ŽID I OV O SKÉ M Ě ST S O T

Transkript

1 ŽIDOVSK IDOVSKÉ MĚSTO

2 Dne 8.listopadu se konal exkurzní den do židovského muzea. Měli M jsme se blíže e seznámit s židovskými tradicemi a jejich minulostí.. Myslím, že e mohu mluvit za všechny, v řeknu-li že e se nášn cíl l splnil a dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí. v

3 Pinkasova synagoga Byla vystavěna v Praze nejspíš íše e roku 1535, Aronem Mešullamem Horowitzem a později v 16. století pojmenována na Pinkasova po vnuku Aarona Meshullama Horowitze. Nejprve sloužila jako soukromá modlitebna, později zde byla židovská rituáln lní lázeň mikve, a veřejn ejná synagoga. V dnešní době je spravována Židovským muzeem. Stěny synagogy jsou uvnitř pokryty jmény československých židů,, kteří zemřeli eli během b druhé světov tové války. Dále D tu jsou dětskd tské obrázky z Terezína. Tato synagoga je tedy věnovv nována na Holocaustu. V letech zde akademičtí malíři i Jiří Jahn a Václav V Boštík vyhotovili nápisy n jmen českých židů,, kteří zahynuli v koncentračních ch táborech. t V roce byl památn tník k uzavřen v důsledku průsaku spodní vody. AžA v roce 1990 byla dokončena rekonstrukce a mezi léty l byly nápisy n na stěnách obnoveny.

4 Holocaust Holocaust je označen ení pro systematické a státem tem pozorované pronásledov sledování a pozdější vyvražď žďování Židů,, které bylo prováděno nacistickým Německem, N vedeným Adolfem Hitlerem, a jeho spojenci v období druhé světov tové války. Mnoho států si oběti nacistického Holocaustu připomp ipomíná dne 27. ledna. Jejich počet se blíží kčíslu 30 milionů obětí.. Jsou do toho započítáni nejen Židé,, ale i jiné etnické skupiny - homosexuálov lové,, lidé s nějakou vážnějšív pohybovou nebo psychickou poruchou a političtí odpůrci.

5 Špan panělsk lská synagoga Na místm stě nejstarší pražsk ské židovské modlitebny zvané "Stará škola" byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském m slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase.. Synagoga mám centráln lníčtvercový půdorys s kopulí nad ústředním m prostorem. Ze třít stran jsou vestavěny galerie na kovových konstrukcích ch otevřen ené do hlavní lodi. Štuková arabeska i stylizované orientáln lní motivy se opakují na stěnách i v řezbářské výzdobě dveří, zábradlí i galerie. Barevné vitráže e i vnitřní výzdoba podle návrhn vrhů architektů A Bauma a B.Münzbergera byly dokončeny v roce V letech ještě ve Staré škole působil p jako varhaník k František Škroup,, skladatel české národní hymny.

6 Maiselova synagoga Maiselova synagoga byla vybudována v letech primasem Židovského města m Mordechajem Maiselem.. Podle pražsk ského židovského kronikáře Davida Ganse to byla stavba neobyčejn ejně krásn sná.. Staviteli jeho synagogy byli Josef Wahl a Juda Goldmied de Herz. Za první republiky se stala budova centrem reformovaných Židů a za protektorátu tu sloužila nacistům m jako skladiště pro zkonfiskovaný majetek židovských rodin.

7 Na vchodu do synagogy je vyobrazen tzv. strom života s dvanácti kořeny, které symbolizují 12 zakládaj dajících ch rodů židovské kultury a pod nimiž je nápis: n pis: POŽEHNEJ BUDIŽ, KDO SEM PŘICHP ICHÁZÍ VE JMÉNU PÁNĚ. P Nejdůle ležitější místo v synagoze je svatostánek, uchovávaj vající svitky Tóry T a situován n vždy v k Jeruzalému. Dále D obsahuje věčné světlo symbolizující menoru jeruzalémsk mského chrámu. Svatyně,, obklopena ze třít stran domy, zaujímá obdélnou parcelu s hlavním m průč ůčelím m do Maiselovy ulice. Hlavní loď si i spolu s loďmi bočními zachovala z části pozdně renesanční klenby.většina architektonických prvků pochází až z novogotických zásahz sahů z konce 19. století.

