Financování sociálních podniků: Vyhodnocení řízených rozhovorů. Hlavní zjištění

Transkript

1 Financování sociálních podniků: Vyhodnocení řízených rozhovorů Hlavní zjištění Zpracováno pro Novou ekonomiku, o.p.s. v rámci projektu Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky pracovní skupina finance Při realizaci řízených rozhovorů bylo navštíveno celkem 16 sociálních podniků. Ve zkoumaném vzorku byly zastoupeny podniky, které 1) vykonávají podnikatelskou činnost - podnikají již delší dobu, 2) zahájily podnikání před několika lety, případně 3) byly podpořeny v aktuální výzvě MPSV IOP a svoji aktivitu teprve zahajují. Jedná se tedy převážně o podniky mladé, které jsou na začátku své podnikatelské činnosti. Z hlediska geografického rozmístění byly osloveny podniky ze Středočeského kraje: Modrý domeček OS Náruč, Jůnův statek OS FOKUS, Letohrádek Vendula, z Prahy: Portus Praha o.s., Café Rozmar o.p.s., Varius s.r.o., z Moravskoslezského kraje: STAVZEM s.r.o., Kavárna Empatie Slezská diakonie, Clear Servis o.p.s., z Ústeckého kraje: CF Sociální firma, 1. severočeské družstvo zdravotně postižených, Tabuc Pack s.r.o., z Královéhradeckého kraje: Propagační podnik HK s.r.o., SAN elektroodpady s.r.o., z Pardubického kraje: SOLEA CZ v.d., a z Plzeňského kraje: Pracovní sobota s.r.o. Z hlediska sídelní struktury se jednalo o subjekty umístěné jak v malých obcích či mikroregionálních centrech (Sedlec, Řevnice, Rybník u České Třebové), tak i meziregionálních centrech (krajská města Plzeň, Hradec Králové, Ústí nad Labem) a v národní metropoli Praze. Zpravidla se však jednalo o oblasti, které jsou urbanizované, případně funkčně integrované do širší aglomerace. Co se týče právní formy podniků, převažovaly obchodní společnosti společnost s ručením omezeným (7) a občanská sdružení (4). Dalšími formami byla obecně prospěšná společnost (2), výrobní družstvo (2) a církevní právnická osoba (1). V případě občanských sdružení šlo o účetní oddělení podnikatelských aktivit od ostatních činností. Téměř polovina navštívených podniků se běhen své existence transformovala z jedné právní formy na jinou, např. z poradenské služby pro postižené a děti (stacionáře) na sociální podnik.

2 Co se týče charakteru podniků, jednalo se o integrační sociální podniky usilující o zapojení především zdravotně postižených spoluobčanů. Další kategorie znevýhodněných osob se vyskytovaly jen ojediněle (mladí Romové STAVZEM s.r.o.). Celkový počet zaměstnanců se lišil dle charakteru podniku, zpravidla dosáhl řádu desítek zaměstnanců, v ojedinělých případech se počet pracovníků pohyboval i pod hranicí 10 osob (STAVZEM s.r.o., Kavárna Empatie, CF Sociální firma, Clear Servis o.p.s. ), naopak jednou dokonce nad hranicí 100 zaměstnanců (Tabuc Pack). Pokud jde o poměr mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými pracovníky, pak výrazně větší zastoupení bylo znevýhodněných pracovníků. Ve většině podniků se podíl znevýhodněných pracovníků pohyboval v rozmezí 60% 80% z celkového počtu pracovníků. Tato skutečnost umožnila podnikům zapojit se do čerpání dotačních prostředků, zpravidla příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením ÚP, či na úhradu části provozních nákladů chráněné dílny. Spektrum oborů, v nichž zkoumané sociální podniky působí, bylo velmi široké. Jednalo se především o poskytování služeb: technické služby (Propagační podnik HK s.r.o., ), uklízecí práce a zahradnictví (CF Sociální firma s.r.o., Sociální firma Slunečnice, Pracovní sobota s.r.o.), výroba a prodej potravin (Portus Praha o.s.), pohostinství (Kavárna Empatie, Café Rozmar, Modrý domeček, Jůnův statek), ubytovací služby (Jůnův statek), telekomunikační a bezpečnostní služby (1. severočeské družstvo zdravotně postižených), stavební činnost (STAVZEM s.r.o.), ekologická likvidace elektroodpadů (SAN elektroodpady s.r.o.). Průmyslové podniky se zabývaly papírenskou výrobou karton, (Tabuc Pack), plastikářstvím (SOLEA CZ), výrobou prádla (1. severočeské družstvo zdravotně postižených) či opracováním kovů (nástrojárna). Zastoupena byla i drobná řemeslná výroba. Z výše uvedeného je patrné, že některé podniky měly více oborů činností. Např. podnik Jůnův statek provozuje penzion, restauraci a prádelnu, 1. severočeské družstvo zdravotně postižených se zaměřuje na výrobu funkčního prádla, které prodává prostřednictvím e-shopu, dále poskytuje telekomunikační služby, bezpečnostní služby a služby v oblasti slaboproudu. Svůj hlavní společenský přínos vidí zkoumané podniky především v integrační roli, tedy zapojení znevýhodněných osob do pracovního procesu, do společenského života. Dalšími uváděnými důvody byla aktivizace těchto pracovníků, zlepšení jejich sociální a ekonomické situace, snaha přispět k rozvoji komunity, k bourání předsudků a bariér vůči znevýhodněným, posílení povědomí o sociální ekonomice.

