Poradenství pro mládež a jeho využití v práci s mladými lidmi v rámci křesťanských společenství v dané lokalitě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Poradenství pro mládež a jeho využití v práci s mladými lidmi v rámci křesťanských společenství v dané lokalitě"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Poradenství pro mládež a jeho využití v práci s mladými lidmi v rámci křesťanských společenství v dané lokalitě Magisterská diplomová práce Bc. Petra Barbořáková Vedoucí práce: PhDr. Monika Punová, Ph.D. Brno 2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Moniky Punové Ph.D. a použila jsem pouze zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně dne Bc. Petra Barbořáková

3 Poděkování Ráda bych poděkovala PhDr. Monice Punové, Ph.D., za odborné vedení mé práce, za cenné rady a připomínky, za metodické a technické vedení a její vstřícnost a ochotu při konzultacích. Také bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mě povzbuzovali, byli mi oporou a pomáhali, jak bylo v jejich silách.

4 OBSAH ÚVOD... 6 I TEORETICKÁ ČÁST Mládež Definice pojmů mládí a adolescence Změny v adolescenci Biologické změny Psychické změny Sociální změny Riziková mládež Spirituální změny Křesťanská společenství mládeže Křesťanství Křesťan Společenství Křesťanská společenství mládeže Vyvození DVO Poradenství Definice pojmu poradenství Poskytování poradenství Poradenství pro mládež Vymezení poradenství oproti jiným disciplínám Poradenství a psychoterapie Poradenství a sociální práce Poradenství a pastorace Poradenství spirituální dimenze Vyvození DVO 2 a II METODOLOGICKÁ ČÁST Metodika Strategie výzkumu Technika zjišťování Analýza zjištění Jednotky zkoumání a zjišťování a jejich výběr Operacionalizace Etický kontext výzkumu... 43

5 4.7 Limity a omezení výzkumu III EMPIRICKÁ ČÁST Interpretace zjištění z hlediska dílčích výzkumných otázek Charakteristika společenství Základní charakteristiky Záměr společenství Osobnost vedoucího Dílčí závěr Individuální poradenství ve společenstvích Charakteristika poradenství Cíl poradenství Vzdělávání pracovníků Aktivizace a motivace účastníků Znaky poradenství Fáze individuálního poradenství Prvky poradenského rozhovoru Témata poradenských setkání Informace o poradenství Dílčí závěr Role spirituality v individuálním poradenství Spiritualita osoby poradce Spiritualita účastníků společenství Cíle individuálního poradenství z hlediska spirituální dimenze Témata vztahující se ke spirituální dimenzi Spirituální prvky v individuálním poradenství Dílčí závěr ZÁVĚR Bibliografie ANOTACE ANNOTATION Jmenný a věcný rejstřík Přílohy STAŤ... 96

6 ÚVOD Tématem diplomové práce je poradenství pro mládež a jeho využití v práci s mladými lidmi v křesťanských společenstvích v dané lokalitě. Záměrem je zjistit, zda v daných společenstvích probíhá poradenství mladým lidem a jestliže se uskutečňuje, jaké charakteristiky nese a jakým způsobem je realizováno. Teoretická část poskytuje kontext pro výzkum a charakterizuje jednotlivé pojmy, které se v práci objevují. Nejprve je prostor věnován definici pojmu mládež, mladého člověka a biologickým, psychickým, sociálním a spirituálním změnám, k nimž v období dospívání dochází. Následně se práce zabývá křesťanskými společenstvími včetně dalších dílčích prvků, jako je křesťanství a křesťan. Poslední část se pak věnuje poradenství a některým jeho oblastem, konkrétně se jedná o skupinové a individuální poradenství, poradenství pro mládež a vymezení poradenství vůči jiným disciplínám. Pracovníci pro mládež v křesťanských společenstvích, ať už se jedná o laiky, profesionály, zaměstnance nebo dobrovolníky, se dostávají do přímého kontaktu s mladými lidmi a mají tak prostor ovlivňovat jejich životy. Jelikož se jedná o křesťanská společenství, která fungují pod hlavičkou církve, zajímalo mne, jaký důraz se klade na profesionalitu pracovníků, a to především v oblasti poradenské praxe. Možná nekompetentnost vedoucích pracovníků v oblasti poradenské praxe by byla nežádoucím stavem, a to především z důvodu potenciálního ublížení dospívajícím, kteří případně přichází s žádostí o radu, když jim vedoucí nejsou schopni poskytnout adekvátní pomoc. Jako ideální situaci naopak vidím stav, kdy za vedoucím pracovníkem přichází mladí lidé se svými problémy a ten má dostatečné vědomosti, znalosti a zkušenosti, aby byl schopen jim pomoci, a také je obeznámen s problémy, které mladí lidé řeší, a iniciativně jim nabízí pomoc. Položila jsem si hlavní výzkumnou otázku, Zda a jakým způsobem poskytují pracovníci v rámci křesťanských společenství individuální poradenství mladým lidem?, kdy je mým cílem zjistit, zda je poradenství ve společenstvích poskytováno, a pokud ano, jakým způsobem a jaké charakteristiky nese. Zjištění těchto údajů má vést k dalšímu přemýšlení, zda by nebylo vhodné v těchto společenstvích poradenství poskytovat, jestliže tomu tak dosud není. V případě, že je poradenství poskytováno, co by mohlo vést k jeho zdokonalení a tak zlepšení pomoci mladým lidem. 6