8 Expozice v Maiselově synagoze Prvníčást expozice nabízí průř ůřez dějinami d Židů včeských zemích od 10. století do konce 18. století.. Nachází se zde například vitrína s kolekcí synagogáln lního stříbra a historické údaje o vzniku židovského osídlen dlení včechách a na Moravě ve středov edověkém státě.. Dozvíme se zde hlavně o hebrejských literárn rních památk tkách a raně novověkém vyobrazení Židů zčeských zemí.. Jsou zde taktéž vystaveny české denáry z 10. a 11. století a stránky právn vního postavení obyvatelstva, včele v s pergamenovým kodexem z 15. století s opisy výsad, které Židům m udělil Přemysl P Otakar II. a Karel IV. Nechybí zde ani dlužní úpis z roku Expozice nám n m dávád možnost nahlédnout také do kopií dokumentů,, které objasňuj ují různé formy diskriminace Židů.. Vitríny na pilířích jsou vyhrazeny životu a dílu d učenců 12. aža 18. století,, jejichž působení je spjato s českými zeměmi. mi. V Maiselově synagoze se nacházej zejí i dva nejcennější exponáty - opona rodiny Perlstickerů a opona Mordechaje Maisela.. Neméně cenným je i Pentateuch z roku 1530, který je tu také vystavěn.

9 Samostatnému mu osídlen dleníčech ech a Moravy Židy se věnuje v jižní postranní loď. Zvláš áštní vitrína se zabývá židovskou samosprávou a jejími písemnostmi. p V severní postranní lodi si můžm ůžeme prohlédnout uměleck lecké předměty spojené s významnými židovskými osobnostmi. Vystavěny jsou i rytiny, které zobrazují průvody Židů z Prahy z let 1716 a Závěrečnáčást expozice se věnuje v období za Marie Terezie, kde se začalo alo postavení Židů zlepšovat po odvolání vypovídac dacího dekretu. V expozici je zdůrazn razněno no období renesance, spjaté jak se stavbou synagogy, tak i s postavou jejího zakladatele Maisela.

10 Starý židovský hřbitovh Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnější ším m zachovalým památk tkám m pražsk ského Židovského města. Nejstarší náhrobek, nálen ležící učenci a básnb sníkovi Avigdoru Karovi, pochází z roku Na hřbitovh bitově se pohřbívalo do roku Dnes se tam nachází téměř náhrobnn hrobních kamenů,, avšak ak počet pochovaných byl jistě vyšší šší.. Hřbitov H byl v minulosti několikrát t rozšiřov ován. Přesto P jeho plocha nestačila a na místo m se navážely další vrstvy zeminy.

11 Nejvýznamnější osobou pohřbenou na Starém židovském m hřbitovh bitově je bezesporu velký náboženský učenec u a pedagog rabi Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný rabi Löw L w (zemřel el roku 1609), s jehož postavou je spojena i pověst o vytvořen ení umělé bytosti golema.

12 Židovská tradice se liší v uctívání mrtvých tím, t že e na hroby místo m květin pokládaj dají kamínky. Tato tradice vznikla užu v době,, když byli Židé vyhnáni ni z Egypta.

13 Klausová synagoga Klausová synagoga je součást stí Židovského muzea. Její název je odvozen od německn meckého slova Klaus ve významu malá budova,, které vzniklo z latinského claustrum.. Nachází se u vstupu na Starý židovský hřbitov h v Praze Josefově.. PůvodnP vodně zde byly tři t i menší stavby, jejichž výstavbu financoval starosta židovského ghetta Mordejai Maisel roku Jedna sloužila jako vlastní synagoga, ve druhé byla škola Talmudu, vedená Rabbi LöwemL a ve třett etí byla židovská rituáln lní lázeň mikve. V synagoze je v současnosti umíst stěna stálá expozice Židovského muzea Židovské zvyky a

14 Židovsk idovské svátky

15 ŠABAT Tento svátek, je zmíněný ný jako jedno z přikp ikázání v židovském Desateru. Slaví se každou sobotu (plus předvep edvečer er - v pátek). p V tento den se nesmí pracovat, cestovat, vařit, ani nevysílá televize. V pohotovosti jsou jen životně důležité služby, tj. pohotovost, armáda, da, Je to svátek, při p i němžn se sejde celá rodina pohromadě. Začíná v pátek p se západem z slunce, po němžn se v domácnostech koná slavnostní večeře. e. Od této t to doby jsou zakázány určit ité druhy práce a věřv ěřící se mám věnovat odpočinku a studiu svatých textů.. V sobotu ráno r se v synagoze koná ranní bohoslužba ba s kázáním k m a dodatečnou modlitbou (musaf). Poté následuje sváte teční oběd d a po něm n odpočinek a studium. Šabat končí po západu z slunce v synagoze bohoslužbou bou a večeří.

