POSTUP PRÁCE METODOLOGIE...

Transkript

1 OBSAH 1 ÚVOD POSTUP PRÁCE METODOLOGIE PODKLADY A ZDROJE DAT POSTUP PRÁCE...6 I. EKONOMICKÝ POTENCIÁL KRAJE ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A SÍDEL KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE OBYVATELSTVO KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Počet obyvatel a hustota osídlení Bilance obyvatelstva Sňatečnost, rozvodovost, potratovost Struktura obyvatelstva podle pohlaví Struktura obyvatelstva podle věku Struktura obyvatelstva podle národnosti a náboženství ZÁVĚR HOSPODÁŘSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE, JEHO ODVĚTVOVÁ STRUKTURA A EKONOMICKÁ VÝKONNOST HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE, SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI KRAJI V RÁMCI ČR A EU HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA STRUKTURA A VÝVOJ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH REGIONÁLNÍ DISPARITY V RŮSTOVÉ DYNAMICE EKONOMIKY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE A JEJICH PŘÍČINY VELIKOSTNÍ STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI A JEJICH OBOROVÉ ZAMĚŘENÍ Vývoj počtu a struktury ekonomických subjektů dle OKEČ Struktura a vývoj počtu registrovaných subjektů dle počtu zaměstnanců Vývoj počtu zahraničních subjektů v jednotlivých letech VÝVOJ A STRUKTURA DAŇOVÉHO INKASA V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání Daň z příjmů fyzických osob - závislá činnost Daň z příjmů právnických osob Daň z nemovitostí INVESTICE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Tvorba hrubého fixního kapitálu Struktura hmotných a nehmotných investic v roce CHARAKTER ZEMĚDĚLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ZÁVĚR PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ; PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Královéhradecko Jičínsko Náchodsko Rychnovsko Trutnovsko PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Obsazenost dotovaných průmyslových zón: Akreditace průmyslových zón ČR MOŽNOST UMÍSTĚNÍ STRATEGICKÉHO INVESTORA PODNIKY SE ZAHRANIČNÍ MAJETKOVOU ÚČASTÍ Centrum evropského projektování 1

2 5.5 VYTVÁŘENÍ NOVÝCH PODNIKŮ, JEJICH VELIKOSTNÍ STRUKTURA A ODVĚTVOVÉ ZAMĚŘENÍ MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Podpora pro MSP Programy podpory malého a středního podnikání OPERAČNÍ PROGRAMY Operační program Průmysl a podnikání Společný regionální operační program Operační program Rozvoj lidských zdrojů INSTITUCE A JEJICH SLUŽBY PODNIKATELŮM CzechInvest CzechTrade Česká energetická agentura Design centrum České republiky Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP) Česká exportní banka, a. s. (ČEB) Rada ČR pro jakost Podnikatelská (technologická) a inovační centra (BIC/TIC) Hospodářská komora Regionální poradenská a informační centra (RPIC) INOVAČNÍ A PORADENSKÁ CENTRA, VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ PARKY, VÝZKUM A VÝVOJ Technologický profil ČR Výzkum a vývoj v roce 2002 a srovnání Královéhradeckého kraje s ostatními kraji v rámci ČR ZÁVĚR EKONOMICKÁ KOOPERACE PŘES HRANICE KRAJE DYNAMIKA VÝVOZU A DOVOZU V KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE S REGIONY EUROZÓNY A DALŠÍCH ZEMÍ SVĚTA Export z Královéhradeckého kraje v letech 2000 až Import do Královéhradeckého kraje v letech 2000 až OBCHODNÍ VZTAHY S PODNIKATELSKÝMI SUBJEKTY DALŠÍCH KRAJŮ Klastry ZÁVĚR KAPITOLY EKONOMICKÝ POTENCIÁL KRAJE II. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ZAMĚSTNANOST ZAMĚSTNANOST PODLE POSTAVENÍ V ZAMĚSTNÁNÍ VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI PODLE OBORŮ OKEČ STRUKTURA A VÝŠE MEZD PODLE OKEČ VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ZÁVĚR NEZAMĚSTNANOST VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI NEZAMĚSTNANOST PODLE KLASIFIKACE ZAMĚSTNÁNÍ NEZAMĚSTNANOST PODLE VĚKU NEZAMĚSTNANOST PODLE VZDĚLÁNÍ NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY EVIDENCE VYBRANÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI IMPLEMENTACE PROJEKTŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ ZÁVĚR Centrum evropského projektování 2

3 III. VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ OBOROVÁ STRUKTURA STŘEDNÍCH ŠKOL STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY STŘEDNÍ ODBORNÁ UČILIŠTĚ GYMNÁZIA PORADENSTVÍ PRO VOLBU POVOLÁNÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OPTIMALIZACE STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI UBYTOVACÍ KAPACITY DOMOVŮ MLÁDEŽE A INTERNÁTŮ ZÁVĚR VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PROBLEMATIKA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ SITUACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI - POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ REKVALIFIKAČNÍ KURZY DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ MOŽNOSTI AGRÁRNÍ KOMORY V OBLASTI VZDĚLÁVANÍ ZÁVĚR IV. OBLAST SOCIÁLNÍ POLITIKY SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽBY PRO CÍLOVÉ SKUPINY DEFINICE, OBSAH A ČLENĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální služby podle charakteru činnosti Sociální služby podle délky trvání Sociální služby podle místa poskytování služby Účastníci systému sociálních služeb KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Komunitní plánování v Královéhradeckém kraji ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI REZIDENČNÍ SLUŽBY Síť rezidenčních služeb Královéhradeckého kraje Kapacita a potřebnost služeb v rezidenčních zařízeních Možnosti rezidenčních služeb a jejich financování TERÉNNÍ SLUŽBY Možnosti terénních služeb a jejich finanční zajištění Potřebnost a využitelnost terénních služeb SLUŽBY SOCIÁLNÍ INTERVENCE DOTAČNÍ POLITIKA KRÁLOVÉHRADECKÉHO V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH PRO NNO V ROCE DEFINICE VYBRANÝCH KOMPLEXŮ SLUŽEB SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍJMY Důchody Státní sociální podpora Sociální péče Nemocenského pojištění Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SOCIÁLNÍCH SKUPIN VE SPOLEČNOSTI Skupiny osob ohrožených sociální exkluzí Situace na trhu práce Chráněná pracovní místa a chráněné dílny Mateřská centra ZÁVĚR Centrum evropského projektování 3

