho zastával Šimon M a n d e lik, jemuž se dá fl. 16" ročně remunerace, kdežto se Schreckerovi ponechává dosavadn plat. 12. listopadu plat Miillera na př št rok zvýšen na fl, 600~ ledna. C. k. m stodržitelstv potvrzuje do pisem 7. prosince 1899 zvýšen náb. daně maximáln ze z ' na z ', pro rok 1900 bylo přede psáno nejv ce však z '. 21. ledna. Albert Winterberg z Vdně zas lá fl. 500' k utvořen nadace na jméno Julie Pentlá řové; nadace bude vinkulována. 29. dubna. Usnáš se následuj c platy š k o l n é h o : na 1. rok fl. 150, na 2. rok fl. 2, na 3. rok fl. 2'50, na 4. rok fl. 3', na 5. rok fl. 3'50 měs čně napřed pro školn rok 1900/01. : 27. června rb. dr. Thieberger žádá o dovolenou na 1 rok, aby se mohl ohlédnouti po jiném m stě, jelikož ž. o. následkem odstěhován zámožnějš ch členů nemůže v ce.rb. theologa vydržovati; žádosti se vyhovuje a uděluje se dovolená od 1. července 1900 do 30. června 1901, což se pak změnilo, a sice od 1. ř jna 1900 do 30. zář srpna. Byt se pronaj má Otto S t e r n o v i za 160 Kč ročně, matriku povede učitel S t i a s n y, Max K a h l e r z Prahy utvořil nadaci K 800', která se vinkuluje na jméno M. B. Kohn března přijmut kt. M. S t e c k 1 e r z Ma lina od 1. května zář odstěhoval se do Prahy dlouholetý člen vý boru Siegfr. K o h n, na jeho m sto byl zvolen Eman. P iek, řezn k, 30. prosince Poněvadž star. B. Schlesinger resignoval na svou funkci, byl zvolen m sto něj dr. S. W i n t e r n i t z, na m sto tohoto Bedřich P i e k jako 1 m stostar ledna byl jmenován rb. učitel Vilém K a n t o r, zde, který má oprávněn od m stodržitel stv, za remuneraci K ledna dostane starý kosteln k Lazar. Schrek ker ročn pen 'si K 240' a nynějš kosteln k remu neraci K 120' ročně. 29. března. Výbor sestává z násl. členů: Dr. Win t e r n i t z, star., B. P ie k, m stostar., Is. F r i e d 1 ä n d e r, B. S c h l e sin g e r, Bedřich F a u l, Sal. P ie k, Eman. P i ck, Arnold ö s t er r e i c h e r. Sam. L a we t z k y, David F a u, Sam. O f f e r. 9. srpna. Volby. Star. jest zase B. Sc h lesin ger, m stostar. Bedř. P iek, poklad. A. Öster r e i c h e r, účetvedouc a předs. kostela Sal. P i e k ; výbor užš : dr. S. W i n t e r n i t z a Sam. K o h n ; výbor širš : Ig. R o t h, Sam. L a we t z k y, Bedřich F a u l, Ed. K le i n, Eman. P ie k prosince opravena střecha kostela za K března usneseno, aby byla dosavadn dvoutř dn škola proměněna na jednotř dn na rok 1904/05 a vyučovati bude pouze D. S t i a s n y. 8. června opoušt kt. St ec k l é r své m sto a kt. Bernard B o c h n e r z Dačic jest přijat listopadu byl zvolen do širš ho výboru Julius S e i n e r n a m sto Ig. R o t h a ledna. Zdejš školu navštěvuj p o u z e 4 chlapci a 19 d vek a školné obnáš celkem K 770", k tomu př spěvek spolku Talm. Tora K 200" a př spěvek spolku Ch. K. K 200"., K 1. dubnu p r o p u s t se školn k H u m b u r g e r. M a n d e l i k o v i se zvyšuje plat na K 240' ročně. 15. května opoušt kt. B o c h n e r m sto. 2. července přijat kt. B. G o l d s t e i n s pla tem K Učitel S t i a s n y bude vyučovati za šk o l n é a subvence od spolků a volný byt ve škole a otop ledna na m sto S. Picka, který resignuje jako člen výboru, zvolen L. Kornfeld. 9. zář n o vé vo lby. Star. B. S c h l e s i n ge r, m stostar. Bedřich P ie k, poklad. A. O s t r e i c h e r, účetvedouc Sam. K o h n ; širš výbor: Sam. La we t zky, Eman. P ie k, Emil R o t h, Bedř. F a u l ledna. Práce na střeše kostela čin K Jelikož se mus spojiti rabinát s kantorátem, mus kt. G o l d s t e i n opustiti m sto. 23. června přijmut od 1. srpna kt. Simon H e i 1 p e r n sk 1400' a volný byt. 25. srpna na m sto Em. P i c k a nastoup do vý boru J. S e i n e r května oznamuje c. k. okr. hejtm. v Čá slavi, že se uděluje učiteli D. Stiassnýmu za 40 letou službu učitelskou diplom a čestná medaille, která se mu slavnostně v kostele předá, pozve se k tomu zdejš rodák rb. dr. Siegfr. B r e t a jestli by byl za neprázdněn, dr. H o c h z Mladé Boleslave (rodák čáslavský). Jubilároyi se věnuje čestný dar K 500". Jelikož oba páni nemohli sem zajeti, byl diplom pře dán starostou obce na radnici. 23. srpna přes dlil do Prahy učitel D. S t i a s s n y a jelikož zastával v posledn době rabinát, matriku a náboženstv, jmenuje okr. školn rada rb. Hocha v Čáslavě jako učitele na zdejš ch o b č a n s k ý c h a o b e c n ý c h š k o l á c h srpna opoušt ještě před svátky kt. S. H e i l p e r n své m sto. 19. ř jna. Vo l b y: star. B. S c h 1 e s i n g e r, m stostar. Bedř. P iek, výbor: Sam. Koh n, Ar. O s t r e i c h e r, F. K o r á l e k, Sam. L a we t z k y, Otto L a we t z k y, Emil R o t h. 24. ř jna opravily se střechy obou obec. domů za K prosince přijat Mojž š B l a n n z T ř e b o n ě jako kt. a rb. a nastupuje m sto 1. dubna 1910 s platem K Zemř u svého syna, rb. v Benešově u Prahy dubna resignoval A. ö s t r e i c h e r na své m sto v užš m výboru jako pokladn k zvolen Emil R o t h a do výboru Salomon P ic k, Spediteur. 8. června koupili bývalou školu, č. 189, manželé Jakub a Karol na Blažkovi ve veřejné dobrovolné dražbě za K 4000'. Obnos složen v rentách a byl převzat od pokladn ka Emila R o t h a. 28. srpna převzal stavitel Jan Rak opravu ko stela, zvětšen m stnost zimn ho kostela a zř zen m stnost pro schůze za K 2000". 27. listopadu. Vzpom nka na náhle v ř jnu t. r. ze mřelého člena výboru Ottu L a we t z k yh o. Spolek Talmud Tora se rozpustil, jelikož škola ne existuje jměn fl. 4800' v rentách se předalo ž. ó. do vlastnictv.* dubna: Vzpom nka na zemř. Samuela K o h n a, který byl přes 40 let členem výboru ž. o. Syn jeho dr. Siegfried. K o h n z Brna oznamuje, že otec zanechal obci K 1000". Bernard K o h n a Rud. K a r p e l e s zvoleni do širš ho výboru května. Rb. M. B l a n n jezd do přičle f nuuh Jenikau 8

