TVOŘIVÁ ŠKOLA pro všechny a pro každého

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání TVOŘIVÁ ŠKOLA pro všechny a pro každého Základní škola Stružnice, okres Česká Lípa, příspěvková organizace 1

2 Jezvé 137, Jezvé OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy a její priority 2.1 Charakteristika školy 2.2. Skladba pedagogického sboru 2.3. Skladba žáků 2.4. Spolupráce školy s rodiči, veřejností, partnery a jinými institucemi 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Základní filozofie programu 3.2. Výchovně vzdělávací cíle 3.3. Klíčové kompetence 3.4. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (specifickými poruchami učení) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (poruchami chování) 3.5. Přednosti školního programu založeného na principech činnostního učení: 3.6. Začlenění průřezových témat Osobnostní a sociální výchova (OSV) Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k myšlení ve evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova (MKV) Environmentální výchova (EV) Mediální výchova (MV) 4. Učební plán pro r. základního vzdělávání 5. Učební osnovy 5.1. Český jazyk a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 5.2. Matematika a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 5.3. Anglický jazyk a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 5.4. Prvouka a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 5.5. Přírodověda a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 5.6. Vlastivěda a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 5.7. Hudební výchova a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 5.8. Výtvarná výchova a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 2

3 5.9. Tělesná výchova a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ Praktické činnosti a charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 6.2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 6.3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií 6.4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 6.5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 6.6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 6.7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 6.8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 6.9. Autoevaluace školy 3

4 1. Identifikační údaje Adresa Ředitelka školy Koordinátor ŠVP Úpravy k : Jezvé 137, Jezvé : Mgr. Lenka Kolstrunková : Mgr. Anna levová : Mgr. Lenka Kolstrunková Kontakty : , zsstruznice@zsstruznice.cz Právní forma : příspěvková organizace IČO : Zřizovatel : Obec Stružnice, Stružnice 69, Jezvé Právní forma : obec IČO : Kontakty : , zsstruznice@zsstruznice.cz 4

5 Škola sdružuje : 1. Základní škola kapacita : 38 IZO : Školní družina kapacita : 38 IZO : Školní jídelna-výdejna kapacita : 50 IZO : Platnost dokumentu od Upravená verze schválena Radou školy dne : Mgr. Lenka Kolstrunková, ředitelka školy 5

6 2.Charakteristika školy a její priority 2.1 Charakteristika školy Naše škola je školou málotřídní a vyučuje ve dvou třídách žáky ročníku. Nachází se na kraji obce Jezvé. V budově školy jsou dvě prostorné třídy s odpočinkovým koutkem. V jedné třídě je k dispozici 8 výkonných počítačů a v druhé třídě jsou umístěny 4 počítače. Třídy jsou vybaveny novým, výškově stavitelným nábytkem a skříněmi. Školní družina využívá dvě prostorné místnosti, jedna slouží k herním a odpočinkovým činnostem na koberci a druhá slouží k pracovním činnostem. Zde se nachází 4 počítače, z toho jsou dva připojené v síti s ostatními počítači ve škole. Na vzhledu školy se velkou mírou podílejí sami žáci školy. V době přestávek žáci mohou využívat všech prostor školy, odpočinkové koutky, prostory ŠD,, místnost pro cvičení, vždy po dohodě s učitelkou a dle zajištění bezpečnosti. K pohybovým činnostem využíváme místnost ke cvičení, která se nachází v přízemí a je uzpůsobena většině pohybovým aktivitám. V případě příznivého počasí využíváme školní zahradu či obecní fotbalové hřiště. Dále je ve škole jídelna, která slouží také jako čítárna, neboť jsou zde umístěny dvě skříně s knihami. Všichni pedagogové mají k dispozici mnoho materiálů k výuce v podobě nejnovějších publikací, DVD, CD a VHS, které jsou umístěny v ředitelně školy. Mají volný přístup k internetu, využívají kopírku a tiskárnu..kabinet slouží především k ukládání pomůcek a materiálů k pracovním a výtvarným činnostem. Na výrobě pomůcek se podílejí pedagogové i žáci. V přízemí i v patře se nachází toalety, které plánujeme v budoucnu renovovat. Žáci využívají šatnu, kde má každý svou skříňku. Žáci i pracovníci školy se stravují v jídelně, obědy jsou vydávány v nově zrekonstruované výdejně, neboť je dovážíme ze ZŠ Horní Police. Škola má k dispozici 14 výkonných počítačů,propojených v síti a připojených k internetu. Ředitelka využívá ke své práci notebook. Dále je škola vybavena televizorem, videorekordérem s DVD, kopírkou, využívá digitální fotoaparát zapůjčený obcí. Profilace a zaměření školy, vzdělávací nabídka žákům: výuka anglického jazyka od 3. ročníku plavecký výcvik ve všech čtyřech ročnících využití počítačů přímo ve výuce i v mimoškolních činnostech sportovní aktivity organizace volného času žáků organizace kulturních programů školy v přírodě 6