4 17 ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Nemocnice Ostatní lůžková zařízení Primární péče Ostatní samostatná zdravotnická zařízení PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ LÉKÁRENSTVÍ HYGIENICKÁ SLUŽBA ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL Naděje dožití Vybrané příčiny úmrtnosti ZÁVĚR BYDLENÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Demografická situace Ekonomická situace Dopravní podmínky Regionální podmínky CHARAKTERISTIKA DOMOVNÍHO FONDU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Vývoj domovního fondu Domovní fond podle vlastnictví Stáří domovního fondu Domy podle počtu podlaží a technického vybavení CHARAKTERISTIKA BYTOVÉHO FONDU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Velikost bytového fondu Bytový fond podle druhu domů, vlastnictví a právního užívání Věková struktura bytového fondu Byty podle velikosti a počtu místností Byty podle technické vybavenosti Úroveň bydlení BYTOVÁ VÝSTAVBA PROGNÓZA POTŘEBY BYTŮ Projekce obyvatelstva a domácností Bilanční rozvaha potřeby bytů (2015) Potřeba bytů ZÁVĚR KRIMINALITA, BEZPEČNOST A DROGOVÁ PROBLEMATIKA TRESTNÁ ČINNOST DOPRAVNÍ NEHODY DROGOVÁ PROBLEMATIKA PREVENCE KRIMINALITY Prevence kriminality v Královéhradeckém kraji ZÁVĚR ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ V. PŘÍLOHY Centrum evropského projektování 4

5 1 ÚVOD Analýza rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji obsahuje ekonomickou a sociální charakteristiku kraje, rozčleněnou do 4 hlavních oblastí: ekonomický potenciál kraje, zaměstnanost a trh práce, vzdělávací systém a oblast sociální politiky. Při zpracování díla se vycházelo z dostupných datových a informačních zdrojů a zpracovaných analytických a koncepčních materiálů v daných oblastech na území Královéhradeckého kraje i z republikových prací. Každé téma je vzhledem k širokému rozsahu podrobně rozpracováno v jednotlivých kapitolách. Závěry kapitol obsahují shrnutí výsledků a syntetická vyhodnocení potenciálů kraje z tématických úhlů pohledu. V závěru práce je uveden stručný výčet identifikovaných silných a slabých stránek Královéhradeckého kraje. Jedná se o expertní souhrn pozitiv a negativ,který je stručným výstupem analytické části. Tato široce tématická analýza bude podkladem pro další činnost Rady pro rozvoj lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji při tvorbě Strategie rozvoje lidských zdrojů. Následně bude sestavena SWOT analýza, která synteticky vyhodnotí analytické vstupy a participována bude znalostmi regionálních expertů. Tvorba strategické části, stanovení globálních a specifických cílů a opatření bude náročnou ale potřebnou a přínosnou prácí pro region Královéhradeckého kraje. Lze předpokládat, že tvorbou a zejména vlastní realizací Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji se přispěje ke komplexnímu rozvoji území Královéhradeckého kraje a k naplnění globálního cíle v oblasti lidských zdrojů na úrovni České republiky, který svým obsahem překračuje rámec Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů: Vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti, založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků, při respektování principů udržitelného rozvoje. Poděkování patří spolupracujícím odborníkům, institucím a společnostem, které se aktivně podíleli na zpracování díla. Zároveň děkujeme všem, kteří pro zpracování díla poskytli potřebné podklady, informace a konzultace. Centrum evropského projektování Hradec Králové Červen 2005 Centrum evropského projektování 5

6 2 POSTUP PRÁCE METODOLOGIE 2.1 PODKLADY A ZDROJE DAT Při zpracování analýzy se vycházelo z dostupných dat a informací, které poskytli příslušní správci dat. Vybraná potřebná data zapůjčil po dobu zpracování díla Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Základní data byla čerpána z Českého statistického úřadu v Hradci Králové. Pro práci byly využity definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k Pro sledovaní dynamiky vývoje byly používány výsledky censu z roku 1991, případně dlouhodobější časové řady od roku Pro sledování celkové měny obyvatel a některých dalších ukazatelů byly čerpány údaje z bilancí počtu obyvatel a Městské obecní statistiky (MOS) v období let Data z registru ekonomických subjektů byla sledována taktéž v 5leté časové řadě, tj. od roku Dále byly použity dostupné analytické a koncepční práce ve sledovaných oblastech a podklady, poskytnuté zadavatelem, odborem sociálních věci a zdravotnictví Krajského úřadu v Hradci Králové. Potřebná data a informace poskytl dále odbor školství, mládeže a tělovýchovy a oddělení strategického plánování odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádů Krajského úřadu v Hradci Králové a dalších. V části věnované trhu práce a podnikatelskému prostředí participovala Agentura CzechInvest, regionální pracoviště Hradec Králové a Úřad práce v Hradci Králové. Při zpracování díla poskytla informace též Regionální Hospodářská komora Severovýchodních Čech v Hradci Králové, Regionální Agrární komora v Hradci Králové a Asociace inovačního podnikání, ČMZR V průběhu práce bylo provedeno dotazníkové šetření mezi Úřady práce v Královéhradeckém kraji. Integrální součástí díla tvoří oddíl, věnovaný zdravotnímu stavu obyvatelstva Královéhradeckého kraje, který zpracoval Zdravotní ústav v Hradci Králové. Dalšími poskytovateli dat byli Ústav zdravotnických informací statistiky v Hradci Králové, Zdravotní holding Hradec Králové, atd. Data finančního charakteru byla převzata z Finančního úřadu v Hradci Králové a z Celního ředitelství v Hradci Králové. Dále byly využity potřebné informace, které poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Na zpracování tématických dat ve specifickém software se podílela Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu. Přesná identifikace dat, jejich zdrojů a přepočtů na územní jednotky z důvodu přehlednosti vždy zmíněna v příslušné kapitole a data jsou uvedena v nejnižší dostupné územní podrobnosti. 2.2 POSTUP PRÁCE Dílo bylo zpracováno dle zadání odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Vzhledem ke značné šíři zadání a při respektování obsahu díla byl vytvořen rozsáhlý materiál, který je členěn do 4 základních kapitol: 1. Ekonomický potenciál 2. Trh práce 3. Vzdělávací systém 4. Sociální služby Rozsah zpracování dle požadavků zadavatele je dán dostupností dat a informací v potřebné struktuře pro provedení analýz. Z důvodu nedostupnosti určitých zdrojových informací a podkladů nebylo možné dodržet požadovaný rozsah, což bylo v průběhu práce konzultováno se zadavatelem. Pro plné pokrytí všech informací by bylo nutné přistoupit k širším průzkumům a vlastním šetřením, případně zajistit monitorování a sledování dat v požadované struktuře a kontinuitě u jejich správců, který může být jedním z podkladů pro tvorbu syntetické SWOT analýzy a následné definování rozvojových směrů v oblasti lidských zdrojů. Postup zpracování byl průběžně konzultován se zadavatelem, který poskytl všechny potřebné podklady a informace. V průběhu zpracování proběhly 2 kontrolní dny za účasti zástupce zadavatele Mgr. Olgy Machútové. Data v jednotlivých kapitolách díla byla z důvodu srovnatelnosti hodnocení výstupů z jednotlivých částí sledována ve maximální shodné územní struktuře. Centrum evropského projektování 6

