rozpuštěného kyslíku v rybnících.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "rozpuštěného kyslíku v rybnících."

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Provozní ověření různých typů aerátorů ke zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku v rybnících. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Rybářství Hodonín s.r.o. Adresa: Písečná 741, Hodonín IČO: Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.4.00/ Název pilotního projektu: Provozní ověření různých typů aerátorů ke zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku v rybnících. Jméno a příjmení osob, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Mgr. Oldřich Pecha jednatel společnosti Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Mendelova univerzita v Brně, Odd. rybářství a hydrobiologie Adresa: Zemědělská 1, Brno IČO: Místo a datum zpracování technické zprávy:brno Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Zpracovatel technické zprávy: Název nebo obchodní jméno: Mendelova univerzita v Brně,Odd. rybářství a hydrobiologie Adresa: Zemědělská 1, Brno IČO: Místo a datum zpracování technické zprávy: Brno Jména a příjmení osob, které zpracovali technickou zprávu: doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D., doc. Dr. Ing. Jan Mareš Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zastupovat zpracovatele technické zprávy: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor

2 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Ing. Mgr. Oldřich Pecha jednatel společnosti 2. Partner projektu (vědecký subjekt) Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně 3. Zpracovatele technické zprávy Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně

3 1. Cíl projektu. 1.1.Co je cílem projektu Cílem řešeného projektu bylo ověřit skutečnou účinnost dotace rozpuštěného kyslíku do vody rybníků v závislosti na typu použitého aerátoru. 1.2.Inovativnost projektu Inovativnost projektu spočívala v provozním ověření a zhodnocení efektu dotace rozpuštěného kyslíku různými typy běžně používaných aerátorů. Použití vhodného aerátoru by mělo zlepšit efektivnost přikrmování ryb, snížit úhyny ryb a celkově zlepšit efektivnost chovu. Spolupráce provozního podniku s vědeckým partnerem přináší reálné objektivní zhodnocení efektu vybraných typů aerátorů a optimalizuje jejich využití na rybnících. V neposlední řadě použití vhodného aerátoru zlepší kyslíkové poměry v kritických fázích chovu ryb na rybnících a tím zvýší welfare chovu ryb, zlepší využití předkládaného krmiva a tím i sníží zátěž na životní prostředí Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Produkce ryb v ČR vychází z tradičního rybničního chovu s dominantním postavením chovu kapra (Cyprinus carpio L.), jehož produkce tvoří víc než 85%. Pokud to podmínky prostředí dovolí, je chov kapra často realizován při vysoké hustotě rybí obsádky. Zvýšená intenzita hospodaření klade vysoké nároky na podmínky prostředí, kdy největší problémy jsou se zajištěním dostatku rozpuštěného kyslíku. Především v letním období, díky výrazným rozdílům v intenzitě fotosyntézy fytoplanktonu během dne a noci, může docházet ke značnému kolísání obsahu rozpuštěného kyslíku. Nízké koncentrace kyslíku negativně ovlivňují rybí obsádku, snižují příjem potravy a v nejhorším případě mohou způsobit i úhyn ryb. Zajištění dostatku kyslíku pro rybí obsádku ve vysoké hustotě je značně problematické a ve většině případů je realizováno právě pomocí různých typů aerátorů. Účinnost aerační techniky se odhaduje na základě výkonu použitého typu aerátoru a údajů dodávaných výrobcem. Tato data o množství kyslíku dodaného aerátorem ale nepočítají s vlivem fotosyntézy, která je na intenzivně obhospodařovaných rybnících zásadním faktorem ovlivňující obsah rozpuštěného kyslíku. Skutečné množství dodávaného kyslíku se tak může od teoretických hodnot často výrazně lišit. V praxi je koncentrace kyslíku kontrolováno jen namátkovým měřením u hladiny, informace o obsahu rozpuštěného kyslíku u dna rybníka, kde kapr přijímá většinu potravy, nejsou většinou vůbec monitorovány. Hlavní inovací projektu je přinést reálná data o účinnosti aerační techniky v rybnících. 2. Úvod Rybníky jsou umělé mělké vodní nádrže, jejichž primárním účelem byl chov ryb. V současnosti je řada rybníků zařazena do režimu hospodaření v souladu s ochranou přírody a krajiny, kdy je vlastní produkce ryb výrazně redukována. Rybníky bez těchto omezení jsou

4 pak často s použitím intenzifikačních opatření (přikrmování, hnojení apod.) obhospodařovány na hranici únosnosti a rybniční ekosystém je pak velmi nestabilní. Z hlediska chovu ryb, je základním parametrem, který je nezbytně nutno v rybnících sledovat a udržovat v optimálním rozpětí, obsah rozpuštěného kyslíku. Hlavním dodavatelem kyslíku do vody rybníků jsou vodní rostliny, především fytoplankton. Současná situace v celé řadě rybničních ekosystémů je charakteristická vysokou biomasou fytoplanktonu. Tato situace nastává často již v předjarním období a kulminuje v nejteplejších měsících roku. Vysoká biologická aktivita biomasy fytoplanktonu je pak často příčinou destabilizace ekosystému, spojená se značným rozkolísáním klíčových parametrů vodního prostředí (rozpuštěný kyslík, ph, toxický amoniak). Běžným jevem je převaha několika málo druhů sinic, které tvoří většinu biomasy fytoplanktonu, čímž se snižuje schopnost fytoplanktonu kompenzovat náhlé změny v prostředí. Výrazně se tak zvyšuje pravděpodobnost vzniku situací, kdy některé parametry překročí kritické hodnoty často s fatálními důsledky pro rybniční ekosystém. Tyto fluktuace jsou přirozenou reakcí na vysokou a nerovnovážnou živinovou zátěž a chování celého ekosystému se stává obtížně předpověditelné (Adámek a kol., 2010). Rozpuštěný kyslík v rybnících během dne a noci výrazně kolísá především v závislosti na intenzitě fotosyntézy. Obdobím s nejnižším obsahem rozpuštěného kyslíku jsou brzké ranní hodiny, než se rozběhne fotosyntéza, která má přibližně hodinové zpoždění za začátkem světla. Nejkritičtějším obdobím v průběhu roku bývá konec srpna a měsíc září, kdy v důsledku intenzivní respirace planktonu a sedimentů při přetrvávajících vyšších teplotách vody a snížení intenzity fotosyntézy kvůli markantnímu zkrácení světelné periody, může v noci dojít k poklesu koncentrace kyslíku až na hodnoty kritické pro přežití rybí obsádky (Pechar a kol., 2002). Z hlediska vertikálního gradientu je přes malou hloubku rybníků patrné při vyšší úrovni trofie výrazné přesycení povrchových vrstev kyslíkem ve světlé části dnů v důsledku intenzivní asimilační činnosti fytoplanktonu. U dna naopak bývá kyslíku nedostatek, protože je zde nedostatek světla a zvýšený obsah organické hmoty v bahně podléhá bakteriálnímu rozkladu, spojenému s kontinuálním odčerpáváním kyslíku (Adámek a kol., 2010). Použití aerační techniky na rybnících se tak stává v mnoha případech jedinou možností jak alespoň částečně kompenzovat kritické stavy nasycení vody kyslíkem a minimalizovat ztráty ryb úhynem. V dřívějších dobách se využití aerační techniky v rybářství omezovalo téměř výhradně na komorové rybníky a při sádkování ryb (Vejvoda, 1975). V současné situaci vysoké intenzity rybí produkce na rybnících, kdy jsou kritické stavy nasycení vody kyslíkem každoročním běžným jevem, se aerační technika stává běžnou součástí technického vybavení rybníka. V rámci řešení pilotního projektu OP Rybářství jsme v průběhu vegetačního období roku 2012 a 2013 monitorovali diurnální změny rozpuštěného kyslíku, ph a teplotu vody v intenzivně obhospodařovaných rybnících při použití různých typů aerační techniky (horizontální lopatkové kesenery, tryskové a gejzírové aerátory, vertikální aerátor). Sledované rybníky byly obhospodařovány s vysokou intenzitou a hlavní chovanou rybou byl kapr obecný.

