Poradenství pro mládež a jeho využití v práci s mladými lidmi v rámci křesťanských společenství v dané lokalitě

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Poradenství pro mládež a jeho využití v práci s mladými lidmi v rámci křesťanských společenství v dané lokalitě"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Poradenství pro mládež a jeho využití v práci s mladými lidmi v rámci křesťanských společenství v dané lokalitě Magisterská diplomová práce Bc. Petra Barbořáková Vedoucí práce: PhDr. Monika Punová, Ph.D. Brno 2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Moniky Punové Ph.D. a použila jsem pouze zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně dne Bc. Petra Barbořáková

3 Poděkování Ráda bych poděkovala PhDr. Monice Punové, Ph.D., za odborné vedení mé práce, za cenné rady a připomínky, za metodické a technické vedení a její vstřícnost a ochotu při konzultacích. Také bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mě povzbuzovali, byli mi oporou a pomáhali, jak bylo v jejich silách.

4 OBSAH ÚVOD... 6 I TEORETICKÁ ČÁST Mládež Definice pojmů mládí a adolescence Změny v adolescenci Biologické změny Psychické změny Sociální změny Riziková mládež Spirituální změny Křesťanská společenství mládeže Křesťanství Křesťan Společenství Křesťanská společenství mládeže Vyvození DVO Poradenství Definice pojmu poradenství Poskytování poradenství Poradenství pro mládež Vymezení poradenství oproti jiným disciplínám Poradenství a psychoterapie Poradenství a sociální práce Poradenství a pastorace Poradenství spirituální dimenze Vyvození DVO 2 a II METODOLOGICKÁ ČÁST Metodika Strategie výzkumu Technika zjišťování Analýza zjištění Jednotky zkoumání a zjišťování a jejich výběr Operacionalizace Etický kontext výzkumu... 43

5 4.7 Limity a omezení výzkumu III EMPIRICKÁ ČÁST Interpretace zjištění z hlediska dílčích výzkumných otázek Charakteristika společenství Základní charakteristiky Záměr společenství Osobnost vedoucího Dílčí závěr Individuální poradenství ve společenstvích Charakteristika poradenství Cíl poradenství Vzdělávání pracovníků Aktivizace a motivace účastníků Znaky poradenství Fáze individuálního poradenství Prvky poradenského rozhovoru Témata poradenských setkání Informace o poradenství Dílčí závěr Role spirituality v individuálním poradenství Spiritualita osoby poradce Spiritualita účastníků společenství Cíle individuálního poradenství z hlediska spirituální dimenze Témata vztahující se ke spirituální dimenzi Spirituální prvky v individuálním poradenství Dílčí závěr ZÁVĚR Bibliografie ANOTACE ANNOTATION Jmenný a věcný rejstřík Přílohy STAŤ... 96

6 ÚVOD Tématem diplomové práce je poradenství pro mládež a jeho využití v práci s mladými lidmi v křesťanských společenstvích v dané lokalitě. Záměrem je zjistit, zda v daných společenstvích probíhá poradenství mladým lidem a jestliže se uskutečňuje, jaké charakteristiky nese a jakým způsobem je realizováno. Teoretická část poskytuje kontext pro výzkum a charakterizuje jednotlivé pojmy, které se v práci objevují. Nejprve je prostor věnován definici pojmu mládež, mladého člověka a biologickým, psychickým, sociálním a spirituálním změnám, k nimž v období dospívání dochází. Následně se práce zabývá křesťanskými společenstvími včetně dalších dílčích prvků, jako je křesťanství a křesťan. Poslední část se pak věnuje poradenství a některým jeho oblastem, konkrétně se jedná o skupinové a individuální poradenství, poradenství pro mládež a vymezení poradenství vůči jiným disciplínám. Pracovníci pro mládež v křesťanských společenstvích, ať už se jedná o laiky, profesionály, zaměstnance nebo dobrovolníky, se dostávají do přímého kontaktu s mladými lidmi a mají tak prostor ovlivňovat jejich životy. Jelikož se jedná o křesťanská společenství, která fungují pod hlavičkou církve, zajímalo mne, jaký důraz se klade na profesionalitu pracovníků, a to především v oblasti poradenské praxe. Možná nekompetentnost vedoucích pracovníků v oblasti poradenské praxe by byla nežádoucím stavem, a to především z důvodu potenciálního ublížení dospívajícím, kteří případně přichází s žádostí o radu, když jim vedoucí nejsou schopni poskytnout adekvátní pomoc. Jako ideální situaci naopak vidím stav, kdy za vedoucím pracovníkem přichází mladí lidé se svými problémy a ten má dostatečné vědomosti, znalosti a zkušenosti, aby byl schopen jim pomoci, a také je obeznámen s problémy, které mladí lidé řeší, a iniciativně jim nabízí pomoc. Položila jsem si hlavní výzkumnou otázku, Zda a jakým způsobem poskytují pracovníci v rámci křesťanských společenství individuální poradenství mladým lidem?, kdy je mým cílem zjistit, zda je poradenství ve společenstvích poskytováno, a pokud ano, jakým způsobem a jaké charakteristiky nese. Zjištění těchto údajů má vést k dalšímu přemýšlení, zda by nebylo vhodné v těchto společenstvích poradenství poskytovat, jestliže tomu tak dosud není. V případě, že je poradenství poskytováno, co by mohlo vést k jeho zdokonalení a tak zlepšení pomoci mladým lidem. 6