7 I TEORETICKÁ ČÁST 1 Mládež Kapitola Mládež se zaměřuje na samotnou definici pojmu mládež. Mladý člověk prochází v období dospívání zásadními změnami, proto jsou zde rozebrány jednotlivé aspekty vývoje mladého člověka od dimenze biologické, psychické, sociální až po dimenzi spirituální. Období dospívání je bouřlivým obdobím, kdy jsou mladí lidé v ohrožení, proto se práce zmíní i o rizikové mládeži, která s tímto tématem souvisí. 1.1 Definice pojmů mládí a adolescence V následující kapitole budou představeny jednotlivé pojmy jako mládí, mládež, adolescence a puberta a určen výchozí pojem a jeho charakteristika pro tuto práci. V úvodu této kapitoly je vhodné říci, že pojem dospívajícího, mladého člověka je pojmem poměrně novým. Giddens (2013, s. 279) píše, že dnes tak dobře známý koncept teenagera 1 až do nedávna vůbec neexistoval. Podle Macka je to klíčové životní období, které s sebou nese velký význam, protože se zde zakládá pocit autorství vlastního života, prohlubuje vědomí vlastní hodnoty a jedinečnosti, přesto v evropské kultuře fenomén dospívání na dva tisíce let téměř vymizel. Adolescence se začala ve vývoji člověka zdůrazňovat jako samostatná fáze na základě vývoje společnosti. Rozpad feudální společnosti a nástup urbanizace a zřízení nového systému všeobecného školství v 19. století vyústilo v separaci jednotlivých generací a oddělení stylů života dětí, dospělých a dospívajících (Macek, 1999). Mladá kultura začala být zkoumána v první polovině 20. století, kdy vznikaly nové proudy lišící se od mainstreamu 2 a konstruovaly se subkultury mladých 3 (Giddens, 2013). Zabývat se mladou generací je tedy v současné době relevantní a potřebné, v souvislosti s tímto tématem se lze setkat s řadou termínů, které se práce nyní pokusí objasnit. Velký sociologický slovník (1996) pojmem mládí označuje dvě perspektivy. První perspektivou je mládí 1 Říčan uvádí: Z anglicky mluvícího světa k nám pronikl pojem teenager; tak může být označen každý člověk ve věku, jehož číslovka končí na,-teen, tedy od 13 do 19 let (Říčan, 2005, s. 273). 2 Mainstream je 1. hlavní proud, směr, linie v určité oblasti lidské tvorby, myšlenkové činnosti. 2. v oblasti populární hudby střední proud zaměřený na většinový vkus posluchačů (Nový akademický slovník, 2007, s. 497). 3 Obecnější pojetí uvádí Giddens (2013, s. 996) Subkultura: Jakákoli část populace, kterou od širší společnosti odlišují její kulturní vzorce. Matoušek (2011) mezi subkultury mládeže řadí následující: kriminální skupiny, pro něž je příznačná subkultura násilí, dále sem patří drogová subkultura, subkultura rasistická, kam řadí skinheady a fotbalové hooligans, dále pseudonáboženské subkultury, kam patří satanisté. 7

8 jako životní etapa vývoje člověka, tedy přechod mezi dětskou závislostí a relativní nezávislostí, období individuálního vývoje. V tomto případě lze termín mládí považovat za ekvivalent k adolescenci. Druhou perspektivou je mládí jako soubor subkulturních znaků typických pro mládež. A lze tento pojem zaměnit za pojem mladá generace. Jandourek (2007, s. 161) uvádí podobnou charakteristiku pojmu mládí. Mládí je fáze životního cyklu mezi dětstvím a dospělostí charakterizována dokončováním fyzických změn organismu započatých v pubertě Časově se mládí obtížně vymezuje. Jeho počátkem může být dokončení základní školní docházky a koncem vstup do zaměstnání a založení vlastní rodiny. Mládí lze tedy označit za český výraz pro pojem adolescence. Stejně tak jej vidí i Macek (1999). Mládí a adolescenci lze tedy považovat za pojmy stejného významu. Termín adolescence je odvozen z latinského slovesa adolescere (dospívat, dorůstat, mohutnět), jak uvádí Macek (1999, s. 11), který také dodává, že v českém jazyce se zaměňuje s označením dospívající, dorost nebo širším označením mládež. Adolescence vyplňuje druhé desetiletí života, ale jeho přesné věkové vymezení se u jednotlivých autorů liší, nicméně všichni ji dělí na fázi dospívání, které se označuje jako pubescence 4 a ohraničuje se časovým intervalem 11 až 15 let, a na fázi mládí, které se datuje v období 15 až 20 (22) let (Macek, 1999; Říčan, 2004; Vágnerová, 2000) 5. Na základě výše uvedených autorů bude práce pojem adolescence chápat jako fázi dospívání a rovněž i mládí, tedy období od 11 do 20 (22) let, které Macek (2003) vnitřně dělí na tři fáze: časnou adolescenci 10 (11) 13 let, střední adolescenci let a pozdní adolescenci (22) let. Období adolescence s sebou nese velké množství nejistoty a zmatků, které jsou typické především pro mladé lidi v moderních společnostech 6. Mladí lidé jsou zde nuceni, aby velmi rychle opustili období dětství a stali se dospělými. Stojí tak mezi dvěma světy, kdy se snaží chovat jako dospělí, ale zákon s nimi jedná jako s dětmi (Macek, 1999, Giddens, 2013). V patnácti letech zde tedy jsou mladý muž a mladá žena, kteří jsou tělesně téměř dorostlí, silní, rychlí a obratní, zhruba stejně inteligentní jako jejich rodiče, toužící společensky se uplatnit a sexuálně žít, čeká je však dlouhý odklad, kdy jejich údělem je existenční závislost, podřízenost dospělým a biologicky nezdůvodnitelné omezování pohlavního života. Tak se v našem sociokulturním okruhu postupně vytvořila adolescence jako zvláštní životní období mezi dětstvím a dospělostí (Říčan, 2004, s. 193). 4 Pojmenování dle ochlupení na ohanbí, latinsky Pubes (Vágnerová, 2000). 5 Stejné dělení uvádí i Langmajer (2006), který ale navíc pubescenci rozlišuje na fázi prepuberty a puberty, přičemž fázi prepuberty ohraničujeme věkem 11 až 13 let a pubertu na 13 až 15 let s tím, že u chlapců je fyzický vývoj zpožděn asi o 1 2 roky. 6 V přírodních kulturách založených na komunitním uspořádání, které zachovávají oddělenost jednotlivých věkových stupňů, je tento proces snadnější. Proces je tady založen na přímé participaci mladého člověka na činnostech dospělých v pomalejším tempu. Proces změny je současně vymezen přechodovými rituály, které pomáhají jasně definovat novou roli dospělého (Macek, 1999, Giddens, 2013). 8

9 Podle Jandourka (2007) je právě různá rychlost biologického, psychického a sociálního vývoje příčinou prožívání krize dospívání. Mládež lze charakterizovat šířeji. Mládež je termín označující buď nepřesně ohraničenou věkovou skupinu, nebo vymezenou specifickými biologickými, psychologickými, sociologickými znaky. Příslušníky spojuje to, že se nachází ve stejném životním cyklu nazývaném mládí a jsou stejnou generací. Věkově jde o mezivrstvu mezi dětmi a dospělými, která má své specifické zájmy, aspirace, postoje, společenské postavení a svou roli, prestiž (Velký sociologický slovník, 1996, s. 635). Stejný zdroj mládež vymezuje jako skupinu mezi 14 a 30 lety, tedy od konce povinné školní docházky do završení procesu sociálního zrání. Někteří autoři (Langmajer, 2006; Macek, 1999; Říčan, 2004; Vágnerová, 2000) do tohoto věkového vymezení řadí jak adolescenci (22) let, tak mladou dospělost let. Jedná se tedy o pojem, který v sobě zahrnuje výše uvedené pojmy mládí a adolescence. V souvislosti s tématem práce mládež charakterizuje cílovou skupinu mladých lidí, kteří se setkávají v křesťanských společenstvích, nesou výše uvedené znaky a věkově se pohybují převážně mezi 14 a 25 lety. Tato kapitola představila několik pojmů týkajících se mladých lidí a uvedla jejich stručnou charakteristiku. Do pojmu mladý člověk, mladí lidé, který se objevuje v názvu práce, bude spadat pojem adolescent, který je totožný s pojmem mládí, teenager. V práci se bude vyskytovat označení mladí lidé, mladý člověk, teenager, adolescent a také dospívající, které práce chápe pro své účely jako synonyma. Rovněž bude užíván pojem mládež, který práce užívá pro označení skupiny mladých lidí, jak je popsáno výše. Období dospívání je provázeno množstvím nejistot a zmatků, což je dáno biologickými, psychickými, sociálními a spirituálními změnami, které už vysvětluje další kapitola. 1.2 Změny v adolescenci Jak bylo uvedeno v předešlé kapitole, období dospívání je obdobím biologických, psychických, sociálních a spirituálních změn, které jsou také zdrojem napětí, jež mladí lidé prožívají. Mladí lidé v tomto období hledají sebe sama, smysl svého života a místo na světě. Cílem této kapitoly je uvést jednotlivé změny, kterými mladí lidé prochází, a více je specifikovat. 9