3 Na začátku své existence se podniky často potýkaly s nedostatkem financí a jejich investic tak byly často omezené. Hlavní proud již realizovaných investic směřoval do pořízení nezbytných prostředků tj. na nákup technologií a do budov (nákup, rekonstrukce). Méně často byly prostředky směřovány do rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání. Investice do výzkumu, vývoje či inovací nebyly uváděny, s výjimkou výrobního družstva SOLEA CZ. Investice jsou financovány především ze dvou zdrojů. Prvním jsou vlastní zdroje podniků, druhým pak dotace granty poskytované především ústředními orgány. Významnou roli hrají dotace poskytované ze strukturálních fondů v letech podpora ze SROP, dnes pak z IOP a OPLZZ. Zaznamenána byla i poskytnutá podpora z předvstupních nástrojů. Svoji roli sehrávaly i úřady práce, které poskytovaly dotace na pořízení strojů, případně aktivity obcí a měst (nemovitosti). Využívání komerčních dluhových zdrojů bylo velmi okrajové a využilo ho jen několik málo podniků, vesměs se jednalo o podniky světším počtem zaměstnanců a obratem v řádu desítek milionů (Tabuc Pack, 1. severočeské družstvo zdravotně postižených, SOLEA CZ, SAN elektroodpady s.r.o.), rizikový kapitál nebyl téměř využíván. Jednou z možností získávání finančních prostředků je benefiční sbírková kampaň Akce cihla pořádaná každoročně již od roku 1999 občanským sdružením Portus Praha. Vybrané peníze jdou hlavně na výstavbu a podporu chráněného bydlení a integraci znevýhodněných osob v oblasti zaměstnávání chráněné a sociálně terapeutické dílny aj.). Co se týče financování provozu podniků, pak hlavním zdrojem jsou výnosy z hlavní ekonomické činnosti. Významným faktorem jsou pak provozní dotace spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením formou dotací z úřadů práce dle 76 1 (nenároková dotace na provoz chráněné dílny) a 78 2 (nároková dotace v podobě příspěvku na 1 76 (1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro

4 zaměstnání osob se zdravotním postižením) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění. Přestože dotace zpravidla pokrývají jen zlomek nákladů sociálních podniků (významnou výjimkou je Propagační podnik Hradec Králové s.r.o. kde podíl dosahuje 70 %!), pro převážnou část z nich se jedná o podstatný příjem, který rozhoduje o provozní rentabilitě podniku. Dalším zdrojem byly provozní komerční úvěry, kontokorenty. Pokud jde o charakter využívaných dotačních nástrojů, převažují investiční granty (nenárokové a neopakující se zdroje) a provozní dotace (na osobu se zdravotním postižením nárokové, na provoz chráněné dílny nenárokové). Ostatní formy podpory již byly okrajové zvýhodněné úvěry a záruky za úvěr (Tabuc Pack, Modrý domeček), slevy na nájmu v budovách poskytnutých územní samosprávou (Jůnův statek, Modrý domeček), slevy na službách územní samosprávy apod. Hlavními partnery poskytujícími dotace sociálním podnikům ve fázi zahájení podnikání jsou ústřední orgány (dotace na zahájení činnosti podniku SROP MMR, EQUAL MPSV v letech , IOP a OP LZZ obojí MPSV v současném období), v případě další fáze rozvoje firem (a typicky u průmyslově orientovaných subjektů) pak i MPO dnes OPPI. V provozní fázi se pak jedná o úřad práce. Aktivity obcí a krajů jsou velmi omezené. Subjekty jsou zpravidla dobře informovány o dotačních příležitostech a podmínkách poskytnutí dotace. Informace získávají průběžně (bulletin neziskovky, agentury, zprostředkovatelé SČMVD, ÚP, MPSV), případně je sami vyhledávají. Ostatní formy podpory nejsou pro fungování sociálních podniků existenčně důležité, neboť se ve většině případů jedná o nepravidelnou pomoc, avšak dokážou podnikům jejich existenci ulehčit. Zaznamenávány byly komerční slevy od obchodních partnerů, zálohové faktury, odložené lhůty splatnosti, ty jsou vítány zvláště v případech, kdy podnik pobírá dotace zpětně (zvláště na začátku roku, Jůnův statek), dále např. sleva na vedení účetnictví a daňovém poradenství (Modrý domeček). Nepřímou formou podpory jsou výhody vyplývající z uzavření dlouhodobého partnerství. Jedná se např. o spolupráci občanského sdružení Portus Praha a Sedlčanských poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy.

