CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Šárka Prokopová Olomouc 2015

2 CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Téma práce: Přínosy komunitní práce při práci se seniory Šárka Prokopová Vedoucí práce: Mgr. Šotolová Miloslava Olomouc 2015

3 Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury V Olomouci Prokopová Šárka

4 Mé poděkování patří vedoucí práce paní Šotolové Miroslavě za trpělivost, flexibilitu, inspiraci a lidský přístup. Dále bych ráda poděkovala mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala.

5 Obsah Úvod Člověk ve společnosti Stáří ve společnosti Ţivot ve stáří Demografie Autonomie Stárnutí a stáří Komunitní práce Historie komunitní práce Komunitní práce Komunita Pomoc ze strany komunity Komunitní plánování ve městě Frýdek-Místek Principy a hodnoty komunitního plánování Oprese ze strany společnosti Oprese Antiopresivní přístup Senioři a kvalita ţivota Kvalita ţivota Zdraví seniorů Zrak Sluch Role subjektů v komunitním přístupu Role rodiny Role obcí Role státu Příspěvek na péči Příspěvek na mobilitu Sluţby ve Frýdku-Místku Sociální práce a sluţby... 33

6 6.1.1 Pečovatelská sluţba Osobní asistence Dobrovolnictví Neformální péče pro seniory Závěr Literatura... 38

7 Úvod Nedávno jsem navštívila seniorku vysokého věku. Obdivuhodné na ní bylo, ţe proţila uţ dvě světové války, byla psychicky nesmírně vitální a měla velikou radost z toho, ţe se po zlomenině pánve vrátila domů. U této paní jsem konzultovala, jakou roli budou hrát v její tíţivé situaci terénní sluţby, které budou navazovat na péči její rodiny i jejich sousedů. V současné době je pomoc u této ţeny zajišťována ze strany blízkého okolí, kdy důleţitou roli zastávají nejen rodinní příslušníci, sousedky, ale i místní sociální sluţby. A to vše je doplněno úlohou státu, který umoţnil poskytnutí bezplatné péče, protoţe paní byla vězněná v koncentračním táboře. Nikdo z těch, kteří poskytují péči, nepovaţovali svou úlohu jako povinnost ani jako důvod k nelibosti. Celou tuto situaci povaţuji úţasně nastavenou intervenci, která umoţňuje této ţeně ţít ve svém domácím prostředí a být šťastná. Dovoluji si říct, ţe tato ţena má dar a díky svému elánu dokáţe pozitivně nakazit své okolí. Kdyţ jsem odcházela, tak mi tato stará dáma děkovala za to, ţe se jí díky pomoci ze strany jejího blízkého okolí, splní její sen a ona bude moct umřít doma. Měla jsem z toho všeho velkou radost. Splněný sen v této podobě můţe znít podivně. Domnívám se, ţe hloubku takového přání můţe pochopit jen ten, kdo se v takové situaci nachází nebo se s ní setkal ve svém blízkém okolí. Ostatní lidé mají snad málo informací nebo příleţitostí se s touto problematikou zabývat. Ve své práci chci poukázat na moţnosti integrace seniorů se sníţenou soběstačností, ve městě Frýdek- Místek. Cílem následujícího textu je představit přínosy komunitní práce při práci se seniory ve Frýdku-Místku, která je zaměřená zejména na pomoc lidem v jejich přirozeném prostředí, v jejich domácnostech za spoluúčasti jejich blízkého okolí. Několik let pracuji v sociálních sluţbách, kdy se věnuji především seniorské skupině uţivatelů. Vţdy jsem pracovala v sociálních sluţbách terénních, z čehoţ vyplývá, ţe se těmito lidmi se setkávám zejména v jejich domácím prostředí, které je pro ně velmi důleţité. Během své praxe jsem uţ mnohokrát slyšela, jak je pro tyto lidi důleţité zemřít doma. Tímto výrokem však lidé na sklonku ţivota formulují zejména své přání moci ve své domácnosti spokojeně doţít a nemuset do jiného prostředí. Demografické prognózy však ukazují, ţe se s problematikou týkající se seniorů budeme setkávat stále častěji a intenzivněji. Stárnoucí populace nebude problémem jen úzkého kruhu rodiny, ale celé naší společnosti. A v té chvíli bude dobré nastavení komunitní práce přinášet své plody ještě mnohem výrazněji neţ je tomu v současné době. 6