10 Biologické změny V období adolescence dochází k výrazným biologickým změnám 7. Jedná se o tělesný růst, který však není rovnoměrný. Horní a dolní končetiny rostou na začátku rychleji, takže dochází k disharmonii postavy, dítě je samá ruka a samá noha. Působí tělesně nevyváženě a neobratně. Také se rozšiřují ramena, roste hrtan a hlasivky, což způsobuje mutaci hlasu. Tělesné změny se odlišují u dívek, kde se postava zaobluje, přibývá podkožní tuk, rostou ňadra, a u chlapců, kde roste svalovina, vnější pohlavní orgány. U chlapců je významný růst a rozvoj svalů, který je viditelný a sociálně akceptovatelný. Sekundární pohlavní znaky nejsou na první pohled tak nápadné a zneklidňující. U dívek jsou sekundární pohlavní znaky nápadnější (Langmajer, 2006; Říčan, 2004; Vágnerová, 2012). Období dospívání je charakteristické pohlavním vývojem. Vágnerová a Říčan uvádí, že dochází k růstu a zrání vnitřních pohlavních orgánů, vaječníků a dělohy u dívek a varlat u chlapců, i k produkci ženského hormonu estrogenu a u chlapců mužského hormonu testosteronu. Objevuje se první menstruace u dívek, nejčastěji kolem 12. roku, a první poluce u chlapců kolem 13. roku dítěte. S dozráváním jsou spojeny sexuální prožitky, zamilovanost a první sexuální zkušenosti. Součástí sexuální zkušenosti je autoerotika, která se projevuje zalíbením ve vlastním těle a masturbací. Heterosexuální 8 erotika se rozvíjí od rané adolescence, přičemž první sexuální zkušenosti jsou nejčastější mezi 17. a 18. rokem (Říčan, 2004; Vágnerová, 2012). Významné je v tomto období zrání mozku. To vede ke schopnosti rychlejšího zpracování informací, růstu tendence k vyhledávání vzrušujících zážitků a riskantního chování, rozvoj kognitivních schopností vliv na uvažování a chování dospívajících. Jelikož jednotlivé složky mozku dozrávají rozdílně a nejsou koordinované, adolescenti jednají emocionálně a nejsou schopni své chování regulovat (Vágnerová, 2012, Vágnerová, 2008). Tělesný vzhled je pro dospívajícího velmi důležitý a je provázán s dalšími dimenzemi vývoje. Vzhled ovlivňuje psychickou pohodu mladého člověka i jeho sociální zařazení a status. Podle Vágnerové a Říčana je tělesný vzhled provázán s vlastní hodnotou a je důležitou součástí identity dospívajícího, který se potřebuje líbit sám sobě i jiným. Zevnějšek slouží k dosažení sociální prestiže a akceptace druhými, kdy je hlavní snahou odlišit se od dospělých. Dospívající 7 S tělesným růstem se spojuje pojem sekulární akcelerace, který Langmajer vysvětluje jako celkové urychlování růstu a vývoje v průběhu staletí. Zrychlování růstu bylo zaznamenáno v tělesné oblasti zvyšování postavy, dřívější nástup menstruace, ale i v oblasti emočního vývoje a inteligence. Dřívější nástup tělesného a duševního dospívání a současně delší doba pro dokončení rozvoje vede k rozšíření dospívání oběma směry (Langmajer, 2006). 8 Vágnerová (2012) uvádí fáze heterosexuálního kontaktu od držení za ruku přes líbání, francouzské polibky, které symbolizují koitus, mazlení typu neckingu, pettingu, orálního sexu až po sám pohlavní styk. Podle ní mají s většinou z nich kromě pohlavního styku zkušenost dospívající do 15 let. 10

11 mohou volit uniformní vzhled, který je pro ně bezpečný, nebo vzhled, který je nějakým způsobem vymezuje a zdůrazňuje jejich pohlavní identitu nebo příslušnost ke skupině (Říčan, 2005; Vágnerová, 2008, 2012). Jak je patrné v závěru této kapitoly, tělesný vzhled je pro mladého člověka podstatný a ovlivňuje jeho sociální a psychický vývoj. Pokud se mladý člověk nelíbí sám sobě ani není atraktivní podle soudobých trendů pro své okolí, má ztíženou pozici pro uplatnění ve společnosti. Psychické a sociální změny, kterými dospívající prochází, popisuje další kapitola Psychické změny Kapitola Psychické změny dospívání se blíže věnuje tématu kognitivních a emocionálních změn, hledání vlastní identity a vztahu k sobě sama. Kognitivní změny jsou výsledkem interakce mezi zráním a učením. Jedná se o období, kdy je myšlení vymaněno z konkrétní reality. Piaget (2007, s. 117) říká, že hlavní charakteristikou adolescence je právě takové vymanění se z konkrétního a obrat k nereálnému a k budoucnosti. Je to období velkých ideálů či počátků teorií a navíc i jednoduchých adaptací k realitě. Dle Piageta a jeho pojmenování je toto období spojeno se stadiem utváření formálních logických operací a formálního abstraktního myšlení a reflexivního myšlení (Piaget 2007, 1999). Podle Vágnerové je tedy dospívající schopen uvažovat hypoteticky, kdy realita je pouze jednou z variant. Také je schopen uvažovat abstraktně a akceptovat hypotetický problém, například argumentovat na téma sníh je černý. Na abstraktní 9 úrovni se rozvíjí i induktivní uvažování 10 a dospívající jsou schopni interpretovat pozorované výsledky v kontextu logicky možných závěrů. Zlepšuje se odhad vlastních schopností a dovedností a introspekce a uvažování o sobě samém. Typická je flexibilita a ochota akceptovat nové způsoby řešení a schopnost zpracovat větší množství vstupních informací, řadit je, kombinovat a srovnávat. Rychlost zpracování informací se zvýší v období dospívání asi o polovinu (Vágnerová, 2012). Období dospívání se vyznačuje emocionální labilitou, podle Macka (1999) se však emocionální změny a jejich intenzita liší v závislosti na fázi dospívání, v níž se jedinec nachází. V časné adolescenci lze mluvit o období emoční lability, což je dáno hormonálními změnami, pohlavním dospíváním, vysokou mírou sebehodnocení. Velký vliv na emoční vývoj má typologie 9 Abstraktní je opakem konkrétního. Za abstraktní lze považovat pojmenování vlastnosti a dějů jako krása, pýcha, dobrota, zeleň, tvrdost, čtení, lov. Nebo také abstraktní jako neživotný, vzdálený od skutečnosti, nepraktický (Nový akademický slovní, 2007, s. 18). 10 Indukce je logický typ úsudku a metoda zkoumání, kdy se z jedinečných výroků usuzuje na obecný závěr, postup od zvláštního k obecnému. Užívá se slova induktivní úsudek, induktivní logika (Nový akademický slovník, 2007, s. 346). 11