7 I TEORETICKÁ ČÁST 1 Mládež Kapitola Mládež se zaměřuje na samotnou definici pojmu mládež. Mladý člověk prochází v období dospívání zásadními změnami, proto jsou zde rozebrány jednotlivé aspekty vývoje mladého člověka od dimenze biologické, psychické, sociální až po dimenzi spirituální. Období dospívání je bouřlivým obdobím, kdy jsou mladí lidé v ohrožení, proto se práce zmíní i o rizikové mládeži, která s tímto tématem souvisí. 1.1 Definice pojmů mládí a adolescence V následující kapitole budou představeny jednotlivé pojmy jako mládí, mládež, adolescence a puberta a určen výchozí pojem a jeho charakteristika pro tuto práci. V úvodu této kapitoly je vhodné říci, že pojem dospívajícího, mladého člověka je pojmem poměrně novým. Giddens (2013, s. 279) píše, že dnes tak dobře známý koncept teenagera 1 až do nedávna vůbec neexistoval. Podle Macka je to klíčové životní období, které s sebou nese velký význam, protože se zde zakládá pocit autorství vlastního života, prohlubuje vědomí vlastní hodnoty a jedinečnosti, přesto v evropské kultuře fenomén dospívání na dva tisíce let téměř vymizel. Adolescence se začala ve vývoji člověka zdůrazňovat jako samostatná fáze na základě vývoje společnosti. Rozpad feudální společnosti a nástup urbanizace a zřízení nového systému všeobecného školství v 19. století vyústilo v separaci jednotlivých generací a oddělení stylů života dětí, dospělých a dospívajících (Macek, 1999). Mladá kultura začala být zkoumána v první polovině 20. století, kdy vznikaly nové proudy lišící se od mainstreamu 2 a konstruovaly se subkultury mladých 3 (Giddens, 2013). Zabývat se mladou generací je tedy v současné době relevantní a potřebné, v souvislosti s tímto tématem se lze setkat s řadou termínů, které se práce nyní pokusí objasnit. Velký sociologický slovník (1996) pojmem mládí označuje dvě perspektivy. První perspektivou je mládí 1 Říčan uvádí: Z anglicky mluvícího světa k nám pronikl pojem teenager; tak může být označen každý člověk ve věku, jehož číslovka končí na,-teen, tedy od 13 do 19 let (Říčan, 2005, s. 273). 2 Mainstream je 1. hlavní proud, směr, linie v určité oblasti lidské tvorby, myšlenkové činnosti. 2. v oblasti populární hudby střední proud zaměřený na většinový vkus posluchačů (Nový akademický slovník, 2007, s. 497). 3 Obecnější pojetí uvádí Giddens (2013, s. 996) Subkultura: Jakákoli část populace, kterou od širší společnosti odlišují její kulturní vzorce. Matoušek (2011) mezi subkultury mládeže řadí následující: kriminální skupiny, pro něž je příznačná subkultura násilí, dále sem patří drogová subkultura, subkultura rasistická, kam řadí skinheady a fotbalové hooligans, dále pseudonáboženské subkultury, kam patří satanisté. 7

8 jako životní etapa vývoje člověka, tedy přechod mezi dětskou závislostí a relativní nezávislostí, období individuálního vývoje. V tomto případě lze termín mládí považovat za ekvivalent k adolescenci. Druhou perspektivou je mládí jako soubor subkulturních znaků typických pro mládež. A lze tento pojem zaměnit za pojem mladá generace. Jandourek (2007, s. 161) uvádí podobnou charakteristiku pojmu mládí. Mládí je fáze životního cyklu mezi dětstvím a dospělostí charakterizována dokončováním fyzických změn organismu započatých v pubertě Časově se mládí obtížně vymezuje. Jeho počátkem může být dokončení základní školní docházky a koncem vstup do zaměstnání a založení vlastní rodiny. Mládí lze tedy označit za český výraz pro pojem adolescence. Stejně tak jej vidí i Macek (1999). Mládí a adolescenci lze tedy považovat za pojmy stejného významu. Termín adolescence je odvozen z latinského slovesa adolescere (dospívat, dorůstat, mohutnět), jak uvádí Macek (1999, s. 11), který také dodává, že v českém jazyce se zaměňuje s označením dospívající, dorost nebo širším označením mládež. Adolescence vyplňuje druhé desetiletí života, ale jeho přesné věkové vymezení se u jednotlivých autorů liší, nicméně všichni ji dělí na fázi dospívání, které se označuje jako pubescence 4 a ohraničuje se časovým intervalem 11 až 15 let, a na fázi mládí, které se datuje v období 15 až 20 (22) let (Macek, 1999; Říčan, 2004; Vágnerová, 2000) 5. Na základě výše uvedených autorů bude práce pojem adolescence chápat jako fázi dospívání a rovněž i mládí, tedy období od 11 do 20 (22) let, které Macek (2003) vnitřně dělí na tři fáze: časnou adolescenci 10 (11) 13 let, střední adolescenci let a pozdní adolescenci (22) let. Období adolescence s sebou nese velké množství nejistoty a zmatků, které jsou typické především pro mladé lidi v moderních společnostech 6. Mladí lidé jsou zde nuceni, aby velmi rychle opustili období dětství a stali se dospělými. Stojí tak mezi dvěma světy, kdy se snaží chovat jako dospělí, ale zákon s nimi jedná jako s dětmi (Macek, 1999, Giddens, 2013). V patnácti letech zde tedy jsou mladý muž a mladá žena, kteří jsou tělesně téměř dorostlí, silní, rychlí a obratní, zhruba stejně inteligentní jako jejich rodiče, toužící společensky se uplatnit a sexuálně žít, čeká je však dlouhý odklad, kdy jejich údělem je existenční závislost, podřízenost dospělým a biologicky nezdůvodnitelné omezování pohlavního života. Tak se v našem sociokulturním okruhu postupně vytvořila adolescence jako zvláštní životní období mezi dětstvím a dospělostí (Říčan, 2004, s. 193). 4 Pojmenování dle ochlupení na ohanbí, latinsky Pubes (Vágnerová, 2000). 5 Stejné dělení uvádí i Langmajer (2006), který ale navíc pubescenci rozlišuje na fázi prepuberty a puberty, přičemž fázi prepuberty ohraničujeme věkem 11 až 13 let a pubertu na 13 až 15 let s tím, že u chlapců je fyzický vývoj zpožděn asi o 1 2 roky. 6 V přírodních kulturách založených na komunitním uspořádání, které zachovávají oddělenost jednotlivých věkových stupňů, je tento proces snadnější. Proces je tady založen na přímé participaci mladého člověka na činnostech dospělých v pomalejším tempu. Proces změny je současně vymezen přechodovými rituály, které pomáhají jasně definovat novou roli dospělého (Macek, 1999, Giddens, 2013). 8

9 Podle Jandourka (2007) je právě různá rychlost biologického, psychického a sociálního vývoje příčinou prožívání krize dospívání. Mládež lze charakterizovat šířeji. Mládež je termín označující buď nepřesně ohraničenou věkovou skupinu, nebo vymezenou specifickými biologickými, psychologickými, sociologickými znaky. Příslušníky spojuje to, že se nachází ve stejném životním cyklu nazývaném mládí a jsou stejnou generací. Věkově jde o mezivrstvu mezi dětmi a dospělými, která má své specifické zájmy, aspirace, postoje, společenské postavení a svou roli, prestiž (Velký sociologický slovník, 1996, s. 635). Stejný zdroj mládež vymezuje jako skupinu mezi 14 a 30 lety, tedy od konce povinné školní docházky do završení procesu sociálního zrání. Někteří autoři (Langmajer, 2006; Macek, 1999; Říčan, 2004; Vágnerová, 2000) do tohoto věkového vymezení řadí jak adolescenci (22) let, tak mladou dospělost let. Jedná se tedy o pojem, který v sobě zahrnuje výše uvedené pojmy mládí a adolescence. V souvislosti s tématem práce mládež charakterizuje cílovou skupinu mladých lidí, kteří se setkávají v křesťanských společenstvích, nesou výše uvedené znaky a věkově se pohybují převážně mezi 14 a 25 lety. Tato kapitola představila několik pojmů týkajících se mladých lidí a uvedla jejich stručnou charakteristiku. Do pojmu mladý člověk, mladí lidé, který se objevuje v názvu práce, bude spadat pojem adolescent, který je totožný s pojmem mládí, teenager. V práci se bude vyskytovat označení mladí lidé, mladý člověk, teenager, adolescent a také dospívající, které práce chápe pro své účely jako synonyma. Rovněž bude užíván pojem mládež, který práce užívá pro označení skupiny mladých lidí, jak je popsáno výše. Období dospívání je provázeno množstvím nejistot a zmatků, což je dáno biologickými, psychickými, sociálními a spirituálními změnami, které už vysvětluje další kapitola. 1.2 Změny v adolescenci Jak bylo uvedeno v předešlé kapitole, období dospívání je obdobím biologických, psychických, sociálních a spirituálních změn, které jsou také zdrojem napětí, jež mladí lidé prožívají. Mladí lidé v tomto období hledají sebe sama, smysl svého života a místo na světě. Cílem této kapitoly je uvést jednotlivé změny, kterými mladí lidé prochází, a více je specifikovat. 9