8 Ve své práci se pokusím nastínit, jaká je úloha blízkého okolí lidí v seniorském věku a terénních sluţeb. S jakými problémy se musí senioři často vyrovnávat. Zaměřím se na situaci ve statutárním městě Frýdek-Místek, protoţe se v této oblasti orientuji lépe neţ v kterékoliv jiné části našeho kraje. Absolventská práce je nastavená jako teoretická práce, při jejím zpracovávání byla pouţitá metoda kompilace. V první kapitole se seznámíme s postavením člověka ve společnosti, s demografickými předpoklady stárnutí obyvatelstva a nahlédneme na ţivot lidí ve stáří. V této kapitole naznačuji, s jakými problémy se v běţném ţivotě senioři setkávají. Ve druhé kapitole se zabývám komunitní prací, plánovaním a principy této metody intervence různých činitelů vzhledem ke znevýhodněné skupině seniorů. Jde nejen o obecný popis, ale je zde zahrnuta také konkrétní práce ze strany města Frýdek-Místek, které jsem si vybrala. Další kapitolu jsem věnována opresi, ke které dochází ze strany většinové společnosti. Jedním z moţných nástrojů řešení v rámci sociální práce se jeví antiopesivní přístup. Čtvrtá kapitola popisuje vliv různých zdravotních problémů na kvalitu ţivota lidí ve stáří, které v mnohých situacích běţného ţivota velmi intenzivně ovlivňují jejich fungování. Pátá kapitola se zabývá rolí subjektů v komunitním přístupu, zde si můţeme přečíst, jakou roli zastává rodina, obec a stát. Jsou zde zahrnuty i příspěvky na péči, které můţe občan vyuţít a jedná se o pomoc ze strany státu. V poslední kapitole jsem se zaměřila na sociální sluţby ve statutárním městě Frýdek- Místek, které jsou nejčastěji vyuţívány občany města. Zde se můj zájem soustředí především na sluţby terénní, jenţ jsou určeny občanům města zejména proto, aby mohli co nejdéle setrvat ve svém přirozeném prostředí a téměř plnohodnotně proţívat svůj ţivot. 7

9 1 Člověk ve společnosti Lidé tvoří společnost uţ od pravěku, postupem času se díky všem novým technologiím a to nejen z oblasti medicíny, délka ţivota prodluţuje. Zejména proto můţeme dnes čerpat ze zkušeností a rad starých lidí, jejich přítomnost je nám déle neţ kdy jindy přínosem nejen v osobním, ale i profesním ţivotě. Staří lidé tvoří velkou společenskou skupinu, na kterou by se nemělo zapomínat a ani by se neměla odsuzovat z důvodu přibývajícího věku či zdravotních problémů. V různých kulturách i etapách v celé historii společnosti můţeme pozorovat, jakou příčku zaujímal lidský ţivot na ţebříčku hodnot. Peschke říká, ţe je potřeba vnímat lidský ţivot komplexně a nezapomínat na lidi, kteří jsou zdravotně znevýhodnění nebo staří (Peschke, 1999, s. 113). Kaţdá lidská bytost je neoddělitelný článek přírody a součástí jejich zákonů. Člověk je však také bytost vnímavá, citlivá, ţijící ve vzájemné interakci se svým blízkým okolím, disponuje moţností se rozhodovat a uvědomuje si, ţe ho cosi přesahuje (Dočkal, 2008, s ). Toto tvrzení dokladuje také Kučerová a říká, ţe člověk je automatické zařízení, ale i ţivý a spirituální tvor, který se pokouší naleznout smysl svého ţivota (Kučerová, 1996, s. 23). Pro všechny lidi je důleţité zejména jeho okolí tento fakt poznamenává také Pichaud a píše, ţe člověk nemůţe existovat bez druhých lidí, ke svému bytí potřebuje být v interakci s jinými lidmi (Pichaud, 1998, s. 39). Nejen, ţe člověk nemůţe ţít sám, ale jak říká Kučerová, ale je také ovlivněn svým okolím. Musí se dívat do očí širokému okolí, jenţ je neosobní, riskantní, zlé, ale ke kterému je kaţdý připoután svými potřebami. Prostředím, jeţ udává směr, které si nás přivlastňuje a které smí být bohaté, milé či šťastné (Kučerová, 1996, s. 25). Člověk je také souhrnem společenských vztahů, zajisté, ale není jejich trpný průsečík. Je bytostí, která si je vědoma sama sebe (Kučerová, 1996, s. 19). Kaţdý člověk je od přírody součástí společnosti. Někdy se ocitáme na opačné straně a cítíme se osamělí, ale i nepříjemní vzhledem k ostatním, potřebujeme mít moţnost sebeurčení a vnímáme se jako samostatná jednotka (Dočkal, 2008, s. 80). V ţivotě člověka je důleţité nebýt sám, ţít ve společnosti, která ho ovlivňuje. Křivohlavý konstatuje ţe, není ţádná novinka a ani objev, ţe chceme být také všichni ţiví a 8

