rozpuštěného kyslíku v rybnících.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "rozpuštěného kyslíku v rybnících."

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Provozní ověření různých typů aerátorů ke zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku v rybnících. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Rybářství Hodonín s.r.o. Adresa: Písečná 741, Hodonín IČO: Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.4.00/ Název pilotního projektu: Provozní ověření různých typů aerátorů ke zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku v rybnících. Jméno a příjmení osob, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Mgr. Oldřich Pecha jednatel společnosti Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Mendelova univerzita v Brně, Odd. rybářství a hydrobiologie Adresa: Zemědělská 1, Brno IČO: Místo a datum zpracování technické zprávy:brno Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Zpracovatel technické zprávy: Název nebo obchodní jméno: Mendelova univerzita v Brně,Odd. rybářství a hydrobiologie Adresa: Zemědělská 1, Brno IČO: Místo a datum zpracování technické zprávy: Brno Jména a příjmení osob, které zpracovali technickou zprávu: doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D., doc. Dr. Ing. Jan Mareš Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zastupovat zpracovatele technické zprávy: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor

2 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Ing. Mgr. Oldřich Pecha jednatel společnosti 2. Partner projektu (vědecký subjekt) Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně 3. Zpracovatele technické zprávy Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně

3 1. Cíl projektu. 1.1.Co je cílem projektu Cílem řešeného projektu bylo ověřit skutečnou účinnost dotace rozpuštěného kyslíku do vody rybníků v závislosti na typu použitého aerátoru. 1.2.Inovativnost projektu Inovativnost projektu spočívala v provozním ověření a zhodnocení efektu dotace rozpuštěného kyslíku různými typy běžně používaných aerátorů. Použití vhodného aerátoru by mělo zlepšit efektivnost přikrmování ryb, snížit úhyny ryb a celkově zlepšit efektivnost chovu. Spolupráce provozního podniku s vědeckým partnerem přináší reálné objektivní zhodnocení efektu vybraných typů aerátorů a optimalizuje jejich využití na rybnících. V neposlední řadě použití vhodného aerátoru zlepší kyslíkové poměry v kritických fázích chovu ryb na rybnících a tím zvýší welfare chovu ryb, zlepší využití předkládaného krmiva a tím i sníží zátěž na životní prostředí Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Produkce ryb v ČR vychází z tradičního rybničního chovu s dominantním postavením chovu kapra (Cyprinus carpio L.), jehož produkce tvoří víc než 85%. Pokud to podmínky prostředí dovolí, je chov kapra často realizován při vysoké hustotě rybí obsádky. Zvýšená intenzita hospodaření klade vysoké nároky na podmínky prostředí, kdy největší problémy jsou se zajištěním dostatku rozpuštěného kyslíku. Především v letním období, díky výrazným rozdílům v intenzitě fotosyntézy fytoplanktonu během dne a noci, může docházet ke značnému kolísání obsahu rozpuštěného kyslíku. Nízké koncentrace kyslíku negativně ovlivňují rybí obsádku, snižují příjem potravy a v nejhorším případě mohou způsobit i úhyn ryb. Zajištění dostatku kyslíku pro rybí obsádku ve vysoké hustotě je značně problematické a ve většině případů je realizováno právě pomocí různých typů aerátorů. Účinnost aerační techniky se odhaduje na základě výkonu použitého typu aerátoru a údajů dodávaných výrobcem. Tato data o množství kyslíku dodaného aerátorem ale nepočítají s vlivem fotosyntézy, která je na intenzivně obhospodařovaných rybnících zásadním faktorem ovlivňující obsah rozpuštěného kyslíku. Skutečné množství dodávaného kyslíku se tak může od teoretických hodnot často výrazně lišit. V praxi je koncentrace kyslíku kontrolováno jen namátkovým měřením u hladiny, informace o obsahu rozpuštěného kyslíku u dna rybníka, kde kapr přijímá většinu potravy, nejsou většinou vůbec monitorovány. Hlavní inovací projektu je přinést reálná data o účinnosti aerační techniky v rybnících. 2. Úvod Rybníky jsou umělé mělké vodní nádrže, jejichž primárním účelem byl chov ryb. V současnosti je řada rybníků zařazena do režimu hospodaření v souladu s ochranou přírody a krajiny, kdy je vlastní produkce ryb výrazně redukována. Rybníky bez těchto omezení jsou

4 pak často s použitím intenzifikačních opatření (přikrmování, hnojení apod.) obhospodařovány na hranici únosnosti a rybniční ekosystém je pak velmi nestabilní. Z hlediska chovu ryb, je základním parametrem, který je nezbytně nutno v rybnících sledovat a udržovat v optimálním rozpětí, obsah rozpuštěného kyslíku. Hlavním dodavatelem kyslíku do vody rybníků jsou vodní rostliny, především fytoplankton. Současná situace v celé řadě rybničních ekosystémů je charakteristická vysokou biomasou fytoplanktonu. Tato situace nastává často již v předjarním období a kulminuje v nejteplejších měsících roku. Vysoká biologická aktivita biomasy fytoplanktonu je pak často příčinou destabilizace ekosystému, spojená se značným rozkolísáním klíčových parametrů vodního prostředí (rozpuštěný kyslík, ph, toxický amoniak). Běžným jevem je převaha několika málo druhů sinic, které tvoří většinu biomasy fytoplanktonu, čímž se snižuje schopnost fytoplanktonu kompenzovat náhlé změny v prostředí. Výrazně se tak zvyšuje pravděpodobnost vzniku situací, kdy některé parametry překročí kritické hodnoty často s fatálními důsledky pro rybniční ekosystém. Tyto fluktuace jsou přirozenou reakcí na vysokou a nerovnovážnou živinovou zátěž a chování celého ekosystému se stává obtížně předpověditelné (Adámek a kol., 2010). Rozpuštěný kyslík v rybnících během dne a noci výrazně kolísá především v závislosti na intenzitě fotosyntézy. Obdobím s nejnižším obsahem rozpuštěného kyslíku jsou brzké ranní hodiny, než se rozběhne fotosyntéza, která má přibližně hodinové zpoždění za začátkem světla. Nejkritičtějším obdobím v průběhu roku bývá konec srpna a měsíc září, kdy v důsledku intenzivní respirace planktonu a sedimentů při přetrvávajících vyšších teplotách vody a snížení intenzity fotosyntézy kvůli markantnímu zkrácení světelné periody, může v noci dojít k poklesu koncentrace kyslíku až na hodnoty kritické pro přežití rybí obsádky (Pechar a kol., 2002). Z hlediska vertikálního gradientu je přes malou hloubku rybníků patrné při vyšší úrovni trofie výrazné přesycení povrchových vrstev kyslíkem ve světlé části dnů v důsledku intenzivní asimilační činnosti fytoplanktonu. U dna naopak bývá kyslíku nedostatek, protože je zde nedostatek světla a zvýšený obsah organické hmoty v bahně podléhá bakteriálnímu rozkladu, spojenému s kontinuálním odčerpáváním kyslíku (Adámek a kol., 2010). Použití aerační techniky na rybnících se tak stává v mnoha případech jedinou možností jak alespoň částečně kompenzovat kritické stavy nasycení vody kyslíkem a minimalizovat ztráty ryb úhynem. V dřívějších dobách se využití aerační techniky v rybářství omezovalo téměř výhradně na komorové rybníky a při sádkování ryb (Vejvoda, 1975). V současné situaci vysoké intenzity rybí produkce na rybnících, kdy jsou kritické stavy nasycení vody kyslíkem každoročním běžným jevem, se aerační technika stává běžnou součástí technického vybavení rybníka. V rámci řešení pilotního projektu OP Rybářství jsme v průběhu vegetačního období roku 2012 a 2013 monitorovali diurnální změny rozpuštěného kyslíku, ph a teplotu vody v intenzivně obhospodařovaných rybnících při použití různých typů aerační techniky (horizontální lopatkové kesenery, tryskové a gejzírové aerátory, vertikální aerátor). Sledované rybníky byly obhospodařovány s vysokou intenzitou a hlavní chovanou rybou byl kapr obecný.