7 Jako základní územní jednotky byly stanoveny obce v platném územním vymezení v roce 2005 (příp. k ). Cílem bylo identifikovat data až na území obcí a následně pokračovat v jejich sumarizaci a hodnocení za území řádově vyšší. V případě dostupnosti dat pouze za hierarchicky vyšší územní jednotky posloupnost byla následující: Správní území obcí s pověřeným obecním řadem (POU,obce II. stupně) Správní území obcí s rozšířenou působností (ROP,obec III. stupně) Okresy Královéhradecké kraje Královéhradecký kraj. Tímto přístupem bylo zajištěno sledování dat až do nejnižší úrovně územních jednotek, za které byly přístupné a zveřejněné. V některých případech vzhledem k charakteru a povaze dat však bylo možné získat informace pouze za celé území Královéhradeckého kraje. Vymezení územně správních jednotek POÚ a ORP má známá omezení, ovšem provedení další mikroregionalizace území by pro zpracování tohoto díla nebylo účelné. Data, které poskytl Finanční úřad v Hradci Králové byly dostupná za územní jednotky, vycházející z působnosti finančních úřadů na území Královéhradeckého kraje. Hodnocení bylo tudíž nutné provést za tato území, která nejsou identická s výše uvedeným správním členěním. Komplexní hodnocení území Královéhradeckého kraje bylo provedeno za území obcí s pověřeným obecním úřadem. Cílem tohoto přístupu byla možnost komplexního vyhodnocení území v hlediska velmi širokého úhlu, který je nastaven obsáhlým tématem lidských zdrojů. Toto hodnocení vychází z konstrukce agregátní charakteristiky, sestavené na základě bodového ohodnocení pořadí obce dle jednotlivých ukazatelů, které tvoří daný agregát. Návrhy těchto ukazatelů odpovídají dostupnosti dat a vychází z expertního odhadu. S cílem snížit míru subjektivity jeho konstrukce byl návrh charakteristik konzultován s dalším experty. Při konstrukci syntetických hodnocení byly použity též výsledky hodnocení korelačních závislostí. V průběhu práce bylo provedeno vyhodnocení korelačních souvislostí dostupných charakteristik. Pro tato hodnocení byl použit Spearmanův koeficient korelace pořadí, eliminující rozdíly směrodatných odchylek ukazatelů. Korelace byla počítána za soubor 448 obcí Královéhradeckého kraje a 84 ukazatelů. Vybrané výstupy jsou popsány dále v textu ve vazbě na sledované téma. Přílohou díla je kompletní analýza Zdravotní stav obyvatelstva Královéhradeckého kraje v obcích s rozšířenou působností (autor : RNDr. Zdeněk Jón, Zdravotní ústav v Hradci Králové, 2005). Centrum evropského projektování 7

8 I. EKONOMICKÝ POTENCIÁL Centrum evropského projektování 8

9 3 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY 3.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A SÍDEL KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Královéhradecký kraj se rozkládá v Severovýchodní části České republiky. Celková rozloha území kraje činí km 2, což představuje 6% podíl z celkové rozlohy České republiky a v mezikrajovém srovnání 9. místo. Z celkového počtu 448 samostatných obcí v kraji je 43 měst. Hradec Králové je městem statutárním a sídlem Královéhradeckého kraje. Administrativně se Královéhradecký kraj dále člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 35 správních obvodů pověřených obecních úřadů. Společně se sousedním Pardubickým a Libereckým krajem tvoří NUTS 2 Severovýchod. Sídelní struktura podle počtu obyvatel v obcích Královéhradeckého kraje je značně rozmanitá. Metropolitní město Hradec Králové je jediným sídlem v kraji přesahující kategorii 50 tis. obyvatel a žije v něm celkem 17,6% obyvatel kraje. V porovnání údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001 je patrné, že se o 10 zvýšil počet obcí, v nichž žije méně než 199 obyvatel. V těchto nejmenších obcích žije 2,94% obyvatel kraje. V obcích nad obyvatel žije celkem 76% obyvatel kraje. Tab. č. 3-1 Obce Královéhradeckého kraje podle četností a počtu obyvatel v letech 1991 a Velikostní kategorie počet obcí v kategorii v nich počet obyvatel podíl v kraji podíl počtu obcí v kraji počet obcí v kategorii v nich počet obyvatel podíl v kraji podíl počtu obcí v kraji nad ,07 0, ,64 0, ,28 1, ,36 1, ,47 3, ,45 2, ,93 3, ,94 4, ,07 7, ,17 6, ,15 18, ,70 19, ,46 40, ,78 37,05 pod ,57 25, ,94 27,46 celkem ,00 100, ,00 100,00 Zdroj dat: SLBD 1991, 2001 Graf č. 3-1 Počet obcí Královéhradeckého kraje podle velikostní kategorie počtu obyvatel v letech 1991 a nad pod 199 Zdroj dat: SLBD 1991, 2001 Centrum evropského projektování 9

10 Podle počtu obyvatel je největší obcí město Hradec Králové se svými obyvateli k Nejmenší obcí jsou Petrovičky v okresu Jičín. Průměrný počet obyvatel v kraji na jednu obec se snížil z 1233,9 v roce 1991 na hodnotu 1229,3 obyvatel na jednu obec v roce Tab. č. 3-2 Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle počtu obyvatel v letech 1991 a 2001 Pořadí obce Obyvatelstvo Název obce celkem Název obce Obyvatelstvo celkem 1. Hradec Králové Hradec Králové Trutnov Trutnov Náchod Náchod Dvůr Králové nad Labem Jičín Jičín Dvůr Králové nad Labem Vrchlabí Vrchlabí Jaroměř Jaroměř Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Nové Město nad Metují Nové Město nad Metují Nová Paka 9380 Nová Paka Ohařice 60 Ohaveč Brada-Rybníček 56 Trotina Proruby 55 Březina Březina 52 Dolní Lochov Kostelec 52 Proruby Dílce 51 Pšánky Pšánky 49 Kyje Dolní Lochov 46 Dílce Kyje 43 Kostelec Petrovičky 37 Petrovičky 39 Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 V porovnání rozlohy obcí je plošně největší město Hradec Králové a Trutnov. Nejmenší území zabírá katastr obce Valdice. Tab. č. 3-3 Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle katastrální plochy v ha Pořadí obce Název obce Rozloha v ha Pořadí obce Název obce Rozloha v ha 1. Hradec Králové 10560, Sedliště 159,05 2. Trutnov 10336, Dolní Lochov 158,32 3. Špindlerův Mlýn 7690, Trotina 158,12 4. Teplice nad Metují 5604, Vrchovnice 151,66 5. Liberk 5407, Březina 138,77 6. Týniště nad Orlicí 5244, Ohaveč 138,68 7. Pec pod Sněžkou 5213, Chlístov 138,30 8. Rudník 4266, Podůlší 138,00 9. Rokytnice v Orlických horách 4019, Libchyně 119, Dvůr Králové nad Labem 3582, Valdice 89,58 Zdroj dat: MOS OBYVATELSTVO KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Počet obyvatel a hustota osídlení Při posledním sčítání v roce 2001 bylo v Královéhradeckém kraji sečteno celkem osob, tj. o 2058 osob méně než v roce Na území kraje žilo k celkem obyvatel. V roce 1869 žilo v Královéhradeckém kraji v přepočtu na dnešní území obyvatel. Počet obyvatel Centrum evropského projektování 10