7 mimoškolní činnosti společné aktivity s rodiči Škola je od zapojena do sítě tvořivých škol České republice, program navazuje na Celoroční plány školy a Koncepční záměry 2.2. Skladba pedagogického sboru Ve škole pracují tři pedagogické pracovnice. Dvě učitelky, z nichž jedna zastává funkci ředitelky a vychovatelka ve školní družině. Všichni jsou plně kvalifikované mají vysokoškolské vzdělání. Ředitelka v roce 2012 absolvovala Funkční studium I. Pedagogové se budou nadále průběžně vzdělávat. Ve škole panují přátelské vztahy, které jsou předpokladem týmové práce a klidného prostředí v celé škole. Společně spolupracují na školních projektech, akcích školy, využívají nové alternativní metody ve vyučování, podílí se na organizování školy v přírodě, edukační kurz pro předškoláky Skladba žáků V posledních letech se pohybuje počet dětí v určitém rozmezí. V zájmu školy je aby, byl co největší zájem žáků navštěvovat tuto školu. Školu navštěvují děti ze Stružnice a z Jezvé, v minulých letech také ze Žandova. V současné době nenavštěvují školu žádní žáci romské národnosti ani děti se sociálním znevýhodněním. Vzděláváme žáky se zdravotním znevýhodněním, prozatím není integrované žádné dítě s poruchou učení Spolupráce školy s rodiči, veřejností, partnery a jinými institucemi Rodiče jsou o průběhu vzdělávání žáků informováni průběžně v žákovských knížkách a na pravidelných třídních schůzkách. Mají možnost se účastnit výuky, navštěvovat školu přímo ve výuce. Škola pořádá ukázkové hodiny pro rodiče žáků školy, rodiče nastávajících školáků i veřejnost, probíhají dny otevřených dveří. Rodiče jsou pravidelnými účastníky našich vystoupení (vánoční besídky, školní akademie) a jsou aktivně zapojeni při Čarodějnickém reji. Dobrá komunikace s rodiči je jedním z hlavních cílů školy. Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu vzdělávání svých dětí, toho není možné bez kvalitní vzájemné komunikace dosáhnout. Rodiče mohou ovlivňovat chod školy pomocí školské rady, která byla zřízena dle zákona, která se snaží svými podněty zlepšovat spolupráci s vedením školy, a tím přispět k zlepšení chodu školy. Připomínky ze strany rodičů konzultuje předsedkyně s vedením školy. Škola spolupracuje se zřizovatelem, školským výborem při ZO při organizování akcí např. Dětský den, Putování s pohádkou, Vánoční koncert. Průběžně spolupracujeme s PPP v České Lípě ohledně vyšetření několika žáků s vývojovými poruchami učení. Spolupracujeme s klinickým psychologem, s dětskými lékaři i odbornými lékaři. Spolupracujeme se Sociálním odborem, oddělení sociálně právní ochrany a s Policií ČR. 7

