V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I C K Á V P R A Z E

Transkript

1 V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I C K Á V P R A Z E I n s t i t u t o c e ň o v á n í m a j e t k u znalecký ústav jmenovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR se sídlem nám. W. Churchilla 4, Praha 3, PSČ: IČ: , DIČ: CZ , tel.: Odborná studie č. 33/2014 Makroekonomické dopady existence systémů zaměstnaneckého stravování v České republice Objednatelé odborné studie: Edenred CZ, Praha 1, Na Poříčí 1076/5 Účel odborné studie: Datum zpracování studie: 2. září 2014 Zhotovitel studie: Ředitel institutu: Odpovědní zpracovatelé: Le Chèque Déjeuner s.r.o., Praha 4, Zelený pruh 1560/99 Sodexo Pass Česká Republika a. s., Praha 5, Smíchov, Radlická 2 Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS), z.s., Praha 1, Staré Město, Jáchymova 26/2 Studie je určena pro interní účely objednatelů a pro jednání objednatelů s orgány státní správy Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, Praha 3, pracoviště: Institut oceňování majetku prof. Ing. Miloš Mařík, CSc. Ing. Tomáš Buus, Ph.D. Počet stran včetně titulního listu Počet vyhotovení: z toho - počet předaných vyhotovení: - archivní výtisk: 110 (z toho 10 stran příloh) Výtisk č

2 SHRNUTÍ Systémy zaměstnaneckého stravování jsou fenoménem zejména Evropských a některých latinskoamerických zemí. Jejich účelem je zaručit ekonomicky aktivním obyvatelům stravování během výkonu zaměstnání. Systémy zaměstnaneckého stravování mohou být předmětem zájmu řady vědních oborů od mikroekonomie a teorie volby spotřebitele, přes makroekonomii a hospodářskou politiku, personalistiku (motivace zaměstnanců) až k dopadům užívání takového systému na zdravotní stav zaměstnanců. Cílem této studie byly především fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování a také jejich dopady na příjmy zaměstnanců, zaměstnavatelů, stravovacích zařízení a na zaměstnanost. Zabývali jsme se tedy primárně ekonomickými efekty, a to v co největší šíři, i z hlediska mikroekonomie, neboť jinak bychom neměli podklad pro to, zda je takový systém efektivní z hlediska zaměstnanců (příjemců stravování). V rámci empirického zkoumání je pro specifika této problematiky zejm. pro strukturální vliv systémů zaměstnaneckého stravování velmi obtížné oddělit makroekonomické a mikroekonomické hledisko. Na základě teoretického i empirického zkoumání můžeme říci, že systém zaměstnaneckého stravování v ČR s největší pravděpodobností nesnižují užitek spotřebitele (nedochází k rohovému řešení optima spotřebitele). Srozumitelněji řečeno, existence systémů zaměstnaneckého stravování nenutí v ČR zaměstnance utrácet za jídlo více, než by chtěli (na úkor spotřeby jiných statků). Poměr výdajů explicitně de lege určených na stravování k celkovému příjmu zaměstnanců je v ČR relativně malý a nedosahuje ani zdaleka všech výdajů zaměstnanců na stravování. Systémy zaměstnaneckého stravování na mikroúrovni také ovlivňují složení spotřebního koše ve prospěch hotových teplých jídel oproti jídlům připravovaným zaměstnanci doma z potravin nakoupených v maloobchodě nebo sendvičů. Z hlediska makroekonomického je ovšem problematika podstatně širší a zahrnuje nejen fiskální politiku, ale i dopady systémů zaměstnaneckého stravování na produkt, nezaměstnanost, atd. V České republice fungují dva systémy zaměstnaneckého stravování tzv. stravenkový systém, který využívá celkem asi 31,2 % zaměstnanců, a systém závodního stravování, jenž využívá asi 44,2 % zaměstnanců. Stravenkový systém, stejně jako systém závodního stravování má tu výhodu, že je do nich kromě zaměstnanců a zaměstnavatele zapojen i třetí subjekt, což minimalizuje riziko daňových úniků. Stravenkový systém také umožňuje menším podnikům poskytovat svým zaměstnancům obdobné výhody jako jim mohou poskytovat velké podniky, a to za stejné podpory ze strany státu. Z tohoto pohledu je stravenkový systém přínosný pro udržení schopnosti malých a středních podniků poskytovat zaměstnanecké stravování pro zaměstnance a v této funkci jiným systémem prakticky nenahraditelný. Partikulární přístup k jednomu nebo druhému systému by vedl k prohloubení ekonomické nerovnosti. Ku příkladu zrušení podpory stravenkového systému a ponechání podpory stravování v kantýnách by vedlo upřednostnění velkých organizací, které si mohou kantýnu dovolit, oproti malým a středním podnikům. Systémy zaměstnaneckého stravování jsou prokazatelně existenčně závislé na daňové podpoře (osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně, do určité částky). Pokud by příspěvky na stravování nebyly osvobozeny od odvodů z mezd vůbec nebo byla zrušena jejich daňová uznatelnost na straně zaměstnavatele, do 3 let by prakticky zmizely z české ekonomiky. Výsledky jsou velmi podobné při zrušení daňové uznatelnosti výdajů na příspěvky na stravování za strany zaměstnavatelů i zrušení osvobození příspěvku na stravování od odvodů z mezd. V prvním roce takové změny by užívání systémů zaměstnaneckého stravování kleslo zhruba na polovinu, ve třetím roce na cca 11 % původní úrovně

3 Rok od změny legislativy (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Úroveň výdajů na zaměstnanecké stravování v poměru ke stavu před změnou zdanění příspěvků na stravování Zrušení daňové uznatelnosti výdajů na příspěvky na stravování 49,3% 13,1% 11,4% Zrušení osvobození příspěvku od odvodů z mezd 47,3% 12,8% 11,7% Jak ukazuje následující tabulka, zrušení daňové podpory by sice vedlo primárně ke zvýšení příjmů státního rozpočtu v důsledku zvýšení zdanění mezd a určité kompenzace příspěvků na stravování zaměstnavateli zaměstnancům, v konečném důsledky by ale toto zrušení vedlo ke zhoršení deficitu státního rozpočtu. Příčinou je jednak snížení výše HDP, za druhé pak změna struktury spotřeby, obojí vedoucí ke snížení výběru daní a ke zvýšení výdajů na různé sociální příspěvky. Právě vliv systémů zaměstnaneckého stravování na strukturu spotřeby činí tyto systémy fiskálně výhodnými i přes jejich nutnou podporu. Shrneme-li přímé i nepřímé efekty existence osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd v roce 2014, můžeme říci, že existence systému zaměstnaneckého stravování v České republice má pozitivní dopad na státní rozpočet. V případě stravenkového systému je to cca 218 až 868 milionů Kč se střední (nejpravděpodobnější) hodnotou 565 milionů Kč, tj. cca 5 % až 19 % fiskální podpory, kterou stát stravenkovým systémům poskytuje. V případě zaměstnaneckého stravování jako celku (vč. kantýn) je tato rentabilita podpory státu ještě vyšší cca 10 % až 24 %. Příjmy (+) a výdaje, resp. snížení příjmu (-) stát. rozpočtu při ukončení daňové podpory zaměstnaneckého stravování Stravenky Stravenky + kantýny Příjem státního rozpočtu ze zvýšení zdanění mezd (včetně vlivu daňové incidence) Změna příjmů státního rozpočtu v důsledku změny struktury spotřeby Změna příjmů státního rozpočtu v důsledku změny výše HDP Změna salda státního rozpočtu změnou příspěvků v nezaměstnanosti Dopad zrušení daňové podpory zam. stravování na saldo státního rozpočtu Další dopady existence systémů zaměstnaneckého stravování do veřejných rozpočtů jako celku, zahrnujících i rozpočty místních samospráv lze obtížně vyčíslit, neboť zahrnují takové faktory jako cenovou úroveň v restauracích, kvalitu restaurací a vliv na turistický ruch, místní poplatky (za předzahrádky) apod. Studium dostupné literatury, jakož i základní ekonomická logika vedou k důvodné domněnce, že tyto dopady jsou spíše pozitivní. Stravovací zařízení, zahrnující kantýny i restaurace, mají v důsledku existence systémů zaměstnaneckého stravování příjmy pojaté jako zisk po zdanění vyšší o 2,7 milionů Kč až 3,6 miliardy Kč, než by měly bez jejich existence. Nejpravděpodobnější hodnota zvýšení příjmů stravovacích zařízení v důsledku existence systémů zaměstnaneckého stravování v roce 2014 je 3 miliardy Kč. Finanční dopady systémů zaměstnaneckého stravování v České republice na zaměstnavatele v roce 2014 pojímáme jako exkluzivní vůči ostatním dopadům (tj. na stravenkové společnosti a na stravovací organizace restaurace i závodní jídelny). Aby zaměstnavatelé, kteří poskytují svým zaměstnancům některou z forem zaměstnaneckého stravování (stravenky nebo kantýnu), kompenzovali zaměstnancům alespoň zčásti snížení příjmu při zrušení těchto systémů zaměstnaneckého stravování, museli by zvýšit své výdaje na osobní náklady o 3,6 mld. Kč až 4,6 mld. Kč u systémů zaměstnaneckého stravování jako celku, resp. o 1,6 až 2,0 mld. Kč v případě ukončení činnosti stravenkového systému. Současné dopady systému zaměstnaneckého stravování jsou tedy pro zaměstnavatele pozitivní, neboť pro ně představují úsporu nákladů. I na příjmy zaměstnanců působí snížení zdanění formou podpory zaměstnaneckého stravování pozitivně v případě stravenkových systémů 2,0 až 3,0 mld. Kč, v případě systémů zaměstnaneckého stravování jako celku 4,6 až 6,7 mld. Kč. Zaměstnanci sice větší část tohoto zvýšení příjmů utratí za - 3 -

4 jídlo v restauracích či kantýnách (svačina připravená doma by byla levnější), avšak ku prospěchu zvýšení svého užitku. Existence systémů zaměstnaneckého stravování působí také příznivě na strukturu zaměstnanosti a na zaměstnanost samotnou. Cílený fiskální stimul v podobě daňového zvýhodnění systémů zaměstnaneckého stravování vytváří pracovní místa v odvětví s vyšším podílem práce (pohostinství) v porovnání s tím, kde by se spíše, avšak v menší míře, tvořila bez něj (obchod). Zaměstnanost je pak existencí stravenkového systému zvýšena o 0,107 až 0,141 % bodu, existencí systému zaměstnaneckého stravování je zvýšena o 0,262 až 0,341 % bodu. Formou dotazníkového šetření s téměř respondenty z řad zaměstnanců a více než 500 respondenty z řad zaměstnavatelů jsme též zjišťovali, jaké další (nekvantifikovatelné nebo obtížně kvantifikovatelné) dopady může mít zaměstnanecké stravování. Jak zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé (v 85 %, resp. 69 % odpovědí) uváděli, že systémy zaměstnaneckého stravování jsou přínosem. Zaměstnanci považují systémy zaměstnaneckého stravování za přínosné z hlediska kvality stravování ve 47 % odpovědí a z hlediska daňové úspory ve 37 % odpovědí. Zaměstnavatelé v 56 % odpovědí uvedli, že systémy zaměstnaneckého stravování jsou přínosné z hlediska zdraví zaměstnanců a produktivity práce. Jsou systémy zaměstnaneckého stravování přínosné pro zaměstnance? Údaj (hodnota) 1 Ano, z hlediska kvality stravování 47,35% 2 Ano, z hlediska daňové úspory 37,64% 3 Ne 1,87% 4 Nevím 5,75% Neuvedeno 7,39% Názor zaměstnavatelů na systémy zaměstnaneckého stravování Podíl 0 Neuvedeno 12,40% 1 - Jsou přínosem (z hlediska produktivity, spokojenosti, zdraví 69,29% zaměstnanců). 2-Nejsou přínosem, jde o vynucenou záležitost. 4,92% 3-Nemám na tuto věc jednoznačnější názor 13,39% Přispívá systém zam. stravování k pracovní atmosféře a produktivitě? Podíl 1 Ano 56,46% 2 Ne 17,55% 3 Nevím 18,30% Neuvedeno 7,69% V rámci doplňkových dotazů pak zaměstnanci mohli uvést vlastní názor na systémy zaměstnaneckého stravování. Čtyři nejčastěji zmiňované výhody jsou: 1. Pravidelné a zdravější stravování 2. Snížení nemocnosti, únavy a stresu na pracovišti 3. Stmelení/utužení kolektivu, zlepšení komunikace mezi kolegy/týmy 4. Příjemný odpočinek během přestávky v práci - 4 -

5 OBSAH 1 ZADÁNÍ ÚKOL ZPRACOVATELE STUDIE ÚČEL ODBORNÉ STUDIE ZPRACOVATEL ODBORNÉ STUDIE OBJEDNATEL ODBORNÉ STUDIE PROHLÁŠENÍ ZPRACOVATELE STUDIE OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZENÍ OBTÍŽE PŘI ZPRACOVÁNÍ STUDIE POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE INFORMACÍ TEORIE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ ÚVOD OBECNÉ VLASTNOSTI POUKÁZEK NA STRAVOVÁNÍ A PODMÍNKY JEJICH AKCEPTACE Vliv na rozhodování spotřebitele a na blahobyt spotřebitele Dopady užití meal voucherů na podniky a zaměstnance (agregátně) Podmínky existence a úspěšnosti systémů zaměstnaneckého stravování Transmisní mechanismy působení voucherů na fiskus DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI ZAMĚSTNANCI A ZAMĚSTNAVATELI STRUKTURA DOTAZNÍKŮ Dotazník pro zaměstnavatele Dotazník pro zaměstnance VÝSLEDKY DOTAZNÍKŮ Dotazník pro zaměstnance Dotazník pro zaměstnavatele SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR DOPAD SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ NA FISKUS V ČR Model Rozsah a podpora systémů zaměstnaneckého stravování v ČR Systémy zaměstnaneckého stravování a zdanění ( % t ) Míra zdanění důchodů a spotřeby v ČR Sekundární efekty zdanění příspěvků NA ZAměstnanecké stravování Změny struktury spotřeby a výběr daní Stínová ekonomika a vouchery STRAVENKY VS. ZÁVODNÍ JÍDELNY FISKÁLNÍ EFEKTY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR DALŠÍ EFEKTY SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ SEZNAM PŘÍLOH

6 1 ZADÁNÍ 1.1 Úkol zpracovatele studie Úkolem zpracovatele je zpracovat odbornou studii, která zodpoví následující otázky: i. Jaké jsou finanční dopady systémů zaměstnaneckého stravování v České republice na veřejné rozpočty v roce 2014? ii. iii. iv. Jaký vliv na čisté příjmy stravovacích zařízení má existence systémů zaměstnaneckého stravování v České republice v roce 2014? Jaké jsou finanční dopady systémů zaměstnaneckého stravování v České republice na zaměstnavatele v roce 2014? Jaký vliv má existence systémů zaměstnaneckého stravování v České republice v roce 2014 na zaměstnanost? Jaké další významné vlivy má existence systémů zaměstnaneckého stravování na zdraví a pracovní výkonnost zaměstnanců? 1.2 Účel odborné studie Účelem této studie je zjištění dopadů systémů zaměstnaneckého stravování v České republice na státní rozpočet, a to pro interní účely objednatele nebo pro účely jednání objednatele s orgány státní správy. 1.3 Zpracovatel odborné studie Zpracovatelem této studie je Vysoká škola ekonomická v Praze, Institut oceňování majetku, se sídlem nám. W. Churchilla 4, Praha 3, , IČ Objednatel odborné studie Objednateli této studie jsou: 1) Edenred CZ, se sídlem: Praha 1, Na Poříčí 1076/5, PSČ , IČ: , 2) Le Chèque Déjeuner s.r.o., se sídlem: Praha 4, Zelený pruh 1560/99, PSČ , IČ: , 3) Sodexo Pass Česká Republika a. s., se sídlem: Praha 5, Smíchov, Radlická 2, PSČ , IČ: , 4) Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS), z.s., se sídlem: Praha 1, Staré Město, Jáchymova 26/2, IČ: (dále jen objednatelé nebo jednotlivě objednatel ). 1.5 Prohlášení zpracovatele studie Prohlašujeme, že žádná z osob podílejících se na zpracování této odborné studie není podjatá ve smyslu 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Prohlašujeme, že odměna za zpracování odborné studie není závislá na jejím výsledku. 1.6 Obecné předpoklady a omezení Tato studie byla vypracována za následujících předpokladů a omezujících podmínek: - 6 -

7 1. Zpracovatel této studie neprovedl žádné šetření směřující k ověření pravosti, správnosti a úplnosti podkladů poskytnutých objednateli studie. Rovněž se předpokládá, že informace z jiných zdrojů jsou věrohodné a zpracovatel je neověřoval ve všech případech. 2. Výsledek této studie respektuje poměry a situaci známé k datu jeho zpracování. Zhotovitel této studie nepřebírá odpovědnost za změny v podmínkách, ke kterým může dojít po datu vydání této studie. 1.7 Obtíže při zpracování studie Při zpracování této studie se nevyskytnuly žádné obtíže. 1.8 Použitá literatura, zdroje informací (2003): Českým stravenkám nyní vládne Francie [online]. Marketing a media ( ) [cit ]. Dostupné z WWW: < Acaravci, A. Ozturk, I. Acaravci, S. K. (2007): Finance Growth Nexus: Evidence from Turkey. International Research Journal of Finance and Economics, Vol. 11. pp Angrist, J. Bettinger, E. Bloom, E King, E. Kremer, M (2002): Vouchers for Private Schooling in Colombia: Evidence from a Randomized Natural Experiment. The American Economic Review, Vol. 92, No. 5. (Dec., 2002), pp Attanssio, O. P.(1994):The Intertemporal Allocation of Consumption: Theory and Evidence. NBER, NBER Working Paper No. 4811, July Bassanini, A. Duval, R. (2009): UNEMPLOYMENT, INSTITUTIONS AND REFORM COMPLEMENTARITIES: RE-ASSESSING THE AGGREGATE EVIDENCE FOR OECD COUNTRIES. Oxford Review of Economic Policy 25, 1 (2009) Bateman, I. Munro, A. Rhodes, B. Starmer, C. Sugden, R. (1997): Does Part-Whole Bias Exist? An Experimental Investigation. The Economic Journal, Vol. 107, No (Mar., 1997), pp Bednarik, R (2010): Money Supply and Real GDP: The Case of the Czech Republic [cit ]. Dostupné z WWW: < Besanko, D. Gupta, S. Jain, D. (1998): Logit Demand Estimation under Competitive Pricing Behavior: An Equilibrium Framework. Management Science, Vol. 44, No. 11, Part 1 of 2. (Nov., 1998), pp Bezděk, V. Dybczak, K. Kreidl, A. (2003): Czech Fiscal Policy: Introductory Analysis. ČNB, ČNB Working Paper Series No. 7, Praha, November Blanchflower, David G. Oswald, Andrew J. (2005): The Wage Curve Reloaded [online]. NBER Working Paper No. W (May 2005). [cit ]. Dostupné z WWW: < Bradford, David F. Shaviro, Daniel N. (1999): The Economics of Vouchers. NBER, NBER Working Paper No. 7092, April Brunila, A. Buti, M. Veld, J. (2002): Fiscal policy in Europe: how effective are automatic stabilisers? [online] European Commission, Directorate General for Economic and Financial Affairs, Economic Paper No. 177, (September 2002). [cit ] Dostupné z WWW: <

8 Brunner, E. Sonstelie, J. (2003): Homeowners, property values, and the political economy of the school voucher. Journal of Urban Economics 54 (2003) Cade, B. S. Richards, J. D. (1996): Permutation Tests for Least Absolute Deviation Regression. Biometrics, Vol. 52, No. 3, pp Cardak, Buly A. (2001): Education Vouchers, Growth and Income Inequality [online]. (May 2001). La Trobe University, School of Business Discussion Paper No. A [cit ]. Dostupné z WWW: < Carnoy, M. (1997): IS PRIVATIZATION THROUGH EDUCATION VOUCHERS REALLY THE ANSWER?: A COMMENT ON WEST. The World Bank Research Observer, vol. 12, no. 1 (February 1997) Crompton, John L. (1983): Recreation Vouchers: A Case Study in Administrative Innovation and Citizen Participation. Public Administration Review, Vol. 43, No. 6. (Nov. - Dec., 1983), pp Činčura, J. (2005a): Železničáři nechodí na obědy a podnikatelé počítají ztráty. Hospodářské noviny ( ). Činčura, J. (2005b): Železničáři dostanou stravné. Hospodářské noviny ( ). ČSÚ (2000): Evropský systém účtů ESA ČSÚ, Praha, květen ČSÚ (2010): internetové stránky Českého statistického úřadu. [cit ]. Dostupné z WWW: < ČSÚ (2014): internetové stránky Českého statistického úřadu. [cit ]. Dostupné z WWW: < Daveri, F. Tabellini, G. (2000): Unemployment, growth and taxation in industrial countries. Economic Policy; Apr 2000, Vol. 15 Issue 30, p49. Dunne, T. Roberts, M. J. (1993): The Long-Run Demand for Labor: Estimates from Census Establishment Data. RePEc:cen:wpaper: (September 1993). [cit ]. Dostupné z WWW: < key=100203> Ellig, J. Kelly, K (2002): COMPETITION AND QUALITY IN DEREGULATED INDUSTRIES: LESSONS FOR THE EDUCATION DEBATE. Texas Review of Law & Politics; Spring2002, Vol. 6 Issue 2, p335, 63p Epple, D. Romano, Richard E. (1998): Competition between Private and Public Schools, Vouchers, and Peer-Group Effects. The American Economic Review, Vol. 88, No. 1. (Mar., 1998), pp Fassman, M. (2003): Stínová ekonomika II. (Stínová ekonomika v České republice). Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, studie č. 4, Praha, Fassman, M. (2007): Stínová ekonomika a práce na černo. Sondy, Praha Fernandez, Villaverde J. Krueger, D. (2002): Consumption over Cycle: Some Facto from Consumer Expenditure Survey Data. NBER, NBER Working Paper No. 9382, December Fialová, K. Schneider, O. (2008): Labour Market Institutions and their Effect on Labour Market Performance in the New EU Member Countries. CESIFO WORKING PAPER NO CESIFO,

9 Friedman, M. (1957): A Theory of consumption function (1st edition). Princeton, Princeton University Press, Galuščák, K. Münich, M. (2002): Microfoundations of the Wage Inflation in the Czech Republic. (2002). [cit ]. Dostupné z WWW: García, J. R. Sala, H. (2006): The Tax System Incidence on Unemployment: A Country-Specific Analysis for the OECD Economies. Institute for the Study of Labor discussion paper no IZA, GfK Czech (2009): Nákupní zvyklosti v souvislosti s používáním poukázek. (September 2009). [cit ]. Dostupné z WWW: < Giertz, Fred J. Sullivan, Dennis H. (1977): DONOR OPTIMIZATION AND THE FOOD STAMP PROGRAM. Public Choice; Spring 1977; 29 Giertz, Fred J. Sullivan, Dennis H. (1977): On the political economy of food stamps. Public Choice; Mar 1978; 33, 3; pg Gourinchas, P. O. Parker, J. A. (1999): Consumption Over the Life Cycle. NBER, NBER Working Paper No. 7271, July Gundersen, C. Ziliak J. P. (2003): The Role of Food Stamps in Consumption Stabilization. The Journal of Human Resources, vol. 38, No. 4, Autumn 2003, s Hamermesh, D. S. Johanes, J. M. (1983): Food Stamps as Money and Income. NBER, NBER Working Paper No. 1231, November Hamermesh, Daniel S. (1987): The Demand for Labor in the Long Run. (April 1987). [cit ]. NBER Working Paper Series, Vol. w1297, pp. -, 1987 Dostupné z WWW: < Hidls, R. Hronová, S. (2000): Národní účetnictví: koncept a analýzy. C.H.Beck, Praha HN:. č., středa 18., 2007, s. 17. Horáková, M. Kux, J. (2003): COUNTRY STUDY ON INFORMAL ECONOMY IN THE CZECH REPUBLIC [online]. EC PROJECT ON INFORMAL ECONOMY 2003, RESEARCH INSTITUTE OF LABOUR AND SOCIAL AFFAIRS, PRAGUE. [cit ] Dostupné z WWW: < Hospodářská komora: Stravenky, jejich užití a obliba, IFP (2005): Odhad produkčnej medzery a štrukturálneho salda verejných financíí v SR [online]. Inštitút finančnej politiky Ministerstvo financí SR, Ekonomická analýza 3, (júl 2005) [cit ] Dostupné z WWW: < IOM VŠE (2007): Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice IOM VŠE (2008): Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice aktualizace pro rok 2008 a citlivostní analýza IOM VŠE (2011): Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice aktualizace pro rok 2010, prognóza pro rok 2012 a citlivostní analýza Jackson, R. (1999): Identifying Voucher Plans without Welfare Losses. The Journal of Economic - 9 -

10 Education, Vol. 30, No. 2. (Spring, 1999), pp Jereb, E. Ferjan, M. (2007): Food at Work: a Case Study of Slovenia. Organizacija,Volume 40, No. 4., pp Kadeřábková, A. a kol. (2005) Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005 [online]. Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu v Praze, [cit ] Dostupné z WWW: < Kniesner, T. J. Viscusi, W. K. Ziliak, J. P. (2005): Life Cycle Consumption and the Age-Adjusted Value of Life. NBER, NBER Working Paper No , November KPMG (2004): Economic impact of the meal voucher system in Romania Král, B. et al (2006): Manažerské účetnictví. 2. rozšíř. vyd. Praha : Management Press, s. ISBN Kubátová, K (2000): Daňová teorie a plitika. Eurolex Bohemia. Praha, Kugler, A. Kugler, M. (2003): The Labor Market Effects of Payroll Taxes in a Middle-Income Country: Evidence from Colombia [online]. CEPR Discussion Paper No (August 2003) [cit ] Dostupné z WWW: < Ladd, Helen F. (2002): School Vouchers: A Critical View. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 4. (Autumn, 2002), pp Lee, R. Lee, S. H. Mason, A. (2006): Charting the Economic Life Cycle. NBER, NBER Working Paper No , July Levedahl, William J. Oliveira, V. (1999): Dietary Impacts of Food Assistance Programs [online]. In: Frazao, E: Agriculture Information Bulletin No. (AIB750) 484 pp, May [cit ]. Dostupné z WWW: < Levin, Henry M. (1998): Educational Vouchers: Effectiveness, Choice, and Costs. Journal of Policy Analysis and Management, Vol. 17, No. 3. (Summer, 1998), pp Lewis, Philip E. T. MacDonald, G. (2002): The Elasticity of Demand for Labour in Australia. The Economic record, Vol. 78, No. 1, March 2002, pp Mandler, M. (2006): Cardinality versus Ordinality: A Suggested Compromise. The American Economic Review, No. 4, September 2006, vol. 96, s Mas-Collel, A. Whinston, M. D. Green, J. R. (1995): Microeconomic Theory. New York, Oxford University Press, 1995 Mathieu, C. Nicolas, Y. (2002): Adjustment Costs in Labor Demand: A Comparison between France and the Czech Republic [online]. (2002) [cit ]. Dostupné z WWW: < Meng, H. Friedman, B. Dick, Andrew W. Wamsley, Brenda R. et al (2006): Effect of a Voucher Benefit on the Demand for Paid Personal Assistance. The Gerontologist; Apr 2006; 46, 2; pg Ministerstvo financí (2010): Makroekonomická predikce České republiky říjen Praha, Ministerstvo financí, Ministerstvo financí (2014): Struktura a vývoj státního dluhu. Dostupné z WWW: <

11 Ministerstvo financí (2014): Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok Praha, Ministerstvo financí, Dostupné z WWW: < Ministerstvo práce a sociálních věcí (2014): Vyhlášky o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Dostupné z WWW: < Ministerstvo průmyslu a obchodu (2010): Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). Praha, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu (2011): Finanční analýza podnikové sféry za rok Praha, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu (2012): Finanční analýza podnikové sféry za rok Praha, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu (2013): Finanční analýza podnikové sféry za rok Praha, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu (2014): Finanční analýza podnikové sféry za rok Praha, Ministerstvo průmyslu a obchodu, MPO (2007): Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok Ministerstvo průmyslu a obchodu. Duben OECD (1996): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (1997): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (1998): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (1999): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (1999): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (1999): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2000): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2001): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2002): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2003): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2005): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2006): Taxing Wages 2005/2006. OECD. Geneva, OECD (2007): OECD Factbook: Economic, Environmental and Social Statistics. OECD. Geneva, OECD (2007): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2008): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2009): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2010): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2011): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2013): Taxing Wages OECD. Geneva,