11 kulminoval v roce 1910, kdy bylo sečteno celkem osob. K prudkým poklesům počtu obyvatelstva došlo po obou světových válkách. Vývoj počtu obyvatel podle údajů ze SLDB od roku 1961 v zásadě kopíruje trend vývoje počtu obyvatel v České republice. K nejvyššímu absolutnímu zvýšení populace došlo mezi lety 1970 a Tento nárůst činil celkem obyvatel, tj. 3,8%. Výrazný nárůst v těchto letech byl podpořen zejména propopulačními opatřeními tehdejší vlády. Po roce 1980 populace v Královéhradeckém kraji naopak výrazně klesla. V novodobém polistopadovém období je pokles obyvatel již trvalý, ale nevykazuje extrémní hodnoty. Graf č. 3-2 Vývoj počtu obyvatel v Královéhradeckém kraji a krajském městě od roku 1869 město Hradec Králové ostatní obce 800 Tisíce ,354 18, ,587 24,23 608,322 25, ,467 29, ,727 35, ,755 39, ,626 50, ,415 57, ,23 66, ,874 80, ,24 96, ,892 99, , ,569 Zdroj dat: ČSÚ Z celkového počtu obyvatel žije nejvyšší podíl v okrese Hradec Králové (29%). Následují okresy Trutnov a Náchod. Nejmenší podíl obyvatel kraje žije v okrese Jičín (14%). V meziokresním porovnání údajů z let došlo k nejvyššímu nárůstu počtu obyvatel v okrese Hradec Králové, který dosáhl maximálního počtu obyvatel v roce 1991 ( obyvatel). V roce 2003 žilo v okrese Hradec Králové obyvatel, což je o 15% více než v roce 1961, ale o 1,7% obyvatel méně než v roce Ostatní okresy nedosahují výraznějších diferencí. Další údaje dokumentuje následující tabulka a graf. Tab. č. 3-4 Počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje od roku 1961 Okres Počet obyvatel (sčítání lidu) Počet obyvatel k Podíl obyv. v kraji 2003 Rozdíl Hradec Králové , Jičín , Náchod , Rychnov nad Kněžnou , Trutnov , Královéhradecký kraj Zdroj dat: SLDB , ČSÚ Centrum evropského projektování 11

12 Graf č. 3-3 Vývoj počtu obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje od roku počet obyvatel Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Zdroj dat: SLDB , ČSÚ Tab. č. 3-5 Počet obyvatel v okresních městech Královéhradeckého kraje okresní města počet obyvatel index nárůstu SLBD SLBD / /1999 Hradec Králové ,953 0,964 Jičín ,972 0,983 Náchod ,027 0,997 Rychnov nad Kněžnou ,012 1,000 Trutnov ,981 0,973 Zdroj dat: SLDB 1991, 2001, MOS Obr. č. 3-1 Index vývoje počtu obyvatel 2001/1991 v obcích Královéhradeckého kraje Přepočtený index nárůstu obyvatelstva 2001/1991 vymezuje oblasti, kde v porovnání těchto let došlo k nárůstu a kde k poklesu počtu obyvatel. Jediným okresem, kde se celkový počet obyvatel v porovnání let 1991 a 2001 zvýšil, je okres Náchod (index 2001/1991=1,01). Okresy Hradec Králové, Jičín a Trutnov zaznamenaly pokles. V průměru se počet obyvatel více zvyšoval ve východní až severovýchodní části kraje než v západní. Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 Nejvíce ziskovým územím obce pověřeným obecním úřadem je obvod Rokytnice v Orlických horách (index nárůstu 2001/1991=1,17). Celkově je oblast Orlických hor a Rychnovska spíše zisková. Kladný Centrum evropského projektování 12

13 index mají dále obvody Kopidlno, Trutnov, Broumov, Nechanice, Smiřice, Jaroměř, Třebechovice pod Orebem, Náchod, Dobruška a Rychnov nad Kněžnou. V detailu jednotlivých obcí je patrné, že ziskovými jsou spíše obce v horských oblastech, v příhraničních oblastech a v širším zázemí krajského města. Hustota zalidnění ukazuje velikost nároku obyvatel na jednotku území. V Královéhradeckém kraji se pohybuje pod celorepublikovou úrovní (ČR 2003 = 129,5). Její trend koresponduje s vývojem počtu obyvatel. Maximální hodnoty nabyla v roce 1980 (118 obyv./km 2 ). V roce 2003 činila 115,1 obyv./km 2. Tab. č. 3-6 Hustota zalidnění v Královéhradeckém kraji v letech Královéhradecký kraj počet obyvatel hustota zalidnění 113,66 113,56 117,98 116,18 115,74 115,08 Zdroj dat: SLDB , ČSÚ Ukazatel hustoty obyvatelstva vykazuje v Královéhradeckém kraji vysoké regionální rozdíly. Nejvyšší průměrné hustoty dosahuje okres Hradec Králové (182 obyv./ km 2 ), nejmenší hustoty dosahuje okres Rychnov nad Kněžnou (79 obyv./ km 2 ). Tab. č. 3-7 Hustota zalidnění v okresech Královéhradeckého kraje v letech okres počet obyvatel k rozloha km 2 hustota zalidnění 2003 Hradec Králové ,46 181,94 Jičín ,61 86,92 Náchod ,55 132,02 Rychnov nad Kněžnou ,33 79,14 Trutnov ,22 104,53 Královéhradecký kraj ,18 115,08 Zdroj dat: MOS 2003, ČSÚ Obr. č. 3-2 Hustota obyvatel Královéhradeckého kraje (obyv. /km 2 ) Zdroj dat: SLDB 2001, ČSÚ Porovnáním nižších administrativních jednotek kraje (obcí s pověřeným obecním úřadem) je z údajů ze SLDB 2001 patrné, že nejvyšší počet obyvatel na km 2 je na Královéhradecku (331,8 obyv./km 2 ) a Náchodsku (305,4). Nadprůměrnou hustotu zalidnění vykazují také obvody Červený Kostelec (196,3), Hronov (178,3), Úpice (175,8), Nové Město nad Metují (145,3), Jaroměř (138,5), Nová Paka Centrum evropského projektování 13