10 zdraví. V případě, ţe se nenacházíme v tomto rozpoloţení, pokoušíme se zrealizovat nápravu, nebo-li nastavujeme podmínky pro zlepšení špatné situace (Křivohlavý, 2011, s-69). Sak hodnotí, jakým způsobem na nás působí zvyšující se délka ţivota jednotlivce, která má vliv také na hodnotu a změnu společnosti v dlouhověkou společnost ( Sak, 2012, s. 11). Kaţdý člověk ke svému ţivotu potřebuje společnost, výjimkou nejsou ani lidé v seniorském věku. Stáří není důvod k izolaci od většinové společnosti. Lidé si málokdy neuvědomují nebo si nechtějí ani připustit, ţe i oni jednou budou staří a závislí na svém okolí. 1.1 Stáří ve společnosti Společnost současné doby začíná reagovat na stále se zvyšující počet lidí v důchodovém věku a snaţí se tyto osoby vnímat jako platné členy společenského ţivota. Nejen ze strany státu jsou přijímána rozmanitá opatření, která dbají na to, aby senioři zůstávali aktivními členy společenského ţivota nebo byli do tohoto ţivota zpět integrováni. Ovšem úspěšná integrace záleţí také na celkové kondici a společenské angaţovanosti lidí v pokročilém věku. Stáří je vnímáno jako moudrost ze zkušenosti, které člověk za celý ţivot nasbíral. Pokud se rozhlédneme kolem sebe, můţeme si sami pro sebe zhodnotit, kolik toho pro nás tito lidé vykonali, v čem nám mohou pomoci i dnes. Je naprosto v pořádku, ţe se pokoušíme nastavit kvalitní péči ve chvíli, kdy tito lidé sami nebudou moct. Ovšem k tomuto všemu je také potřeba vytvořit ze strany jednotlivců, rodiny, okolí, obcí a státu určitá opatření, aby lidé vyššího věku měli svůj ţivot na stejné nebo velmi podobné úrovni jako ve svých předcházejících ţivotních etapách. Nejedná se jen o finanční zázemí, které je velmi důleţité, ale také o vytvoření nových typů sluţeb, či přijetí různých opatření, která budou napomáhat k tomu, aby také tito lidé mohli co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí. Dvě velmi vzdálené etapy v lidském ţivotě mají vlastně dost společného, je to dětství a stáří. Stáří a dětství jsou ohraničené nebytím, dítě přichází z nebytí, starý člověk do něho odchází. Dítě získává na síle a jeho schopnosti rostou, senior sílu ztrácí a jeho schopnosti klesají. (Sak, 2012, s. 13) Stále se zvyšující věk starých lidí je docela jistě dobrým výsledkem, ale je nutné na tento vývojový trend s předstihem reagovat. Při absenci přílivu financí do zdraví a účinného nastavení vyuţívání zdravotních a sociálních sluţeb je předpoklad, ţe budou rychle stoupat výdaje za medicínskou a časově náročnější péči. Cílem k tomuto je kromě jiného také zvýšení moci samospráv v podpoře lepšího fungování sociálních a zdravotních sluţeb (Kalvach, s. 7). 9

11 Gruss se zabývá opakovanými dotazy a tím, jak můţeme napomoci ke kvalitnějšímu stáří. Odpověď na tento dotaz není lehká, jedná se o směsici rozmanitých schopností: tělesných, duševní a sociální. (Gruss, 2009, s. 14) Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let moţnost plně vyuţít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na ţivotě společnosti. Vývoj demografické situace v ČR předpokládá rostoucí podíl stárnoucí 50+ a staré populace 80+, která bude postupně ekonomicky neaktivní. Nicméně je to 6 % starých lidí, kteří vyţadují trvalou péči v institucích. Skoro všichni lidé v důchodovém věku májí schopnosti k tomu, aby byli samostatní. Zvyšující se věk sebou přináší tělesné i psychické limity, protoţe tělo stárne. Také sociální zvyky seniory ovlivňují a tím se podílejí na nečinnosti stárnoucí populace, která se obává všeho nového. Tento fakt je pak moţné pozorovat na tom, ţe se aktivity omezují jen na neaktivní pojídání léků, které jsou aplikovány často neefektivně. Informovanost v oblasti zdravého způsobu ţivota mají prokazatelně dobré výsledky v kaţdé věkové kategorii. Tělesná aktivita je prevencí před úrazy, absence kouření se kladně projevuje na cévním systému u lidí, kteří přestali kouřit aţ v 75 letech. Procvičování paměti a různé aktivity zaměřené na psychiku můţou zabránit rozvoji demence. Interakce s okolím, sounáleţitost a pocit prospěšnosti u seniorů předcházejí vzniku depresí a duševních nemocí. (www.szu.cz) Aktivita ve stáří se odvíjí od čtyř oblastí a tou je osobitost jedince, sociální nálada, kondice člověka a různé příleţitosti (Dvořáčková, 2013, s. 24). Kalvach ve své publikaci hovoří o dvou protikladných konceptech v přístupu k lidem s omezenou či ztracenou soběstačností, které označuje jako existenciálně humanistický a redukcionisticko-ekonomický. Prioritou redukcionisticko-ekonomického konceptu je převod nesoběstačného jedince pouze na biologické systémy, společensky postproduktivní. Při práci s tímto konceptem jsou vyuţívány především různé typy ústavní péče, které jsou zaloţeny především na úsporných systémech a Kalvach je nazývá jakýmsi nízkoprahovým překladištěm. Dle existenciálně humanistického konceptu je jedinec vnímán jako člověk, jenţ má právo na uspokojení svých potřeb. Toto pojetí soustřeďuje svou pozornost na práci s jedincem v jeho běţném prostředí, na vzájemnost a oporu jeho prostředí, dále pak na zlepšení nebo zachování dovedností tohoto člověka. Hlavní úlohu naplňování tohoto konceptu hrají obce (Kalvach, s. 19). Jestliţe se budeme chtít ubírat směrem existenciálně humanistického konceptu, tak je naprosto namístě, abychom se podíleli na rozvoji sluţeb terénních a tím zachovali mnohem 10