5 Odhad přínosu zavedení do praxe Výsledkem projektu je znalost skutečné účinnosti různých typů aerátorů v praktických podmínkách přímo na rybnících se známou obsádkou ryb. Získané údaje přispívají k lepší znalosti o funkční využitelnosti jednotlivých typů aeračních zařízení a na základě obsahu rozpuštěného kyslíku tak i k optimalizaci krmení ryb a snížení ztrát úhynem ryb. Tím může dojít k zefektivnění produkce ryb v intenzivně obhospodařovaných rybnících a zvýšení konkurenceschopnosti podniku. V neposlední řadě díky minimalizaci výskytu kyslíkových deficitů přispějí získané výsledky ke zlepšení welfare v chovech ryb. 3. Materiál a metodika Realizace pilotního projektu Provozní ověření různých typů aerátorů ke zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku v rybnících probíhala na rybnících Rybářství Hodonín s.r.o. Jedno měření bylo realizováno i na rybníce pod správou Kolowratského rybářství, které vlastní aerátor RIO Bravo (Aquaculture Equipment Ltd., což je nejvýkonnější mechanické zařízení na provzdušňování (rozmrazování) vody v rybnících, které jsme na rybářských podnicích v ČR nalezli. Ke sledování koncentrace rozpuštěného kyslíku jsme využili dva přístroje HACH Hq 40d (Hach-Lange, Colorado, USA), na kterých jsme manuálně zaznamenávali obsah rozpuštěného kyslíku, ph a teplotu vody. Měřící sondy jednoho přístroje byly umístěny těsně pod hladinu (hloubka cca cm), sondy druhého přístroje byly v hloubce přibližně 150 cm pod vodní hladinou. K identifikaci polohy jsme využívali GPS přijímač s vysokou přesností měření Garmin Montana 600 (Garmin, Kansas City, USA). K pohybu na rybnících jsme využívali duralovou (popř. kovovou) loď s elektromotorem. Sledovány byly i další fyz.-chem. parametry. Vodivost vody byla stanovována pomocí víceúčelového přístroje americké firmy Hanna Instruments - Combo HI 98129, který má automatickou teplotní korekci na 25 ºC. Průhlednost vody byla stanovována pomocí Secchiho desky. Vzorky vody ke stanovení chemických parametrů byly standardně odebírány přímo do plastových 1 l lahví, cca 20 cm pod hladinou. Sledovány byly tyto parametry: CHSK Cr, celkový dusík a fosfor za využití komerčních setů firmy WTW. Amoniakálního dusík, dusitany, dusičnany, fosforečnany, chloridy a kyselinová neutralizační kapacita standardními metodami dle Horáková a kol. (2007). Obsah chlorofylu a dle metodiky ISO V průběhu sledování byly na rybnících odebírány vzorky pro mikroskopické stanovení druhového spektra fytoplanktonu a zooplanktonu. Fytoplankton byl odebírán pomocí planktonní síťky (průměr ok 20 µm), metodika odběru probíhala dle ČSN Determinace fytoplanktonu byla prováděna v nativním stavu po zahuštění na ultrafiltračním zařízení (Marvan, 1957) za využití optického mikroskopu. K stanovení abundance jednotlivých skupin byla využita odhadní stupnice (Hindák, 1978). Kvalitativní vzorky zooplanktonu byly odebírány pomocí planktonní síťky o velikosti ok 40 µm. Kvantitativní

6 vzorky zooplanktonu byly získány přelitím známého objemu vody přes planktonní síťku o velikosti ok 40 µm. Všechny vzorky byly na místě fixovány v 4% roztoku formaldehydu. Vzorky byly determinovány v hydrobiologické laboratoři. Metodika odběru probíhala dle ČSN Monitoring vlivu aerační techniky na změnu obsahu rozpuštěného kyslíku byl sledován v těchto termínech: na rybníce Dvorský (29,89 ha) 48 51'15.507"N, 17 4'19.252"E, typ sledovaného aerátoru FORCE 7 (Aquaculture Equipment Ltd.), teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 27,3 až 31,1 C, bylo slunečno, bez srážek. Obsádka rybníka tvořena tržním kaprem, v roce 2012 byla produkce rybníka 798 kg/ha. 9 až na rybníce Nad sádkama (11,22 ha) 48 51'13.951"N, 17 4'16.636"E, typ sledovaného aerátoru FORCE 7 a hřebenový horizontální kesener (tuzemské výroby), teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 17,4 až 33,9 C, bylo polojasno bez srážek. Obsádka rybníka tvořena násadovým kaprem, v roce 2012 byla produkce rybníka 2134 kg/ha na rybníce Špinka (35,00 ha) 50 27'7.557"N, 16 6'31.332"E, typ sledovaného aerátoru RIO Bravo, teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 14,0 až 30,6 C, bylo slunečno, bez srážek. Obsádka rybníka (nasazen na druhé horko) tvořena tržním kaprem, v roce 2013 je odhadovaná produkce rybníka 330 kg/ha. 6 až na rybníce Nad sádkama (11,22 ha) 48 51'13.951"N, 17 4'16.636"E, typ sledovaného aerátoru vertikální aerátor a hřebenový horizontální kesener, a na rybníce Dvorský (29,89 ha) 48 51'15.507"N, 17 4'19.252"E, typ sledovaného aerátoru lopatkový kesener a aerátor COMBITO, teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 21,0 až 39,6 C, bylo slunečno, bez srážek. Obsádka rybníka Nad sádkama tvořena plůdkem kapra v roce 2014 je odhadovaná produkce rybníka 30 kg/ha. Obsádka rybníka Dvorský byla tvořena tržním kaprem, v roce 2013 byla produkce rybníka 962 kg/ha na rybníce Nálezný (3,39 ha) 48 54'41.041"N, 17 4'52.872"E, typ sledovaného aerátoru hřebenový horizontální kesener (malý), teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 17,6 až 25,0 C, bylo slunečno, bez srážek. V období sledování úhyn části obsádky. Obsádka rybníka tvořena násadovým kaprem, v roce 2013 je odhadovaná produkce rybníka 1000 kg/ha na rybníce U Petra II (0,50 ha) 48 54'15.001"N, 17 3'10.425"E, typ sledovaného aerátoru gejzírový aerátor SPLASH, teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 12,5 až 14,2 C, bylo polojasno bez srážek. Obsádka rybníka tvořena násadovým kaprem, v roce 2013 byla produkce rybníka 1983 kg/ha.