5 mlékáren. Sdružení dostává od mlékárny zvýhodněnou cenu na hermelín a Sedlčanská mlékárna využívá tuto spolupráci jako marketingový nástroj. Zmíněny byly též výpomoci soukromých osob (půjčky), případně aktivity NROS. Pro mateřské podniky či hlavní okruh činností občanských sdružení jsou však významné i dary a jiné formy fundraisingu. Výše zmíněné podpory se ani zdaleka nevyskytují u všech podniků a sdružení, často nevyplývají ani tak z faktu, že se jedná o podnik zaměstnávající znevýhodněné osoby, ale např. z dlouhodobé bezproblémové spolupráce. Některé podniky anoncovaly budoucí investiční potřeby související s dalším rozvojem firmy (Letohrádek Vendula, Propagační podnik HK s.r.o., SOLEA CZ, Portus Praha o.s., 1 severočeské družstvo zdravotně postižených, Varius s.r.o., SF Slunečnice) - v řádu stovek tisíců až milionů Kč, poukazovaly na potřebu získání prostředků k zajištění provozu podniku (Kavárna Empatie, Café Rozmar, SOLEA CZ, Propagační podnik HK s.r.o., STAVZEM s.r.o.). V řadě případů však nebyly schopny budoucí investiční potřeby kvantifikovat či o nich zatím neuvažují. Mimo investičních potřeb by podniky též ocenily jistá daňová zvýhodnění (Jůnův statek), vyčištění konkurenčního prostředí ve smyslu kontroly registračních pokladen, zaměstnávání na černo (Café Rozmar). Na otázku, zda zvažují v budoucnu čerpání určitých dotačních titulů, odpověděly zástupci podniků vesměs kladně. Zpravidla se jednalo o dotace od ÚP, EU, výjimečně tomu bylo od ministerstva, obcí a měst. O dotacích se často dozvídají od ÚP, MPSV, od externích poradců, z grantových kalendářů (neziskovky). Bariérami podnikání byla pro velkou část podniků vysoká administrativní náročnost, vysoký počet kontrol, ale i nejednost postupů orgánů veřejné správy (odlišná interpretace metodik ze strany ÚP) apod. Větší subjekty disponují vlastním profesionálním zázemím, které umožňuje formulovat business plány a vést účetnictví. Menší subjekty si najímají účetní a daňové experty, za něž ale musí vydávat nemalé částky. Informace se často snaží vyhledávat samy nebo využívají služeb MPSV a ÚP. Značnou překážkou je též nedostatečný majetek podniků na zajištění úvěrů (SOLEA CZ) a neatraktivita a nedůvěryhodnost pro banky (pro stavbu haly si museli najít ručitele, jinak by jim banka nepůjčila Clear Servis o.p.s.). K dílčím překážkám pak patří omezení dané podmínkou de minimis (Varius s.r.o.), neuvolnění peněz z ROPu Střední Čechy (Portus Praha o.s.). Např. podnik SAN elektroodpady vidí překážky v neperspektivním oboru činnosti, ekonomice citlivé na vnější vlivy, velkém pohybu výkupních cen druhotných surovin a absenci vlastních prostor.