5 něné obce Dobrov tov vyučovati náboženstv, 10 ho din za rok. 24. listopadu vo l b y : stár. Ber. S c h l e s i n g e r, m stostar. Bedř. P ie k, poklad. Emil R o t h, účty vedouc a předs. kostela Sal. P i e k. Š i r š vý b o r : Sam. L a w e t z k y, Ig. S c h r e c k e r, Vilém K a t z, Jul. S e i n e r Za Salomon Kornfeldovu nadaci (Pfand leihstiftung), která byla uložena v pošt. spořitelně, zakoupilo se K 1000' renty března starosta města Josef C h vá l a věnoval pro isr. chudé při úmrt svého syna K 20', Ž. o. má K ' ve vinkulovaných rentách a K ' v nevinkulovaných rentách. Z těchto ne vinkulovaných rent jsou 24 bez nadač. smluv července oznamuje farn úřad G. J. př chod biskupa z Král. Hradce do G. J. K uv tán se dostavili jménem ž. o. rb. B l a n n a Bedřich P i e k. 29. listopadu resignuje Emil Roth na m sto poklad n ka, jelikož nen stále doma; m sto převzal Sal. P i e k února při ohni v domě starosty B. Schle singera v r shořely stanovy ž. o. Mus se vypůjčiti od hejtmanstv v Čáslavi a opsati je. Zdejš obec podporuje penězi a šatstvem zde a v okol us dlené polské uprchl ky. 6. června. Okr. hejtmanstv vyzývá k úpisu válečné půjčky, upisujeme K ". u České banky Union. 14. listopadu resignuje starosta obce Bernard S c h l e s i n g e r na svou čestnou funkci jako stár. a zár. jako předs. spolku Bikur Cholim, práce admi nistračn převzali Bedřich P i e k a Vilém K a t z července. Z nař zen hejtmanstv čáslav. ského žádá stár. ž. o. čáslavské Filip Weiner o jmeno ván tř pánů pro zř zen pomocného komitétu isr. uprchl ků pro polit. okr. Čáslav. Tuto funkci převzali Sal. P i e k, Isidor B a u m g a r t e n, Arnold ö s t r e i c h e r. Ze u kostela je zbořena, stavba zadána staviteli Krumlovi za Kč 800'. 26. listopadu vzpom ná se úmrt c saře Frant. Jo sefa, kterémuž Židé jsou povděčni za r o v n o p r á v n o s t 8 j i n ý m i k o n f e s e m i. Smutečn slavnost se určuje na 3. prosince Stavitel Kruml obdržel v celku za znovuzř zen zdi a záchodku u kostela K 1692' prosince. Emil Roth resignuje na m sto po kladn ka, jelikož musel nastoupiti vojenskou službu. Administrace ž. o. je^st: předs. Bedřich P ie k, výbor: Sal. P i e k, Sam. L a w e t z k y, Ig. S c h r e k k e r, Jül. S e i n e r, vesměs páni k šedesátce : 25. listopadu zemřel Sam. L a we t z k y, dlouholetý Člen výboru a spolků června n o vé vo lb y. Zvoleni: stár. Emil R o t h, m stostar. Bedř. F a u l, poklad. Vilém K a t z, předs. kostela S. P i e k ; v ý b o r š i r š : Bedř. K o r á l e k, Arnold O s t r e i c h e r. Richard M a n d e 1 i k, Sal. W a l d s t e i n (poštmistr). 14. srpna K a t z resignuje, na jeho m sto přicház Is. B a u m g a r te n. Star. Emil Roth převzal od bývalého stár. Bedř, P i c k a veškeré jměn obce. 14. zář. Jměn spolku Bikur Cholim splynulo do majetku obce, a t a t o z ř d i l a c h u d i n s k ý fo n d, ke kterému přisp vá měs čně jistou částkou k podpoře z d e j š c h žid. chudých. Obec má 45 plat c ch členů, nejvyšš uložená náb. daň jest pro př št rok K 475', nejnižš K 6' ř jna. M sto odcházej c ho vrch. poštmistra W a 1 d s t e i n a jest v širš m výboru Ju. S e i n e r. C.MŮti Tentln 11. prosince náb. obec upsala za Kč ' (čsl. stát. půjčka). Oprava kosteln zdi čin Kč 1003' června. S m u t e č n s c h ů z e za býva lého dlouholetého starostu B. Schlesingera, který byl n e j o b ě t a v ě j š a nejpobožnějš ze všech v naš obci. ; ; 1. července. Vo l b y : Star. jest Emil Řo t h, m stostar. Bedř. K o r á l e k, poklad. Isidor B a u m g a r t e n, předs. kost. Salomon P ie k; v ý b o r š i r š : Arnold O s t r e i c h e r, Bedřich F a u l, Hugo N e u m a n n, Waldemar P i e k. Na oslavu 10. vý r o č republiky čs. byl věnován větš obnos žid. chudým zdejš obce. Spolek. Bikur Cholim" pro podporován chudých nemocných byl rozpuštěn, což bylo ohlášeno okr. pol. správě v Čáslavi a uveřejněno v Uředn m listě''. Jměn tohoto spolku bylo vloženo do chudinského fondu ž. o. a bude nadále zvláš vedeno jako chu dinský fond".. Toto jměn se dnešn m dnem předává Hugo N e u m a n n o v i ke správě; současně vzdává výbor dosa vadn mu správci tohoto fondu B. K o r á l k o v za dlouholeté zdárné veden srdečný d k. sl června. Vo l b y. Star. Emil R o t h, m sto star. Bedř, F a u l, poklad. Hugo N e u m a n n ; vý b o r š i r š : A. O s t r e i c h e r, Valdemar P i c k, Emil F r i s c h m a n n. Po resignaci B. Kořalka při jmul prozat mně před volbami Vald. P i e k funkci pokladn ka, kteroužto funkci předá nově zvolenému pokladn ku Hugo N e u m a n n o v i srpna. Vzhledem k zdravotn mu stavu rb. M. B 1 a n li a, který již nemůže zastávati svoje funkce, byla témuž dopisem ze dne 28. července udě lena zdravotn dovolená. Chceme li udržeti ž. o. v té m ře jako dosud, jev se nutnost smluviti se se sou sedn mi obcemi, abychom si př padně mohli při jmouti společného rb července. K volbě do representace zem ského zastupitelstva, která se má dne 10. srpna 1930 odbývati, zvoleni jako volitelé Emil R o t h a V ad. P i e k, jako volebn komisaři jsou jmenováni E. R o t h, E. F r i š m a n n, Aug. O h r e n s t e i n, za zá stupce státn ho dohlédac ho úřadu jest jmenován okr. úřadem v Čáslavi Frant. P o c h m a n n, stár. města G. J. Př št m školn m obdob m. jsou povinny pouze 3 d t k y z d e j š o b e c n é š k o l y k vy.» u č o v á n n á b o ž e n s t v. V, 24. srpna rb. M. Blann opoušt své m sto jako rb. a vedouc matriky dnem 1. zář ř jna okresn úřad v Čáslavi ustanovuje př pisem ze dne 21. ř jna 1930, č , Viléma Katze, obeh. zde, jako prozat mn ho matrikáře, kterému se záro veň veškeré knihy a dokumenty předávaj. Okresn školn výbor v Čáslavi dává dopisem ze dne 13. zář 1930, č. 4983, osv. souhlas, aby vyučován d tek náboženstv pro škol. rok 1930/31 ponechávalo se domác péči, jelikož nemáme učitele náboženstv. Na vysoké svátky, se zde modlil Ing. C. Alfred B e n e d i k t z Mukačeva, který studuje v Praze; po několik roků modl se v pátek večer a v sobotu Bedřich K o r á l e k, a udržujeme d k jeho vzácné obětavosti stále ještě bohoslužbu. Ž. o. y Čáslavi nám navrhuje, abychom si vzali spo lečného rb., jednáme o možnostech této proposice listopadu. V zář se odstěhoval do Kla tov k svým dětem dlouholetý člen výboru a zaslou žilý předseda bratrského spolku Chewra Kadischa" Salomon P iek. býv. Spediteur, ve stář asi 80 let; s n m opustil naši obec jeden z již proř dlých pil řů staré naš obce. Pronajmuli jsme dům čp. 159 (býv. láio byt rab nův) m stn školn radě G. J. k účelům vyučo vac m podle podm nek obsažených v př pise č. 29 m. šk. r. ze dne 18. června 1931; jsou zde um stěny 2 tř dy obecné školy. Do schůze pro sdružen ž. o. na Českomoravské vysočině ve Světlé n./sáz. delegován Arnold ö s t r e i c h e r a Emil R o t h února čin se návrh na obnoven fasády kostela, jelikož jest om tka kostela na mnoha m stech poškozena, rovněž se má opraviti a znova natř ti velká část plechové střechy tyto práce budou vyžadovati asi Kč '. Zaměstnáni a jména žid. rodin v Golč. Jen kově od r do r O b c h o d n c i : Bernard Bondy 1831, Mich. We leminský 1840, Lazar Schulhof 1831, Lazar Tausig 1831, Markus Kohn 1831, Herm. Piek 1831, Ezechiel Kohn 1835, Joach. Weißenstein 1835, Lazar Pollak 1837, Sal. Robiček 1840, Sam. Kohn 1842, Jerem. Kornfeld 1853, Aron Kohn 1853, Gabr. Kohn David Offer 1856, Salom. Korálek 1857, Hermann Kraus 1857, Salom. Friedländer 1858, Markus Freund T o v á r n c i : Sal. Kornfeld 1866, Františka Picková 1866, Ad. Singer, továrna likérů, K u p c i : Michael Kornfeld 1831, Marie Kornfel dová 1840, Moric Alter 1843, Jos. Bondy 1851, Baroch Offer 1853, Ign. Thorsch 1855, Bern. Kornfeld 1855, Jerem. Kornfeld 1855, Fil. Meißler 1860, Israel Fried, länder 1860, Leop. Bondy O b c h o d s u k n y : Mark. Kornfeld 1842, Moric Kornfeld 1844, Moric Rosenbaum O b c h o d v l n o u : Samuel Kohn 1842, Lazar Schulhof B a r v ř i : Salom. Kornfeld 1855, Jos. Silberstern Z l a t n k : Simon Jolesch O b i l n o b c h o d : Gabriel Kohn 1831, Mark. Kohn 1845, Bern. Kohn 1852, Isid. Reinhalt 1852, Jos. Breth 1853, Moric Breth 1854, Sal. Schrecker 1855, Sim. Schrecker 1856, Salom. Pollak 1856, Bern. Kohn,1857. K r e j č : Bern. Milrad 1831, Hermann Pick Laz. Neumann C h i r u r g : Isak Kraus L é k a ř i : Adolf Dub 1850, dr. Vilém Weiß 1856, dr. Markus Weiß 1858, dr. S. Weleminský 1866, dr. S. Winternitz U č i t e l é jsou uvedeni na zvláštn m listě. K n i h a ř : Jon. Fischl " P e k a ř : Mojž. Schulhof C u k r á ř : Mojž. Piek Š k o l n s l u h a : Lazar Jacker K o ž e l u z i : Bernard Kohn 1832, Ign. Silber stern 1855, Josue Wiener 1857, Bern. Silberstern K o ž i š n k : Mich. Kohn R u k a v i c k á ř : Noe Schrecker P o v o z n c i : Mich. Seidemann 1841, Enoch Hecht 1842, Mich. Fleischer M ý t n ý : Josef Ho.rner 1854, Eduard Eckstein Ř e z n c i : Israel Silberstern 1838, Löbl Kantor 1853, Mark. Offer 1852, Josef Kantor 1855, Rubin Pick 1855, Bernard Silberstern O b c h o d n c e s t u j c : Moric Hermann O b c h o d z l a t e m a k l e n o t y : Jonáš Milrath, Gottlieb Hecht O b c h o d d ř v m : Abraham Jomeck 1858, Isak Pich 1857, Israel Pick 1856, Josef Silberstern 1856, Gers. Pick 1859, B. Pick O b c h o d k o ž e m i : Leop. Kohn O b c h o d p l á t n e m : Wolf Pick O b c h o d m l é k e m : Gabriel Kohn O b c h o d s t ř i ž n : Hermann Österreicher O b c h o d m o u k o u : Josef Milrad O b c h o d l i h o v i n a m i : Moric Breth O b c h o d l i h e m : Adam Singer 1858, Ludv. Kornfeld P a n s k ý o b r o č : Eman. Kohn O b c h o d g a l a n t e r n : Luisa Fre pvá 1854, Goittlieb Hecht O b c h o d z r c a d l y : Lazar Schrecker O b c h o d k o ň m i : Josef Lauer o k o n o m o v é : Mark. Henigsfeld 1854, Eman. Piek 1854, Bern. Goldreich 1857, Josef Piek 1858 r Filip Meißler Výr o b a v a t y : B. Piek M l y n á ř i : Raf. Pentlář 1857, Leop. Weißenstein D l o v e d o u c : David Piek Z e l i n á ř : David Piek T r a f i k a n t i : Salom. Kornfeld 1859, Jonas Mil rad O b c h o d j e t e l e m : Abraham Kornfeld S p e d i t é ř i : Alb. Bondy V y v á ř o v n a : Fanny Picková K u c h a ř k a : F rant. Picková H o s t i n s k ý : Gerson Piek O b c h o d h a d r y : Abraham Milradi K o š e r á k : Herman Piek P o n o c n ý h 1 d a č : Wolf Lederer P o d o m n c h o b c h o d n k ů : mnoho, žebráků Učitelé na žid. škole v Golč. Jen kově od nej starš doby jej ho vzniku 1798 až do 1907/ 08. Prvn m učitelem byl Juda S t e i n e r, rodilý z Dali měřic, panstv velkoskalského, v kraji boleslavském,, který na základě povolen konsistoře v Hradci Králové a dekretu v r zde ustanoven byl a 1. července 1835 zemřel. P o něm následoval syn jeho Abraham S t e i n e r. S počátku byl pomocn kem u svého otce od r a na základě povolen úřadů a konsistoře v době ne moci svého otce zde administroval a na základě de kretu z 25. zář 1833 jako skutečný uč. na této škole ustanoven byl. (Jako privátn uč. uváděj se: Jakub K o h n 1831, Mich. T h o Ýsc h 1831.) V r Hermann K o h n, priv. uč., Abraham S t e i n e r působil od r do r. 1858, Eliáš S c h w a r z k o p f od r do r. 1870, Mojž š T h o r s c h od 1860 do 1865, S. G o l d m a r k 1865/66, N athan S c h l e i s s n e r, Vilém K a n t o r od r Výpomocně vyučoval J. Urban z katol. školy G. J. Vil. Kantor vyučoval na této škole od r až do je ho zániku Max Ad l e r 1869, Jos. K o r n f e l d 1871, Markus E i s n e r 1872, Vil. K a n t o r, David S t i a s n y, Max A d l e r 1876, Vil. K a n t o r, Dav. S t i a sn y, Ign. H o l z e r 1878, 1878: Moric t r a u b, M. B e n e s c h, Vil. K a n t o, r a D. S t i a s n y působ nepřetržitě na škole. 1882/ 83: Vil. K a n t o r, David S t i a s n y, JUC. Moric S c h r e c k e r. Dne 1. srpna ustanovena za sou hlasu c. k. okr. š t. r. v Čáslavi Emilie J i č n s k á k vyučován ručn m pracem. Vyučovala od 1. srpna 1880 až do 31. srpna 1888 za ročn odměnu 60 zl : Vil. K a n t o r, David S t i a s n y, Si mon L ö wy : Vil. K a n t o r,. David S t i a s n y, Mark. S c h e c k : VÜ. K a n Ifii Goltsih Jenikau. 10

