Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2009 a predikce na další období. (textová část)

Transkript

1 I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2009 a predikce na další období (textová část)

2 Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) Příjmy domácností Základní charakteristika Mzdy Sociální příjmy Ostatní příjmy Spotřebitelské ceny a životní náklady Peněžní výdaje, úvěry a úspory Peněžní výdaje Úvěry Úspory C. Vývoj na počátku roku 2010 a predikce na další období Vývoj v 1. čtvrtletí Predikce na další období

3 Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (dále ČNB) a Asociace pro kapitálový trh. K analýze (vnitřní struktury) sociálních příjmů byla využita především vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, ČSÚ, České správy sociálního zabezpečení (dále ČSSZ), ČNB a Ministerstva financí (dále MF). Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Při zpracování částí týkajících se příjmů, výdajů a úspor byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě byly od 1. čtvrtletí 2009 publikovány poprvé podle nové metodiky, která se realizuje v rámci reformy systému statistického zjišťování. Průměrná mzda byla nově vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství a zahrnovala i údaje za podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, které byly doplněny na základě matematického modelu ČSÚ (neníli v textu uvedeno jinak, údaje o průměrné mzdě vycházely z této metodiky). Dříve zveřejňovaný koncept průměrné mzdy upřednostňoval v jejím vykazování počet fyzických osob a nezahrnoval podnikatelské subjekty do 20 zaměstnanců. Další metodickou změnou realizovanou ČSÚ bylo zpracování a publikování údajů podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která nahradila dříve používanou Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností OKEČ. Data za jednotlivé regiony byla získána podnikovou metodou podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu, nemusí proto plně charakterizovat situaci na daném území. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za 4. čtvrtletí 2009 (pokrývající ekonomických subjektů zaměstnávajících tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností je založena na rozboru údajů ČSÚ. S výjimkou údajů o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů a údajů Informačního systému o průměrném výdělku je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle všech předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 16. dubnu

4 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2009 Vývoj české ekonomiky v průběhu roku 2009 charakterizovalo postupné (avšak jen částečné) zmírňování hospodářské recese způsobené finanční a ekonomickou krizí z druhé poloviny předcházejícího roku. Již v průběhu 3. čtvrtletí začala ekonomika (HDP) v porovnání s předchozími čtvrtletími naznačovat nepatrný růst. Ve vztahu k obyvatelstvu, resp. domácnostem se však tento posun projevil jen částečně a jen v některých oblastech. Velký tlak na hospodaření domácností a jejich spotřebu vyvolával zejména zhoršující se vývoj na trhu práce a s tím spojený nárůst počtu nezaměstnaných osob následovaný nižší spotřebitelskou poptávkou (resp. jejím odložením). Rostly nároky na výplatu sociálních dávek ze státního rozpočtu i na hledání východisek k podpoře zaměstnanosti. Výrazně negativní dopad uvedených skutečností zmírnila nízká míra cenové inflace. Ekonomickou situaci domácností a jejich životní úroveň charakterizovaly tyto nejvýznamnější skutečnosti: pokles výkonnosti české ekonomiky v důsledku světové hospodářské krize a pozdější recese se odrazil ve snížení reálného HDP v meziročním srovnání o 4,1 %, a to především vlivem propadu průmyslové produkce v průmyslových podnicích a poklesu spotřebitelské poptávky, běžné příjmy sektoru domácností (na bázi národních účtů) meziročně nominálně i reálně klesly (o 2,2 %, resp. o 3,2 %), přičemž z významnějších skupin jejich příjmů vzrostl pouze celkový objem sociálních dávek; příjmy na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů) se naopak mírně zvýšily (nominální index 103,5 %) a vzhledem k nízké úrovni cenové inflace jejich kupní síla dokonce stoupla o něco více než v roce 2008 (průměrně o 2,5 %, v roce 2008 o 2,3 %), 4