12 OECD (2014): Taxing Wages OECD. Geneva, OECD (2014): OECD ilibrary statistics. Databáze zveřejňovaných údajů dostupná z WWW: < Olsen, Edgar O. (1971): Some Theorems in the Theory of Efficient Transfers. The Journal of Political Economy, Vol. 79, No. 1. (Jan. - Feb., 1971), pp Onaran, Ö. (2007): Jobless growth in the Central and Eastern European Countries: A country specific panel data analysis for the manufacturing industry [online]. Vienna University of Economics & B.A. Department of Economics Working Paper Series Working Paper No. 103, (March 2007). [cit ]. Dostupné z WWW: < Panagariya, A. (1999): Trade Openness: Consequences for the Elasticity of Demand for Labor and Wage Outcomes. (June 10, 1999). [cit ]. Dostupné z WWW: < Parry, Taryn R. (1997): THEORY MEETS REALITY IN THE EDUCATION VOUCHER DEBATE: SOME EVIDENCE FROM CHILE. Education Economics; Dec. 97, Vol. 5 Issue 3, p307, 25p, Raulio, S. Roos, E. Ovaskainen, M.L. Prättälä, R. (2009): Food use and nutrient intake at worksite canteen or in packed lunches at work among Finnish employees. Journal of Foodservice, 20: doi: /j x Riesmkamp, J. Busemeyer, J. R. Mellers, B. A. (2006): Extending the Bounds of Rationality: Evidence and Theories of Preferential Choice. Journal of Economic Literature, vol. LVI, September 2006, No. 3, s Roson, R. (2005): Auctions in a Two-Sided Network: The Market for Meal Voucher Services. Networks and Spatial Economics, 5: (2005) Sasin, M. (2005): Labor taxes and Employment in the Eu8 [online]. World Bank EU-8 Quarterly Economic Report April 2005Part II. (April 2005) [cit ]. Dostupné z WWW: < Sen, S. Johnson, Eric J. (1997): Mere-Possession Effects without Possession in Consumer Choice. The Journal of Consumer Research, Vol. 24, No. 1. (Jun., 1997), pp Sharpe, W. F. (1971): Mean-Absolute-Deviation Characteristic Lines for Securities and Portfolios. Management Science, Vol. 18, No. 2, Application Series, pp. B1-B13. Schneider, F. (2000): Dimensions of the Shadow Economy. The Independent Review, v.v, n.1, Summer 2000, ISSN , Copyright 2000, pp Schneider, F. (2007): Shadow Economies and Corruption all over the World: New Estimates for 145 Countries. Discussion Paper (September 2007). [cit ]. Dostupné z WWW: < Schneider, F., Buehn, A. (2012): Shadow Economies in highly developed OECD countries: What are the driving forces? IZA Discussion Paper No Dostupné z WWW: < Schneider, F. (2013): Size and Development of the Shadow Economy of 31 European and 5 other OECD Countries from 2003 to 2013: A Further Decline. Dostupné z WWW: < Simon, H., A. (1956): Rational Choice and the Structure of the Environment. Psychological Review,

13 vol. 63, No. 2, 1956, s Spěváček, V. et al. (2006): Makroekonomická analýza. Skripta VŠEM, Praha Státní závěrečný účet za rok 2003 Státní závěrečný účet za rok 2004 Státní závěrečný účet za rok 2005 Státní závěrečný účet za rok 2006 Státní závěrečný účet za rok 2007 Státní závěrečný účet za rok 2008 Státní závěrečný účet za rok 2009 Státní závěrečný účet za rok 2010 Státní závěrečný účet za rok 2011 Státní závěrečný účet za rok 2012 Státní závěrečný účet za rok 2013 Thomas, A (1998): The Effects of Tax Wedges on Hours Worked and Unemployment in Sweden [online]. IMF Working Paper No. 98/152. (October 1998). [cit ]. Dostupné z WWW: < Tobin, J. (1970): On Limiting the Domain of Inequality. Journal of Law and Economics, Vol. 13, No. 2. (Oct., 1970), pp Van den Noord, P. (2000): The size and role of automatic fiscal stabilizers [online]. OECD, OECD Working paper No.230, (January 2000). [cit ]. Dostupné z WWW: < Wanjek, C. (2005): Food at Work: Workplace solutions for malnutrition, obesity and chronic diseases. Intrnational Labour Organization. Geneva, pages. West, Edwin G. (1997): EDUCATION VOUCHERS IN PRINCIPLE AND PRACTICE: A SURVEY. The World Bank Research Observer, vol. 12, no. 1 (February 1997) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve pozdějších předpisů Zapodeanu, D. Cociuba, M. I. (2010): LINKING MONEY SUPPLY WITH THE GROSS DOMESTIC PRODUCT IN ROMANIA. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica, 12(1), 2010, pp

14 2 TEORIE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ 2.1 Úvod Stravenka (angl. meal voucher) byla poprvé požita v moderní podobě na počátku 50. let 20. století v Anglii (Wanjek, 2005, str. 155). Typy poukázek, které lze označit za stravenky, lze rozdělit v zásadě do tří skupin: 1. potravinové (food voucher) umožňující nákup potravin, nikoliv však jídla v restauracích, 2. restaurační (meal pass, meal voucher), umožňující nákup hlavního jídla (oběd, večeře), nikoliv však potravin či jiného zboží, 3. smíšené (jež umožňují nákup i nepotravinářského zboží). Ekonomická literatura ovšem velmi často pracuje s pojmem food stamp, což je obecný pojem pro kupón, který slouží k získání potravin, v současnosti je ovšem používán zejména v souvislosti se sociálními programy v USA (viz dále). Prvotním cílem stravenkových systémů bylo zajištění dostatečného množství jídla pro pracující, tento motiv do značné míry přetrvává i dnes v řadě rozvojových (rozvíjejících se) zemí. Přitom stravenky mohou mít různou podobu (papírové šeky, plastové karty) a dnes již, s ohledem na ekonomický vývoj, slouží často jejich podpora primárně jiným účelům (tamtéž, str ). Z vyspělých zemí jsou vouchery značně rozšířené v zemích EU 25, ale např. i v USA, kde jsou vouchery nejen ve formě stravenek, ale i poukázek na školní vzdělání či zdravotní péči (srov. např. Giertz a Sullivan, 1977 nebo Levin, 1998). Obvyklé schéma užití stravenek ukazuje (Wanjek, 2005, str. 163): Obrázek 1: Schéma použití stravenek; převzato z (Wanjek, 2005) Otázkou podmínek přijímání voucherů, jejich ekonomické efektivnosti, efektů na spotřebitelské chování, intertemporální strukturu spotřeby (míru úspor), ale zejména na agregátní proměnné na makroúrovni a na fiskus (státní pokladnu) se v obecné rovině zabývá relativně málo autorů. Existuje několik studií pojednávajících o vlivu existence voucherů na volbu spotřebitele, ale i optimalizaci dárce (státu) na teoretické úrovni (již cit. Giertz a Sullivan, Bradford a Shaviro, 1999; Olsen, 1971 nebo Sen a Ohlson, 1997). Lze nalézt řadu empirických studií, které jsou ovšem v podmínkách České

15 republiky omezeně použitelné, neboť se zpravidla vztahují k lístkům na jídlo 1 (Food Stamps program v USA), komerčním poukázkám na nákup určitého zboží, poukázkám na zdravotní péči nebo poukázkám na školní vzdělání (West, 1997 a řada dalších). Moderní anglofonní literatura se do značné míry zabývá právě poukázkami na bydlení či vzdělání (v některých státech USA probíhají experimenty s poskytováním voucherů na vzdělávání nejen ve státních, ale i v privátních školách). To je ovšem na závadu z našeho pohledu, neboť vzdělání, resp. bydlení jsou statky dlouhodobé a v řadě ekonomických teorií by bylo možno považovat vzdělání spíše za investici, než za spotřebu (na rozdíl od spotřeby jídla). Možnosti empirického výzkumu jsou rovněž relativně omezené, neboť problém ekonomické efektivnosti stravenek, příp. jejich dopadu na spotřebitelskou volbu a na fiskus není současnou ekonomickou literaturou považován za prioritní a v ČR v zásadě chybí jakékoliv veřejně dostupné informace umožňující relevantní posouzení problému veřejností. Spolu se skutečností, že existence systémů stravování zaměstnanců (budeme dále používat pro stručnost již zavedený pojem stravenkový systém, i když znamená určitou nepřesnost), příp. podpory stravování zaměstnanců, působí na deficit (resp. přebytek) státního rozpočtu, šířeji pak veřejných rozpočtů, mnoha transmisními mechanismy, je tak absence veřejně dostupných dat příčinou značně obtížného posouzení celkového dopadu existence stravenkového systému. Tento stav je nepříjemný pro veřejnost, legislativu i exekutivu, neboť může vést k chybným rozhodnutím. Doufáme, že se nám touto prací podaří přispět k objasnění celkového rozsahu problému a pokusíme se nastínit některé efekty a podat přehled efektů spojených s existencí stravenkových systémů s potenciálním dopadem na makroagregáty a fiskální rovnováhu ČR. 2.2 Obecné vlastnosti poukázek na stravování a podmínky jejich akceptace VLIV NA ROZHODOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A NA BLAHOBYT SPOTŘEBITELE Pokud se díváme na problematiku mikroekonomickým pohledem, vliv peněžních nebo nepeněžních prostředků ovlivňuje disponibilní důchod subjektu a tedy i množinu dostupných spotřebitelských možností (košů statků a služeb). Tento důchod subjekt vynakládá na spotřebu a investice (uskutečňuje intertemporální rozhodování, resp. jde o tzv. likviditní omezení, h.v. Attanssio, 1994). 2 Jednotlivé ekonomické školy nejsou v jednotné v pohledu, jak subjekt alokuje tento zvýšený příjem. Vedle předpokladů o samotném chování subjektu (racionální, quasiracionální, nebo omezené racionality (bounded rationality) 3, podmínkách, za kterých se rozhodování subjektu uskutečňuje (především prostředí nejistoty), se dívají odlišně i na chování subjektu po získání dodatečného důchodu (a to v jakékoliv formě). V některých konceptech hraje roli i faktor času. Proto chování subjektu je odlišné v případě např. mladého ekonomicky aktivního muže, osoby ve středním věku, resp. před koncem své pracovní kariéry. Získaný dodatečný důchod z dotace (příspěvku) na stravování musí být v rámci určitého období (kalendářní rok) spotřebován. Pokud by tomu tak nebylo, částka by propadla a subjekt by z ní nezískal 1 Majícím čistě charakter nástroje ke snížení chudoby. 2 Předpokládáme, že subjekt maximalizuje svůj užitek. I když je tento předpoklad některými empirickými studiemi vyvracen, pro většinu situací a obvyklé typy ekonomických subjektů (spotřebitelů) zůstává v platnosti. V teoretické literatuře je spíše akcentován problém, zda užitečnost je měřitelná, jak prosazuje jeden směr ekonomické teorie, nebo nikoliv v pohledu druhé, h.v. Mandler (2006). 3 Problematika omezené racionality je velmi komplexní a její počátky je možné vysledovat ve spojení s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii H. A. Simonem a jeho článkem z roku 1956; h.v. Simon (1956). Diskuse některých aspektů h.v. Rieskamp, Busemeyer, Mellers (2006)

16 žádný užitek. Druhou odlišností od běžného peněžního příjmu je fakt, že tento dodatečný důchod je získáván ve stanovených intervalech během období, přičemž na konci období zbývá velmi málo času, aby subjekt tento dodatečný důchod použil. Přes to všechno jsou poukázky na stravování svého druhu peníze, omezené na pořízení jídla. Systémy podpor stravování jsou odlišné mezi zeměmi. V původních konceptech jde o poskytování kuponů pro sociálně slabé osoby v rámci sociálního systému (sociální sítě). Takto koncipované systémy poté vedou k vyšší stabilitě spotřebního chování či udržování žádoucí struktury stravy např. pro děti z chudých rodin, protože doplňují příjem (h.v. Gundersen, Ziliak, 2003). Studie o dopadech systémů stravování jsou orientovány převážně na druhý případ, a je obtížné přenášet zkušenosti z odlišných konceptů Vliv na blahobyt spotřebitele Z hlediska makroekonomických efektů se musíme zabývat i mikroekonomickými efekty, mimo jiné vlivem na blahobyt spotřebitele. Odhady posunu křivky nabídky práce v důsledku snížení daňového zatížení při použití voucherů namísto části mzdy závisí na tom, nakolik jsou tyto vouchery pro spotřebitele hodnotné (jaké zvýšení jeho užitku představují). Řada autorů ekonomické literatury dovozuje neefektivnost voucherů z domněnky, že snižují užitek spotřebitele prostřednictvím posunu po jeho indiferenčních křivkách v důsledku vytvoření zalomené hranice množiny spotřebních možností. Bradford a Shaviro (1999) nebo Jackson (1999) ovšem jasně dokazují, že toto není primární vlastnost voucherového systému (kromě toho v ČR je účast dobrovolná a záleží na tom, jaké podmínky si vyjedná zaměstnanec se zaměstnavatelem). Možné efekty stravenkového (obecněji voucherového) systému ukazují Bradford a Shaviro (1999) na příkladu Food Stamps: Obrázek 2: Vliv voucheru na užitek spotřebitele voucher ceteris paribus nesnižuje spotřebitelův užitek; dle (Bradford a Shaviro, 1999, str. 20) Původní optimum spotřebitele A dané bodem dotyku rozpočtového omezení AA a indiferenční křivky U0 se posouvá v důsledku poskytnutí voucheru do B, daného indiferenční křivkou U2 a rozpočtovým omezením AB B (které je zalomené), tedy spotřebitel neztrácí užitek a je dosaženo

17 klasického optima spotřebitele. Pokud by dostal spotřebitel ekvivalentní peněžní grant, je jeho rozpočtové omezení BB B (nezalomené). Jak ukazuje (Jackson, 1999), toto platí vždy u relativně malých hodnot voucherů a nízkého podílu hodnoty voucherů na celkovém rozpočtovém omezení, obecně pak vždy, kdy hodnota voucherů je rovna nebo nižší hodnotě spotřeby daného statku (na nějž jsou vouchery), kterou by spotřebitel realizoval v případě poskytnutí ekvivalentního peněžního grantu (Jackson, 1999, str. 180). Jinou situaci ukazuje Obrázek 3 níže spotřebitel by se při obdržení peněžního grantu hodnotově ekvivalentního nominální hodnotě voucheru posunul z indiferenční křivky U0 na indiferenční křivku U2, avšak tvar rozpočtového omezení při použití voucheru je AB B a dosažitelná kombinace statků (jídlo a ostatní) leží na indiferenční křivce U1, která leží níže, než indiferenční křivka U2, a tedy představuje pro spotřebitele nižší užitek. Obrázek 3: Vliv voucheru na užitek spotřebitele voucher ceteris paribus snižuje spotřebitelův užitek; dle (Bradford a Shaviro, 1999, str. 22) V české praxi ovšem byla v roce 2012 průměrná měsíční hodnota příspěvků zaměstnavatele 239 Kč na zaměstnance 4 (ČSÚ, 2014), zatímco útrata za potraviny, nápoje a stravování činí Kč měsíčně (tamtéž, peněžní vydání domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů za rok 2012). I když v některých podnicích jsou relativně vysoké hodnoty vyplácených stravenek, rozloží se tato plnění zpravidla na domácnost a v celku podle našeho názoru systémy zaměstnaneckého stravování v ČR (naturální plnění poskytované se slevou má podobný charakter jako voucher na toto naturální plnění) nevedou ke snížení blahobytu spotřebitelů nebo pouze velmi málo. 4 Stojí za pozornost, že v letech 2008 až 2012 tyto příspěvky na stravování oproti roku 2007, kdy dosáhly maxima v průměrné výši 328 Kč na zaměstnance a měsíc, setrvale klesaly. Může jít jak o důsledek recese, tak i o důsledek nejistoty ohledně budoucího trvání daňového osvobození příspěvků na stravování. Výše průměrného příspěvku pro rok 2013 nebyla v době zpracování aktualizace studie k dispozici. Vycházíme proto z podrobné členění daní a sociálních příspěvků podle typu za rok Výše této útraty na osobu a měsíc v roce 2013 dosáhla podle ČSÚ Kč

18 I kdybychom předpokládali, že mezi množinami zaměstnanců účastných v systémech zaměstnaneckého stravování může být maximální průnik (všichni zaměstnanci, kteří využívají stravenkové systémy, utrácejí své stravenky v závodních jídelnách to je samozřejmě velmi silný předpoklad), stále by příspěvek zaměstnavatele na zaměstnance účastného v těchto systémech dosahoval v průměru 365 Kč 6, přičemž součet útraty za stravování a potraviny a nápoje činí v průměru Kč Využití k regulaci spotřeby inferiorních statků Na rozdíl od čistě peněžního transferu umožňuje stravenkový systém ovlivňování spotřebního chování v rámci paternalistického chování státu (omezení spotřeby inferiorních statků), jak názorně ukazují např. Bradford a Shaviro (1999) či Giertz a Sullivan (1977). Omezení spotřeby nežádoucích statků ovšem není inherentní vlastností stravenkového systému (obecně voucherového systému), jak ukazují např. četné studie tzv. Food Stamp programů v USA na zdravotní stav příjemců stravenek. Naproti tomu ovšem vhodný design programu (např. podpora pouze v případě, že stravenka je směnitelná jenom za zboží určitých, žádoucích vlastností), může mít velmi pozitivní efekty na kvalitu zboží (dietetické hodnoty prodávaných potravin, srov. Levedahl a Oliveira, 1999). Žádný jiný systém neumožňuje motivaci spotřebitele k chování, žádoucímu z pohledu tvůrce hospodářské politiky, bez distorzí v případě čistě peněžního plnění je jedinou alternativou administrativní omezení rozsahu zboží, za něž může spotřebitel peníze utrácet, což je zpravidla mimo jiné doprovázeno určením žádoucích poskytovatelů zboží nebo služeb, vedoucím téměř vždy k distorzím, neefektivnostem. Navíc takovýto direktivní systém je náchylný ke korupci a střední Evropa s ním má dlouholeté negativní zkušenosti DOPADY UŽITÍ MEAL VOUCHERŮ NA PODNIKY A ZAMĚSTNANCE (AGREGÁTNĚ) Modelovat dopady užití stravenek na podniky, stejně jako na zaměstnance, je záležitost krajně obtížná, vzhledem k rozdílným individuálním charakteristikám podniků i zaměstnanců. Přesto se můžeme pokusit alespoň naznačit jednotlivé mechanismy a efekty, které na této úrovni vznikají Primární dopady V České republice je podle APROPOS cca 31% účast zaměstnanců na stravenkových systémech, 7 to odpovídá asi 27 % podniků. 8 Další, nezanedbatelná část zaměstnanců v ČR se stravuje v závodních jídelnách (podle odhadu APROPOS cca zaměstnanců), zbývající část si zajišťuje stravování sama. Hodnota stravování je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob a logicky je (do určité výše) pro podniky daňově uznatelným nákladem. Porovnáme-li tyto tři situace (přičemž bohužel nemáme přesné informace o tom, jaké jsou hodnoty spotřebovaných jídel v závodních jídelnách na zaměstnance a rok, takže tyto údaje nelze dát do relace), obdržíme (schematicky) následující výsledky: Podniky se mohou rozhodnout, v jaké formě a zda poskytovat příspěvek na stravování nebo stravování svým zaměstnancům. Neposkytují-li podniky stravování, zaměstnanec si musí zajistit stravu jinak a tedy musí obdržet kompenzaci v podobě vyšší mzdy (jež však není osvobozena od daně z příjmů a vyňata ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění). 6 Počítáme při tomto odhadu s účastí 72 % zaměstnanců v systémech zaměstnaneckého stravování. 7 Asociace provozovatelů poukázkových systémů (dále jen APROPOS ), ČSÚ uvádí cca 28% účast. 8 (Wanjek, 2005)

19 Označme křivky nabídky a poptávky práce takto: bez indexu za předpokladu, že stravování zajišťuje zaměstnavatel (nebo na něj přispívá) a příspěvky na stravování jsou osvobozeny od odvodů z mezd, s dolním indexem t za předpokladu, že si zaměstnanci zajišťují stravování samostatně z důvodu zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování. V následujícím obrázku W D S L L označuje mzdu, označuje poptávku po práci, označuje nabídku práce, označuje množství práce. Obrázek 4: Efekty omezení (zrušení) podpory stravování v závodních jídelnách a voucherů na trh práce Na Obrázek 4 můžeme také zkoumat, jaké důsledky by měla případná změna ve stávajících daňových zákonech, a to: 1. zrušení osvobození na straně zaměstnance, 2. daňová neuznatelnost výdajů na stravování zaměstnanců pro zaměstnavatele. V prvním případě dojde k posunu křivky S nahoru do S t, ovšem pouze u zaměstnanců, kteří jsou účastni stravenkových systémů. U zaměstnanců stravujících se v závodních jídelnách bude obtížné určit, kolik jídel zkonzumovali a v jaké hodnotě (to by vyžadovalo ve všech závodních jídelnách zavést systémy elektronické evidence), kromě toho existuje prostor pro zkreslování hodnoty jídel, přesun některých nákladů (zejména režijních a fixních) na jiná střediska podniku, atp. 9 U zaměstnanců stravujících se v závodních jídelnách tedy v optimálním případě může rovněž dojít k posunu křivky nabídky práce nahoru, není však zdaleka jisté, zda v takovém rozsahu jako u stravování zaměstnanců 9 Srov. problémy alokace nepřímých a režijních nákladů v řadě publikací zabývajících se manažerským účetnictvím, např. (Král a kol. 2006)

20 prostřednictvím stravenkových systémů. Kromě zvýšení ceny práce a snížení zaměstnanosti (pro přesný propočet incidence odhadneme v dalších částech této studie cenové elasticity nabídky a poptávky po práci) zrušení osvobození podporuje nerovnost firem, neboť velké podniky jsou schopny zajistit závodní stravování samy, na rozdíl od malých podniků. Ve druhém případě by také došlo k posunu křivky S nahoru, nicméně v nižším rozsahu ( S t by byla níž, než v předchozím případě). Samozřejmě se i v tomto případě potýkáme s obdobnými problémy určení skutečných výdajů zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, zejména v případě vlastních závodních jídelen. Taková výjimka (jinak totiž podobný zásah nazvat nelze náklady práce jsou standardně daňově uznatelným výdajem) opět povede k distorzím, může vést ke snaze o zkreslování skutečných výdajů pro účely snížení daňové zátěže podniku jak již byl zmíněno zejména v případě vlastních závodních jídelen. Odhady daňové incidence a primárních dopadů na trh práce provedené za modelových předpokladů jsou uvedeny níže Sekundární efekty Primární fiskální efekty stravenkového systému (či spíše existence systémů zaměstnaneckého stravování obecně) nejsou jedinými efekty tohoto systému. Zatímco primárními efekty, které jsou nejvíce viditelné a relativně jednoznačné, jsme se zabývali poměrně podrobně, sekundární efekty jsou zpravidla dosud v ekonomické literatuře diskutovány, je jich celá řada a mechanismy jejich vzniku nejsou vždy jasné. Proto je uvedeme spíše ve zkratce s odkazy na příslušnou literaturu Vyrovnání dopadů v ekonomické síle podniků do nákladů práce (omezení distorzí v důsledku informační asymetrie) Jak již bylo výše uvedeno, jsou v současnosti v zásadě 3 alternativy stravování zaměstnanců: 1. vlastní stravování (tedy zajištění si stravování samotným zaměstnancem), 2. závodní jídelny, 3. stravenkové systémy. V obecné rovině, považujeme-li zaměstnanecké stravování zajištěné zaměstnavatelem za zaměstnaneckou výhodu, umožňují stravenky malým podnikům do určité míry vyrovnat výhodu velkých podniků, které si mohou dovolit vlastní závodní jídelny. V rámci oceňování výkonů závodních jídelen může podnik díky informační asymetrii ve vztahu k daňové autoritě do určité míry přesouvat zejména nepřímé a režijní náklady tak, aby bylo sníženo celkové daňové zatížení práce a mohl nabídnout zaměstnancům lepší podmínky 10. V případě stravenkového systému nebo externě vedené kantýny je problém informační asymetrie efektivně eliminován v důsledku třístranného (příp. čtyřstranného) vztahu mezi strávníkem, poskytovatelem stravování, zaměstnavatelem a případně poskytovatelem stravenkového systému. Z tohoto pohledu je logické osvobození příjmu na straně zaměstnance z hodnoty stravování poskytnutého zaměstnavatelem v závodní jídelně, neboť administrativní náklady výběru daní a určení daňového základu by byly značné. Existence stravenkového systému poskytuje možnost obdobných zaměstnaneckých výhod i malým a středním podnikům, což snižuje efekt ekonomické síly na nerovnost malých a středních versus velkých podniků 10 Srov. celou plejádu kalkulačních metod pro oceňování výkonů a v rámci toho ještě řadu možností přiřazování nepřímých nákladů. v (Král et al., 2006)

21 a může napomáhat konkurenci. Otázka možnosti kontroly, zda systém není zneužíván, závisí na designu systému Ovlivnění struktury agregátní spotřeby Stravenky primárně slouží k uspokojení potřeby jídla v průběhu pracovního dne. Primárně se tedy budeme zabývat touto funkcí, i když, jak dále uvedeme, existuje řada faktorů, které komplikují vyčíslení celkového efektu. Obecná charakteristika systémů zaměstnaneckého stravování v ČR v roce 2012 v případě zaměstnaných osob je v Tabulce 1. V ekonomice je z celkového počtu cca 5,1 mil. zaměstnaných osob 4,17 mil. zaměstnanců (pouze pro zaměstnance, nikoliv OSVČ je relevantní osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd) je 1,3 mil. zapojeno ve stravenkovém systému, 1,84 mil. využívá závodní stravování a 1,0 mil. osob nevyužívá žádné možnosti. Tisíc osob Ze zaměstnaných Ze zaměstnanců Celkový počet zaměstnaných (výdělečně činných) v NH ,00% Počet zaměstnanců ,12% 100,00% Počet zaměstnaných účastných v ,61% stravenkových systémech 31,18% Počet zaměstnaných využívajících závodní ,24% stravování 44,14% Zaměstnanci bez stravování ,27% 24,68% Živnostníci, OSVČ, svobodná povolání ,88% Tabulka 1: Struktura stravovacího systému zaměstnanci a zaměstnaní v ČR za čtvrtletí 2012, přepočtené stavy; zdroj dat: ČSÚ, APROPOS, vl. výpočet Pohostinská zařízení a prodejny potravin tvoří část HDP ekonomiky, která není nepodstatná. Podle údajů ČSÚ můžeme kvantifikovat jejich podíl na HDP a na zaměstnanosti. V případě obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží je podíl tohoto odvětví relativně výrazný (přes 11 %), pohostinství a ubytování je s necelými 2 % výrazně menší složkou národního hospodářství. To ovšem může být také důsledkem značného rozsahu šedé ekonomiky v tomto odvětví (viz níže). Vybraný zdroj HPH v ČR Absolutně (mil. Kč) V % HPH celkem ,00% Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel ,06% Ubytování, stravování a pohostinství ,86% Tabulka 2: Struktura zdrojů HDP a zaměstnanosti v ekonomice ČR za čtvrtletí 2013; Pozn.: HPH hrubá přidané hodnota v základních cenách (bez zohlednění daní a dotací). Pramen: ČSÚ (2014), vlastní výpočet. Pro obě sledovaná odvětví je charakteristický vysoký počet podnikatelů. Podíl na celkové zaměstnanosti přibližně odpovídá podílu odvětví na přidané hodnotě u odvětví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, nikoliv však v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství. Zde je buďto podstatně větší část přidané hodnoty tvořena osobními náklady, resp. imputovanou mzdou podnikatele, než v odvětví obchodu a oprav mot. vozidel, anebo je v odvětví pohostinství a ubytování vysoký podíl šedé ekonomiky

