Úsporné budovy: dobré řešení pro klima i energetickou bezpečnost, účty za energii i komfort bydlení

Transkript

1 Úsporné budovy: dobré řešení pro klima i energetickou bezpečnost, účty za energii i komfort bydlení Petr Holub pro Zelený kruh, červen 2010 Budovy spotřebují v Evropě celých 40 % energie a jejich užívání vyprodukuje 36 % všech emisí skleníkových plynů. Za tuto energii přitom jen v České republice ročně platíme přes 150 miliard korun. Největší díl spotřeby jde na jejich vytápění v zimních měsících. Zvyšuje se také spotřeba elektřiny na klimatizování špatně navržených budov v létě. V České republice jsou budovy vytápěny z větší části zemním plynem dováženým z Ruska nebo sirnatým uhlím ze severočeské hnědouhelné pánve 1. Na výběr tedy máme mezi relativně vysokými účty a dovozní závislostí na Rusku nebo znečištěným ovzduším se svými zdravotními důsledky pro obyvatele. Hlavní řešení je přitom snadné. Existující budovy zateplit a nové stavět rovnou úsporné. Jde o běžně technicky a ekonomicky dostupné opatření. Budova, která projde větší rekonstrukcí v rámci svého renovačního cyklu a která se při té příležitosti dobře zateplí, může uspořit až 85 % tepla na vytápění 2. Nové budovy v pasivním standardu s aplikovanými obnovitelnými zdroji energie mohou být dokonce energeticky pozitivní a na okolí zcela nezávislými. Postupné zpřísňování požadavků na energetickou náročnost budov po nás žádá také Evropská unie v právě přijaté směrnici 2010/31/EU. Tu musíme ve většině ustanovení aplikovat do konce roku Členské státy musí stanovit takové požadavky na budovy, které splní tzv. nákladově optimální úroveň ( cost-optimal level ). Tj. lze požadovat takové zateplení, které ve výsledku během své životnosti má pro majitele budovy největší finanční přínos. Byť na počátku stojí o něco více, následně o to více uspoří energie i peněz. To v České republice odpovídá alespoň nízkoenergetickému standardu, a to už při současných cenách energie. Nezávislá energetická komise vlády (tzv. Pačesova komise) ve své závěrečné zprávě dokonce doporučila, aby u všech nových i rekonstruovaných budov byl požadován nízkoenergetický standard už od roku 2010 byl a pasivní standard následně od roku Potenciál úspor energie v budovách České obytné budovy spotřebují asi 230 PJ energie ročně (konečná spotřeba energie). Rozvržení spotřeby podle typu paliva je v grafu 1. V tabulce 1 je pak počet a struktura bytových jednotek uvedených do užívání mezi lety 1900 a 1990, které jsou nejlepšími adepty na zateplení. Předpokládá se, že asi 25 % z tohoto počtu již prošlo rekonstrukcí se snížením spotřeby energie. Celkem je v České republice asi 3,8 mil. trvale užívaných bytových jednotek, z toho 1,6 mil. v rodinných domech a 2,2 mil. v bytových domech. Tabulka RD BD nepanel b.j. nepanel * BD panel b.j. panel Zdroj: MŽP 1 V České republice je doposud asi 280 tisíc rodinných domů a asi 144 tisíc bytových domů vytápěných zdrojem na tuhá paliva (hnědé uhlí, černé uhlí, brikety, koks). Zdroj: MŽP. 2 Příklad rodinného domu autora tohoto textu. Snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění z 288 kwh/ m 2 na 38 kwh/m 2 pomocí zateplení obvodových stěn (26 cm izolace), zateplení střechy (30 cm izolace), výměna oken za trojskla a instalace nuceného větrání s rekuperací. 3 Zpráva Nezávislé komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Verze k oponentuře, září 2008, str