6 Stará část hřbitov: Náhrobky rab nů Rb. Aron Kornfeld Rb. Zacharias' Spitz Wolf Heyman Rb.'Dr. K. Thieberger Rb. Moses Blan Jonas Milrath Wilhelm Kantor David Stiassny" MUDr. Samuel Winternitz Bedřich Piek Emil Roth t o r, David S t i a s n y, Friedr. K n ö p f e l m a c h e r. 1890/ 91: Vil. K a n t o r, David S t i a s n y, Josef K o h n. Dne 1. dubna 1898 nastoupil v G. J. kt. Moric K u r z w e i l z Nového Etinku v Čechách. Konferenčn protokoly z 1876 seznamuj nás s dal š mi uč. žid. školy v G. J., jakož i se členy předs. a do zorč mi a o vnitřn práci a poměrech a usnesen ch v letech 1876 až 1907, kdy škola tato nedostatkem žactva úplně zanikla března působili na této škole uč. Wilh. K a n t o r, David S t i a s n y a Max A d l e r. Předs. byl rb. Zachariáš S p i t z a stár. obce Jonáš M i 1 r a t h, který byl též členem c. k. okr. školn rady v Čáslavi zář. Uč. Wilh. Kantor, D. Stiasny a Ign. Hölzer. Vrchn doz.: C. k. okr. škol. insp. prof. F r. Wiedermann z Prahy srpna za souhlasu c. k. okr. šk. řady v čá slavi ustanovena Emilie Jič nská, uč. ruč. prac na obec. školách, i na žid. škole a vyučovala zde od 1. srpna 1880 až o 31. srpna zář. Starý školn rok konč 16. zář, nový poč ná 23. ř jna zář. Dne 27. dubna 1882 slavila škola 25» lete jubileum činnosti správce školy p. rb. Zach. S p i t z e.,,. ; června odešel uč.ign. H ö l z e r do Znoj ma a 15. května 1883 jmenován prov. uč. JUSt. Mo ric S ch r e c k e r. Rb. a uč. háb, Zach. Spitz zemřel a správu školy převzal Wilh. K a n t o r. 22. zář. Školn rok konč 27. zář 1883, zač ná 1. listop ř jna. V konferenci za př tomnosti dra M. F r i e d l ä n d e r a jako správce školy, S. O f f ra, stár., uč.: W. K a n t o r a, D. S t i a s n y h o a Simona L ö vyh o (dosud uč. v Hořepn ku, ustanoven m sto prov. uč. M. Schreckra) a okres. škol. insd. dra J. Wentzéla usneseno, aby školn rok (prvně) končil 30. července a zač nal 1. zář června v konferenci, j ž př tomni byli c. k. šk. insp. prof. dr. J. Wentzel, stár. Sani. Offér, rb. dr M. Friedländer a uč. W Kantor, D. Stiasny, S. Lövy, vzato na vědom, že odcház uč. S. Lövy a jmenován jest uč. Markus S c h e c k. Knihovna Bechure Che med" daruje školn knihovně 30 knih a obraz zem. lidumila Montefiore. Knihovn kem ustanoven uč. D. Stiasny...., '....., července v konferenci sděluje stár. obce S. O ffé r př tomným: Dru S. Wi n t e r n i t ž o v i a uč. W. Kantorovi, D.St aisnýura a M, Scheckovi, že rb. dr. F r i e d.l a n d e r opoušt syé m sto v G. J prosince nový rb. dr. K. T h i e b e r g e r jmenován správcem isr. školy. Uč. M. Scheck odcház do Klatov a přijat jest uč. Friedrich Knöpfelmacher z Prahy. :, srpna odešel uč. Fr. Knöpfelmacher a při jat jest uč. Jos. Kohn srpna odešel uč. Jos; Kohn a toto m sto se v ce neobsadilo, neb škola jest již jen dvoutř dn ". ; v Děti nemluv již něm., český živel převládá července stár. obce jest Bedřich P ie k, rb. a správcem školy dir. K. T h i eb e r g e ř, uč.: Wilh. Kantor a D. Stiasny února školn m dozorcem jest Siegfried Kohn, stár. B. P i ck, městským lékařem dr. S. W in t e r n i t z dubna nastoupil v G. J. úč. a ki. Moritz K u r z w e i l (přišel do G. J. z Nového Ettihgu v Če chách.) zář zapsáno do 1. tř dy 33, do 2. tř dy 21, celkem 54 žáci do obou tř d. Rb. dr. Thieberger jde na stálou dovolenou a Wilh. Kantor převzal správu školy a oba uč. Wilh. Kantor a David Stiasny vyučuj náboženstv zář bylo do školy nastěhováno vojsko a vyučován počalo teprve po jeho odchodu do hlavn ch manévrů. Ve 2 tř dách zapsáno jest 56 dět. Od této doby navštěvuj školu žáci a žákyně v němčině nepři praven, něm. vyučovac jazyk těžko chápou, takže po stupovati se mus velmi pomalu. : zář. V obou tř dách zapsáno bylo 37 škol n ch d tek, a to: 15 pro prvn tř du, 22 pro druhou. 25. listopadu. Prvn tř da přem stěna' z př zem do prvn ho poschod, do m stnosti, která jest malému počtu tř du tu navštěvuj c ch úplně postačuj c. Žákyně 1. oddělen prvn tř dy nemaj o něm. řeči ani nejmenš ho pojmu, k čemuž přistupuje ještě velmi špatná výslovnost, takže lze nimi postupovati ve všech předmětech s neobyčejnou těžkost velmi po malu. Podepsáni jsou oba uč. Wilh. Kantor, David Stiasny ledna stěžováno si opět na prospěch z ne znalosti německého jazyka, nebo poměry a vyučován jsou velmi těžké, nebo i při malém počtu dět ve tř dě většina dět něm. neum a nerozum července byla posledn konference. Po sledn ročn k žid. školy 1907/08 byla jen jedna tř da, vyučovaná Dav. Stiasným. Žáci navštěvuj obecnou a měš anskou školu v m stě. Dle př pisu z 20. ř jna 1907 byla škola již jen jednotř dn a měla zapsaných žáků jen 13. Dle výnosu úředn ho ze 16. ř jna 1907 patřila pod inspektorát něm. ve Stokách (Stecken). Tohoto r. zanikla škola tato úplně.. '. " " ' Tak zanikla úplně druhdy slavná žid. škola,.která se již v r 1797 připom ná. Budova později prodána a zbylo zde pouhé jméno židovská škola". Připom nky, a úvod, jednaj c a nutnosti stavby nové synagogy v G. /., jež do základn knihy kulturn ž. o. napsal rb. G. J. Zachariáš S p i t z.. Vorerinnerung und Einleitung in dieses Buch. (Nack dem Original.) (Dle originálu.) Die Abnahme der Religiosität und darum auch na tionalen Zusammengehörigkeit bei der heranwachsen den Jugend und besonders die wenige Theilnahine der jüngeren Generation an dem öffentlichen Gottesdien ste und an allem, was die hehre Bedeutung unseres Volkes und seiner Gemeinden nach aussen zur Geltung bringen soll, sind wahrlich für Alle, denen das Inter esse des Judenthums wahrhaft am Herzen liegt, mehr zurückschreckend als einladend diesem immer tiefer umi sich greifenden Übel abhelfen zu wollen. Allein wenn es sofort gienge, ohne der Erstarrung Gränzen zu setzen, ohne die zumeist aus grauer Vorzeit stammenden veralteten Formen, die das Vortrefflich ste unserer erhabenen Religion wie eine Stäubhülle umgeben theils abzustreifen, theils zeitgemäss umzu gestalten und zu veredeln; so würde es nur noch schlimmer werden, über kurz oder lang die Jugend noch mehr die Religion entrathen lernen und ihr am Ende ganz entfremden; und dieses kann doch und darf der ehrliche Anhänger des Jüdenithum» weder wün schen, noch zulassen. Von diesem Gesichtspunkte ausgehend und von der Betrachtung ängeeifert, dass děr öffentliche Gottes dienst mit unserer Religion und unserem nationalen Bewusstsein so innig verwebt ist, dass diese ohne jene kaum zu denken sind, ein zeitgemässes seine Besucher ansprechendes Gotteshaus also als ein hervorrangen des, ja unverlässlich nothwendiges Mittel für die Wah. rang des religiösen Sinnes in der Gemeinde und für