12 osobnosti, kulturní a sociální faktory, způsob a styl výchovy. Podobně i Říčan (2004) období časné adolescence nazývá obdobím vulkanismu. Pubescent reaguje podrážděně, jeho nálady jsou labilní a často se mění, převládají negativní pocity: nepokoj, neklid, rozmrzelost. Sám dospívající nerozumí tomu, co se s ním děje, a jeho city se mohou projevit destruktivním chováním. 11 Střední a pozdní adolescence jsou charakteristické odezníváním náladovosti a vysoké lability, charakteristická je zde vyšší extrovertnost, menší impulzivnost, vyšší stálost. Emoční prožívání se stabilizuje. Důvodem je hormonální vyrovnání a adaptace organismu a pohlavní dospělosti. Období lze nazvat obdobím prvního vystřízlivění, které signalizuje nástup mladé dospělosti (Macek, 1999; Vágnerová, 2005). Hledání a vytváření identity znamená hledání vlastního já. Tento proces budování vlastní identity nelze zúžit pouze na období adolescence, přesto jej někteří autoři (Macek, 2003; Vágnerová, 2013) řadí právě do tohoto období. Erikson, 12 který se zabýval vývojem lidské osobnosti (1999, s. 70), říká, že spolehlivost toho, co bude získáno v mladé dospělosti, do značné míry závisí na výsledku adolescentního zápasu o identitu. Podle něj mladí lidé musí projít regresí a růstem a zajímají se především o to, kým a čím vlastně jsou v očích okruhu lidí, které považují za významné, ve srovnání s tím, co si sami myslí, že jsou. Základní vzorec identity tedy vyplývá ze zavrhování a potvrzování individuálních dětských identifikací a také ze způsobů, jimiž sociální procesy té doby identifikují mladé jedince (Erikson, 1999, 2002). Podle autorů Říčana a Vágnerové dospívající hledá a rozvíjí vlastní identitu, která by pro něj byla subjektivně přijatelná a alespoň částečně odpovídala představám adolescenta. To vede ke zvýšené snaze sebepoznání uskutečňujícím se v rámci vrstevnické skupiny. Adolescenti rovněž experimentují a zkoušejí různé alternativy a hranice svých možností s cílem najít svou cestu. To vede ke střídání koníčků, sportů, popřípadě školy a partnerů a experimentům s náboženstvím. Dospívající se snaží prodloužit přechodné období a oddálit dospělost. 13 Jak bylo zmíněno i výše, důležitou součástí identity dospívajícího je tělesný vzhled. Pokud odpovídá aktuálnímu ideálu, slouží mladému člověku jako opora sebevědomí, podporuje jeho pocit jistoty a prestiže. Projevem vyjádření identity se pak stává úprava zevnějšku a oblečení (Vágnerová, 2012; Říčan, 2004). 11 Způsoby vyrovnání se s nepříjemnými pocity u adolescentů popisuje Vágnerová. Prvním způsobem je tzv. mechanismus kyvadla, kdy se jedinec vrací k dětskému chování nebo infantilnímu řešení situace, například k dětské hře. Druhým způsobem vyrovnání se se zátěží, kterou jedinec nezvládá, je regrese na nižší vývojové stadium. Třetí obrannou reakcí je únik do fantazie, která mu umožňuje odpoutání se od reality a alespoň symbolické zvládnutí nejrůznějších situací (Vágnerová, 2005). 12 Erikson považoval hledání vztahu k sobě samému a hledání vlastní identity za základní vývojový úkol období adolescence a také zavedl pojem identity do psychologie. 13 Toto období je Eriksonem nazváno adolescentní psychosociální moratorium a je projevem potřeby odložit rozhodnutí, které by bylo příliš závazné, na pozdější dobu (Erikson, 1963; in Vágnerová, 2012). 12

