Jako hnutí Víry je znám široký proud, vzešlý z pentekostalismu pod vlivem Nového myšlení

Transkript

1 Kenneth E. Hagin a hnutí Víry Jako hnutí Víry je znám široký proud, vzešlý z pentekostalismu pod vlivem Nového myšlení (3.16). Síla mysli, obdivovaná a rozvíjená v hnutí Nového myšlení, je v tomto hnutí nahrazena silou křesťanské víry. Historie Hnutí víry vzniklo v 70. letech 20. století ve Spojených státech díky působení KENNETHA ERWINA HAGINA (* 1917), původně pastora pentekostální církve Shromáždění Boží a misionáře tzv. uzdravovací obnovy ( ). Most k Novému myšlení Haginovi patrně zprostředkoval svými knihami pastor ESSEK WILLIAM KENYON ( ). Pod vlivem Nového myšlení Hagin založil roku 1974 biblické studijní centrum Rhema v městě Tulsa v americkém státě Oklahoma. Z tohoto centra se učení Víry šířilo prostřednictvím jednotlivých učitelů do celého světa. K rozvoji hnutí významně přispěl i další pastor, ovlivněný Kenyonem, televizní evangelista KENNETH COPELAND (*1937). Naopak vlivná letniční církev Shromáždění Boží se od Haginova učení distancovala, ačkoli řada z prvků hnutí Víry (například pozitivní myšlení a pozitivní vyznávání) je mezi letničními křesťany obvyklá. Blízkost části letničního hnutí ke hnutí Víry ukazuje např. postava korejského letničního pastora Paula (Davida) Yonggi Cho ( ), který je zároveň silným propagátorem některých myšlenek hnutí Víry. Přímým Haginovým žákem na učilišti Rhema se stal Švéd ULF EKMAN, který po návratu roku 1983 založil ve švédské Uppsale nadaci Slovo života. Ta spravuje biblickou školu, nakladatelství a další zařízení, jejichž prostřednictvím se hnutí Víry v Ekmanově podání šíří dále do Evropy i za její hranice. V Evropě působí jako jeden z dalších z učitelů Víry německý lékař WOLFHARD MARGIES, pastor berlínského Sboru Na cestě. Jiný vlivný sbor evropského hnutí Víry nalezneme v Budapešti. Vznikl již roku 1978 a vede ho pastor SANDOR NÉMETH.

2 Světového vlivu dosáhl i australský učitel Víry STEVE RYDER (*1945). Již roku 1979 vzniklo centrum Rhema také v Jihoafrické republice RAYOVI a LINDĚ MCCAULEYOVÝM. Učení Učení hnutí Víry se nachází kromě Bible také ve stovkách publikací a nahrávek učitelů Víry. Obsahuje tak řadu prvků, které přesahují pentekostální tradici, např. myšlenku o satanově přirozenosti v nekřesťanu a Boží přirozenosti v křesťanu, která z něho činí v podstatě božskou bytost, myšlenku o vykoupení, které Ježíš umožnil při svém sestoupení do pekel, myšlenku o autoritě věřících nad duchovním světem apod. Ale spíše než tyto teologické zvláštnosti, rozeseté v dílech jednotlivých učitelů Víry, je pro hnutí Víry na první pohled charakteristické učení o moci víry. Hnutí Víry tvrdí, že v možnostech člověka je mnohem víc, než co běžně využívá, a že tento lidský potenciál chce Bůh naplnit tak, aby člověk ve všech směrech prosperoval. Za jediný limitující faktor se považuje naše víra, protože podle tohoto učení lidé mají jen to, čemu věří, co si představují, co na Bohu nárokují. Hnutí Víry tedy doporučuje pozitivní myšlení, vizualizaci žádoucích věcí a situací, proklamace těchto věcí a situací jako již uskutečněných a další techniky, rozvíjené paralelně také v současných podobách hnutí Nového myšlení. Věřící má být tedy podle učení Víry naprosto zdravý (má zemřít až sešlostí věkem), bohatý a všestranně úspěšný. Všechny problémy lze podle něho řešit vírou, která se projeví absolutním nasazením a zbavením se všeho, co by tuto víru omezovalo. Důsledkem tohoto učení je, že jeho vyznavači prokazují svou víru v uzdravení odmítáním lékařské péče, svou víru ve zbohatnutí odevzdáváním vysokých částek na náboženské účely apod. Atmosféra k takovým činům je často vytvářena na masových uzdravovacích shromážděních či na silně emotivních bohoslužbách.