5 největším zdrojem peněžních příjmů domácností zůstaly mzdy; průměrná nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství) představovala Kč při meziroční dynamice růstu ve výši 4,0 %, (její kupní síla vzrostla o 3,0 %), přičemž nižší nárůst byl vykázán v podnikatelské sféře (3,8 %), zatímco v nepodnikatelské sféře dosáhl její meziroční přírůstek 4,7 %; nárůst byl způsoben zejména snížením podílu zaměstnanců s podprůměrnou mzdou (důsledek propouštění), poklesem nemocnosti (v souvislosti se změnou podmínek výplaty nemocenské) a kumulací výplat mimořádných odměn na konci roku, negativní skutečností bylo, že dynamika produktivity práce (pokles) nebyla v souladu s dynamikou mezd (růst), významnou částí celkových příjmů domácností zůstaly příjmy sociálního charakteru, jejichž meziroční dynamika se zrychlila a míra zatížení HDP v důsledku toho vzrostla; největší měrou k tomu přispělo meziroční zvýšení objemu prostředků vyplacených na dávky důchodového pojištění (o 26,4 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (o 7,9 mld. Kč), což nevykompenzovalo ani snížení objemu prostředků čerpaných na dávky nemocenského pojištění (nemocenského o 6,6 mld. Kč) a dávek státní sociální podpory (v tom zejména přídavků na dítě o 1,5 mld. Kč) obojí v důsledku systémových změn; objem vynaložených prostředků formou příspěvku na péči potvrdil v podstatě nezbytnost ročního výdaje ve výši cca mld. Kč, po dvojí valorizaci důchodů (mimořádné k a řádné k ) se průměrná výše starobního důchodu zvýšila na Kč (zvýšení proti roku 2008 o 7,3 % a po odpočtu nárůstu životních nákladů domácností důchodců reálně o 5,7 %); rovněž se zvýšil (o 36,4 tisíc) celkový počet důchodců (především starobních a částečných invalidních), dále podíl předčasných důchodů (na všech starobních) a částečně i počet důchodců s důchodem nad 10 tis. Kč a 12 tis. Kč, 5

6 v důsledku finanční a ekonomické krize pokračoval růst počtu nezaměstnaných (s podporou v nezaměstnanosti), což v konečném důsledku znamenalo více jak zdvojnásobení výdajů státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti a nárůst průměrné výše podpory o 10,2 % (reálně po odpočtu vlivu cenové inflace o 9,1 %) na Kč měsíčně, ekonomickou recesi provázelo téměř po celý rok významné zpomalení meziročního úhrnného růstu spotřebitelských cen, který činil jen 1,0 % (nejméně od roku 2003); rozhodující vliv na navýšení cenové hladiny měl vzestup cen bydlení, vody, energií a paliv (zejména čistého nájemného z bytů v nájemních bytech, elektřiny a doznívající vliv výrazného navýšení cen plynu z roku 2008), ve směru snižování cenové úrovně působily ceny potravin (vliv poklesu cen zemědělské zejména rostlinné produkce a příznivých dovozních cen) a ceny v dopravě (v průměru za celý rok levnější pohonné hmoty v souvislosti s nižší světovou cenou ropy a zpevňováním kursu CZK vůči USD), nejpříznivější za posledních 6 let byl vývoj životních nákladů domácností důchodců, které se proti předcházejícímu roku zvýšily o 1,5 %, i přesto byl však jejich přírůstek nadprůměrný (o 0,5 p.b. - vliv struktury spotřebního koše důchodců s dominujícím podílem bydlení), výrazný propad dynamiky byl vykázán u spotřeby domácností; výdaje na individuální spotřebu v tomto pojetí víceméně stagnovaly, když jejich meziroční index činil pouze 100,03 % (přírůstek 0,7 mld. Kč); podle výsledků statistiky rodinných účtů sice na úrovni konkrétních skupin domácností výdaje vzrostly o něco více než před rokem (v průměru o 3,7 %), i přesto však domácnosti omezily v souvislosti s vývojem peněžních příjmů a obav z budoucnosti některá svá zbytná spotřební vydání (mj. za bytové vybavení, rekreace, odívání apod.); nominální meziroční nárůst těchto výdajů domácností (o 2,7 %) se především odvíjel od nutných výdajů za bydlení (a relativně 6