5 Odhad přínosu zavedení do praxe Výsledkem projektu je znalost skutečné účinnosti různých typů aerátorů v praktických podmínkách přímo na rybnících se známou obsádkou ryb. Získané údaje přispívají k lepší znalosti o funkční využitelnosti jednotlivých typů aeračních zařízení a na základě obsahu rozpuštěného kyslíku tak i k optimalizaci krmení ryb a snížení ztrát úhynem ryb. Tím může dojít k zefektivnění produkce ryb v intenzivně obhospodařovaných rybnících a zvýšení konkurenceschopnosti podniku. V neposlední řadě díky minimalizaci výskytu kyslíkových deficitů přispějí získané výsledky ke zlepšení welfare v chovech ryb. 3. Materiál a metodika Realizace pilotního projektu Provozní ověření různých typů aerátorů ke zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku v rybnících probíhala na rybnících Rybářství Hodonín s.r.o. Jedno měření bylo realizováno i na rybníce pod správou Kolowratského rybářství, které vlastní aerátor RIO Bravo (Aquaculture Equipment Ltd., což je nejvýkonnější mechanické zařízení na provzdušňování (rozmrazování) vody v rybnících, které jsme na rybářských podnicích v ČR nalezli. Ke sledování koncentrace rozpuštěného kyslíku jsme využili dva přístroje HACH Hq 40d (Hach-Lange, Colorado, USA), na kterých jsme manuálně zaznamenávali obsah rozpuštěného kyslíku, ph a teplotu vody. Měřící sondy jednoho přístroje byly umístěny těsně pod hladinu (hloubka cca cm), sondy druhého přístroje byly v hloubce přibližně 150 cm pod vodní hladinou. K identifikaci polohy jsme využívali GPS přijímač s vysokou přesností měření Garmin Montana 600 (Garmin, Kansas City, USA). K pohybu na rybnících jsme využívali duralovou (popř. kovovou) loď s elektromotorem. Sledovány byly i další fyz.-chem. parametry. Vodivost vody byla stanovována pomocí víceúčelového přístroje americké firmy Hanna Instruments - Combo HI 98129, který má automatickou teplotní korekci na 25 ºC. Průhlednost vody byla stanovována pomocí Secchiho desky. Vzorky vody ke stanovení chemických parametrů byly standardně odebírány přímo do plastových 1 l lahví, cca 20 cm pod hladinou. Sledovány byly tyto parametry: CHSK Cr, celkový dusík a fosfor za využití komerčních setů firmy WTW. Amoniakálního dusík, dusitany, dusičnany, fosforečnany, chloridy a kyselinová neutralizační kapacita standardními metodami dle Horáková a kol. (2007). Obsah chlorofylu a dle metodiky ISO V průběhu sledování byly na rybnících odebírány vzorky pro mikroskopické stanovení druhového spektra fytoplanktonu a zooplanktonu. Fytoplankton byl odebírán pomocí planktonní síťky (průměr ok 20 µm), metodika odběru probíhala dle ČSN Determinace fytoplanktonu byla prováděna v nativním stavu po zahuštění na ultrafiltračním zařízení (Marvan, 1957) za využití optického mikroskopu. K stanovení abundance jednotlivých skupin byla využita odhadní stupnice (Hindák, 1978). Kvalitativní vzorky zooplanktonu byly odebírány pomocí planktonní síťky o velikosti ok 40 µm. Kvantitativní

6 vzorky zooplanktonu byly získány přelitím známého objemu vody přes planktonní síťku o velikosti ok 40 µm. Všechny vzorky byly na místě fixovány v 4% roztoku formaldehydu. Vzorky byly determinovány v hydrobiologické laboratoři. Metodika odběru probíhala dle ČSN Monitoring vlivu aerační techniky na změnu obsahu rozpuštěného kyslíku byl sledován v těchto termínech: na rybníce Dvorský (29,89 ha) 48 51'15.507"N, 17 4'19.252"E, typ sledovaného aerátoru FORCE 7 (Aquaculture Equipment Ltd.), teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 27,3 až 31,1 C, bylo slunečno, bez srážek. Obsádka rybníka tvořena tržním kaprem, v roce 2012 byla produkce rybníka 798 kg/ha. 9 až na rybníce Nad sádkama (11,22 ha) 48 51'13.951"N, 17 4'16.636"E, typ sledovaného aerátoru FORCE 7 a hřebenový horizontální kesener (tuzemské výroby), teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 17,4 až 33,9 C, bylo polojasno bez srážek. Obsádka rybníka tvořena násadovým kaprem, v roce 2012 byla produkce rybníka 2134 kg/ha na rybníce Špinka (35,00 ha) 50 27'7.557"N, 16 6'31.332"E, typ sledovaného aerátoru RIO Bravo, teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 14,0 až 30,6 C, bylo slunečno, bez srážek. Obsádka rybníka (nasazen na druhé horko) tvořena tržním kaprem, v roce 2013 je odhadovaná produkce rybníka 330 kg/ha. 6 až na rybníce Nad sádkama (11,22 ha) 48 51'13.951"N, 17 4'16.636"E, typ sledovaného aerátoru vertikální aerátor a hřebenový horizontální kesener, a na rybníce Dvorský (29,89 ha) 48 51'15.507"N, 17 4'19.252"E, typ sledovaného aerátoru lopatkový kesener a aerátor COMBITO, teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 21,0 až 39,6 C, bylo slunečno, bez srážek. Obsádka rybníka Nad sádkama tvořena plůdkem kapra v roce 2014 je odhadovaná produkce rybníka 30 kg/ha. Obsádka rybníka Dvorský byla tvořena tržním kaprem, v roce 2013 byla produkce rybníka 962 kg/ha na rybníce Nálezný (3,39 ha) 48 54'41.041"N, 17 4'52.872"E, typ sledovaného aerátoru hřebenový horizontální kesener (malý), teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 17,6 až 25,0 C, bylo slunečno, bez srážek. V období sledování úhyn části obsádky. Obsádka rybníka tvořena násadovým kaprem, v roce 2013 je odhadovaná produkce rybníka 1000 kg/ha na rybníce U Petra II (0,50 ha) 48 54'15.001"N, 17 3'10.425"E, typ sledovaného aerátoru gejzírový aerátor SPLASH, teplota vzduchu v průběhu sledování byla v rozmezí 12,5 až 14,2 C, bylo polojasno bez srážek. Obsádka rybníka tvořena násadovým kaprem, v roce 2013 byla produkce rybníka 1983 kg/ha.