22 Celkem (osob) Podíl zaměstnaných v % Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti (v %) Národní hospodářství cekem ,00% 17,89% Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel ,05% 21,70% Ubytování, stravování a pohostinství ,09% 21,96% Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti v ekonomice ČR za čtvrtletí 2012 včetně zaměstnaných mimo zaměstnanecký průměr (DPP, DPČ); Pramen: ČSÚ (2014), vlastní výpočet. Vezmeme-li do úvahy, že systém stravenek představuje roční objem v řádu necelých 18 mld. Kč (náš odhad pro rok 2013) 11, z hlediska celkových tržeb, zejména odvětví pohostinství a ubytování, nejde o nevýznamnou částku. Je sice zřejmé, že existence systémů stravování zaměstnanců ovlivňuje primárně odvětví pohostinství a ubytování, ovšem je relativně obtížné určit, jaké odvětví je více ovlivněno existencí stravenkových systémů, které umožňují (v rámci české legislativy) nakupovat za stravenky jak jídlo ve stravovacích zařízeních, tak i potraviny v maloobchodní síti (vyjma hypermarketů). Navíc z hlediska množiny spotřebních možností se stimul v podobě podpory rozkládá na všechny položky spotřebního koše (neboť zvyšuje disponibilní důchod) až do té doby, kdy nastává rohové řešení (viz problematika volby spotřebitele výše na Obrázek 3). Nakonec jedinec může i zvýšit úspory, nejen spotřebu, v důsledku transferu představovaného zvýhodněním voucheru. Nicméně někteří autoři (např. Sen a Johnson, 1997 nebo Bateman a Munro a Rhodes a Starmer a Sugden, 1997) 12 poukazují na základě výsledků ekonomického experimentu to, že vlastnictví kupónu pro nákup určitého statku vede k jeho preferenci (což je jev sledovaný obvykle až při vlastnictví daného statku, tj. spotřebitel nakupuje to, co již zná, nemá-li se statkem výrazně negativní zkušenost). Vlastnictví voucheru tak jeho majitele ovlivňuje (tím více, jsou-li stravenky standardní složkou odměňování v daném kolektivu) a připomíná mu, že může jíst kvalitní jídlo v restauraci, nikoliv pouze sendvič na pracovišti. Nakolik ovšem vlastnictví poukázky na stravování ovlivňuje spotřební chování jedince a tedy nakolik přispívá ke zvýšení spotřeby a HDP je možné exaktněji kvantifikovat pouze na základě průzkumu mezi příjemci stravenek (mechanická aplikace multiplikátoru vládních výdajů by v tomto případě mohla výsledek podhodnotit). Na druhé straně někteří spotřebitelé mohou hodnotit stravenky jako inferiorní statek, jenž znamená posun ve struktuře spotřeby, zpravidla by však vyžadovali takovou kompenzaci, aby dosáhli stejného čistého příjmu (tedy přesun celého zvýšení daňového břemene na zaměstnavatele, což nelze předpokládat, leda by křivka poptávky po práci byla zcela neelastická nebo křivka nabídky práce absolutně elastická 13 ). S velkou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že poskytování stravenek vede k nákupům jídel ve stravovacích zařízeních a mohou to být i taková, která by si lidé sami (bez voucheru) nebyli ochotni koupit. Současně je výdaj na oběd spojen s dalšími výdaji např. na nápoje, které tak zvyšují tržby stravovacích zařízení. Je možné se domnívat, že neposkytování stravenek by mohlo omezit výdaje spotřebitelů na stravování, protože dotovaná stravenka představuje z jejich pohledu menší výdaj než 11 To můžeme jednoduše vypočítat jako počet pracovních dní (210 za rok) * odhadovaná průměrná nominální hodnota stravenky (65,34 Kč/den) * počet zapojených osob 1,3 mil. osob = 17,838 mld. Kč. Průměrná hodnota stravenky činí dle GfK Czech 9/ ,50 Kč, STEM/MARK 6/ Kč, Apropos Kč. Náš odhad na základě údajů společností poskytujících stravenkové systémy (z důvodu důvěrnosti nelze zveřejnit údaje za jednotlivé společnosti), z roku 2013, činil 65,34 Kč. 12 Ovšem k této problematice existuje relativně bohatá literatura zabývající se marketingovým konceptem voucherů, dárkových voucherů, atd. 13 Je zřejmé, že obě možnosti jsou nereálné

23 jsou skutečné peněžní prostředky. Část stravenek je ale samozřejmě utracena za potraviny v maloobchodě. Protože řada firem nevlastní (neprovozuje) vlastní stravovací zařízení, stravenkový systém podporuje stávající zařízení, resp. jejich rozvoj a lokalizaci a představuje náhradu za neexistující zařízení. Protože jsou restaurace zaměřeny na celodenní provoz, je vyšší i počet zaměstnaných osob, aby vyhověly potřebám všech skupin zákazníků (nejen těm v rámci oběda). 14 Současně může docházet k lokalizaci nových restaurací např. v městských centrech, kde jsou snáze dostupná (viz Wanjek, 2005). Toto podnikatelské rozhodnutí jinak spojené s rizikem, může být ovlivněno zkušeností se zvýšením tržeb pravidelných klientů, které tím získají (příkladem mohou být údaje z Rumunska, viz KPMG, 2004) 15. Zapojení do stravenkového systému je spojeno s propagací, která je zajišťována provozovatelem stravenkového systému, např. prostřednictvím internetových stránek. Může ale též vést k rozšiřování nabídky služeb pro zákazníky (doplňkové činnosti vedle hlavního provozu), které mohou mít pozitivní dopady na příjmy provozujícího subjektu samozřejmě na zaměstnanost v daném subjektu Ovlivnění rozsahu agregátní spotřeby Existence systémů zaměstnaneckého stravování je fakticky podmíněna jejich daňovou podporou (snížením zdanění). Tisk, sběr stravenek a administrace systému něco stojí, kromě toho také společnosti poskytující systémy zaměstnaneckého stravování chtějí dosáhnout zisku. Bez daňové podpory by tedy systémy zaměstnaneckého stravování, zejména stravenkové systémy, byly pro spotřebitele nevýhodné (nákladnější) než-li nákup za peníze. Snížení zdanění představuje ceteris paribus přísun peněz do ekonomiky (srov. rovnici agregátních výdajů ve 3 nebo 4sektorové ekonomice). Stravenkové systémy (nikoliv obecně systémy zaměstnaneckého stravování) však také představují emisi peněz. Stravenka představuje svého druhu peníze, neboť ji lze použít a je obecně akceptována k platbám za určité druhy zboží. Jestliže stravenková společnost emituje stravenku, tedy prodá ji zaměstnavateli a ten ji předá zaměstnanci, pak má zaměstnanec quasipeníze v podobě stravenek a stravenková firma uloží peníze z emitovaných stravenek na účet (nebo nakoupí pokladniční poukázky) Kvalita služeb Nabídka služeb a jejich kvalita je často diskutována v souvislosti s tímto systémem. Kvalita je sice kontrolována, ale je skutečností, že existence státních kontrol (např. Potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce) je v ČR relativně dostatečná, aby vedla k udržování vyššího standardu. Pokud však organizace vydávající stravenky, má vlastní systém kvality (podpořený např. i vlastnictvím certifikátů nebo jeho vyžadováním od smluvních partnerů), 16 můžeme předpokládat pozitivní vliv na kvalitu. V rámci konkurenčního boje může být neustálý tlak na zlepšování kvality i výraznou konkurenční výhodou (pro možnost odlišení se) i pro samotnou provozovnu. 14 Viz výsledky studie Stravenky analýza jejich vlivu, kterou si nechala vypracovat Komise pro restaurační poukázky ve Francii v roce Údaje z průzkumu Hospodářské komory ( Stravenky, jejich užití a obliba ) ukazují o vysoké míře využívání stravenek ve stravovacích zařízeních (80 %) a relativně vysokou frekvenci placení stravenkami (30 % denně). 16 Což je významné zejména v případě stravovacích organizací. Příkladem tlaku na kvalitu mohou být některé pivovary, které zavádějí označení kvality a provádějí pravidelné kontroly skladování a čepování svých produktů. Tím de facto ovlivňují i výskyt a šíření nakažlivých chorob, které jsou s veřejným stravováním neodmyslitelně spojeny a které zatěžují sociální a zdravotní systém a vedou k nižší produktivitě práce

24 Studie zabývající se vlivem existence voucherových systémů na kvalitu poskytovaných statků (zboží, služeb) se zaměřují především na problémy poskytování využití voucherů pro financování školní výuky. Studie, která by se explicitně zabývala vlivem stravenkového systému v designu, jaký je aplikován v ČR (tj. spotřebitel přímo volí poskytovatele služeb/prodejce zboží, poskytovatel stravenkového systému volí, od koho bude stravenky přijímat) podle našich informací v akademické literatuře není. Je však zřejmé, že nutnost dvojí kontraktace poskytovatele služeb vede k omezení informační asymetrie ohledně kvality zboží či služeb a má potenciál zvýšit kvalitu poskytovaných služeb. Zdůrazňujeme opět, že závěr platí pouze za předpokladu, že druhý, dodatečný, kontraktor stravenková firma vytváří tlak na kvalitu služeb, o platnosti tohoto předpokladu však nemáme žádné informace a proto je na čtenáři, aby si závěr učinil sám Efektivnost kontraktace Zcela specifická je otázka transakčních nákladů, které jsou spojené se stravenkovým systémem. Jedním z možných důvodů, proč je stávající systém kritizován je i skutečnost, že náklady spojené s chodem systému nejsou nulové. Samotných chod systému (fungování) organizací stojí jisté prostředky a rovněž tisk kuponů není zadarmo. Přesto jsou náklady spojené s ním relativně nízké, neboť podle našich propočtů je přidaná hodnota stravenkových firem cca 6 % objemu systémů zaměstnaneckého stravování v ČR. 17 Nevýhodou stravenkového systému oproti peněžním prostředkům je i existence marže, kterou platí zapojené subjekty provozovatelům systému za možnost být v něm zapojen. Tyto náklady jsou (do určité míry, otázka je zda benefity přesahují náklady či nikoliv) kompenzovány funkcemi stravenkového systému (všemi výše i níže vyjmenovanými) je otázkou, zda by například centrálně řízený systém byl schopen zajistit podobné funkce se stejnými nebo nižšími náklady. Za určitého designu voucherového systému má tento systém tendenci produkovat neefektivnosti ve směně v důsledku neúplné informace kontraktora zprostředkovatele kontraktu mezi poskytovatelem služby a jejím příjemcem. Na příkladu designu voucherového systému v Itálii to ukazuje a na teoretické bázi odvozuje podmínky efektivnosti Roson (2005). Český systém zaměstnaneckého stravování je ovšem designován poněkud jinak zde není poskytovatel systému zaměstnaneckého stravování kontraktorem, neboť nezprostředkovává (nevyjednává) kontrakt, neefektivnosti tohoto typu zde tedy nemají místo. Mezi dalšími aspekty stravenkového systému může být vliv na ceny potravin, případně ceny jídel. 18 Wanjek (2005) ve své knize uvádí, že stravenky napomáhají stabilizaci ceny potravin (jídel), jako důsledek zvýšené konkurence nejen mezi samotnými nabízejícími (restauracemi), ale také snahy poskytovat jídla v hodnotě stravenek. 19 Na druhé straně to, že zpravidla nedochází k vracení rozdílu mezi cenou jídla a nominální hodnotou stravenky, může vést k stanovování cen v restauracích, které jsou zaokrouhleny, tedy zpravidla k cenám vyšším. Podle průzkumu GfK Czech ze září však ke stravence v průměru strávníci ještě připláceli, s čímž lze pravděpodobně souhlasit. GfK ve své analýze uvádí, že průměrná útrata placená stravenkami v restauraci činí 70 Kč a příjemci stravenek nad tuto částku připlácejí dalších 24 Kč. 17 Zdroj dat o přidané hodnotě: výroční zprávy a účetní závěrky společností Edenred CZ s.r.o., Le Cheque Déjeuner s.r.o. a Sodexo Pass Česká republika a.s. 18 Zde je situace v české ekonomice velmi specifická, neboť velká většina spotřebitelů i nadále preferuje nízkou cenu před kvalitou (často i na úkor svého zdraví) a konkurenční boj mezi jednotlivými obchody udržuje ceny potravin na nízké úrovni. 19 Své tvrzení ovšem nepodepírá žádnými argumenty. 20 GfK zpracovalo průzkum na vzorku respondentů z řad zaměstnanců, polovinu z nich tvořili příjemci stravenek

25 Produktivita, zdraví Dopady na agregátní produktivitu práce (v celé ekonomice) je obtížné přesně vyčíslit, protože ta je ovlivněna množinou vzájemně propojených faktorů (kapitál, technologie, vzdělání atd.). Práce je pouze jedním z dílčích faktorů, které spolupůsobí a v rámci moderních produkčních postupů ani nemusí být nejdůležitější součástí, vliv existence systémů zaměstnaneckého stravování na celkovou produktivitu bude zřejmě marginální. 21 Z hlediska dílčích podniků a především jejich zaměstnanců však stravenkový systém může ovlivňovat spokojenost pracovníků (pravidelné stravování je přínosem nejen pro doplnění energie, ale též pro možnost odpočinku). Případné dočasné omezení pracovního úsilí je vyrovnáno činností a jeho kvalitou, případně sníženou nemocností (absencemi v práci), fluktuací. Tyto závěry potvrzuje i stude provedené v Brazílii (nadace Institut administrativy a Univerzita Saõ Paulo výzkum nazvaný Historické zhodnocení a sociálně ekonomické dopady Programu stravování pracujících z roku 1996 ). Většina studií o stravenkových systémech se primárně zaměřuje na tzv. food vouchers, poukázky na jídlo (zpravidla pro chudé), nikoliv na stravenkové systémy v podobě, kterou mají v současnosti v ČR nebo dokonce obecně systémy zaměstnaneckého stravování. Proto je obtížné nalézt prokazatelný vztah mezi dietárními parametry jídel a užitím stravenek. Nicméně určité indikace existují. Raulio a kol. (2009) konstatují na průzkumu stravovacích zvyklostí mezi 216 finskými zaměstnanci, že stravování v kantýnách či restauracích je výrazně zdravější, než-li jídla z automatů či fastfoodů. Naproti tomu Jereb a Ferjan (2007) nekonstatují zcela jasný vztah mezi užitím stravenek (zaměstnaneckého stravování) a dietárními zvyklostmi. V tomto kontextu je otázkou, zda stravovacími návyky je ČR spíše blíž ke Slovinsku s jeho středomořskou kuchyní anebo blíže k Finsku PODMÍNKY EISTENCE A ÚSPĚŠNOSTI SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ Voucherové systémy jsou zpravidla dobrovolné. Jejich podmínkou proto je zvýšení užitku pro příjemce voucheru oproti stavu, kdy by obdržel pouze výplatu v penězích (kompenzující i absenci užití voucheru). Abychom byli konkrétní, použijeme příklad systému stravenek v ČR (resp. zaměstnaneckého stravování obecně, závěry lze vztáhnout i na závodní jídelny). Je možné dosáhnout zvýšení užitku pro příjemce tím, že část voucheru platí zaměstnavatel? Nikoliv, zaměstnanec i zaměstnavatel si mohou vybrat, zda zaměstnanec obdrží peníze či voucher (závodní stravování). Pokud jsou tyto alternativy jinak ekvivalentní, neexistuje pravděpodobně žádný incentiv k tomu, aby zaměstnanec přijal voucher namísto peněz. Zvýhodnění musí být tedy realizováno jinak (snížení zdanění, nižší cena jídel/potravin za voucher zde by ovšem musely být potraviny poskytovány vládou, jinak si většinu užitku usurpují obchodníci, 22 apod.). Na názorných příkladech Velké Británie (kde vyloučení z daňových výjimek přineslo prakticky zánik stravenkového systému) a Maďarska (kde vysoké osvobození od daně naopak přineslo ohromný rozvoj systémů zaměstnaneckého stravování) to ukazuje Wanjek (2005, str ). Na druhou stranu ovšem systémy zaměstnaneckého stravování vykazují určitou setrvačnost (tamtéž), což komplikuje provedení regresní analýzy na statickém modelu (data z jednoho období). 21 Poněkud odlišná je situace v zemích s nedostatečným systémem stravování, kde je tento fakt příčinou vyššího počtu pracovních úrazů a nemocí, ale též nižší produktivity práce (příklady viz Wanjek, 2005), přičemž v těchto (zpravidla rozvíjejících se zemích) je obvyklý vyšší podíl práce na celkovém produktu. 22 Jako jsme tomu svědky např. u stavebních spořitelen v ČR

26 2.2.4 TRANSMISNÍ MECHANISMY PŮSOBENÍ VOUCHERŮ NA FISKUS Makroekonomický pohled je zaměřen na otázku dopadů daného systému. Protože jde o komplexní pohled na ekonomické dění, obsahuje řadu dílčích vazeb, které se těžko operacionalizují a kvantifikují. Vedle přímých dopadů, existuje množina dopadů nepřímých. Jako hlavní dopady stravovacího systému můžeme uvést vliv na ekonomickou výkonnost, zaměstnanost a veřejné finance. Dopady na veřejné rozpočty je možné odlišit z hlediska strany příjmů a výdajů. Na příjmové straně můžeme uvažovat, že dopad může být na straně daní přímých i nepřímých, a to v závislosti na tom, jakým způsobem jsou nastaveny podmínky pro používání stravenek, tj. možnost nakupovat za ně potraviny a nápoje v jednotlivých obchodech (zdaňované nižší sazbou DPH než jídla ve stravovacích zařízeních a případně vliv spotřebních daní z těchto nakupovaných statků). Na druhé straně jsou stravenkové systémy spojené i s poklesem vybraných plateb na sociální a důchodové pojištění a odvedené daňové příjmy. 23 Odbourání stravenkového systému a zavedení přímých plateb by bylo spojeno s dodatečnými příjmy v závislosti na výši podpory v podobě daňových zvýhodnění. Tyto dodatečné příjmy však není možné přesně odhadnout, neboť proti této tendenci budou působit faktory: 1) firmy se nemusí rozhodnout danou částku zaměstnancům refundovat (nebo jenom částečně), 2) mohou jím poskytovat odměny v jiné formě, která bude pro ně z daňových důvodů výhodnější a 3) mohou začít provozovat vlastní stravovací systém. Na straně výdajů jsou veřejné rozpočty v případě stravenkového systému především méně zatíženy platbami za osoby, které by byly nezaměstnané v případech, kdy by nevznikaly, resp. nebyly provozovány prodejny, které poskytují stravovací služby. (Dále by to znamenalo omezení výdajů těchto osob v ekonomice s návaznými multiplikačními efekty na výběr daní, resp. v dalším kole dopady na tržby a zaměstnanost ve firmách v ekonomice.) Odbourání stravenkového systému tak může vést k růstu nezaměstnanosti a nárůstu objemu transferů (mandatorních výdajů státního rozpočtu), i když tento efekt zřejmě nebude mít zásadní význam. Odhad celkového dopadu existence systémů zaměstnaneckého stravování, potažmo stravenkových systémů, do veřejných financí tedy musí zahrnovat efekty na obou stranách (zvýšení příjmů, jiná snížení příjmů, zvýšení výdajů). Musíme vzít v úvahu nejen dopad na stranu příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, ale též multiplikační efekty spojené se stravenkovým systémem, resp. jeho podporou v podobě daňových zvýhodnění. 24 Problémové aspekty v případě kvantifikací spočívají na obtížnosti odhadovat multiplikační efekty vzhledem k dynamické povaze ekonomického systému. Veškeré propočty mohou být pouze v případě zastavení a pohledu na systém v daném okamžiku s odhadnutými vazbami mezi dílčími částmi ekonomického systému, a proto jsou pouze přibližné a velmi relativní. Pokud bychom přistoupili na určité zjednodušení a zabývali se pouze hlavními vazbami, můžeme podle našeho názoru schematicky zobrazit transmisi existence stravenkových (potažmo stravovacích) systémů do celkového fiskálního efektu takto (bereme v úvahu pouze kvantifikovatelné vztahy): zdanění voucherů ovlivňuje jednak 23 Výše zvýhodnění stravenkového systému je v ČR oproti jiným evropským zemím nižší (viz HN, 2007). 24 Odpověď na otázku, zda daňové zvýhodnění zlepší fiskální rovnováhu leží mimo jiné v tom, jak by byly použity peníze z případného zvýšení daňových příjmů (pokud ovšem v agregátní rovině tedy v souhrnu všech efektů vůbec dojde ke zvýšení daňových příjmů státního rozpočtu). Pokud budou použity ke snížení deficitu státního rozpočtu, potažmo veřejných rozpočtů, může na první pohled dojít ke zlepšení fiskální rovnováhy (nesmíme zapomenout ovšem na další efekty, výše zmíněné). Pokud by byly peníze takto získané státním rozpočtem použity jinak, je otázkou, k jakým účelům je vláda použije (zda výsledný multiplikační efekt a další daňové efekty budou vyšší či nižší, než pozitivní efekty systémů zaměstnaneckého stravování)

27 výnos fisku přímo, jednak míru participace v systémech zaměstnaneckého stravování. Systémy zaměstnaneckého stravování ovlivňují strukturu spotřeby, mohou do určité míry napomoci eliminovat stínovou ekonomiku, prostřednictvím rozdílné zaměstnanosti v pohostinství oproti obchodu i zaměstnanost. Protože systémy zaměstnaneckého stravování ovlivňují strukturu spotřeby, působí jejím prostřednictvím i na výběr daní. Zdanění příspěvků na stravování (voucherů) ovlivňuje (ceteris paribus) množství peněz, které jsou daněmi odčerpány z ekonomiky, tím samozřejmě opět výběr daní, ale např. i zaměstnanost. Obrázek 5: Mechanismy působení systémů zaměstnaneckého stravování 25 na fiskus 3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI ZAMĚSTNANCI A ZAMĚSTNAVATELI V rámci výzkumu nebylo možno zjistit některé parametry modelů ze stávající literatury nebo historických dat. Bylo tedy nutno provést dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření bylo, vzhledem ke lhůtě pro zpracování této studie, provedeno formou internetového dotazníku. Ten sice nedává plnou kontrolu nad vzorkem respondentů, ale použitá technologie umožňuje zjistit, z jakých IP adres respondenti přistupovali do dotazníku a tedy i hodnotit diverzitu vzorku, případně identifikovat, zda ve vzorku nebyli nežádoucí respondenti (např. se zájmem ovlivnit výsledek dotazníku). Dotazník obsahoval dvě části dotazník pro zaměstnance a dotazník pro zaměstnavatele. Dotazník byl realizován v období , 8:00 do , 20:00 hodin. Data byla exportována z databáze v 22:00 hodin. V rámci dotazníku jsme obdrželi celkem 511 responsí na straně zaměstnavatelů a responsí na straně zaměstnanců. Dále jsme zjistili, že v některých případech se opakovaly po sobě jdoucí odpovědi se shodou odpovědí na většinu otázek. Můžeme předpokládat, že jde o zkoušení toho, jak dotazník funguje, důsledek určité 25 V obrázku sice pro přehlednost zkráceně používáme název voucher, nicméně závěry jsou aplikovatelné obecněji na systémy zaměstnaneckého stravování

28 disfunkce dotazníku či sítě (kdy jedna osoba zadala několikrát po sobě odeslání dotazníku, aniž by se jí vrátila odezva ze serveru) či zlý úmysl. Tyto odpovědi jsme vyřadili na základě algoritmu testujícího shodu po sobě jdoucích odpovědí (kritériem pro vyřazení byla míra shody více než 0,7), přičemž byla brána do úvahy pravděpodobnost, že se dvě odpovědi ve dvou po sobě následujících (bezprostředně následujících nebo s odstupem do 5 responsí) vyplněných dotaznících budou shodovat (tak např. struktuře útraty byla přiřazena větší pravděpodobnost neshody tj. vyšší váha než názoru na užitečnost stravenkového systému). Takto bylo vyřazeno 91 responsí u zaměstnanců a 0 responsí u zaměstnavatelů. V některých případech byly odpovědi nesmyslné nebo bylo zjevně zřejmé, že respondent úmyslně sabotoval dotazník (nesmyslné a protichůdné odpovědi v dotazníku). Takovéto odpovědi jsme ze vzorku použitého pro další zkoumání rovněž vyřadili

29 3.1 Struktura dotazníků DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNAVATELE

30 - 30 -

31 3.1.2 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNANCE

32 3.2 Výsledky dotazníků Zkoumání výsledků dotazníků provádíme s cílem zjistit 1. odhady parametrů modelů 2. věrohodnost výsledků dotazníku 3. strukturu odpovědí z hlediska shody s obvyklou strukturou Kde jsou uvedeny intervaly spolehlivosti, jedná se o intervaly spolehlivosti odhadnuté za předpokladu normálního rozdělení základního souboru, a to ze všech relevantních pozorování výběrového souboru dat

33 3.2.1 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNANCE Otázka č. 1 Jaký je obor podnikání Vašeho zaměstnavatele? Stejně jako u původního dotazování z května a června 2007 se také v roce 2014 ukazuje, že někteří respondenti nesprávně chápou vymezení odvětví Zpracovatelský průmysl, který zahrnuje široké spektrum ekonomických aktivit. Tito uživatelé zpravidla zařadili svého zaměstnavatele do skupiny 19 Ostatní činnosti. Podíl responsí ze zpracovatelského průmyslu bude tedy výrazně vyšší pravděpodobně okolo %. Z výsledků je také zřejmé, že v některých oborech se vouchery užívají více (viz vyhodnocení dalších otázek), což je také zcela v souladu se statistikou provedenou ČSÚ (největší užití voucherů ve školství, veřejné správě a finančních službách). CZ-NACE Dotazník Struktura dle ČSÚ 1 Zemědělství, lesnictví a rybářství 2,17% 2,75% 2 Těžba a dobývání 0,30% 0,80% 3 Zpracovatelský průmysl 2,32% 27,21% 4 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 1,49% 0,73% 5 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a 1,12% 1,27% sanacemi 6 Stavebnictví 6,20% 7,52% 7 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 7,39% 14,35% 8 Doprava a skladování 4,18% 6,47% 9 Ubytování, stravování a pohostinství 0,60% 3,88% 10 Informační a komunikační činnosti 4,11% 2,53% 11 Peněžnictví a pojišťovnictví 2,99% 1,75% 12 Činnosti v oblasti nemovitostí 3,96% 1,30% 13 Profesní, vědecké a technické činnosti 7,62% 4,20% 14 Administrativní a podpůrné činnosti 4,78% 3,02% 15 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 15,09% 6,64% 16 Vzdělávání 4,18% 6,43% 17 Zdravotní a sociální péče 2,99% 6,69% 18 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 1,79% 1,27% 19 Ostatní činnosti 24,20% 1,17% Neuvedeno 2,54% Celkový součet 100,00% 100,00% Tabulka 4: Statistika příslušnosti respondentů zaměstnanců do sekcí CZ-NACE; zdroj dat: ČSÚ (2014), vl. výpočty Otázka č. 2 Jaké je Vaše pracovní zařazení? Většina respondentů uvádí, že jsou zaměstnání coby administrativní pracovníci, další významnou část respondentů tvoří střední management. Toto může být způsobeno dvěma faktory: 1. Ze systémů zaměstnaneckého stravování (opět zde odkazujeme na výsledky dalších otázek) benefitují především THP 26 pracovníci 26 Technicko-hospodářští pracovníci, tj. nedělnické profese