12 větší naděje lidem, kteří chtějí doţít ve svém domově. Tito lidé si budou moci rozhodovat o sluţbách, které jim budou poskytovány ze strany jejich okolí. Důleţitý je také pojem sociální fungování, které v případě bytí člověka ve společnosti hraje velmi důleţitou roli. Matoušek říká, ţe podstatou tohoto konceptu je podle Bartlettové představa, kaţdý člověk a jeho okolí jsou stále v interakci. Při rozboru této interakce je podstatné, ţe prostředí vyvíjí na kaţdého jedince určité poţadavky (nastavuje očekávání, určuje sociální role, ohraničuje sociální a kulturní normy) a člověk je na ně nucený reagovat, Zdravé a bezproblémové jsou taková působení, kdy mezi nároky prostředí a jedincem vládne rovnováha. V případě, ţe lidé nároky prostředí adekvátně nezvládají, je rovnováha narušená a vzniká problém (Matoušek, 2013, s. 277). Sýkorová prezentuje ve své knize shrnutí autorů (Rabušic, Rychtářová, Kučera), ţe demografie stárnutí bude nárokovat mnohem větší poţadavky na zajištění medicínské a sociální péče. V případě osobní a odpovědnější intervence kaţdého starého člověka a vzhledem ke zdravotnímu stavu a soběstačnosti, by se výdaje nemusely zvyšovat dramaticky a to i v případě, ţe se chronické onemocnění a závislost na druhé osobě odsunou do vyššího tj. čtvrtého věku. (Sýkorová, 2007, s ) Také Dvořáčková hovoří o úspěšném zvládnutí demografických změn díky pozitivnímu přístupu zaměřeným na potenciál starších věkových skupin (Dvořáčková, 2013, s. 24). Gruss předvídá, ţe stárnutí lidí bude vyvíjet tlak nejen na politiku a správu státu, ale zejména na představy seniorů, kteří svou roli většinou vnímají ve spojení pasivním příjmem důchodů (Gruss, 2009, s. 184). Sak říká, ţe občané naší republiky hovoří skoro jako jeden, kdyţ tvrdí, ţe nejsme připravení na své stárnutí (Sak, 2012, s. 151). Nad způsobem jakým budeme jednat, bychom se měli zamyslet kaţdý z nás a zároveň my všichni dohromady a určit si priority intervence, která bude vyvíjená v tomto směru. Téměř kaţdý člověk tvrdí, ţe je mu nejlépe doma a to je signál k tomu, aby se společnost respektovala názory svých členů a vytvářela adekvátní podmínky. Také institucionální zařízení hrají důleţitou roli v péči o občana, ale měla být vyuţívána aţ jako poslední moţnost. Bude zapotřebí mnoha společenských změn, v jejichţ důsledku bude společnost ke starým lidem vstřícnější, a tím jim poskytne víc příleţitostí k dalšímu rozvoji. Změny, by se měly týkat zejména těchto oblastí ţivota: rodinné politiky, informovanosti, dopravní infrastruktury apod. 11