7 Získané výsledky měření jednotlivých fyzikálně-chemických parametrů byly spárovány se souřadnicemi navigačního systému GPS. Spojité mapy procentuálního podílu rozpuštěného kyslíku byly vytvořeny na základě prostorové interpolace bodových záznamů z GPS v software ESRI ArcGIS 10.1 pomocí metody Kriging a IDW. Volba interpolační metody byla provedena dle odchylky predikce. Výsledné mapy jsou zobrazeny v souřadnicovém systému S-JTSK. Charakteristika používané aerační techniky Hřebenový horizontální aerátor (kesener) (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení s aeračním válcem o různé šířce (0,4-1,5 m) opatřený většinou šesti hřebeny s různým počtem a roztečí zubů. Výkon těchto aerátorů se liší v závislosti na šířce rotoru a velikosti otáček. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku v rozmezí 1,1 až 3,0 kg O 2 /kwh (Chesness a Stephens 1971; Vejvoda 1975; Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Nad sádkama ( a ) s aeračním válcem o šířce 1,2 m a na rybníce Nálezný ( ) s aeračním válcem o šířce 0,6 m. Tryskový aerátor FORCE 7 (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení vytvářející horizontální proudění vody, do kterého se přisává okolní vzduch. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku aerátory tohoto typu v rozmezí 0,9 až 1,9 kg O 2 /kwh (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Podle údajů dodavatele (Aquaculture Equipment Ltd., je schopen dotovat vodní prostředí vzduchem v množství až 85 m 3 /h. Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Dvorský ( ) a na rybníce Nad sádkama ( ). Gejzírový aerátor SPLASH (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení s pracovní čtyřlistou vrtulí pod hladinou vytvářející gejzír, který provádí účinnou lokální aeraci vody. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku aerátory tohoto typu v rozmezí 0,7 až 1,8 kg O 2 /kwh (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce U Petra II ( ). Vertikální aerátor (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení se segmentovaným rotorem na duté hřídeli umístěné na třech nebo čtyřech plovácích. Množství dodaného kyslíku je závislé na hloubce aerace a typu rotoru. Podle Vejvody (1975) je množství dodaného kyslíku aerátory tohoto typu v rozmezí 0,4 až 0,8 kg O 2 /kwh. Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Nad sádkama ( ) Rozmrazovač a destratifikátor RIO Bravo (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení vytvářející pozvolné proudění vody pomocí pomalutočné široké vrtule poháněné přes planetovou převodovku. Této typ aerátoru dokáže ještě ve vzdálenosti 75 m zajistit proud o rychlosti 4 cm/s. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku

8 aerátory tohoto typu v rozmezí 1,3 až 1,9 kg O 2 /kwh (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Špinka ( ). Lopatkový aerátor (kesener) (Obr. č. 1) Jedná se o aerační zařízení s aeračním válcem (válci) opatřeným lopatkami o různém počtu a velikosti v závislosti na typu přístroje. Výkon těchto aerátorů se liší v závislosti na počtu rotorů s lopatkami a velikosti otáček, a je v srovnatelný s hřebenovými horizontálními kesenery. Podle různých autorů je množství dodaného kyslíku v rozmezí 1,1 až 3,0 kg O 2 /kwh (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Dvorský ( ). Aerátor COMBITO (Obr. č. 1) Jedná se o kombinaci dvou typů aeračních zařízení, tryskového aerátoru FORCE 7, který je doplněn o injektor s přisáváním vzduchu, kdy množství dodaného kyslíku do vody závisí především na velikosti bublin. Výkon tohoto aerátoru pak lze odhadovat na základě účinnosti obou typů aerátorů, z kterých je složen. Podle různých autorů je pak množství dodaného kyslíku v rozmezí 0,9 až 1,9 kg O 2 /kwh pro aerátor typu FORCE a 0,6 až 2,0 kg O 2 /kwh pro aerátor s injektorem (Colt a Orwicz 1991; Boyd 1998). Tento typ aerátoru byl sledován na rybníce Dvorský ( ). Seznam použité literatury ADÁMEK, Z., HELEŠIC, J., MARŠÁLEK, B., RULÍK, M. (2010): Aplikovaná hydrobiologie. JU v Českých Budějovicích, FROV, 350 s. Boyd, C.E. (1998): Pond water aeration system. Aquacultural Engineering 18: 9-40 CHESNESS J.L., STEPHENS, J.L. (1971): A model study of gravity flow aerators for catfish raceway systems. Transactions American Society of Agricultural Engineers 14: COLT, J., ORWICZ, C. (1991): Aeration in intensive culture. Aquaculture and Water Quality. BRUNE, D.E., THOMASSO, J.R. (eds.) Baton Rouge, LA: The World Aquaculture Society. ČSN Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu (2005) ČSN EN ( ) Jakost vod Návod pro odběr vzorků zooplanktonu ze stojatých vod (2006) HINDÁK, F. (1978): Sladkovodné riasy. - SPN Bratislava, 728 p. HORÁKOVÁ, M. (2007): Analytika vody. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 335 s. ISBN ISO 10260: Měření biochemických ukazatelů Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a. 1995, Praha, 12 s. MARVAN, P. (1957): K metodice kvantitativního stanovení nanoplanktonu pomocí membránových filtrů.- Preslia 29: PECHAR, L., PŘIKRYL, I., FAINA, R. (2002): Hydrobiological evaluation of Třeboň fishponds in the end of the nineteenth century. In: Květ, J., Jeník, J., Soukupová, L. (eds.): Freshwater wetlands and their sustainable future, Paris: VEJVODA, M. (1975): Potřeba kyslíku a provzdušňování vody při komorování a sádkování ryb. Metodiky pro zavádění výsledků výzkumu do praxe. Ústav vědeckotechnických informací ČSAZ, Praha 28 s. ( )