7 Erhaltung dieser selbst anzusehen ist: fasste der dcr malige amtirende Vorstand als er vor einer geraumen Reihe von Jahren zur Vertretung der Gemeinde beru fen wurde, sogleich nach seinem Amtstritte, es als seine Aufgabe die alte Synagoge über deren Alter uns aber jede urkundliche Belehrung abgeht, die von un sern Vorfahren seinerzeit wohl nach gutem Muster mit merklichem Aufwände und in rühmlich anzu erkennender Weisze erbaut wurde, aber von dem Zahne der Zeit bereits hart mitgenommen wie eine Ruine aus der alten Zeit in die neue trauernd hin überblickte und auch für die Bevölkerung seitdem bedeutend erstarkte Gemeinde bei weitem nicht mehr ausreichte, niederreissen und an ihrer statt einen ent sprechenden Neubau, einen seiner hohen heiligen Bestimmung würdigen Tempel erstehen zu lassen, ein H aus in welchem der waltende Geist unserer Zeit sich bekunden, dass G ott dem es geweiht zur Ehre gereichen und von dem Streben der Gemeinde, ihrer Pflicht gegen sich selbst und der Anforderung der Zeit gerecht zu werden, zeugen soltte. Der Vorstand hat wohl die Schwierigkeiten nicht unterschätzt, die bei Schaffung eines solchen Wer kes sich entgegenstellen dürften, die Hindernisse nicht unerwogen gelassen, die hemmend auf das Ge lingen einwirken könnten und war der Opfer wohl bewusst die die Durchführung desselben von allen Seiten erheischen wird; er glaubte aber, dass es ihm in diesem Vorhaben durch Entgegenkommende Sympatien, mindestens eines grossen Theiles der Ge meindeglieder kräftig unterstützt nachdem ferner ein massiger Fond vorhanden war, welcher durch ein jahrelanges kluges Sparen erzielt wurde und bei der Bereitwilligkeit die man zu erwarten berechtigt ist, wenn es sich um eine die ganze G emeinde so nahe angehende heilige Sache handelt denn doch gelin gen werde wenn auch nur bei ausserordentlicher Anstrengung und voller Hingebung, das edle Ziel, das er sich gesetzt, zu erreichen und trotz der H inder nisse aller Art zu reüssieren. Allein diese vorgefasste Meinung erschien bald nach jeder Richtung als eine wenig zutreffende. Die thatsächlichen Verhältnisse zeigten sich bald ganz anders, als der Träger der "Idee in seiner Liebe zur guten Sache, sie doch zu rosig ansah; die edle Be reitwilligkeit war nicht in dem Masse anzutreffen, wie erwartet wurde, die entgegenkommenden Sym patien waren geringer als vermuthet, die Hindernisse wuchsen in nie geahnter Weise und so mußte die Frage des Tempelbaues wie absolut dringend sie auch der Vorstand anerkannte und mit welcher Hin gebung er auch für sie eintrat von Jahr zu Jahr verschoben und trotz des Ernstes und der Unver drossenheit bei all den Täuschungen so oft man sich dem Ziele näher wähnte und trotz allen Muthes und aller Beharrlichkeit nach vergeblichen Ringen mit der sie immer wieder aufgegriffen und erfasst wur de doch immer wieder vertagt werden, bis sie aus Anlass eines traurigen elementaren Ereignisses ihre endliche Erledigung gefunden. Am 21. Mai 1870 brach in frühester Morgenstunde in einer der Synagoge nahe gelegenen Gasse F e u e r aus, das mit ungemeiner Schnelligkeit und Heftigkeit um sich griff und trotz aller angewandten' vorhan denen Mittel immer weitere Gränzen zog, bis auch d e r h e i l i g e H e r d, dem dieses Schicksal zu er sparen man von allen Seiten weder Mühe noch An strengung scheute ein Raub der Flammen wurde. Das ohnehin morsche Gebäude, das durch die Flam menglut, die es stundenlang umgab und die versuch ten energischen Rettungsmittel nicht" unbedeutende Erschütterungen erlitt und nach der Prüfung und dem U rtheile einer eigens berufenen Fachcomission eine Neubedachung zu tragen und einer. Renovirung überhaupt für nicht mehr fähig erklärt wurde, muss te bis auf G rund niedergerissen werden und so war die jahrelang in der Schwebe.gebliebene Frage d u r c h g ö t t l i c h e F ü g u n g d u r c h d a s E in g r e i f e n d e s F i n g e r s G o t t e s endgiltig ent schieden worden. N un aber, als mit dem Werke be reits begonnen war, zeigten sich die Kräfte unserer Gemeinde erst viel zu ungenügend. Die Forderungen auf der einen Seite, die sich immer steigerten, die Mittel auf der anderen Seite, die immer unzureichen der sich erwiesen und die N othwendigkeit, beide in H armonie zu bringen, sowie der.u mstand, dass trotz der eingetretenen zwingenden Verhältnisse noch immer G egner der heiligen Sache niederzukämpfen waren, die mit allen Mitteln und Mittelchen ihr hin derlich zu sein sich angelegentlichst bemühten mach ten die Lösung der Aufgabe nun erst zu einer der schwierigsten Art, Allein der starke Wille, der auch das Schwerste vollbringen hilft, die rechtzeitige Er greifung mancher, wenn auch einschneidender Mittel, die lebhafte Theilnahme mit der S r E h r w ü r d e n H e r r R a b b i n e r Z a c h a r i a s S p i t z in hered ter ergreifenden Weise für den heiligen Zweck das Wort ergriff, hilfreiche und liebethätige Unterstützung von Seite der Wohlwollenden, die leider nur zu we nige N acheiferer fanden, U nermüdlichkeit und treue Hingebung Aller, die ihr Amt dazu berief, insonders auch des Bau u, Überwachungs comitees und vor allem d e r B e i s t a n d G o t t e s machten das be deutungsvolle fromme Werk,' dessen späte Enkel noch sich rührend erfreuen werden, denn doch.ge lingen und das heilige Haus erstanden in der Amts periode, als~ Herr Stadtrath Jonas Milrath als Präses der G emeinde Repräsentanz, die H erren H ermann Österreicher und Josef Bondy als Tempelvorsteher und die H erren Samuel Bondy, Salamon A. Korn feld, Ignatz Schulhof und Samuel Kohn als Vor standsmitglieder, fungierten und das nach einem Plane des Architekten H errn Josef Spudil emeritir ten Realschuldirectors in Caslau von Baumeister H errn Franz Skřivanek aus Caslau erbaut wurde, konnte nach kaum.zwei Jahren seinem Zwecke über geben und am ersten Neujahrsabende des Jahres 5632 nach biblischen Zeitrechnung (16. September 1871) durch den ersten feierlichen G ottesdienst seiner hei ligen Bestimmung geweiht werden. Dies die kurze Geschichte des Tempels, die als Errinerungsblatt und Einleitung in die Genesis die ses Buches dem nachkommenden G eschlechte nicht nur willkommen,'sondern auch in gewissem Sinne von einigem Nutzen sein dürfte. Und nun das Nöthig^ ste über die Entstehung und Bedeutung dieses Bu ches selbst......,. Der Gebrauch von mit fortlaufenden Nummern be zeichneten "Sitzen in'dien Synagogen, die als ein un bewegliches \ Eigenthum galten und als solches frei vérerblich und vejkäuf lieh waren stand seit undenk lichen Zeiten in äen jüdischen G emeiden in Übung. Die N othwendigkeit dieses G ebrauches mag wohl auch aus dem G runde erwachsen sein, um Streitig keiten über deren Rangunterschied zu vermeiden und die Ruhe und Andacht während des G ottesdienstes zu ermöglichen; gěwiss aber auch vornähmlich aus dem G runde, um der Verwaltung des G otteshauses, das von keiner Seite subventionirt, seine Existenz aus sich heraussuchen müsste, eine Einnahmsquelle zur Bestreitung der nöthigen Erhaltungskosten zu sichern. ' " Z u r E v i d e n z h a l t u n g d i e s e r S i t z e und ihrer jeweiligen Eigenthümer wurden f r ü h e r v o n d e r G e m e i n d e, s p a t e r v o n d e n P a t r i m o n a l G e r i c h t e n eigene G rundbücher ge führt. So wurde auch das von der hiesigen Gemein de im Jahre 1807 aufgelegte Synagogen G rundbuch, später von der Patrimonialgerichtsbarkeit als Schutz obrigkeit im Goltsch Jenikau übernommen, als G rundlage für das neu zu verlegende behördliche Synagogengrundbuch, in welchem die inzwischen stattgehabten Besitzveränderungen und Belastungen grundbuchmässig eingetragen worden. Mit dem Aufhören der Patrimonialgerichtsbarkeit im Jahre 1850 wurden die Realgrundbücher und mit ihnen auch das G rundbuch über die Synagogensitze an die k. k. G erichtsbehörden, das hiesige an die in H a b e r n übertragen und das Letztere daselbst in einem Ergänzungsbande Nro 2 bis auf die neueste Zeit fortgeführt. N achdem jedoch mit Verord nung des hohen L a n d e s g e r i c h t e s d t o P r a g 17. N o v e m b e r 1873 Z: auf G rundlage ho hen Justizministerialerlasse vom 14. N ovember 1873 Z das Recht einen bestimmten Platz in einer Synagoge einzunehmen aufgehört hat, den Ge genstand eines Grundbuches zu bilden und die vor handenen diesbezüglichen G rundbücher abzuschlies sen und keinerlei Eintragungen darin mehr vorzu nehmen sind; wurde zu der im Interesse der Ge meinde wie der Besitzer von Besitzen für alle Zeit so nöthigen Evidlenzhaltung, und entsprechend dem in diesem Ministerialerlasse ausgesprochenen Grund satze, dass die Privatrechte bezüglich der in diesen Büchern erhaltenen Eintragungen unberührt bleiben sollen d i e s e s n e u e B u c h a u f g e 1 e g t das bei der Gemeinde in sicherer Verwahrung zu bleiben habe, von derselben streng und gewissenhaft geführt werden soll, und in welchem alle in dem T e m p e l mit fortlaufenden N ummern b e z e i c h n e t e n S i t z e der Männer wie der Frauenabtheilung, und ihre jeweiligen Besitzer g e n a u zu v e r z e i c h n e n s i n d.,. Das war wieder aber für den Vorstand keine ge ringe Aufgabe, denn 1 tens war es, um Streitigkeiten und Missheiligkeiten zu vermeiden nöthig, die mög lichste Rücksicht darauf zu nehmen, dass den Be sitzern von Betstühlen in der alten Synagoge ihr Recht mit t h u n l i c h s t e r B e o b a c h t u n g d e s i n n e g e h a b t e n v o r b e s t a n d e n e n R a n g e s g e w a h r t b l e i b e daher ihnen oder ihren Nach folgern jene neue Plätze anzuweisen und zu verbü chern waren, welche der frühern Reihenfolge ent sprechen. 2tens waren in Laufe der Jahre viele grundbücherli che Übertragungen verabsäumt worden, in Folge dessen viele faktische Besitzer, die, sei es durch Erbsitzung oder Kauf in den Besitz derselben gelangt sind, ohne jedwede Besitzurkunde u. nicht im Stande waren rechtsgiltig ihr Eigenthumsrecht zu erweisen, was erst in umständlicher Zeit und Mühe erfordernder Weise zu erhärten war. Und diese Schwierigkeiten wurden dadurch noch vermehrt, dasä die Situation u. Reihen folge der Besitze im neuen Tempel von der in der alten Synagoge ganz verschieden, eine vollkommen zutreffende G leichschätzung derselben kaum zulies sen und dass schon in Folge der zugenommenen Po pulation u. des weit grösseren Raumes des neuen Tempels, die Sitze um ein Merkliches vermehrt wer den mussten. Aber auch diese nicht geringen Schwierigkeiten zu besiegen ist dem redlichen und unablässigen Mühen des Vorstandes gelungen; von dem Gefühle der Recht lichkeit und Billigkeit geleitet, war es ihm beschie den, den einzelnen Besitzern, wie der Gemeinde als Inhaberin einer beträchtlichen Anzahl von Sitzen v o l l k o m m e n g e r e c h t z u w e r d e n. Die hier aus erzielten Vereinbarungen und Resultate in den folgenden Blättern dieses Buches ersichtlich gemacht. Mit G enugthuung blickt der Vorstand auf die ge wonnenen Erfolge, wünscht und hofft ein fernes Ge deihen des so schwer errungenen Werkes und mit ihm ein erfreuliches Aufblühen u. Erstarken der Ge meinde und es wird darin den süssesten.lohn für seine Bemühung finden. Následuj : I. Männer Abtheilung (Folio 1 bis 172). Männersitze von Nro 173 neu bis Nro 216 neu. I I. Frauen Abtheilung (Folio 173 bis 350). III. Männer Abtheilung (Sitze Nro 173 bis 216). Ze života rodiny Korufeldovy. Über die Niederlassung der Familie Kornfeld in G. J. sind keine authentischen N achrichten vorhan den, sowie auch verläßliche D aten über die erste jüdische Siedlung hier fehlen. Alle D okumente, die darüber hätten Aufschluß geben können, sind bei einem Brande, der i. J im damaligen Juden viertel wütete und zahlreiche Wohngebäude ein äscherte, vernichtet worden. Wir können :Uns daher nur auf Überlieferungen berufen, die von damaligen Zeitgenossen stammen und in der Nachkommenschaft der Familie von G eschlecht zu Geschlecht weiter er zählt werden. Leider reichen diese Berichte nicht weiter zurück, als in die Mitte des XVIII. Jhts. In der zweiten Hälfte des XVIII. Jhts. waren hier die beiden Brüder Rabbi (M o d c h e) Michael Bär und Rabbi S a l m e K o r n f e l d, die wegen ihrer be deutenden jüdischen G elehrsamkeit, die sie nicht hinderte, eine für die damalige Zeit bemerkenswerte großzügige geschäftliche Tätigkeit zu entfalten, großes Ansehen unter der Judenschaft auch außer halb Böhmens genossen, der Vorbeginn des später einsetzenden humanistischen Zeitalters, hatte damals schon ungemein befruchtend auf die geistige Regsam keit der Juden in Böhmen gewirkt und der Einfluß Moses Mendelssohns und der Geist Lessings haben unverkennbare Spuren im Geistesleben der damaligen Judenschaft zurückgelassen. D er Wissensdrang der Juden in Böhmen um diese Zeit war trotz der Be drückungen, denen sie ausgesetzt waren, ungemein groß und so finden wir damals unter allen Berufs zweigen Männer, die in ihren freien Stunden ernst hafte gründliche wissenschaftliche Studien betrieben. Rabbi (Modche) Michael Bär war Begründer des Branntiveinhauses'' und der damals damit verbun den gewesenen Spiritusbrennerei. In der jüdischen G elehrtenwelt genoß er den Ruf eines gründlichen Kenners des jüdischen Schrifttums. Sein Sohn ist der bekannte Bibelforscher und Talmudist Rb. Aaron K o r n f e l d ; ein zweiter Sohn, der der breiteren jüdischen Öffentlichkeit weniger bekannt ist, es aber verdient, wegen seiner. gründlichen jüdischen For schungsarbeit erwähnt zu werden, ist Rb. Michael K o r n f e l d. D er dritte Sohn war der hochbegabte humanistisch gebildete Moritz K o r n f e l d, von dem auch die bemerkenswerte G rabschrift auf dem Grabe Rabbi Aaron Kornfelds stammt, der Vater des bekannten Finanzmannes, des späteren Präsidenten der Ung. Allg. Creditbank, Sigmund K o r n f e l d in Budapest. Nach dem Tode Rb. Modche Bars teilten 165 sich in die Führung des Geschäftes dessen F rau T h e r e s i a Kornfeld und deren Sohn M o r i t z. ; Goltsch Jenlkau