6 V otázce úpravy podmínek poskytování návratných finančních prostředků, dotací, či jiných forem podpory byly názory zkoumaných podniků různorodé. Některé podniky nepovažovaly tuto úpravu za nutnou, jiné požadovaly např. snížení administrativní náročnosti, záruky za úvěry, bezúročné půjčky, speciálně vytvořené produkty pro sociální podniky, transparentnější systém, aktivnější podporu ze strany ÚP aj. Dle názorů zkoumaných sociálních podniků by mělo existovat systémové zastřešení sociální ekonomiky. Názory se zde též lišily, zda by se mělo jednat o aktivitu soukromých subjektů či quasi veřejných korporací, nebo orgánů veřejné správy MPSV či MPO, nebo ÚP. Uváděna byla i potřeba vzniku regionálních institucí. Na otázku zda jsou jako sociální podnik zvýhodňované při zadávání veřejných zakázek, odpověděla většina podniků negativně. Dotazované sociální podniky zpravidla nejsou dodavateli veřejnému sektoru. Poukazováno bylo i na netransparentnost výběrového procesu u veřejných zakázek. Podniků dosahujících zisk, tj. kladného hospodářského výsledku, je přibližně jedna čtvrtina, často však jen v rozsahu několika tisíc Kč (černá nula). Výjimkou jsou některé na trhu zavedené podniky výrobní družstva (1. severočeské družstvo zdravotně postižených, Tabuc Pack, SOLEA CZ). Zisk je zpravidla plně reinvestován. U občanských sdružení dochází k částečnému převodu zisku na ostatní aktivity, u firmy Tabuc Pack a SAN elektroodpady je část zisku rozdělen mezi vlastníky. Interpretace výsledků řízených rozhovorů: V průběhu řízených rozhovorů byly zkoumány sociální podniky, které v převážné míře působí na trhu pouze několik let, případně na trh teprve vstupují. Až na výjimky se jedná o subjekty, jejichž vznik byl podpořen poskytnutím investiční dotace na nákup technologií, případně nákup či modernizaci nemovitostí. Tyto prostředky byly poskytnuty především ze strukturálních fondů v letech ze SROP, v tomto období z IOP. Tato skutečnost podmínila dvě základní zjištění, tj. podniky se nacházejí v první fázi své existence, tj. buď byly čerstvě založeny, případně se nacházejí v období dotváření své strategie a pozvolného rozvoje (tj. jejich podnikání se stabilizuje). Z tohoto titulu nejsou zpravidla vyžadovány dodatečné hmotné investice, neboť podniky těží z pořízených kapitálových investic v minulých letech. Z tohoto hlediska si pravděpodobně neuvědomují potřebu kumulování zdrojů pro obnovu výrobních prostředků, dosahovaný zisk či nulové hospodaření je spojováno pouze s provozem (provozními náklady) podniku.

7 Významnou bariéru představuje nízká dostupnost investičních a především provozních úvěrů ze strany finančních institucí bank. Většina podniků financuje svůj chod z vlastních příjmů. Výpadky plateb od klientů či zpoždění nárokových plateb od ÚP či MPSV pak vyvolává problémy s likviditou. Řízení cash flow je tak jedním ze základních problémů se kterými se tyto podniky při své podnikatelské činnosti musejí vypořádat. Za zvláště rizikovou lze označit situaci těch sociálních podniků, které nemají charakter obchodní společnosti, neboť jejich schopnost získat externí zdroje od finančních institucí je velmi nízká. Jsou tak zcela závislé na svých zřizovatelích či na dalších aktivitách, které mají v portfoliu. Nízká dostupnost úvěrů od bank vychází převážně z problému ručení za poskytnutý úvěr. Banky požadují jako zástavu nemovitosti, které většina podniků nevlastní, nebo požadují zajištění úvěrů ručiteli. Jako další podmínku si banky často kladou jistou výši obratu, což je výrazný problém hlavně pro začínající podniky. Téměř všechny podniky se shodují na potřebě systémového zastřešení sociální ekonomiky. Názory se rozcházely v podobě subjektu, který by měl tuto roli převzít. Je zřejmé, že některý z ústředních orgánů by měl formálně zastřešovat tuto problematiku regulace, účetní a daňové aspekty. Co se týče podpory rozvoje sociální ekonomiky a sociálních podniků, pak je možné uvažovat o různých variantách nastavení systému (dotační tituly zaměřená na budování kapacity, na vznik a rozvoj sociálních podniků mohou být administrovány MPSV, MPO, MMR jimi zřizovanými organizacemi), včetně jeho decentralizace do území. Seznam firem a občanských sdružení: Jůnův statek o.s. OS FOKUS Praha Sedlec, Modrý domeček o.s. OS Náruč Řevnice, Portus Praha o.s. Praha 10, Sociální firma Slunečnice OS Slunečnice - Děčín Kavárna Empatie Slezká diakonie církevní právnická osoba Frýdek Místek, SOLEA CZ výrobní družstvo, Rybník u České Třebové, 1. severočeské družstvo zdravotně postižených družstvo Děčín, Café Rozmar o.p.s. Praha 2, Clear Servis o.p.s. Český Těšín STAVZEM s.r.o. Odry, CF Sociální firma s.r.o. Ústí nad Labem,

8 Propagační podnik Hradec Králové s.r.o SAN elektroodpady s.r.o. Hradec Králové, Pracovní sobota s.r.o. NO Ledovec Plzeň, Varius s.r.o. Praha 1 Tabuc Pack s.r.o. Teplice,