3 Společenství Hnutí netvoří pevnou strukturu, má pouze několik center (v Tulse, Uppsale, Berlíně, Budapešti, Johannesburgu), z nichž se učení šíří hlavně pomocí publikací, nahrávek či cestujících misionářů. Nevytváří se tak vždy organizace církevního typu, nýbrž také jen samostatné sbory, nadace, školící centra apod. Spíše než o vznik jedné celosvětové církve jde tomuto hnutí o ovlivnění ostatních církví. Na území dnešní České republiky hnutí Víry viditelně zasáhlo hned v prvních měsících náboženské svobody po roce Snad prvním byl australský misionář STEVE RYDER, díky němuž již roku 1990 pronikla masová uzdravovací shromáždění na stadiónech a ve sportovních halách do povědomí veřejnosti. Z jeho působení vzniklo především na Moravě dvanáct sborů, které jsou součástí Ryderovy mezinárodní organizace R.O.F.C. ( Reach Out for Christ ve významu kampaň pro Krista ), založené roku Ředitelem svazku těchto sborů v České republice je PETR PAKOSTA, pastor v Šumperku. Od roku 1993 vychovává pracovníky společenství R.O.F.C. Biblické centrum Vítězství v Bruntále. Jeho současným ředitelem je JAN VLČEK. Ke sborům R.O.F.C. jsou přidružena dvě samostatná společenství, Křesťanská mezinárodní misie Ostrava v čele s pastorem MARKEM ZECHINEM a Křesťanské společenství Nové začátky v Kroměříži (známé též jako Jihomoravské křesťanské společenství) pod vedením pastora JOELA BAKERA. Ještě dříve měla kontakty s hnutím Víry skupina křesťanů, která vznikla již roku 1987 zásluhou zambijského studenta HENRYHO KASHWEKY. Skupina se připojila k tehdy ještě ilegální (státem neuznané) Apoštolské církvi ( ). Roku 1988 byl však Kashweka komunistickými úřady vyhoštěn z Československa a skupina se pod vedením ALEXANDRA FLEKA začala orientovat na uppsalské centrum hnutí Víry. Roku 1989 přijala jméno Voda života a rozšířila se do řady dalších měst.

4 Misií z Uppsaly byl roku 1992 založen brněnský sbor Slovo života pod vedením Švéda MICAELA LUNDINA. Sbory Vody života vyjádřily svou sounáležitost s uppsalskou větví hnutí Víry roku 1995 přijetím stejného jména. Společně s brněnským sborem pak vytvořily Křesťanskou společnost Slovo života. Společnost sídlí v Praze 4, Růžinovská 1159 / 4 a sdružuje 18 sborů. Předsedou společnosti je pastor brněnského sboru JIŘÍ ZDRÁHAL. Od roku 1991 vycházel časopis Voda života, později přejmenovaný na Magazín. Během let společnosti Voda života, resp. Slovo života uspořádaly několik masových shromáždění s proklamací uzdravení pod vedením pastorů PETERA YOUNGRENA z Kanady, KLAUSE MÖLLERA z Dánska, ROBERTA WILLIAMA SCHAMBACHA (*1926) ze Spojených států a dalších. Alexandr Flek společenství Slova života opustil a účastnil se zakládání několika dalších společenství hnutí Víry u nás. Je také vedoucím překladatelského týmu Nové Bible kralické, díla, které vzniklo v úzkém spojení se Slovem života a které podporuje Nadační fond Nové Bible Kralické. Dalším útvarem českého hnutí Víry, který překračuje místní hranice, je společenství Nový život. Vzniklo v Ústí nad Labem již před změnou politických poměrů v roce 1989 a hned po ní začalo na veřejnosti vyvíjet značnou aktivitu. Negativní reakci veřejnosti vzbudil roku 1994 případ ředitelky mateřské školy, která uplatňovala výchovné zásady, motivované jejím členstvím v této náboženské společnosti, na svěřených dětech. Pod vedením pastora MIKULÁ- ŠE TÖRÖKA se toto společenství orientuje na Sbor Víry v Budapešti. V posledních letech koná bohoslužby v pěti dalších městech včetně Prahy. Nejprve v Lounech a pak na dalších čtyřech místech se uchytilo společenství, které založil a vede nigerijský misionář FESTUS NSOHA. Dříve byla jeho společnost známa pod jménem Holy Ghost Endtime Ministries, nyní se a pražský sbor jmenuje Oáza a mimopražské Světlo života.