13 1.2 Život ve stáří Pokud je člověk v důchodovém věku stále aktivní a jeho tělesná kondice a zdraví mu dovolují podnikat oblíbené aktivity ve stejné míře, na jakou byl zvyklý, tak se dá hovořit o výhře. Nastane-li však situace, kdy se z nějakého zdravotního důvodu musí člověk omezit v činnostech, které pro něj byly doposud důleţité, tak je to problém a pro někoho i důvod k trvalé rozladěnosti. Jednou z moţností je nevzdat se a najít si záliby jiné, ovšem sami si přiznejme, jak někdy trvá, neţ si najdeme novou zálibu, pokud nás ta předchozí omrzela nebo ji jiţ nemůţeme vykonávat. Další z věcí, která se pojí se stářím je ztráta přátel a známých. Udrţet si své původní sociální kontakty je problém v případě, ţe problémy se zdravím ovlivní také mobilitu člověka. Čevela se zmiňuje o principech OSN (1991), kdy jsou v ţivotě starých lidí prioritní zásady stejné jako u všech lidí v různých věkových kategoriích, kteří se vyrovnávají s různými typy postiţení. Směr a smysluplnost ţivota je také v posledních etapách lidského ţivota úzce propojen s ostatními ţivotními etapami a prioritami jednotlivců (Čevela, 2012, s. 31). Kaţdý člověk stárne. Toto elementární tvrzení je všeobecně známé a uznávané. Ostatně lidé říkávají, ţe stárnutí a stáří, stejně jako smrt, jsou jedinou spravedlivou jistotou, kterou máme. (Haškovcová, 2010, s. 16) O lidech, kteří se dostali ve svém ţivotě do jedné z posledních etap, hovoříme jako o seniorech, lidech v důchodovém věku, starých lidech apod. Najít odpověď na otázku, kdo je senior není lehké, ale musíme vycházet z toho, ţe se v tomto pojmu protínají biologickomedicínské aspekty se sociologickými. Senior je člověk završující ţivotní fázi se specifickým postavením ve společnosti. Do seniorského věku se člověk dostává tím, ţe přechází plynule ze kategorie středního věku, tento stav je pevně daný, na jinou ţivotní etapu jiţ nenavazuje. Česká společnost udává, ţe se člověk stane seniorem zhruba v době do 60. a 70. rokem ţivota, dle dispozic kaţdého jedince. Hrozenská se touto problematikou zabývá ve svých výzkumech, ale odpovědi dotazovaných nejsou jednoznačné (Hrozenská, 2013, s ). Lidé v důchodovém věku jsou ve svých aktivitách, samostatnosti a autonomii limitování zejména zhoršujícím se zdravotním stavem a kondice. Senioři svou situaci akceptují, často se s ní vyrovnávají pomocí výběru vhodných činností, které upravují dle aktuálních moţností (Sýkorová, 2007, s. 213). 12

14 Kaţdý člověk, tedy i senior, uspokojuje své potřeby, které se skládají z tělesných, psychických a společenských částí, jeţ jsou vzájemně svázané a nerozdělitelné (Pichaud, 1998, s. 41). Čevela uvádí, ţe kaţdý člověk má své vlastní potřeby a ty jsou ovlivněny časem a prostředím, ve kterém ţije. Vnímáme-li stárnutí jako děj, ve kterém hraje roli vitalita člověka, změna rolí a vztahů, tak můţeme říci, ţe se v celém dění mění také ţebříček potřeb a pořadí, ve kterém budou uspokojovány. Můţe se také stát, ţe uspokojení některé z potřeb můţe zabránit uspokojit potřebu jinou (Čevela, 2012, s. 34). Hudáková se zmiňuje o výsledcích kvalitativního výzkumu, kdy se u seniorů hospitalizovaných a seniorů umístěných v pobytovém zařízení projevil nepochybný vliv mobility, samostatnosti a nevyrovnanosti na kvalitu jejich ţivota a to u obou kategorií sledovaných (Hudáková, 2012, s. 99). Různé indicie nás vedou k názoru, ţe dnešní společnost vkládá mnohem více nadějí do myšlenky, ţe také ve stáří je moţné ţít aktivně, dle daných moţností (Gruss, 2009, s. 18). Jedinec v důchodovém věku dozrál do zajímavé situace, která je specifická jeho souhrnem schopnostmi a to znamená, ţe na konci cesty jsou nevhodnější chvíle vyuţít všeho, co se člověk naučil k nastavení postojů, hodnot, názorů a moţnosti působit i na své okolí (Sak, 2012, s ). Také v seniorském věku můţeme hovořit o spirituálním světě, kdy se jeho bohatství vnímáme v kontextu ţivotních událostí. Jestliţe tuto skutečnost pochopíme, míříme ke snášenlivosti a respektu (Pichaud, 1998, s. 19). V dnešní tolerantní společnosti, která zdůrazňuje osobitou autonomii a subjektivní svobodu, je podtrhována kvalita ţivota, ale samostatnost ţivota uţ není tolik zvýrazňována (Jankovský, 2003, s ). Není neobvyklé, ţe si mnozí jedinci naší společnosti mnohé z problémů, které se pojí ke stáří ani nepřipouští. Často některé lidi otázky problémů stáři nenapadnou, protoţe se s touto situací neměli moţnost setkat osobně nebo u někoho ve svém blízkém okolí. Domnívám se, ţe tuto problematiku jedné z posledních fází lidského ţivota lidé odkládají aţ do doby, kdy se sami stanou součástí takového problému. Mnohdy hraje velikou roli strach, který brání lidem, aby si mohli připustit, ţe většina z nás zestárne a dostane se do této ţivotní etapy. Člověk v období vysokého stáři se musí také vyrovnat s blíţícím koncem ţivota. Stále častěji se setkává s odchodem jejich známého, kamaráda či člověka z blízkého okolí zasáhne. Člověk 13