7 Získané výsledky měření jednotlivých fyzikálně-chemických parametrů byly spárovány se souřadnicemi navigačního systému GPS. Spojité mapy procentuálního podílu rozpuštěného kyslíku byly vytvořeny na základě prostorové interpolace bodových záznamů z GPS v software ESRI ArcGIS 10.1 pomocí metody Kriging a IDW. Volba interpolační metody byla provedena dle odchylky predikce. Výsledné mapy jsou zobrazeny v souřadnicovém systému S-JTSK. Charakteristika používané aerační techniky Hřebenový horizontální aerátor (kesener) (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení s aeračním válcem o různé šířce (0,4-1,5 m) opatřený většinou šesti hřebeny s různým počtem a roztečí zubů. Výkon těchto aerátorů se liší v závislosti na šířce rotoru a velikosti otáček. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku v rozmezí 1,1 až 3,0 kg O 2 /kwh (Chesness a Stephens 1971; Vejvoda 1975; Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Nad sádkama ( a ) s aeračním válcem o šířce 1,2 m a na rybníce Nálezný ( ) s aeračním válcem o šířce 0,6 m. Tryskový aerátor FORCE 7 (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení vytvářející horizontální proudění vody, do kterého se přisává okolní vzduch. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku aerátory tohoto typu v rozmezí 0,9 až 1,9 kg O 2 /kwh (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Podle údajů dodavatele (Aquaculture Equipment Ltd., je schopen dotovat vodní prostředí vzduchem v množství až 85 m 3 /h. Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Dvorský ( ) a na rybníce Nad sádkama ( ). Gejzírový aerátor SPLASH (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení s pracovní čtyřlistou vrtulí pod hladinou vytvářející gejzír, který provádí účinnou lokální aeraci vody. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku aerátory tohoto typu v rozmezí 0,7 až 1,8 kg O 2 /kwh (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce U Petra II ( ). Vertikální aerátor (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení se segmentovaným rotorem na duté hřídeli umístěné na třech nebo čtyřech plovácích. Množství dodaného kyslíku je závislé na hloubce aerace a typu rotoru. Podle Vejvody (1975) je množství dodaného kyslíku aerátory tohoto typu v rozmezí 0,4 až 0,8 kg O 2 /kwh. Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Nad sádkama ( ) Rozmrazovač a destratifikátor RIO Bravo (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení vytvářející pozvolné proudění vody pomocí pomalutočné široké vrtule poháněné přes planetovou převodovku. Této typ aerátoru dokáže ještě ve vzdálenosti 75 m zajistit proud o rychlosti 4 cm/s. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku

8 aerátory tohoto typu v rozmezí 1,3 až 1,9 kg O 2 /kwh (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Špinka ( ). Lopatkový aerátor (kesener) (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení s aeračním válcem (válci) opatřeným lopatkami o různém počtu a velikosti v závislosti na typu přístroje. Výkon těchto aerátorů se liší v závislosti na počtu rotorů s lopatkami a velikosti otáček, a je v srovnatelný s hřebenovými horizontálními kesenery. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku v rozmezí 1,1 až 3,0 kg O 2 /kwh (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Dvorský ( ). Aerátor COMBITO (Obr. č. 1) Jedná se o kombinaci dvou typů aeračních zařízení, tryskového aerátoru FORCE 7, který je doplněn o injektor s přisáváním vzduchu, kdy množství dodaného kyslíku do vody závisí především na velikosti bublin. Výkon tohoto aerátoru pak lze odhadovat na základě účinnosti obou typů aerátorů, z kterých je složen. Podle různých autorů je pak množství dodaného kyslíku v rozmezí 0,9 až 1,9 kg O 2 /kwh pro aerátor typu FORCE a 0,6 až 2,0 kg O 2 /kwh pro aerátor s injektorem (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Dvorský ( ). Seznam použité literatury ADÁMEK, Z., HELEŠIC, J., MARŠÁLEK, B., RULÍK, M. (2010): Aplikovaná hydrobiologie. JU v Českých Budějovicích, FROV, 350 s. Boyd, C.E. (1998): Pond water aeration system. Aquacultural Engineering 18: 9-40 CHESNESS J.L., STEPHENS, J.L. (1971): A model study of gravity flow aerators for catfish raceway systems. Transactions American Society of Agricultural Engineers 14: COLT, J., ORWICZ, C. (1991): Aeration in intensive culture. Aquaculture and Water Quality. BRUNE, D.E., THOMASSO, J.R. (eds.) Baton Rouge, LA: The World Aquaculture Society. ČSN Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu (2005) ČSN EN ( ) Jakost vod Návod pro odběr vzorků zooplanktonu ze stojatých vod (2006) HINDÁK, F. (1978): Sladkovodné riasy. - SPN Bratislava, 728 p. HORÁKOVÁ, M. (2007): Analytika vody. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 335 s. ISBN ISO 10260: Měření biochemických ukazatelů Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a. 1995, Praha, 12 s. MARVAN, P. (1957): K metodice kvantitativního stanovení nanoplanktonu pomocí membránových filtrů.- Preslia 29: PECHAR, L., PŘIKRYL, I., FAINA, R. (2002): Hydrobiological evaluation of Třeboň fishponds in the end of the nineteenth century. In: Květ, J., Jeník, J., Soukupová, L. (eds.): Freshwater wetlands and their sustainable future, Paris: VEJVODA, M. (1975): Potřeba kyslíku a provzdušňování vody při komorování a sádkování ryb. Metodiky pro zavádění výsledků výzkumu do praxe. Ústav vědeckotechnických informací ČSAZ, Praha 28 s. ( )