5 Biblická škola Dómata, která v Praze vznikla roku 1998 zásluhou pastora GLENNA COTTO- NA, zasahuje svou působností vedle Prahy i na téměř deset dalších míst. Je součástí mezinárodní sítě jednoročních výukových center, která zakládají Američan MARK BRAZEE. V Praze tato biblická škola vytvořila sbor s názvem Křesťanské centrum víry Dómata a pod vedením LARRYHO A ANGELY KEETONOVÝCH. Ostatní společenství hnutí Víry mají spíše lokální charakter. V Praze působí od roku 1998 sbor Nové začátky pod vedením JERRYHO LILLARDA. Sbor je součástí mezinárodní organizace Křesťanské společenství Víry, založené BUDDY HARRISONEM (+1998), předčasně zemřelým zetěm Kennetha Hagina a jedním z hlavních postav hnutí Víry. V Praze dále působí Triumfální centrum víry pastora MILOŠE KOZOHORSKÉHO, zakladatele Křesťanského společenství víry v Dobříši a absolventa školy Rhema v oklahomské Tulse. Samostatným sborem hnutí Víry je i Křesťanské společenství víry Archa v Příbrami pod vedením pastora VÍTA KOLINGERA. Centrum probuzení v Hradci Králové vede pastor PETR VILÍMEK. V Jablonci nad Nisou působí sbor hnutí Víry Manna, jeden ze sborů celosvětové sítě, kterou od roku 1984 buduje mosambický pastor JORGE TADEU, absolvent johennesburské školy Rhema. Na Olomouc a okolí je zaměřena mise Cesta Panujícího (dříve Pánova cesta) pod vedením JOHNA PODMOLIKA (JANA PODMOLÍKA), reemigranta z Austrálie. Ten se pokusil o svérázný překlad Nového zákona (vyšel roku 2000 pod názvem Nový kovenant ). Podmolík reprezentuje směr hnutí Víry orientovaný podle Haginova blízkého spolupracovníka Kennetha Copelanda a jeho manželky Glorie. Manželé Copelandových zakládají po celém světě biblické školy s názvem Victory International. Po několika letech působení této školy v Praze bylo společenství roku 2002 oslabeno odchodem českého vydavatele a kazatele hnutí Víry BŘETISLAVA ŠÍPKA (*1962) a od té doby na veřejnosti nepůsobí. Podobně neúspěšná byla patrně i jiná americká misie,

6 Otevřené dveře (Open Door), která na sklonku minulého století vystupovala v Praze s nabídkou zázračných uzdravení. Diskuse Církvemi je hnutí Víry od počátku kritizováno kvůli jeho učení, které je v několika bodech značně vzdálené Bibli i křesťanské tradici. Nekřesťanská veřejnost si spíše všímá skutečnosti, že triumfalismus tohoto hnutí přitahuje především ty, kteří se buď nechtějí sklonit před žádným omezením, nebo se neumějí s překážkami a nezdary vyrovnat. Tito lidé nabývají ve vzrušující atmosféře očekávání, že síla víry je klíčem k jejich dalšímu životu. Očekávání je také zvyšováno značně nadsazovanými, nebo dokonce zcela nepravdivými zprávami o různých úspěších a uzdravení. K nebezpečným důsledkům tohoto očekávání může vést zklamání zvláště u těch věřících, kteří si své neúspěchy vysvětlí svou neschopností dostatečně věřit. Kromě problémů pak nesou ještě těžké břemeno viny za to, že neobstáli před Bohem, protože jejich víra dostatečně nefungovala. Psychické potíže v důsledku tohoto učení proto nejsou nijak výjimečné. Ukázka Ukázka je vybrána ze spisu Kennetha Hagina Uplatňování duchovní autority (přeložil Tomáš Staněk, vydala Voda života, 1990): Někdy se lidé nechávají ďáblem podvést a zbytečně přicházejí o požehnání. Boží záměr není, aby věřící byli postiženi chudobou. Bůh řekl, že máme v životě vládnout. Nechce, aby nám nebo našim rodinám vládl ďábel. Když byly moje děti ještě malé a ďábel se jim snažil přinést nějakou nemoc, vždycky jsem se na něho rozzlobil a nařídil mu, ať dá ruce od mých dětí pryč. Říkal jsem mu: Na tomto panství jsem vládcem já. V tomto domě nevládneš ty, ale já skrze Ježíše Krista. Přinutil jsem ho k útěku a on utíkal. A vy ho můžete přinutit k útěku taky. Literatura: texty: Hagin (1990, 1991a 1993); Sumrall (1992); Margies (1991a a 1991b); Eckman (1990, 1991 a 1996); Podmolík (2000); Nový kovenant (2000 ); Kozohorský (2001); sebepředstavení: kriticky: McConnell (1994); Stetz (1995); Franc (nedatováno).