15 by řekl, ţe stáří je vlastně konečně zaslouţený odpočinek po letech pracování, ale lidé se zde stýkají s různými problémy stejně, jako kaţdá jiná generace. 1.3 Demografie Celosvětová populace stárne, jedná se o nový fenomén, se kterým se teprve začíná pracovat. Je potřeba vytvořit zázemí pro stárnoucí a staré občany. Úmrtnost v niţším věku klesá a celková věková hranice obyvatelstva narůstá, porodnost se díky mnoha ukazatelům sniţuje. V dnešní době není ve vyspělých zemích přirozené, aby rodiče měli tři a více dětí, coţ má vliv na průměrný věk populace. Mnozí občané různých států si prozatím tento problém neuvědomují, ale velmi brzy nastane doba, kdy dětí bude méně neţ samotných seniorů. Hlavní charakterovou vlastností demografického vývoje u nás a v západní Evropě je stárnutí populace. V následujících letech se tento trend bude udrţovat. Celkový dopad na tuto situaci bude mít zejména nástup vysokého věku a relativně dobrý zdravotní stav u poválečných ročníků. V České republice i ostatních rozvinutých zemích Evropy se demografický vývoj vyznačuje především stárnutím populace. Takhle se to bude vyvíjet i v dalších letech. Bude to z důvodu zestárnutí populačně silných poválečných ročníků a později k tomu přispěje hlavně prodluţující se očekávaná doba doţití. Slovy demografa lze konstatovat, ţe bude česká populace stárnout shora věkové pyramidy (MPSV). V populaci se stále intenzivněji zvedá věková hranice: počet lidí starších 60 let v poměru k celkovému počtu světového obyvatelstva se zvýší z 11% v roce 2006 na 22% do roku V tomto období se poprvé v historii lidstva objeví více lidí seniorského věku neţ dětí (do 14 let). V zemích třetího světa se tento trend rozvíjí rychleji neţ ve zbytku světa: do padesáti let bude více neţ 80% seniorů ţít v rozvojových zemích, zatímco v roce 2005 to bylo 60% (průvodce, 2009, MPSV překlad). Demografický vývoj v naši zemi směřuje svou pozornost k délce ţivota lidí ve středním věku, která se díky sníţení úmrtnosti a porodnosti prodluţuje. Jako stále větší problém se jeví zabezpečení staré populace. V současnosti je důchodců, ve srovnání se zaměstnanými zhruba více neţ jedna čtvrtina do roku 2020 se stane tento poměr skoro vyrovnaný (Krebs, 2010, s. 182). 14

16 Kalvach hovoří o tom, ţe se v nedaleké době setkáme se stárnutím silných poválečných ročníků, se projeví zejména tlakem na různé typy sluţeb v rámci komunity. Celý tento trend nazývá jako demografický apel. (Kalvach, s. 16) Dana Sýkorová ve své knize shrnuje postřehy dalších autorů (Easterlin, Muffels-Ruud, Rychtaříková) a uvádí, ţe demografické stárnutí přitahuje pozornost jak v Česku, tak v jiných zemích zvláště svými předpokládanými ekonomickými důsledky. Nezřídka jsou interpretovány v termínech krize, spojované s enormními náklady na finanční, zdravotní a sociální zajištění zvyšujícího se počtu důchodců (Sýkorová, 2007, s. 43). Čevela se ve své knize vyjadřuje k nástupu nové stárnoucí populace, která bude mnohem výrazněji zastoupená v následujících letech zejména díky rozvoji technologií v různých oborech, jenţ se odráţí v celkové kondici seniorů. Tyto procesy nazývá soudobými ději a ve vztahu k nim se také zabývá riziky, která mohou stárnoucí populaci provázet (Čevela, 2012, s. 16). Demografické stárnutí vyvolává nutnost přijmout řešení, ale tyto se omezují pouze na časové vymezení vstupu do důchodu a jejich finanční zajištění (Sýkorová, 2007, s. 43). Z výše uvedených důvodů je zřejmé, ţe je na místě mnohem intenzivněji podporovat, zachovávat nebo vytvářet nové typy sluţeb, které zabezpečí pomoc stárnoucí populaci ve chvíli, kdy budou méně samostatní ať jiţ z důvodu mobility, či jiných zdravotních problémů a tak jim pomohou zachovat si svou soběstačnost a autonomii. 1.4 Autonomie Dnešní doba směřuje k tomu, aby byl člověk samostatný a měl svůj vlastní názor a dokázal vyjádřit své touhy, sny a přání. Společnost nyní na tyto informace slyší více, neţ tomu bylo třeba před několika desítkami let. Kaţdý člověk má právo na to rozhodovat sám za sebe, ačkoliv je pohybově nesamostatný. Toto umoţňuje kaţdému rozhodovat se podle svého uváţení a také podle toho, co mu vyhovuje a s čím je spokojen ve svém ţivotě. Proto by lidé kolem něj měli respektovat kaţdého jedince jako součást společnosti, ale zároveň samostatnou autonomní jednotku. Na hodnotovém ţebříčku stojí autonomie na horní příčce. Ve stáří však autonomie dostává naprosto odlišnou hodnotu, protoţe se často projevuje jistá ztráta samostatnosti a senior je odkázaný na pomoc druhého člověka. Musíme však konstatovat, ţe autonomie a 15