9 Obr. č. 1 Fotografické zobrazení sledovaných typů aerační techniky

10 4. Výsledky V rámci komplexního sledování vybraných rybníků ke zjištění změn v nasycení vody kyslíkem vlivem různých typů aerátorů byly sledovány i další fyzikálně-chemické parametry, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 v příloze. Kombinace vysoké teploty vzduchu v průběhu sledování spolu s malou hloubkou rybníků zapříčinily i vysoké teploty vody, které v některých případech přesahovaly i 30 C. Při těchto teplotách je rozpustnost kyslíku velmi nízká a riziko vzniku deficitu vysoké. Hodnoty dalších parametrů jsou typické pro mělké intenzivně obhospodařované rybníky. Vysoká hodnota chlorofylu a společně s nízkou průhledností je typickým ukazatelem vysoké biomasy sinic a řas, absence velikostně větších druhů zooplanktonu a vysoké obsádky kaprovitých ryb. Rozvoj fytoplanktonu je podporován i vyšším obsahem fosforu a organických látek. Hodnota ph, která byla rovněž v několika případech znázorněna pomocí spojitých map, byla ovlivněna především intenzitou fotosyntézy a v průběhu dne a noci kolísala obdobně jako rozpuštěný kyslík. Fytoplankton sledovaných rybníků byl tvořen převážně vláknitými druhy sinic a běžnými druhy zelených chlorokokálních řas (Graf č. 1, Tab. č. 2). Biomasa sinic a řas byla u všech rybníků vysoká, což potvrzují i vysoké hodnoty chlorofylu a. Nižší biomasa fytoplanktonu byla zaznamenána pouze na rybníce Nad sádkama v roce 2013, kdy byl rybník nasazen plůdkem kapra a docházelo k rozvoji makroskopických porostů řas rodu Hydrodictyon. Za zmínku stojí i poměrně vysoký podíl expanzivní sinice Cylindrospermopsis raciborskii ve fytoplanktonu rybníka Dvorský v roce 2013, která se může za nepříznivých klimatických podmínek výrazně podílet na vzniku kyslíkových deficitů. Zooplankton sledovaných rybníků byl tvořen převážně drobnými druhy buchanek (Thermocyclops, Eucyclops, Mesocyclops) jejich naupliovými stadii a vířníky (Brachionus, Keratella, Polyarthra, Asplanchna, Bdeloidae) (Graf č. 2). Vyšší podíl perlooček (Daphnia, Bosmina, Leptodora, Chidorus) byl zaznamenán pouze na rybníce Špinka. Velikostní složení odpovídalo hypertrofním intenzivně obhospodařovaným rybníkům s převahou drobných druhů do velikosti 0,5 mm (Graf č. 3). Vyšší počet velikostně větších zástupců zooplanktonu byl zaznamenán opět pouze na rybníce Špinka. V minulosti běžné horizontální hřebenové kesenery různé konstrukce jsou v posledních letech nahrazovány různými typy tryskových nebo turbinových aerátorů. Účinnost těchto zařízení je odhadována (vypočítána) na základě údajů dodávaných výrobcem. Skutečné množství dodávaného kyslíku do vody intenzivně obhospodařovaného rybníka je v praxi kontrolováno jen namátkovým měřením kyslíku u hladiny, informace o obsahu rozpuštěného kyslíku u dna rybníka, kde kapr přijímá většinu potravy, nejsou většinou monitorovány vůbec. Naše měření ukazují, že i při dostatku kyslíku v povrchové vrstvě vody může být spodní vrstva vody u dna naprosto bez kyslíku. Tyto informace jsou z hlediska chovu a optimalizace krmení ryb v rybnících zásadní a mohou výraznou měrou přispět k lepšímu využití krmiva, zvýšení krmného koeficientu a snížení ztrát způsobených úhynem ryb pro nedostatek rozpuštěného kyslíku.

11 V prvním roce měření (2012) jsme se zaměřili především na dopracování metodiky reálného sledování změn nasycení rozpuštěného kyslíku v provozních podmínkách a možnost grafické interpretace získaných dat. Na mapě č. 1 jsou znázorněny výřezy ortomap sledovaných rybníků s vyznačení umístění aerátorů včetně fotografického znázornění použitého typu aerátoru. V roce 2012 jsme se pokusili dvakrát zmapovat obsah rozpuštěného kyslíku a hodnotu ph i v celém objemu sledovaného rybníka. Pro značnou časovou náročnost tohoto měření spolu s omezeným vlivem sledovaných typů aerační techniky pouze na malou část rybníka jsme již v tomto sledování dále nepokračovali. Na přiložených mapách č. 2 až 6 je zobrazeno nasycení vody kyslíkem a hodnot ph ve dvou intenzivně obhospodařovaných rybnících v průběhu vegetace roku Na rybníce Dvorský (mapa č. 1 a 2) byl v době sledování fyzikálně-chemických parametrů v provozu tryskový aerátor Force 7. Jeho umístění bylo v blízkosti krmného místa na rybníce, kde díky aplikaci krmiv a vyšší hustotě ryb byl zjevně patrný výrazný úbytek rozpuštěného kyslíku oproti ostatním oblastem rybníka. Vliv aerátoru na zvýšení obsahu kyslíku v rybníce byl v tomto případě spíše negativní, díky promíchání horní vrstvy vody s vyšším obsahem kyslíku (nad 100 %) se spodní na kyslík chudší vrstvou. Fytoplankton z horních pater rybníka, kde díky intenzivní fotosyntéze produkoval dostatek kyslíku, se dostal ke dnu rybníka s nedostatkem světla, kde došlo k redukci fotosyntézy. Naopak primární producenti z hlubší části rybníka, kde díky nedostatku světla je jejich fotosyntetická činnost inhibována, jsou schopni produkce kyslíku až po určité adaptaci na změnu světelných podmínek. Provoz aerátoru za podmínek fungující fotosyntézy sinic a řas na rybníce je zjevně kontraproduktivní. Obdobná situace byla i na rybníce Nadsádky (mapa č. 4 až 6), kde byly v průběhu sledování fyzikálně-chemických parametrů v provozu dva různé typy aerátorů. Pozitivní vliv na zvýšení obsahu kyslíku ve vodě rybníka nebyl zaznamenán u žádného z nich a to ani v případě, kdy nasycení vody kyslíkem u hladiny bylo pod hranicí 50 %. Určitý vliv byl zaznamenán pouze u horizontálního keseneru v 10 hod. ráno po rozběhnutí fotosyntézy (mapa č. 4), kdy jsou na mapě obsahu rozpuštěného kyslíku v hloubce 1,5 m před aerátorem patrné oblasti s vyšším obsahem kyslíku. Jde však o pouhé promíchání svrchní, na kyslík bohatší vrstvy vody se spodní, na kyslík chudší vrstvou. Při hodnotách rozpuštěného kyslíku nad 100% nasycení nemůže mechanický aerátor kyslíkový režim aktivně zlepšit. Sledování v roce 2012 ukázalo široké rozpětí hodnot rozpuštěného kyslíku na obou rybnících (např. rybník Nad sádkama 30 až 240 %) a tím problém sledovat drobnější změny v obsahu rozpuštěného kyslíku. V roce 2013 jsme sice zachovali desetistupňovou škálu zobrazených hodnot jednotlivých parametrů, ale u jednotlivých měření byla barevná škála stanovována individuálně, tak aby bylo možno zaznamenat i malé změny v nasycení vody kyslíkem. Použili jsme mnohem širší škálu jednotlivých barev tak, aby byla zachována základní legenda (viz obr. č. 2). V červenci roku 2013 jsme na rybníce Špinka sledovali možné ovlivnění obsahu rozpuštěného kyslíku aerátorem RIO BRAVE (mapy č. 7 a 8). Jak je patrné již z prvních