34 2. Možnost odpovědět na dotazník měli především THP pracovníci (tento vliv nesmíme podcenit, neboť dotazník byl internetový a je nepravděpodobné, že by respondenti odpovídali ve svém volném čase připojení k internetu mají v práci zpravidla THP). Pracovní zařazení Podíl 1 - Dělnické, zemědělské či technické profese (manuální práce) 3,36% 2 - Administrativa 63,18% 3 - Střední management 18,75% 4 - Vrcholový management 4,48% 5 Jiné 8,29% Neuvedeno 1,94% Celkový součet 100,00% Tabulka 5: Statistika pracovního zařazení respondentů zaměstnanců Otázka č. 3 V jakém kraji Vaše organizace sídlí? Většina respondentů je z organizací sídlících ve 3 krajích Hl. m. Praze, Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji. S ohledem na statistiku používání systémů zaměstnaneckého stravování (níže) tak lze říci, že nejvíce jsou tyto systémy využívány právě v těchto krajích. Shodu rozdělení vzorku respondentů a vzorku podle statistiky ČSÚ o evidenčním počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích jsme netestovali, nicméně statisticky významná diference je zřejmá. Možným důvodem je, že jsme měli k dispozici pouze odpovědi od respondentů v organizacích, které se o existenci dotazníku dozvěděly od objednatelů této studie. Je možné, že v rámci Ústeckého kraje, kraje Jihočeského, Plzeňského či Středočeského je řešeno stravování zaměstnanců více závodními jídelnami (a méně stravenkovými systémy), proto je podíl respondentů z těchto krajů nižší oproti statistickému rozdělení dle ČSÚ. NUTS-II Dotazník Statistika ČSÚ Neuvedeno 6,20% CZ010 - Hl. m. Praha 35,18% 13,15% CZ020 - Středočeský kraj 8,74% 12,68% CZ031 - Jihočeský kraj 2,46% 5,99% CZ032 - Plzeňský kraj 3,14% 5,68% CZ041 - Karlovarský kraj 0,97% 2,86% CZ042 - Ústecký kraj 1,87% 7,37% CZ051 - Liberecký kraj 1,57% 3,97% CZ052 - Královéhradecký kraj 4,18% 5,11% CZ053 - Pardubický kraj 1,87% 4,88% CZ061 - Vysočina 2,39% 4,79% CZ062 - Jihomoravský kraj 8,81% 11,27% CZ071 - Olomoucký kraj 3,81% 5,63% CZ072 - Zlínský kraj 9,11% 5,59% CZ080 - Moravskoslezský kraj 9,71% 11,02% Celkový součet 100,00% 100,00% Tabulka 6: Sídlo zaměstnavatele respondentů zaměstnanců podle kraje; zdroj dat: ČSÚ (2014), vl. výpočet

35 Otázka č. 4 V jakých mezích se pohybuje Vaše měsíční mzda? U většiny respondentů se pohybuje hrubá měsíční mzda mezi 20 tis. Kč a 30 tis. Kč. Četnost v tomto pásmu je poněkud vyšší, než je tomu u vyčerpávajícího vzorku ČSÚ za celou ekonomiku. V pásmu více než 40 tis. Kč je výskyt odpovědí naopak výrazně nižší (5,75% vs. 10,57%) v porovnání s rozdělením ČSÚ do skupin zaměstnanců dle hrubé měsíční mzdy. U ostatních pásem se struktura vzorku blíží statistikám ČSÚ. Měsíční mzda respondenta Dotazník ČSÚ 4. Q do 10 tis. Kč 2,32% 4,39% 2-10 tis. Kč až 20 tis. Kč 37,57% 35,78% 3-20 tis. Kč až 30 tis. Kč 41,52% 36,12% 4-30 tis. Kč až 40 tis. Kč 11,20% 13,13% 5 - více než 40 tis. Kč 5,75% 10,57% Neuvedeno 1,64% Celkový součet 100,00% 100,00% Tabulka 7: Statistika měsíční mzdy respondentů zaměstnanců; zdroj dat: ČSÚ (2014), vl. výpočty Otázka č. 5 Co pro Vás představuje systém zaměstnaneckého stravování (závodní jídelna, stravenky)? Z následující tabulky jasně vyplývá, že většina respondentů považuje systémy zaměstnaneckého stravování za standardní benefit. Výsledky se příliš neliší od původního dotazování, které proběhlo v květnu a červnu Rozdělení responsí standardní benefit/zaměstnanecká výhoda je stále přibližně 3:2. Lze předpokládat, že většina zaměstnanců bude požadovat od zaměstnavatele kompenzaci v podobě zvýšení mzdy, pokud by u jejich zaměstnavatele byl systém zaměstnaneckého stravování zrušen (k tomu podrobněji dále u otázek č a 12.). Pohled na zaměstnanecké stravování Podíl 1 - Standardní benefit 61,54% 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 35,32% 3 - Zbytečnou zátěž / nevýhodu 0,75% 4 Jiné 1,05% 5 Nevím 1,34% Celkový součet 100,00% Tabulka 8: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování Otázka č. 6 Jaký systém zaměstnaneckého stravování používá Vaše organizace? Většina respondentů uvádí, že jejich zaměstnavatel používá coby systém zaměstnaneckého stravování stravenkový systém. Hlavním důvodem je, že byli kontaktování prostřednictvím APROPOS klienti stravenkových firem (Sodexo, Edenred, Le Chéque Dejéuner), zde je tedy logicky vysoká response od těchto subjektů

36 Pohled na zaměstnanecké stravování Podíl 1 Stravenky 92,16% 2 - Závodní stravování 4,41% 3 - Nemáme systém zaměstnaneckého stravování 1,05% 4 - Jiný 0,070% Neuvedeno 2,32% Celkový součet 100,00% Tabulka 9: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování Nezbývá než připustit možnost, že struktura vzorku je ovlivněna také zájmem odpovídat na dotazník ten pravděpodobně budou mít vyšší podniky, které v současnosti užívají stravenkové systémy a které tedy mohou v případě budoucí daňové reformy v důsledku zrušení podpory stravenek tratit. Na druhou stranu by byl příliš silný předpoklad, že tato skutečnost může negativně ovlivnit vypovídací schopnost studie ve vztahu k fiskálním efektům systémů zaměstnaneckého stravování vztahy mezi odpověďmi v dotazníku a případnými závěry studie jsou netriviální (např. daňová incidence na trhu práce vs. křivka nabídky a poptávky po práci, úroveň kompenzace při zrušení používání voucherů a celkový daňový výnos, atd.) hypotéza, že by respondenti byli schopni přímo předjímat vliv svých odpovědí na výsledek studie, nemá potřebnou logickou podporu Otázka č. 7 Ze stravenek, které obdržíte, utratíte přibližně 7.1. x % v restauracích, 7.2. x % v obchodech za jídlo, 7.3. x % nevyužijete. Závěry vyhodnocení responsí u této otázky jsou důležité z hlediska zjištění průměrné struktury útraty voucherů. Bylo by sice možno získat data od objednatele studie, nicméně tato data mohou být nepřesná, mimo jiné z toho důvodu, že někteří restauratéři nakupují za vouchery potraviny pro svou restauraci (ačkoliv se tuto praxi již podařilo značně omezit), čímž by byly zkresleny výsledky ve prospěch útraty voucherů v obchodech potravinami. Výsledky této otázky rekapituluje následující tabulka: Statistika Údaj (hodnota) Restaurace Obchody Nevyužito Průměr (vážený) 60,79% 39,08% 0,12% Směrodatná odchylka 34,13% 34,04% 1,73% Počet užitých pozorování Interval 5% jednostr. 0, , ,00107 Horní mez 10% intervalu 27 63,12% 41,40% 0,24% Dolní mez 10% intervalu 58,47% 36,76% 0,01% Tabulka 10: Statistika použití voucherů Vážený průměr byl vypočten za použití vah na úrovni celkové útraty voucherů měsíčně (viz otázka č. 8. I když je podíl neutracených voucherů zcela zanedbatelný, v důsledku formulace otázky č. 8 jsme 27 Horní a dolní mez tvoří tzv. interval spolehlivosti (v této studii zpravidla 90%). Devadesátiprocentní interval spolehlivosti lze interpretovat následovně: Pokud bychom opakovali dotazování na jiných vzorcích respondentů, bude za předpokladu normálního rozdělení daného parametru (u Tabulky 11 % podíl užití stravenek) jeho hodnota ležet uvnitř spočteného intervalu spolehlivosti s 90% pravděpodobností

37 provedli přepočet, beroucí do úvahy, že některé vouchery nebývají utraceny tak, abychom obdrželi pro další výpočty hodnotu stravenek, které zaměstnanec průměrně měsíčně obdrží, nikoliv hodnotu utracených stravenek (u otázky č. 8) Otázka č. 8 Příspěvek zaměstnavatele 8.1. Měsíčně utratíte přibližně x Kč za stravování v rámci systému zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelna), 8.2. z toho zaměstnavatel přispívá x Kč. Odpovědi na tyto otázky jsou zpravidla pomocnými údaji pro výpočet vážených průměrů, ať již jde o statistiku použití voucherů, či statistiku způsobu stravování v případě zrušení stravenkového systému zaměstnavatelem. Statistika Údaj (hodnota) Stravenky celkem Příspěvek zaměstnavatel %příspěvku zaměstnavatele Vážený průměr 1 464,79 861,03 58,78% Počet pozorování Směrodatná odchylka 607,68 492,68 5% interval 38,10 31,56 Mez 10% intervalu horní 1 502,90 892,60 59,39% Mez 10% intervalu dolní 1 426,69 829,47 58,14% Tabulka 11: Statistika měsíční sumární hodnoty voucherů a příspěvků zaměstnavatele Z odpovědí se zdá, že zaměstnavatelé zpravidla využívají plně možnosti daňově uplatnitelné úrovně příspěvku na stravenky, zpravidla však nedávají výrazně vyšší ani výrazně nižší příspěvek na stravování. Výsledky tohoto dotazu indikují ještě jednu důležitou skutečnost: Jsou-li závěry o průměrném příspěvku zaměstnavatele reprezentativní z hlediska vzorku podniků, které užívají systémy zaměstnaneckého stravování, pak výhod systémů zaměstnaneckého stravování v ČR požívá přibližně každý třetí zaměstnanec Otázka č. 9 Považujete systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny) za přínosné pro zaměstnance? Pohled na zaměstnanecké stravování Údaj (hodnota) 1 Ano, z hlediska kvality stravování 47,35% 2 Ano, z hlediska daňové úspory 37,64% 3 Ne 1,87% 4 Nevím 5,75% Neuvedeno 7,39% Tabulka 12: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování Výsledky tohoto dotazu zcela jednoznačně ukazují kladné vnímání systémů zaměstnaneckého stravování mezi zaměstnanci. Z reakcí respondentů je také vidět, že nadpoloviční většina pozitivních responsí vyzdvihuje jako hlavní přínos kvalitu stravování. Musíme nicméně vzít do úvahy, že většina

38 respondentů užívá systémy zaměstnaneckého stravování a takto může být závěr poněkud zkreslen složením vzorku Otázka č. 10 Přispívá podle Vás systém zaměstnaneckého stravování k lepší pracovní atmosféře, a tím i zvyšuje Vaši produktivitu? Přispívá systém zam.stravování k pracovní atmosféře a Podíl produktivitě? 1 Ano 56,46% 2 Ne 17,55% 3 Nevím 18,30% Neuvedeno 7,69% 13: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování z hlediska produktivity práce Ve srovnání s předchozí otázkou nevnímají respondenti pozitivní vliv zaměstnaneckého stravování na pracovní atmosféru a potažmo i produktivitu práce. Přesto téměř 57% z nich v tomto smyslu považuje zaměstnanecké stravování za kladný faktor. Nemalá část odpovědí (26 %) je nerozhodná Otázka č. 11 Pokud by byl systém zaměstnaneckého stravování (kantýna, stravenky) ve Vaší organizaci zrušen a zaměstnavatel nepřispíval na Vaše stravování, vyrovnalo by Vám to podle Vašeho názoru zvýšení hrubé mzdy o x Kč měsíčně. Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování Údaj (hodnota) Průměr Směrodatná odchylka Počet údajů v souboru 941 Interval 5% jednostr. 68 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu Medián Tabulka 14: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování Výsledky této otázky bohužel dávají možnost dvojího vysvětlení a ani v jednom případě nedávají valného smyslu: 1. Respondenti chápali tuto otázku ve vztahu k celkové hodnotě stravenek (ta však je irelevantní, neboť reflektuje kromě příspěvku zaměstnavatele též část, kterou si zaměstnanec platí sám). V takovém případě by však byly výsledky příliš nízké, neboť by zpravidla ani nekryly výši daňové úlevy, resp. znamenaly by, že respondenti hodnotí o více než 30 % výše hotovost oproti voucherům. Vzhledem k průměrné hodnotě jídla, ať již konzumovaného v restauraci nebo nakoupeného a konzumovaného doma, se domníváme, že vouchery neomezují tolik volbu spotřebitele, aby to zdůvodnilo tak negativní hodnocení. 2. Respondenti chápali tuto otázku ve vztahu k příspěvku zaměstnavatele. Pak ovšem je refundace příliš vysoká (téměř dvojnásobek hodnoty příspěvků na stravování) a není vysvětlitelná rozdílem ve zdanění příspěvků na stravování a hrubé mzdy zaměstnanců

39 Museli jsme tedy prozkoumat celý vzorek odpovědí. V některých případech byly odpovědi nesmyslné (vnitřně rozporné) anebo se zřejmě respondent zmýlil o řád. Tyto odpovědi jsme vyřadili ze vzorku (nesmyslné odpovědi) nebo upravili v řádu (příp. bylo-li zřejmé, že zadal hodnoty stravenek, které dostává na den, namísto na měsíc, vynásobili jsme tyto údaje průměrným počtem pracovních dní, tj. 21). Další korekce byly provedeny, pokud bylo zřejmé, že respondent vztáhnul hodnotu kompenzace k celkové hodnotě stravenek, nikoliv příspěvku zaměstnavatele na stravování. Po těchto korekcích již jsou výsledky smysluplné, jak ukazuje následující tabulka: Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého Údaj (hodnota) stravování v poměru k hodnotě příspěvku zaměstnavatele Průměr 1,152 Směrodatná odchylka 0,580 Počet údajů v souboru 831 Interval 5% jednostr. 0,039 Horní mez 10% intervalu 1,1926 Dolní mez 10% intervalu 1,113 Tabulka 15: Požadované kompenzace při zrušení systému zaměstnaneckého stravování, po korekci dat Otázka č. 12 Pokud by Vám zaměstnavatel kompenzoval zrušení příspěvků na stravování navýšením mzdy o částku, kterou jste uvedli v předchozí otázce, omezil(a) byste frekvenci návštěv a/nebo částku utracenou v restauraci (kantýně) o cca x % Změna frekvence návštěv/utracené částky v restauracích při Údaj (hodnota) kompenzaci zrušení příspěvků na stravování Průměr 36,4% Směrodatná odchylka 32,7% Počet údajů v souboru 930 Interval 5% jednostr. 2,1% Horní mez 10% intervalu 34,3% Dolní mez 10% intervalu 38,5% Medián 30% Tabulka 16: Změna frekvence návštěv/utracené částky v restauracích při kompenzaci zrušení příspěvků na stravování ve výši dle odpovědí na otázku č. 11 Z odpovědí vyplývá, že i při požadované kompenzaci zrušeného příspěvku na stravování ze strany zaměstnavatele by častost návštěv či utracená částka za jídlo poklesla v průměru o více než 36 %. Respondenti nejčastěji (téměř 29%) uvedli, že by frekvenci nebo částku utracenou v restauracích nesnížili vůbec, ovšem druhá nejčastější odpověď (necelých 24 %) bylo omezení počtu návštěv nebo utracené částky na polovinu. Pokles o více než 50% byl zjištěn u cca 23% respondentů. Nejvíce by frekvenci návštěv a/nebo útratu v restauraci snížili dotazovaní zaměstnanci v Karlovarském kraji (průměrně bezmála o 56%), následováni Zlínským krajem (téměř o 47% v průměru) a Vysočinou (45%). Naopak nejnižší deklarovaný pokles by při kompenzaci zrušených příspěvků na stravování nastal v Jihomoravském, Olomouckém a Středočeském kraji (o třetí místo se dělí s Hl. m. Prahou): průměrný propad četnosti návštěv, resp. utracené částky o 31%, 32% a 33% Otázka č. 13 Pokud byste nedostával(a) příspěvky na stravování, tj. na stravenky nebo stravování v závodní jídelně, obědval(a) byste spíše přímo na pracovišti (bral(a) si s sebou svačinu)?

40 Účelem této otázky je kvantifikovat, zda respondent při zrušení nebo omezení systému závodního stravování se bude spíše stravovat v restauracích nebo jídelnách (přičemž přidaná hodnota v těchto typech zařízení je zdaněna 21 % DPH v roce 2014) či zda si bude zajišťovat stravování sám (obvykle 15 % DPH na potraviny v roce 2014). Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti (v rámci výběrového souboru, jak popsán výše). Hodnota 0 značí, že se respondent bude spíše stravovat na pracovišti, hodnota 1 značí, že se respondent bude spíše stravovat ve stravovacích zařízeních. Průměrná hodnota reprezentuje vážený průměr, kde vahami jsou útraty stravenek za jídlo v restauracích. Tak může být průměr použit jako očekávaná míra zachování tržeb restaurací v relaci k objemu stravenek. Zachování Údaj (hodnota) Průměr 24,1% Směrodatná odchylka 39,4% Počet údajů v souboru Interval 5% jednostr. 2,4% Horní mez 10% intervalu 21,7% Dolní mez 10% intervalu 26,5% Tabulka 17: Zachování stravovacích návyků (návštěvy restaurace) při zrušení systémů zam. stravování Výsledky tedy ukazují, že necelých 76 % zaměstnanců by se stravovalo spíše na pracovišti z vlastního nakoupeného jídla anebo ještě přesněji, cca 76 % útraty stravenek (resp. příspěvků na stravování a části ceny za jídlo hrazené zaměstnancem) v zařízeních kolektivního stravování by bylo relokováno do nákupu jídla, které lze konzumovat na pracovišti. V porovnání s rokem 2007, kdy byl dotazník realizován poprvé, se zřetelně projevila horší ekonomická situace většiny respondentů a vyšší míra omezení návštěv restaurací (kantýny), pokud by nebyl zachován systém zaměstnaneckého stravování (v roce 2007 by omezilo návštěvy restaurací 46 % až 72 %). Přitom z hlediska regionální struktury by byla změna stravovacích návyků rovněž nepříznivá nejvíce dotčeny (největší podíl osob, které by se nestravovaly v hromadných stravovacích zařízeních) by byly kraje Ústecký, Jihočeský, Olomoucký, Královéhradecký, Liberecký. Tyto mají relativně vysokou míru nezaměstnanosti a trh práce by jen obtížně absorboval propuštěný restaurační personál (zpravidla nekvalifikovaná pracovní síla). NUTS-II Dotazník Neuvedeno 8,0% CZ010 - Hl. m. Praha 23,8% CZ020 - Středočeský kraj 26,2% CZ031 - Jihočeský kraj 12,8% CZ032 - Plzeňský kraj 24,9% CZ041 - Karlovarský kraj 18,8% CZ042 - Ústecký kraj 10,7% CZ051 - Liberecký kraj 14,9% CZ052 - Královéhradecký kraj 14,7% CZ053 - Pardubický kraj 17,6% CZ061 - Vysočina 17,0% CZ062 - Jihomoravský kraj 19,1% CZ071 - Olomoucký kraj 8,5% CZ072 - Zlínský kraj 14,7% CZ080 - Moravskoslezský kraj 16,9% Celkový součet 100,00% Tabulka 18: Zachování stravovacích návyků při zrušení systémů zam. stravování dle regionu

41 Prostý průměr byl výrazně nižší než vážený průměr (cca 19 % - tj. cca 81 % respondentů by se stravovalo na pracovišti), což je logické v případě vyššího příjmu a vyšší útraty za jídlo lze také očekávat, že respondent spíše nebude ochoten měnit své stravovací návyky, protože nedostává stravenky. Tomu také odpovídá, že dělníci by se spíše, než ostatní respondenti, stravovali na pracovišti z vlastních zásob v případě zrušení příspěvků na stravování. Podíl odpovědí zaměstnanců v dělnických profesích je pravděpodobně nižší, než by odpovídalo základnímu souboru (tj. celé populaci). Protože jsme nebyli schopni získat statistiku podílu dělnických profesí na počtu zaměstnanců celkem (nepublikuje ČSÚ ani MPSV), nemohli jsme přepočítat výsledky na základní soubor. Nicméně to, že je nejsme schopni přepočítat, nestraní objednateli této studie. Úpravy by byly žádoucí pouze pokud by byly rozhodující z hlediska výhodnosti systémů zaměstnaneckého stravování to však (jak plyne z výsledků uvedených ve shrnutí) nejsou Otázka č. 14 Změna úrovně mezd Nevíte-li, co vyplnit, nebo nechcete-li tuto položku vyplnit, nechte pole prázdné Zvýšení hrubé mzdy o 10 % nad její obvyklý roční růst (nebo v porovnání s kolegy), by Vás motivovalo pracovat o x hodin týdně více Snížení hrubé mzdy o 10 % pod její obvyklý roční růst (nebo v porovnání s kolegy), by Vás demotivovalo tak, že byste chtěla v tomto zaměstnání pracovat o x hodin týdně méně. Statistikou odpovědí respondentů na tuto otázku se zabýváme zvláště v části týkající se elasticity nabídky práce a poptávky po práci DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNAVATELE Otázka č. 1 Jaký je obor Vašeho podnikání (sekce CZ-NACE)? Stejně jako u původního dotazování z května a června 2007 se také v roce 2014 ukazuje, že někteří respondenti nesprávně chápou vymezení odvětví Zpracovatelský průmysl, který zahrnuje široké spektrum ekonomických aktivit. Tito uživatelé zpravidla zařadili obor podnikání společnosti nebo obor činnosti organizace do skupiny 19 Ostatní činnosti. Podíl responsí ze zpracovatelského průmyslu bude tedy vyšší pravděpodobně okolo 10 %. Z porovnání struktury vzorku z hlediska odvětví působnosti zaměstnavatelů s rozdělením ekonomických subjektů dle převažující činnosti CZ-NACE z dílny ČSÚ je patrné, že některé obory jsou ve vzorku početně nadhodnocené a jiné podhodnocené. Do první skupiny spadají tato odvětví: Administrativní a podpůrné činnosti, Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení, Vzdělávání. Naopak za počtem respondentů podhodnocené můžeme označit tyto činnosti: Stavebnictví, Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, Činnosti v oblasti nemovitostí, Profesní, vědecké a technické činnosti. Na druhou stranu je nutné vzít v úvahu, že dotazník byl distribuován ve spolupráci s APROPOS primárně do organizací využívajících systémy zaměstnaneckého stravování. Procentuální zastoupení ekonomických subjektů využívajících stravenky či závodní jídelny se bude velmi pravděpodobně lišit

42 od níže uvedené statistiky ČSÚ. Tudíž nelze na jejím základě hodnotit reprezentativnost vzorku a její účel je spíše informativního charakteru. Z výsledků je také zřejmé, že v některých oborech se vouchery užívají více (viz vyhodnocení dalších otázek), což je také zcela v souladu se statistikou provedenou ČSÚ (největší užití voucherů ve školství, veřejné správě a finančních službách). CZ-NACE Dotazník Struktura podle ČSÚ 1 Zemědělství, lesnictví a rybářství 3,52% 3,93% 2 Těžba a dobývání 0,39% 0,02% 3 Zpracovatelský průmysl 6,85% 10,84% 4 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 2,94% 0,59% 5 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady... 2,35% 0,39% 6 Stavebnictví 7,63% 11,54% 7 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 11,74% 22,22% 8 Doprava a skladování 2,54% 2,51% 9 Ubytování, stravování a pohostinství 3,52% 5,14% 10 Informační a komunikační činnosti 1,17% 1,91% 11 Peněžnictví a pojišťovnictví 1,76% 4,80% 12 Činnosti v oblasti nemovitostí 1,96% 5,65% 13 Profesní, vědecké a technické činnosti 1,96% 12,03% 14 Administrativní a podpůrné činnosti 7,24% 1,70% 15 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 3,13% 0,59% 16 Vzdělávání 8,61% 1,56% 17 Zdravotní a sociální péče 1,57% 1,28% 18 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3,52% 2,33% 19 Ostatní činnosti 29,75% 7,37% Neuvedeno/Nezjištěno (ČSÚ) 1,37% 3,61% Celkový součet 100,00% 100,00% Tabulka 19: Příslušnost respondentů zaměstnavatelů do sekcí CZ-NACE; zdroj dat: ČSÚ (2014), vl. výpočty Otázka č. 4 Jaký je přibližný počet Vašich zaměstnanců v České republice? Většina participujících organizací je do 100 zaměstnanců včetně, jen několik málo desítek participujících organizací mělo více než 500 zaměstnanců, pouze 5 organizací přes zaměstnanců (což může být dáno mimo jiné tím, že velké podniky mají svoje závodní jídelny). To ukazuje i následující histogram relativních četností

43 Obrázek 6: Histogram relativních četností počtu zaměstnanců respondentů Otázka č. 2, 5, 7. Jaká je forma vlastnictví Vaší organizace (společnosti, státního podniku )? Jaká byla přibližná celková úroveň osobních nákladů ve Vaší organizaci v loňském roce (doplňte prosím číslo v tis. Kč)? Jaká (přibližná) částka z osobních nákladů připadala na příspěvky zaměstnancům na stravné (doplňte prosím číslo v tis. Kč)? Tyto otázky nejsou nezajímavé z hlediska fiskálního efektu systémů zaměstnaneckého stravování. V případě státních podniků nebo rozpočtových či příspěvkových organizací lze očekávat, že zvýšení nákladů na zaměstnance či snížení daňové uznatelnosti nákladů se projeví zvýšením výdajů státního rozpočtu. Tu část daňové incidence, která dopadá na zaměstnavatele (ať již v podobě zvýšených nákladů na zaměstnance nebo v podobě snížené efektivity, nebude-li kompenzovat snížení mezd) lze v případě státních podniků, rozpočtových a příspěvkových organizací z větší části, ne-li celou, odečíst od výnosu ze snížení daňového zvýhodnění. Otázkou je pouze, zda je výhodnější coby báze objem mezd nebo objem příspěvků na stravování. S ohledem, na skutečnost, že daňová incidence se váže na objem příspěvků na vouchery, považujeme za relevantní bázi tuto (bude výhodnější a přesnější vztáhnout změnu zdanění k objemu příspěvků na zaměstnanecké stravování). Některé odpovědi u otázek č. 5 a 7 jsme museli upravit nebo vypustit s ohledem na zjevné nepochopení otázky. Pokud např. u celkových ročních příspěvků na stravování v organizaci po vydělení počtem zaměstnanců a počtem měsíců v roce vyšlo číslo (např.) 535, bylo možno předpokládat, že se respondent zmýlil v řádu a namísto v tisících Kč uvedl tyto výdaje v Kč a správný údaj by tedy měl být 0,535 tis. Kč/zaměstnance/měsíc. Veškeré úpravy u nákladů na systém zaměstnaneckého stravování byly tohoto typu. V následující tabulce jsou uvedeny podíly v souboru dat podle hodnoty příspěvků na stravování a osobních nákladů dle vlastnictví

44 Statistika Údaj (hodnota) Příspěvky na zam. str. Osobní náklady 0 Nezadáno 4,99% 3,08% 1 Soukr. vlastnictví zahraniční 1,87% 12,26% 2 Soukromé vlastnictví české 67,52% 73,78% 3 Jiné než soukromé vlastnictví 25,62% 10,88% Celkem 100,00% 100,00% Tabulka 20: Statistika vlastnictví respondentů - zaměstnavatelů Celkové posouzení z hlediska vlastnictví však bude zajímavé ještě při zahrnutí údajů o očekávaném snížení výdajů na zaměstnanecké stravování v případě zrušení daňové uznatelnosti, resp. daňového osvobození. Průměrný příspěvek na stravování na zaměstnance a pracovní měsíc (bereme do úvahy dovolenou, kdy není nárok na příspěvek na stravování) ve vzorku respondentů činil 461 Kč, což indikuje, že ne všichni zaměstnanci mají tak vysoké příspěvky na stravování, jak se ukazuje v dotazníku zaměstnanců (861 Kč). Na základě tohoto údaje a údaje ČSÚ o průměrném příspěvku na stravování na zaměstnance ve výši 242 Kč můžeme odhadnout, že systémů zaměstnaneckého stravování užívá v ČR přibližně 5 podniků z každých Otázka č. 6 Jaký systém zaměstnaneckého stravování používáte? Tato otázka je důležitá nejen z hlediska deskriptivní statistiky souboru, ale též z hlediska efektu případných změn v daňovém zvýhodnění systémů zaměstnaneckého stravování. Podniky se závodní jídelnou mohou částečně uniknout změně v úrovni zdanění tím, že některé náklady, které jsou obtížně přiřaditelné (např. správní režie), jež jsou součástí nákladů systému zaměstnaneckého stravování, přiřadí interně jiným výkonům a tím také dosáhnou jiného ocenění těchto výkonů z hlediska daňového. Nepřímé náklady (přesněji náklady období) mohou činit (odhadem) okolo 10 % nákladů výkonu. Předpokládáme-li, že se postupně podaří přesunout alespoň polovinu těchto nákladů na jiné výkony, pak při průměrném příspěvku zaměstnavatele ve výši 57,2 % bude mít v případě podniků s vlastním závodním stravováním primární účinek pouze 90 % (zatím odhlížíme od daňové incidence a dalších efektů). Tento efekt by měl fungovat i v opačném směru (tedy při zvýšení daňového zvýhodnění). Bohužel do dotazníku jsme nezařadili otázku, zda jde v případě závodních jídelen jde o jídelny provozované třetími subjekty nebo zda jde o jídelny ve vlastní režii. Vysoce pravděpodobně půjde spíše o jídelny provozované třetími subjekty, výše uvedené zmírnění efektu změny v daňovém zatížení zaměstnaneckého stravování tedy bude mít daleko menší (zanedbatelný) efekt než u závodních jídelen vlastních. Tabulka níže shrnuje podíly v souboru dat podle hodnoty příspěvků na stravování a osobních nákladů dle systému zaměstnaneckého stravování. Statistika Údaj (hodnota) Podle příspěvků na zam. str. Podle osobních nákladů 0 Neuvedeno 0,17% 1,56% 1 Stravenky 98,98% 81,78% 2 Závodní stravování 0,84% 16,06% 3 Nemáme systém zaměstnaneckého stravování 0,00% 0,56% 4 Jiný 0,01% 0,04% Celkem 100,00% 100,00% Tabulka 21: Statistika systémů zaměstnaneckého stravování mezi respondenty