14 (136,8), Kostelec nad Orlicí, Trutnov a Vamberk. Méně než 50 obyv. /km 2 žije v oblastech Rokytnice v Orlických horách (26,1), Svobody nad Úpou (38,6), Sobotky (45,2) a Kopidlna (49,6). Celkově lze konstatovat, že nejvyšší hustota zalidnění na území kraje je ve městech a ve více urbanizovaných oblastech a to zejména na ose Hradec Králové Náchod a dále v osách Hradec Králové Trutnov a Hradec Králové - Dvůr Králové nad Labem. Nižší hustota obyvatelstva je v oblastech méně urbanizovaných a více rurálních (oblast Broumovska a Hronovska, Novobydžovska, Kopidlnska a Sobotecka a oblast Orlických hor a Orlického podhůří). Extrémních hodnot v hustotě obyvatelstva nabývají některé obce: Valdice 1645 obyv. /km 2, což je způsobeno přítomností věznice v kombinaci s nejmenším katastrem obce v rámci kraje, město Hradec Králové (902), Jičín (655) a Náchod (638). Protipólem jsou obce v horských oblastech, kde je hustota osídlení menší než 10 obyv./km 2 Zdobnice, Malá Úpa, Bartošovice v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Orlické Záhoří a Strážné Bilance obyvatelstva Analýza celkové měny obyvatelstva Královéhradeckého kraje byla sledována za roky Z pětileté vývojové řady je patrno několik poznatků. Jak již bylo konstatováno výše z dlouhodobého vývoje obyvatelstva v kraji, počet obyvatel v Královéhradeckém kraji celkově trvale klesá. V meziokresním porovnání údajů z let je pouze okres Rychnov nad Kněžnou nepatrně populačně ziskový (index 03/99=1,001). Porovnáním obcí s rozšířenou působností mají kladný index nárůstu počtu obyvatel obvody Nové Město nad Metují (1,006), Kostelec nad Orlicí (1,004), Jičín (1,002), Jaroměř (1,001) a Rychnov nad Kněžnou. Graf č. 3-4 Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji v letech Zdroj dat: ČSÚ, MOS Tab. č. 3-8 Počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje okres Počet bydlících obyvatel k index /99 Hradec Králové ,989 Jičín ,997 Náchod ,997 Rychnov nad Kněžnou ,001 Trutnov ,985 Královéhradecký kraj ,993 Zdroj dat: ČSÚ, MOS Centrum evropského projektování 14

15 Graf č. 3-5 Index nárůstu počtu obyvatel 2003/1999 v obcích s rozšířenou působností na území Královéhradeckého kraje 1,010 1,005 1,000 0,995 0,990 0,985 0,980 0,975 0,970 0,965 0,960 0,984 0,997 0,989 0,990 0,988 1,001 1,002 1,004 0,996 0,989 1,006 0,996 1,000 0,987 0,979 0,993 Broumov Dobruška Dvůr Králové nad Labem Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod Nová Paka Nové Město nad Metují Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou Trutnov Vrchlabí Královéhradecký kraj Zdroj dat: ČSÚ, MOS Index nárůstu obyvatelstva 2003/1999 v porovnání jednotlivých obcích dokazuje, že největší celkové úbytky obyvatel jsou v oblastech bez výrazného dominantního regionálního centra, tedy v oblastech s nižší hustotou zalidnění. Jsou to především region Orlických hor, oblast Novobydžovka a Smidar, oblast Novopacka, Policka a Teplicka. Populačně ztrátová jsou také všechna bývalá okresní centra (Hradec Králové, Jičín, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou) a samotná sídelní střediska regionálního významu. Kladný index nárůstu počtu obyvatel 2003/1999 se nejsilněji projevuje v širším zázemí města Hradce Králové (nejvyšších hodnot nabývají obce Čistěves, Běleč nad Orlicí, Divec a Vysoká nad Labem, Mokrovousy a Třesovice). Počtem obyvatel vyrovnané až mírně ziskové jsou převážně oblasti v zázemí regionálních center. Demografický vývoj obyvatelstva je ovlivňován dvěma hlavními faktory - přirozenou měnou obyvatelstva a migrací 1. Graf č. 3-6 Bilance obyvatel podle okresů za roky ,00 1,00 0,00-1,00-2,00-3,00-4,00-5,00-6,00 Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov míra PP míra MS míra celk příbytku/úbytku v Zdroj dat: ČSÚ, MOS Přirozený přírůstek (PP) obyvatelstva se rovná rozdílu živě narozených a zemřelích, migrace se nejčastěji vyjadřuje tzv. migračním saldem, což je rozdíl mezi hodnotou přistěhovalých a vystěhovalých v daném území a čase. Přepočtené hodnoty na 1000 obyvatel středního stavu vyjadřují míru přirozeného přírůstku, resp. míru migračního salda. Celkový přírůstek je roven rozdílu celkového přirozeného přírůstku a celkové migrace. Centrum evropského projektování 15

16 V Královéhradeckém kraji, i v České republice, má rozhodující vliv na pokles počtu obyvatel právě záporná přirozená měna. Snížení porodnosti je typickým jevem trvajícím od konce 80.let minulého století. Porodnost se již v roce 1991 pohybovala pod hladinou zabezpečující růst populace přirozenou měnou (tj. 2,1 dítěte na jednu ženu v reprodukčním věku). Za deset let se ale ještě snížila a v Královéhradeckém kraji činila v roce ,179 dítěte na 1 ženu v reprodukčním věku. Dosáhla tak pouze 62% hodnoty z roku Úbytek přirozenou měnou za roky byl v Královéhradeckém kraji 3,44. Nejvyšší úbytek byl v okrese Jičín (-4,88 ), následuje okres Trutnov (-3,54), Hradec Králové (-3,37). Nižších hodnot dosahují okresy Rychnov nad Kněžnou (-2,89) a Náchod (-2,82). V detailu nižších územních jednotek kraje vystupují poměrně vysoké regionální rozdíly v hodnotách přirozené měny obyvatelstva. V obvodech s rozšířenou působností byl nejvyšší přirozený úbytek obyvatelstva v obvodu Hořice (-5,72). V rozmezí hodnot -5 až -4 se nacházejí obvody Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nový Bydžov, Jičín, Dvůr Králové a Náchod. Naopak hodnoty vyšší než -2 jsou v obvodech Jaroměř, Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou a Broumov. Obr. č. 3-3 Míra přirozeného přírůstku v Královéhradeckém kraji v v letech Zdroj dat: ČSÚ, MOS Z porovnání regionu obcí s pověřeným úřadem je patrná tendence, že nejvyšší úbytky přirozenou měnou obyvatelstva jsou převážně v obvodech v západní části kraje a dále převážně v zemědělských oblastech. Jediný obvod, a to Rokytnice v Orlických horách nabývá kladné hodnoty (0,3). Opačným extrémem je obvod Sobotka (-7,67). Samostatné obce vykazují ještě výraznější rozdíly. Extrémně vysokých záporných hodnot míry přirozeného přírůstku obyvatel v hodnotách pod -20 nabývají obce Lampertice (-34,1), Slatiny (-33,7), Humburky (-30,3), Mlátovice (-27,1), Stárkov (-23,8) a Lišice (-20,7). Maximální kladná míra přirozeného přírůstku se naopak vyskytuje v hodnotách nad +8 a je to v obcích (Kostelec (9,4), Jinonice a Sněžné (8,9), Čistěves (8,53) a Šonov (8,41). Centrum evropského projektování 16