12 spojitých map, byl v průběhu dne vysoký rozdíl ve stratifikaci obsahu kyslíku od hladiny ke dnu. I v průběhu noci a brzkého rána byl obsah kyslíku vysoký a pouze ojediněle klesal pod 50% nasycení. Vliv aerátoru, který dle výrobce je schopen ještě ve vzdálenosti 75 m způsobit rychlost pohybu vody 4 cm/s, tak především narušuje stratifikaci vody a míchá jednotlivé, kyslíkem různě nasycené vrstvy vody. Hned první měření po zapnutí aerátoru (mapa č. 7, 16 hod.) ukázalo snížení obsahu kyslíku u hladiny i v hloubce 1,5 právě díky promíchání i na kyslík velice chudých vrstev u dna rybníka. Nízkou koncentraci kyslíku u dna potvrzoval i čichem detekovatelný sirovodík, který byl cítit v blízkosti aerátoru. Po většinu měření tak byl vliv aerátoru na kyslíkový režim rybníka negativní. Obr. č. 2 Barevná škála obsahu rozpuštěného kyslíku použitá v roce 2013 V průběhu srpna jsme sledovali vliv dvou nových aerátorů umístěných vedle sebe na rybníce Dvorský (mapa č. 9). Rozdíl v nasycení kyslíkem byl před spuštěním aerátorů vysoký, v hloubce 1,5 m byl obsah kyslíku i pod 10 % nasycení. Po spuštění aerátorů byl v ranních hodinách (4 a 9 hod.) dobře patrný nárůst koncentrace kyslíku především v hloubce 1,5 m. Nasazením dvou aerátorů, kdy navíc u typu COMBITO jde o kombinaci aerátoru Force a Brio (aerátor s injektorem), došlo k vyrovnání obsahu kyslíku v celém vodním sloupci. Jedná se opět ale o míchání vrstev různě okysličené vody, případný přínos aerační techniky ke zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku je zanedbatelný. Na rybníce Nad sádkama jsme sledovali vertikální aerátor, který je v rybářských provozech používán častěji v zimním období jako rozmrazovač (mapa č. 10). Jeho dosah je omezený pouze na několikametrový okruh kolem aerátoru a v průběhu sledování nebyl zaznamenán jeho vliv na kyslíkový režim rybníka. Na stejném rybníce jsme současně sledovali i klasický hřebenový kesener (mapa č. 11). V průběhu dne byla na rybníce vysoká koncentrace kyslíku u hladiny i dna, v nočních hodinách se obsah kyslíku snížil a pohyboval se v celém sledovaném profilu rybníka v rozmezí %. Vliv aerátoru na zvýšení obsahu kyslíku byl zanedbatelný a opět se jednalo o míchání vrstev různě okysličené vody. Mapa č. 12 ukazuje rozdíly v hodnotách ph v průběhu sledování. Rozdíly mezi jednotlivými částmi rybníka nebyly velké, korespondovaly s obsahem kyslíku a tím i intenzitou fotosyntézy sinic a řas.

13 Na malém půlhektarovém rybníčku U Petra II jsme sledovali vliv gejzírového typu aerátoru (mapa č. 8). Aerátor byl v provozu po celou noc a kolem 9 hodiny ranní byl jeho provoz ukončen. Při pohledu do mapy koncentrace rozpuštěného kyslíku (8 hod.) je viditelné zvýšení obsahu kyslíku v blízkém okolí aerátoru, což na další mapě (10 hod.), hodinu po ukončení činnosti aerátoru již není. Rozdíly v obsahu kyslíku v celém sledovaném úseku rybníka jsou však velmi malé v rozsahu jednotek procent a tak vliv aerátoru na zvýšení obsahu kyslíku je opět zanedbatelný. Rovněž hodnota ph kolísala v úzkém intervalu. Během trvání pilotního projektu se nám podařilo zachytit na rybníce Nálezný úhyn části rybí obsádky z důvodu kyslíkového deficitu. Vzhledem k tomu, že na rybníce není nainstalován přívod elektrické energie, byl na rybníce v provozu pouze menší typ horizontálního hřebenového keseneru, jehož pohon zajišťoval dieselagregát. Jak je zřejmé z mapy č. 13, při téměř nulové koncentraci kyslíku byl vliv aerátoru jasně patrný. Pro lepší přehlednost je mapa obsahu kyslíku na rybníce Nálezný zobrazena i v širší barevné škále. Přes jednoznačný pozitivní vliv aerační techniky na obsah kyslíku, bylo zvýšení jen velmi malé (do 10%) a s rostoucí vzdáleností od aerátoru obsah kyslíku opět rychle klesal. Přeživší část rybí obsádky ale zvýšený obsah kyslíku u aerátoru ignorovala a většina ryb nouzově dýchala troubila po celé ploše rybníka. 5. Závěr V realizovaném pilotním projektu byla ověřena vhodnost použití různých typů aerační techniky v rybničním chovu ryb, jako prevence proti vzniku kyslíkového deficitu a pro zlepšení kyslíkových poměrů v průběhu letního období. U jednotlivých typů těchto zařízení byl na vybraných rybnících vyhodnocen efekt ovlivnění sledovaných hydrochemických parametrů, zejména obsahu rozpuštěného kyslíku. Náš prvotní monitoring nasycení vody kyslíkem v rybnících za využití modulu GPS ukázal poměrně dobrou převoditelnost získaných dat do grafických programů. Výstupy v podobě spojitých map pak dobře ukazují reálné hodnoty sledovaného fyzikálně-chemického parametru v rybníce. Výsledky nasycení vody kyslíkem ukazují, že využití aerační techniky v letním období na hypertrofních rybnících k tlumení ranních deficitů kyslíku není prakticky opodstatnitelné. V případě nízké koncentrace kyslíku v celém vodním sloupci (pod 50 %) nedochází k požadovanému efektu zvýšení obsahu kyslíku, naopak při vyšších hodnotách nasycení vody kyslíkem se může použití aerační techniky projevit i snížením jeho obsahu. Fotosyntéza a dýchání primárních producentů tak v hypertrofních rybnících zcela neguje možné zvýšení obsahu kyslíku mechanickými typy aerátorů. Případné využití aerační techniky je možné v mělkých rybnících v nočním období, především k promíchání vodního sloupce, rozrušení stratifikace a tím dosažení vyšší koncentrace kyslíku i ve spodních vrstvách vody rybníka, což může mít pozitivní efekt na

14 intenzitu příjmu krmiva rybí obsádkou. Je však nutné zabránit zvíření sedimentu a kontrolovat obsah kyslíku pravidelným měřením. Na základě výsledků z rybníka Nálezný, je zřejmé, že v případě koncentrací kyslíku blízkých nule zvýší mechanická aerace vody obsah rozpuštěného kyslíku. V těchto případech, kdy dochází k úhynům nasazené obsádky ryb, je nasazení aerační techniky opodstatněné a může, když ne zabránit, tak alespoň omezit ztráty na obsádce ryb. V tomto případě se ryby i přes vyšší obsah kyslíku v důsledku aerace u aerátoru nezdržovaly a dávaly přednost nouzovému dýchání u hladiny v litorální části rybníka. Ze sledovaných typů aerační techniky nejsou pro použití v běžných velikostech rybníků vhodné především aerátory typu SPLASH a vertikální aerátor, které mají jen velmi omezený lokální dosah. Tyto typy jsou vhodné spíše pro využití na sádkách nebo v malých rybníčcích (rozloha do 1 ha). Mezi dalšími typy sledovaných aerátorů již nejsou výrazné rozdíly, naše měření ukazují jejich zanedbatelný vliv na zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku na rybnících v případech fungující fotosyntézy primárních producentů a jejich vliv je patrný především v promíchání vodního sloupce a destratifikaci obsahu rozpuštěného kyslíku.

15 Mapa č. 1 Mapy sledovaných částí rybníků (černý obrys) s vyznačením umístění aerátorů (žlutá tečka a foto) a směru pohybu provzdušňované vody (červené šipky).

16 Mapa č. 2 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Dvorský (černý obrys) s vyznačením umístění aerátoru (černý čtvereček). První měření (v 8 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

17 Mapa č. 3 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku a hodnoty ph rybníka Dvorský. Aerátor (žlutá tečka) a směr pohybu vody (červená šipka) je znázorněn ve výřezu v horním pravém rohu.