2 Pokud jde o novostavby, tak se v České republice ročně dokončí asi 33 tis. bytů. Zhruba 45 % těchto bytů je v rodinných domech a 55 % v bytových a ostatních domech. 4 (pozn. pro editora, graf je z publikace Porsenny zaplacené Hnutím DUHA, lze jej tedy použít) Technický potenciál úspor energie byl odborníky odhadnut na 142 PJ 5 (tedy více než 60 % současné spotřeby). Největší část z toho tvoří možná úspora tepla na vytápění, která je až 124 PJ. Ekonomický potenciál je na úrovni 62,5 PJ a s rostoucími cenami energií se stále zvyšuje. Konečná spotřeba energie budov terciárního sektoru, tedy škol, nemocnic, úřadů, kancelářských budov, obchodních komplexů je ročně asi 67 PJ. Potenciál úspor energie je 33 PJ, neboli 49 % současné spotřeby. 6 Celkový potenciál úspor energie v budovách je tedy 175 PJ ročně. K obdobným hodnotám dochází pomocí modelování i studie zpracovaná pro Nezávislou energetickou komisi vlády (tzv. Pačesova komise). Odhad možnosti úspor konečné spotřeby energie v sektoru domácností je ve výši 100 PJ a v terciárním sektoru pak 46 PJ. 7 Pro srovnání: Dovozy zemního plynu do České republiky jsou ve výši asi 370 PJ a na velkolomu ČSA se povrchově těží asi 90 PJ hnědého uhlí ročně, potenciál biomasy v ČR je 280 PJ. Všechna tato čísla jsou vyjádřena v primárních energetických zdrojích. Pro hodnotu v konečné spotřebě energie je nutno tato čísla snížit podle účinnosti využití těchto zdrojů. Graf 2 ukazuje možné scénáře vývoje spotřeby energie v České republice. Nyní stojíme před rozhodnutím, kterou z cest se chceme vydat. Tomu musí odpovídat přijatá sada nástrojů. Ty budou zejména legislativní a ekonomické povahy. Graf 2: Porovnání scénářů vývoje konečné spotřeby energie do roku Zdroj: ČSÚ, průměr za roky Zdroj: Studie potenciálu úspor energie v obytných budovách do roku 2050, Porsenna, září Zdroj: Studie potenciálu úspor energie v terciárním sektoru do roku 2050, Porsenna, listopad Zdroj: Scénář E oproti současné spotřebě, Souhrnná zpráva Nástin scénářů vývoje energetické náročnosti české ekonomiky Etapa č. II, SEVEn, 2008.

3 Zdroj: SEVEn ==box====================================================== Hlavní požadavky přepracované směrnice o energetické náročnosti budov, 2010/31/ EU z 19. května 2010 (tzv. EPBD2, Energy Performance of Buildings Directive) a harmonogram jejich implementace do národní legislativy platnost: 20 dní po otištění v oficiálním věstníku, tedy 9. července 2010 Evropská komise připraví metodiku pro výpočet cost-optimal úrovně do června 2011 členské státy pošlou seznam současných a plánovaných finančních nástrojů na podporu úspor energie v budovách do června 2011 transpozice do národní legislativy: do dvou let po platnosti tedy do června 2012 plná aplikace většiny ustanovení: do dvou a půl roku po platnosti tedy do prosince 2012 požadavky na energetickou náročnost budov obsazených nebo vlastněných veřejnou správou zpracování průkazů energetické náročnosti budov (ENB), kde alespoň 500 m 2 podlahové plochy využívá veřejná správa nebo budovy často navštěvované veřejností zpracování průkazů ENB novým, prodávaným a nově pronajímaným budovám do tří let po platnosti tedy do června 2013 aplikace požadavků na energetickou náročnost ostatních budov do pěti let po platnosti tedy do června 2015 snížení hranice pro zpracování průkazu ENB u budov veřejné správy z 500 m 2 na 250 m 2 do prosince 2015 zpracování průkazu i pro prodávané a nově pronajímané byty/kanceláře do prosince 2018 novostavby obsazené nebo vlastněné veřejnou správou jsou téměř energeticky nulové (nearly zero-energy)