16 Pamatuj na den odpočinku, že e ti mám být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu v svou práci. Ale sedmý den je den odpočinut inutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj j syn a tvá dcera ani tvůj j otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče e ani tvůj j host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil u Hospodin nebe i zemi a všechno, v co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý. Bible, Exodus 20:8-11

17 ROŠ HAŠANA ANA- ŽIDOVSKÝ NOVÝ ROK Slaví se 29. dne měsíce m Elulu (srpen aža září). Tyto dny jsou určeny k náboženským obřad adům, rozjímáním m nad svými skutky a následné prošen ení za odpuštění. Tradicí je troubit na Šofar (naříznutý beraní roh), jíst j Chalu, kulaté pečivo, vyjadřuj ující rok jako koloběh h a jablka v medu, symbolizující dobrý (sladký) rok. To se pak odráží v novoročních přáních, kde si Židé přejí lešana tona tikatu neboli kéž jsi zapsán n pro dobrý rok. Šofar aškenázských židů Jemenský šofar vyrobený z rohu kudu

18 PESACH- SVÁTEK NEKVAŠEN ENÉHO CHLEBA Pesach často nazývaný Svátek nekvašených ených chlebů je jedním m z nejdůle ležitějších židovských svátk tků a zárovez roveň jedním m z nejstarší ších vůbec, jelikož příkaz k jeho dodržov ování byl dán d n jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji.. Společně se svátky Šavu'ot a Sukot se řadí mezi tři t poutní svátky tky, které se každoro doročně slaví a které připomínají vyjití z otroctví a útěk z Egypta.. Je svátkem osvobození židovského národa n z tyranského zajetí a zárovez roveň slavnostní probouzení půdy a země. Připravený stůl pro sederovou večeři.

19 CHANUKA- SVÁTEK SVĚTEL Příběh h Chanuky je zaznamenán n v První a Druhé knize Makabejské.. Tyto knihy nejsou součást stí Tanachu,, ale jsou to deuterokanonické knihy (nejsou součást stí původního kánonu). k Zázrak Z posvěcen ceného oleje, který zázraz zračně hořel po osm dní je poprvé popsán n v Talmudu. Chanuka vzpomíná na porážku syrských sil, které se pokoušely zamezit Izraelcům praktikovat Judaismus. Juda Makabejský a jeho bratři i zničili ili ohromné vojsko a znovu vysvětili Chrám m v Jeruzalémě.. Osmidenní svátek je symbolizován n zapalováním m světel - jedno pro první noc, druhé pro druhou, atd. - používáním m speciáln lního svícnu, který se jmenuje chanukíja nebo menora.

20 Komercionalizací Vánoc ve 20.století došlo k tomu, že e tento svátek získal pozici největší šího svátku v západním m světě.. Ve skutečnosti tomu tak není.. Po založen ení státu tu Izrael Chanuka nyní symbolizuje jak izraelský boj o přežitp ití,, tak prosincový rodinný svátek při p i kterém m dochází k obdarovávání se dárky. d MůžM ůže e tedy fungovat jako jakási alternativa křesťanských Vánoc. V Přesto P existuje dlouhá tradice Chanuky, jako radostného svátku pro děti. d

21 1.Maiselova synagoga 2.Špan panělská synagoga 3.Pinkasova synagoga 4.Starý židovský hřbitovh 5.Klausová synagoga 6.Obřadn adní síň

22 Tereza Souškov ková 2.C Na projektu se podíleli: Tereza Antošov ová 1.D Markéta Bernátov tová 1.D Šárka Blahoňovsk ovská 1.D Lukáš Holub 1.D Katka Holubová 1.D Radek Kosejk 1.D Barbora Krausová 1.D Matěj j Rom 1.D Radek Smetana 1.D