18 Mapa č. 4 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček). První měření (ve 14 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátorů.

19 Mapa č. 5 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček).

20 Mapa č. 6 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček).

21 Mapa č. 7 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Špinka s vyznačením umístění aerátoru (černý nebo bílý čtvereček). První měření (ve 14 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

22 Mapa č. 8 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku a hodnot ph sledované části rybníka Špinka a U Petra II s vyznačením umístění aerátoru (černý nebo bílý čtvereček). Měření (v 10 hod. rybník U Petra II) bylo provedeno hodinu po ukončení aerace.

23 Mapa č. 9 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Dvorský (černý obrys) s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček). První měření (v 16 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

24 Mapa č. 10 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátoru (černý čtvereček). První měření (v 17 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

25 Mapa č. 11 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátoru (bílý čtvereček). První měření (v 17 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátoru.

26 Mapa č. 12 Spojité mapy hodnot ph sledované části rybníka Nad sádkama s vyznačením umístění aerátorů (černý čtvereček). První měření (v 17 hod.) bylo provedeno před spuštěním aerátorů.

27 Mapa č. 13 Spojité mapy obsahu rozpuštěného kyslíku a hodnoty ph rybníka Nálezný s vyznačením umístění aerátorů (bílý čtvereček) v období úhynu ryb.

28 6. Přílohy Tab. č. 1 Základní fyzikálně-chemické parametry sledovaných rybníků (průměrné hodnoty) Ukazatel Dvorský Nad sádkama Špinka Nad sádkama Dvorský Nálezný U Petra II datum rozpuštěný kyslík % 74,6 134,6 144,4 87,2 82,6 1,9 85,6 teplota vody C 22,5 25,5 24,3 29,6 28,3 24,0 14,8 ph 8,27 8,55 8,71 8,41 8,40 8,60 8,54 průhlednost cm vodivost µs/cm N cel. mg/l 4,1 3,6 1,6 3,8 4,3 7,0 1,9 P cel. mg/l 0,54 0,57 0,13 0,96 0,44 1,21 0,28 Chlorofyl a µg/l 270,0 349,3 117,7 35,5 296,0 155,4 116,9 N-NH 4 mg/l 0,01 0,08 0,08 1,49 0,08 0,97 0,07 N-NO 2 mg/l <0.001 <0.001 < ,058 0,001 0,002 0,018 P-PO 4 mg/l 0,081 0,096 0,013 0,715 0,073 0,762 0,052 N-NO 3 mg/l 0,14 0,09 0,22 0,71 0,75 0,80 <0,1 CHSK Cr mg/l KNK mmol/l 3,80 5,60 1,73 5,05 3,45 3,25 4,95 Cl - mg/l 62,1 79,2 22,5 77,9 91,9 127,1 94,7 Graf č. 1 Procentické zastoupení hlavních skupin fytoplanktonu sledovaných rybníků

29 Tab. č. 2 Druhové složení fytoplanktonu sledovaných rybníků TAXON Dvorský Nad sádkama Špinka Nad sádkama Dvorský Nálezný U Petra II Cyanobacteria Anabaenopsis milleri 1 Aphanizomenon flos-aquae 3 Aphanizomenon gracile 1 Aphanizomenon sp. 1 4 Cuspidothrix issatschenkoi 1 2 Cylindrospermopsis raciborskii 3 4 Dolichospermum flos-aquae 2 Microcystis aeruginosa 1 4 Microcystis flos-aquae 3 Microcystis wesenbergii 2 Oscillatoria limosa 1 1 Phormidium sp. 2 1 Planktothrix agardhii Pseudanabaena limnetica 4 2 Woronichinia naegeliana 3 Dinophyta Ceratium furkoides + 2 Ceratium hirundinella 1 Peridinium sp. 1 Cryptophyta Cryptomonas reflexa 2 Chrysophyceae Malomonas sp. 1 Xantophyceae Pseudostaurastrum hastatum 1 Bacillariophyceae Aulacoseira ambigua 1 Aulacoseira granulata Gyrosigma sp. 1 Navicula sp. 2 Nitzschia fruticosa 1 Nitzschia sp. 2 1 Stephanodiscus sp. 1 4 Synedra acus + Euglenophyta Colacium sp Euglena acus + Euglena oxyuris Euglena sp Euglena texta Phacus longicauda Phacus sp. + 1 Phacus tortus + 1 Phacus triqueter + Trachelomonas sp. 1 1 Chlorophyta Actinastrum hantzschii + Ankistrodesmus gracilis 1 Ankyra ancora 2 Botryococcus braunii 2 Closteriopsis longissima 2 Closterium acutum 1 Closterium limneticum 1 Closterium sp. + Chlamydomonas sp Coelastrum astroideum 1 Coelastrum microporum 2 Crucigenia tetrapedia 1 Desmodesmus communis Desmodesmus opoliensis + 3 Dictyosphaerium pulchellum 3 Golenkinia radiata 1 Hydrodyction sp. 4 Kirchneriella concorta 1 Micractinium pusillum Oocystis marssonii 1 1 Pediastrum boryanum Pediastrum duplex Pediastrum simplex Planctonema lauterbornii 2 + Planktosphaeria gelatinosa 1 2 Pteromonas aculeata 2 Scenedesmus acuminatus Scenedesmus disciformis 1 Scenedesmus linearis 1 Scenedesmus sp. 2 Schroederia setigera. 1 Staurastrum manfeldtii 1 Staurastrum sp. 1 Tetrastrum triangulare 1 Uroglena sp. 1 Volvox aureus 4 Volvox globator 1

30 Graf č. 2 Procentické zastoupení hlavních skupin zooplanktonu sledovaných rybníků Graf č. 3 Procentické vyjádření velikostního složení zooplanktonu sledovaných rybníků

31 Obr. 3 Umístění aerátoru COMBITO a lopatkového keseneru na rybníce Dvorský v roce 2013 Obr. 4 GPS Montana 600 a multimetry HACH při měření.

32 Obr. 5 Příprava na měření, rybník Špinka ( ), v pozadí aerátor RIO Brave Obr. 6 Měření na rybníce Špinka ( ), vpravo aerátor RIO Brave

33 Obr. 7 Horizontální kesener pří úhynu ryb na rybníce Nálezný ( ). Obr. 8 Nouzové dýchání ryb na rybníce Nálezný ( ).

fyzikálně-chemických parametrů na sádkách.

fyzikálně-chemických parametrů na sádkách. TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Provozní ověření kontinuálního monitoringu základních fyzikálně-chemických parametrů na sádkách. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno:

Více

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010 Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan

Více

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE 2001. Monitoring of plankton communities and hydrochemical parameters on Lednice ponds during the year 2001.

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Sdružení Flos Aquae Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Ing. Marcela Lagová Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Brno, květen 2013

Více

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008 Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 28 Autorský kolektiv: Doc. Ing.

Více

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady

Více

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...

Více

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Část 1 Úvod Pro sledování

Více

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Vyhodnocení PT # V//5 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann..5 upravená prezentace pro zveřejnění na internetu Počet účastníků stanovení

Více

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta rybářství a ochrany vod Laboratoř vodní toxikologie a ichtyopatologie Zátiší 728/II 389 25 Vodňany Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického

Více

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem Petr Pumann Státní zdravotní ústav, NRC pro pitnou vodu 8. celostátní pracovní setkání k problematice pitných a koupacích vod Praha, Státní

Více

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu

Více

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto

Více

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod.