13 Mít identitu znamená znát odpověď na otázku, kdo jsem, znát sám sebe, rozumět svým citům, vědět kam patřím, kam směřuji, čemu doopravdy věřím, v čem je smysl mého života. Znamená to jistotu sebou samým, zodpovědnost za své činy, realistické sebevědomí, znalost svých možností a mezí. Znamená to být pevně zakotven v tradici a podílet se aktivně na tvorbě budoucnosti, osobní i společenské. Znamená to vědět o své jedinečnosti, znát své nezaměnitelné místo, svou nenahraditelnost a to vše ne jen intelektem, nýbrž celou hloubkou své bytosti. Znamená to mít větší podíl na vlastním životě (Říčan, 2004, s. 217). Vědomí vlastní identity a hodnoty utváří vztah k sobě samému, vnímání sama sebe v souvislosti se sociálním prostředím. To, jak dospívající vnímá sám sebe, se odráží v jeho vztahu k druhým lidem, který je předmětem následující kapitoly Sociální změny V období dospívání jsou dvěma nejdůležitějšími vztahy vztah k rodičům a k vrstevníkům. Langmajer píše, že vztah k druhým lidem se v období dospívání vymezuje především procesem uvolnění z přílišné závislosti na rodičích a na druhé straně navázáním diferencovanějších vztahů k vrstevníkům obojího pohlaví. Toto vymanění a navázání vztahů je jedním z hlavních vývojových úkolů tohoto období (Langmajer 2006). Rodina hraje v životě mladého člověka velmi významnou roli. Langmajer říká, že rodina by měla poskytovat dítěti pocit bezpečí, jistoty, útočiště, kde se může uchýlit, když prožívá ohrožení nebo bolest. Přesto je emancipace od rodiny v tomto období nutná a každý dospívající hledá způsob, jak zrovnoprávnit svou pozici a postupně dosáhnout samostatnosti, aniž by ztrácel pozitivní vztah ke svým rodičům 14 (Langmajer, 2006). Přesto nebo právě proto jsou konflikty mezi rodiči a dospívajícími v tomto období něčím přirozeným. Macek (2003) říká, že konflikty nevadí, jestliže adolescenti mají pocit, že mohou svobodně vyjadřovat své názory a že se na ně bere ohled. Říčan (2004) mluví o pubescentní vzpouře, která je normálním stadiem a má zde i svůj vývojový smysl. Pokud dobře probíhá, projeví se jako řada malých konstruktivních sporů, které vedou k budování osobnosti dospívajícího. Podle Langmajera (2006) dospívající za normálních okolností udržuje pozitivní vztahy k rodičům a rodina zůstává nejdůležitějším zdrojem sociální opory. Mladý člověk mění pouze vnější způsoby svého chování, ale ponechává si základní hodnoty a morální postoje přejaté ze své rodiny. 14 Langmajer také uvádí, že pokud se dospívajícímu nepodaří dostat z těsné vazby na rodičích, může to vést k řadě problémů, například nevysvětlitelnému pohrdání rodiči a nenávisti vůči nim, odmítnutí nových vztahů, uzavírání se vůči vrstevníkům. V krajních případech může vést například k projevení mentální anorexie. Dospívající nejčastěji vytýkají nedostatky rodičům, stydí se za jejich projevy něžnosti a lásky a odmítají jejich přílišnou kontrolu (Langmajer, 2006). 13

14 Postavení rodiny a její vliv v období dospívání přebírá skupina vrstevníků, která se utváří kolem mladého člověka. Vrstevnické vztahy v období adolescence nabývají na významu a pro mladého člověka jsou velmi důležité, protože dospívající vědomě či nevědomě sdílejí stejnou zkušenost, stejnou životní pozici, stejné problémy, nejistoty a nejasnosti (Macek, 2003, s. 57). To je sbližuje a vytváří to přirozené tíhnutí spíše k vrstevníkům než k dospělým. Také Říčan (2004) vztah k vrstevníkům označuje za jednu z hlavních hybných sil pubescentního vývoje a říká, že v tomto období se začne vytvářet rozdíl mezi formální (zvolenou) a neformální (přirozenou) autoritou. Macek (2003) uvádí, že vrstevnické vztahy jsou unikátní a těžce nahraditelné a umožňují dospívajícím vzájemné poskytování názorů, pocitů, vzorců chování, platformu pro testování sebe sama. Vztahy také dávají prostor pro vzájemné napodobování, které je u adolescentů oblíbenou činností. Typické pro tyto vztahy je, že se rychle mění pozice spoluhráče, opozice, souputníka. Dospívající se cítí dobře, když mají pocit, že jsou vrstevníky viděni, slyšeni, oceňování. Posiluje to jejich vlastní pozici a pocity významnosti. Podle Vágnerové (2012) má mladý člověk potřebu jistoty a bezpečí, kterou v této životní fázi již nenaplňuje pouze rodina. Dospívající naplnění této a jiných potřeb tedy hledá ve skupině vrstevníků, kde získává zázemí. Vrstevnické vztahy slouží do velké míry k potvrzování vlastní hodnoty. Podle Vágnerové je získaná pozice důležitou součástí jeho identity, protože si ji vydobyl na základě svých osobnostních kvalit. Autorka dodává: Potřeba být někým akceptován je tak intenzivní, že se dospívající výměnou za její uspokojení vzdává dosavadních hodnot a rolí. Přijímá nové, o něž by ve skutečnosti nikdy nestál, kdyby nebyly spojené s nabídkou nějakého zázemí (Vágnerová, 2012, s. 427). O silném vlivu vrstevníků píše i Říčan, který uvádí: Veřejné mínění třídy nebo jiné skupiny vrstevníků je teď už tak silné, že kvůli ní pubescent raději riskuje i dost vážný konflikt s rodiči a učiteli Snaží se být za každou cenu populární nebo aspoň nevybočovat. Je pak třeba překvapivě sugestibilní vůči partě, dá se vyhecovat k jednání, které neodpovídá jeho povaze: opije se, zkouší drogu, provokuje bezpečnost, zachová se bezohledně ke starému člověku (Říčan, 2004, s. 184). Podle Macka (2003) je typické, že se adolescenti stávají členy různých skupin, kam patří školní třída, sportovní kluby, zájmové organizace nebo neformální vrstevnické skupiny. Tato část práce uvedla, že pro dospívajícího člověka je klíčovým sociálním prostředím jak rodina, od které se musí odpoutat a najít sám sebe, tak také vrstevnická skupina, která se stává klíčovým prostředím. Potřeba dospívajícího být akceptován je tak vysoká, že je kvůli ní ochoten obětovat své zásady, hodnoty, postoje. Právě vrstevnická skupina může mít negativní dopad na dospívajícího a strhnout jej k rizikovému chování, které vysvětluje další kapitola. 14