10 Biologické změny V období adolescence dochází k výrazným biologickým změnám 7. Jedná se o tělesný růst, který však není rovnoměrný. Horní a dolní končetiny rostou na začátku rychleji, takže dochází k disharmonii postavy, dítě je samá ruka a samá noha. Působí tělesně nevyváženě a neobratně. Také se rozšiřují ramena, roste hrtan a hlasivky, což způsobuje mutaci hlasu. Tělesné změny se odlišují u dívek, kde se postava zaobluje, přibývá podkožní tuk, rostou ňadra, a u chlapců, kde roste svalovina, vnější pohlavní orgány. U chlapců je významný růst a rozvoj svalů, který je viditelný a sociálně akceptovatelný. Sekundární pohlavní znaky nejsou na první pohled tak nápadné a zneklidňující. U dívek jsou sekundární pohlavní znaky nápadnější (Langmajer, 2006; Říčan, 2004; Vágnerová, 2012). Období dospívání je charakteristické pohlavním vývojem. Vágnerová a Říčan uvádí, že dochází k růstu a zrání vnitřních pohlavních orgánů, vaječníků a dělohy u dívek a varlat u chlapců, i k produkci ženského hormonu estrogenu a u chlapců mužského hormonu testosteronu. Objevuje se první menstruace u dívek, nejčastěji kolem 12. roku, a první poluce u chlapců kolem 13. roku dítěte. S dozráváním jsou spojeny sexuální prožitky, zamilovanost a první sexuální zkušenosti. Součástí sexuální zkušenosti je autoerotika, která se projevuje zalíbením ve vlastním těle a masturbací. Heterosexuální 8 erotika se rozvíjí od rané adolescence, přičemž první sexuální zkušenosti jsou nejčastější mezi 17. a 18. rokem (Říčan, 2004; Vágnerová, 2012). Významné je v tomto období zrání mozku. To vede ke schopnosti rychlejšího zpracování informací, růstu tendence k vyhledávání vzrušujících zážitků a riskantního chování, rozvoj kognitivních schopností vliv na uvažování a chování dospívajících. Jelikož jednotlivé složky mozku dozrávají rozdílně a nejsou koordinované, adolescenti jednají emocionálně a nejsou schopni své chování regulovat (Vágnerová, 2012, Vágnerová, 2008). Tělesný vzhled je pro dospívajícího velmi důležitý a je provázán s dalšími dimenzemi vývoje. Vzhled ovlivňuje psychickou pohodu mladého člověka i jeho sociální zařazení a status. Podle Vágnerové a Říčana je tělesný vzhled provázán s vlastní hodnotou a je důležitou součástí identity dospívajícího, který se potřebuje líbit sám sobě i jiným. Zevnějšek slouží k dosažení sociální prestiže a akceptace druhými, kdy je hlavní snahou odlišit se od dospělých. Dospívající 7 S tělesným růstem se spojuje pojem sekulární akcelerace, který Langmajer vysvětluje jako celkové urychlování růstu a vývoje v průběhu staletí. Zrychlování růstu bylo zaznamenáno v tělesné oblasti zvyšování postavy, dřívější nástup menstruace, ale i v oblasti emočního vývoje a inteligence. Dřívější nástup tělesného a duševního dospívání a současně delší doba pro dokončení rozvoje vede k rozšíření dospívání oběma směry (Langmajer, 2006). 8 Vágnerová (2012) uvádí fáze heterosexuálního kontaktu od držení za ruku přes líbání, francouzské polibky, které symbolizují koitus, mazlení typu neckingu, pettingu, orálního sexu až po sám pohlavní styk. Podle ní mají s většinou z nich kromě pohlavního styku zkušenost dospívající do 15 let. 10

11 mohou volit uniformní vzhled, který je pro ně bezpečný, nebo vzhled, který je nějakým způsobem vymezuje a zdůrazňuje jejich pohlavní identitu nebo příslušnost ke skupině (Říčan, 2005; Vágnerová, 2008, 2012). Jak je patrné v závěru této kapitoly, tělesný vzhled je pro mladého člověka podstatný a ovlivňuje jeho sociální a psychický vývoj. Pokud se mladý člověk nelíbí sám sobě ani není atraktivní podle soudobých trendů pro své okolí, má ztíženou pozici pro uplatnění ve společnosti. Psychické a sociální změny, kterými dospívající prochází, popisuje další kapitola Psychické změny Kapitola Psychické změny dospívání se blíže věnuje tématu kognitivních a emocionálních změn, hledání vlastní identity a vztahu k sobě sama. Kognitivní změny jsou výsledkem interakce mezi zráním a učením. Jedná se o období, kdy je myšlení vymaněno z konkrétní reality. Piaget (2007, s. 117) říká, že hlavní charakteristikou adolescence je právě takové vymanění se z konkrétního a obrat k nereálnému a k budoucnosti. Je to období velkých ideálů či počátků teorií a navíc i jednoduchých adaptací k realitě. Dle Piageta a jeho pojmenování je toto období spojeno se stadiem utváření formálních logických operací a formálního abstraktního myšlení a reflexivního myšlení (Piaget 2007, 1999). Podle Vágnerové je tedy dospívající schopen uvažovat hypoteticky, kdy realita je pouze jednou z variant. Také je schopen uvažovat abstraktně a akceptovat hypotetický problém, například argumentovat na téma sníh je černý. Na abstraktní 9 úrovni se rozvíjí i induktivní uvažování 10 a dospívající jsou schopni interpretovat pozorované výsledky v kontextu logicky možných závěrů. Zlepšuje se odhad vlastních schopností a dovedností a introspekce a uvažování o sobě samém. Typická je flexibilita a ochota akceptovat nové způsoby řešení a schopnost zpracovat větší množství vstupních informací, řadit je, kombinovat a srovnávat. Rychlost zpracování informací se zvýší v období dospívání asi o polovinu (Vágnerová, 2012). Období dospívání se vyznačuje emocionální labilitou, podle Macka (1999) se však emocionální změny a jejich intenzita liší v závislosti na fázi dospívání, v níž se jedinec nachází. V časné adolescenci lze mluvit o období emoční lability, což je dáno hormonálními změnami, pohlavním dospíváním, vysokou mírou sebehodnocení. Velký vliv na emoční vývoj má typologie 9 Abstraktní je opakem konkrétního. Za abstraktní lze považovat pojmenování vlastnosti a dějů jako krása, pýcha, dobrota, zeleň, tvrdost, čtení, lov. Nebo také abstraktní jako neživotný, vzdálený od skutečnosti, nepraktický (Nový akademický slovní, 2007, s. 18). 10 Indukce je logický typ úsudku a metoda zkoumání, kdy se z jedinečných výroků usuzuje na obecný závěr, postup od zvláštního k obecnému. Užívá se slova induktivní úsudek, induktivní logika (Nový akademický slovník, 2007, s. 346). 11