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zprávu předkládá: Slovenský rybársky zväz MO Holíč Jaroslav Minařík, místopředseda organizace MO SRZ Holíč Michal Náter, hlavní

Více

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha

Více

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková Rybník Svet na medirytine Pavliny Schwarzenbergove Vzorkování Vzorkování bylo v r. 2004 zahuštěno na týdenní intervaly. Celkem bylo odebráno 32 vzorků (každý zahrnoval

Více

Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech

Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech Ing. Jan Másílko Intenzivní metody chovu ryb a ochrany kvality vod 1. Úvod - kapr obecný (Cyprinus

Více

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice Zpráva o kontrole povrchových vod v revíru Boričky I v souvislosti s aplikací bioenzymatického prostředku PTP, výrobce BAKTOMA spol. s r.o. Velká Bystřice Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012 Autor:

Více

Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005

Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005 Association Flos Aquae Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005 Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Mgr.

Více

PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2013 21.11.2013 upraveno pro zveřejnění

Více

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny Projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži Stručný výtah ze závěrečné zprávy k tomuto projektu CÍLE PROJEKTU Cílem projektu Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži je snížení eutrofizace

Více

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ V OBDOBÍ ČERVEN ZÁŘÍ 26 Autorský kolektiv: Doc. Ing.

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Produkce plůdku lína s počátečním odchovem v kontrolovaných podmínkách, s podporou přirozené produkce. Příjemce dotace: Název nebo obchodní

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Zkoušky: Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování.

Zkoušky: Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování. List 1 z 9 Zkoušky: Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování. 1* Stanovení ph elektrochemicky SOP Z-1a-A (ČSN ISO

Více

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015 Ing. Jan Potužák, Ph.D., RNDr. Richard Faina, RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. České Budějovice, prosinec 2015 Název a sídlo organizace: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Organizace realizující

Více

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic Profil vod ke koupání Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524006 (IDPFVK) (m) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Aerační technologie pro redukci klidových stádií sinic a biodostupnosti živin v sedimentech nádrží Projekt: NAZV QH81012 Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.

Více

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 529017 (IDPFVK) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) koupaliště Džbán (i) Nadmořská

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD Petr Pumann, Tereza Pouzarová Státní Vodárenská biologie 2012 Praha, 1.-2.2.2012 Státní Zdroje dat IS PiVo data od roku 2004 Programy zkoušení způsobilosti

Více

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku

Více

2014 Operační program rybářství opatření 3.4.pilotní projekty Identifikace a eliminace rizik kyslíkových deficit

2014 Operační program rybářství opatření 3.4.pilotní projekty Identifikace a eliminace rizik kyslíkových deficit 2 3 1. Obsah 1. Obsah... 4 2. Cíle projektu... 5 2.1 Definování cíle projektu podle žádosti o dotaci z OP Rybářství... 5 2.2 Inovativnost... 5 2.3 Nutnost inovace... 5 3. Úvod... 6 4. Metodika... 7 4.1

Více

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz

Více

Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717

Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Petr Pumann, Lenka Šejnohová Determinační schůzka CCT 15.5.2009, Brno upraveno pro publikaci na internetu Metody pro stanovení fytoplanktonu mikroskopické

Více

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006

Více

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN AECOM CZ, s.r.o., Dr. Ing. Monika Stavělová VŠCHT, doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. ÚVOD - projekt sanace ropných lagun pro zahraničního

Více

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Orlík - vltavské rameno (m) (i) Nadmořská výška 354

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých

Více

Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické)

Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické) Sinice a řasy Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické) žijí převážně ve vodním prostředí, fytoplanktonní,

Více

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2013 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Úvod V roce 2013 jsme podobně jako v roce 2012 sledovali čtrnáct

Více

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann

Více

Význam raků v minulosti

Význam raků v minulosti Chov raků Význam raků v minulosti z historických záznamů je známo, že: -při svatbě Viléma z Rožumberka padlo za oběť 5200 kop raků (312 tisíc kusů) v 2. polovině 19. století - rozvoj dovozu raků do Francie

Více

SBORNÍK REFERÁTŮ CHOV RYB A KVALITA VODY II

SBORNÍK REFERÁTŮ CHOV RYB A KVALITA VODY II SBORNÍK REFERÁTŮ KONFERENCE CHOV RYB A KVALITA VODY II KONANÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 21. A 22. ÚNORA 2013 Editor Ing. Martin Urbánek, Ph.D. Rybářské sdružení České republiky 1 Konference Chov ryb a kvalita

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických

Více

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ Mgr. ZLATICA NOVOTNÁ Doc. Ing. BLAHOSLAV MARŠÁLEK, CSc. Ing. MARTIN TRTÍLEK Ing. TOMÁŠ RATAJ CENTRUM PRO CYANOBAKTERIE A JEJICH TOXINY, BÚ AVČR Photon System Instrument,

Více

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění:

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění: Ing. Václav Šťastný, Ing. Věra Jelínková, Ing. Filip Wanner Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění: možnosti reakce na klimatické a legislativní změny Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění

Více

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Úvod V roce 2012 jsme sledovali čtrnáct vodárenských nádrží, ze

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

STUDIUM ELEKTROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ PODZEMNÍCH VOD VE VELKÝCH HLOUBKÁCH POMOCÍ SONDY YSI EXO1. Mgr. Jan Holeček. jan.holecek@geology.

STUDIUM ELEKTROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ PODZEMNÍCH VOD VE VELKÝCH HLOUBKÁCH POMOCÍ SONDY YSI EXO1. Mgr. Jan Holeček. jan.holecek@geology. STUDIUM ELEKTROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ PODZEMNÍCH VOD VE VELKÝCH HLOUBKÁCH POMOCÍ SONDY YSI EXO1 Mgr. Jan Holeček jan.holecek@geology.cz 1 Hydrochemické parametry ve vodách Běžnou součástí studia geochemie

Více

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů

Více

Funkční skupiny fytoplanktonu Rodan Geriš,, Povodí Moravy s.p. Fytoplankton, ve kterém dominují rozsivky! Obecně se vyvíjí v dobře e promích chávané, často chladné vodě v moři i i v jezerech! Jedna z prvních

Více

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ 2005-2012 Máchovo jezero: - rozloha 284 hektarů, průměrná hloubka

Více

N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Hydrobiologie: Stanovení koncentrace chlorofylu-a Vypracováno v rámci projektu: Inovace a restrukturalizace

Více

Produkce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv.