4 do prosince 2020 všechny novostavby jsou téměř energeticky nulové ==konec boxu================================================= Požadavky na energetickou náročnost budov v ČR V České republice jsou požadavky na energetickou náročnost budov stanoveny zejména ve vyhlášce č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Pro vyhlášku č. 148/2007 Sb. nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož gesce spadá, připravuje novelizaci. Vyhláška se dále odvolává na požadavky uvedené v normě ČSN (Tepelná ochrana budov). Nově byly připraveny technické normalizační informace TNI (Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění Rodinné domy) a TNI (dtto Bytové domy). Postupné zvyšování nároků na tepelně-izolační vlastnosti jednotlivých stavebních konstrukcí v ČR ukazuje následující tabulka a graf. Trend je ilustrován vývojem hodnot součinitele prostupu tepla U pro vybrané stavební konstrukce a ty jsou srovnány s přibližnými požadavky na nízkoenergetický standard (NES), pasivní energetický standard (PES) a s doporučenými hodnotami pro pasivní standard (PES+). Tabulka 2 U [W/m 2.K] NES PES PES+ okno 3,70 2,90 1,80 1,70 1,70 1,20 0,80 0,55 stěna 1,47 1,39 0,89 0,46 0,38 0,38 0,25 0,17 0,11 podlaha 1,37 1,09 1,09 1,03 0,60 0,45 0,30 0,20 0,13 střecha 0,90 0,90 0,51 0,32 0,30 0,24 0,16 0,11 0,07 Graf 3 4 3,5 3 Vývoj požadavku na hodnoty U pro jednotlivé stavební konstrukce U (W/m2.K) 2,5 2 1,5 1 0, NES PES PES+ okno stěna podlaha střecha Zdroj: ÚNMZ, MŽP

5 Požadavkům normy odpovídaly následující hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění budov stavěných v běžné praxi (viz tabulka 3). Tabulka a 80. léta kwh/m léta kwh/m 2 současnost (50) kwh/m 2 nízkoenergetický standard < 50 kwh/m 2 pasivní standard < kwh/m 2 Zdroj: odborné odhady Vývoj požadavků na tepelně-izolační vlastnosti budov je tedy postupný a již nyní v lepší praxi směřuje k nízkoenergetickému stavitelství. V současnosti požadované hodnoty U podle normy odpovídají měrné potřebě tepla na vytápění kwh/m 2, doporučené hodnoty U zhruba odpovídají nízkoenergetickému standardu. Nezávislá energetická komise ve své zprávě doporučuje: 8 Nízkoenergetický standard by měl být okamžitě požadován i u všech budov financovaných byť i jen částečně z veřejných prostředků. Stát musí jít příkladem. Od roku 2010 musí být nízkoenergetický standard na..výstavbu požadován u všech nových a rekonstruovaných budov. Od roku 2015 musí být v souladu s evropským Akčním plánem pro energetickou efektivitu požadován u budov standard pasivního stavitelství. Požadavky na energetický standard budov v dotačních programech MŽP Operační program Životní prostředí ve své prioritní ose 3 uvádí jako podmínku pro dotaci na rekonstrukci budov nepodnikatelského sektoru (školy, nemocnice, úřady ap.) dosažení doporučené hodnoty U všech rekonstruovaných částí obálky budovy. Program Zelená úsporám přiznává podporu pro celkové zateplení existujících obytných budov ve dvou úrovních dosaženého energetického standardu (viz tabulka 4). Pro dílčí rekonstrukce pak požaduje, obdobně jako OPŽP, dosažení doporučené hodnoty U všech rekonstruovaných částí obálky budovy. Tabulka 4 rodinné domy bytové domy nižší úroveň dotace 70 kwh/m 2 55 kwh/m 2 vyšší úroveň dotace 40 kwh/m 2 30 kwh/m 2 Zdroj: SFŽP U novostaveb jsou v programu Zelená úsporám podporovány pouze budovy v pasivním standardu, které mj. splní hodnotu měrné potřeby tepla na vytápění 20 kwh/m 2 pro rodinné domy a 15 kwh/m 2 pro bytové domy. Příklady ze zahraničí Pro vytvoření stabilních a předvídatelných podmínek na stavebním trhu je důležité, aby se požadavky na energetickou náročnost neoznamovaly s krátkým předstihem, ale naopak byla zřejmá dlouhodobá strategie státu a jejich vývoj. Je nutné vzít v úvahu, že renovační cyklus 8 Zpráva Nezávislé komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Verze k oponentuře, září 2008, str