12 osobnosti, kulturní a sociální faktory, způsob a styl výchovy. Podobně i Říčan (2004) období časné adolescence nazývá obdobím vulkanismu. Pubescent reaguje podrážděně, jeho nálady jsou labilní a často se mění, převládají negativní pocity: nepokoj, neklid, rozmrzelost. Sám dospívající nerozumí tomu, co se s ním děje, a jeho city se mohou projevit destruktivním chováním. 11 Střední a pozdní adolescence jsou charakteristické odezníváním náladovosti a vysoké lability, charakteristická je zde vyšší extrovertnost, menší impulzivnost, vyšší stálost. Emoční prožívání se stabilizuje. Důvodem je hormonální vyrovnání a adaptace organismu a pohlavní dospělosti. Období lze nazvat obdobím prvního vystřízlivění, které signalizuje nástup mladé dospělosti (Macek, 1999; Vágnerová, 2005). Hledání a vytváření identity znamená hledání vlastního já. Tento proces budování vlastní identity nelze zúžit pouze na období adolescence, přesto jej někteří autoři (Macek, 2003; Vágnerová, 2013) řadí právě do tohoto období. Erikson, 12 který se zabýval vývojem lidské osobnosti (1999, s. 70), říká, že spolehlivost toho, co bude získáno v mladé dospělosti, do značné míry závisí na výsledku adolescentního zápasu o identitu. Podle něj mladí lidé musí projít regresí a růstem a zajímají se především o to, kým a čím vlastně jsou v očích okruhu lidí, které považují za významné, ve srovnání s tím, co si sami myslí, že jsou. Základní vzorec identity tedy vyplývá ze zavrhování a potvrzování individuálních dětských identifikací a také ze způsobů, jimiž sociální procesy té doby identifikují mladé jedince (Erikson, 1999, 2002). Podle autorů Říčana a Vágnerové dospívající hledá a rozvíjí vlastní identitu, která by pro něj byla subjektivně přijatelná a alespoň částečně odpovídala představám adolescenta. To vede ke zvýšené snaze sebepoznání uskutečňujícím se v rámci vrstevnické skupiny. Adolescenti rovněž experimentují a zkoušejí různé alternativy a hranice svých možností s cílem najít svou cestu. To vede ke střídání koníčků, sportů, popřípadě školy a partnerů a experimentům s náboženstvím. Dospívající se snaží prodloužit přechodné období a oddálit dospělost. 13 Jak bylo zmíněno i výše, důležitou součástí identity dospívajícího je tělesný vzhled. Pokud odpovídá aktuálnímu ideálu, slouží mladému člověku jako opora sebevědomí, podporuje jeho pocit jistoty a prestiže. Projevem vyjádření identity se pak stává úprava zevnějšku a oblečení (Vágnerová, 2012; Říčan, 2004). 11 Způsoby vyrovnání se s nepříjemnými pocity u adolescentů popisuje Vágnerová. Prvním způsobem je tzv. mechanismus kyvadla, kdy se jedinec vrací k dětskému chování nebo infantilnímu řešení situace, například k dětské hře. Druhým způsobem vyrovnání se se zátěží, kterou jedinec nezvládá, je regrese na nižší vývojové stadium. Třetí obrannou reakcí je únik do fantazie, která mu umožňuje odpoutání se od reality a alespoň symbolické zvládnutí nejrůznějších situací (Vágnerová, 2005). 12 Erikson považoval hledání vztahu k sobě samému a hledání vlastní identity za základní vývojový úkol období adolescence a také zavedl pojem identity do psychologie. 13 Toto období je Eriksonem nazváno adolescentní psychosociální moratorium a je projevem potřeby odložit rozhodnutí, které by bylo příliš závazné, na pozdější dobu (Erikson, 1963; in Vágnerová, 2012). 12

13 Mít identitu znamená znát odpověď na otázku, kdo jsem, znát sám sebe, rozumět svým citům, vědět kam patřím, kam směřuji, čemu doopravdy věřím, v čem je smysl mého života. Znamená to jistotu sebou samým, zodpovědnost za své činy, realistické sebevědomí, znalost svých možností a mezí. Znamená to být pevně zakotven v tradici a podílet se aktivně na tvorbě budoucnosti, osobní i společenské. Znamená to vědět o své jedinečnosti, znát své nezaměnitelné místo, svou nenahraditelnost a to vše ne jen intelektem, nýbrž celou hloubkou své bytosti. Znamená to mít větší podíl na vlastním životě (Říčan, 2004, s. 217). Vědomí vlastní identity a hodnoty utváří vztah k sobě samému, vnímání sama sebe v souvislosti se sociálním prostředím. To, jak dospívající vnímá sám sebe, se odráží v jeho vztahu k druhým lidem, který je předmětem následující kapitoly Sociální změny V období dospívání jsou dvěma nejdůležitějšími vztahy vztah k rodičům a k vrstevníkům. Langmajer píše, že vztah k druhým lidem se v období dospívání vymezuje především procesem uvolnění z přílišné závislosti na rodičích a na druhé straně navázáním diferencovanějších vztahů k vrstevníkům obojího pohlaví. Toto vymanění a navázání vztahů je jedním z hlavních vývojových úkolů tohoto období (Langmajer 2006). Rodina hraje v životě mladého člověka velmi významnou roli. Langmajer říká, že rodina by měla poskytovat dítěti pocit bezpečí, jistoty, útočiště, kde se může uchýlit, když prožívá ohrožení nebo bolest. Přesto je emancipace od rodiny v tomto období nutná a každý dospívající hledá způsob, jak zrovnoprávnit svou pozici a postupně dosáhnout samostatnosti, aniž by ztrácel pozitivní vztah ke svým rodičům 14 (Langmajer, 2006). Přesto nebo právě proto jsou konflikty mezi rodiči a dospívajícími v tomto období něčím přirozeným. Macek (2003) říká, že konflikty nevadí, jestliže adolescenti mají pocit, že mohou svobodně vyjadřovat své názory a že se na ně bere ohled. Říčan (2004) mluví o pubescentní vzpouře, která je normálním stadiem a má zde i svůj vývojový smysl. Pokud dobře probíhá, projeví se jako řada malých konstruktivních sporů, které vedou k budování osobnosti dospívajícího. Podle Langmajera (2006) dospívající za normálních okolností udržuje pozitivní vztahy k rodičům a rodina zůstává nejdůležitějším zdrojem sociální opory. Mladý člověk mění pouze vnější způsoby svého chování, ale ponechává si základní hodnoty a morální postoje přejaté ze své rodiny. 14 Langmajer také uvádí, že pokud se dospívajícímu nepodaří dostat z těsné vazby na rodičích, může to vést k řadě problémů, například nevysvětlitelnému pohrdání rodiči a nenávisti vůči nim, odmítnutí nových vztahů, uzavírání se vůči vrstevníkům. V krajních případech může vést například k projevení mentální anorexie. Dospívající nejčastěji vytýkají nedostatky rodičům, stydí se za jejich projevy něžnosti a lásky a odmítají jejich přílišnou kontrolu (Langmajer, 2006). 13