17 Graf č. 3-7 Bilance obyvatel podle obvodů obcí s pověřeným úřadem v Královéhradeckém kraji v letech Sobotka Týniště nad Orlicí Lázně Bělohrad Hronov Chlumec nad Cidlinou Hořice Kopidlno Úpice Teplice nad Metují Nechanice Nová Paka Žacléř Opočno Nový Bydžov Vrchlabí Dvůr Králové nad Labem Smiřice Náchod Police nad Metují Jičín Červený Kostelec Česká Skalice Vamberk Kostelec nad Orlicí Hradec Králové Hostinné Třebechovice pod Orebem Trutnov Svoboda nad Úpou Dobruška Nové Město nad Metují Rychnov nad Kněžnou Jaroměř Broumov Rokytnice v Orlických horách -10,00-5,00 0,00 5,00 10,00 míra PP míra MS míra celk příbytku/úbytku v Zdroj dat: ČSÚ, MOS Centrum evropského projektování 17

18 Druhým faktorem ovlivňujícím velikost populace daného území je migrace, která do jisté míry vypovídá o atraktivnosti dané lokality a o možnostech bydlení v ní. Celkové migrační saldo (MS) Královéhradeckého kraje je za sledované roky -0,24, tzn. že se z území kraje více lidí vystěhovalo než se sem přistěhovalo. Převahu přistěhovalých nad vystěhovalými mají okresy Rychnov nad Kněžnou (0,8) a Náchod (0,56). Ostatní okresy se pohybují v záporných hodnotách. Nejmenší míra migračního salda je v okrese Hradec Králové (-0,95). Obr. č. 3-4 Míra migračního salda v Královéhradeckém kraji v v letech Zcela jiné tendence ale vykazuje porovnání samotných obcí s pověřeným úřadem. Zde je zcela prokazatelný trend vystěhovávání se obyvatel z obvodu města Hradec Králové do oblastí v jeho zázemí. Všechny sousedící obvody jsou migračně silně ziskové (Nechanice 8,68, Třebechovice pod Orebem 8,52, Smiřice 7,98, Týniště nad Orlicí 5,97, Chlumec nad Cidlinou 3,69), obvod Hradec Králové ale nabývá záporné hodnoty -3,23, což je třetí nejnižší hodnota v kraji. Zdroj dat: ČSÚ, MOS Migračně spíše ziskové jsou také obvody v linii zázemí Královéhradecka táhnoucí se od západu (Nový Bydžov), přes střed kraje (Hořice, Dvůr Králové nad Labem) až po česko-polské příhraniční oblasti (Náchodska, Českoskalicko, Novoměstsko až Hronovsko a Úpici. Migrační přírůstky jsou velmi často ovlivněny lepší dostupností a atraktivitou bydlení v dané lokalitě a proto v pětileté sledované řadě se mohou výrazněji promítnou aktuální např. hromadné výstavby domů v menších obcích. Absolutně maximální míry migračního přírůstku za sledované období dosáhla obec Divec (86,38), následují obce Libchyně (67,52) a Máslojedy (60,0). Naopak minimální extrémy nastaly v obcích Kostelec (-46,95) a Tuř (-43,09). Následující tabulka udává meziokresní porovnání hodnot bilance obyvatelstva. Tab. č. 3-9 Bilance obyvatel podle okresů Královéhradeckého kraje v letech okres míra PP míra MS míra celkového příbytku/úbytku v Hradec Králové -3,37-0,95-4,32 Jičín -4,88-0,14-5,01 Náchod -2,82 0,56-2,26 Rychnov nad Kněžnou -2,89 0,80-2,09 Trutnov -3,54-0,81-4,34 Královéhradecký kraj -3,44-0,24-3,68 Zdroj dat: ČSÚ, MOS Jak již bylo výše řečeno, až rozdíl celkového přirozeného příbytku a celkové migrace udává konečnou bilanci obyvatel daného území. Zatímco přirozený přírůstek je ovlivněný více dlouhodobým vývojem, změnou biologických znaků populace, celková míra migrace je více lokálně ovlivnitelná, a to zejména momentální výstavbou či jiným zatraktivněním regionu. Centrum evropského projektování 18

19 Obr. č. 3-5 Míra celkového přírůstku/úbytku obyvatel Královéhradeckého kraje v v letech V celkovém přírůstku resp. úbytku se tyto hodnoty vzájemně ovlivňují. Kladné hodnoty celkového přírůstku mají, podobně jako u migračního salda, téměř všechny obvody sousedící s obvodem Hradec Králové (Třebechovice pod Orebem 5,88, Nechanice (3,76, Smiřice 3,84). V regionálním porovnání platí pravidlo, že obecně vyšší celkové úbytky mají obvody v západní části kraje a v horských a podhorských oblastech. Zdroj dat: ČSÚ, MOS Střední pás kraje (linie Nový Bydžov Hořice Dvůr Králové nad Labem Jaroměř Česká Skalice Náchod Hronov), který vykazuje kladné migrační saldo, se vlivem nízkého přirozeného přírůstku dostává do záporných hodnot celkového úbytku obyvatel. Relativně nižších hodnot úbytku obyvatel dosahují obvody v severojižním pásu východní části kraje, tedy v oblasti od Náchodska, přes oblast Orlických hor a podhůří až po Rychnovsko a Týnišťsko. Nejzápornějších hodnot pod -6 nabývají obvody Hostinné, Hradec Králové, Lázně Bělohrad a Nová Paka. Průměrné hodnoty celkového přírůstku/úbytku obyvatel uvádí uvedená tabulka. Tabulka následující porovnává jednotlivé obce podle maximálního a minimálního přirozeného příbytku/úbytku obyvatelstva. Tab. č Obce s největším a nejmenším celkovým přírůstkem/úbytkem obyvatelstva za roky v Královéhradeckém kraji pořadí obce obec míra PP míra MS míra celkového příbytku/úbytku v pořadí obce obec míra PP míra MS míra celkového příbytku/úbytku v 1. Divec 0,00 86,38 86, Mokré 0,00-25,70-25,70 2. Libchyně -6,43 67,52 61, Zachrašťany -13,06-14,25-27,32 3. Máslojedy -6,67 60,00 53, Zdechovice -12,95-14,39-27,34 4. Litíč -1,86 50,28 48, Budčeves -4,47-23,49-27,96 5. Brada-Rybníček -5,67 53,82 48, Sněžné 8,90-38,58-29,67 6. Soběraz 2,56 41,03 43, Kněžnice -13,04-18,05-31,09 7. Vysoká nad Labem 3,10 35,99 39, Byzhradec -6,93-24,75-31,68 8. Čistěves 8,53 27,72 36, Cholenice -11,35-24,77-36,12 9. Benátky 0,00 34,17 34, Ledce -2,96-33,26-36, Petrovičky 0,00 32,09 32, Proruby -11,11-25,93-37, Kbelnice -1,52 33,43 31, Lišice -20,72-16,36-37, Březina 3,86 27,03 30, Kostelec 9,39-46,95-37, Horní Olešnice -9,26 39,89 30, Češov -9,22-28,80-38, Lejšovka -2,58 32,22 29, Tuř -5,39-43,09-48, Bohdašín 1,83 26,51 28, Rokytňany -17,65-38,24-55,88 Zdroj dat: ČSÚ, MOS Centrum evropského projektování 19