8 Aaron, trotzdem er der älteste Sohn und Geschäfts teilhaber war, lebte nur seinen Studien. Er unterhielt aus eigenen Mitteln hier eine : T a 1 m u d h o c li sc h ule, aus der bedeutende Männer des Judentums, unter anderen der spätere Reichsratsabgeordnete K u r r a n d a und der bekannte Herausgeber der einst viel gelesenen jüdischen Wochenschrift, ioie Neuzeit" Szanto hervorgingen. Nach dem Tode The resia Kornfelds übernahm die Leitung dies Geschäftes der älteste Sohn Aaron Kornfelds B e r n h a r d unter der Firma Theresia Kornfelds Söhne. Der letzte Inhaber der Firma war der Sohn Bernhards, Sig m u n d Kornfeld, der in verhältnismäßig jungen Jahren starb. Die Nachfolge des Geschäftes war folgende: G ründer: Rabbi (Modehe) Michael Bär, dessen Witwe Theresie Kornfeld in Gemeinschaft mit dessen Sohn Moritz Kornfeld, denen dier Sohn Aaron Korn felds Bernhard und zuletzt der Sohn Bernhards, Sig mund, folgte. Ich möchte an dieser Stelle noch eines bedeuten den damaligen Zeitgenossen, des hier in stiller Zu rückgezogenheit lebenden Moritz ( M eier) Al t a r, eines Schwagers des R. Aar. Kornfelds, gedenken. Von Beruf Kaufmann, überließ er die geschäftliche Führung ganz seiner Frau und widmete sich aus schließlich seinen Studien. Er schrieb Kommentare zum Talmud, übersetzte die Psalmen ins Griechische, trieb mathematische und astronomische Studien, sprach und schrieb hebräisch, latein und griechisch und las Plato im Urtext. Bei der Feuersbruiist im J fiel sein gesamtes Hab und Gut dem Brande zum Opfer. Er hat es mit Gleichmut und Gotterge benheit ertragen, doch den Verlust wertvoller Manu skripte, das Ergebnis seiner Geistesarbeit, hát ér nicht verwinden können. Er kränkelte von da ab und ist bald darauf gestorben. In der gegenwärtig mate rialistischen Zeit kann sieh schwer jemand einen Be griff davon machen, welch geistiges 1 Leben in der.judengemeinde des kleinen böhmischen Ortes damals herrschte. Rabbi S a l m e (Salomon) K o r n f e l d hatte einen ausgedehnten Warenhandel und beschäftigte eine große Zahl von Frachtern, die die Waren, speziell Salz (er hatte damals das Salzmonopol für Böhmen ge pachtet), vom Produktionsorte in die entferntesten Teile Böhmens verfrachteten. Er betrieb auch einen bedeutenden Handel mit Kolonialwaren, Wein, Ge treide und Pottasche und belieferte mit letzterem Artikel die meisten Glashütten Böhmens. Er gründete hier auch die erste Lohgerberei, die im Hause gegen über dem Tempel (gegenwärtiger Besitzer Baumeister Koř nek) untergebracht war. Nach seinem Tode war niemand da, der befähigt gewesen wäre, das für die damalige Zeit bedeutende Unternehmen im vollen Umfange weiter zu leiten. Schließlich übernahm der jüngere Sohn M i c h a e l, der seine Kusine, eine Schwester Rabbi Aaron Kornfelds, geheiratet hatte, das Geschäft, um es jedoch in bescheidenen Grenzen bis zum J weiter zu führen. Von da ab leitete das Geschäft dessen Sohn M a r c u s Kornfeld unter der protokollierten Firma M. M. Kornfeld. Marcus Kornfeld hatte sich eigentlich der Technikerlaufbahn gewidmet, mußte aber bald! nach Beendigung der Studien, nachdem sein Vater infolge einer mißglück ten Staroperation völlig erblindet war, dem Geschäfte zuwenden. Ein Sohn von ihm war der bekannte Wie ner Psychiater und Philosoph, Dozent Dr. Sig m u n d Kornfeld, dessen Werk Über dias Rechts gefühl" von der Kant Gesellschaft preisgekrönt wurde. Dr. Kornfeld, der ein treuer Sohn seines Vol kes war und den enge Freundschaft mit Theodor Herzi verband, war Mitbegründer der zionistischen Partei und stets für die Hebung der jüdischen kultu rellen Interessen tätig. Während des Weltkrieges hat er sich als Militärarzt durch die humane menschen freundliche Behandlung der Mannschaften besonders hervorgetan, sich aber dadurch auch die Ungunst seiner militärischen Vorgesetzten zugezogen. Erwäh nenswert ist auch die enge Freundschaft, die ihn mit dem Philosophen Popper Lynkeus verband. Marcus Kornfeld] übergab das Geschäft im J seinem Sohne L u d wi g, der es bis zum heutigen Tage unter der Firma M. M. K. weiterführt. Grabsteininschrift von Rb. Aaron Kornfeld: Aaron Kornfeld, geb. 28. Juli 1795, gest. 27. Oktober Bleib, o Wanderer, hier mit tiefer Ehrfurcht stehn! Hier liegt ein Mensch von des Grabes Nacht um fangen, Der hoch oben auf des Wissens heiligen Höhen Ruhmvoll seinen langen Lebensweg gegangen, Strebend zu erkennen nur das ewig Wahre, Unaufhörlich forschend Gottes Wort zu lesen, : Ist sein langes Leben sechs und achtzig Jahre Nur ein fortgesetzter Gottesdienst gewesen, Nur im Forschen in der heiligen Gotteslehre. Nur im Wissen, seinem Lebens.element, Sucht und fand er, einzig seine höchste Ehre, Bis von seinem Leben ihn der Tod getrennt.. Und wie hohes Wissen seinen Geist geschmückt, Hat die edle Güte auch sein Herz geziert. Wie mit seinem Geist er leitend uns geführt, Hat mit seinem Herzen er uns hochbeglückt, Alle, die Ihn kannten, Haben liebend Ihn verehrt, Alle, die Ihn nannten, Haben seinen Ruhm vermehrt. K uctěn památky tohoto velikého muže jest tento nápis na jeho hrobě v Golč. Jen kově. Historie rodiny Offero.vy. Ke konci stol. XVIII. žily v G. J. tři rodiny jména O ff er. Jedna rodina odstěhovala se do Mnichova Hradiště, kde jej člen K o m p e r t Offer založil to várnu na obuv. Jméno Kompert změněno na jméno rodové a dlouhou dobu byla rodina tato podi jmé nem nikoli O ffe r, ale K o m p e r t. Druhá rodina odstěhovala se do Bratislavy, člen třet rodiny Kompert Offer zal. r výrobu stuh a r zprvu obchod železářský, později též sm šený v G. J. na náměst v č Pojmenován u Že lezn ků, Offer Železn k", uchovalo se v lidu dodnes. Synovec Komperta Offera Tobiáš K. (Kompert) Offer převzal obchod tento a vedl jej pod jménem Tobiáš K. Offer dále. Když ovdověl, oženil se se svou neteř Annou. Po gmrti jeho vedla obchod od r jeho žena samostatně do r pod jménem Tobiáše Offera vdova (Železnice). Pod touto firmou vedl ob chod tento až do r synovec Anny, Samuel Offer, jenž se oženil se svou př buznou Mathildou, dcerou Barucha Offera. Anna zemřela r R převzal od Sam. Offera obchod jeho bratra nec a K nynějš majitel firmy Samuel Offer, R při velikém ohni, který zachvátil velikou část města, vyhořel také Offrův dům a byl ještě téhož roku sta vitelem g. jen kovským J. Chválou vystavěn. Obchod v rodině Offerově jest jedn m z nejstarš ch, jehož za ÍLL ložen datuje se od r. 1781, ač obchod v tomto domě provozoval se dávno již před tmto rokem. Vilém Offer manželka Anna Jenny Samuel Klára Marie J Bedřich Viktor Karel Jan Marie Historie rodiuy Pickovy. Rod Pickův pocház původně ze Španělska a po revoluci španělské se po dlouhém a trapném cesto ván usadil v Čechách a koncem 16. stol. v G. J. Tak vyprávěl nám v rodině děd, který ve stář 72 let zemřel roku Tento náš děd I s a k Piek měl jednoho syna jménem Wo lf Piek, který po odbyté vojenské povinnosti přijmul od otce v G. J. menš galantern obchod. Jelikož ve zdejš m horském kraji bylo mnoho tkalců, kupoval od těchto pro svůj ob chod plátno. Jakmile měl odbyt, začal od sedláků, kteř pěstovali len, jejž ženy jejich předly na obyčej ných přeslic ch, kupovati a dával tuto př zi zpracová vati na plátna obuvnická, sedlářská a též k jiným účelům se hod c a prodával je zase obchodn kům menš m. Asi v r začaly se v Čechách zřizovati cukrovary, které k lisován řepy potřebovaly vlněnou látku, kterou kupovaly z Francie, kde cukrovary již byly zař zeny. Náš otec Wolf Piek přišel na myš lenku, že by mohl tuto vlněnou látku vyráběti sám. Obstaral si u vůkoln ch velkostatků, které měly chov ovc, na zkoušku menš množstv vlny, kterou dal na zcela primitivn ch stroj ch dřevěných, které m stn tesař zhotovil, sepř sti a potom tkáti. Byl to v bývalém Rakousku prvn pokus vyráběti tuto vlněnou látkuk lisován řepy cukern. Cukrovary vyzkoušely tento výrobek a výsledek byl tak skvělý, že cukrovary, kterých tou dobou byl malý počet, přestaly tuto vlněnou látku kupovati ve Francii a objednávaly ji zde. Bylo tedy možno výrobu tuto ve větš m roz sahu prováděti a jelikož zde v Čechách nebylo tolik vlny k dostán, kupovala se tato v Uhrách: a v G J se zpracovávala. Asi v r zř dil Wolf Piek ku prá delně, která zde již byla, ještě tkalcovnu k výrobě těchto vlněných' látek. Bohužel zemřel Wolf Piek v mladém ještě věku 41 let v roce 1861 a vdova Fran tiška Picková, která tu zůstala se 6 dětmi, z nichž nejstarš bylo 8 roků staré, převzala tuto započatou výrobu a vedla ji až do své smrti r s dobrým výsledkem. Po jej smrti převzali jej synové Ad o lf a B e d ř i c h závod, přeměnili firmu Wolfa Picka na Wolfa Picka synové a v r ručn tkalcovnu zař dili na tkalcovnu strojn. V r přestěhoval se Adolf Piek do Prahy, kde firma zř dila továrnu na jutu, která byla tou dobou prvn v Čechách. V r vystoupil Ad o l f Piek z firmy, takže B e d ř i c h Piek stal $e jediným vlastn kem firmy. V r přibral svého syna Vl a d i m r a Picka za veřejného společn ka a firma trvá dodnes. Bedřich Piek jest v G. J. osobnost velmi váženou, povahy ryz a čistého charakteru. Dlouhá léta byl nejen členem obecn ho, zastupitelstva, ale i radn m města, členem m stn školn rady a starostou náb. obce žid. 20 roků. Dosud těš se veliké př zni a ob libě v městě pro svou př most a reeln jednán. Vše dobré v městě podporoval a dobro města i nábož. obce israel. měl ve všem jednán vždy na zřeteli. Isak Piek Rebeka, roz. Hocková z Prahy Wolf Piek Fany Charlotta Terezie Aloisie Marie Helena Adolf Matilda Arnošt Bedřich Regina : Hermina, rozená Tausigová z Hlinská v C. Vladim r Hedvika G ertruda, roz v Nováková z Ces. Brodu Jiř, Hanna Historie rodiny Österreicherovy. G ertruda Rodina Hermanna Ö s t e r r e i c h e r a pocház z P sečné na Dyji na Moravě. Děd jmenoval se Michael a zaměstnával se obchodem zbož m galantern m, které ve velkém rozvážel a prodával obchodn kům v detailu prodávaj c m. Manželka jeho byla Kateřina, rozená Frey. Právo a povolen k ženěn obdržel 23. května 1795, č Synové: H e r m a n n, ňar. 1815, Jakub Jedna z dcer A n n a provdána byla za S. Silbersterna, řezn ka v G. J., který však brzy zemřel a ona provdala se do Kol na za Mandel ka, obch. a dlouholetého.stár. israel. obce v Kol ně. Po jeho smrti žila v G. J. u H. österreichera a dosáhla stář 90 roků. Hermann Österreicher oženil se 1840 s Mari B o n d y, v r založ. gal. obchod pro sebe v č. 146 v G. J. a v témže roce (1845) koupil dům dř vějš č slo 21 (nyn 28). Zemřel r v 66 létech života svého, přenechav obchod manželce své. Rodina jeho byla požehnána 10 členy. (7 chl. a 3 dcery.) Obchod vedla manželka jeho do r a od té doby vede jej nynějš majitel firmy Ar n o l d Ö st er r e i c h e r, syn. Hermanna Österreicher pož val v G. J. vážnost, byl členem předst. n. o. isr. a vždy v popřed vynikaj c ch osob představenstva a města, účastnil se živoita veřejného a všech důležitých jednán a slavnost jako representant náboženské obce israel ské. V r byl též členem národn gardy v G. J. Ift? Goltsch Jenikau 18.