15 Riziková mládež Mladí lidé mají potřebu získat své místo ve společnosti a kvůli tomu, aby získali uznání a prestiž, se vystavit i rizikovému chování. Tato kapitola se detailněji věnuje právě rizikovému chování, k němuž se mohou uchýlit mladí lidé, kteří jsou součástí křesťanských společenství, kde bude probíhat výzkum. Podle Labátha (2001, s. 11) Za rizikovou mládež považujeme dospívající, u kterých je následkem spolupůsobení více faktorů, zvýšená pravděpodobnost selhání v sociální a psychické oblasti. Kasal uvádí, že těmto faktorům působícím na člověka se říká rizikové faktory. Tyto faktory se dnes hledají především ve dvou oblastech, a to v sociálním prostředí a v chování. V souvislosti s těmito faktory je vhodné zmínit i rizikovou společnost, na niž se mladí lidé adaptují a kterou jsou formováni. Jedná se o společnost bez autorit, odkázanost na vlastní volbu, silný masmediální vliv na chování mládeže, nadprodukce zboží a informací. Zodpovědnost se přesunula na jedince a jeho volbu (Kasal, 2013). K formám rizikového chování v současnosti nejčastěji patří delikventní chování, kriminalita, drogová závislost, alkoholismus, patologické hráčství, nezdravé stravovací návyky, především mentální anorexie a bulimie, sebepoškozování, některé životní styly, např. subkultura gothic a emo, členství v extremistických skupinách a v náboženských sektách (Matoušek, 2011; Kasal, 2013). Kasal dále rozvádí příčiny rizikového chování, kam řadí vnitřní predispozice jedince, které mohou být vrozené (poruchy osobnosti) nebo získané (např. v důsledku úrazu). Dále jsou to vnější příčiny rizikového chování, jež nacházíme v různých typech sociálního prostředí. Zejména se jedná o vliv rodiny, školy a vrstevníků. Mezi další vlivy lze řadit negativní vliv masmédií, nedostatky v legislativě, rozpad tradičních hodnot a norem chování (Kasal, 2013). Jak bylo uvedeno u biologických změn, mladí lidé mají potřebu chovat se rizikově a riskovat, proto se velká část dospívajících lidí zapojuje do některých rizikových aktivit. Velká část dospívajících se ve věku let zapojí do některé rizikové aktivity, tato rizikovost v chování většinou mizí s dosažením dospělosti (Dryfoos, 1991; Jesser a kol., 1995, citováno podle Kasal 2013, s. 349). Určitá míra rizikovosti tedy patří k dospívání a dozrávání mladého člověka. Autoři si kladou otázku, jak je možné, že někteří jedinci vystavení stejným rizikovým faktorům jim nepodlehnou a jiní ano. V této souvislosti odkrývají koncept resilience mládeže, který souvisí s tématem rizikovosti a odolnosti mládeže vůči rizikovým faktorům. Konceptu resilience se věnuje mimo jiné také Punová (2012, s. 96), která píše: Resilience představuje soustavu procesů, které pomáhají člověku nejenom přežít obtíže jeho života, ale navíc jej také posilují pro budoucnost. Obrazně řečeno lze resilienci přirovnat ke schopnosti obstát v bouři životních událostí a na základě 15

16 této zkušenosti se stát více odolným a dokonce posíleným vůči budoucím bouřkám a třeba i vichřicím. Uvedení pojmu resilience uzavírá téma rizikovosti mládeže a uvádí téma spirituální dimenze. Právě spiritualita může být jedním z protektivních a posilujících faktorů, které pomáhají mladému člověku vyrovnat se s riziky a nástrahami dospívání. Jaké změny tedy probíhají v oblasti spirituality v období dospívání? Spirituální změny Tato kapitola se zaměřuje na spirituální vývoj, který je důležitou součástí vývoje a změn, které se odehrávají v období dospívání. Otázky týkající se víry si člověk klade nejčastěji v období dospívání, což je spojeno s hledáním a budováním vlastní identity. Podle Langmajera se vývoj víry liší u dětí pocházejících z křesťanských (nebo jinak nábožensky orientovaných) rodin a u dětí, které vyrůstají v rodině, jež není nábožensky orientovaná. Dítě v dětství přijímá rodinu a její normy, přestože jej mohou již v dětství vyčleňovat z kolektivu. V období dospívání dochází ke zpochybnění víry, veškerá morální pravidla a duchovní hodnoty jsou vystavěny kritice, přezkoušeny. Výsledkem je konečné opravdové přijetí víry nebo její odmítnutí a hledání alternativních hodnot (Langmajer, 2006). Langmajer uvádí, že touha vztahovat se v našem životě k hodnotám, které nás přesahují, o než se můžeme opřít a které dávají našemu životu konečný smysl, patří k univerzálním lidským potřebám (Langmajer, 2006). Význam spirituality do psychologie vnesl a rozpracoval Frankl, který chápe člověka jako bytost hledající smysl svého života. Člověk je utvořen a nasměrován k něčemu, co je více než on sám, ať už tím myslíme poslání, které naplňuje, nebo jiné lidské bytosti, s nimiž se setkává. Tak či onak, lidství vždycky míří nad sebe samo, a tak transcendentno samo o sobě je podstatou lidské existence 15 (Frankl, 1998, s. 11). Frankl zdůrazňuje, že otázka po smyslu života je otázkou specificky lidskou a že smysl nemůže být dán, ale musí být hledán. Dodává, že hledání se odehrává v morální rovině a smysl vychází z morální úvahy (Frankl, 1996, 1998). Otázka po smyslu života nabývá na významu především v období dospívání, kdy se otvírá substancionální problematika lidského bytí duchovně zrajícímu a duchovně bojujícímu mladému člověku (Frankl, 1996, s. 44). Hledání smyslu života, který se otvírá před mladým člověkem, je do velké míry spojeno s vývojem morálky. Říčan uvádí, že pubescent se dívá na okolnosti jednání a na motivy jednání. Mravní jednání charakterizuje jako jednání, které prospívá lidem a je v souladu s vlastním jednáním. Adolescent je v morálce absolutista, fascinuje jej sebeoběť v zájmu lidstva, 15 Autor mluví konkrétně o nejvyšším bytí neboli nejvyšším smyslu jedním slovem Bohu, nebo nadsmyslu, který není pouze jednou věcí mezi ostatními, ale je bytí samo (Frankl, 2006). 16

17 trápí se bídou lidí na druhém konci světa. Stanovuje si absolutní normu morálky, podle níž sám sice nedokáže žít, ale soudí podle ní přísně rodiče, společnost, učitele, lékaře, faráře (Říčan, 2004). Absolutismus a fanatismus dospívajících v oblasti morálky je patrný z hesla protestující mládeže: I am not religious, but I am spiritual (Říčan, 2005, s. 38), které zaznělo v 60. letech 20. století. Je zde patrný odklon od tradičního náboženství institucí, rituálů, nauk, které jsou zde chápany spíše negativně, a naopak příklon ke spiritualitě 16 jako žitému náboženství touze po opravdovosti (Říčan, 2005). Říčan píše: Je-li spiritualita takovou motivační silou, jak to vidí Fromm 17 nebo Kohák 18, má její kultivace značný význam pro integraci osobnosti. Četné výzkumy prokazují, že lidé opravdově spirituálně angažovaní jsou v průměru šťastnější a své společnosti prospěšnější než lidé se spirituální chudobou, nepěstovanou či neprobuzenou (Říčan, 2005, s. 42). Jak je patrné z této kapitoly, přirozenou součástí života člověka je hledání jeho smyslu, což nabývá na významu především v období adolescence, které je tímto typické. Křesťanská společenství, která jsou prostředím, kde bude proveden výzkum, umožňují mimo jiné právě rozvoj spirituální dimenze osobnosti dospívajících. Následující kapitola detailně popisuje křesťanská společenství i jednotlivé prvky křesťanské víry. 16 Užitečnost pojmu spiritualita je v tom, že odsouvá do pozadí náboženské konfese, rituály a instituce, přičemž staví do centra pozornosti náboženský prožitek, případně také jednání, což je z psychologického hlediska ovšem vlastní jádro náboženství (Říčan, 2005, s. 38). 17 Erich Fromm ( ) byl sociologem, historikem, filozofem a psychologem. Zabýval se mimo jiné osobností, kterou definoval jako celek zděděných a získaných duševních vlastností, jež jsou pro jedince příznačné a každého jednotlivce činí jedinečným. Vymezil dvě složky osobnosti temperament a charakter. Fromm byl postfreudovsky zaměřený (pokládal se za Freudova žáka a snažil se rozvíjet a prohlubovat jeho objevy) a zajímal se o sociokulturní činitele, které mají vliv na osobnostní přizpůsobení. Jeho teorie je označována za psychosociální (Drapela, 1997). 18 Erazim Kohák se narodil v Praze 1933, vystudoval filosofii, teologii a religionistiku na Yale University, na Boston university byl jmenován profesorem filozofie. Vychází z díla Edmunda Husserla, Williama Jamese a především T. G. Masaryka. Stejně jako Masaryk, od něhož se celý život učil, je i Kohák věřící evangelík a sociální demokrat. Přednáší o filozofii, teologii a ochraně přírody (Kohák, 2010). 17