6 budov se běžně pohybuje okolo 30 let. Je tedy nyní rekonstruované budovy zateplit pořádně tak, aby potenciál úspor energie nezůstal na tuto dobu nevyužit. Příkladem takového postupu mohou být země uvedené v následující tabulce, které si stanovily výhled pro postupné zpřísňování svých požadavků na energetický standard budov. 9 Tabulka Dánsko -25% -50% -75% Finsko % PES Francie NES E+ Německo -30% NFFB Irsko -60% ENB Maďarsko 0 CO 2 0 CO 2 (velké investice) Nizozemí -25% -50% ENB Norsko 20-25% PES Spojené království -44% 0 CO 2 (PES) Rakousko PES Procentní hodnoty jsou uvedeny oproti současným požadavkům. NES: nízkoenergetický standard PES: pasivní energetický standard E+: energeticky pozitivní standard ( aktivní dům ) NFFB: budovy s nulovou spotřebou fosilních paliv ENB: energeticky neutrální budovy 0 CO 2: nulové emise CO2 včetně vytápění, osvětlení, TUV a spotřebičů Zdroj: DG TREN, národní dokumenty Ekonomika investiční náklady Orientační propočet vícenákladů pro stavbu v nízkoenergetickém (NES) a pasivním (PES) standardu oproti běžné zástavbě v následující tabulce byl proveden na základě údajů z několika projektů bytových domů zrealizovaných nedávno v České republice. Tabulka 6 Projekt NES PES Opatření Kč na byt Kč na byt Projekt Tepelná izolace Trojskla, Okna Isonosníky, Balkony Neprůvzdušnost Vzduchotechnika Redukce otopné soustavy Management Vícenáklady Zdroj: JRD 9 Evropská komise, DG TREN, Low energy buildings in Europe: Current state of play, definitions and best practice, září

7 Dále je uveden orientační vývoj na trhu s okny osazenými izolačními trojskly. Vyčísleny jsou vícenáklady oproti standardním oknům s dvojsklem. Tabulka 7 Rok příplatek za trojsklo (Kč/m 2 ) první nabídky bez příplatku Zdroj: údaje stavebních firem Obdobný vývoj je stavebními firmami potvrzen u většiny stavebních konstrukcí. V některých případech již dnes energeticky efektivnější řešení představuje nákladově výhodnější variantu. Například lze srovnat: Porotherm 44 P+D + teplá omítka: tl. 500 mm, U=0,32 W/(m 2.K), náklady Kč/m 2 Porotherm 24 P+D + zat. 200 PPS: tl. 470 mm, U=0,16 W/(m 2.K), náklady Kč/m 2 Finanční úspora u stěny s lepšími izolačními vlastnostmi tak představuje 156 Kč/m 2. Tato čísla potvrzuje i odborný podklad Evropské komise, který popisuje důležitost zavádění nízkoenergetických a pasivních budov a situaci na trhu s nimi. Dokument zmiňuje, že jsou uváděny investiční vícenáklady do 10 %, ale trend je výrazně klesající. 10 Skokové snížení investičních nákladů nastává u pasivních domů, které nepotřebují tradiční otopnou soustavu. Náklady na projektovou přípravu a management stavby se snižují tím, jak se nízkoenergetické stavby stávají běžnými. V zemích, kde jsou již poměrně rozšířené (Německo, Rakousko, Švýcarsko a Švédsko), udává evropský dokument na základě rešerše řady studií vícenáklady nejčastěji v rozmezí 4 6 % oproti běžné výstavbě. Ekonomika provozní úspory Zvýšené náklady na výstavbu úsporných budov se přitom většinou zaplatí do 10 let. Nízkoenergetická budova spotřebuje % a pasivní i méně než 15 % toho, co zatím standardně stavěné domy. U kvalitního zateplení stávající budovy je návratnost běžně přes 15 let. Pokud však vlastník budovy využije dotačního titulu, pak se úsporná opatření zaplatí za méně než 10 let. 11 Úsporná budova pro své obyvatele představuje také zajištění proti výkyvům cen energií. Stejně jako Dánsko je díky svému efektivnímu hospodářství velmi odolné vůči změnám cen energetických komodit na světovém trhu, tak provozovatel úsporné budovy se nemusí tolik obávat faktury od energetické společnosti. Dům, který spotřebuje čtvrtinu tepla, zaplatí i v případě, že se zvedne jeho jednotková cena dvakrát, pořád pouze polovinu toho, co běžná budova při nižších cenách energie. V důsledku kvalitního zateplení také roste cena nemovitosti. Tento faktor bude hrát stále větší roli i tím, že stále více budov a také bytů či kanceláří bude vybaveno průkazem energetické náročnosti a barevným štítkem. S rostoucími cenami energií budou zákazníci více zvažovat energetické náklady na provoz budovy a dávat přednost těm, které je mají nižší. 10 Evropská komise, DG TREN, Low energy buildings in Europe: Current state of play, definitions and best practice, září Dtto a projekty konkrétních staveb. Ekonomická výhodnost se bude v jednotlivých případech lišit a záviset na místních podmínkách.