8 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Základní filozofie programu Náš školní vzdělávací program Tvořivá škola pro všechny a pro každého naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV. Program je založen na principech činnostního učení. Vychází v souladu s RVP ZV z poznatků, že: v základním vzdělávání jde o to, aby si žáci osvojili základní poznatky o životě kolem sebe k učení je třeba žáky motivovat a činit je zajímavým a přiměřeným jejich věku nejlepších a trvalých výsledků lze dosáhnout na základě porozumění určitému jevu, k tomu lze dospět tehdy, když žák zapojí do učení co nejvíc smyslů, když bude provádět činnosti, pozorovat, hovořit o nich, vyslovovat závěry objevovat chceme-li dosáhnout dobrých výsledků u všech žáků, musíme jim dát prostor pro učení, protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu kvalitu vzdělávání neurčuje množství poznatků, ale jejich propojenost, smysluplnost a použitelnost pro život efektivitu vzdělávání nelze založit jen na posuzování chyb žáků a na přípravě (připravenosti) pro přijímací zkoušky, ale je nutné využít nové mechanismy k hodnocení výsledků vzdělávání postavené na průběžném hodnocení činností žáků, na ověřování schopnosti řešit problémy komplexně a na celkovém posunu žáka nejen v kvalitě vědomostí a rozvoji dovedností, ale zejména v komplexním rozvoji osobnosti žáka pozitivně laděné hodnotící soudy, užívané průběžně, mají vyšší motivační hodnotu a vedou k celkově dobrému zvládání učiva Činnostním učením vedeme žáky ke spolupráci, podnikavosti a vynalézavosti. Učíme je, že trvalých vědomostí lze nabývat hlavně na základě vlastní činnosti. Nepředkládáme žákům zpravidla hotové výsledky a poznatky k osvojení, ale vedeme je k tomu, aby vše nové, pokud to lze, získávali na základě činností, pozorování, pokusů na základě objevování. Nezaměstnáváme jednostranně rozum a paměť žáků, ale působíme také na jejich city a vůli. 8

9 Nehromadíme jen množství vědomostí místo jejich kvality, ale snažíme se rozvíjet schopnosti žáků a seznamovat je s pracovními metodami a postupy. Tyto metody a postupy si žáci osvojují tak, aby je uměli uplatnit v životě a mohli se sami dál vzdělávat. Činnostní učení je založené na metodě objevování. Žáci objevují principy a zákonitosti jevů a problémů sami, na základě kroků určených učitelem. Manipulací s pomůckami a vlastní činností si žáci poměrně rychle a především trvale osvojují praktické zkušenosti, poznávají k čemu nový poznatek a dovednost slouží. Učivo se procvičuje na konkrétních příkladech a situacích, které přináší každodenní život kolem nás, a tak má pro žáky osobní smysl, a zároveň se zaměřuje na zvládnutí podstatných jevů. Činnosti s konkrétními věcmi a pokusy učí žáky vnímat učení jako činnost důležitou pro vlastní život i existenci okolního světa. V průběhu vzdělávacího procesu žáky vedeme k sebekontrole, sebehodnocení a samostatnému rozhodování. Učíme je pracovat samostatně, ale také spolupracovat v týmu. Pro žáky je vždy při probírání nové látky nejdůležitější vytvořit si prostřednictvím činností představu o jevech, kterým chceme učit, a naučit se tyto jevy vnímat. Průběžně musíme žáky nechat o pozorovaných jevech hovořit, a tím se u nich postupně vytváří jejich věku přiměřený odborný slovník. Až po dokonalém zvládnutí prvních dvou kroků všemi žáky přichází na řadu automatizace procvičování učiva činnostními i klasickými formami. Další důležitou metodou činnostního učení je individualizace, tzn. dát každému žákovi možnost, aby daný úkol nebo problém řešil vlastním způsobem, na základě svých zkušeností a dovedností. Tato metoda napomůže učiteli dobře poznat, do jaké míry žáci zvládli učivo, zvláště když učitel dovede využívat individualizaci pro zpětnou vazbu. Tato metoda vede také k tomu, že si žáci uvědomí, co se vlastně učí a co z toho už umí. Významnou roli při této práci má zdůvodňování zvoleného řešení, tedy odpovědi na otázku, proč jsem řešení provedl právě tak. Žáka tím vedeme k přemýšlení o své práci, k jejímu srovnávání s prací spolužáků, k uvědomění si dalších možností řešení. Tato činnost přispívá značnou mírou k rozumovému vývoji žáka. Velkým kladem, který činnostní metody přinášejí do výuky, je chuť a radost, s jakou děti pracují. K základním pracovním metodám činnostního učení patří metody aktivizující, zejména metoda situační, problémová a projektová, metody názorně demonstrační, metody slovní, zejména dialogické, metody samostatné práce, metody výzkumné, tvořivá práce s učebnicemi, pracovními sešity a didaktickými pomůckami a hrami. Vyučovací metody při činnostním učení jsou volné v mezích, které jsou dány přirozeným vývojem žáků. Učitel volí v těchto mezích a při dokonalé znalosti učební látky takové metody, aby v každém předmětu soustavně rozvíjel zájem žáků, a dosahoval tak co nejlepších výsledků bez přetěžování žáků a přepínání vlastních sil. Menší nadání nebo částečná neznalost v některé oblasti nejsou překážkou rozvoje žáka v jiných oblastech. Aby toho mohlo být dosaženo, zaměřujeme se na využívání mezipředmětových vztahů. To znamená, že učíme žáky užívat všech vědomostí a dovedností, kterým se naučili při každé vhodné příležitosti, ve všech učebních předmětech i v praktickém životě. Při osvojování nového učiva dbáme vždy na to, aby nové učivo vycházelo z učiva předešlého, aby byly nové představy zařazovány do okruhu představ starších. Rozvoj inteligence žáka podporujeme tím, že je mu umožněno samostatně se rozhodovat, uvažovat, provádět svoje činnosti, učit se řešit problémy. Žák své činnosti provádí samostatně. Vedeme ho přitom k samostatnému pozorování, srovnávání, rozboru pozorovaného jevu, k vlastnímu uvažování, kladení otázek, ke komunikaci. Činnosti organizujeme tak, aby žáci byli často v situacích, které vyžadují, aby o práci přemýšleli. 9