18 2 Křesťanská společenství mládeže První část kapitoly je věnována vysvětlení pojmů křesťanství, křesťan a společenství, jejichž definice pomůže lépe porozumět samotným křesťanským společenstvím mladých lidí. Následně je prostor věnován křesťanským společenstvím mladých lidí, jejich charakteristice a obsahu setkání. 2.1 Křesťanství Křesťanství je světově rozšířené monoteistické 19 náboženství blízké judaismu a islámu, které vzniklo ve druhé čtvrtině prvního století v prostředí židovské Palestiny jako učení následovníků Ježíše Krista. Rozšířilo se především díky misijním aktivitám Pavla z Tarsu a dostalo se již v prvním století do celého známého světa. Dnes je křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím světa a největším je rovněž i svým počtem členů, který se odhaduje na 2,2 miliardy. 20 Nejvýznamnější proudy křesťanství představují katolicismus, protestantismus a pravoslaví. Tyto proudy se dělí na skupiny, jimiž jsou církve (Pavlincová, Horyna, 2003; Johnson 1999). Křesťanství je založeno na uctívání Ježíše 21 Krista 22 (dále jen Ježíše) jako Božího Syna, jedinečného Božího zjevení lidskému pokolení. Ježíšovo narození se odhaduje mezi lety 7 a 4 před Kristem v Betlémě. Působil na území Blízkého východu asi do roku 30, kdy byl ukřižován jako vzbouřenec a politický rebel. Podle převažujícího proudu byl Ježíš jako Syn Boží tři dny po smrti na kříži vzkříšen a následně vzat do nebe. Židé Ježíše vítali pouze jako proroka seslaného Bohem, ale všechny starokřesťanské texty souhlasně zdůrazňují jedinečný význam Ježíšova života a smrti, jeho osoby, kterou pokládají za Spasitele, Vykupitele, čili Mesiáše 23 (Sokol, 2004, s. 165). Křesťané tedy vidí Ježíše jako samo poselství a cestu k Bohu. Sám Ježíš (Bible, 1995, s. 106) 19 Základem je víra v jediného Boha, který v sobě obsahuje tři osoby, je tzv. trojjediný. Jeho tři osoby jsou Bůh Otec, Bůh Syn (Ježíš Kristus) a Duch svatý. Bůh sestoupil na Zem v podobě svého Syna Ježíše Krista. Ten po svém vzkříšení a odchodu zanechal místo sebe na Zemi jako přímluvce osobu Ducha svatého (České vyznání víry). 20 Podle výzkumu založeného na dílčích 2500 průzkumech ve více než 230 zemích světa, provedeného americkou výzkumnou společností Pew Research Center, je křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím. Studie ukazuje, že ke křesťanství se hlásí 32 % světové populace, což je 2,2 miliardy obyvatel. Křesťanství následují muslimové s 23 %, hinduisté tvoří 15 %, buddhisté 7 %, židé 0,2 %. Nejpočetnější zastoupení křesťanů je v Evropě, dále v Latinské Americe, subsaharské Africe, Asii Pacifiku, Severní Americe a na severovýchodě Afriky (The Global Religious Landscape, 2012). 21 Ježíš v hebrejském významu znamená Záchrana. Další jména a přídomky, kterými je Ježíš označován, jsou Ježíš z Nazareta, Syn Boží, Pán, Beránek Boží a jiné (Pavlincová, Horyna, 2003; Lacoste, 2005). 22 Kristus je hodnostní titul, označení mesiášské funkce. Christos = Pomazaný, překlad hebr. Mášíach = Mesiáš (Novotný, 1956, s. 1153). 23 Slovo Mesiáš je odvozeno z hebrejštiny ve významu pomazaný, tj. panovník (Vojtíšek, 2004, s. 20). 18

19 o sobě řekl: Já jsem ta cesta, pravda, i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (France, 2006; Pavlincová, Horyna, 2003; Sokol, 2004). Josh McDowell (2009) píše, že mnoho lidí Ježíše pokládá za výjimečně moudrého a mravního člověka nebo proroka a považují to za jediný možný výklad. Tímto se zabýval také C. S. Lewis (1952, s. 31, vlastní překlad), který se vyjádřil těmito slovy: Uznávám Ježíše jako velkého mravního učitele, ale nepřijímám jeho tvrzení, že je Bůh. Přesně to nesmíme říkat. Člověk, který by byl pouze člověkem a říkal takové věci jako Ježíš, by nemohl být velkým mravním učitelem. Byl by buď blázen zhruba jako člověk, který tvrdí, že je vejcem nebo ďábel. Musíte si vybrat. Tento člověk buď byl a je Synem Božím, nebo je to šílenec či ještě něco horšího. Můžeme mu nadávat do bláznů, plivat na něj a nechat jej zabít jako ďábla nebo mu můžeme padnout k nohám a vzývat jej jako Pána a Boha. Ale nespokojujme se s oním povýšeným nesmyslem, že Ježíš byl velký mravní učitel. Takovou možnost nenechal otevřenou, nezamýšlel ji. McDowell (2009) se v knize zabývá otázkou, zda byl Ježíš pouze mravní učitel, lhář, nebo dokonce pomatenec či Bůh. Píše: Nejde o to, která z uvedených odpovědí je možná, protože možné jsou všechny, jde spíš o to, která je nejpravděpodobnější (McDowell, 2009, s. 26, vlastní překlad). 24 McDowell si dal tu práci, aby tuto otázku důkladně prozkoumal, a nakonec se dostává k tomu, že Ježíš byl Bohem, protože je to nejpravděpodobnější z uvedených variant. Otázku, kým Ježíš vlastně byl, si každý musí zodpovědět sám a podle toho s tím také naložit ve svém životě. Základním textem křesťanství je Bible 25, která je členěna na Starý (39 knih) a Nový zákon (27 knih) a celkově se skládá z 66 knih. Starý zákon byl napsán v průběhu jednoho tisíciletí před Kristem a dělí se na tóru, proroky a příběhy, Nový zákon byl sepsán do roku 140 po Kristu a obsahuje čtyři evangelia, knihu Skutků, 21 listů a knihu Zjevení. Bible byla tedy sepsána v průběhu asi 12 století a na jejím sepsání se podílelo více osob rozdílných kultur a jazyků. Křesťané věří, že Bible je Slovem Božím, tedy že je napsána lidmi, ale vnuknutá samotným Bohem (Sokol, 2004; France, 2006; Pavlincová, Horyna, 2003; Douglas, 2009). Společenství mládeží, která budou předmětem výzkumu a budou popsána v této práci, zakládají svou víru na osobě Ježíše jako Spasitele a Pána a základním textem je pro ně Bible jako Boží slovo. Z toho důvodu byla část textu věnována vysvětlení těchto pojmů. 24 Josh McDowell byl studentem práv, který odmítal křesťanství jako nevěrohodné učení založené na domněnkách. Jeho přátelé jej vyzvali, aby přezkoumal, co o sobě Ježíš Kristus tvrdí. Josh výzvu vzal vážně, přerušil studium a několik měsíců navštěvoval po celé Evropě knihovny bohaté na historickou literaturu, aby získal důkazy. Objevil mnoho důkazů a potvrdil, že Ježíš je tím, co o sobě tvrdí. Lze to považovat pouze za subjektivní vnímání, nicméně založené na historických důkazech a racionálně a intelektuálně podložené. Své zkoumání Josh McDowell popisuje v knize Viac ako tesár (McDowell, 2009). 25 Z řeckého slova Ta Biblia knihy, jiným názvem také Kniha Knih nebo Písmo svaté (Pavlincová, Horyna, 2003). 19