Školní rok 1917.-1918.

Školní rok 1917.-1918. Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.

Více

Školní rok 1912.~1913.

Školní rok 1912.~1913. Školní rok 1912.~1913. Příchod důst. pána Josefa Chába. Dne 1. září t. r. přisel do osady naší nový pan děkan Josef Cháb. Týž působil v Hostivaři před mnoha léty co kaplan, a pro korektní jednání byl velice

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

NEŠPORY SVATÉ RODINY ÚVODNÍ VERŠ. Kněz: Lid: Slyš. Sláva Otci i Synu, * jako byla na počátku i nyní i vždycky, * a na věky.

NEŠPORY SVATÉ RODINY ÚVODNÍ VERŠ. Kněz: Lid: Slyš. Sláva Otci i Synu, * jako byla na počátku i nyní i vždycky, * a na věky. NEŠPORY SVATÉ RODINY revidovaná verze Kněz: Bo Slyš - že, po - spěš mi Lid: Kněz: na - še vo ÚVODNÍ VERŠ Sláva Otci i Synu, * Lid: po - moc! na - lá - ní! i Du - chu sva jako byla na počátku i nyní i vždycky,

Více

Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy

Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy 1880 Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy stanovy schváleny. Základní kapitál stanoven na

Více

O jednom mučedníkovi nebo mučednici

O jednom mučedníkovi nebo mučednici 1. nešpory spočné texty O dnom mučedníkov nebo mučednc Jkub Pvlík 1. nt. - VI.F (Žlm 118-I.II) já Ke kž dé mu, př znám před svým kdo cem v neb. ke mně j. př zná před ld m, 2. nt. - VI.F (Žlm 118-III) ž

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 HISTORIE LIBERCE Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s historií Liberce Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si

Více

Kronika obce Zelenecká Lhota

Kronika obce Zelenecká Lhota Rok 1908 Obecní volby Dne 26. července 1908 bylo voleno nové obecní zastupitelstvo za velmi malého účastenství voličů. Ze 40 voličů III. sboru dostavilo se k volbě 11 voličů, z 11 voličů II. sboru dostavilo

Více

Začátek školního roku. Počet tříd. Umístění tříd. Vyučovací hodiny

Začátek školního roku. Počet tříd. Umístění tříd. Vyučovací hodiny 1937 1938 Ve školním roce 1937-1938 se pokračovalo v pokusném vyučování. Zatímním řídícím učitelem byl jmenován od 1. září 1937 na zdejší škole pan Richard Filip, který byl službou přikázán na 2. obecnou

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7.

Více

- G r u n t y v R a d o n i c í c h -

- G r u n t y v R a d o n i c í c h - G r u n t s e d m ý, d n e š n í číslo 1 - G r u n t y v R a d o n i c í c h - Dle zápisu z r. 1676 Nynější hospodář M a r t i n P a v i š k a, který tuto chalupu získal od B a r t o ně Černýho. 1676 převzal

Více

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose h=72 Em(add2) 15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose 5 Em(add2) JOSE 9 D7 1 Am(add2) CARMEN Tennáh- lý zvrat tennáh - lý pád když lás Už nik - ka své o - tě -

Více

Složitá historie zhořského hřbitova

Složitá historie zhořského hřbitova Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vojtěch Lanna

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vojtěch Lanna Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Vojtěch Lanna (1828-1840) INVENTÁŘ NAD č. 208 evidenční pomůcka č. 77 Ing. Miroslav Zvoník Praha 1944 Dějiny fondu Dokumenty zařazené do fondu

Více

2. Správa obce Kolče

2. Správa obce Kolče 2. Správa obce Kolče Učiniti popis, jak byla spravována obec Koleč v dobách dávných můžeme započíti teprve dobou pozdější po bitvě na Bílé hoře od r. 1695, kdy byly zavedeny zvláštní urbar nebo-li kontrakt,

Více

Počátek škol. roku. Zápis na školní r. 1940/41 byl proveden ve dnech 21. a 22. června 1940 a vyučování zahájeno dne 1. září 1940.

Počátek škol. roku. Zápis na školní r. 1940/41 byl proveden ve dnech 21. a 22. června 1940 a vyučování zahájeno dne 1. září 1940. 1940-41 Počátek škol. roku. Zápis na školní r. 1940/41 byl proveden ve dnech 21. a 22. června 1940 a vyučování zahájeno dne 1. září 1940. Organisace školy. Vynesením ze dne 28. XI. 1940 č. I - 1524/3 ai

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Další zastávkou v našem pátrání by měl být Státní okresní archiv v Havlíčkové Brodě (www.mza.cz/havlickuvbrod), kde je mimo jiné uložen i

Více

10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník.

10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník. Rok 1947 10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník. 22. února ONV v Kamenici n. L. podal začátkem r. 1947 žádost, aby v. v. nemocnice

Více

Zdroje informací k historickému projektu:

Zdroje informací k historickému projektu: Zdroje informací k historickému projektu: Veronika Nováková: Starostové - V roce 1900 byl starosta pan Myslík, později Staněk - V roce 1907 byl starostou Frant. Kaněra - V roce 1908 už pan Frant. Stejskal

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Sbírka obrazů Galerie Klatovy / Klenová v letech 1963-1989

Sbírka obrazů Galerie Klatovy / Klenová v letech 1963-1989 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ OBOR: DĚJINY VÝTVARNÝCH UMĚNÍ Sbírka obrazů Galerie Klatovy / Klenová v letech 1963-1989 BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Veronika Bártová

Více

Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu z 21. 8. 1944 s po moc ným ra zít kem ŽRS v Pra ze. /Sou kro má sbír ka, SRN/

Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu z 21. 8. 1944 s po moc ným ra zít kem ŽRS v Pra ze. /Sou kro má sbír ka, SRN/ Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu s no vým po moc ným ra zít kem po pře jme no vá ní Ži dov ské ná bo žen ské ob ce na Ži dov skou ra du star ších v Pra ze. /ŽM/ Do pisni ce z ghet ta do pro tek

Více

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu. Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU Podle Theodora Billrothajeden z nejvíce prakticky zaměřených humanistů 19. století. Narozen v roce 1822 jako čtvrtý syn v rodině barona Jana von Mundyho

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

Matika I. 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice!

Matika I. 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice! Matika I ja Když za čí ko ná hra ní, ma ti ka, to ne ní žád hle na ná še pa ni ka, po čí tá vy pa dá ní. to 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice!.