9 Obr. č. 1 Fotografické zobrazení sledovaných typů aerační techniky

10 4. Výsledky V rámci komplexního sledování vybraných rybníků ke zjištění změn v nasycení vody kyslíkem vlivem různých typů aerátorů byly sledovány i další fyzikálně-chemické parametry, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 v příloze. Kombinace vysoké teploty vzduchu v průběhu sledování spolu s malou hloubkou rybníků zapříčinily i vysoké teploty vody, které v některých případech přesahovaly i 30 C. Při těchto teplotách je rozpustnost kyslíku velmi nízká a riziko vzniku deficitu vysoké. Hodnoty dalších parametrů jsou typické pro mělké intenzivně obhospodařované rybníky. Vysoká hodnota chlorofylu a společně s nízkou průhledností je typickým ukazatelem vysoké biomasy sinic a řas, absence velikostně větších druhů zooplanktonu a vysoké obsádky kaprovitých ryb. Rozvoj fytoplanktonu je podporován i vyšším obsahem fosforu a organických látek. Hodnota ph, která byla rovněž v několika případech znázorněna pomocí spojitých map, byla ovlivněna především intenzitou fotosyntézy a v průběhu dne a noci kolísala obdobně jako rozpuštěný kyslík. Fytoplankton sledovaných rybníků byl tvořen převážně vláknitými druhy sinic a běžnými druhy zelených chlorokokálních řas (Graf č. 1, Tab. č. 2). Biomasa sinic a řas byla u všech rybníků vysoká, což potvrzují i vysoké hodnoty chlorofylu a. Nižší biomasa fytoplanktonu byla zaznamenána pouze na rybníce Nad sádkama v roce 2013, kdy byl rybník nasazen plůdkem kapra a docházelo k rozvoji makroskopických porostů řas rodu Hydrodictyon. Za zmínku stojí i poměrně vysoký podíl expanzivní sinice Cylindrospermopsis raciborskii ve fytoplanktonu rybníka Dvorský v roce 2013, která se může za nepříznivých klimatických podmínek výrazně podílet na vzniku kyslíkových deficitů. Zooplankton sledovaných rybníků byl tvořen převážně drobnými druhy buchanek (Thermocyclops, Eucyclops, Mesocyclops) jejich naupliovými stadii a vířníky (Brachionus, Keratella, Polyarthra, Asplanchna, Bdeloidae) (Graf č. 2). Vyšší podíl perlooček (Daphnia, Bosmina, Leptodora, Chidorus) byl zaznamenán pouze na rybníce Špinka. Velikostní složení odpovídalo hypertrofním intenzivně obhospodařovaným rybníkům s převahou drobných druhů do velikosti 0,5 mm (Graf č. 3). Vyšší počet velikostně větších zástupců zooplanktonu byl zaznamenán opět pouze na rybníce Špinka. V minulosti běžné horizontální hřebenové kesenery různé konstrukce jsou v posledních letech nahrazovány různými typy tryskových nebo turbinových aerátorů. Účinnost těchto zařízení je odhadována (vypočítána) na základě údajů dodávaných výrobcem. Skutečné množství dodávaného kyslíku do vody intenzivně obhospodařovaného rybníka je v praxi kontrolováno jen namátkovým měřením kyslíku u hladiny, informace o obsahu rozpuštěného kyslíku u dna rybníka, kde kapr přijímá většinu potravy, nejsou většinou monitorovány vůbec. Naše měření ukazují, že i při dostatku kyslíku v povrchové vrstvě vody může být spodní vrstva vody u dna naprosto bez kyslíku. Tyto informace jsou z hlediska chovu a optimalizace krmení ryb v rybnících zásadní a mohou výraznou měrou přispět k lepšímu využití krmiva, zvýšení krmného koeficientu a snížení ztrát způsobených úhynem ryb pro nedostatek rozpuštěného kyslíku.

11 V prvním roce měření (2012) jsme se zaměřili především na dopracování metodiky reálného sledování změn nasycení rozpuštěného kyslíku v provozních podmínkách a možnost grafické interpretace získaných dat. Na mapě č. 1 jsou znázorněny výřezy ortomap sledovaných rybníků s vyznačení umístění aerátorů včetně fotografického znázornění použitého typu aerátoru. V roce 2012 jsme se pokusili dvakrát zmapovat obsah rozpuštěného kyslíku a hodnotu ph i v celém objemu sledovaného rybníka. Pro značnou časovou náročnost tohoto měření spolu s omezeným vlivem sledovaných typů aerační techniky pouze na malou část rybníka jsme již v tomto sledování dále nepokračovali. Na přiložených mapách č. 2 až 6 je zobrazeno nasycení vody kyslíkem a hodnot ph ve dvou intenzivně obhospodařovaných rybnících v průběhu vegetace roku Na rybníce Dvorský (mapa č. 1 a 2) byl v době sledování fyzikálně-chemických parametrů v provozu tryskový aerátor Force 7. Jeho umístění bylo v blízkosti krmného místa na rybníce, kde díky aplikaci krmiv a vyšší hustotě ryb byl zjevně patrný výrazný úbytek rozpuštěného kyslíku oproti ostatním oblastem rybníka. Vliv aerátoru na zvýšení obsahu kyslíku v rybníce byl v tomto případě spíše negativní, díky promíchání horní vrstvy vody s vyšším obsahem kyslíku (nad 100 %) se spodní na kyslík chudší vrstvou. Fytoplankton z horních pater rybníka, kde díky intenzivní fotosyntéze produkoval dostatek kyslíku, se dostal ke dnu rybníka s nedostatkem světla, kde došlo k redukci fotosyntézy. Naopak primární producenti z hlubší části rybníka, kde díky nedostatku světla je jejich fotosyntetická činnost inhibována, jsou schopni produkce kyslíku až po určité adaptaci na změnu světelných podmínek. Provoz aerátoru za podmínek fungující fotosyntézy sinic a řas na rybníce je zjevně kontraproduktivní. Obdobná situace byla i na rybníce Nadsádky (mapa č. 4 až 6), kde byly v průběhu sledování fyzikálně-chemických parametrů v provozu dva různé typy aerátorů. Pozitivní vliv na zvýšení obsahu kyslíku ve vodě rybníka nebyl zaznamenán u žádného z nich a to ani v případě, kdy nasycení vody kyslíkem u hladiny bylo pod hranicí 50 %. Určitý vliv byl zaznamenán pouze u horizontálního keseneru v 10 hod. ráno po rozběhnutí fotosyntézy (mapa č. 4), kdy jsou na mapě obsahu rozpuštěného kyslíku v hloubce 1,5 m před aerátorem patrné oblasti s vyšším obsahem kyslíku. Jde však o pouhé promíchání svrchní, na kyslík bohatší vrstvy vody se spodní, na kyslík chudší vrstvou. Při hodnotách rozpuštěného kyslíku nad 100% nasycení nemůže mechanický aerátor kyslíkový režim aktivně zlepšit. Sledování v roce 2012 ukázalo široké rozpětí hodnot rozpuštěného kyslíku na obou rybnících (např. rybník Nad sádkama 30 až 240 %) a tím problém sledovat drobnější změny v obsahu rozpuštěného kyslíku. V roce 2013 jsme sice zachovali desetistupňovou škálu zobrazených hodnot jednotlivých parametrů, ale u jednotlivých měření byla barevná škála stanovována individuálně, tak aby bylo možno zaznamenat i malé změny v nasycení vody kyslíkem. Použili jsme mnohem širší škálu jednotlivých barev tak, aby byla zachována základní legenda (viz obr. č. 2). V červenci roku 2013 jsme na rybníce Špinka sledovali možné ovlivnění obsahu rozpuštěného kyslíku aerátorem RIO BRAVE (mapy č. 7 a 8). Jak je patrné již z prvních