8 Komfort bydlení Zejména pasivní budovy jsou velmi komfortním bydlením. Absence studených stěn a oken a také horkých radiátorů zpříjemňuje obytný prostor. Děti si mohou hrát na podlaze až k oknu, stůl není nutné stavět k vnitřním stěnám domu jako tomu bývalo v minulosti a nucené větrání vždy přivede čerstvý vzduch. Vhodně umístěné zastínění jižních oken zabrání letnímu přehřívání při zachování jejich velké plochy. Pro ověření těchto tvrzení je nejlepší osobní zkušenost. 12 Certifikace energetické náročnosti budov Přepracovaná směrnice kromě požadavků na výstavbu a rekonstrukce také významně rozšiřuje povinnost států zajistit zpracování a zveřejnění průkazů energetické náročnosti budov (PENB) a jejich částí. Od roku 2013 bude povinnost zpracovávat PENB pro všechny nové, prodávané a nově pronajímané budovy a také pro budovy často navštěvované veřejností a ty, kde alespoň 500 m 2 podlahové plochy využívá veřejná správa. Tato hranice má být od poloviny roku 2015 snížena na 250 m 2. Od roku 2016 pak musí členské státy zajistit zpracování PENB i pro prodávané a nově pronajímané nesamostatné části budov, tedy jednotlivé byty a kanceláře. Energetický průkaz a jeho grafická část energetický štítek je důležitým novým nástrojem na realitním trhu, který přehledně informuje kupující či nájemce o energetické náročnosti nemovitosti a tedy i jejích provozních nákladech. Tím umožní zvýšit kupní cenu nebo cenu pronájmu u energeticky úsporných domů, protože zájemce si snadno spočte, že naopak na cenách za energie uspoří. V budoucnu bude energetický štítek budov sehrávat podobnou marketingovou roli, jakou mají dnes štítky u elektrospotřebičů. Podle směrnice budou muset být energetické štítky uváděny u všech nabídek, např. v reklamách a inzerátech. V současné době se vydávají štítky se znázorněním energetické třídy (viz např. energetický štítek zateplené budovy MŽP na obrázku 1). Podle připravované novely příslušné vyhlášky MPO pak budou štítky obsahovat pouze barevnou škálu, na níž bude graficky a číselně znázorněna míra energetické náročnosti dané budovy. Obrázek 1: Grafické vyjádření energetické náročnosti zateplené budovy MŽP (bude doplněn) Finanční podpora zateplování Dalším důležitým nástrojem, který umožní zvýšit energetickou účinnost českých budov, jsou dotační programy. Už nyní hraje finanční podpora z programu Zelená úsporám pro obytné budovy a z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pro budovy veřejného sektoru významnou roli při urychlení rekonstrukcí spojených se zateplením u stávajících budov. Národní ekonomická rada vlády (NERV) identifikovala tyto programy jako jedny z nejlepších opatření na oživení ekonomiky. Řetězec výroby izolačních materiálů a oken, kotlů na biomasu a rekuperačních jednotek a jejich následné aplikace v budově udrží nebo vytvoří v České republice do roku 2013 až 30 tisíc pracovních míst. Tato zelená pracovní místa přitom vzniknou zejména v malých a středních firmách a podpoří tak místní a regionální ekonomiku. Ekonomové z NERVu prohlásili, že dotace do zateplovaní mají dvakrát vyšší protikrizový potenciál, než často zmiňované šrotovné. Dům totiž nelze odmontovat, přenést třeba do Číny, tam zateplit a zase dovézt zpět. Na rozdíl od aut. Kombinace Zelené úsporám a OPŽP (prioritní osy 3) povede ke snížení českých emisí oxidu uhličitého o 1,2 až 1,5 mil. tun ručně, což je zhruba 1 % všech českých emisí. Programy také 12 Například Centrum pasivního domu pořádá pravidelné dny otevřených dveří, kdy zájemci mohou navštívit rodinné a bytové domy postavené energeticky úsporně. Pořádá také exkurze s návštěvou pasivních kancelářských budov v sousedních státech,