14 Postavení rodiny a její vliv v období dospívání přebírá skupina vrstevníků, která se utváří kolem mladého člověka. Vrstevnické vztahy v období adolescence nabývají na významu a pro mladého člověka jsou velmi důležité, protože dospívající vědomě či nevědomě sdílejí stejnou zkušenost, stejnou životní pozici, stejné problémy, nejistoty a nejasnosti (Macek, 2003, s. 57). To je sbližuje a vytváří to přirozené tíhnutí spíše k vrstevníkům než k dospělým. Také Říčan (2004) vztah k vrstevníkům označuje za jednu z hlavních hybných sil pubescentního vývoje a říká, že v tomto období se začne vytvářet rozdíl mezi formální (zvolenou) a neformální (přirozenou) autoritou. Macek (2003) uvádí, že vrstevnické vztahy jsou unikátní a těžce nahraditelné a umožňují dospívajícím vzájemné poskytování názorů, pocitů, vzorců chování, platformu pro testování sebe sama. Vztahy také dávají prostor pro vzájemné napodobování, které je u adolescentů oblíbenou činností. Typické pro tyto vztahy je, že se rychle mění pozice spoluhráče, opozice, souputníka. Dospívající se cítí dobře, když mají pocit, že jsou vrstevníky viděni, slyšeni, oceňování. Posiluje to jejich vlastní pozici a pocity významnosti. Podle Vágnerové (2012) má mladý člověk potřebu jistoty a bezpečí, kterou v této životní fázi již nenaplňuje pouze rodina. Dospívající naplnění této a jiných potřeb tedy hledá ve skupině vrstevníků, kde získává zázemí. Vrstevnické vztahy slouží do velké míry k potvrzování vlastní hodnoty. Podle Vágnerové je získaná pozice důležitou součástí jeho identity, protože si ji vydobyl na základě svých osobnostních kvalit. Autorka dodává: Potřeba být někým akceptován je tak intenzivní, že se dospívající výměnou za její uspokojení vzdává dosavadních hodnot a rolí. Přijímá nové, o něž by ve skutečnosti nikdy nestál, kdyby nebyly spojené s nabídkou nějakého zázemí (Vágnerová, 2012, s. 427). O silném vlivu vrstevníků píše i Říčan, který uvádí: Veřejné mínění třídy nebo jiné skupiny vrstevníků je teď už tak silné, že kvůli ní pubescent raději riskuje i dost vážný konflikt s rodiči a učiteli Snaží se být za každou cenu populární nebo aspoň nevybočovat. Je pak třeba překvapivě sugestibilní vůči partě, dá se vyhecovat k jednání, které neodpovídá jeho povaze: opije se, zkouší drogu, provokuje bezpečnost, zachová se bezohledně ke starému člověku (Říčan, 2004, s. 184). Podle Macka (2003) je typické, že se adolescenti stávají členy různých skupin, kam patří školní třída, sportovní kluby, zájmové organizace nebo neformální vrstevnické skupiny. Tato část práce uvedla, že pro dospívajícího člověka je klíčovým sociálním prostředím jak rodina, od které se musí odpoutat a najít sám sebe, tak také vrstevnická skupina, která se stává klíčovým prostředím. Potřeba dospívajícího být akceptován je tak vysoká, že je kvůli ní ochoten obětovat své zásady, hodnoty, postoje. Právě vrstevnická skupina může mít negativní dopad na dospívajícího a strhnout jej k rizikovému chování, které vysvětluje další kapitola. 14

15 Riziková mládež Mladí lidé mají potřebu získat své místo ve společnosti a kvůli tomu, aby získali uznání a prestiž, se vystavit i rizikovému chování. Tato kapitola se detailněji věnuje právě rizikovému chování, k němuž se mohou uchýlit mladí lidé, kteří jsou součástí křesťanských společenství, kde bude probíhat výzkum. Podle Labátha (2001, s. 11) Za rizikovou mládež považujeme dospívající, u kterých je následkem spolupůsobení více faktorů, zvýšená pravděpodobnost selhání v sociální a psychické oblasti. Kasal uvádí, že těmto faktorům působícím na člověka se říká rizikové faktory. Tyto faktory se dnes hledají především ve dvou oblastech, a to v sociálním prostředí a v chování. V souvislosti s těmito faktory je vhodné zmínit i rizikovou společnost, na niž se mladí lidé adaptují a kterou jsou formováni. Jedná se o společnost bez autorit, odkázanost na vlastní volbu, silný masmediální vliv na chování mládeže, nadprodukce zboží a informací. Zodpovědnost se přesunula na jedince a jeho volbu (Kasal, 2013). K formám rizikového chování v současnosti nejčastěji patří delikventní chování, kriminalita, drogová závislost, alkoholismus, patologické hráčství, nezdravé stravovací návyky, především mentální anorexie a bulimie, sebepoškozování, některé životní styly, např. subkultura gothic a emo, členství v extremistických skupinách a v náboženských sektách (Matoušek, 2011; Kasal, 2013). Kasal dále rozvádí příčiny rizikového chování, kam řadí vnitřní predispozice jedince, které mohou být vrozené (poruchy osobnosti) nebo získané (např. v důsledku úrazu). Dále jsou to vnější příčiny rizikového chování, jež nacházíme v různých typech sociálního prostředí. Zejména se jedná o vliv rodiny, školy a vrstevníků. Mezi další vlivy lze řadit negativní vliv masmédií, nedostatky v legislativě, rozpad tradičních hodnot a norem chování (Kasal, 2013). Jak bylo uvedeno u biologických změn, mladí lidé mají potřebu chovat se rizikově a riskovat, proto se velká část dospívajících lidí zapojuje do některých rizikových aktivit. Velká část dospívajících se ve věku let zapojí do některé rizikové aktivity, tato rizikovost v chování většinou mizí s dosažením dospělosti (Dryfoos, 1991; Jesser a kol., 1995, citováno podle Kasal 2013, s. 349). Určitá míra rizikovosti tedy patří k dospívání a dozrávání mladého člověka. Autoři si kladou otázku, jak je možné, že někteří jedinci vystavení stejným rizikovým faktorům jim nepodlehnou a jiní ano. V této souvislosti odkrývají koncept resilience mládeže, který souvisí s tématem rizikovosti a odolnosti mládeže vůči rizikovým faktorům. Konceptu resilience se věnuje mimo jiné také Punová (2012, s. 96), která píše: Resilience představuje soustavu procesů, které pomáhají člověku nejenom přežít obtíže jeho života, ale navíc jej také posilují pro budoucnost. Obrazně řečeno lze resilienci přirovnat ke schopnosti obstát v bouři životních událostí a na základě 15