45 Otázka č. 8 Co představuje ve Vaší organizaci systém zaměstnaneckého stravování? Tato statistika je zajímavá z hlediska vnímání systémů zaměstnaneckého stravování zaměstnanci a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně většina zaměstnavatelů, kteří se zúčastnili dotazníku, postoupila informace o dotazníku také svým zaměstnancům, lze snad čísla z následující tabulky a Tabulka 8 srovnávat. Statistika Údaj (hodnota) Přepočteno podle počtu zam. 0 Nezadáno 15,86% 1 - Standardní benefit 47,84% 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 5,76% 3 - Zavedení zaměstnaneckého stravování bylo vynuceno odbory 0,00% 4 - Provozujeme zam. stravování z důvodů daňové výhodnosti 30,47% 5 - Jiný důvod 0,07% Celkem 100,00% Tabulka 22: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování; údaje jsou přepočteny počtem zaměstnanců u daného respondenta Zatímco většina zaměstnanců vidí systémy zaměstnaneckého stravování jako standardní benefit (cca 62 %), u zaměstnavatelů takto vidí systémy zaměstnaneckého stravování pouze necelých 48 %. Z hlediska fiskálního efektu systému zaměstnaneckého stravování však je důležitější přepočet celkovým objemem příspěvků na zaměstnanecké stravování u daného zaměstnavatele. Takto přepočtené údaje ukazuje následující tabulka. Statistika Údaj (hodnota) Přepočteno příspěvky na str. 0 Nezadáno 0,36% 1 - Standardní benefit 68,64% 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 18,45% 3 - Zavedení zaměstnaneckého stravování bylo vynuceno 0,00% odbory 4 - Provozujeme zam. stravování z důvodů daňové výhodnosti 6,36% 5 - Jiný důvod 6,20% Celkem 100,00% Tabulka 23: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování Z údajů v předchozí tabulce je zřejmé, že cca 6 % objemu příspěvků na stravování je vynakládáno pouze z důvodů daňové výhodnosti u těchto podniků lze očekávat při snížení daňové výhodnosti tohoto systému, že bude téměř nebo zcela odbourán (et vice versa) Otázka č. 9, 10 Bude-li zrušena daňová uznatelnost výdajů na zaměstnanecké stravování (z hlediska zaměstnavatele), pravděpodobně zrušíme (omezíme) systém zaměstnaneckého stravování. (prosíme, při odpovědi na tuto otázku zvažte rigiditu podmínek pracovních smluv s Vašimi zaměstnanci) 9.1. v horizontu 1 roku na x % původního rozsahu (0 100 %) 9.2. v horizontu 2 let na x % původního rozsahu (0 100 %)

46 9.3. v horizontu 3 let na x % původního rozsahu (0 100 %) Odpovědi respondentů indikují, že v prvním roce od zrušení daňové uznatelnosti nákladů na příspěvky na stravování zaměstnanců lze očekávat pokles o 46 % až 56 % Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Údaj (hodnota) Vážený průměr 28 49,3% 13,1% 11,4% Směrodatná odchylka 43,9% 29,7% 28,5% Počet pozorování Interval 5% jednostr. 4,9% 3,3% 3,2% Horní mez 10% intervalu 54,2% 16,4% 14,6% Dolní mez 10% intervalu 44,4% 9,7% 8,2% Tabulka 24: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování Zajímavá je také otázka č. 10, kde respondenti odpovídali na obdobný dotaz jako v případě otázky č. 9, ovšem s tím, že by došlo ke zrušení osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob (a vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění). Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Údaj (hodnota) Vážený průměr 47,3% 12,8% 11,7% Směrodatná odchylka 44,4% 30,4% 30,0% Počet pozorování Interval 5% jednostr. 5,0% 3,4% 3,4% Horní mez 10% intervalu 52,3% 16,2% 15,1% Dolní mez 10% intervalu 42,4% 9,4% 8,4% Tabulka 25: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance Očekávaná snížení (resp. přesněji nové úrovně) užívání systémů zaměstnaneckého stravování ve vztahu ke stávajícímu užívání jsou v případě zrušení daňové uznatelnosti i zrušení osvobození příjmu z příspěvků zaměstnavatele na stravování na straně zaměstnance velmi podobné, i když v některých momentech se liší. Údaje ukazují, že systém má určitou dynamiku, k největšímu poklesu užívání systémů zaměstnaneckého stravování zřejmě dojde v prvním roce, pokles v dalších letech již bude pozvolnější Otázka č. 11 V případě, že bude zrušeno daňové zvýhodnění (ať již na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance), budeme kompenzovat zrušení příspěvků zaměstnavatele zvýšením mezd (vyberte co spíše charakterizuje pravděpodobné řešení, k čemu bude výsledek nejblíže). Navazujícím krokem na otázku omezení systému zaměstnaneckého stravování je otázka kompenzace. Budou zaměstnavatelé kompenzovat snížení příjmů zaměstnancům v plném rozsahu, částečně nebo vůbec? Většina respondentů, kteří tuto otázku nenechali bez odpovědi, uvádí, že kompenzovat zaměstnancům snížení příjmu nebudou (63 %, přepočteno na vzorek s odpovědí jinou než 0). Někteří budou kompenzovat tak, že z hlediska zaměstnavatele výdaje zůstanou stejné, další část dokonce chce 28 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců

47 dorovnat zaměstnancům snížení příjmu tak, aby dostávali stejný čistý příjem (což by znamenalo vynaložit 1,481 násobek 29 výdajů na příspěvky na stravování). Statistika Podíl 0 Neuvedeno 28,94% 1 Nebudeme zrušení (omezení) stravenkového systému kompenzovat. 44,69% 2 - O původní příspěvky na stravování zvýšíme hrubou mzdu. 12,40% 3 - Vynaložíme tolik, aby čistý příjem zaměstnance (po všech daních) zůstal stejný. 13,98% Celkem 100,00% Tabulka 26: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11 Podíváme-li se však na to, jaký by byl skutečný dopad kompenzací na daňový základ, musíme vzít do úvahy dále objem příspěvků na stravování u jednotlivých respondentů a očekávanou redukci výdajů na stravování. Po zohlednění těchto údajů můžeme říci, že vysoce pravděpodobně nedojde k takovému poklesu zdanitelných příjmů zaměstnanců, jak se zdálo na první pohled z očekávaného snížení příspěvků na stravování, potažmo užívání systémů zaměstnaneckého stravování (srov. Tabulka 25). Podívejme se nejdříve na celkový očekávaný rozsah snížení příjmu u zaměstnance v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování na straně zaměstnavatele: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Údaj (hodnota) Vážený průměr 30 34,7% 47,1% 50,0% Směrodatná odchylka 52,0% 57,6% 57,6% Počet pozorování Interval 5% jednostr. 5,8% 6,5% 6,5% Horní mez 10% intervalu 40,6% 53,6% 56,5% Dolní mez 10% intervalu 28,9% 40,6% 43,5% Tabulka 27: Očekávané snížení příjmů zaměstnance v poměru k příspěvku na stravování, při zrušení daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele V případě zrušení osvobození od daně z příjmů a zrušení vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelé paradoxně očekávají nižší snížení užívání stravenek, než v případě zrušení daňové uznatelnosti těchto výdajů na straně zaměstnavatelů, i když zvýšení daňového zatížení práce by v tomto případě bylo vyšší. Domníváme se, že to může být způsobeno neschopností zaměstnavatelů odhadnout přesně reakci zaměstnanců zda budou požadovat i při nezvýhodněném daňovém režimu pro příspěvky na stravování tyto příspěvky ve stejné míře či nikoliv. Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Údaj (hodnota) Vážený průměr 31 35,5% 47,1% 49,9% Směrodatná odchylka 51,9% 57,4% 57,3% Počet pozorování Interval 5% jednostr. 5,8% 6,5% 6,4% Horní mez 10% intervalu 41,4% 53,5% 56,4% Dolní mez 10% intervalu 29,7% 40,6% 43,5% 29 Mezní míra zdanění hrubé mzdy (zaměstnavatelé, stejně jako zaměstnanci, odpovídali na otázku týkající se mezd, přičemž je zvyklostí, že mluví-li se v ČR o mzdě, pak o hrubé mzdě) činila k datu zpracování dotazníku cca 12,5 % + 20 % (odhad mezního zdanění plynoucího z daně z příjmů fyzických osob), tj. z čisté mzdy (objemu stravenek) to činí 48,1 %. 30 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců. 31 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců

48 Tabulka 28: Očekávané snížení příjmů zaměstnance v poměru k příspěvku na stravování, při zrušení daňového osvobození na straně zaměstnance Otázka č. 12 Zaměstnanci díky systému zaměstnaneckého stravování v naší organizaci obědvají spíše v restauracích (závodní jídelně) než na pracovišti. Tento výrok je pravdivý v případě cca x % zaměstnanců (zcela postačuje hrubý odhad). Výsledky této otázky velmi dobře korespondují s obdobnou otázkou v dotazníku zaměstnanců (viz výše). Shoda údajů a poměrná blízkost údajů za oba soubory odpovědí v dotaznících dávají dobrý předpoklad, že tyto údaje jsou spolehlivé. Statistika Údaj (hodnota) Vážený průměr 65,9% Sm. odchylka 30,9% Počet pozorování 215 5% interval spolehlivosti 4,1% Horní mez 10% intervalu 70,0% Dolní mez 10% intervalu 61,7% Tabulka 29: Odhadovaný stimulační efekt voucherů (vážený průměr, kde vahami jsou výše příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci) Otázka č. 13, 14 Stravování v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a ke snižování nemocnosti zaměstnanců. Odpovědi na tuto otázku byly seřazeny takto: 1 - Spíše ano 2 - Nevím 3 - Spíše ne Nerozhodný výsledek by se tedy neměl statisticky významně lišit od hodnoty 2. Jak následující tabulka, tak i hodnoty t-testu (na 5% hladině významnosti můžeme zamítnout hypotézu, že průměrná hodnota vzorku je rovna 2) jasně ukazují, že zaměstnavatelé se domnívají, že systémy zaměstnaneckého stravování mají spíše pozitivní efekt na zdraví a produktivitu zaměstnanců. Podíly odpovědí Podíl 0 Neuvedeno 12,33% 1 Spíše ano 53,42% 2 Nevím 25,44% 3 Spíše ne 8,81% Tabulka 30: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 13 Zabývali jsme se rovněž otázkou, zda nemůže být ovlivněn náš závěr skutečností, že u menších podniků spíše manažeři předpokládají pozitivní efekt (tudíž vyšší četnost tohoto typu odpovědí) a naopak. P-hodnota t-testu při porovnání prostého průměru z hodnot odpovědí (1,49) a váženého průměru, kde vahami byl počet pracovníků (2,00) na úrovni 95% jasně ukazuje, že náš odhad není tímto vlivem zkreslený. Pro zjištění případných rozporů jsme použili otázku obdobného charakteru i u otázky č. 14:

49 Jaký je Váš názor na systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny)? Podíly odpovědí Podíl 0 Neuvedeno 12,40% 1 - Jsou přínosem (z hlediska produktivity, spokojenosti, zdraví zaměstnanců). 69,29% 2-Nejsou přínosem, jde o vynucenou záležitost. 4,92% 3-Nemám na tuto věc jednoznačnější názor 13,39% Tabulka 31: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 14. Výsledky jsou ještě jednoznačnější, než v případě otázky č. 13. Je pravděpodobné, že někteří zaměstnavatelé považují stravenky za přínosné pouze z pohledu spokojenosti zaměstnanců, nikoliv však jejich pracovního výkonu či nemocnosti (i když u více než 53 % tomu tak je). Otázkou je, zda pořadí možných odpovědí neovlivnilo výsledek této otázky podle našeho názoru nikoliv, převaha kladných odpovědí (přes 79 %, přepočteno na vzorek s odpovědí jinou než 0) je natolik drtivá, že lze významné ovlivnění závěrů této otázky pořadím možných odpovědí vyloučit Otázka č. 15, 16 Jaké další kladné dopady má podle Vás stravování v systému zaměstnaneckého stravování? (Například snižuje nemocnost zaměstnanců.). Prosíme vyplňte: Otázka č. 15, resp. odpovědi na ni nemají primární využitelnost při zjištění fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování. Vyhodnocení jejích výsledků je k dispozici v sekci studie zabývající se vlivy existence systémů zaměstnaneckého stravování na zdraví a pracovní výkonnost zaměstnanců. Křivka poptávky po práci Příklad: Zvýšením mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce rozumíme při zvýšení produktivity práce o 10 % stagnaci mezd (0 %) Při zvýšení mezd o 10 % (procentních bodů) méně, než je míra růstu produktivity práce můžeme zvýšit počet pracovníků o x % (0 100 %) Při zvýšení mezd o 5 % (procentních bodů) více, než je míra růstu produktivity práce by bylo nutno snížit počtu pracovníků o x % (0 100 %) Při zvýšení mezd o 10 % (procentních bodů) více, než je míra růstu produktivity práce by bylo nutno snížit počtu pracovníků o x % (0 100 %). Tuto otázku vyhodnotíme zvlášť při analýze daňové incidence. 4 SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR Česká republika je v současnosti mezi zeměmi s relativně vysokým podílem pracovní síly využívající výhod zaměstnaneckého stravování. Počátkem roku 2005 činil podle (Wanjek, 2005, str. 164) podíl pracovní síly využívající výhod stravenkových systémů v ČR více než 28 % celkové pracovní síly v zemi. Přitom obdobná úroveň byla v roce 2004, z něhož Wanjekova data pochází, v Evropě pouze v Belgii (25 %) a v Maďarsku (zde ovšem podstatně vyšší, celých 80 %) 32. Poměrně značné oblibě se dále těší systémy zaměstnaneckého stravování v Lucembursku, Itálii, Francii, Rakousku, ale také Brazílii, Mexiku či Argentině. 32 Tamtéž

50 Obecné schéma fungování stravenkového systému v ČR je obdobné, jako je uvedeno na Obrázek 1 na straně 14. V České republice působí tři velké společnosti zprostředkující stravenky (Edenred, Sodexo Pass Česká republika, Le Chéque Déjeuner), jež mají téměř 100 % trhu v ČR Dopad systémů zaměstnaneckého stravování na fiskus v ČR Kvantifikace fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování v ČR se v zásadě musí držet schématu uvedeného na Obrázek 5. V případě kvantifikace jednotlivých vztahů máme několik možností zjištění parametrů: 1. parametry jsou deterministické (např. daňová sazba), půjde zřejmě zejména o sazby různých daní (vč. pojistného sociálního a zdravotního pojištění) zde lze jednoznačně vycházet z údajů uvedených v zákonech nebo jiných předpisech, 2. parametry jsou stochastické; potom lze použíti několika způsobů odhadu: a. Existují studie, které je kvantifikují pak lze využít zmíněných studií. Je ovšem nutno podotknout, že ve většině případů nejsou k dispozici studie, které by byly aktuální a navíc se zabývaly regionem střední a východní Evropy nebo konkrétněji ČR. To působí obtíž, neboť parametry mohou být regionálně specifické, v závislosti na spotřebních zvyklostech a setrvačnosti systému. b. Lze učinit odhad na základě dotazníkového šetření. Závěry z námi provedeného dotazníkového šetření viz níže, c. Je možné provést odhady na historických datech (to však je ve většině případů obtížné či nepřesné, opět zde musíme opakovat jako důvod značnou specifičnost této studie). Použité metody výzkumu lze dosti obtížně specifikovat obecně, neboť jednotlivé parametry systému jsou zjistitelné různými metodami. Použité metody tedy budou popsány (pokud přímo nejsou zřejmé z použitého postupu) v rámci jednotlivých dílčích částí této studie. Algoritmus postupu bude, z důvodů návaznosti jednotlivých dílčích částí této studie, následující: 1. náklady existence systémů zaměstnaneckého stravování kvantifikace úrovně benefitu uživatelů systémů zaměstnaneckého stravování, 2. fiskální přínosy existence systémů zaměstnaneckého stravování, a. kvantifikace vztahu mezi úrovní benefitů a mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování, b. vztah mezi úrovní benefitů (tj. poskytovaného zvýhodnění) a trhem práce v ČR, kvantifikace elasticit nabídky a poptávky na trhu práce a tzv. mzdové křivky, 34 c. sekundární vztahy i. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a strukturou spotřeby a úspor, 33 Podle vyjádření společností Accor Services, Sodexo Pass Česká republika a.s., Le Chéque Déjeuner, Exit Group měly tyto v roce 2007 podíl přibližně 95 % na trhu. Společnost Accor Services v listopadu 2010 fúzovala se společností Exit Group a několika dalšími menšími poskytovateli stravenkových systémů. Tímto krokem vznikla nástupnická společnost Edenred s.r.o. a český trh poskytovatelů stravenek se zkonsolidoval do stávající podoby tříčlenného oligopolu. Podíl na trhu je v současnosti cca 99%. 34 Např. (Blanchflower a Oswald, 2005) nebo (Galuščák a Münich, 2002)

51 3. shrnutí MODEL ii. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a strukturou spotřeby a činností stravenkových firem 35, iii. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a tržbami hotelů a restaurací, iv. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a úrovní šedé ekonomiky v oboru restaurací a hotelů, d. fiskální konsekvence, Fiskální efekt ze zdanění statku ( je celková hodnota statku spotřebovaného v národní ekonomice) je závislý na tom, jaká je úroveň zdanění t (sazba daně uvalené na příspěvky zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců), jaké dopady má zdanění statku na jeho spotřebu t (kterou tedy můžeme vyjádřit jako funkci jeho zdanění t ). Kromě toho ovšem zdaněním je vytěsňována spotřeba soukromých subjektů ve prospěch spotřeby vlády, transferů, příp. snížení deficitu státního rozpočtu. V našem modelu předpokládáme, že příjem ze zdanění nebude refundován a tedy bude použit ke snížení deficitu státního rozpočtu. Jedině tak můžeme izolovat efekt změny (nebo zavedení) zdanění od efektů dalších diskrečních nástrojů vlády. Lze tedy předpokládat, že zvýšení jedné daně bude mít dopad na výběr jiných daní. 36 Tento efekt označme agregátně. Funkci fiskálních příjmů I v důsledku existence zdanění určitého statku (v našem případě systémů zaměstnaneckého stravování) pak můžeme za výše uvedených předpokladů definovat takto: t t t I, (1) Pro zjednodušení budeme předpokládat konstantní t pro zvolenou úroveň zdanění t, tj. citlivost výběru jiných daní na zvýšení zdanění příspěvku na stravování bude konstantní podle zdanění příspěvků na stravování a budeme psát, nikoliv jako funkci t. Pro zjednodušení budeme také psát výši příspěvků na stravování, byť se jedná o funkci zdanění t. Výběr odvodů z mezd z příspěvků na stravování označíme T t t. Ostatní, byť i odvody z mezd, avšak vznikající nebo zanikající jako sekundární efekt, např. kvůli změně zaměstnanosti,. t budeme subsumovat pod Označíme-li i jednotlivé základy daně (přidaná hodnota, zisk, příjmy fyzických osob, atp., které se vážou hodnotu statku ) jiné, než a t i daň z nich vybíranou, pak je i i i t. i i Při zvýšení zdanění t bude přírůstek salda příjmů a výdajů státního rozpočtu (2) 35 Jež často poskytují i služby závodních jídelen/provozují závodní jídelny. 36 Srov. např. Lafferovu křivku. Otázkou, zda skutečně půjde o negativní efekt a jeho velikosti, se ovšem budeme zabývat dále

52 I t t i i ti t i ti, (3) i Poznamenejme, že v našem případě (stejně jako v případě většiny evropských zemí) t 0, neboť příspěvky zaměstnavatele na stravování zaměstnanců jsou daňově uznatelným výdajem a jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a nezahrnují se do základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění. Proto po úpravách a reflektování t 0 ve (3): I t t i ti. (4) i Na levé straně (4) vidíme, že výsledkem bude poměr skutečně dosaženého příjmu státního rozpočtu k tomu, co získáme při vynásobení celkových příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců zdaněním, které na ně bude uvaleno. Zda dopad zdanění příspěvků na stravování na státní rozpočet bude kladný nebo záporný, závisí na tom, zda převáží výběr daně z příspěvků na stravování anebo negativně působící snížení spotřeby a následně výběru daní Pro zjednodušení budeme předpokládat, že i t i ti. i je konstantní pro danou úroveň t t. 37 Vzhledem k tomu, že výše potenciálního výnosu ze zdanění systémů zaměstnaneckého stravování je ve srovnání s celkovou výší státního rozpočtu zanedbatelná (jak bude zřejmé z údajů níže, pokud bychom zdanili příspěvky zaměstnavatelů 100 %, nečinil by daňový příjem, při odhlédnutí od sekundárních efektů, ani 1 % celkové sumy veřejných rozpočtů), domníváme se, že linearitu A i v t můžeme předpokládat a psát t jako konstantu. Poznamenejme dále, že stravování je nezbytný statek (ovšem stravování v restauracích má řadu t blízkých substitutů) a není inferiorní. Lze tedy předpokládat e 0 (rovno nule snad pouze v případě neelastického statku; obvykle zvýšení zdanění vede ke zvýšení ceny a to ke snížení rovnovážného množství na trhu, viz daňová incidence). Interpretace výsledků rovnice (4) po kvantifikaci jednotlivých parametrů je zřejmá: jestliže pravá strana rovnice (4) bude vyšší než 0, pak bude zvýšení daní přínosem pro státní pokladnu et vice versa. Pokud bychom uvažovali deterministické parametry funkce (4), pak hlavní roli bude hrát parametr t (citlivost základů daně na změnu spotřeby statku ) a citlivost e, neboť není možné, aby spotřeba statku byla záporná, stejně jako to za současných podmínek není případem t. 37 Může ovšem jít o složenou funkci (např. míra kompenzace snížení příspěvků na stravování bude dále ovlivňovat celkové zvýšení zdanění práce a daňovou incidenci na trhu práce)

53 Připomeňme Obrázek 5: V jeho kontextu pak je zapotřebí vidět jednotlivé součásti funkce (4): 38 t je aktuální efektivní míra 39 zdanění práce v roce 2014, je aktuální výše příspěvků na t je výnos ze zdanění příspěvků na stravování, pokud by 1. stravování v roce 2014 a nedošlo zdaněním k žádné změně jejich výše, ovšem pouze v té výši, která není rozpočtově neutrální změna příspěvků na stravování v důsledku jejich zdanění (zřejmě záporná, tj. snížení), 3. 1 míra refundace snížení příspěvků na stravování, tj. jakým zvýšením mzdy nahradí zaměstnavatelé snížení příspěvků na stravování; t1 t je efektivní míra zdanění práce, 4. změny struktury spotřeby (a jejich fiskální konsekvence, včetně nezaměstnanosti), reflektující jaká část stravenek je utracena v restauracích a kolik ze stávající hodnoty stravenek by byli 38 Ačkoliv v následujících odstavcích popisujeme model pouze na částkách týkajících se stravenek, domníváme se, že můžeme vztáhnout tyto závěry i na systémy zaměstnaneckého stravování jako celek. Je jednodušší a pro čtenáře srozumitelnější, popíšeme-li mechanismy dopadu na fiskus na stravenkách. 39 Dále budeme uvažovat především efektivní míry zdanění. K tomu nás, podle našeho názoru, opravňují dva důvody. Za prvé placená daň není prostým součinem daňové sazby a superhrubé mzdy u fyzické osoby, ani výsledku hospodaření a sazby daně u právnické osoby. Nemáme k dispozici údaje o daňových základech, proto musíme využít údajů o ziscích a výdělcích, avšak adekvátně k tomu upravit podíl daně na proměnné, z níž daň odhadujeme. Za druhé: byť bychom měli uvažovat mezní míru zdanění, je efektivní míra zdanění na agregátní úrovni nejlepším odhadem mezní míry zdanění pro dostatečně malé změny příjmu (zisku). V našem případě by např. úplné opuštění systémů zaměstnaneckého stravování znamenalo změnu v řádu desetin procenta HDP, byť v řádu několika procent z mezd a zisků v pohostinství a stravování. Zahrnutí příspěvků na stravování do základu daně nebo zvýšení mzdy neznamená automaticky, že tento přírůstek se projeví na placené dani (kvůli slevám na dani, atp.). Obdobně u právnických osob přírůstek nebo úbytek tržeb se pravděpodobně projeví i změnou položek, které ovlivňují výsledek hospodaření, ale ne základ daně (zejm. tvorba a zúčtování opravných položek k pohledávkám, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy). 40 U rozpočtových a příspěvkových organizací, státních podniků, atp. povede zvýšení daňového výnosu ze zdanění příspěvků na stravování k nutnosti zvýšit objem finančních prostředků alokovaných na personální náklady, pokud nemá klesnout mzda zaměstnanců. U těchto organizací není primární efekt ze zdanění příspěvků na stravování žádný, stále však může dojít ke změně struktury spotřeby zaměstnanců těchto organizací a tedy sekundárním daňovým efektům

54 ochotni zaměstnanci utratit v restauracích i po jejich zdanění, jinak řečeno jaká část spotřeby by byla přesunuta z restaurací do maloobchodu potravinami; přitom vezmeme do úvahy, že: a. Příspěvky na stravování tvoří dle průzkumu z července a srpna 2014 cca 59 % hodnoty stravenek. b. Změna agregátní výše příjmů zaměstnanců (vč. příspěvků na stravování) v důsledku zdanění je faktorem ovlivňujícím nikoliv strukturu spotřeby, ale spotřebu obecně, tj. je nutno ji reflektovat jako snížení HDP. c. Dojde ke snížení tržeb v pohostinství a samozřejmě i vstupů, které v důsledku zdanění tržeb v pohostinství sazbou DPH ve výši 21 %, jsou takto prakticky zdaněny všechny můžeme tedy uvažovat jako základ daně DPH celé tržby v pohostinství, které se zdaněním přesunou do obchodu. V tomto čísle zahrnujeme i přidanou hodnotu realizovanou společnostmi poskytujícími systémy zaměstnaneckého stravování (jinak bychom ji museli odečíst). Toto označme 2, t 2 je základní sazba DPH. d. Dojde ke snížení zaměstnanosti v pohostinství. Budeme předpokládat snížení zaměstnanosti proporcionální snížení tržeb. Toto označme 3, t3 t. e. Dojde k poklesu zisku v pohostinství, proporcionálnímu ke snížení tržeb. Toto označme 4. Jelikož v pohostinství funguje značná část restaurací na základě živnostenského oprávnění, ale nemáme o podílu živnostníků v pohostinství konkrétní informaci, t 4 bude efektivní mírou zdanění zisků v pohostinství a stravování. f. Dojde ke zvýšení podílu šedé ekonomiky v pohostinství, jelikož není aktuálně zákonem stanovena povinnost registračních pokladen. Zvýšení objemu šedé ekonomiky lze očekávat v té části útrat v pohostinství, které byly dříve placeny stravenkami, po jejich zdanění zůstanou, ale budou placeny v hotovosti. Toto označme 5, t 5 je základní sazba DPH. g. Dojde ke snížení vykazovaných zisků v pohostinství, a to v tom samém objemu, v němž nebudou vykazovány tržby, po úpravě o utajené mzdy (práci na černo). Toto označme 6, t 6 bude efektivní mírou zdanění zisků v pohostinství a stravování. Teoreticky by v důsledku snížení celkových tržeb v pohostinství mělo dojít i ke snížení nadhodnocování nákladů (pokud bychom uvažovali prostý součin změny tržeb restauračních zařízení a míry nadhodnocování nákladů). V praxi to však nemusí být pravda a nepochybně ne v krátkém období. Při poklesu tržeb bude snaha podniků v pohostinství kompenzovat výpadek příjmů jinak, např. snížením odvodů na daních. Zatímco z tržeb lze zatajit pravděpodobně pouze určitou část, nadhodnocení nákladů se týká zpravidla primárně zahrnutí osobní spotřeby vlastníka podniku, managementu, nebo osob s nimi spojených, do nákladů. Tyto částky se podle našeho názoru se změnou tržeb příliš nezmění. h. V důsledku přesunu tržeb do nevykazovaných pravděpodobně bude také zájem utajit práci (proti zatajeným tržbám nelze započítat personální náklady) a tak dojde i ke snížení vykazovaných mezd v pohostinství v důsledku přesunu části útrat, které zůstanou i po zdanění příspěvků na stravování, do nevykazovaných. Toto označme 7, t7 t. i. Část spotřeby, která nebude realizována v pohostinství, bude realizována v obchodě za potraviny. Zde uvažujeme, že zhruba 1/3 výkonové spotřeby v pohostinství je