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

Cmuntové mlynáři na říčce Smutné

Cmuntové mlynáři na říčce Smutné Cmuntové mlynáři na říčce Smutné (mlynářští předkové mojí babičky Terezie Sassmannové roz. Novákové). Foto mlýnu Cmunt z roku 1898; je na něm majitel, mlynář pan otec Dvořák a pracovníci ze mlýna (sekerník

Více

O B Z V L Á Š T N Í C I N a l o ň s k é m M a z i k o n g r e s u v y s t o u p i l p r o f e s o r D u c h s k r á t k o u p ř e d n á š k o u M-a z i K a d d a, k t e r o u n á s u p o z o r ň o v a

Více

Školní rok 1926-27. Zápis Vyučování počalo 1. září 1926. Výsledek školního zápisu:

Školní rok 1926-27. Zápis Vyučování počalo 1. září 1926. Výsledek školního zápisu: Školní rok 1926-27. Zápis Vyučování počalo 1. září 1926. Výsledek školního zápisu: Učitelstvo. Zúčastní se vyučování Nezúčastní se vyučování Počet Římkat. Českobr. Pravosl. Českoslov. Židov. Bez vyz.cír

Více

Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici

Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici Nejstarší zmapovaná historie lovectví v našich zemích je spojována se šlechtou a vládnoucími vrstvami společnosti obecně. Lov byl výsadou šlechty a každý pokus

Více

pozvánka na ples SDH

pozvánka na ples SDH Rok 1937 Zima Zima z roku 1936 na rok 1937 byla zprvu mírná, v lednu byly však mrazy až 17 C. Koncem ledna napadlo dosti sněhu, takže pro závěje několik dní nejel autobus a vlak. Pošta byla z Nezamyslic

Více

Letecký snímek části obce Cotkytle Starosta obce

Letecký snímek části obce Cotkytle Starosta obce 1. Zpravodaj Cotkytle en, listopad, prosinec, 4/2003 říj Z obsahu zpravodaje:? Události v obci?? Co nového v obci?? Co připravujeme?? Kultura v obci? Socha sv. Jana Nepomuckého Podzimní práce na polích

Více

Bilance aktiv a kapitálu podniku

Bilance aktiv a kapitálu podniku KAPITOLA 5 Bilance aktiv a kapitálu podniku Bi lanč ní prin cip, jak jsme již na zna či li v mi nu lé ka pi to le, umož ňu je za chy tit ma je tek (ak ti va) pod ni ku a sou čas ně i zdroj (ka pi tál),

Více

Svatý Otec Jan Pavel II. žehná korunovační klenoty pro milostnou sochu Panny Marie Křtinské (na nunciatuře v Praze 25. a 26.

Svatý Otec Jan Pavel II. žehná korunovační klenoty pro milostnou sochu Panny Marie Křtinské (na nunciatuře v Praze 25. a 26. ročník 8 2/1997 Svatý Otec Jan Pavel II. žehná korunovační klenoty pro milostnou sochu Panny Marie Křtinské (na nunciatuře v Praze 25. a 26. dubna 1997) Korunovace milostné sochy Panny Marie Křtinské Od

Více

Jednání Rady města Broumova č. 88 ze dne 3. února 2010. ᖗ剧ítomni: JUDr. Růთ南ková, Mgr. Schejbalová, pan Slezák, pan Marek, pan Trojan a Ing. Blažková tajemnice. 南ml 南ven : Bc. 南ranc, pan Uzel oz 南ní pᖗ剧ícho

Více

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ ČESKÁ KAMENICE ALENA SELLNEROVÁ ČESKÁ KAMENICE historie Kolem poloviny 13. století byla za velké kolonizace

Více

OBEC OTICE Z historie Počátky školství

OBEC OTICE Z historie Počátky školství OBEC OTICE Otice leží 3,5 km jihozápadně od středu města Opavy v nadmořské výšce 262 m n. m.. Katastrální výměra obce je 721 ha. Nejvyšším bodem obce je Kamenná hora (311m n.m.). Za zhlédnutí jistě stojí

Více

M a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1

M a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1 0. j. : N F A 0 0 2 9 7 / 2 0 1 5 N F A V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v é h o a r c h i v u z a r o k 2 0 1 4 N F A 2 0 1 5 V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO W W W. I V E C O. C O M SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO www.facebook.com/iveco www.youtube.com/iveco www.twitter.com/iveco www.flickr.com/photos/ Nen í po chyb o to m, že tyto n ové ba lí čky EL E

Více

12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ

12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ 12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ V západní části Tábora na pravém břehu Lužnice se nalézá místo, které dnes nazýváme Klokoty. Dříve bylo nazýváno Hora Klokotská. O názvu proč právě Klokoty jsou uvedeny

Více

Rok 1910. V lednu 10. přistoupili za činné členy bř. Hynek Jiroušek a Jaroslav Hamrla. Za přispívajícího člena Frant. Bém.

Rok 1910. V lednu 10. přistoupili za činné členy bř. Hynek Jiroušek a Jaroslav Hamrla. Za přispívajícího člena Frant. Bém. Rok 1909. Myšlenka založiti Dobrovolný sbor hasičský ve Hvozdci vyšla od prvního učitele zdejšího p. Václava Oharka v roce 1896. Týž byl župním činovníkem na Brněnsku. Za úřadování starosty zemř. Frant.

Více

Letecký pohled na obec v roce 2010. Na obecní pečeti z r. 1782 je ve znaku uveden strom lípa.

Letecký pohled na obec v roce 2010. Na obecní pečeti z r. 1782 je ve znaku uveden strom lípa. Obec Lipová se poprvé připomíná v r. 1362, kdy ji drželi synové zemřelého Peška z Veletin. V zakládací listině vizovického kláštera z r. 1261 je uveden Lipovský potok, patrně zde stála i osada Lipová.

Více

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Roční pastorační plán (říjen 2014 srpen 2015) CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Plakátek pastoračního roku PÍSMO Změňte smýšlení! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby

Více

Historie školy v Jesenici

Historie školy v Jesenici Autor: Mgr. Jaroslava Řehořová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Historie školy v Jesenici Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem

Více

Dneska ne. 4 œ œ œ Ó. œœ œ. œ œ œ. œœœ œœ. b b. j œ. j œ œ - œ. & b b. œ œ. œ œ œ œ œ œ œ œ. œ œ œ œ œ œ. œ œ œ œ œ œ œ œ œ. j œ œ. j œœ œ. œ œ.

Dneska ne. 4 œ œ œ Ó. œœ œ. œ œ œ. œœœ œœ. b b. j œ. j œ œ - œ. & b b. œ œ. œ œ œ œ œ œ œ œ. œ œ œ œ œ œ. œ œ œ œ œ œ œ œ œ. j œ œ. j œœ œ. œ œ. Dneska ne 0 Music and Lyrics by ANDREW LIPPA GOMEZ Kde e ten seznam hotelů Á! Hotel Merde Rue de Toilette Hygienická stanice ho už šestkrát nechala zavřít To e pořád málo Voilá! Hotel Noseratu Hodnocení:

Více

Na četné žádosti našich občanů uvádíme několik krizových čísel: Jubilea v lednu VŠEM JMENOVANÝM PŘEJEME DO DALŠÍCH LET HODNĚ ZDRAVÍ

Na četné žádosti našich občanů uvádíme několik krizových čísel: Jubilea v lednu VŠEM JMENOVANÝM PŘEJEME DO DALŠÍCH LET HODNĚ ZDRAVÍ Na četné žádosti našich občanů uvádíme několik krizových čísel: Poruchy dodávky elektřiny: 840 850 860 Poruchy plynu : 1239 Poruchy dodávky vody: 377 413 444 Svoz odpadů ( nevyvezená popelnice) 377 152

Více

Zápis z 2. řádné schůze Rady města Nového Města na Moravě konané dne 27. listopadu 2006

Zápis z 2. řádné schůze Rady města Nového Města na Moravě konané dne 27. listopadu 2006 Zápis z 2. řádné schůze Rady města Nového Města na Moravě konané dne 27. listopadu 2006 Přítomni: Zdeňka Marková, Stanislav Marek, JUDr. Jana Havlíková, MUDr. Zdeněk Kadlec, Marela Krupicová, Josef Sokolíček

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI. 1. Identifikace nemovitosti. 2. Nález

ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI. 1. Identifikace nemovitosti. 2. Nález ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI číslo odhadu 023 11 Ex PZ objednávka odhadu ze dne 20.4.2011 místní šetření proběhlo dne 27.4.2011 za účasti bez účasti povinného jméno a adresa objednatele odhadu Mgr. Ing.

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Nerudova Hostivice, listopad 2010 Ulice Nerudova 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

POLEČNOU ESTOU 2 MOTTO SLOVO ÚVODEM

POLEČNOU ESTOU 2 MOTTO SLOVO ÚVODEM MOTTO Prosinec 1999 Ty, který jsi začátek a konec, vezmi tento rok do svých rukou a veď nás podle své vůle! Požehnej naše touhy i naše skutky, pomoz, ať se podaří vše, co nás k tobě přibližuje. Kate Walther

Více

08.00 FK. 10.00 FK Za + rodiče, setru a živ. rodinu 18.00 FK Za + Jana a Jarmilu Klabanovy 07.30 09.00 10.30

08.00 FK. 10.00 FK Za + rodiče, setru a živ. rodinu 18.00 FK Za + Jana a Jarmilu Klabanovy 07.30 09.00 10.30 Farnost: Místek filiální kostely: Lysůvky Sviadnov Hodoňovice Rok: 2015 Po P OŘAD B O H O S L U Ž E B V týdnu od 08. 11. 2015 do 15. 11. 2015 32. DĚLE Udílení svátosti pomazání nemocných při mši sv. v

Více

Zápis č. 1/2014. ze zasedání zastupitelstva obce, které se konalo dne 29. 1. 2014 od 18.00 hod na OÚ v Tuklatech

Zápis č. 1/2014. ze zasedání zastupitelstva obce, které se konalo dne 29. 1. 2014 od 18.00 hod na OÚ v Tuklatech Zápis č. 1/2014 ze zasedání zastupitelstva obce, které se konalo dne 29. 1. 2014 od 18.00 hod na OÚ v Tuklatech Přítomni: Petr Jenšovský, Mgr. Vladimír Libovický, Ing. Ivan Franc, Monika Petrisková, Simona

Více

Z á p i s č. 28. ze zasedání Rady města Mělníka konané dne 2. 9. 2013 od 16.00 hod. v zasedací síni radnice

Z á p i s č. 28. ze zasedání Rady města Mělníka konané dne 2. 9. 2013 od 16.00 hod. v zasedací síni radnice Z á p i s č. 28 ze zasedání Rady města Mělníka konané dne 2. 9. 2013 od 16.00 hod. v zasedací síni radnice Přítomni: MVDr. Ctirad Mikeš, Mgr. Miroslav Neumann, PaedDr. Zdeněk Koudelka, MUDr. Ladislav Peychl,

Více

S B O RY D O B R O V O L N Ý C H H A S I Č Ů A J I N É

S B O RY D O B R O V O L N Ý C H H A S I Č Ů A J I N É S B O RY D O B R O V O L N Ý C H H A S I Č Ů A J I N É Tak jako snad všude jinde na Moravě, i v Sulkovci a Polomi se v průběhu druhé poloviny 19. století staly hlavní páteří společenského života obce zdejší

Více

Opis Advokátní kancelář JuDr. Jaroslava Čulíka v Libáni K cíli vyměření poplatku pod čísl. rejstř. B736 zde ohlášeno. Ch. berní úřad v Libáni dne 21. Října 1898. L.L. Pfister, m.p. Jílek m. J. Smlouva

Více

Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné

Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné 17. prosince 2013 Úterý před Štědrým dnem 15 00 Vánoční SVATOST SMÍŘENÍ (zpověď) 23. prosince 2013 Pondělí před Štědrým dnem 14 30 15 30 Betlémské světlo 16

Více

Poskyt nu tí náh rad zaměst nan ci při tuzem ské pra cov ní cestě

Poskyt nu tí náh rad zaměst nan ci při tuzem ské pra cov ní cestě 2865 20. CESTOVNÍ NÁHRADY uve de né části sedmé záko ní ku práce je řeše no poskyt nu tí ces tov ních náh rad zaměst nan ci zaměst na va te le, který není uve den v 109 odst. 3 záko ní ku práce (zde je