16 této zkušenosti se stát více odolným a dokonce posíleným vůči budoucím bouřkám a třeba i vichřicím. Uvedení pojmu resilience uzavírá téma rizikovosti mládeže a uvádí téma spirituální dimenze. Právě spiritualita může být jedním z protektivních a posilujících faktorů, které pomáhají mladému člověku vyrovnat se s riziky a nástrahami dospívání. Jaké změny tedy probíhají v oblasti spirituality v období dospívání? Spirituální změny Tato kapitola se zaměřuje na spirituální vývoj, který je důležitou součástí vývoje a změn, které se odehrávají v období dospívání. Otázky týkající se víry si člověk klade nejčastěji v období dospívání, což je spojeno s hledáním a budováním vlastní identity. Podle Langmajera se vývoj víry liší u dětí pocházejících z křesťanských (nebo jinak nábožensky orientovaných) rodin a u dětí, které vyrůstají v rodině, jež není nábožensky orientovaná. Dítě v dětství přijímá rodinu a její normy, přestože jej mohou již v dětství vyčleňovat z kolektivu. V období dospívání dochází ke zpochybnění víry, veškerá morální pravidla a duchovní hodnoty jsou vystavěny kritice, přezkoušeny. Výsledkem je konečné opravdové přijetí víry nebo její odmítnutí a hledání alternativních hodnot (Langmajer, 2006). Langmajer uvádí, že touha vztahovat se v našem životě k hodnotám, které nás přesahují, o než se můžeme opřít a které dávají našemu životu konečný smysl, patří k univerzálním lidským potřebám (Langmajer, 2006). Význam spirituality do psychologie vnesl a rozpracoval Frankl, který chápe člověka jako bytost hledající smysl svého života. Člověk je utvořen a nasměrován k něčemu, co je více než on sám, ať už tím myslíme poslání, které naplňuje, nebo jiné lidské bytosti, s nimiž se setkává. Tak či onak, lidství vždycky míří nad sebe samo, a tak transcendentno samo o sobě je podstatou lidské existence 15 (Frankl, 1998, s. 11). Frankl zdůrazňuje, že otázka po smyslu života je otázkou specificky lidskou a že smysl nemůže být dán, ale musí být hledán. Dodává, že hledání se odehrává v morální rovině a smysl vychází z morální úvahy (Frankl, 1996, 1998). Otázka po smyslu života nabývá na významu především v období dospívání, kdy se otvírá substancionální problematika lidského bytí duchovně zrajícímu a duchovně bojujícímu mladému člověku (Frankl, 1996, s. 44). Hledání smyslu života, který se otvírá před mladým člověkem, je do velké míry spojeno s vývojem morálky. Říčan uvádí, že pubescent se dívá na okolnosti jednání a na motivy jednání. Mravní jednání charakterizuje jako jednání, které prospívá lidem a je v souladu s vlastním jednáním. Adolescent je v morálce absolutista, fascinuje jej sebeoběť v zájmu lidstva, 15 Autor mluví konkrétně o nejvyšším bytí neboli nejvyšším smyslu jedním slovem Bohu, nebo nadsmyslu, který není pouze jednou věcí mezi ostatními, ale je bytí samo (Frankl, 2006). 16

17 trápí se bídou lidí na druhém konci světa. Stanovuje si absolutní normu morálky, podle níž sám sice nedokáže žít, ale soudí podle ní přísně rodiče, společnost, učitele, lékaře, faráře (Říčan, 2004). Absolutismus a fanatismus dospívajících v oblasti morálky je patrný z hesla protestující mládeže: I am not religious, but I am spiritual (Říčan, 2005, s. 38), které zaznělo v 60. letech 20. století. Je zde patrný odklon od tradičního náboženství institucí, rituálů, nauk, které jsou zde chápany spíše negativně, a naopak příklon ke spiritualitě 16 jako žitému náboženství touze po opravdovosti (Říčan, 2005). Říčan píše: Je-li spiritualita takovou motivační silou, jak to vidí Fromm 17 nebo Kohák 18, má její kultivace značný význam pro integraci osobnosti. Četné výzkumy prokazují, že lidé opravdově spirituálně angažovaní jsou v průměru šťastnější a své společnosti prospěšnější než lidé se spirituální chudobou, nepěstovanou či neprobuzenou (Říčan, 2005, s. 42). Jak je patrné z této kapitoly, přirozenou součástí života člověka je hledání jeho smyslu, což nabývá na významu především v období adolescence, které je tímto typické. Křesťanská společenství, která jsou prostředím, kde bude proveden výzkum, umožňují mimo jiné právě rozvoj spirituální dimenze osobnosti dospívajících. Následující kapitola detailně popisuje křesťanská společenství i jednotlivé prvky křesťanské víry. 16 Užitečnost pojmu spiritualita je v tom, že odsouvá do pozadí náboženské konfese, rituály a instituce, přičemž staví do centra pozornosti náboženský prožitek, případně také jednání, což je z psychologického hlediska ovšem vlastní jádro náboženství (Říčan, 2005, s. 38). 17 Erich Fromm ( ) byl sociologem, historikem, filozofem a psychologem. Zabýval se mimo jiné osobností, kterou definoval jako celek zděděných a získaných duševních vlastností, jež jsou pro jedince příznačné a každého jednotlivce činí jedinečným. Vymezil dvě složky osobnosti temperament a charakter. Fromm byl postfreudovsky zaměřený (pokládal se za Freudova žáka a snažil se rozvíjet a prohlubovat jeho objevy) a zajímal se o sociokulturní činitele, které mají vliv na osobnostní přizpůsobení. Jeho teorie je označována za psychosociální (Drapela, 1997). 18 Erazim Kohák se narodil v Praze 1933, vystudoval filosofii, teologii a religionistiku na Yale University, na Boston university byl jmenován profesorem filozofie. Vychází z díla Edmunda Husserla, Williama Jamese a především T. G. Masaryka. Stejně jako Masaryk, od něhož se celý život učil, je i Kohák věřící evangelík a sociální demokrat. Přednáší o filozofii, teologii a ochraně přírody (Kohák, 2010). 17