20 2.2 Křesťan Vyznavači křesťanství jsou nazýváni křesťané nikoli od slova křest 26, křtíti, nýbrž od Kristus (Novotný, 1956, s. 359). Novotný píše, že křesťanem je ten, kdo má Ducha Kristova a jeho pomazání a který je skutečný následovník Ježíše, je pokřtěný v Kristovu jménu a bere u něj sílu k životu i způsob života (Novotný, 1956). Pojem křesťan se poprvé podle Skutků 11:26 objevil v syrské Antiochii asi ve 40. letech prvního století a jednalo se patrně o přezdívku, kterou nazvali pohané vyznavače Krista (Pavlincová, Horyna, 2003; Novotný, 1956; Bible, 1995). Pojem křesťan lze vnímat v uvedeném významu, kdy je křesťanem nazván každý, kdo by vyznal Ježíše jako Mesiáše. Pavlincová a Horyna uvádí, že v dnešní době se často uplatňuje druhý význam, kdy je slovem křesťan a křesťanství obecně vymezena každá forma víry, která se sice vztahuje k historickému křesťanství, ale jinak se často může jednat spíše o kulturní tradici (Pavlincová, Horyna, 2003). To lze vysvětlit například na označení křesťanská Evropa, které se vztahuje spíše k tomu, že křesťanství má v Evropě dlouholetou tradici, než k tomu, že každý Evropan je rovněž křesťan jakožto následovník Krista. Autoři Chorvát (2010) a Rahner (2004) uvádí, že podstatou křesťanství je jeho původní význam, kdy být křesťanem znamená patřit Kristu a nechat jej měnit svůj vlastní život. Křesťanem se člověk nestává automaticky narozením do křesťanské rodiny, ale vlastním rozhodnutím a potvrzením tohoto rozhodnutí křtem a následně postupným duchovním růstem, který trvá celý život. Jak bylo uvedeno v kapitole Spirituální změny, lidé hledají smysl života a potřebují se vztahovat k něčemu, co je přesahuje. Tato potřeba je znásobena v období dospívání, jak dosvědčuje McDowell: Začaly mě trápit ty tři základní otázky, se kterými se setká každý člověk na světě: Kdo vlastně jsem? Proč tu jsem? Kam jdu? Jako mladý student jsem velmi potřeboval najít na ně odpovědi, tak jsem se pustil do hledání (McDowell, 2009, s. 5, vlastní překlad). Na tyto otázky, které si mladý člověk klade, může hledat odpověď například v křesťanském společenství. Křesťanství je dialogickým náboženstvím, kdy jeden z principů je, že víra roste ve společenství s druhými lidmi. I díky tomu se mladí lidé hledající pomoc schází ve společenství, kde lze pak najít různé druhy účastníků, ať už se jedná o lidi, kteří pochází z křesťanských rodin, nebo jejich přátele z nekřesťanského prostředí, kteří Boha neznají. A právě tématu společenství bude věnována další část práce. 26 Apoštol Pavel považuje křest za počátek křesťanského života. Křest je výrazem pokání a víry. Je to pro nastávajícího křesťana rozhodující krok, kdy se cele oddal Bohu, což je jistě často spojeno s jeho vyloučením ze světské společnosti a někdy i s pronásledováním. Křesťané se křtí ve jméno Ježíše, což naznačuje, že křtěnec chápe svůj křest jako akt rozhodnutí následovat Ježíše (Nový Biblický slovník, 2009). 20

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Tělesné a hormonální změny v dospívání

Tělesné a hormonální změny v dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Tělesné a hormonální změny v dospívání Vliv

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. Putování krajinou dospívání

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. Putování krajinou dospívání Putování krajinou dospívání Pubescence (dospívání) je slovo odvozené od latinského slova pubes. Najdi v dostupných zdrojích význam tohoto slova. Vývoj každého z nás je plný překvapení, zvratů a změn. Jako

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Křesťanství Ročník 2. Datum tvorby 17.9.2012 Anotace

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Internetové poradenství drogové problematice v ČR v III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Úvod všechna odvětví včetně pomáhajících profesí jsou zasažena fenoménem internetu a jsme

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení jsou přizpůsobeny věkovým skupinám dětí. Zaměřuje

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE ETAPY VÝVOJE, VĚKOVÉ ZVLÁŠTNOSTI - různé možnosti dělení (následující ukázky zahrnují hrubší celkové dělení i tabulku obsahující detailnější popis a rozdělení) Dítě mladšího školního

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov internet: www.fotbal.cz - sekce Grassroots e-mail: mestek@fotbal.cz, blazej@fotbal.cz tel: 233 029 111 fax: 233 353 107 3.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je seznámit vás se základními principy v oblasti narušené komunikační schopnosti

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU Dobrovolníci SOS centra Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční podpory Operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno).

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno). Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov ování,, udržov ování a energetizace chování. Vše e co člověk k dělá, d, dělád z nějakých n pohnutek.

Více