7 více i za finanční poplatky a pojistné); uvedené položky spotřeby domácností pak buď posílily nebo oslabily svou pozici ve struktuře jejich celkových výdajů, nižší intenzitou než v roce 2008 pokračovalo zadlužování domácností, rostly zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení a spotřební úvěry (roční přírůstek - změna salda přijatých a splacených půjček - představoval významných 101,4 mld. Kč). Korunové a cizoměnové dluhy domácností dosáhly částky 974,8 mld. Kč, i přes nejistoty spojené s ekonomickou recesí domácnosti zvýšily (při menším přírůstku příjmů) stav svých úspor jejich objem (podle dostupných údajů ČNB) v prosinci ve srovnání s prosincem roku 2008 se zvýšil o 111,5 mld. Kč na 1 551,3 mld. Kč, a to zejména v tuzemské měně a (vzhledem k nízkému úročení termínovaných vkladů) v netermínované podobě; z produktů se státní podporou stavebního spoření, životního pojištění a penzijního připojištění - byl největší přírůstek vykázán u životního pojištění, u ostatních byl nižší než v roce x x x Tato zpráva přináší ve svých dalších částech podrobnější charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v roce 2009 ovlivňovaly příjmy a výdaje domácností v České republice (dále ČR). Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností a jejich základní kvantifikaci. Součástí materiálu jsou i některá dílčí data týkající se vývoje v 1. čtvrtletí 2010 a predikce vývoje v dalším období. 7

8 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností Základní charakteristika a) na makroúrovni Běžné příjmy sektoru domácností, tj. sledované na makroúrovni, dosáhly (podle statistiky národních účtů) celkové výše 2 883,7 mld. Kč. Meziročně klesly nominálně o 2,2 % (-63,7 mld. Kč) a reálně o 3,2 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 4,1 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 40 % podílely náhrady zaměstnancům a důchody z vlastnictví (pokles o 3,4 %, resp. o 27,0 %). Zhruba jednou čtvrtinou na něm participoval smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit - pokles o 6,1 %). Naopak vzrostla kupní síla (objemu) sociálních dávek o 6,8 % a tzv. ostatních běžných transferů (náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.) o 5,2 %. Úhrnný disponibilní důchod sektoru domácností v částce 1 977,5 mld. Kč byl nominálně o 0,5 % a reálně o 1,5 % nižší než v roce Relace objemu disponibilního důchodu domácností k objemu HDP (v běžných cenách) meziročně vzrostla o 0,6 p.b. na 54,5 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. b) na mikroúrovni Z orientačních dat základního zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů o vývoji peněžních příjmů domácností vyplynuly tyto hlavní poznatky: měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval Kč, tj. nominálně o 3,5 % (404 Kč) více než v roce 2008 (kdy však meziroční nárůst činil 7,9 %, resp. 770 Kč); zejména zásluhou mírné 8

9 cenové inflace se kupní síla tohoto příjmu v úhrnu zvedla o 2,5 %, tj. o 290 Kč vývoj v jednotlivých čtvrtletích let 2008 a 2009 ukazuje následující graf: meziroční růst v % 1.Q 08 Vývoj průměrného nominálního a reálného příjmu na 1 člena domácnosti v průběhu let 2008 a ,2 0,7 8,4 2.Q 08 1,5 3.Q 08 10,6 3,8 4.Q 08 9,8 4,9 1.Q 09 5,6 3,4 2.Q ,6 3.Q 09 3,6 3,5 Reálný příjem Nominální příjem Inflace 4.Q ,6 nejvyššího nominálního přírůstku čistých peněžních příjmů dosáhly domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů (+5,6 %), nejméně naopak vzrostly příjmy samostatně výdělečně činných osob (+2,0 %); všechny skupiny domácností základního souboru vykázaly meziroční nárůst průměrného měsíčního reálného čistého příjmu na osobu (nejvíce domácnosti důchodců - o 4,6 %) podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, o přírůstek úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců se nejvíce zasloužily jejich pracovní příjmy, nárůst kupní síly peněžních příjmů domácností důchodců souvisel se vzestupem důchodů (po jejich mimořádné valorizaci v roce 2008 a řádné od 1. ledna 2009), ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností s ekonomicky činnými členy vzrostl podíl pracovních příjmů a u domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) vzrostla váha sociálních příjmů; nahodilé tzv. ostatní příjmy strukturu celkových příjmů domácností významněji neovlivnily, čistý měsíční nominální příjem, s nímž disponovala domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil Kč což bylo o 739 Kč více než v roce 2008 po odečtení vlivu cenové inflace 9