18 2 Křesťanská společenství mládeže První část kapitoly je věnována vysvětlení pojmů křesťanství, křesťan a společenství, jejichž definice pomůže lépe porozumět samotným křesťanským společenstvím mladých lidí. Následně je prostor věnován křesťanským společenstvím mladých lidí, jejich charakteristice a obsahu setkání. 2.1 Křesťanství Křesťanství je světově rozšířené monoteistické 19 náboženství blízké judaismu a islámu, které vzniklo ve druhé čtvrtině prvního století v prostředí židovské Palestiny jako učení následovníků Ježíše Krista. Rozšířilo se především díky misijním aktivitám Pavla z Tarsu a dostalo se již v prvním století do celého známého světa. Dnes je křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím světa a největším je rovněž i svým počtem členů, který se odhaduje na 2,2 miliardy. 20 Nejvýznamnější proudy křesťanství představují katolicismus, protestantismus a pravoslaví. Tyto proudy se dělí na skupiny, jimiž jsou církve (Pavlincová, Horyna, 2003; Johnson 1999). Křesťanství je založeno na uctívání Ježíše 21 Krista 22 (dále jen Ježíše) jako Božího Syna, jedinečného Božího zjevení lidskému pokolení. Ježíšovo narození se odhaduje mezi lety 7 a 4 před Kristem v Betlémě. Působil na území Blízkého východu asi do roku 30, kdy byl ukřižován jako vzbouřenec a politický rebel. Podle převažujícího proudu byl Ježíš jako Syn Boží tři dny po smrti na kříži vzkříšen a následně vzat do nebe. Židé Ježíše vítali pouze jako proroka seslaného Bohem, ale všechny starokřesťanské texty souhlasně zdůrazňují jedinečný význam Ježíšova života a smrti, jeho osoby, kterou pokládají za Spasitele, Vykupitele, čili Mesiáše 23 (Sokol, 2004, s. 165). Křesťané tedy vidí Ježíše jako samo poselství a cestu k Bohu. Sám Ježíš (Bible, 1995, s. 106) 19 Základem je víra v jediného Boha, který v sobě obsahuje tři osoby, je tzv. trojjediný. Jeho tři osoby jsou Bůh Otec, Bůh Syn (Ježíš Kristus) a Duch svatý. Bůh sestoupil na Zem v podobě svého Syna Ježíše Krista. Ten po svém vzkříšení a odchodu zanechal místo sebe na Zemi jako přímluvce osobu Ducha svatého (České vyznání víry). 20 Podle výzkumu založeného na dílčích 2500 průzkumech ve více než 230 zemích světa, provedeného americkou výzkumnou společností Pew Research Center, je křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím. Studie ukazuje, že ke křesťanství se hlásí 32 % světové populace, což je 2,2 miliardy obyvatel. Křesťanství následují muslimové s 23 %, hinduisté tvoří 15 %, buddhisté 7 %, židé 0,2 %. Nejpočetnější zastoupení křesťanů je v Evropě, dále v Latinské Americe, subsaharské Africe, Asii Pacifiku, Severní Americe a na severovýchodě Afriky (The Global Religious Landscape, 2012). 21 Ježíš v hebrejském významu znamená Záchrana. Další jména a přídomky, kterými je Ježíš označován, jsou Ježíš z Nazareta, Syn Boží, Pán, Beránek Boží a jiné (Pavlincová, Horyna, 2003; Lacoste, 2005). 22 Kristus je hodnostní titul, označení mesiášské funkce. Christos = Pomazaný, překlad hebr. Mášíach = Mesiáš (Novotný, 1956, s. 1153). 23 Slovo Mesiáš je odvozeno z hebrejštiny ve významu pomazaný, tj. panovník (Vojtíšek, 2004, s. 20). 18

19 o sobě řekl: Já jsem ta cesta, pravda, i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (France, 2006; Pavlincová, Horyna, 2003; Sokol, 2004). Josh McDowell (2009) píše, že mnoho lidí Ježíše pokládá za výjimečně moudrého a mravního člověka nebo proroka a považují to za jediný možný výklad. Tímto se zabýval také C. S. Lewis (1952, s. 31, vlastní překlad), který se vyjádřil těmito slovy: Uznávám Ježíše jako velkého mravního učitele, ale nepřijímám jeho tvrzení, že je Bůh. Přesně to nesmíme říkat. Člověk, který by byl pouze člověkem a říkal takové věci jako Ježíš, by nemohl být velkým mravním učitelem. Byl by buď blázen zhruba jako člověk, který tvrdí, že je vejcem nebo ďábel. Musíte si vybrat. Tento člověk buď byl a je Synem Božím, nebo je to šílenec či ještě něco horšího. Můžeme mu nadávat do bláznů, plivat na něj a nechat jej zabít jako ďábla nebo mu můžeme padnout k nohám a vzývat jej jako Pána a Boha. Ale nespokojujme se s oním povýšeným nesmyslem, že Ježíš byl velký mravní učitel. Takovou možnost nenechal otevřenou, nezamýšlel ji. McDowell (2009) se v knize zabývá otázkou, zda byl Ježíš pouze mravní učitel, lhář, nebo dokonce pomatenec či Bůh. Píše: Nejde o to, která z uvedených odpovědí je možná, protože možné jsou všechny, jde spíš o to, která je nejpravděpodobnější (McDowell, 2009, s. 26, vlastní překlad). 24 McDowell si dal tu práci, aby tuto otázku důkladně prozkoumal, a nakonec se dostává k tomu, že Ježíš byl Bohem, protože je to nejpravděpodobnější z uvedených variant. Otázku, kým Ježíš vlastně byl, si každý musí zodpovědět sám a podle toho s tím také naložit ve svém životě. Základním textem křesťanství je Bible 25, která je členěna na Starý (39 knih) a Nový zákon (27 knih) a celkově se skládá z 66 knih. Starý zákon byl napsán v průběhu jednoho tisíciletí před Kristem a dělí se na tóru, proroky a příběhy, Nový zákon byl sepsán do roku 140 po Kristu a obsahuje čtyři evangelia, knihu Skutků, 21 listů a knihu Zjevení. Bible byla tedy sepsána v průběhu asi 12 století a na jejím sepsání se podílelo více osob rozdílných kultur a jazyků. Křesťané věří, že Bible je Slovem Božím, tedy že je napsána lidmi, ale vnuknutá samotným Bohem (Sokol, 2004; France, 2006; Pavlincová, Horyna, 2003; Douglas, 2009). Společenství mládeží, která budou předmětem výzkumu a budou popsána v této práci, zakládají svou víru na osobě Ježíše jako Spasitele a Pána a základním textem je pro ně Bible jako Boží slovo. Z toho důvodu byla část textu věnována vysvětlení těchto pojmů. 24 Josh McDowell byl studentem práv, který odmítal křesťanství jako nevěrohodné učení založené na domněnkách. Jeho přátelé jej vyzvali, aby přezkoumal, co o sobě Ježíš Kristus tvrdí. Josh výzvu vzal vážně, přerušil studium a několik měsíců navštěvoval po celé Evropě knihovny bohaté na historickou literaturu, aby získal důkazy. Objevil mnoho důkazů a potvrdil, že Ježíš je tím, co o sobě tvrdí. Lze to považovat pouze za subjektivní vnímání, nicméně založené na historických důkazech a racionálně a intelektuálně podložené. Své zkoumání Josh McDowell popisuje v knize Viac ako tesár (McDowell, 2009). 25 Z řeckého slova Ta Biblia knihy, jiným názvem také Kniha Knih nebo Písmo svaté (Pavlincová, Horyna, 2003). 19