55 představována nájemným a energiemi, 2/3 potravinami. Ty jsou zdaněny sníženou sazbou DPH a v důsledku toho je samozřejmě snížená sazba DPH efektivně vybírána i ze vstupů. Přírůstek výběru DPH ze zvýšení tržeb maloobchodu tedy bude odpovídat částce, která již nadále nebude utrácena v pohostinství a zároveň je nelze interpretovat jako snížení příjmů zaměstnanců. Toto označme 8, t 8 je rovno snížené sazbě DPH. j. Dojde potenciálně ke zvýšení zaměstnanosti v maloobchodu, proporcionálně ke zvýšení tržeb v maloobchodu. Toto označme 9, t9 t. k. Dojde ke zvýšení zisků maloobchodu, proporcionálně ke zvýšení tržeb. Toto označme, Jelikož v pohostinství funguje značná část restaurací na základě 10 živnostenského oprávnění, ale nemáme o podílu živnostníků v pohostinství konkrétní informaci, t 10 bude efektivní mírou zdanění zisků v maloobchodě (bez oprav mot. vozidel). l. Část zvýšení tržeb v obchodu bude kompenzována zvýšením objemu šedé ekonomiky (nikoliv podílu, ten předpokládáme stejný) v maloobchodu. Toto označme 11, t 11 je rovno snížené sazbě DPH. m. Část zvýšení mezd v maloobchodě půjde na vrub šedé ekonomiky (práce na černo). Toto označme 12, t12 t. n. Zvýšení nevykazovaných tržeb v maloobchodu po úpravě o zvýšení nevykazovaných mezd za práci na černo bude základem pro daň z příjmů podnikatelů. Toto označme, Jelikož v pohostinství funguje značná část restaurací na základě 13 živnostenského oprávnění, ale nemáme o podílu živnostníků v pohostinství konkrétní informaci, t 13 bude efektivní mírou zdanění zisků v maloobchodě (bez oprav mot. vozidel). o. Snížení tržeb společností provozujících systémy zaměstnaneckého stravování (Sodexo, Edenred, Le Chèque Déjeuner) a následně samozřejmě daní z přidané hodnoty. Shora uvedeným způsobem upravené snížení přidané hodnoty společností provozujících systémy zaměstnaneckého stravování označme 14, sazbu DPH t 14. p. Na upravené snížení tržeb uvedené v předchozím odstavci navazující snížení osobních nákladů u společností poskytující systémy zaměstnaneckého stravování a tím pádem také snížení odvodů z mezd. Toto označme 15, t15 t. q. Na upravené snížení tržeb uvedené pod odst. 4.o. výše navazující snížení zisku 16 a tím pádem i placené důchodové daně korporací t 16. r. Ta část snížení celkové částky stravenek, jimiž je placeno v restauracích a nebude přesunuta na nákup potravin v obchodě, má neidentifikovatelnou strukturu spotřeby. Lze tedy předpokládat strukturu spotřeby shodnou s celým národním hospodářství. Tuto část snížení celkové částky stravenek ovšem musíme ještě očistit o změny výkonové spotřeby v pohostinství a stravování (po snížení o přidanou hodnotu stravenkářů ) a v maloobchodě (bez oprav motorových vozidel). Zatímco výše jsme identifikovali vliv strukturálních změn spotřeby na zdanění práce, kapitálu a na přidanou hodnotu, struktura výkonové spotřeby v pohostinství a stravování i

56 v maloobchodě nám zůstává skryta. Pro účely odhadu změny daňového výnosu s takto upraveným reziduem hodnoty stravenek, které se týkají změny struktury spotřeby ( 17) proto budeme počítat jako se snížením HDP a zdaněním t 17 odpovídajícím podílu daňových příjmů státního rozpočtu na spotřebě (vlády a domácností) a importech. Protože jsme však výše u maloobchodu i pohostinství a stravování do změny výběru DPH reflektovali celé tržby, musíme nyní o součin příslušné změny přidané hodnoty (v pohostinství a stravování, resp. maloobchodě) a podílu výběru DPH na importech a spotřebě upravit fiskální dopad přesunu spotřeby na jiné statky. 17 t 17 s. Změna zaměstnanosti v důsledku strukturálních změn úbytek pracovních míst v pohostinství a u společností poskytujících systémy zaměstnaneckého stravování, přírůstek v obchodě a v národní ekonomice obecně (v části přesunuté spotřeby, kterou nelze zařadit na obchod). Na každé takto zaniklé, resp. vzniklé pracovní místo počítáme vzhledem k obvyklé struktuře manželských párů (zpravidla se berou lidé s podobnou úrovní vzdělání, nikoliv vysokoškolačka a vyučený číšník) s i. podporou v nezaměstnanosti a ii. příspěvky na bydlení (u zaniklého místa nutnost platit, u vzniklého snížení transferů státu). Na ty má nárok domácnost, jejíž náklady na bydlení tvoří více než 30 % (na území hlavního města Prahy 35 % 41 ) jejích čistých příjmů. V případě 2 zaměstnaných s průměrnou čistou mzdou jednoho 13 tis. Kč (údaj pro pohostinství za 2013, dopočtený z dat MPO) a 19 tis. Kč (průměr za národní ekonomiku v roce 2013 dopočtený z dat ČSÚ), kdy jeden se stane nezaměstnaným, to jistě není nereálný předpoklad při současných cenách nájmů a energií. Sumu změny podpor v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení označme 18. Podpora v nezaměstnanosti a dávky státní sociální podpory nejsou zdaněny, příjemce je obdrží v plné výši, tj. t Objemové efekty odčerpání peněz z ekonomiky v důsledku zvýšení zdanění práce coby součinu i. efektivní míry zdanění práce a ii. součtu nezrušených příspěvků na stravování a výše kompenzace za zrušení příspěvků na stravování, ovšem po úpravě o vliv zavedení nové slevy na dani, nahrazující osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd. Jelikož by srovnání zdanění příspěvků na stravování znamenalo víceméně zánik stravenkových systémů a systémů zaměstnaneckého stravování, podíly na zisku a dividendy vyplácené stravekáři do zahraničí v současnosti by poté již vypláceny nebyly. Tyto podíly na zisku a dividendy představují odčerpání peněz z ekonomiky. a. Pro účely odhadu snížení daňového výnosu budeme s touto celkovou změnou agregátních výdajů 19 počítat jako se snížením HDP a zdaněním t 19 odpovídajícím daňové kvótě v ČR, upravené o rozdíl mezi základní sazbou DPH a poměrem vybrané DPH v ekonomice ku HDP. Část HDP totiž není zdaněna DPH 41 Bližší informace dostupné na WWW: <

57 (poštovní služby, pojištění, bankovní služby a obecně služby finančního charakteru), stejně jako např. nájemné, kdy pronajímatelem je neplátce DPH, ale i řada služeb drobných podnikatelů neplátců DPH, a některé části spotřeby jsou zdaněny základní sazbou DPH (potraviny, pleny, zdravotnické potřeby, palivové dřevo). b. Změna zaměstnanosti v důsledku odčerpání peněz z ekonomiky úbytek pracovních míst v národním hospodářství (nečítaje v to shora uvedené strukturální změny). Na každé takto zaniklé pracovní místo počítáme s podporou v nezaměstnanosti a příspěvky na bydlení (u zaniklého místa nutnost platit, u vzniklého snížení transferů státu). Na ty má nárok domácnost, jejíž náklady na bydlení tvoří více než 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) jejích čistých příjmů. V případě 2 zaměstnaných s průměrnou čistou 19 tis. Kč (průměr za národní ekonomiku dopočtený v roce 2013 z dat ČSÚ), kdy jeden se stane nezaměstnaným, to jistě není nereálný předpoklad při současných cenách nájmů a energií. Sumu změny podpor v nezaměstnanosti a příspěvků na bydlení označme 20. Podpora v nezaměstnanosti a dávky státní sociální podpory nejsou zdaněny, tj. t Za určitých předpokladů, zejména ohledně struktury útrat v závodních jídelnách, můžeme vztáhnout shora uvedené závěry i na systémy zaměstnaneckého stravování jako celek. Dále je třeba ještě zahrnout, že stravenka je svého druhu bankovka a existence systémů zaměstnaneckého stravování tedy představuje v podstatě emisi kvazipeněz (zvýšení M4, M5), což se zprostředkovaně promítne do nominálního HDP (u reálného HDP záleží toto promítnutí na platnosti kvantitativní teorie peněz). Nicméně shora uvedený model je v běžných cenách, tj. promítnutí do cenové hladiny je takto zprostředkováno počítáme s vlivem zam.strav. na HDP v běžných cenách. Vliv nahrazení osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd slevou na dani bude popsán ve zvláštní kapitole. Následuje odhad jednotlivých parametrů modelu ROZSAH A PODPORA SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR Podpora stravování zaměstnanců je v ČR řešena prostřednictvím osvobození příjmu představovaného hodnotou stravování, podle 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ): (9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v 4, dále osvobozeny b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, Toto osvobození má dále dopad do výše pojistného sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem i zaměstnancem, neboť výše uvedené plnění v podobě příspěvků na stravování se nezahrnuje ani do základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ani do základu pro výpočet pojistného na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojistném na sociální zabezpečení ), resp. 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojistném na VZP )

58 Přitom výdaje na stravování zaměstnanců jsou (logicky, v souladu s argumentací uvedenou v subkapitole Dopady užití meal voucherů na podniky) do určité výše daňově uznatelným nákladem ( 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů): (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu 43, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu 44, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu 45. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů, Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci stravenky, je daňová uznatelnost limitována 70 % stravného vymezeného v současnosti zákoníkem práce. To společně s osvobozením hodnoty stravenek hrazené zaměstnavatelem (uznatelné daňově do výše 55 % hodnoty stravenky) vytváří stimulační efekt, který však s rostoucí výší příspěvku od určité výše příspěvku zaměstnavatele klesá relativně k celkové hodnotě stravenek (i když absolutně roste). Přitom část (45 %) stravenky platí zaměstnanec ze svých peněz. Jaký je celkový incentiv lze zkoumat pouze na systému zaměstnanec-zaměstnavatel, neboť zvýšení nebo snížení daňové zátěže jednoho vede k daňové incidenci i u druhého prostřednictvím snížení či zvýšení hodnoty voucheru (srov. Kubátová, 2000, str ). Simulaci jsme provedli s následujícími parametry: 1. Mezní míra zdanění práce v ČR ve výši 48,58 % pro rok 2014: a. ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ohledně základu daně a výše daně z příjmů ze závislé činnosti: 6 odst. 12: Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen povinné pojistné ); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Zaměstnancem, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se rozumí zaměstnanec, u něhož se odvod povinného pojistného neřídí právními předpisy České republiky, nebo zaměstnanec, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu odst. 1 písm. c) zákoníku práce odst. 4 zákoníku práce odst. 1 písm. a) zákoníku práce

59 16: Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně ( 15) a o odčitatelné položky od základu daně ( 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. b. ustanovení zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů: 5 odst. 1: Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Sazby pojistného činí a) u zaměstnavatele % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, % z vyměřovacího základu, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám pro kalendářní rok stanoví podle odstavce 2, b) u zaměstnance 1. 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, který není v rozhodném období účasten důchodového spoření, 2. 3,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, který je v rozhodném období účasten důchodového spoření, c) u osoby samostatně výdělečně činné 1. 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5b odst. 1 a 2, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění, která není po celé rozhodné období účastna důchodového spoření, 2. 26,3 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5b odst. 41 a 2, z toho 25 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění, která je aspoň po část rozhodného období účastna důchodového spoření, 3. 2,3 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění, d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění

60 1. 28 % z vyměřovacího základu, jde-li o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, která není v rozhodném období účastna důchodového spoření, % z vyměřovacího základu, jde-li o osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění, která je v rozhodném období účastna důchodového spoření, e) u zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu. c. ustanovení zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů: 2 odst. 1: Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. 3 odst. 1: Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. 2. Zákon omezuje osvobozený příjem na straně zaměstnance hodnotou stravného jednoho jídla pro jeden pracovní den, kromě toho zřejmě zaměstnanci nebudou ochotni akceptovat stravenky nad úroveň spotřeby potravin a služeb stravovacích zařízení 46 (3 337 Kč měsíčně na osobu, tj. obyvatele podle údajů Českého statistického úřadu za rok ), neboť by tím snížili celkovou úroveň svého blahobytu. 48 Zákon tedy limituje maximální hodnotu stravenky tím, že nad daňově uznatelný příspěvek je již případný příspěvek zaměstnavatele možný jen z čistého zisku, případně ze speciálního fondu (FKSP), což do určité míry omezuje zneužívání stravenek jako nástroje daňové optimalizace. 3. Vracení hotovosti na stravenky není pro provozovny ekonomicky výhodné, neboť smluvní provizi vydavatelům stravenek odvádí z celé hodnoty přijatých stravenek. Proto v praxi vrací většina provozoven na nákup za stravenky maximálně 5 Kč, což zamezuje zneužívání stravenek (mimo to vysoké nominální hodnoty stravenek jsou málo využívány, viz níže). 4. Maximální hodnota stravného pro 5-12 hodin práce činí 80 Kč/den (vývoj viz násl. tabulka), ovšem maximální hodnota příspěvku na stravování pouze 70 % z této částky (viz výše): období od 5-12 hod hod. nad 18 hod. Předpis od Kč Kč Kč č. 435/2013 Sb. od Kč Kč Kč č. 472/2012 Sb. 46 Srov. (Bradford a Shaviro, 1999) nebo (Jackson, 1999: 176) 47 Podle téhož zdroje byl průměrný počet osob v cenzové domácnosti 2,34 osoby, z toho ekonomicky aktivní 1,16 osoby. Maximální průměrná hodnota stravenek za měsíc, které by tak průměrná domácnost akceptovala, by činila cca 321 korun denně, tj. asi korun měsíčně od této úrovně je již omezení nákupu jídla příliš vysoké a ani podpora poskytovaná v podobě snížení daňové povinnosti tuto skutečnost nedokáže eliminovat. Propočet je ovšem nutně nepřesný, neboť neznáme indiferenční křivky průměrné domácnosti, důchodové elasticity poptávky po potravinách a stravovacích službách, intervaly spolehlivosti cenzových proměnných, vycházíme z průměrné míry zdanění mezd, atd. 48 Příspěvek zaměstnavatele totiž je ve skutečnosti kompenzován snížením mzdy zaměstnavatel by tyto peníze mohl jinak vyplatit ve mzdě, výhoda užívání stravenek z hlediska čistě peněžního spočívá pouze v daňovém zvýhodnění, konkrétně osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění

61 období od 5-12 hod hod. nad 18 hod. Předpis od Kč Kč Kč č. 429/2011 Sb. od Kč Kč Kč č. 377/2010 Sb. od Kč Kč Kč č. 462/2009 Sb. od Kč Kč Kč č. 451/2008 Sb. od Kč Kč Kč č. 262/2006 Sb. od Kč Kč Kč č. 262/2006 Sb Kč Kč Kč č. 496/2005 Sb Kč Kč Kč č. 647/2004 Sb Kč Kč Kč č. 449/2003 Sb Kč Kč Kč č. 569/2002 Sb Kč Kč Kč č. 445/2001 Sb Kč Kč Kč č. 448/2000 Sb Kč Kč Kč č. 333/1999 Sb Kč Kč Kč č. 324/1998 Sb. 07/98-12/ Kč Kč Kč 03/98-06/98 52 Kč 81 Kč 126 Kč 09/97-02/98 50 Kč 77 Kč 120 Kč 12/96-08/97 48 Kč 74 Kč 115 Kč 07/96-11/96 46 Kč 71 Kč 111 Kč 01/96-06/96 44 Kč 68 Kč 107 Kč 05/95-12/95 42 Kč 65 Kč 103 Kč 12/94-04/95 40 Kč 62 Kč 99 Kč 10/94-11/94 38 Kč 58 Kč 93 Kč 08/94-09/94 36 Kč 56 Kč 89 Kč 12/93-07/94 34 Kč 53 Kč 85 Kč 04/93-11/93 32 Kč 50 Kč 79 Kč 01/93-03/93 25 Kč 39 Kč 62 Kč 05/92-12/92 23 Kč 36 Kč 57 Kč Tabulka 32: Maximální hodnoty stravného podle obecně závazných právních předpisů od roku 1992 Jak vidíme, absolutní snížení daňové zátěže, jež je v zásadě ekvivalentní hodnotě transferu, roste jak v hodnotě stravenky (až do cca 200 Kč/den, v praxi ovšem takové hodnoty nejsou reálné a firmy prodávající stravenky obvykle nabízejí stravenky do hodnoty 100 Kč/den), tak i v podílu hodnoty stravenky hrazeném zaměstnavatelem. Od určité výše, kdy již celý příspěvek zaměstnavatele přestává být daňově uznatelným nákladem, se tento růst zpomaluje. Ekvivalentně k tomu také od určité míry klesá relativní výše daňového zvýhodnění k hodnotě stravenek. Pro teoretickou nekonečnou hodnotu stravenek by se blížila (při daňových sazbách roku 2014) 33,4%, tj. rozdílu průměrné míry zdanění mezd v ČR a současné úrovně sazby daně z příjmů právnických osob. Skutečné využití stravenek však ani zdaleka nedosahuje možností, které jsou dány preferencemi spotřebitelů. Skutečné využití systémů zaměstnaneckého stravování v roce bylo představováno průměrným příspěvkem na stravování na měsíc a pracovníka ve výši 239 Kč (při předpokládaném 55% příspěvku zaměstnavatele to odpovídá stravenkám v hodnotě 435 Kč), přičemž nejnižší průměrná hodnota plnění příspěvku ve výši 55 Kč na zaměstnance a měsíc byla zaznamenána v oboru Ubytování, stravování a pohostinství a dále 70 Kč v odvětví Vzdělávání. 49 Údaje za rok 2013 ČSÚ před dokončením aktualizace studie nezveřejnil

62 Naopak nejvyšší částka 731 Kč na zaměstnance a měsíc připadla na obor Výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. To odpovídá u tohoto odvětví při průměrném počtu pracovních dnů v měsíci 21 a předpokládaném příspěvku zaměstnavatele ve výši 55 % z nominální hodnoty stravenky každodennímu poskytnutí stravenek v průměrné hodnotě cca 62 Kč, příspěvku zaměstnavatele 34 Kč a daňové úspoře odvodů z mezd cca 350 Kč měsíčně. V průměru za národní ekonomiku pak je daňová úspora na odvodech ze mzdy cca 116 Kč na zaměstnance. Pokud bychom brali v úvahu pouze zaměstnance účastné systémů zaměstnaneckého stravování, údaje by byly samozřejmě jiné, neboť shora uvedená čísla jsou reprezentativní za celé odvětví, resp. ekonomiku. Příspěvky na stravování jsou zcela jistě z části ovlivňovány tím, jaký je daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele a do jaké výše je osvobozen příjem zaměstnance z příspěvku, viz následující obrázek. Jak klesal podíl maximální možné výše stravného (v poměru k hrubé mzdě vč. příspěvků zaměstnavatele, pravá osa násl. obrázku), reagovala i výše příspěvků na stravování (opět v poměru k průměrné mzdě + příspěvky, levá osa). Je nicméně vidět, že pokles zrychloval v obdobích recese, zatímco docházelo k růstu v období konjunktury. Obrázek 7: Vztah maximální výše stravného (pravá osa) a příspěvků na stravování (levá osa), oboje relativně k hrubé mzdě + náhrady mzdy + příspěvky zaměstnavatele; zdroj dat: ČSÚ, 2014 Orientační propočet předpokládané celkové výše osvobození od odvodů z mezd u příspěvků na stravování shrnuje následující tabulka. Odhady dle dat ČSÚ a společností poskytujících systémy zaměstnaneckého stravování se dosti liší. Při kontrole proti účetním závěrkám oněch společností jsme zjistili, že za relevantní lze spíše považovat odhady členů APROPOS nežli ČSÚ. Predikce pro rok 2014 Položka Stravenky Závodní stravování Celkem Počet zaměstnanců celkem Počet osob účastných sys. zam. strav Počet měsíců v roce Průměrný měs. příspěvek Podíl příspěvku na hodnotě stravenky 58,78% 58,78% 58,78%

63 Velikost trhu dle dat ČSÚ Velikost trhu dle dat APROPOS Velikost trhu (mil. Kč), finál. odhad Příspěvky na stravování Tabulka 33: Odhad výše podpory státu stravenkovému systému prostřednictvím snížení odvodů z mezd pro roky 2014; zdroj dat: ČSÚ, obecně závazné právní předpisy, objednatelé této studie, vl. výpočet Parametry průměrné hodnoty stravenky a relativní výše daňového benefitu byly vypočteny takto: Stravenky 2013 Průměrný odhad podílu na stravenkách celkem Průměrná hodnota stravenky Relativní výše benefitu pod 20 včetně 0,84% 10 48,58% ,51% 25 48,58% ,79% 35 48,58% ,84% 45 48,58% ,86% 55 48,58% ,96% 65 48,58% ,76% 75 48,58% ,31% 85 48,58% 91 a více 4,13% 95 48,58% Průměr 100,00% 65,34 48,58% Tabulka 34: Vstupní údaje pro odhad celkové daňové podpory státu stravenkovým systémům v ČR; zdroj dat: ČSÚ, APROPOS, vl. výpočet Jelikož dále budeme počítat s relativními ukazateli a až v závěru provedeme sumaci a shrnutí fiskálních efektů ve vztahu k úrovni státní podpory, je také z našeho pohledu důležitá úroveň podpory státu v podobě daňové uznatelnosti výdajů na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů, ale zejména osvobození od daně z příjmů a jiných quasidaní na straně zaměstnanců. Poněvadž jde o výchozí veličinu, budeme dále uvažovat velikost stravenkového trhu v ČR coby jednotkovou, až v závěrečném výpočtu budeme reflektovat velikost v měnových jednotkách Státní zaměstnanci a systémy zaměstnaneckého stravování V případě rozpočtových organizací je daň z příjmů právnických osob (tedy placená těmito rozpočtovými organizacemi) rozpočtově neutrální položkou. V případě příspěvkových organizací zřizovaných státem jde o obdobný princip zvýšení výdajů z činnosti kryté příspěvky nutně vede k požadavku na zvýšení příspěvku anebo omezení činnosti příspěvkové organizace. 50 Dále za rozpočtově neutrální můžeme označit také daně u subjektů vlastněných státem (plně) anebo částečně rozpočtově neutrální u subjektů částečně vlastněných státem. Tato tvrzení platí pouze za předpokladu, že 1. Systém nahlížíme staticky. Pokud by tomu tak nebylo, mohou být volné prostředky alokovány jinak organizací a jinak státem, s rozdílnými multiplikačními efekty. 2. Buďto příjmy dané instituce nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, anebo zvýšené náklady příspěvků na stravování budou kompenzovány ze státního rozpočtu anebo v důsledku zvýšení zdanění dojde ke snížení jiných příjmů státu (např. z dividend či podílů na zisku) a nedojde ke změně systému odměňování zaměstnanců v rozpočtových organizacích, příspěvkových organizacích a státních podnicích (to zejména z hlediska osvobození od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů ze mzdy). 50 Přitom nutno podotknouti, že řada zaměstnanců státem zřizovaných organizací nebo rozpočtových organizací považuje nepeněžní benefity za významnou složku svého odměňování

64 Nebudou-li tyto předpoklady dodrženy, nelze samozřejmě o rozpočtově neutrálním působení hovořit a museli bychom analyzovat dopady na efektivnost státní správy v důsledku změn v úrovni čisté mzdy (zprostředkované efekty na loajalitu, fluktuaci, pracovní úsilí, kvalitu personálu, atd.). V další analýze se podíváme podrobněji zejména na první část předpokladu č. 2. z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ). Předmětem daně z příjmů nejsou příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (tzv. veřejně prospěšní poplatníci, jež jsou vymezeni v 17 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů), s výjimkou příjmů z reklam a několika dalších zdrojů ( 18a odst. 2 téhož zákona), a to zejména ( 18a odst. 1 téhož zákona): a) příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší, b) dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů, c) podpora od Vinařského fondu, d) výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obci nebo kraji, e) úplata, která je příjmem státního rozpočtu za 1. převod nebo užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi, 2. nájem a prodej státního majetku, f) příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Přitom za zmínku dále stojí zejména zdanění příjmů veřejných vysokých škol a zdravotnických zařízení zřízených podle zvláštního právního předpisu, kde předmětem daně jsou příjmy s výjimkou investičních dotací. V případě zdravotních pojišťoven zřízených ze zákona nebo podle zvláštního právního předpisu není předmětem daně většina příjmů těchto pojišťoven (viz 18, 18a a 19 zákona o daních z příjmů). Dále jsou od daní z příjmů osvobozeny některé příjmy příspěvkových organizací (zejm. příspěvky členů) viz 19 zákona o daních z příjmů. Podrobněji se k celé problematice vyjadřují 17 až 19b zákona o daních z příjmů. Podle odpovědí respondentů zaměstnavatelů ve vlastnictví státu, resp. státních organizací by ovšem tito zaměstnavatelé poskytovali zaměstnancům nižší kompenzaci při zrušení osvobození příspěvků na stravování od daně, než zaměstnavatelé v privátní sféře. To znamená, že nemůžeme počítat s plnou, rozpočtově neutrální, kompenzací snížení příjmu státních zaměstnanců, resp. zaměstnanců v podnicích vlastněných státem, ale bude nutno počítat s tím, že stát ze svých zaměstnanců na zdanění příspěvků na stravování něco získá nebo ztratí. Touto částkou bude rozdíl mezi 1. výší daně vybrané z příspěvků na stravování a kompenzací příspěvků na stravování, a 2. rozdílem mezi výší kompenzace (náklady práce) a původními příspěvky na stravování. Po zohlednění názorů zaměstnavatelů i zaměstnanců se zdá, že by náklady práce ve státní sféře po zdanění příspěvků na stravování zůstaly na stejné úrovni, jako před ním, což v podstatě odpovídá úvaze, že výnos ze zdanění příspěvků na stravování, resp. výnos DPFO v důsledku kompenzace zrušení příspěvků na stravování, by byl použit ke snížení deficitu státního rozpočtu