12 spojitých map, byl v průběhu dne vysoký rozdíl ve stratifikaci obsahu kyslíku od hladiny ke dnu. I v průběhu noci a brzkého rána byl obsah kyslíku vysoký a pouze ojediněle klesal pod 50% nasycení. Vliv aerátoru, který dle výrobce je schopen ještě ve vzdálenosti 75 m způsobit rychlost pohybu vody 4 cm/s, tak především narušuje stratifikaci vody a míchá jednotlivé, kyslíkem různě nasycené vrstvy vody. Hned první měření po zapnutí aerátoru (mapa č. 7, 16 hod.) ukázalo snížení obsahu kyslíku u hladiny i v hloubce 1,5 právě díky promíchání i na kyslík velice chudých vrstev u dna rybníka. Nízkou koncentraci kyslíku u dna potvrzoval i čichem detekovatelný sirovodík, který byl cítit v blízkosti aerátoru. Po většinu měření tak byl vliv aerátoru na kyslíkový režim rybníka negativní. Obr. č. 2 Barevná škála obsahu rozpuštěného kyslíku použitá v roce 2013 V průběhu srpna jsme sledovali vliv dvou nových aerátorů umístěných vedle sebe na rybníce Dvorský (mapa č. 9). Rozdíl v nasycení kyslíkem byl před spuštěním aerátorů vysoký, v hloubce 1,5 m byl obsah kyslíku i pod 10 % nasycení. Po spuštění aerátorů byl v ranních hodinách (4 a 9 hod.) dobře patrný nárůst koncentrace kyslíku především v hloubce 1,5 m. Nasazením dvou aerátorů, kdy navíc u typu COMBITO jde o kombinaci aerátoru Force a Brio (aerátor s injektorem), došlo k vyrovnání obsahu kyslíku v celém vodním sloupci. Jedná se opět ale o míchání vrstev různě okysličené vody, případný přínos aerační techniky ke zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku je zanedbatelný. Na rybníce Nad sádkama jsme sledovali vertikální aerátor, který je v rybářských provozech používán častěji v zimním období jako rozmrazovač (mapa č. 10). Jeho dosah je omezený pouze na několikametrový okruh kolem aerátoru a v průběhu sledování nebyl zaznamenán jeho vliv na kyslíkový režim rybníka. Na stejném rybníce jsme současně sledovali i klasický hřebenový kesener (mapa č. 11). V průběhu dne byla na rybníce vysoká koncentrace kyslíku u hladiny i dna, v nočních hodinách se obsah kyslíku snížil a pohyboval se v celém sledovaném profilu rybníka v rozmezí %. Vliv aerátoru na zvýšení obsahu kyslíku byl zanedbatelný a opět se jednalo o míchání vrstev různě okysličené vody. Mapa č. 12 ukazuje rozdíly v hodnotách ph v průběhu sledování. Rozdíly mezi jednotlivými částmi rybníka nebyly velké, korespondovaly s obsahem kyslíku a tím i intenzitou fotosyntézy sinic a řas.

13 Na malém půlhektarovém rybníčku U Petra II jsme sledovali vliv gejzírového typu aerátoru (mapa č. 8). Aerátor byl v provozu po celou noc a kolem 9 hodiny ranní byl jeho provoz ukončen. Při pohledu do mapy koncentrace rozpuštěného kyslíku (8 hod.) je viditelné zvýšení obsahu kyslíku v blízkém okolí aerátoru, což na další mapě (10 hod.), hodinu po ukončení činnosti aerátoru již není. Rozdíly v obsahu kyslíku v celém sledovaném úseku rybníka jsou však velmi malé v rozsahu jednotek procent a tak vliv aerátoru na zvýšení obsahu kyslíku je opět zanedbatelný. Rovněž hodnota ph kolísala v úzkém intervalu. Během trvání pilotního projektu se nám podařilo zachytit na rybníce Nálezný úhyn části rybí obsádky z důvodu kyslíkového deficitu. Vzhledem k tomu, že na rybníce není nainstalován přívod elektrické energie, byl na rybníce v provozu pouze menší typ horizontálního hřebenového keseneru, jehož pohon zajišťoval dieselagregát. Jak je zřejmé z mapy č. 13, při téměř nulové koncentraci kyslíku byl vliv aerátoru jasně patrný. Pro lepší přehlednost je mapa obsahu kyslíku na rybníce Nálezný zobrazena i v širší barevné škále. Přes jednoznačný pozitivní vliv aerační techniky na obsah kyslíku, bylo zvýšení jen velmi malé (do 10%) a s rostoucí vzdáleností od aerátoru obsah kyslíku opět rychle klesal. Přeživší část rybí obsádky ale zvýšený obsah kyslíku u aerátoru ignorovala a většina ryb nouzově dýchala troubila po celé ploše rybníka. 5. Závěr V realizovaném pilotním projektu byla ověřena vhodnost použití různých typů aerační techniky v rybničním chovu ryb, jako prevence proti vzniku kyslíkového deficitu a pro zlepšení kyslíkových poměrů v průběhu letního období. U jednotlivých typů těchto zařízení byl na vybraných rybnících vyhodnocen efekt ovlivnění sledovaných hydrochemických parametrů, zejména obsahu rozpuštěného kyslíku. Náš prvotní monitoring nasycení vody kyslíkem v rybnících za využití modulu GPS ukázal poměrně dobrou převoditelnost získaných dat do grafických programů. Výstupy v podobě spojitých map pak dobře ukazují reálné hodnoty sledovaného fyzikálně-chemického parametru v rybníce. Výsledky nasycení vody kyslíkem ukazují, že využití aerační techniky v letním období na hypertrofních rybnících k tlumení ranních deficitů kyslíku není prakticky opodstatnitelné. V případě nízké koncentrace kyslíku v celém vodním sloupci (pod 50 %) nedochází k požadovanému efektu zvýšení obsahu kyslíku, naopak při vyšších hodnotách nasycení vody kyslíkem se může použití aerační techniky projevit i snížením jeho obsahu. Fotosyntéza a dýchání primárních producentů tak v hypertrofních rybnících zcela neguje možné zvýšení obsahu kyslíku mechanickými typy aerátorů. Případné využití aerační techniky je možné v mělkých rybnících v nočním období, především k promíchání vodního sloupce, rozrušení stratifikace a tím dosažení vyšší koncentrace kyslíku i ve spodních vrstvách vody rybníka, což může mít pozitivní efekt na

14 intenzitu příjmu krmiva rybí obsádkou. Je však nutné zabránit zvíření sedimentu a kontrolovat obsah kyslíku pravidelným měřením. Na základě výsledků z rybníka Nálezný, je zřejmé, že v případě koncentrací kyslíku blízkých nule zvýší mechanická aerace vody obsah rozpuštěného kyslíku. V těchto případech, kdy dochází k úhynům nasazené obsádky ryb, je nasazení aerační techniky opodstatněné a může, když ne zabránit, tak alespoň omezit ztráty na obsádce ryb. V tomto případě se ryby i přes vyšší obsah kyslíku v důsledku aerace u aerátoru nezdržovaly a dávaly přednost nouzovému dýchání u hladiny v litorální části rybníka. Ze sledovaných typů aerační techniky nejsou pro použití v běžných velikostech rybníků vhodné především aerátory typu SPLASH a vertikální aerátor, které mají jen velmi omezený lokální dosah. Tyto typy jsou vhodné spíše pro využití na sádkách nebo v malých rybníčcích (rozloha do 1 ha). Mezi dalšími typy sledovaných aerátorů již nejsou výrazné rozdíly, naše měření ukazují jejich zanedbatelný vliv na zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku na rybnících v případech fungující fotosyntézy primárních producentů a jejich vliv je patrný především v promíchání vodního sloupce a destratifikaci obsahu rozpuštěného kyslíku.

15 Mapa č. 1 Mapy sledovaných částí rybníků (černý obrys) s vyznačením umístění aerátorů (žlutá tečka a foto) a směru pohybu provzdušňované vody (červené šipky).

16 Mapa č. 2 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Dvorský (černý obrys) s vyznačením umístění aerátoru (černý čtvereček). První měření (v 8 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

17 Mapa č. 3 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku a hodnoty ph rybníka Dvorský. Aerátor (žlutá tečka) a směr pohybu vody (červená šipka) je znázorněn ve výřezu v horním pravém rohu.

18 Mapa č. 4 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček). První měření (ve 14 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátorů.

19 Mapa č. 5 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček).

20 Mapa č. 6 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček).

21 Mapa č. 7 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Špinka s vyznačením umístění aerátoru (černý nebo bílý čtvereček). První měření (ve 14 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

22 Mapa č. 8 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku a hodnot ph sledované části rybníka Špinka a U Petra II s vyznačením umístění aerátoru (černý nebo bílý čtvereček). Měření (v 10 hod. rybník U Petra II) bylo provedeno hodinu po ukončení aerace.