20 2.2 Křesťan Vyznavači křesťanství jsou nazýváni křesťané nikoli od slova křest 26, křtíti, nýbrž od Kristus (Novotný, 1956, s. 359). Novotný píše, že křesťanem je ten, kdo má Ducha Kristova a jeho pomazání a který je skutečný následovník Ježíše, je pokřtěný v Kristovu jménu a bere u něj sílu k životu i způsob života (Novotný, 1956). Pojem křesťan se poprvé podle Skutků 11:26 objevil v syrské Antiochii asi ve 40. letech prvního století a jednalo se patrně o přezdívku, kterou nazvali pohané vyznavače Krista (Pavlincová, Horyna, 2003; Novotný, 1956; Bible, 1995). Pojem křesťan lze vnímat v uvedeném významu, kdy je křesťanem nazván každý, kdo by vyznal Ježíše jako Mesiáše. Pavlincová a Horyna uvádí, že v dnešní době se často uplatňuje druhý význam, kdy je slovem křesťan a křesťanství obecně vymezena každá forma víry, která se sice vztahuje k historickému křesťanství, ale jinak se často může jednat spíše o kulturní tradici (Pavlincová, Horyna, 2003). To lze vysvětlit například na označení křesťanská Evropa, které se vztahuje spíše k tomu, že křesťanství má v Evropě dlouholetou tradici, než k tomu, že každý Evropan je rovněž křesťan jakožto následovník Krista. Autoři Chorvát (2010) a Rahner (2004) uvádí, že podstatou křesťanství je jeho původní význam, kdy být křesťanem znamená patřit Kristu a nechat jej měnit svůj vlastní život. Křesťanem se člověk nestává automaticky narozením do křesťanské rodiny, ale vlastním rozhodnutím a potvrzením tohoto rozhodnutí křtem a následně postupným duchovním růstem, který trvá celý život. Jak bylo uvedeno v kapitole Spirituální změny, lidé hledají smysl života a potřebují se vztahovat k něčemu, co je přesahuje. Tato potřeba je znásobena v období dospívání, jak dosvědčuje McDowell: Začaly mě trápit ty tři základní otázky, se kterými se setká každý člověk na světě: Kdo vlastně jsem? Proč tu jsem? Kam jdu? Jako mladý student jsem velmi potřeboval najít na ně odpovědi, tak jsem se pustil do hledání (McDowell, 2009, s. 5, vlastní překlad). Na tyto otázky, které si mladý člověk klade, může hledat odpověď například v křesťanském společenství. Křesťanství je dialogickým náboženstvím, kdy jeden z principů je, že víra roste ve společenství s druhými lidmi. I díky tomu se mladí lidé hledající pomoc schází ve společenství, kde lze pak najít různé druhy účastníků, ať už se jedná o lidi, kteří pochází z křesťanských rodin, nebo jejich přátele z nekřesťanského prostředí, kteří Boha neznají. A právě tématu společenství bude věnována další část práce. 26 Apoštol Pavel považuje křest za počátek křesťanského života. Křest je výrazem pokání a víry. Je to pro nastávajícího křesťana rozhodující krok, kdy se cele oddal Bohu, což je jistě často spojeno s jeho vyloučením ze světské společnosti a někdy i s pronásledováním. Křesťané se křtí ve jméno Ježíše, což naznačuje, že křtěnec chápe svůj křest jako akt rozhodnutí následovat Ježíše (Nový Biblický slovník, 2009). 20

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. Putování krajinou dospívání

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. Putování krajinou dospívání Putování krajinou dospívání Pubescence (dospívání) je slovo odvozené od latinského slova pubes. Najdi v dostupných zdrojích význam tohoto slova. Vývoj každého z nás je plný překvapení, zvratů a změn. Jako

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás oslovit jménem organizace ABATOP a nabídnout Vaší škole v rámci projektu S úctou k životu přednášky na téma: 1) Co se to se mnou děje? (pro

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a Výchova ke 6., 7. a 9. ročník 1 hodina týdně třídy poznávat jako nejdůležitější životní hodnotu pochopit

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení jsou přizpůsobeny věkovým skupinám dětí. Zaměřuje

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna

Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Osnova: 1) Život a vzdělání 2) Kariéra 3) Sociologie Maxe Webera 4) Weberova chápající sociologie 5) Cíl sociologického

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Volitelný předmět Společensko-vědní seminář tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělání a je základem rozvoje klíčových dovedností

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU Dobrovolníci SOS centra Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční podpory Operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Otázka: Vývojová psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Marťas

Otázka: Vývojová psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Marťas Otázka: Vývojová psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas -etapy vývoje jedince -měníme se po stránce psychologické, biologické a sociologické -dělíme život z hlediska věku 1. Období=Prenatální

Více

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Josef Basl, Ústav pro informace ve vzdělávání Praha Čtenářská gramotnost žáků v České republice byla dosud zjišťována v rámci dvou mezinárodních

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

KONFERENCE Poznámky pro účastníky

KONFERENCE Poznámky pro účastníky PROZKOUMEJTE velké životní otázky KONFERENCE pro účastníky Brno, Česká republika 13. 14. ledna 2012 SETKÁNÍ 1 Vize pro službu mladým lidem SETKÁNÍ 2 Co je Alfa pro mládež? Kurz Alfa pro mládež představuje

Více

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi.

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi. Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) program všeobecné školské primární prevence Program DPPPPK je postaven na 4 pilířích: PROGRAM ROZVOJE TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Gerlinde Baumann. Bible

Gerlinde Baumann. Bible Gerlinde Baumann Bible O knize Bible je bestseller. Ale kdo ji četl? Jak je to vlastně s Knihou knih? Kdo ji napsal? Písmo svaté a slovo Boží co to znamená? Hovoří Bible bezprostředně ke každému člověku,

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM dlouhodobý V Holicích dne 28.8. 2010 vypracovala: Ing.Smitková

Více