10 Uplatněním činnostního učení se škola stává školou založenou na radostné práci žáků. Učitel sám je při činnostních formách výuky organizátorem a usměrňovatelem práce žáků. Takováto práce přináší učiteli radost, dává mu pocit naplnění a uvědomění si krásy učitelského povolání. Každý žák má nárok na individuální tempo, možnost chybování a znovuobjevování, hodnocení podle individuálního pokroku v učení. Každý má prostor na individuální projev a názor, prostor pro vzájemnou komunikaci a spolupráci. Snažíme se připravit na škole pro žáky podmínky, ve kterých by cítili jistotu, bezpečí, sebedůvěru, sounáležitost, ve kterých by se mohli seberealizovat. Náš školní vzdělávací program s využitím modelového školního vzdělávacího programu Tvořivá kola pro základní vzdělávání navazuje svým pojetím na tradice české činné školy, kterou můžeme charakterizovat takto: má činnostní ráz je pozitivní vůči žákům podněcuje žáky k tvořivé práci navrací do školy zdravý selský rozum při výuce využívá zkušeností žáků klade důraz na motivaci žáků k učení při výuce se dbá na vysvětlení, proč se čemu učí zpětná vazba je důležitou formou zařazovanou do každé vyučovací hodiny je snahou všech vyučujících, aby bylo probírané učivo žáky dobře zvládnuto umožňuje účelně spojovat učiva několika předmětů do projektů zdůrazňuje mezipředmětové vztahy Výchovně vzdělávací cíle 1. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení. 2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. 3. Vést žáky k všestranné a otevřené komunikaci. 4. Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. 5. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti. 6. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. 10

11 7. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví. 8. Učit žáky žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám. 9. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci Klíčové kompetence Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě. Kompetence k učení umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch. Umožňujeme žákům realizovat své vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost Žáci se zúčastňují různých soutěží. Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. Zadáváme žákům zajímavé domácí úkoly. Kompetence k řešení problému podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit. 11

12 Ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy (Zdravé zuby, Dopravní výchova, Ajax). Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života. Žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat. Žáci jsou vedeni úměrně věku k používání internetu. Na škole v přírodě a v projektových dnech používáme k řešení problémů miniprojekty. Kompetence komunikativní vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných. Žáci připravují své úkoly pro ostatní žáky ve výuce i mimo ni. Podporujeme přátelské vztahy v celé škole. Pomáháme prvňáčkům při začleňování se do nového kolektivu. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami (spolupráce s MŠ Stružnice, ZŠ a MŠ Zahrádky společné výlety a výjezdy do školy v přírodě). Kompetence sociální a personální rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení. Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech (při Tv, škole v přírodě) Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se také sami podílejí. Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce. Kompetence občanské připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti Ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování. Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách. Klademe důraz na prožitek. Žáky vedeme k třídění odpadů (sběr papíru, PET lahví) 12