23 Mapa č. 9 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Dvorský (černý obrys) s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček). První měření (v 16 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

24 Mapa č. 10 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátoru (černý čtvereček). První měření (v 17 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

25 Mapa č. 11 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátoru (bílý čtvereček). První měření (v 17 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

26 Mapa č. 12 Spojité mapy hodnot ph sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček). První měření (v 17 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátorů.

27 Mapa č. 13 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku a hodnoty ph rybníka Nálezný s vyznačením umístění aerátorů (bílý čtvereček) v období úhynu ryb.

28 6. Přílohy Tab. č. 1 Základní fyzikálně-chemické parametry sledovaných rybníků (průměrné hodnoty) Ukazatel Dvorský Nad sádkama Špinka Nad sádkama Dvorský Nálezný U Petra II datum rozpuštěný kyslík % 74,6 134,6 144,4 87,2 82,6 1,9 85,6 teplota vody C 22,5 25,5 24,3 29,6 28,3 24,0 14,8 ph 8,27 8,55 8,71 8,41 8,40 8,60 8,54 průhlednost cm vodivost µs/cm N cel. mg/l 4,1 3,6 1,6 3,8 4,3 7,0 1,9 P cel. mg/l 0,54 0,57 0,13 0,96 0,44 1,21 0,28 Chlorofyl a µg/l 270,0 349,3 117,7 35,5 296,0 155,4 116,9 N-NH 4 mg/l 0,01 0,08 0,08 1,49 0,08 0,97 0,07 N-NO 2 mg/l <0.001 <0.001 < ,058 0,001 0,002 0,018 P-PO 4 mg/l 0,081 0,096 0,013 0,715 0,073 0,762 0,052 N-NO 3 mg/l 0,14 0,09 0,22 0,71 0,75 0,80 <0,1 CHSK Cr mg/l KNK mmol/l 3,80 5,60 1,73 5,05 3,45 3,25 4,95 Cl - mg/l 62,1 79,2 22,5 77,9 91,9 127,1 94,7 Graf č. 1 Procentické zastoupení hlavních skupin fytoplanktonu sledovaných rybníků

29 Tab. č. 2 Druhové složení fytoplanktonu sledovaných rybníků TAXON Dvorský Nad sádkama Špinka Nad sádkama Dvorský Nálezný U Petra II Cyanobacteria Anabaenopsis milleri 1 Aphanizomenon flos-aquae 3 Aphanizomenon gracile 1 Aphanizomenon sp. 1 4 Cuspidothrix issatschenkoi 1 2 Cylindrospermopsis raciborskii 3 4 Dolichospermum flos-aquae 2 Microcystis aeruginosa 1 4 Microcystis flos-aquae 3 Microcystis wesenbergii 2 Oscillatoria limosa 1 1 Phormidium sp. 2 1 Planktothrix agardhii Pseudanabaena limnetica 4 2 Woronichinia naegeliana 3 Dinophyta Ceratium furkoides + 2 Ceratium hirundinella 1 Peridinium sp. 1 Cryptophyta Cryptomonas reflexa 2 Chrysophyceae Malomonas sp. 1 Xantophyceae Pseudostaurastrum hastatum 1 Bacillariophyceae Aulacoseira ambigua 1 Aulacoseira granulata Gyrosigma sp. 1 Navicula sp. 2 Nitzschia fruticosa 1 Nitzschia sp. 2 1 Stephanodiscus sp. 1 4 Synedra acus + Euglenophyta Colacium sp Euglena acus + Euglena oxyuris Euglena sp Euglena texta Phacus longicauda Phacus sp. + 1 Phacus tortus + 1 Phacus triqueter + Trachelomonas sp. 1 1 Chlorophyta Actinastrum hantzschii + Ankistrodesmus gracilis 1 Ankyra ancora 2 Botryococcus braunii 2 Closteriopsis longissima 2 Closterium acutum 1 Closterium limneticum 1 Closterium sp. + Chlamydomonas sp Coelastrum astroideum 1 Coelastrum microporum 2 Crucigenia tetrapedia 1 Desmodesmus communis Desmodesmus opoliensis + 3 Dictyosphaerium pulchellum 3 Golenkinia radiata 1 Hydrodyction sp. 4 Kirchneriella concorta 1 Micractinium pusillum Oocystis marssonii 1 1 Pediastrum boryanum Pediastrum duplex Pediastrum simplex Planctonema lauterbornii 2 + Planktosphaeria gelatinosa 1 2 Pteromonas aculeata 2 Scenedesmus acuminatus Scenedesmus disciformis 1 Scenedesmus linearis 1 Scenedesmus sp. 2 Schroederia setigera. 1 Staurastrum manfeldtii 1 Staurastrum sp. 1 Tetrastrum triangulare 1 Uroglena sp. 1 Volvox aureus 4 Volvox globator 1

30 Graf č. 2 Procentické zastoupení hlavních skupin zooplanktonu sledovaných rybníků Graf č. 3 Procentické vyjádření velikostního složení zooplanktonu sledovaných rybníků

31 Obr. 3 Umístění aerátoru COMBITO a lopatkového keseneru na rybníce Dvorský v roce 2013 Obr. 4 GPS Montana 600 a multimetry HACH při měření.

32 Obr. 5 Příprava na měření, rybník Špinka ( ), v pozadí aerátor RIO Brave Obr. 6 Měření na rybníce Špinka ( ), vpravo aerátor RIO Brave

33 Obr. 7 Horizontální kesener pří úhynu ryb na rybníce Nálezný ( ). Obr. 8 Nouzové dýchání ryb na rybníce Nálezný ( ).

fyzikálně-chemických parametrů na sádkách.

fyzikálně-chemických parametrů na sádkách. TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Provozní ověření kontinuálního monitoringu základních fyzikálně-chemických parametrů na sádkách. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno:

Více

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010 Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan

Více

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém

Více

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,

Více

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE 2001. Monitoring of plankton communities and hydrochemical parameters on Lednice ponds during the year 2001.

Více

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Sdružení Flos Aquae Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Ing. Marcela Lagová Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Brno, květen 2013

Více

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu) Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Realizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga

Realizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga Realizace opatřen ení na Brněnsk nské údoln dolní nádr drži Ing. Jan Moronga Kritéria projektu snížení množství sinic v sedimentech o 50% zvýšení koncentrace kyslíku 1,0 m nade dnem na 2 mg/l Kritéria

Více

Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod. Petr Chmelický

Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod. Petr Chmelický Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod Petr Chmelický Úvod 14. 8. 2014 rybník Záhumenní velký (Mladá Boleslav) totální úhyn rybí obsádky 13. 8. a

Více

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE 4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,

Více

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby

Více

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe

Více

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:

Více

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008 Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 28 Autorský kolektiv: Doc. Ing.

Více

KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc.

KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc. Funded by the European Union s Seventh Framework Programme KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc. KVALITA PROSTŘEDÍ

Více

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...