Více

Z kroniky obce Sedlec rok 1956

Z kroniky obce Sedlec rok 1956 Z kroniky obce Sedlec rok 1956 Z činnosti MNV. Rada MNV: s. František Hynk, předseda MNV s. Marie Pundová, tajemnice MNV s. Jaroslav Svoboda, člen rady Rada MNV zasedala pravidelně jednou týdně a na schůzích

Více

Pražská plošina Středolabská tabule. Benešovská pahorkatina. Hornosázavská pahorkatina

Pražská plošina Středolabská tabule. Benešovská pahorkatina. Hornosázavská pahorkatina Pražská plošina Středolabská tabule Benešovská pahorkatina Hornosázavská pahorkatina Typ krajiny podle reliéfu Geologická mapa Povodí Jalového potoka Výškopis Geodetický bod Vrstevnice zdůrazněná Vrstevnice

Více

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské stav v r. 1764 1. vojenské mapování Josefské Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený mlynářský erb DĚJINY MLYNÁŘSKÉHO ŘEMESLA Mlynářské řemeslo patří

Více

Usnesení z 19. jednání Rady města v Horažďovicích konaného dne 20.06. 2011

Usnesení z 19. jednání Rady města v Horažďovicích konaného dne 20.06. 2011 Město Horažďovice Usnesení z 19. jednání Rady města v Horažďovicích konaného dne 20.06. 2011 Zveřejněna je upravená verze dokumentů z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů

Více

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Staré Město, IČ 00576948 za rok 2015

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Staré Město, IČ 00576948 za rok 2015 Elektronický podpis - 24.3.2016 KUMSX01MDB62 Certifikát autora podpisu : KRAJSKÝ ÚŘAD Jméno : Ing. Jiří Urbánek Vydal : PostSignum Qualified C... Platnost do : 26.7.2016 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor podpory

Více

Bibliotéka Taueusz& Hegera

Bibliotéka Taueusz& Hegera Bibliotéka Taueusz& Hegera S T A N O V Y V MISTRU, 1894. T is k e m A r n o š ta H u b lin g a v M íst ku. Nákladem spolku. 6 (JI. Jm éno spolku jest: Odborný hornickohutnický spolek Prokop" se sídlem

Více

roste počet obyvatel díky kvalitnějšímu zemědělství a oteplení podnebí lidé se snaží získat co nejvíce úrodné půdy

roste počet obyvatel díky kvalitnějšímu zemědělství a oteplení podnebí lidé se snaží získat co nejvíce úrodné půdy Otázka: Vrcholně středověká společnost Předmět: Dějepis Přidal(a): Kellner Změny v zemědělství a vesnická kolonizace roste počet obyvatel díky kvalitnějšímu zemědělství a oteplení podnebí lidé se snaží

Více

Kalendář všech akcí 2016. Divadlo Járy Cimrmana leden 2016 Janské Lázně Pořadatel: OB Lánovy, Naděžda Bezstarosti, tel.

Kalendář všech akcí 2016. Divadlo Járy Cimrmana leden 2016 Janské Lázně Pořadatel: OB Lánovy, Naděžda Bezstarosti, tel. Kalendář všech akcí 2016 Divadlo Járy Cimrmana leden 2016 Janské Lázně Ples mysliveckého sdružení Dolní Lánov 22. 1. 2016 KD Dolní Lánov Tradiční ples myslivců s bohatou tombolou Pořadatel: MS Malá Sněžka

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Neznámé poukázky potravního spolku Výpomocné pokladnice v Brně

Neznámé poukázky potravního spolku Výpomocné pokladnice v Brně Neznámé poukázky potravního spolku Výpomocné pokladnice v Brně V souvislosti s rozvojem průmyslové výroby, přílivem pracovních sil z venkova do měst a zrušením poddanství došlo v průběhu 19. století k

Více

Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století

Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století Vytvořila PhDr. Jana

Více

Tuněchodské okénko 3/2014

Tuněchodské okénko 3/2014 Tuněchodské okénko 3/2014 INFORMACE Z OBCE V současné době žije v naší obci 618 obyvatel ve 208 domech. V letošním roce se přistěhovalo 20 občanů, odstěhovalo se 18 občanů, narodilo se 7 dětí a zemřeli

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.

Více

Vánoční besídka CB Žižkov 2010

Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Píseň 1 Pán Ježíš přikázal budete světlem Autor: Tomáš Najbrt Pán Ježíš přikázal budete světlem, budete svítit do okolí. Pán Ježíš přikázal před celým světem, velkým i dětem,

Více

ZPRAVODAJ OBCE DOLNÍ MORAVA

ZPRAVODAJ OBCE DOLNÍ MORAVA ZPRAVODAJ OBCE DOLNÍ MORAVA prosinec 2012 Číslo: 8/2012 ZDARMA SPORTOVNÍ ÚSPĚCH MLÁDEŽE V sobotu 1. prosince se konal jeden z turnajů O pohár Králického venkova, který pořádala Komise pro Osadní výbory

Více

ČeskýKrumlov. zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23

ČeskýKrumlov. zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23 zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23 Snad nejtypičtějším symbolem Českého Krumlova je okrouhlá malovaná Zámecká věž. Foto Jaroslav Skalický ČeskýKrumlov V působivém prostředí meandrů řeky Vltavy

Více

MĚSTO MIROSLAV, nám. Svobody 1, 671 72 M I R O S L A V

MĚSTO MIROSLAV, nám. Svobody 1, 671 72 M I R O S L A V MĚSTO MIROSLAV, nám. Svobody 1, 671 72 M I R O S L A V Tel.: 515 333 201-2, fax: 515 266 468, e-mail: urad@mesto-miroslav.cz, www.mesto-miroslav.cz Okres Znojmo Souhrn usnesení č. ZM.8/2015 z 8. zasedání

Více

Výp la ta mzdy. Obec ná pra vid la KAPITOLA 3 3.1. 2720 142 odst. 1, 143 odst. 2 a 3, 2 odst. 1 ZP 2725 142 ZP

Výp la ta mzdy. Obec ná pra vid la KAPITOLA 3 3.1. 2720 142 odst. 1, 143 odst. 2 a 3, 2 odst. 1 ZP 2725 142 ZP 2720 2730 19. SPLATNOST A VÝPLATA MZDY (PLATU) KAPITOLA 3 Výp la ta mzdy 3.1 Obec ná pra vid la 2720 142 odst. 1, 143 odst. 2 a 3, 2 odst. 1 ZP 2725 142 ZP 2730 Výp la ta mzdy se pro vádí v české měně

Více

Družstvo mladých hasičů z Kynic oznamuje» výsledky ze soutěží, jichž se zúčastnili:

Družstvo mladých hasičů z Kynic oznamuje» výsledky ze soutěží, jichž se zúčastnili: Informuje Obecní úřad Kynice. E-mail: kynice@tiscali.cz, internetové stránky: www.kynice.cz červen 2013 Družstvo mladých hasičů z Kynic oznamuje» výsledky ze soutěží, jichž se zúčastnili: datum místo soutěž

Více

Dům č. p. 181 Dům č. p. 182 Dům č. p. 183 Dům č. p. 184 Dům č. p. 185 Dům č. p. 186 Dům č. p. 187

Dům č. p. 181 Dům č. p. 182 Dům č. p. 183 Dům č. p. 184 Dům č. p. 185 Dům č. p. 186 Dům č. p. 187 Dům č. p. 181 Dům na bývalém pozemku velkostatku zvaném Prozdol, postavil v r. 1936 Dobeš Jakub z č. 103 s manželkou Marií roz. Zálešáková z č. 55. Manželé byli bezdětní. V roce 1965 jej předali neteři

Více

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ Po knížeti Břetislavovi se na knížecím stolci vystřídala řada dalších přemyslovských knížat. Počet obyvatel rostl, proto bylo nutné získávat další půdu pro zemědělství. Mýtily

Více

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce Otázka: Ústava a konstitucionalismus Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): barbora4.a - ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu,

Více

Slavní hosté Mariánských Lázní a jejich přínos pro rozvoj města

Slavní hosté Mariánských Lázní a jejich přínos pro rozvoj města VÝZNAMNÉ A POPULÁRNÍ OSOBNOSTI SVÉ DOBY jiné vnímání za života a po smrti proměnné v čase PŘÍMÝ VLIV NEPŘÍMÝ VLIV finanční podpora výstavby objektů inspirace myšlenkami, nové pohledy publicita spojená

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

ŠKVORECKÝ ZÁMEK Tìším se dovnitø, já ve Škvorci vyrostla, ale teï poprvé mám možnost do zámku se podívat, nechala se slyšet jedna sedmdesátiletá dáma. Bylo to v sobotu 18. záøí, v rámci Škvoreckého jarmarku,

Více

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 10 červen 2013 www.zssv.cz

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 10 červen 2013 www.zssv.cz školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 10 červen 2013 www.zssv.cz r Nejprve něco z historie. Osvětim (Německy Auschwitz), která byla největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem,

Více

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o o b d o b í : X e r v e n e c s r p e n z á í 2 0 1 1 U S N E S E N Í Z A S T U P I T E L S T V A Z v e e j n é h o z a s e d á n í Z a s t u p i t e l s t v a o b c e d n e 3 0. 6. 2 0 1 1 p r o s t e

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Josef František Duda

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Josef František Duda Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Josef František Duda (1810-1916) Prozatímní inventární seznam NAD č. 308 evidenční pomůcka č. 110 M. Vach Praha 1950 inv. č. obsah ks datace

Více

Šlechtický rod Strachwitzů

Šlechtický rod Strachwitzů ZDOUNKY historie a současnost 2010 Obsah Předmluva 4 Z dávné historie 9 Zdounecký zámek 12 Šlechtický rod Strachwitzů 13 Zdounky 1945 2000 16 Osobnosti 20 Válka 25 Ochotnické divadlo 31 Místní knihovna

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

Galerie fundatistů v Malých Svatoňovicích P. Jan Nádvorník v roce 1951 na radu archiváře Adolfa Hrodka z Brna založil galerii obrazů místních

Galerie fundatistů v Malých Svatoňovicích P. Jan Nádvorník v roce 1951 na radu archiváře Adolfa Hrodka z Brna založil galerii obrazů místních Galerie fundatistů v Malých Svatoňovicích P. Jan Nádvorník v roce 1951 na radu archiváře Adolfa Hrodka z Brna založil galerii obrazů místních duchovních správců v Malých Svatoňovicích. Je jich jen čtrnáct.

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Základní škola T. G. Masaryka Blatná, okr. Strakonice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Autor práce: Tereza Fořtová, IX. tř. Vedoucí práce: Mgr. Blanka Posavádová Školní rok: 2012/2013 Úvod Zámek Blatná

Více

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA Obec Rosička se nachází 9 km jihozápadně od okresního města Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o Rosičce pochází z roku 1356, kdy patřila k panství Polná. Obec byla

Více

Dějiny obce Močovice ve zkratce

Dějiny obce Močovice ve zkratce Dějiny obce Močovice ve zkratce Založení obce a název: Údolí Klejnarky je osídleno 5 tis. let. Název obce, podle jedné teorie vznikl podle močálů, které se nacházely u potoka Klejnarka, anebo podle máčení

Více