65 Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) stát Míra kompenzace uvažovaná zaměstnavateli (na úrovni hrubé mzdy) 32,55% 26,72% 24,52% Míra kompenzace požadovaná zaměstnanci (na úrovni hrubé mzdy) 120,1% 120,1% 120,1% Výsledný odhad zvýšení nákladů práce 114,0% 111,4% 109,5% Tabulka 35: Kompenzace zdanění příspěvků na stravování ve státních organizacích a podnicích ve vlastnictví státu; zdroj: dotazník, vl. výpočet V rámci otázek v dotazníku zaměstnavatelů jsme také položili otázku ohledně vlastnictví organizace. Následující tabulka rekapituluje výsledky. Musíme ovšem přiznat, že vzorek pravděpodobně není reprezentativní ve vztahu ke struktuře zaměstnavatelů, neboť podíl mezd u podniků v jiném než soukromém vlastnictví je podezřele nízký (pouze 5,81 % mezd celého vzorku, 10 % zaměstnanců). Zřejmě tedy budeme muset odhadnout podíl mezd u organizací ve státním vlastnictví (plně, částečně) z údajů ČSÚ: Podle Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2007 cca 66 % zaměstnanců v subjektech plně v soukromém vlastnictví a cca 30 % (přesněji 27,36 % plně ve vlastnictví státu a 6 % částečně ve vlastnictví státu) zaměstnanců v subjektech částečně nebo plně ve vlastnictví státu. Vlastnictví Celkem soukromé družstevní státní komunální sdružení, polit. stran a církví zahraniční mezinárodní smíšené Tabulka 36: Příspěvky na stravování podle typu hospodaření na osobu a měsíc; zdroj: ČSÚ, vl. výpočet Vlastnictví Celkem soukromé družstevní státní komunální sdružení, polit. stran a církví zahraniční mezinárodní smíšené Tabulka 37: Zaměstnanost v sektorech podle typu hospodaření; zdroj: ČSÚ, vl. výpočet Od roku 2008 přestal ČSÚ data v této struktuře publikovat, takže pro rok 2014 si musíme pomoci predikcí. Poznamenejme opět, že zde, stejně jako u jiných tabulek, se počet zaměstnanců liší, a to dokonce velmi výrazně od jiných tabulek ČSÚ obsahujících stejnou statistiku. To však nijak zvlášť nevadí, chceme-li vypočíst podíl na celkových příspěvcích na stravování v ekonomice, pokud není struktura zaměstnanosti z hlediska typu hospodaření zkreslena typem výběru, z něhož je statistika počítána (to nemůžeme ovlivnit a musíme brát data, jak jsou). 51 Např. akciové společnosti se státní účastí nebo ve vlastnictví státu. Zde uvažujeme polovic zaměstnanců, u nichž by zdanění příspěvků na stravování bylo primárně rozpočtově neutrální (nebereme do úvahy sekundární efekty) a polovic soukromý sektor

66 Pro odhad podílu zaměstnanců, u nichž přijaté příspěvky mohou být považovány za rozpočtově neutrální (neboť jsou v příspěvkových nebo rozpočtových organizacích, státních podnicích nebo podnicích zčásti vlastněných státem) využíváme negativního vztahu této proměnné k míře růstu HDP ve stálých cenách v letech 2001 až 2007 (v krizi obvykle spíše propouštějí podnikatelské subjekty než státní správa et vice versa). Co se týká výše příspěvků na stravování, není tento vztah již tak jednoznačný, ale koeficient determinace je stále dobrý. V obou případech jsme použili OLS model s jednou exogenní proměnnou bez zpožděných proměnných. Viz následující graf. Obrázek 8: Regresní funkce vstupních parametrů odhadu podílu příspěvků na stravování, s rozpočtově neutrálním dopadem, na příspěvcích na stravování celkem data za roky ; zdroj dat: ČSÚ, 2010 Jaký je tedy podíl příspěvků na stravování u organizací ve státním vlastnictví, rozpočtových či příspěvkových (a u nichž tedy zdanění je rozpočtově neutrální) na příspěvcích na stravování, které mohou být zdaněny? Zahrneme-li státní, komunální organizace, sdružení, politické strany a církve (neboť ty všechny jsou dotovány ze státního rozpočtu více či méně) a smíšené vlastnictví jednou polovinou, obdržíme odhad: pro rok 2014 cca 39,45 %. Jiný odhad (na základě struktury zaměstnanosti a úplných nákladů práce dle NACE) ukazuje k redukci primárních efektů (přínosů) zdanění příspěvků na stravování o cca 32 %, nicméně zde je vymezení subjektů financovaných ze státního rozpočtu (nebo pod vlastnictvím státu, byť i zčásti) nepřesnější a neumožňuje vhled do typu hospodaření. Střed intervalu vymezeného shora uvedenými dvěma odhady (na základě klasifikace dle NACE a na základě klasifikace dle typu hospodaření) je cca 36 %. Tento údaj o podílu veřejné sféry na systémech zaměstnaneckého stravování uvádí i APROPOS a tento odhad využijeme pro rok

67 Obrázek 9: Vývoj podílu příspěvků na stravování s rozpočtově neutrálním dopadem na příspěvcích na stravování celkem v letech (predikce ); zdroj dat: ČSÚ, 2014 Takto se redukuje báze pro výpočet primárního fiskálního efektu systémů zaměstnaneckého stravování (přínos ze zdanění) na 64 % jejich celkového rozsahu v roce 2014, pokud by se jednalo o zdanění daní z příjmů právnických osob. Jednalo-li by se o zrušení osvobození od daně ze závislé činnosti a od plateb sociálního a zdravotního pojištění, lze počítat, že zvýšené náklady práce budou reflektovány zvýšením potřeby financování těchto institucí anebo odchodem (zpravidla těch nejschopnějších) a tedy snížením efektivnosti státní správy. Tento efekt je obtížně vyčíslitelný, je ale vysoce pravděpodobné, že koruna vložená do efektivní motivace státních zaměstnanců přinese více, než 1 Kč, do státního rozpočtu (resp. uspoří). Proto se domníváme, že v obou případech se můžeme přidržet předpokladu rozpočtové neutrality z hlediska primárních daňových efektů u státních zaměstnanců, je ovšem nutné započítat důsledky změny struktury jejich spotřeby do výběru daní u stravovacích zařízení a obchodů SYSTÉMY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ A ZDANĚNÍ ( % t ) Odhad této klíčové proměnné vyjadřující sensitivitu systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění provedeme dvěma způsoby: 1. na základě odpovědí zaměstnanců a zaměstnavatelů v dotazníku (viz níže), realizovaného v červenci a srpnu 2014, 2. na základě regrese v rámci zemí EU, kde systémy zaměstnaneckého stravování existují

68 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice MÍRA ZDANĚNÍ DŮCHODŮ A SPOTŘEBY V ČR Jelikož v dalším textu a výpočtech uvažujeme s efektivní mírou zdanění (tj. vybraná daň/základ daně), což nejlépe reflektuje možnost, že při změně základu daně nemusí v důsledku kumulovaných ztrát (OSVČ, právnické osoby) nebo slev na dani, příp. dříve položek odečitatelných u základu daně (OSVČ, zaměstnanci), dojít ke zvýšení vybrané daně ve výši součinu sazby daně a nově zdaněné částky. Jakkoliv se může zdát efektivní míra zdanění práce v roce 2012 nízká, při orientačním propočtu na základě průměrné mzdy v ČR v roce 2012, slev na dani na poplatníka, dítě, vyživovaného manžela/manželku, příp. invaliditu apod. se tato výše zdanění práce, s drobnou odchylkou potvrdila. Rok Náhrady zaměstnancům Mzdy a platy Náhrady zaměstnancům / mzdy a platy Daně z výroby a z dovozu Čistý provozní přebytek a smíšený důchod Hrubý domácí produkt Počet zaměstnanců v NH (plná prac. doba) Poměr nákladů práce k HDP DPFO Vybraná DPFO ke mzdám a platům ( k náhr. zam.) Zdanění práce celkem Zdanění práce / náhrady zaměstnancům Daně ze zisků + pojistné SZ a ZP OSVČ Zdaň. zisků + poj. OSVČ / čistý provozní přebytek , ,45% ,88% ,50% ,62% , ,36% ,41% ,23% ,82% , ,30% ,37% ,43% ,05% , ,61% ,78% ,14% ,50% , ,10% ,24% ,00% ,03% , ,32% ,44% ,04% ,35% , ,35% ,20% ,72% ,92% , ,31% ,35% ,41% ,18% , ,62% ,90% ,89% ,13% , ,36% ,76% ,43% ,66% , ,67% ,89% ,61% ,70% , ,57% ,98% ,01% ,54% , ,32% ,45% ,61% ,19% , ,00% ,44% ,20% ,64% , ,70% ,39% ,87% ,75% , ,94% ,28% ,76% ,19% , ,52% ,78% ,39% ,95% , ,05% ,75% ,22% ,55% Tabulka 38: Některé průměrné efektivní míry zdanění a další parametry národního hospodářství (zaměstnanci, HDP) od r do r v ČR; zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

69 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice Výsledky dotazníku Otázka č. 9 dotazníku pro zaměstnavatele zněla: Bude-li zrušena daňová uznatelnost výdajů na zaměstnanecké stravování (z hlediska zaměstnavatele), pravděpodobně zrušíme (omezíme) systém zaměstnaneckého stravování. (prosíme, při odpovědi na tuto otázku zvažte rigiditu podmínek pracovních smluv s Vašimi zaměstnanci) 9.1. v horizontu 1 roku na x % původního rozsahu (0 100 %) 9.2. v horizontu 2 let na x % původního rozsahu (0 100 %) 9.3. v horizontu 3 let na x % původního rozsahu (0 100 %) Odpovědi respondentů indikují, že v prvním roce od zrušení daňové uznatelnosti nákladů na příspěvky na stravování zaměstnanců lze očekávat pokles o 46 % až 56 %. V kontextu našeho modelu reprezentují údaje v Tabulka 39 a Tabulka 40 hodnotu Rok od zrušení uznatelnosti (1=rok zrušení daň. uznatelnosti) 1 % %. Vážený průměr 49,30% 13,07% 11,38% Horní mez 10% intervalu 54,24% 16,40% 14,58% Dolní mez 10% intervalu 44,36% 9,73% 8,18% Tabulka 39: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování coby výdaje právnické osoby, v % z úrovně před změnou zdanění Obdobná byla otázka č. 10 dotazníku zaměstnavatelů, ovšem ve vztahu ke zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od odvodů z mezd. Snížení daňového zvýhodnění by v tomto případě bylo vyšší (vzhledem k tomu, že většího relativního daňového zvýhodnění požívá z příspěvků zaměstnanec) a zároveň i očekávané užívání systému by kleslo více oproti původnímu rozsahu při stávajícím daňovém zvýhodnění příspěvků na stravování. Rok od zrušení uznatelnosti (1=rok zrušení daň. uznatelnosti) 1 % Vážený průměr 47,35% 12,82% 11,75% Horní mez 10% intervalu 52,34% 16,23% 15,12% Dolní mez 10% intervalu 42,36% 9,41% 8,37% Tabulka 40: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance, v % z úrovně před změnou zdanění 1. K největšímu poklesu užívání systémů zaměstnaneckého stravování zřejmě dojde v prvním roce, pokles v dalších letech by již pokles byl pozvolnější. Vztáhneme-li závěry z výše uvedených tabulek Tabulka 39 a Tabulka 40 k efektivní míře zdanění důchodů korporací a příjmů OSVČ, resp. průměrné efektivní míře zdanění práce platným v době zpracování průzkumu (2014), pak můžeme odhadnout % t, tedy snížení rozsahu příspěvků v závislosti na změně jejich zdanění následovně 52 : V případě očekávaného zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů 52 Označíme-li údaje získané z dotazníku jako, pak t 1 t %

70 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) % t Vážený průměr 53-2,47-4,23-4,31 Horní mez 10% intervalu -2,23-4,07-4,16 Dolní mez 10% intervalu -2,71-4,39-4,47 Tabulka 41: % t při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování 2. V případě očekávaného zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) % t Vážený průměr 54-1,34-2,22-2,25 Horní mez 10% intervalu -1,22-2,14-2,16 Dolní mez 10% intervalu -1,47-2,31-2,34 Tabulka 42: zaměstnance % t při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně Regresní analýza na vzorku makrodatech z ČR a na vzorku dat z EU Odhad závislosti velikosti systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění předpokládá, že budeme mít k dispozici relativně dlouhou časovou řadu zahrnující změny rozsahu užívání tohoto systému a také změny zdanění tohoto systému. Bohužel, tyto údaje nemáme k dispozici ze 2 důvodů: 1. Zdanění příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na stravování je zpravidla rovno 0 (mámeli na mysli jejich uznatelnost coby daňového výdaje a také osvobození od daně z příjmů fyzických osob a od plateb pojistného sociálního a zdravotního pojištění). 2. V rámci jedné země zpravidla nedochází k významným změnám úrovně zdanění, kromě toho nemáme k dispozici dlouhou časovou řadu. Dále je při definici závislosti užití voucherů na zdanění třeba vzít do úvahy, že mohou existovat i další, významné exogenní faktory, mimo jiné úroveň, do níž je započitatelný příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci coby daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele. To je zřejmé ze vztahu podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců na mzdách a sociálních požitcích (bez tohoto příspěvku) a maximální hodnoty příspěvku, která je daňově uznatelná. Data jsou z let 1996 až Jednoduchý lineární LAD 55 model má tvar 56 LAD, za použití pozorování (T = 17) Závisle proměnná: prisp_w Koeficient Směr. chyba t-podíl p-hodnota const 0, , ,0865 0,93239 max_strav_w 0, , ,0426 0,06192 * 53 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců. 54 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců. 55 Least absolute deviation. 56 Použitý statistický software: GRETL, závislou proměnnou je podíl výše příspěvků na nákladech práce v daném roce, exogenními proměnnými pak mezní míra zdanění počítaná na nákladech práce a dále maximální výše příspěvku na stravování, jež je daňově uznatelná, v poměru k nákladům práce

71 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice marg_tax_rate 0, , ,4193 0,68187 GDP_g 0, , ,1596 0,87567 Medián závisle proměnné 0, Sm. odchylka závisle proměnné 0, Součet absolutních hodnot reziduí 0, Součet čtverců reziduí 0, Logaritmus věrohodnosti 97,03837 Akaikovo kritérium -186,0767 Schwarzovo kritérium -182,7439 Hannan-Quinnovo kritétium -185,7454 Model 1: Regresní model vztahu výše příspěvků na stravování a výše osvobození těchto příspěvků v ČR Proměnné jsou definovány takto: 1. prisp_w je podíl příspěvků na stravování na nákladech práce v ČR, 2. max_strav_w je podíl maximální výše stravného na nákladech práce, 3. marg_tax_rate je mezní míra zdanění práce odvody z mezd (k nákladům práce), 4. GDP_g je meziroční změna v HDP ve stálých cenách roku 2005 dle ČSÚ. Mezní míra zdanění, která ovšem v daném období variovala pouze velmi málo od cca 0,46 do cca 0,51, je nevýznamnou exogenní proměnnou. Jako statisticky významná proměnná se ukázal jen podíl maximální výše stravného na nákladech práce. Z toho lze usuzovat, že systémy zaměstnaneckého stravování by zřejmě bez určité výše daňově uznatelného a na straně zaměstnance osvobozeného příspěvku přestaly existovat. Model má R = 50 % 57. Testovali jsme i kvantilovou regresi a OLS model, ty ale mají horší kritéria AIC, HQIC, SIC. Mezní míru zdanění jsme použili ze dvou důvodů: 1. Mezní míra zdanění na rozdíl od efektivní míry zdanění vykazovala při předběžné analýze na úrovni evropských dat statisticky významný vztah k objemu příspěvků na stravování. Nízkopříjmové skupiny mohou mít dostatečnou rezervu v podobě slev na dani, resp. dříve nezdanitelných částek. Proto zřejmě pro státní rozpočet nebude při zdanění příspěvků na stravování příjmem prostý součin kompenzací za snížení příspěvků na stravování a sazby daně z příjmů, resp. mezní míry zdanění. Zdá se nicméně, že lidé spíše uvažují v intencích součinu sazby daně a základu daně a nečiní složité propočty anebo je tím, kdo určuje, zda bude přispívat na stravování nebo nikoliv, zaměstnavatel, a ten také nepropočítává celkovou mzdu a zdanění před a po zrušení příspěvků na stravování. Konečně je zde také třetí možnost, že totiž hlavním příjemcem příspěvků na stravování nejsou nízkopříjmové skupiny. Které z těchto tří vysvětlení platí, však nejsme schopni určit. 2. Mezní míra zdanění je vyšší, než efektivní míra zdanění a při použití mezní míry zdanění tedy nehrozí nadhodnocení citlivosti užívání systémů zaměstnaneckého stravování na zdanění příspěvků na stravování. Při kvantifikaci těchto vztahů v rámci zemí EU je oproti ČR výrazně vyšší variabilita mezní míry zdanění. Abychom očistili endogenní proměnnou (tj. podíl hodnoty voucherů v ekonomice celkem na nákladech práce 58 ) o vliv vývoje maximální daňově uznatelné hodnoty voucherů, 57 Definice statistiky R v LAD modelech viz např. (Cade a Richards, 1996) či (Sharpe, 1971) 58 Definováno jako průměrná hodnota voucheru násobená podílem pracovní síly účastné na voucherových systémech v dané zemi za roky 2004, 2006 a 2011 za země: Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Turecko, Velká Británie, Nizozemí, Slovensko, Švédsko, Zdroj dat: Accor, (Wanjek, 2005). Data za rok 2006 a 2011 nemohou být z důvodu požadavku na zachování důvěrnosti, vyjádřeném objednatelem, uvedena a jsou uložena v archivu zhotovitele. Ze vzorku byla

72 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice provedli jsme obdobný postup jako v případě České republiky: nejprve jsme očistili podíl příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách o vliv maximální uznatelné částky příspěvku zaměstnavatele a rezidua z tohoto jednoduchého regresního modelu jsme pak dále použili jako endogenní proměnnou v modelu, kde exogenní proměnnou je mezní míra zdanění. Použití závěrů výše uvedené regresní analýzy ovšem vyžaduje dva předpoklady: 1. Předpokládáme, že mezi proměnnými je lineární vztah, konstanta v modelu je statisticky t t t. Přitom ovšem t 0. nevýznamná, tj. Y 2. Předpokládáme, že míra užívání systému je mimo jiné dána jeho daňovou výhodností (tedy daňovou úsporou zaměstnanců v případě, že namísto mzdy obdrží od zaměstnavatele příspěvek na stravování). Snížení rozdílu mezi mezní mírou zdanění příjmu fyzické osoby ze závislé činnosti a mírou zdanění příjmu z příspěvků zaměstnavatele reprezentuje preferenci nezdaněného příjmu před zdaněným při dané míře zdanění. Označme celý příjem W (důchod) a rozdělíme jej na 2 statky:, který původně nebyl zdaněn a nyní bude zdaněn sazbou t ty a Y, který byl zdaněn již dříve sazbou t Y, jež zůstává beze změny. Jestliže důchod před zdaněním, tj. před změnou daně t byl W 0 Y0, po změně zdanění musí být W 0 t t Y0 t Y t. (5) Pak také musí platit při konstantním W (jde o příjem před zdaněním, abstrahujeme prozatím od daňové incidence (té se budeme věnovat později) a tedy předpokládáme, že zdanění se jej nedotýká z hlediska výše, pouze z hlediska struktury): t Y, (6) protože Y t Y t = t Y. Touto konstrukcí podle našeho názoru můžeme odhadnout poměr t W zápornou hodnotu regresního koeficientu závislosti coby 1. podílu příspěvků zaměstnavatele na vouchery na nákladech práce (po očištění o vliv maximální daňově uznatelné hodnoty voucherů) coby endogenní veličiny 2. na mezní míře zdanění příjmu coby exogenní veličině. V zásadě lze postupovat jednostupňovým vícenásobným regresním modelem či dvoustupňovým monofaktorovým modelem. Pokud bychom použili jednostupňový vícenásobný model, měl by tvar W t u W 0 1 2, (7) max kde W max značí podíl maximální daňově osvobozené výše příspěvků na stravování, jsou regresní konstanty, u jsou rezidua. vyloučena neúplná data (Rakousko, Irsko, Bulharsko,) a dále extrémy (Velká Británie, Lucembursko), které by vedly nutně k delinearizaci regresního modelu (nejvhodnější se ukázal být v případě zahrnutí těchto dat kubický model)

73 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice Přitom 2 by bylo odhadem citlivosti změny podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách coby endogenní proměnné na změně daňového zvýhodnění coby exogenní proměnné. Pokud by model byl dvoustupňový, pak by měl tvar takže W, (8) 0 1 u1 W max kde u 1 jsou rezidua modelu, reflektující pouze citlivost W na t, u t u2 (9) a 3 by bylo odhadem citlivosti změny podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách coby endogenní proměnné na změně daňového zvýhodnění coby exogenní proměnné. Dvoustupňový model má tu výhodu, že případná náhodná souvislost mezi instrumentální a vysvětlující proměnnou nemá vliv na výsledný model o tento vliv je výsledný model očištěn. Poznamenejme, že v případě dvoustupňového i jednostupňového modelu implicitně předpokládáme, že pro nižší, než určitou úroveň daňového zvýhodnění již systémy zaměstnaneckého stravování nebudou používány vůbec, neboť model je lineární. Dále je nutno podotknout, že část zaměstnanců se může stravovat v závodních jídelnách, zatímco v rámci evropských dat máme k dispozici pouze údaje o užití voucherů, nikoliv závodních jídelen. Proto výsledky této regresní analýzy mohou být brány spíše s rezervou, zejména co se týká regresní konstanty, ale částečně i regresních koeficientů. Používání kantýn totiž je zčásti dáno nutností organizace práce a zajištění stravování zaměstnanců na pracovišti s minimalizací absencí. Ukažme nejprve výsledky prvního postupu (Exemption_W značí podíl maximální osvobozené částky na nákladech práce, MRT_diff rozdíl mezi mezní mírou zdanění práce a příspěvků na stravování a Vouchers_W podíl hodnoty příspěvků na stravování na nákladech práce): Hromadné OLS, za použití 39 pozorování Zahrnuto 13 průřezových jednotek Délka časové řady = 3 Závisle proměnná: Vouchers_W Robustní (HAC) směrodatné chyby Koeficient Směr. chyba t-podíl p-hodnota const -0, , ,5745 0,56917 MRT_diff 0, , ,9760 0,00519 *** Exemption_W -0, , ,9599 0,05779 * Střední hodnota závisle proměnné 0, Sm. odchylka závisle proměnné 0, Součet čtverců reziduí 0, Sm. chyba regrese 0, Koeficient determinace 0, Adjustovaný koeficient determinace 0, F(2, 36) 4, P-hodnota(F) 0, Logaritmus věrohodnosti 135,4480 Akaikovo kritérium -264,8960 Schwarzovo kritérium -259,9053 Hannan-Quinnovo kritétium -263,1054 rho (koeficient autokorelace) 0, Durbin-Watsonova statistika 0, Model 2: Jednostupňový vícenásobný OLS model vysvětlující podíl příspěvků na stravování na mzdách v EU v letech 2004, 2006 a 2011, země: BE, CZ, FR, DE, HU, IT, PL, PT, RO, SK, ES, SE, UK. kde MRT_diff je rozdíl mezi mezní mírou zdanění práce a mezní mírou zdanění příspěvků na stravování,

74 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice Exemption_W je poměr osvobozených příspěvků na stravování ke mzdě, Vouchers_W je poměr příspěvků na stravování v ekonomice celkem ke mzdám v ekonomice celkem (tj. tento ukazatel zahrnuje i míru zapojení pracovní síly v systémech zaměstnaneckého stravování). Popisná statistika, za použití pozorování 1:1-12:3 Proměnná Střední hodnota Medián Minimum Maximum Exemption_W 0, , , , MRT_diff 0, , , , Vouchers_W 0, , , , Proměnná Směr. odch variační Šikmost Stand. špičatost koeficient Exemption_W 0, , , , MRT_diff 0, , , ,54905 Vouchers_W 0, , , ,43395 Proměnná 5% Perc. 95% Perc. IQ range Missing obs. Exemption_W 0, , , MRT_diff 0, , , Vouchers_W 3,04564e-006 0, , Tabulka 43: Deskriptivní statistika dat použitých v Model 2 Po vydělení regresního koeficientu MRT_diff poměrem příspěvků ke mzdám Vouchers_W (průměr 0, ) obdržíme statistiku % t ve výši 3,22. To velmi dobře koinciduje s údaji získanými z dotazníku střední hodnoty 2,25 až 4,31 za citlivost na zrušení daňového osvobození na straně zaměstnanců, resp. daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatelů. Vyšší citlivost může být způsobena zhoršením celkového ekonomického prostředí, zejména v Evropě (dluhová krize, finanční krize). Zvýšená citlivost užívání systémů zaměstnaneckého stravování na zvýhodnění je zcela v souladu s tím, co jsme mohli pozorovat u míry návštěv v restauraci (v závislosti na existenci systémů zaměstnaneckého stravování) dnešní, rozpočtově silně omezený spotřebitel je na existenci podpory také citlivější, než byl v roce Pro další výpočty použijeme hodnotu % t 3,22, s intervalem vymezeným +- směrodatná chyba přepočtená na % t, tj. 2,11 až 4, SEKUNDÁRNÍ EFEKTY ZDANĚNÍ PŘÍSPĚVKŮ NA ZAMĚSTNANECKÉ STRAVOVÁNÍ Proměnnou uvedenou v modelu (4) můžeme v souladu s rovnicí (2) a přijatými předpoklady rozložit jako součet jednotlivých sekundárních efektů: i Ai ti. Dále budeme v analýze postupovat po jednotlivých efektech Kompenzace snížení příspěvků zaměstnavatele na stravování V případě tohoto parametru vycházíme z výsledků dotazníkového šetření mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, realizovaného v roce V případě průzkumu mezi zaměstnavateli většina respondentů uvádí, že kompenzovat zaměstnancům snížení příjmu nebudou: téměř 45 %, přičemž je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že dalších 29% respondentů otázku nezodpovědělo. Někteří zaměstnavatelé budou kompenzovat i i

75 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice tak, že z hlediska zaměstnavatele výdaje zůstanou stejné, menší část dokonce chce dorovnat zaměstnancům snížení příjmu tak, aby dostávali stejný čistý příjem. Statistika Podíly odpovědí 0 Neuvedeno 28,94% 1 Nebudeme zrušení (omezení) stravenkového systému kompenzovat. 44,69% 2 - Vynaložíme stejný objem prostředků na zvýšení mezd (tj. čistá mzda v důsledku osvobození 12,40% příspěvků na stravování od daní poklesne). 3 - Vynaložíme tolik, aby zaměstnanci dostávali stejnou čistou mzdu. 13,98% Celkem 100,00% Tabulka 44: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11 Při zohlednění výše příspěvků na stravování u jednotlivých respondentů a očekávané redukce výdajů na stravování můžeme říci, že vysoce pravděpodobně nedojde k takovému poklesu zdanitelných příjmů zaměstnanců, jak se zdálo na první pohled z očekávaného snížení příspěvků na stravování, potažmo užívání systémů zaměstnaneckého stravování. Podívejme se nejdříve na celkový očekávaný rozsah snížení příjmu připadajícího na příspěvky na stravování hrazené zaměstnavatelem u zaměstnance v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování na straně zaměstnavatele. Ten je vyjádřen relativně k výši příspěvků na stravování placených zaměstnavatelem před změnou zdanění, tedy v násl. tabulce vidíme v kontextu našeho modelu hodnoty 1 R %, kde R je míra kompenzace: Rok od zrušení uznatelnosti (1, 2, 3 = rok zrušení daňové uznatelnosti) 1 % 1 R 2 3 Vážený průměr 59-34,71% -47,08% -50,00% Horní mez 10% intervalu -40,56% -53,56% -56,48% Dolní mez 10% intervalu -28,87% -40,61% -43,52% Tabulka 45: Očekávané snížení příjmu zaměstnance při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování, relativně k hodnotě příspěvků na stravování A v případě zrušení osvobození na straně zaměstnance: Rok od zrušení uznatelnosti (1, 2, 3 = rok zrušení daňové uznatelnosti) 1 % 1 R 2 3 Vážený průměr 60-35,54% -47,07% -49,93% Horní mez 10% intervalu -41,38% -53,53% -56,37% Dolní mez 10% intervalu -29,70% -40,62% -43,50% Tabulka 46: Očekávané snížení příjmu zaměstnance při zrušení osvobození příspěvku na stravování od daní na straně zaměstnance, relativně k hodnotě příspěvků na stravování Údaje uvedené v Tabulka 45 a Tabulka 46 tedy můžeme ve vztahu ke změně užívání systémů zaměstnaneckého stravování (2) interpretovat takto: R, (10) 1 což také ústí v adekvátní způsob výpočtu očekávané míry refundace z údajů uvedených v Tabulka 39 a Tabulka 40 (údaje tam uvedené lze popsat jako tu část příspěvků zaměstnavatele na 59 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců. 60 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců

76 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice stravování zaměstnanců, jíž se změna daně nedotkne, tj. 1 % ) 61 a Tabulka 45 a Tabulka 46 v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců: 62 Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Míra kompenzace Vážený průměr 63 31,54% 45,84% 43,57% Horní mez 10% intervalu 11,37% 35,93% 33,87% Dolní mez 10% intervalu 48,12% 55,01% 52,60% Tabulka 47: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování Resp. v případě zrušení osvobození tohoto příjmu na straně zaměstnanců: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Míra kompenzace Vážený průměr 64 32,50% 46,00% 43,42% Dolní mez 10% intervalu 13,19% 36,10% 33,59% Horní mez 10% intervalu 48,47% 55,16% 52,53% Tabulka 48: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování báze výpočtu je stav při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování od odvodů z mezd Výsledky výpočtů jsou v obou případech velmi podobné, ze shora uvedených důvodů (pravděpodobné podhodnocení snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňového osvobození na straně zaměstnanců) budeme vycházet dále z údajů uvedených v Tabulka 47. Proti předpokladům zaměstnavatelů ovšem stojí požadavky zaměstnanců, které předpokládají výrazně vyšší míru kompenzací za zrušení či omezení příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců, což reflektuje vcelku dobře skutečnost, že zatímco příspěvky na stravování jsou od daní osvobozeny, jiný (monetární) typ příjmu nikoliv: Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování v poměru k hodnotě příspěvku zaměstnavatele Požadovaná kompenzace Průměr 115,2% Horní mez 10% intervalu 119,2% Dolní mez 10% intervalu 111,3% Tabulka 49: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování po korekci dat Otázkou tedy je, jaká část skutečně bude refundována. Řešení závisí na situaci na trhu práce, zejména křivkách nabídky práce a poptávky po práci. Předpokládáme-li, že zaměstnanci i zaměstnavatelé implicitně zahrnuli informace o poptávce po práci a nabídce práce do svých odpovědí (což není nereálný předpoklad), rozdělení nákladů spojených s kompenzací je reflektováno ve shora uvedených údajích a řešením může být odhadnout míru kompenzace 61 Připomeňme, že je záporné! 62 Údaje jsou vypočteny na základě střední hodnoty (váženého průměru) očekávané úrovně užívání systémů zaměstnaneckého stravování. I když se zdá nelogické postupovat tak, že nejprve vypočteme údaje o změně příjmu po kompenzaci a z toho vypočítáváme kompenzaci, jiný postup kvůli struktuře dat možný není v dotazníkovém šetření jsme zjistili předpokládané kompenzace pro jednotlivé respondenty, ty však jsou adekvátní vždy určité míře snížení příspěvků na stravování. 63 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců. 64 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců

77 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice snížení příspěvků na stravování zaměstnanců jako prostý průměr údajů uvedených v Tabulka 47 a Tabulka 49. Další možností je rozdělit rozdíl mez očekáváními zaměstnanců a zaměstnavatelů ohledně kompenzace podle incidence na trhu práce (podrobněji viz níže), takto bychom ovšem měli dělit zvýšení zdanění práce. Poznamenejme, že incidence je odhadována z údajů z dotazníku, předpokládá tedy, že vypočtené hodnoty v dotazníku se neliší významně od hodnot, které by byly dosaženy při šetření v rámci celé populace, jíž by se změna zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců mohla dotknout. Část Část Daňová incidence na trhu práce v ČR Střední nezam. Max. nezam. Min. nezam. Max. dopad na zam-ce Min. dopad na zam-ce t dopadající na zaměstnance snížení čisté mzdy 36,71% 28,69% 64,60% 75,88% 18,92% dopadající na zaměstnavatele zvýšení ceny práce 63,29% 71,31% 35,40% 24,12% 81,08% t Tabulka 50: Incidence zvýšení nákladů práce (externí šok) na trhu práce v ČR Odhad výše kompenzace po zohlednění údajů z dotazníku zaměstnanců i dotazníku zaměstnavatelů pak je (počítáno na nákladech práce, tj. 1,34 násobku hrubé mzdy 65, k níž se vztahují Tabulka 44 až Tabulka 49): 66 Zde uvažujeme, že rozdíl mezi požadavky zaměstnanců na kompenzaci snížení příspěvků na stravování a částkou, kterou jsou ochotni kompenzovat zaměstnavatelé, se dělí rovným dílem. Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Míra kompenzace (dle dotazníku) Vážený průměr ,2% 122,0% 120,3% Horní mez 10% intervalu 98,9% 117,5% 116,0% Dolní mez 10% intervalu 120,8% 126,0% 124,2% Tabulka 51: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování; odhad na základě dotazníku; báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování Pokud bychom uvažovali, že příspěvky na stravování budou zdaněny, tedy zvýší se cena práce v této části mzdy zdanění mezd, pak u každé koruny původně nezdaněné musíme počítat nově s nákladem práce 1/(1 39,22 %), protože 39,22 % je efektivní míra zdanění práce počítaná z nákladů práce vč. odvodů z mezd. Při rozdělení takto vzniklého dodatečného nákladu práce podle incidence na trhu práce by pak měla být míra kompenzace následující: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Míra kompenzace dle incidence Vážený průměr ,8% Horní mez 10% intervalu 134,9% Dolní mez 10% intervalu 146,9% Tabulka 52: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování; odhad na základě zdanění práce a incidence na trhu práce; báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování Prostý průměr z údajů v Tabulka 51 a Tabulka 52 přibližně dosahuje hodnoty uvedené v Tabulka 52, což v zásadě odpovídá daňové incidenci na trhu práce. Připomeňme jen, že u státních % činí odvody zaměstnavatelů na pojistné sociálního a zdravotního pojištění v roce Jakkoliv jsme si vědomi, že průměrování takto rozdílných hodnot (či lineární interpolace) není ideálním řešením, musíme jím vzít za vděk, neboť lepší nemáme. 67 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců. 68 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele respondenta na stravování zaměstnanců

78 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice organizací je výsledek jiný, zřejmě v důsledku tvrdšího rozpočtového omezení na mzdy (oproti velmi měkkému rozpočtovému omezení na financování veřejných zakázek). Daňová incidence v modelu částečné rovnováhy, jíž se budeme zabývat v této subkapitole, bude využita v této práci pro dva účely. Prvním je odhad rozdělení zvýšení nákladů práce v důsledku zdanění příspěvků na stravování, mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Druhým je odhad změny zaměstnanosti v důsledku zvýšení zdanění práce. Ten bychom mohli odhadnout i za použití tzv. mzdové křivky, avšak data z dotazníku, který byl realizován v červenci a srpnu 2014 umožňují dostatečně kvalitní odhad a odhadu za použití mzdové křivky nevyužijeme. Daňovou incidenci, tj. rozdělení dopadu zdanění mezi kupujícího a prodávajícího zdaněného statku ukazuje následující obrázek. V tomto případě jde o práci: proměnné a funkce označené dolním indexem t jsou po zdanění, S značí nabídku práce, D poptávku po práci, L množství práce, W náklady práce, W náklady práce po změně daně, W T náklady práce po změně daně, po odečtení změny daně. T T Obrázek 10: Daňová incidence v modelu dílčí rovnováhy Pro odhad daňové incidence na trhu práce v modelu dílčí rovnováhy jsme provedli odhad intervalových mzdových elasticit nabídky práce a poptávky po práci. Ty lze definovat: e W L L, (11) W W kde e W L je elasticita, buďto nabídky práce S ew nebo poptávky po práci d e W, je změna množství práce (nabízeného odhadujeme-li elasticitu nabídky práce nebo poptávaného odhadujeme-li elasticitu poptávky po práci) v důsledku změny nákladů práce W, L je průměr z rovnovážného množství práce před a po změně rovnovážné mzdy o W

79 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice d Přitom v případě mzdové elasticity poptávky po práci ew lze předpokládat zápornou hodnotu, S zatímco v případě elasticity nabídky práce e W kladnou hodnotu. Odhady elasticity poptávky po práci se v literatuře pohybují v poměrně širokém rozmezí (od cca 0,2 do cca 1) podle studie, období, dat a metody (srov. např. Hamerhesh, 1984, tab. 3). Teoreticky by v otevřené ekonomice, jakou je ČR, měla být elasticita poptávky po práci poměrně vysoká, i když existují práce, které tuto kauzalitu popírají (Panagaryia, 1999). V našem případě se ovšem můžeme opřít o data z dotazníku s poměrně vysokým počtem odpovědí respondentů. V rámci dotazníku zaměstnanců i zaměstnavatelů byly položeny otázky, které měly umožnit odhad elasticity poptávky po práci a nabídky práce v okolí současného rovnovážného stavu na trhu práce. Zaměstnavatelé měli odpovědět na otázky: Křivka poptávky po práci. Příklad: Zvýšením mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce rozumíme při zvýšení produktivity práce o 10 % stagnaci mezd (0 %) Při zvýšení mezd o 10 % (procentních bodů) méně, než je míra růstu produktivity práce můžeme zvýšit počet pracovníků o o x % (0 100 %) Při zvýšení mezd o 5 % (procentních bodů) více, než je míra růstu produktivity práce by bylo nutno snížit počtu pracovníků o o x % (0 100 %) Při zvýšení mezd o 10 % (procentních bodů) více, než je míra růstu produktivity práce by bylo nutno snížit počtu pracovníků o o x % (0 100 %). Obdobné otázky byly položeny rovněž v dotazníku zaměstnanců: Změna úrovně mezd. Nevíte-li, co vyplnit, nebo nechcete-li tuto položku vyplnit, nechte pole prázdné Zvýšení hrubé mzdy o 10 % nad její obvyklý roční růst (nebo v porovnání s kolegy), by Vás motivovalo pracovat o x hodin týdně více Snížení hrubé mzdy o 10 % pod její obvyklý roční růst (nebo v porovnání s kolegy), by Vás demotivovalo tak, že byste chtěla v tomto zaměstnání pracovat o x hodin týdně méně. Otázky tedy byly formulovány tak, že potenciálně vylučují vliv růstu produktivity práce na růst ceny práce a odpovědi lze použít pro odhady reakce trhu práce na externí šoky s vlivem na cenu práce (např. změna zdanění práce). Při interpretaci výsledků vykazovaly všechny intervalové odhady elasticit předpokládané charakteristiky (tj. konvexní křivka poptávky po práci a konkávní křivka nabídky práce). Ze vzorku odpovědí pro výpočet elasticity jsme vyloučili nesmyslné nebo protimluvné odpovědi (např. větší snížení poptávaného množství práce v případě růstu mezd o 5 %, než v případě růstu mezd o 10 % nad úroveň produktivity). Odhad změny objemu práce v případě změny ceny práce jsme provedli:

80 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice 1. v případě poptávky po práci coby vážený průměr z předpokládaných procentních změn poptávaného množství práce (reprezentovaného počtem pracovníků), kde vahou byl počet pracovníků 2. v případě nabídky práce coby prostý průměr z předpokládaných procentních změn nabízeného množství práce, přičemž za průměrnou délku pracovního týdne byla vzata doba 41,9 hodiny (údaj pro Českou republiku za rok 2013, zdroj: EUROSTAT). 69 Výsledky za všechny response ukazuje názorně následující obrázek. Obrázek 11: Elasticity nabídky a poptávky práce na trhu práce v ČR zjištěné z dotazníkového šetření 70 Kompletní tabulky dotazníku s výsledky analýzy jsou uvedeny výše, zde uvádíme pouze údaje, které budeme dále používat. Přitom z následujících tabulek využijeme údaje o 1. mzdové elasticitě nabídky práce pro snížení mezd o 10 % (ačkoliv při zavedení zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování by bylo relativní snížení příjmu z této části mzdy pravděpodobně vyšší) 2. mzdové elasticitě poptávky po práci pro zvýšení mezd o 10 % (naše propočty indikují refundaci v rozmezí 111,2 % až 140,8 % příspěvků na stravování, čemuž spíše odpovídá zvýšení mzdy o 10 %, než o 5 %) Odhadovaný pokles čistého příjmu zaměstnance v části týkající se příspěvků na stravování činí 25,88 % a odhadovaný nárůst nákladů práce v té samé části nákladů na práci činí 17,51 %. Mohli bychom sice extrapolovat křivky nabídky a poptávky po práci pro větší úrovně zvýšení nákladů práce, resp. snížení čisté mzdy. To by při konkávním tvaru křivky poptávky po práci a konvexním tvaru křivky nabídky práce zřejmě vedlo k vyšším absolutním hodnotám elasticit a tedy vyššímu poklesu rovnovážného množství práce, než odpovídá elasticitám pro zvýšení nákladů práce o 10 %, resp. snížení čisté mzdy o 10 %. Tím pádem bychom mohli nadhodnotit výsledek ve prospěch objednatele, zvláště proto, že nemáme dostatek pozorování pro různé změny úrovně mezd a ze 69 Do dotazníku jsme (bohužel) nezařadili otázku na průměrný počet odpracovaných hodin v pracovním týdnu. Lze ovšem dokázat, že při námi použité metodě odhadu je za předpokladu obdobného složení výběrového a základního souboru odhad elasticity nezkreslený. 70 Srov. např. odhady podle (Lewis a MacDonald, 2002) nebo (Dunne a Roberts, 1993)

81 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice dvou, resp. tří pozorování (implikuje 3, resp. 4 průsečíky těchto elasticit) těmito pozorováními proložit více nelineárních funkcí. Nabídka Zvýšení mezd o 10 % Snížení mezd o 10% Velikost vzorku Prostý průměr z %počtu hodin 5,73% -7,74% Směrodatná odchylka 0,063 0,124 5% interval spolehlivosti jednostranný 0,006 0,013 Horní mez intervalu spolehlivosti 0,064-0,065 Dolní mez intervalu spolehlivosti 0,051-0,090 Odhady elasticity nabídky práce Horní mez 10% intervalu spolehlivosti 64,74% 63,60% Střed intervalu spolehlivosti elasticity 58,45% 76,45% Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti 52,13% 89,46% Tabulka 53: Odhad mzdové elasticity nabídky práce ze vzorku responsí z července a srpna 2014 Poptávka Snížení mezd o 10 % Zvýšení mezd o 5 % Zvýšení mezd o 10% Velikost vzorku Vážený průměr z %počtu zaměstnanců 3,03% -2,90% -5,29% Směrodatná odchylka 0,063 0,059 0,106 5% interval spolehlivosti jednostranný 0,008 0,008 0,014 Horní mez intervalu spolehlivosti 0,038-0,037-0,067 Dolní mez intervalu spolehlivosti 0,022-0,021-0,039 Odhady elasticity poptávky po práci Horní mez 10% intervalu spolehlivosti -35,81% -76,48% -72,37% Střed intervalu spolehlivosti elasticity -28,35% -60,26% -57,07% Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti -20,82% -44,17% -41,97% Tabulka 54: Odhad mzdové elasticity poptávky po práci ze vzorku responsí z července a srpna 2014 Odhad daňové incidence je pak již nasnadě, pouze musíme reflektovat, že jde o daň ad valorem a je počítána z nákladů práce, tj. uvalením zdanění dojde i ke zvýšení základu daně. Toto je zahrnuto v odhadu výše kompenzace za zrušení příspěvků na stravování (viz výše). Použijeme-li značení z Obrázek 10 na straně 78, můžeme zapsat část daně, která dopadá na zaměstnavatele jako zvýšení ceny práce, tedy 71 t e % W míra kompenzace, (12) e e kde s w s w d w % W T W je procentní změna nákladů práce po zavedení daně, míra kompenzace je poměr nákladů práce, kterými bude nahrazen příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců a onoho příspěvku, a na část dopadající na zaměstnance (negativní číslo, tedy snižující čistý příjem zaměstnance) jako t e % W míra kompenzace t míra kompenzace. (13) e e Změna rovnovážného množství práce je pak s w d w d w 71 Odvození daňové incidence viz (Kubátová, 2000)

82 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice t e e % L. 72 (14) s ew d s w w d ew kde % L LT L 1 je procentní změna zaměstnanosti, % L, resp. % W je vyjádřeno relativně k té části práce, kde je příjmem zaměstnance za práci příspěvek na stravování! Tak můžeme odhadnout dopad na trh práce (při zmíněných jednotkových nákladech práce) takto (dopad konkrétní úrovně změny mezd se vypočte jako součin změny, např. zdanění a koeficientů uvedených v následující tabulce). Pro vymezení jednotlivých scénářů používáme středu a hranic 10% intervalů spolehlivosti relevantních odhadů elasticit (Tabulka 53 a Tabulka 54). Daňová incidence (scénář) Střední nezam. Max. nezam. Min. nezam. Max. dopad na zam-ce Min. dopad na zam-ce Elasticita nabídky práce 0,984 1,117 0,852 0,852 1,117 Elasticita poptávky po práci -0,571-0,724-0,420-0,724-0,420 Dopad na zaměstnance (13) 36,71% 39,32% 32,99% 45,91% 27,32% Dopad na zaměstnavatele (12) 63,29% 60,68% 67,01% 54,09% 72,68% Dopad na zaměstnanost (14) -36,12% -43,91% -28,13% -39,14% -30,51% Tabulka 55: Daňová incidence vypočtená z dat uvedených v dotazníku Dlužno však podotknouti, že sociální a zdravotní pojištění platí se v ČR z hrubé mzdy, daně pak z hrubé mzdy zvýšené o odvody sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele za zaměstnance Dílčí závěry k daňové incidenci Výsledek dotazníku s cca respondenty ukazuje, že za podmínek elasticit odhadnutých podle výsledků dotazníku při zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců lze očekávat daňovou incidenci v podobě rozdělení zdanění na zaměstnance a zaměstnavatele v poměru 0,3 : 0,7 až 0,46 : 0,54 (středy odhadů pro různé míry zdanění), pro očekávanou změnu zdanění pak cca na úrovni 0,55 : 0,45. Dopad zdanění příspěvků na stravování na trh práce (nezaměstnanost) pak lze na základě uvedeného modelu odhadnout na úrovni elasticity ve výši 0,3 až 0,4 (změna zaměstnanosti v % bodech/změna zdanění důchodů v % bodech). Výsledky regrese na datech z ČR (viz níže) nemůžeme považovat v důsledku nízké vysvětlující schopnosti modelu za relevantní. Zajímavější z tohoto pohledu jsou panelová data z EU, kde výsledkem jsou odhady elasticity nezaměstnanosti vůči zdanění práce ve výši cca 0,13 až 0,14 a elasticity HDP vůči zdanění práce 0,08. Různé akademické studie pak uvádějí daňovou incidenci v podobě přesunu daně na zaměstnance snížením mezd ve výši od poměrně elastické nabídky práce (Triest, 1990) relevantní pro nabídku práce mužů v USA přes dosti elastickou nabídku práce incidence cca 14 % až 23 % (Kugler a Kugler) až po dosti poměrně neelastickou nabídku práce (a elastickou poptávku) přesun na zaměstnance cca % (Dunne a Roberts, 1993) nebo (Thomas, 1998). Citované studie také uvádějí různé hodnoty elasticity nezaměstnanosti vůči zdanění práce od prakticky 72 Změnu ceny práce zde budeme vyjadřovat v procentech, tedy původní cena práce je rovna 1. Pokud bychom vyjádřili cenu práce a změnu množství absolutně, měla by rovnice (14) poněkud jiný tvar, srov. (Kubátová, 2000, str. 74)

83 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice neelastické nabídky práce (Triest, 1990) přes relativně elastickou s elasticitou asi 0,3 (Thomas, 1998) až po výše zmíněné (Kugler a Kugler, 2003) nebo (Daveri a Tabelini, 2000). S ohledem na poměrně kusá data, která jsme měli k dispozici při regresní analýze i s ohledem výsledky jiných studií se domníváme, že za relevantní lze považovat výsledky, které byly získány z výpočtů elasticit nabídky práce a poptávky po práci z dotazníkových dat, neboť také v zásadě souhlasí se zahraničními studiemi a se studiemi na datech z EU Dávky v nezaměstnanosti v důsledku změn zdanění příspěvků na stravování Zvýšení zdanění práce by mělo být reflektováno do zaměstnanosti. Existují zde dva efekty: 1. zvýšení zdanění práce se projeví na počtu nezaměstnaných u zdaňovaných pracovníků, a to v té části, kterou nelze označit za strukturu spotřeby, 2. změna struktury spotřeby (snížení částek utrácených v restauracích a jídelnách a zvýšení částek utrácených v obchodě) se projeví na snížení počtu pracovních míst v pohostinství a stravování a na zvýšení počtu pracovních míst v obchodě (maloobchod bez oprav mot. vozidel). Je nicméně zapotřebí vzít do úvahy, že pracovní náročnost tržeb v obchodě je podstatně nižší, než v pohostinství a proto pravděpodobně bude změna struktury spotřeby mít negativní dopad na zaměstnanost. Zaměstnanost u dodavatelů obchodů/restaurací již reflektovat nemůžeme, protože přesnou strukturu dodavatelů neznáme. Je však třeba ještě reflektovat, že stejnou porci jídla nákupem v obchodě a vlastní přípravou lze v porovnání s koupí v restauraci zřejmě pořídit levněji rozdílem je zejména vlastní práce a zisk. Proto bude část výdajů, kterých se týká změna struktury spotřeby, zřejmě utracena jinak, než v obchodě. O struktuře této části výdajů nemáme žádné informace, proto budeme počítat, že budou užity tak, jak je běžné. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu struktury spotřeby, nebude v tomto případě na místě aplikace žádného multiplikátoru. Ad 1) Důsledky daňové incidence zvýšení zdanění práce Odhady dopadu zdanění práce na zaměstnanost se poměrně dosti liší podle zdroje. Lze také sestavit řadu modelů, od modelu založeného na elasticitách nabídky a poptávky po práci (viz výše) po regresní modely, kde exogenní proměnná je změna nezaměstnanosti v % bodech a endogenní je změna pracovní náročnosti HDP (náklady práce/hdp). Shora uvedené makroekonomické modely s exogenní proměnnou náklady práce/hdp, odhadnuté v předchozích verzích této studie kontradikovaly jak jinou literaturu k tomuto tématu (viz níže), tak i data z dotazníkového průzkumu. Citlivost nezaměstnanosti na procentní změnu pracovní náročnosti HDP ve shora uvedeném modelu byla pouze 0,046 (sic!, parametr by měl být záporný), resp. -0,051 (modifikovaný model). K podobným závěrům sice dospívají García a Sala (2006), avšak všeobecně jsou v odborné literatuře na toto téma incidence spíše vyšší. Nepoměrně lepší metodologii i data, nežli jsme měli k dispozici pro model s pracovní náročností HDP coby vysvětlující proměnnou lze nalézt např. ve (Sasin, 2005), kde na panelových datech je ukázáno, že existuje silná závislost mezi mezní mírou zdanění a zaměstnaností: for a given GDP growth rate, each percentage point difference in the tax wedge is associated with a decrease in employment growth by percentage points. These results thus suggest a strong and significant negative relationship between the tax wedge and employment in EU8 countries (World Bank, 2005, str. 10)

84 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice (Daveri a Tabelini, 2000), jež obsahuje velmi široký vzorek dat (za roky 1965 až 1995 a 14 zemí OECD) dospívá k podobným závěrům jako předchozí citovaná práce: citlivost zaměstnanosti na zdanění práce je v zemích kontinentální Evropy (podle specifikace modelu) od 0,25 do 0,5, tj. za každé procento zdanění práce lze očekávat snížení zaměstnanosti o 0,40 % až 0,95 % (0,51 % podle modelu s nejvyšší vysvětlující schopností). Dlužno ovšem poznamenat, že na rozdíl od studie (Sasin, 2005) není ve vzorku dat Česká republika. Autoři také konstatují daňovou incidenci zdanění práce v podobě snížení mezd o 0,35 až 0,43 procentního bodu na jeden procentní bod změny daní u evropských zemí (u ostatních je závislost statisticky nevýznamná). Obdobně (Kugler a Kugler, 2003) uvádí dopad zdanění práce na zaměstnanost 0,4 až 0,5 (elasticita), Thomas (1998) cca 0,3, Bassanini (2009) mezi 0,2-0,3, Fialová a Schneider (2008) 0,69 (ve vztahu k zaměstnanosti), resp. 2,1675 ve vztahu k nezaměstnanosti, atd. Ad 2) Důsledky změny struktury spotřeby na zaměstnanost Průměrné roční náklady práce v pohostinství a ubytování v roce 2012 činily pouze 281 tis. Kč/zaměstnance/rok (pro rok 2014 odhadujeme 281 tis. Kč). Úbytek tržeb v pohostinství násobený podílem osobních nákladů v pohostinství a stravování na tržbách (viz níže) pak je základem pro odhad snížení zaměstnanosti a samozřejmě zvýšení požadavků na dávky v nezaměstnanosti, vč. příspěvků na bydlení. Při současném hospodářském vývoji v zahraničí a posilující koruně, které dosti komplikují život českým hoteliérům (a tedy logicky vedou i k horší situaci u restaurací, které značnou část tržeb mají z turistů) lze předpokládat, že podstatné snížení tržeb restaurací v určitých oblastech (zejm. větší města) by vedlo k propouštění personálu, příp. i zavření některých z nich. Toto snížení zaměstnanosti v pohostinství by bylo kompenzováno nárůstem zaměstnanosti v obchodě a národní ekonomice tak, jak by došlo ke změně struktury spotřeby. Dávky v nezaměstnanosti na 1 nezaměstnaného ročně odhadujeme pro rok 2014 ve výši 71 tis. Kč (dle aktuálně dostupných údajů MPSV 74 ). Příspěvek na bydlení na osobu a rok odhadujeme ve výši 41 tis. Kč v roce Výběr daní a HDP Při řešení otázky vztahu výběru daní a HDP je z našeho pohledu nejvýhodnější vycházet z daňových příjmů státního rozpočtu jako celku spíše, než postupovat po jednotlivých daních), kvůli: 1. jednoduchosti a průhlednost, 2. jasné a velmi těsné závislosti, 3. komplexnosti nemusíme se obávat opomenutí žádné daňové příjmové položky rozpočtu. Následující graf ukazuje vývoj daňových příjmů státního rozpočtu v letech 1995 až Vidíme velmi těsnou závislost, zpravidla s nárůstem HDP o 1 Kč vzrostl příjem státního rozpočtu o cca 35,9 haléře. 74 Viz MPSV (2013): Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí

85 Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice Obrázek 12: Závislost daňových (a podobných) příjmů státního rozpočtu na HDP Při změně zdanění příspěvků na stravování však lze očekávat poněkud vyšší dopad 60,8 % stravenek či příspěvků na stravování je utraceno za zdanitelná plnění se základní sazbou DPH (k datu zpracování této studie ve výši 21 %), 39,20 % je pak utraceno za zdanitelná plnění se sníženou sazbou DPH (aktuálně ve výši 15 %). Vážený průměr je 18,65 %, přitom poměr vybrané DPH jako příjmu státního rozpočtu k HDP v letech 2003 až 2012 činil mezi 6 % a 7 %, v poměru ke spotřebě a importům pak mezi 8 % a 11 % (dopočet z údajů ČSÚ a MF ČR), což je způsobeno osvobozením celé řady významných činností (viz 51 zákona o dani z přidané hodnoty) od DPH finanční zprostředkování, pojišťovnictví, poštovní služby, vzdělávání a výchova, rozhlasové a televizní vysílání, zdravotnické služby a zboží, sociální pomoc. Tyto tvořily v roce 2007 téměř 18 % HDP. Potom jsou zde samozřejmě služby veřejné, které nejsou zdaněny daní z přidané hodnoty vůbec. Považujeme spíše za vhodné použít údaj o podílu vybrané DPH na spotřebě a importech, protože zdaněním spotřeby (příspěvků na stravování) dojde primárně ke snížení spotřeby, ne ostatních částí HDP. Rozdíl mezi 1. váženým průměrem sazeb DPH, kde vahami jsou podíly útraty stravenek za potraviny a v restauracích ve výši 18,65 % (39,2 % stravenek utraceno za potraviny v základní sazbě DPH, zbytek v restauracích), 2. podílem vybrané DPH na spotřebě a importech v roce 2012 (viz následující tabulka), potom dále přepočteme na úroveň zdanění odpovídající podílu daňových příjmů státního rozpočtu na HDP. Důvodem je, že u celkové úrovně zdanění budeme počítat s podílem daňových příjmů státního rozpočtu na celkovém HDP, neboť pouze na celkovém HDP lze zkoumat celkový efekt snížení spotřeby. Jestliže c je mezní sklon ke spotřebě, t je původní průměrná míra zdanění,