Produkce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv. Extenzivní chov ryb Extenzivní chov ryb předpokládá existenci tzv. normální (nezhuštěné) rybí obsádky. Počet ryb v nádrži je přizpůsoben úživnosti nádrže a množství přirozené potravní nabídky (vodní bezobratlí,

Více

Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova

Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova Czech Phycology, Olomouc, 1: 45-51, 2001 45 Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova Seasonal dynamic of the phytoplankton in two fishponds near Protivanov (Moravia, the Czech Republic)

Více

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ 2005-2009 Máchovo jezero: - rozloha 284 hektarů, průměrná hloubka

Více

Stanovení oxygenační kapacity pro aerační trubici PUM 68 při vybraném zatížení průtokem vzduchu

Stanovení oxygenační kapacity pro aerační trubici PUM 68 při vybraném zatížení průtokem vzduchu Pöyry Environment a.s. 9. 7. 21 Stanovení oxygenační kapacity pro aerační trubici PUM 68 při vybraném zatížení průtokem vzduchu Zpráva pum68.doc strana 1 PODPISOVÝ LIST PRO CHEMICKÉ A TECHNOLOGICKÉ PRÁCE

Více

1) Náplň revize vodních děl ohlášených podle 15a zákona o vodách

1) Náplň revize vodních děl ohlášených podle 15a zákona o vodách 1) Náplň revize vodních děl ohlášených podle 15a zákona o vodách Kontrola se skládá z následujících částí: A. Identifikace B. Kontrola dokumentace C. Technický stav D. Technologický stav E. Fotodokumentace

Více

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice

Více

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z

Více

Přehled řas Všebořického laloku (Česká republika)

Přehled řas Všebořického laloku (Česká republika) Czech Phycology, Olomouc, 4: 35-41, 2004 35 Přehled řas Všebořického laloku (Česká republika) Algae in Všebořice (Czech Republic) Jana A m b r o ž o v á VŠCHT, ÚTVP, Technická 3, 166 28 Praha 6 Abstract

Více

Šťastný Václav. Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV

Šťastný Václav. Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV Šťastný Václav Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV Ing. Václav Šťastný, Ing.Martina Beránková, RNDr.Dana Baudišová, PhD Projekt TAČR TA01021419 Výzkum intenzifikace venkovských a malých

Více

NOVÉ METODY V CHOVU RYB

NOVÉ METODY V CHOVU RYB NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Proč hodnotit vodní útvary? Směrnice 2000/60/ES Evropského

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2014 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 7.6.2014

Více

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ Eva Hojerová, PřF JU v Českých Budějovicích Stanovení koncentrace rozpuštěného O 2 ve vodě Koncentrace O 2 ve vodě je významným parametrem běžně zjišťovaným při výzkumu vlastností

Více

Rybník Svět. (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková

Rybník Svět. (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková Rybník Svět (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková Cílem projektu je zmapovat stav ryb. Svět a jeho povodí z hlediska hydrochemie, trofického potenciálu a oživení řasami.

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta Bakalářská práce Srovnání fytoplanktonu rybníků s polním a lesním úvodím v okolí Branišova Tomáš Hauer Vedoucí práce : Prof. RNDr. Jiří Komárek,

Více

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2012 14.6.2012 Státní

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014 Monitoring nádrží: V rámci monitoringu jakosti vody sleduje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím

Více

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD Citace Kantorová J., Kohutová J., Chmelová M., Němcová V.: Využití a validace automatického fotometru v analýze vod. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 349-352. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN

Více

Profil vod ke koupání - Babylon Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - Babylon Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524014 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) Babylon (m) (i) Nadmořská výška

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Monitorování životního prostředí. Monitoring vody

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Monitorování životního prostředí. Monitoring vody Název školy Číslo projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Název projektu Klíčová aktivita Digitální učební materiály

Více

Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné

Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné Nina Strnadová, Martina Říhová, Jana Říhová Ambrožová Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT Praha Jaroslav Andrle KRNAP 1985 2009 až dosud 1 1 Rozloha

Více

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé

Více

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Základní fyzikálně chemické parametry tekoucích a stojatých vod, odběr vzorků METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Odběr vzorků Při odběrech vzorků se pozoruje, měří

Více

Havarijní úhyny ryb a jejich hlavní příčiny

Havarijní úhyny ryb a jejich hlavní příčiny SÍŤ ENVIRONMENTÁLNÍCH A PORADENSKÝCH CENTER PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ Havarijní úhyny ryb a jejich hlavní příčiny J. Máchová 1), R. Faina 2), Z. Svobodová 1), H. Kroupová 1), O. Valentová 1)

Více

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme Zkušenosti s pilotním recirkulačním akvakulturním systémem ve firmě AGRICO s.r.o. Experience with pilot recirculation aquaculture system in the company AGRICO s.r.o. Ing. Miroslav Kašparů Jiří Jakobartl

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách?

Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách? Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách? Petr Pumann Státní 51. pracovní konference České algologické společnosti 20.-23. září 2010, Olomouc Sledované přírodní koupací vody v ČR Státní

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin

Více

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Moravskoslezský kraj Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Projekt z programu LIFE NATURE Záchrana lužních stanovišť v Povodí Morávky Březen 2008 (návrh) Pozadí problému Monitoring

Více

1 Profil vod ke koupání VN Luhačovice. 2 Voda ke koupání

1 Profil vod ke koupání VN Luhačovice. 2 Voda ke koupání 1 Profil vod ke koupání VN Luhačovice Identifikátor profilu vod ke koupání (IDPFVK) 140006 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Luhačovice Nadmořská výška [m] 279,75 Plocha nádrže [ha] 40 Základní

Více

Hydrobiologie stojatých vod

Hydrobiologie stojatých vod Hydrobiologie stojatých vod Abiotické faktory Hydrogeomorfologické charakteristiky, fyzikální podmínky, chemické podmínky Typologické a typografické podmínky: morfologie dna, nadmořská výška, hloubka,

Více

Vyhodnocení tréninkového dne

Vyhodnocení tréninkového dne Vyhodnocení tréninkového dne Klient: LeasePlan Místo: Autodrom Most Datum: středa, 3. září 2008 Vozidlo: Trať: VW Passat 2,0 TDI 4Motion, 103 kw r.v. 2005, najeto cca 132 000 km závodní okruh Autodromu

Více

Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic

Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2014 5.-6.2.2014, Praha Standardní metodiky pro mikroskopickou kvantifikaci sinic a předpisy

Více

GLOBE TEAM: Kateřina Glombková. Monika Mokrošová. Miriam Hrachovcová. Jana Prymusová

GLOBE TEAM: Kateřina Glombková. Monika Mokrošová. Miriam Hrachovcová. Jana Prymusová GLOBE TEAM: Kateřina Glombková Monika Mokrošová Miriam Hrachovcová Jana Prymusová o Albrechtice leží ve východní části České republiky o je to malá obec mezi Karvinou a Českým Těšínem o do naší školy chodí

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Funkční vzorek. Měření průtoku pomocí výšky hladiny při výtoku z více otvorů

Funkční vzorek. Měření průtoku pomocí výšky hladiny při výtoku z více otvorů Technická univerzita v Liberci Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Evidenční list funkčního vzorku stupeň utajení: bez utajení Funkční vzorek Měření průtoku pomocí výšky hladiny při

Více

Dodávka rozhraní a měřících senzorů

Dodávka rozhraní a měřících senzorů Dodávka rozhraní a měřících senzorů Příloha 1 Specifikace předmětu zakázky Zakázka: 2/2012 OPVK Zadavatel: Střední škola technická a zemědělská, Nový Jičín, příspěvková organizace U Jezu 7, 741 01 Nový

Více

Druhové spektrum řas v planktonu tůní Litovelského Pomoraví

Druhové spektrum řas v planktonu tůní Litovelského Pomoraví Czech Phycology, Olomouc, 1: 37-44, 2001 37 Druhové spektrum řas v planktonu tůní Litovelského Pomoraví Algal species composition of pools in the Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area Alena K o

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více