13 Kompetence pracovní pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Svět práce. Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení. Výuku doplňujeme o praktické exkurze. Nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájem o další orientaci Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se řadí ti žáci, kteří spadají do kategorie žáků se zdravotním postižením, žáků se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutné, aby vedení školy, odborní pracovníci (speciální pedagog ), třídní učitel, žák a jeho rodiče dobře spolupracovali. Žáci budou vzděláváni v běžných třídách Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Zařazení problematiky výchovy a vzdělávání nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech, neboť tito žáci mají své specifické vzdělávací potřeby, na které je nutno reagovat. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvizy, záhady, problémové úlohy), i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. V dalších hodinách pracují podle individuálního vzdělávacího plánu, jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky ), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Je jim dáván prostor pro hlubší bádání a zkoumání. Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň apod. Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo školou uměleckou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Velmi často se stává, že tito žáci mají 13

14 výkyvy v chování. Je nutné toto chování usměrňovat s pedagogickým optimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (specifickými poruchami učení) Žáky s vývojovými poruchami učení posíláme se souhlasem zákonných zástupců na vyšetření do školského poradenského zařízení. Na základě vyšetření a doporučení jsou pak tito žáci zařazováni do reedukační péče. Máme vyškolené pedagogy, kteří s dětmi pracují. Reedukace specifických poruch probíhá v malých skupinkách po dvou, maximálně po třech. Snažíme se tyto hodiny zařazovat po vyučování v den, kdy mají děti méně náročný rozvrh hodin. Pokud má dítě uznánu integraci je vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se se žákem bude pracovat a který obsahuje závěry a doporučení z vyšetření v PPP, konkrétní způsoby reedukace, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, jméno odpovědného pedagoga. Při klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. S žáky, u kterých je diagnostikováno pouze zdravotní znevýhodnění zacházíme obdobným způsobem, jen není vypracován IVP Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (poruchami chování) V tomto případě se jedná o žáky hyperaktivní, případně s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování. Tito žáci jsou většinou nepřizpůsobiví, impulzivní a snadno unavitelní. Vzdělávání těchto žáků bude probíhat v běžné třídě formou individuální integrace. Při práci s těmito žáky je velmi důležitá úzká spolupráce s PPP, dle jejich vyšetření a doporučení bude směřovat práce s žákem, popř. yypracování IVP. Za velmi důležitý pokládáme zvýšení důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím, výchova k práci a spolupráci. Při práci s těmito žáky jsou velice důležitá přesně stanovená pravidla chování a způsob komunikace při výuce, ale také mimo ni. Za velice důležitý prostředek pokládáme stejně jako u ostatních žáků systém pochval a trestů Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Současný trend škol je i integrace dětí a žáků se zdravotním postižením. Vycházíme ze zákona č. 561/ a Vyhlášky č. 73/ 2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus, vývojové poruchy učení nebo chování. K integraci dítěte jsou nutná určitá specifika, kterými jsou nezbytné lékařské a speciálně pedagogické vyšetření dítěte, zajištění osobního asistenta, architektonické řešení budovy zabezpečení kompenzačních pomůcek a úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je. Škola nemůže zabezpečit vzdělávání dětí s tělesným zdravotním postižením, neboť není uzpůsobena bezbariérovým přístupem Vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných 14

15 Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova nebo postavení azylanta. Žáci sociálně znevýhodnění pocházejí z prostředí sociálně, jazykově a kulturně odlišného.největší pozornost věnujeme osvojování českého jazyka. Děti rovněž seznamujeme s českou kulturou, s českými tradicemi a zvyklostmi. K práci je nutná individuální péče, speciální pomůcky a učebnice, spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm, odpovídající metody a formy práce Přednosti školního programu založeného na principech činnostního učení: 1. Tempo výuky se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě. 2. Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku. 3. Každý den přináší dítěti pokrok. 4. Činnostní učení neustále podněcuje zájem žáků o učení. 5. Důsledkem radosti z práce a zájmu žáků o učení je dobrá kázeň ve třídě. 6. Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti a lepším pracovním návykům. 7. Zpětná vazba mezi učitelem a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků, pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat. 8. Žáci nejsou přetěžováni, jejich psychický vývoj probíhá přirozeně. Činnostní učení napomáhá rozvoji schopností všech žáků. 9. Učiteli činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho k úvahám o tom, co dál který žák potřebuje ke svému individuálnímu rozvoji. 10. Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné nebo i podprůměrné. 11. Činnostní charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji nadaných žáků. 12. Výsledky jsou trvalejší pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků. Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně. 13. Činnostní učení vyhovuje dětem typů zrakového, sluchového i motorického, protože se do výuky zapojuje více smyslů. 14. Hodnocení žáků je snadnější, neboť učitel může průběžně sledovat pokroky v pochopení a aplikaci učiva. 15. Při činnostním učení se vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelem a žákem i mezi žáky navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla naplněná aktivitou, spoluprací, prostorem pro každého. 16. Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky vede činnostní učení k přirozené integraci dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. 15