20 Z grafu dlouhodobého vývoje celkové bilance obyvatelstva Královéhradeckého kraje jsou patrné všechny zásadní trendy. Královéhradecký kraj zaznamenává trvalý celkový úbytek obyvatelstva, což je způsobeno především propadem přirozeného přírůstku, který je dlouhodobě záporný především výrazným poklesem porodnosti. Úbytek obyvatelstva migrací byl nejvýraznější v roce 2001, kdy se do kraje přistěhovalo 6,1 obyvatel, ale více se jich vystěhovalo (7,4 ). V roce 2001 nabyl celkový úbytek obyvatel kraje maximální hodnoty, a to -2,8. Údaje za poslední rok (2003) jsou po dlouhé době opět něco optimističtější. Přírůstek stěhováním je kladný a míra živě narozených poprvé od roku 1995 stoupla o 0,3. Graf č. 3-8 Dlouhodobý vývoj bilance obyvatelstva v Královéhradeckém kraji od roku 1990 živě narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek Přepočtená hodnota na 1000 obyvatel středního stavu Sňatečnost, rozvodovost, potratovost Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka Královéhradeckého kraje Na progresivitu vývoje počtu obyvatelstva má vliv také celková míra sňatečnosti a rozvodovosti. V několika posledních letech se v České republice projevily tendence z vyspělých evropských zemí, a to že se postupně zvyšuje průměrný věk snoubenců při uzavírání prvního manželství, výrazně se také zvyšuje věk prvorodiček. Také počet narozených dětí mimo manželství narůstá. Proti tomu se snižuje celkový počet potratů. Tab. č Vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů v Královéhradeckém kraji v letech počet sňatků počet rozvodů potraty Zdroj dat: ČSÚ Z výše uvedené tabulky je patrný vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů za posledních několik let v Královéhradeckém kraji. Počet sňatků se snižuje rok od roku. V porovnání let 1998 a 2003 celkový pokles činil 17,3%. Celkový počet rozvodů vykazuje v Královéhradeckém kraji nevyrovnanou tendenci. Ve sledovaném období bylo nejméně rozvodů v roce 1999, naopak nejvíce v roce Přepočtený rozdíl mezi těmito extrémními hodnotami je 53%. Centrum evropského projektování 20

21 Graf č. 3-9 Vývoj míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Královéhradeckém kraji od roku 1990 míra sňatečnosti míra rozvodovosti míra potratovosti Přepočtené hodnoty na 1000 obyvatel středního stavu Zdroj dat: ČSÚ Přepočtené hodnoty míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti na 1000 obyvatel středního stavu ve výše uvedeném grafu dokumentují celkový trend ve vývoji těchto ukazatelů. Vzhledem k celkovému poklesu obyvatel nabírá nepříznivý vývoj především míra rozvodovosti, která téměř kontinuálně roste. Další dva ukazatelé jsou v přepočtených hodnotách v poklesu. Především počet sňatků by mohl během několika let opět narůstat, neboť do manželství začínají vstupovat silné populační ročníky ze 70. let, které vzhledem k moderním trendům života, svůj vstup do manželství prozatím odkládali Struktura obyvatelstva podle pohlaví Základním strukturním ukazatelem obyvatelstva je rozdělení podle pohlaví. Obyvatelstvo v Královéhradeckém kraji sleduje celorepublikový trend v převaze zastoupení ženského pohlaví nad mužským. V porovnání údajů ze SLDB 1991 a 2001 je poměr mezi muži (1991=48,38%, 2001=48,69%) a ženami (1991=51,62%, 2001=51,31%) v krajském průměru stabilní. Jednotlivé obce a správní celky však v poměru mužů a žen vykazují zajímavé rozdíly. Podle údajů ze SLDB existovalo v roce 1991 v kraji 14 obcí a v roce obcí, kde byl počet mužů roven počtu žen. Maximální a minimální zastoupení mužů a žen v jednotlivých obcích v letech 1991 a 2001 dokumentuje následující tabulka. Centrum evropského projektování 21