17 závislost na někom druhém se vzájemně neovlivňují. Termín autonomie v sobě zahrnuje sebeurčení, nezávislost, svobodu a kontrolu rozhodování. (Dvořáčková, 2013, s. 47) Člověk má ve svém ţivotě také různé potřeby, například potřebu informovanosti, potřebu náleţet k nějaké skupině, potřebu lásky apod. Jednou z nejdůleţitějších potřeb je potřeba autonomie, kdy se jedná o autonomii v podobě být svobodný, rozhodovat se sám. Člověk můţe být fyzicky závislý a zároveň psychicky zcela autonomní. Pichaud hovoří o autonomii v kontextu se svobodou a moţnosti sebeurčení. Ve společenských skupinách je přirozené vyvíjet tlak na svobodu člověka, proto je nutné si uvědomit, ţe člověk můţe být pohybově omezený, ale současně duševně naprosto autonomní (Pichaud, 1998, s ). Autonomii člověka ve stáří mohou negativně ovlivňovat změny v sociální oblasti, fyziologické a psychické. Tyto změny jsou v tomto období mnohem intenzivnější (Sýkorová, 2007, s. 12). V dnešní tolerantní společnosti, která zdůrazňuje osobitou autonomii a subjektivní svobodu, je podtrhována kvalita ţivota, ale samostatnost ţivota uţ není tolik zvýrazňována (Jankovský, 2003, s ). Kaţdý jedinec a to bez výjimky je v některé oblasti závislý na jiných lidech, ale moţnost autonomního jednání mu nesmí být upírána ani v oblastech, ve kterých je závislý na druhých (Hrdá, 1997, s. 5). 1.5 Stárnutí a stáří Kdyţ se řekne stárnutí a stáří, tak se domnívám, ţe si mnoho lidí problémy spojené se svým zvyšujícím se věkem nepřipouští a to většinou aţ do doby, kdy zjistí, ţe jim jejich síly nestačí, tak jako tomu bylo dříve. Všechno toto je přirozený jev, ale s pokroky naší vědy a medicíny si můţeme déle uţívat samostatného ţivota, který je naplněn mnoha rozličnými aktivitami. Jedna z věcí, která se týká nepřipouštění si stáří je i celkový vzhled starých osob. Někteří z nás se všemoţně snaţí popírat svůj věk. Myslím, ţe velmi brzy nastane doba, kdy si děti nebudou umět představit tu pravou pohádkovou babičku se svraštělou kůţí a bílými vlasy. Stárnutí přirozeně patří k lidskému ţivotu a všemoţné popírání těchto zákonů je někdy snad i proti přírodě. Kaţdý člověk stárne. Toto elementární tvrzení je všeobecně známé a uznávané. Ostatně lidé říkají, ţe stárnutí a stáří, stejně jako smrt, jsou jedinou spravedlivou jistotou, kterou máme. (Haškovcová, 2010, s. 16) 16