Více

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady

Více

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Část 1 Úvod Pro sledování

Více

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Vyhodnocení PT # V//5 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann..5 upravená prezentace pro zveřejnění na internetu Počet účastníků stanovení

Více

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou

Více

Mendelova univerzita v Brně. monografie. krajina, těžba, půda, voda

Mendelova univerzita v Brně. monografie. krajina, těžba, půda, voda Mendelova univerzita v Brně monografie DEGRADACE A REGENERACE KRAJINY krajina, těžba, půda, voda Martin Brtnický a kol. (eds.) Brno 2011 Sledování čistícího procesu na kořenové čistírně mouckém kraji a

Více

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta rybářství a ochrany vod Laboratoř vodní toxikologie a ichtyopatologie Zátiší 728/II 389 25 Vodňany Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického

Více

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha

Více

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem Petr Pumann Státní zdravotní ústav, NRC pro pitnou vodu 8. celostátní pracovní setkání k problematice pitných a koupacích vod Praha, Státní

Více

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu

Více

Projekt NAZV UDRŽITELNÁ PRODUKCE RYB V RYBNÍCÍCH V PODMÍNKÁCH KLIMATICKÝCH ZMĚN (QK )

Projekt NAZV UDRŽITELNÁ PRODUKCE RYB V RYBNÍCÍCH V PODMÍNKÁCH KLIMATICKÝCH ZMĚN (QK ) Projekt NAZV UDRŽITELNÁ PRODUKCE RYB V RYBNÍCÍCH V PODMÍNKÁCH KLIMATICKÝCH ZMĚN (QK1810161) Skutečnost za uplynulé období (2018) V prvním roce řešení bylo hlavním cílem projektu získat dostatek dat z monitoringu

Více

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto

Více

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny Projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži Stručný výtah ze závěrečné zprávy k tomuto projektu CÍLE PROJEKTU Cílem projektu Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži je snížení eutrofizace

Více

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková,

Více

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice Zpráva o kontrole povrchových vod v revíru Boričky I v souvislosti s aplikací bioenzymatického prostředku PTP, výrobce BAKTOMA spol. s r.o. Velká Bystřice Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012 Autor:

Více

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod.

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zprávu předkládá: Slovenský rybársky zväz MO Holíč Jaroslav Minařík, místopředseda organizace MO SRZ Holíč Michal Náter, hlavní

Více

PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2012 8.11.2012 upraveno pro zveřejnění na

Více

Sinice v koupacích vodách ČR v letech

Sinice v koupacích vodách ČR v letech Sinice v koupacích vodách ČR v letech 26 216 Petr Pumann, Filip Kothan, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 217 1. 2. 2. 217, Praha Problémy spojené s kvalitou přírodní koupacích vod Zdravotně významné

Více

Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech

Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech Ing. Jan Másílko Intenzivní metody chovu ryb a ochrany kvality vod 1. Úvod - kapr obecný (Cyprinus

Více

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Technicko morfologické parametry Rok uvedení do provozu - 1972 Průtok - 0,190

Více

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme. Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme. Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody Funded by the European Union s Seventh Framework Programme Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich

Více

Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005

Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005 Association Flos Aquae Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005 Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Mgr.

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice?

Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice? Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice? Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2019 5.2.2019, Praha Planktonní sinice v ČR V ČR 10 rodů se 42 druhy sinic vodních květů (Komárek, 1996)

Více

ÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ

ÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ ÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ Informace Povodí Labe, státní podnik (Ing. L. Rederer, Ing. T. Zapletal) Vzhledem k pokračujícímu masivnímu úhynu úhoře říčního (Anguilla anguilla) na jižní části vodní

Více

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková Rybník Svet na medirytine Pavliny Schwarzenbergove Vzorkování Vzorkování bylo v r. 2004 zahuštěno na týdenní intervaly. Celkem bylo odebráno 32 vzorků (každý zahrnoval

Více

PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2013 21.11.2013 upraveno pro zveřejnění

Více

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH Rybníky 2017 FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH RYBNÍKŮ JIŽNÍ MORAVY A VYSOČINY PHYSICAL AND CHEMICAL PARAMETERS OF SELECTED PONDS IN SOUTHERN MORAVIA AND VYSOCINA REGION Radovan Kopp 1, Tomáš Brabec

Více

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ V OBDOBÍ ČERVEN ZÁŘÍ 26 Autorský kolektiv: Doc. Ing.

Více

NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY

NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY Ing. Lenka Fremrová Sweco Hydroprojekt a.s. 1 ČSN EN 16698 Návod pro kvantitativní a kvalitativní odběr vzorků fytoplanktonu z vnitrozemských vod Norma popisuje postupy odběru

Více

Profil vod ke koupání - rybník Kachlička Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - rybník Kachlička Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání rybník Kachlička Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 529004 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015 Ing. Jan Potužák, Ph.D., RNDr. Richard Faina, RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. České Budějovice, prosinec 2015 Název a sídlo organizace: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Organizace realizující

Více

ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Jeden z autorů Vás vítá na prezentaci přímo z nádrže... Nová Říše pohled na povodí Základní

Více

Moderní metody intenzivní produkce ryb

Moderní metody intenzivní produkce ryb Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400

Více

Zkoušky: Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování.

Zkoušky: Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování. List 1 z 9 Zkoušky: Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování. 1* Stanovení ph elektrochemicky SOP Z-1a-A (ČSN ISO

Více

KOPP R., ZIKOVÁ A., ADAMOVSKÝ O., BRABEC T., STRAKOVÁ, L., MAREŠ J.

KOPP R., ZIKOVÁ A., ADAMOVSKÝ O., BRABEC T., STRAKOVÁ, L., MAREŠ J. MODULACE SINIC VODNÍHO KVĚTU A OBSAH MICROCYSTINŮ V RYBNÍCÍCH JIŽNÍ MORAVY V ZÁVISLOSTI NA INTENZITĚ HOSPODAŘENÍ. Diversity and microcystins content of cyanobacteria in fish ponds (South Moravia, Czech

Více

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ 2005-2011 Máchovo jezero: - rozloha 284 hektarů, průměrná hloubka

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Produkce plůdku lína s počátečním odchovem v kontrolovaných podmínkách, s podporou přirozené produkce. Příjemce dotace: Název nebo obchodní

Více

Odběr vzorků podzemních vod. ČSN EN ISO (757051) Jakost vod odběr vzorků část 17: Návod pro odběr. vzorků podzemních vod

Odběr vzorků podzemních vod. ČSN EN ISO (757051) Jakost vod odběr vzorků část 17: Návod pro odběr. vzorků podzemních vod PŘÍLOHA Č. 1: SEZNAM NOREM A METOD ODBĚRŮ VZORKŮ A MĚŘENÍ ČSN EN ISO 5667-1 (757051) Jakost vod odběr vzorků část 1: Návod pro návrh programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků ČSN EN ISO 5667-2

Více

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic Profil vod ke koupání Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524006 (IDPFVK) (m) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2006 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství Citace: 16/2006 Sb. Částka: 8/2006 Sb. Na

Více

Povodí Vltavy, státní podnik vodohospodářská laboratoř České Budějovice E. Pittera 1, České Budějovice

Povodí Vltavy, státní podnik vodohospodářská laboratoř České Budějovice E. Pittera 1, České Budějovice Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování. Zkoušky: 1* Stanovení ph elektrochemicky SOP Z-1a-A (ČSN ISO 10523) 2 Stanovení