22 Tab. č Podíl mužů a žen ve vybraných obcích Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 pořadí Název obce ženy % muži % Název obce ženy % muži % 1. Butoves 63,01 36,99 Proruby 61,54 38,46 2. Pšánky 59,18 40,82 Brada-Rybníček 57,58 42,42 3. Dílce 58,82 41,18 Zdobín 56,70 43,30 4. Vrbice 58,54 41,46 Sněžné 56,34 43,66 5. Nemyčeves 57,09 42,91 Pšánky 56,25 43,75 6. Černíkovice 57,01 42,99 Puchlovice 56,15 43,85 7. Mlázovice 56,86 43,14 Vrchovnice 55,88 44,12 8. Polom 56,84 43,16 Lodín 55,87 44,13 9. Zdobín 56,76 43,24 Přepychy 55,56 44, Přepychy 56,74 43,26 Cholenice 55,56 44, Strážné 46,49 53,51 Kbelnice 45,67 54, Lupenice 46,48 53,52 Libchyně 45,59 54, Ostružno 46,46 53,54 Strážné 45,33 54, Zámostí-Blata 46,15 53,85 Rokytňany 45,33 54, Petrovičky 45,95 54,05 Úbislavice 45,09 54, Hajnice 45,10 54,90 Královec 44,89 55, Malá Úpa 44,87 55,13 Bílé Poličany 44,74 55, Podůlší 44,44 55,56 Zdechovice 44,37 55, Říčky v Orl. horách 43,82 56,18 Ostružno 44,16 55, Zdobnice 42,93 57,07 Vysoký Újezd 43,08 56,92 Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 V porovnání jednotlivých okresů jsou rozdíly v počtu mužů a žen v průměru nevýrazné. Nejnižší podíl mužů je podle SLDB 2001 v okrese Hradec Králové (48,39%) a nejvyšší v okrese Rychnov nad Kněžnou (49,01%). Podle obcí s rozšířenou působností je nejméně mužů zastoupeno v obvodech Hradec Králové a Náchod, nejvíce pak v obvodech Nová Paka, Nový Bydžov, Vrchlabí a Rychnov nad Kněžnou. Teprve v podrobnosti obcí s rozšířenou působností lze pozorovat výraznější regionální rozdíly v tomto ukazateli. Optimálnímu poměru 1:1 se nejvíce blíží obvody Teplice nad Metují (49,84% mužů), Hostinné (49,74%) a Vamberk (49,59%). Nejméně jsou muži zastoupeni v obvodech Česká Skalice (47,72%) a Náchod (47,93%) Struktura obyvatelstva podle věku Věková struktura obyvatelstva se v populaci vytváří dlouhodobým vývojem především porodnosti a úmrtnosti a vlivem migračních pohybů. V České republice v posledních letech postupně klesá porodnost a úmrtnost a prodlužuje se střední délka života, což jsou hlavní faktory postupného stárnutí populace a zhoršování věkové struktury. Věková struktura obyvatelstva se sleduje podle tzv. věkových kategorií. Základními kategoriemi jsou: 0-14 let (předproduktivní), let (produktivní) a 60 a více let (poproduktivní) složka obyvatelstva. V roce 2001 tvořila nejmladší věková kategorie u mužů 17,3% a u žen 15,4% obyvatelstva. Poproduktivní složka byla u mužů zastoupena 16% a u žen 22% podílem. V roce 1970 tvořila složka nejmladší věkové kategorie 0-14 let 20,5% populace Královéhradeckého kraje. V roce 1980 dosáhla z důvodu propopulačních opatření ze 70.let svého maxima 23,2%, ale od roku 1980 z důvodů snižování porodnosti klesá. V roce 1991 byl podíl předproduktivní skupiny ještě 20,8%, ovšem v roce 2001 to už bylo pouhých 16,3% populace.výrazný úbytek podílu dětí do 14 let dokončeného věku je dán výrazným poklesem porodnosti, nejen v kraji, ale tento trend se promítá na věkové struktuře populace celé České republice. Do věku ekonomické aktivity, tj. produktivního věku, se naopak přesunuly silné ročníky 70. let, které tak výrazně ovlivnily vzrůst této supiny obyvatelstva na 64,6%. Centrum evropského projektování 22

23 Podíl osob v poproduktivním věku (60 a více let) byl v roce 1970 zjištěn ve výši 20,6%, index stáří (poměr obyvatelstva 60+/0-14 let) byl v Královéhradeckém kraji ještě relativně příznivý, činil 100,8%. Při sčítání v roce 1980, kdy za deset let přibylo téměř 20 tisíc dětí a ubylo 9 tisíc osob starších 60 let, se index stáří snížil na nejoptimálnější hodnotu během třiceti let, na 78,8%. V roce 1991 se již projevil úbytek dětí a stagnoval počet osob v poproduktivním věku, takže se index stáří opět zvýšil o více než 10 bodů. Tab. č Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin v Královéhradeckém kraji v letech věková skupina muži ženy rok ,9 60,4 17,7 19,2 57,5 23, ,8 60,0 15,2 21,8 57,0 21, ,0 62,7 15,4 19,6 58,8 21, ,3 66,8 16,0 15,4 62,6 22,0 Zdroj dat: SLDB Podíl nejstarší generace od 90.let postupně vzrůstá. Do této věkové kategorie se postupně přesunuli občané slabých ročníků narozených ve třicátých letech minulého století, což prozatím kontrastuje s rychle se zmenšujícím podílem dětské složky obyvatelstva. V roce 2001 činil podíl osob ve věku ,1% populace. Index stáří v tomto roce dosáhl svého maxima 117,1%. Dětí do 14 let bylo v roce 2001 sečteno o 25 tisíc méně než v roce Klesající porodnost se zatím promítla do úbytku nejmenších dětí, kterých bylo do věku 4 let zjištěno o 4,5% z úhrnu obyvatelstva, což je o 1,7 procentního bodu méně než v roce Počet osob v produktivním věku se v roce 2001 oproti roku 1991 snížil o 20,6 tisíc osob. Podíl poproduktivní složky vzrostl za deset let o 0,5% a v roce 2001 činil 19,1% populace. Graf č Vývoj podílu věkových kategorií mužů a žen v Královéhradeckém kraji v letech ,0 60,0 50,0 40,0 30,0 Muži 0-14 Muži Muži 60 + Ženy 0-14 Ženy Ženy ,0 10, Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 Centrum evropského projektování 23

24 Obr. č. 3-6 Index mládí obyvatel Královéhradeckého kraje v roce 2001 V regionálním členění žije nejmladší obyvatelstvo (podle přepočteného indexu mládí 0-14/60+ z výsledků SLDB 2001) v obvodech ORP Broumov (1,09) a Rychnov nad Kněžnou (1,03). Všechny ostatní obvody mají hodnotu indexu mládí menší než 1. V porovnání obcí s POÚ dosahuje obvod Rokytnice v Orlických horách maximální hodnoty 1,39, obvod Broumov 1,19, Rychnov nad Kněžnou 1,06 a Trutnov 1,03. Zdroj dat: SLDB 2001 Minimální hodnoty indexu mládí, tedy nejhorší poměr mezi populací 0-14 a 60+, vykazují v přepočtu obvody Sobotka (0,62), Hradec Králové (0,74), Lázně Bělohrad (0,75), Hronov (0,76), Kostelec nad Orlicí (0,77), Červený Kostelec, Česká Skalice a Chlumec nad Cidlinou (0,79) a Opočno 0,80. Z Královéhradeckých okresů jsou vlivem nepříznivé věkové struktury nejstarší okresy Hradec Králové (0,77) a Jičín (0,82). Ostatní okresy jsou v rozmezí hodnot 0,9 0,92 (Rychnov nad Kněžnou). Z korelací hodnot věkových kategorií a národnosti je patrné, že největší zastoupení nejmladší věkové kategorie je v mnoha případech právě v oblastech, kde je nejmenší národnostní jednota. Obecně platí, a to i v Královéhradeckém kraji, že nejméně příznivou věkovou strukturu obyvatelstva mají převážně nejmenší obce a na druhé straně velká města. Následující tabulka dokumentuje rozložení věkových kategorií v obcích Královéhradeckého kraje, které mají více než 5 tisíc obyvatel. Centrum evropského projektování 24