18 Grün se na stárnutí nazývá fenoménem, který se týká tělesné stránky kaţdého z nás. Se stárnutím se můţeme dobře vyrovnat, kdyţ objevíme smysl této etapy (Grün, 2009, s. 11). Mlýnková říká, ţe specifikovat stárnutí je velmi nesnadné. Definice stárnutí, se kterými se autorka setkala, nejsou přesné (Mlýnková, 2011, s. 13). Novosad povaţuje na samozřejmé, ţe se v lidském ţivotě střídají jednotlivé etapy, které jsou naprosto přirozeným jevem a není potřeba je brát jako patologické. Zdravotní problémy provázející stáří nazývá nemocemi stáří, které jdou často ruku v ruce s omezováním samostatnosti a soběstačnosti (Novosad, 2011, s. 129). Čevela se zmiňuje o sociálním stáří, které velmi souvisí se změnami úloh, názorů, limity a charakteristickými situacemi ve starším věku, které jsou odráţeny v jejich sociálním fungování a postavení, jenţ je jiné neţ v mládí. Čevela hovoří o nebezpečí různých mýtů o stáří. Mezi mýty číslo jedna patří domněnka, ţe senioři jsou stejnorodá skupina tzv. šedá vlna. V souvislosti s tím hovoří o diskriminačním nálepkování lidí v pokročilém věku (Čevela, 2012, s. 27). Stáří dnešní doby je tvarováno společností, v níţ jsou ideály mládí a krásy těla vnímány pozitivně i v případě, ţe je uměle vytvořeno a doladěno oblečením apod. Tento styl je podsouván jiţ malým dětem. A v tomto je vnímán senior jako něco neţádoucího či sprostého. Zatáhnout do hry s těmito trendy se nechaly rozmanité generace, ale také senioři. Kaţdý ţivot začíná narozením a kaţdý ţivot končí smrtí (Sak, 2012, s ). Stáří je obecné označení pozdních fází ontogeneze. Jde o poslední vývojovou etapu, která uzavírá, završuje lidský ţivot. Čevela dále popisuje, ţe vliv na stařecký stav mají mimo jiné také vlivy prostředí fyzického i sociálního včetně společenského vymezení sociální role i motivací. (Čevela, 2012, s. 19) Jestliţe se setkáváme s lidmi, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodnění, tak můţeme konstatovat, ţe jsou ve svém ţivotě odkázání na pomoc ze strany druhé osoby. Fungování blízkého okolí se pro člověka v seniorském věku stává velmi důleţitým aspektem k tomu, aby byl schopen ţít ve svém domácím prostředí co nejdéle. 17

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011

Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011 Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje 2011 KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OLOMOUCKÉHO KRAJE aktualizace 2011 Dokument Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok 2016

Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok 2016 Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok Zpracoval: Odbor sociální problematiky ÚMČ Praha 5 listopad 2015 www.kpss5.info Akční plán rozvoje sociálních

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková Ostrava 10. října 2014 Řešení nepříznivé situace starších žen Paní J. má 76 let, paní M. 81, obě bydlí samy

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Štěpánka Drábková Olomouc 2014 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální práce v procesu osvojení dětí. Štěpánka

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Podporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy.

Podporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy. Poslání: "Podporujeme seniory zachovávat důstojný život a soběstačnost." Domov pro seniory Posláním Domova pro seniory je odborně poskytovat pomoc, podporu a péči lidem se sníženou soběstačností zejména

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

FINANCOVÁNÍ SLUŽEB SOCIÁLNÍ PREVENCE

FINANCOVÁNÍ SLUŽEB SOCIÁLNÍ PREVENCE FINANCOVÁNÍ SLUŽEB SOCIÁLNÍ PREVENCE I N G. J I Ř Í H O R E C K Ý, M B A P R E Z I D E N T A S O C I A C E P O S K Y T O V A T E L Ů S O C I Á L N Í C H S L U Ž E B Č R Financování všeobecná východiska

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ

PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ 1. Trend vozíčkářů a jeho služby Spolek Trend vozíčkářů Olomouc je občanské sdruţení zaloţené v roce 1994 samotnými lidmi se zdravotním postiţením

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

získat finanční podporu od Statutárního města Teplice na realizaci aktivit pro děti s trvalým bydlištěm v Teplicích

získat finanční podporu od Statutárního města Teplice na realizaci aktivit pro děti s trvalým bydlištěm v Teplicích 1 Obsah: 1. Základní informace o organizaci 2. Jakým jsme šli směrem 3. Co se podařilo 4. Co se nepodařilo 5. Plány pro rok 2009 6. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Květina Klub Květina 7. Finanční

Více

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká Moderní žena myslí na budoucnost Jan Diviš Kateřina Dalecká Na úvod pár zajímavých statistik Data z r. 2004 Naděje dožití věk Muži Ženy 30 43,66 49,67 40 34,21 39,92 50 25,32 30,51 60 17,59 21,64 - střední

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Občanského sdružení MEDUŇKA 2000. za rok 2014. Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Občanského sdružení MEDUŇKA 2000. za rok 2014. Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat. VÝROČNÍ ZPRÁVA Občanského sdružení MEDUŇKA 2000 za rok 2014 Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat. Slovo úvodem Rok 2014 byl druhým rokem naší samostatné práce a lze říci, že to byl

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte.

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Výroční zpráva 2014 Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Dalajláma Občanské sdružení PROHANDICAP Telefon: 474 653 502 U Dubu 1562 431 11 Jirkov

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více