9 uspoří domácnostem a provozovatelům veřejných budov 3 mld. Kč na platbách za energii. ==box====================================================== Co to je hodnota U? Co to je nízkoenergetický a pasivní standard? Součinitel prostupu tepla, neboli hodnota U Součinitel prostupu tepla danou konstrukcí udává kolik joulů tepla prostoupí za sekundu metrem čtverečním plochy při teplotním rozdílu jeden kelvin. Jednotka je W/m 2.K. Důležité je pamatovat si, že čím menší hodnota, tím lépe. Paneláková okna měla hodnotu U=2,8 a dnešní okna s izolačním trojsklem už dosahují hodnoty U=0,7. Vnější stěna u běžné dnešní výstavby má hodnotu U=0,32 až 0,38, pro nízkoenergetický standard se počítá s U=0,25, ale dosažitelné je i U=0,15 a lepší. Střední hodnota součinitele prostupu tepla obálkou budovy je pak jedna průměrná hodnota pro celou budovu. Značí se U em. Platná norma ČSN obsahuje tabulky s požadovanými a doporučenými hodnotami U pro různé typy konstrukcí i střední hodnotou součinitele prostupu tepla U em při různých poměrech A/V, tedy vnější ochlazované plochy stavby ku jejímu obestavěnému objemu. Nízkoenergetický a pasivní standard V různých státech se tyto standardy energetické náročnosti budov definují mírně odlišně. Pro Českou republiku je vhodné využít technické normalizační informace TNI (pro rodinné domy) a TNI (pro bytové domy) a definovat nízkoenergetický standard pomocí měrné potřeby tepla na vytápění menší než 50 kwh/m 2. Pasivní standard pak je definovaný souborem kritérií, kde nejdůležitější je opět hodnota měrné potřeby tepla na vytápění menší než 15 kwh/ m 2, ale důležitá je také hodnota neprůvzdušnosti aj. Pro rekonstrukce je možné říct, že budova se bude blížit nízkoenergetickému standardu, pokud jsou jednotlivé konstrukce zatepleny tak, že dosáhnout doporučených hodnot U podle normy ČSN (viz výše). Jiným způsobem přibližné definice je využití stávajícího znění vyhlášky č. 148/2007 Sb., kdy energetická třída B se blíží nízkoenergetickému standardu a energetická třída A se blíží pasivnímu standardu budovy. Ministerstvo průmyslu a obchodu však nyní připravuje novelu této vyhlášky, kde po vzoru Německa bude opuštěno značení podle tříd a energetická náročnost budovy bude znázorněna na kontinuální barevné škále podle hodnoty měrné dodané energie (na metr čtvereční podlahové plochy) a pro potřebu kontroly splnění požadavku bude srovnána s referenční budovou. ==konec boxu================================================= Doporučení ekologických organizací Zelený kruh a ekologické organizace v něm sdružené s ohledem na přínosy snižování energetické náročnosti budov a za účelem kvalitní transpozici směrnice 2010/31/ES o energetické náročnosti budov silně doporučují přijmout následující opatření. Legislativní nástroje 1. Zavést nízkoenergetický standard pro všechny novostavby od a pro budovy veřejné správy nebo hrazené z veřejných prostředků již od Ve stejných termínech zavést odpovídající standard pro budovy doporučené hodnoty U podle platného znění normy pro rekonstruované části obálky budovy. 3. Po roce 2015 vyžadovat pasivní standard u novostaveb. Veřejná správa musí jít příkladem a vyžadovat tento standard dříve.

10 Pro zavedení požadavků podle bodů 1 a 2 se jeví vhodné využít současnou novelizaci vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Pro požadavky na budovy obsazené veřejnou správou nebo hrazené z veřejných rozpočtů, může být vhodná forma nařízení vlády. Alternativou je zanesení všech požadavků do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Příprava této legislativy je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Informační a vzdělávací nástroje 4. Zajistit dostatečnou kapacitu autorizovaných zpracovatelů průkazu energetické náročnosti budov pro postupný náběh povinnosti jej zpracovávat a zveřejňovat. 5. Zajistit dostatečnou kapacitu architektů a projektantů pro přípravu návrhů úsporných novostaveb a kvalitní zateplení budov stávajících. Finanční nástroje 6. Od roku 2013 vytvořit fond, do kterého poplyne část příjmů z aukcí povolenek v rámci evropského systému emisního obchodování. Tento fond je pro potřeby pokračování programů podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v budovách (Zelená úsporám a OPŽP, prioritní osa 3) nutno naplnit roční alokací 8 až 10 mld. Kč.