16 3.6. Začlenění průřezových témat Vzhledem k významu a charakteru průřezových témat pro rozvoj žáků, bychom chtěli, aby se stala nedílnou součástí celého systému výuky na naší škole. Každé z témat je možné realizovat hned v několika oborech a to v rámci běžné výuky nebo v rámci exkurzí seminářů, školních výletů, projektů atd. Průřezová témata zahrnují aktuální problémy světa a jsou příležitostí pro individuální uplatnění žáků, pro jejich spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka. Na naší škole jsou všechny daná průřezová témata systematicky zařazena ve všech ročnících. Buď formou integrace do normální výuky či projektu nebo běžnými mezipředmětovými vztahy. 1. Osobnostní a sociální výchova (OSV) 2. Výchova demokratického občana (VDO) 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) 4. Multikulturní výchova (MKV) 5. Environmentální výchova (EV) 6. Mediální výchova (MV) Osobnostní a sociální výchova (OSV) v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je, že pomáháme každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti. Specifikou je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Pomáháme každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace je založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřujeme na každodenní verbální komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubujeme vztah mezi verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřujeme specifické aplikace jazyka o sociální dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět naplňujeme prostřednictvím témat směřujících k sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení psychického zdraví - psychohygieně, komunikaci, mezilidským vztahům. Pomocí tohoto průřezového tématu klademe důraz na získávání praktických dovedností spjatých s uvedenými tématy. Vazba ke vzdělávací oblasti Vazba na vzdělávací oblast Umění a kultura se týká především společného zaměření na rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična - jako např. estetiky chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa. V osobnostní a sociální výchově účinně využijeme různých postupů dramatické výchovy. Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné v tématech reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání dovedností vztahujících se k zdravému duševnímu a 16

17 sociálnímu životu. Rovněž přispívá k realizaci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, zejména zdokonalováním dovedností týkajících se spolupráce a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k porozumění sobě samému a druhým napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů) formuje studijní dovednosti podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou zaměřeny na osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Pro jejich realizaci je užitečné zařazovat do výuky ta témata, která reflektují aktuální potřeby žáků, popřípadě vycházejí ze vzájemné domluvy s nimi. Všechna uvedená témata se uskutečňují prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí. Osobnostní rozvoj 17

18 Rozvoj schopností poznávání - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium Sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace - cvičení sebekontroly, sebeovládání - regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení Psychohygiena - dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích Kreativita - cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích Sociální rozvoj Poznávání lidí - vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) Komunikace - řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu rétorika ); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci Kooperace a kompetice - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí - problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci 18

19 Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne Výchova demokratického občana (VDO) má mezioborový a multikulturní charakter. Představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů. Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické společnosti. Její získání má umožnit žákovi řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení. Toto průřezové téma využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou atmosféru třídy. V ní jsou žáci více motivováni k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit význam dodržování pravidel, popřípadě v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových. Tato zkušenost pak rozvíjí schopnost kritického myšlení. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se uplatňuje v tématech zaměřených na vztah k domovu a vlasti. Má vazbu i na ostatní vzdělávací oblasti, zejména pak na ty, v nichž se tematizuje vztah k sobě samému i ostatním lidem, k okolnímu prostředí, k normám i hodnotám. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě 19

20 vychovává k úctě k zákonu rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků - budoucích dospělých občanů - v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci budeme vycházet z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti žáků. Občanská společnost a škola - škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků ); spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti( jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů) Formy participace občanů v politickém životě - volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti Výchova k myšlení ve evropských a globálních souvislostech 20