Více

Profil vod ke koupání - koupaliště Šeberák Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - koupaliště Šeberák Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 529013 profilu vod ke koupání (NZPFVK) koupaliště Šeberák (m) (i) Nadmořská výška 280 m n.m. Plocha nádrže 7,5 ha Základní hydrologická charakteristika

Více

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku

Více

Několik metodických poznámek ke stanovení chlorofylu-a pomocí ČSN ISO 10260

Několik metodických poznámek ke stanovení chlorofylu-a pomocí ČSN ISO 10260 Několik metodických poznámek ke stanovení chlorofylu-a pomocí ČSN ISO 10260 Tereza Pouzarová, Petr Pumann Vodárenská biologie 2011 2.-3.2.2011, Praha Chlorofyl-a ve vodním prostředí přítomen v řasách,

Více

PT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

PT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a PT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Praha 26.11.2008 upraveno pro zveřejnění na internetu (5.12.2008) kód účastníka, pod kterým

Více

Mendelova univerzita v Brně. monografie. krajina, těžba, půda, voda

Mendelova univerzita v Brně. monografie. krajina, těžba, půda, voda Mendelova univerzita v Brně monografie DEGRADACE A REGENERACE KRAJINY krajina, těžba, půda, voda Martin Brtnický a kol. (eds.) Brno 2011 Změny kvality vody Zámeckého rybníka v závislosti na intenzitě rybářského

Více

Povodí Vltavy, státní podnik vodohospodářská laboratoř České Budějovice Pražská tř. 490/90, České Budějovice

Povodí Vltavy, státní podnik vodohospodářská laboratoř České Budějovice Pražská tř. 490/90, České Budějovice Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování.

Více

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 529017 (IDPFVK) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) koupaliště Džbán (i) Nadmořská

Více

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006

Více

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz

Více

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Aerační technologie pro redukci klidových stádií sinic a biodostupnosti živin v sedimentech nádrží Projekt: NAZV QH81012 Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.

Více

Základy produkce kapra a dalších druhů ryb

Základy produkce kapra a dalších druhů ryb Základy produkce kapra a dalších druhů ryb prof. Dr. Ing. Jan Mareš,Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkce kapra Historie chovu kapra v českých

Více

2014 Operační program rybářství opatření 3.4.pilotní projekty Identifikace a eliminace rizik kyslíkových deficit

2014 Operační program rybářství opatření 3.4.pilotní projekty Identifikace a eliminace rizik kyslíkových deficit 2 3 1. Obsah 1. Obsah... 4 2. Cíle projektu... 5 2.1 Definování cíle projektu podle žádosti o dotaci z OP Rybářství... 5 2.2 Inovativnost... 5 2.3 Nutnost inovace... 5 3. Úvod... 6 4. Metodika... 7 4.1

Více

THE FLUCTUATION OF PHYSICOCHEMICAL PARAMETERS IN HYPERTROPHY FISHPONDS DURING THE DAY AND NIGHT

THE FLUCTUATION OF PHYSICOCHEMICAL PARAMETERS IN HYPERTROPHY FISHPONDS DURING THE DAY AND NIGHT THE FLUCTUATION OF PHYSICOCHEMICAL PARAMETERS IN HYPERTROPHY FISHPONDS DURING THE DAY AND NIGHT Hadašová L., Kopp R. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Faculty of Agronomy,

Více

Ověření tepelných úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra

Ověření tepelných úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření tepelných úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4./1.315 1 Příjemce dotace: Název

Více

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Orlík - vltavské rameno (m) (i) Nadmořská výška 354

Více

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady

Více

Základy limnologie pro vzorkaře

Základy limnologie pro vzorkaře Základy limnologie pro vzorkaře Seminář Vzorkování přírodních koupališť (co všechno by vzorkař mohl/měl znát) Státní zdravotní ústav, 10.5.2012 Petr Pumann (s vydatnou pomocí prezentací Jindry Durase)

Více

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN AECOM CZ, s.r.o., Dr. Ing. Monika Stavělová VŠCHT, doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. ÚVOD - projekt sanace ropných lagun pro zahraničního

Více

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou Strana 1 (celkem 6) Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou Objednavatel: SUNCAD s.r.o. Nám. Na Lužinách 3 Praha 13 155 00 Podkladové materiály Pitter, P. : Hydrochemie,

Více

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2013 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Úvod V roce 2013 jsme podobně jako v roce 2012 sledovali čtrnáct

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých

Více

Profil vod ke koupání - koupaliště Šeberák Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - koupaliště Šeberák Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) koupaliště Šeberák (m) (i) Nadmořská výška 280 m n.m. Plocha nádrže 7,5 ha Základní hydrologická charakteristika

Více

STAŇKOVSKÝ RYBNÍK - EUTROFIZACE VELKÉ MEZOTROFNÍ RYBNIČNÍ NÁDRŽE BEZ PŘISPĚNÍ PRODUKČNÍCH RYBÁŘŮ

STAŇKOVSKÝ RYBNÍK - EUTROFIZACE VELKÉ MEZOTROFNÍ RYBNIČNÍ NÁDRŽE BEZ PŘISPĚNÍ PRODUKČNÍCH RYBÁŘŮ STAŇKOVSKÝ RYBNÍK - EUTROFIZACE VELKÉ MEZOTROFNÍ RYBNIČNÍ NÁDRŽE BEZ PŘISPĚNÍ PRODUKČNÍCH RYBÁŘŮ Martin Musil, Libor Pechar, Marek Baxa a kolektiv ENKI o.p.s., Třeboň, a Jihočeská Univerzita v Českých

Více

ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP

ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP I. PŘIKRYL ENKI O.P.S. TŘEBOŇ PROJEKT VITA-MIN 18.06.2019, Most UMÍSTĚNÍ JEZER 2 BARBORA A MALÉ LOMY V SEVEROČESKÉ PÁNVI JSOU DESÍTKY

Více

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann

Více

ESPT Státní zdravotní ústav

ESPT Státní zdravotní ústav ESPT Státní zdravotní ústav ORGANIZÁTOR PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA, REG.Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady Tel. 267 082 220, Fax. 267 082 271, e-mail: voda@szu.cz PROGRAM

Více

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD Petr Pumann, Tereza Pouzarová Státní Vodárenská biologie 2012 Praha, 1.-2.2.2012 Státní Zdroje dat IS PiVo data od roku 2004 Programy zkoušení způsobilosti

Více

Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717

Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Petr Pumann, Lenka Šejnohová Determinační schůzka CCT 15.5.2009, Brno upraveno pro publikaci na internetu Metody pro stanovení fytoplanktonu mikroskopické

Více

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ Mgr. ZLATICA NOVOTNÁ Doc. Ing. BLAHOSLAV MARŠÁLEK, CSc. Ing. MARTIN TRTÍLEK Ing. TOMÁŠ RATAJ CENTRUM PRO CYANOBAKTERIE A JEJICH TOXINY, BÚ AVČR Photon System Instrument,

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016 Monitoring nádrží: V rámci monitoringu jakosti vody sledoval státní podnik Povodí Labe prostřednictvím

Více

Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické)

Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické) Sinice a řasy Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické) žijí převážně ve vodním prostředí, fytoplanktonní,

Více

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6 VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T.G. MASARYKA 160 62 Praha 6, Podbabská 30 Zkušební laboratoř vodohospodářských zařízení zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 přihlášky: 13 Zkoušený výrobek zařízení: domovní

Více

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady Závěrečná

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více