10 si tato domácnost mohla pořídit zboží a služby v hodnotě o cca 680 Kč vyšší než před rokem. Výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2009 ukazují základní zjištění o příjmové situaci domácností. Některé další údaje (i když o něco méně časově aktuální), vyjadřující tendence dlouhodobě platné, poskytují výsledky šetření shrnuté v publikaci ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2008 (z dat za rok 2007 a 2008 publikovaných koncem roku 2009). Z jejich analýzy mj. vyplynula tato doplňující dílčí zjištění a poznatky týkající se charakteristik příjmové diferenciace domácností (i dnes s velkou mírou pravděpodobnosti platné): nejvyšší celkový čistý příjem na osobu měly domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním (155,0 tis. Kč/rok), naproti tomu u domácností zaměstnanců s nižším vzděláním (resp. s vyučením) to bylo jen 118,9 tis. Kč/rok; na opačném pólu příjmového spektra se nacházely domácnosti nezaměstnaných (příjem na osobu tvořil jen 51,5 % průměru za celou ČR, tj. 67,5 tis. Kč/rok, jejich nárůst byl však v ročním srovnání nejvyšší), trend postupného prohlubování diferenciace domácností podle výše jejich čistého peněžního příjmu (charakteristický pro konec 90. let a počátek nového století) se po zastavení v roce 2006 začal zmírňovat (vliv změn ve zdanění příjmů, možnosti přivýdělku osob nezaměstnaných a pobírajících rodičovský příspěvek i samotné zvýšení částek rodičovského příspěvku apod.), průměrný příjem na osobu v domácnostech v nejnižším příjmovém decilu rostl o něco rychleji než v nejvyšším decilu, což znamenalo snížení jejich poměru (na 5,6 %), míra příjmové nerovnosti měřená Giniho koeficientem (výpočet podle čistého peněžního příjmu na osobu) dosáhla za úhrn domácností 0,259, přičemž nejvyšší byla vykázána u domácností osob samostatně výdělečně činných a nejnižší u důchodců bez pracujících členů (0,333, resp. 0,133), z porovnání příjmové nerovnosti mužů a žen (lze jej provést na základě jejich pracovních příjmů - tj. mezd rovněž viz dále) za rok 2008 vyplynulo, že pracovní příjmy žen dosahují v úhrnu v ČR jen cca 74 % příjmů mužů (v roce 2007 to bylo 75 %); největší rozdíly v úrovni pracovních příjmů podle hlavních tříd KZAM v neprospěch žen se projevují u zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a odborných duševních pracovníků (64 % výdělku mužů), nejmenší rozdíl byl zjištěn u příslušnic armády ČR (93 %); i přes rostoucí kvalifikaci žen je podle vzdělání nejpříznivější poměr příjmů žen a mužů se základním (77 %) a středoškolským vzděláním (71 %), nejhorší naopak u vysokoškolsky vzdělaných žen (68 %). V roce 2008 pobíraly ženy 79,3 % mediánové hrubé mzdy mužů (tato mzda představuje reálnou, extrémními hodnotami nezkreslenou střední hodnotu úrovně mezd jednotlivých zaměstnanců). Ve skupině do 29 let jsou mzdové rozdíly mužů a žen relativně malé (mediánové mzdy žen dosahovaly 86,7 % výše mezd mužů). Zlom nastává ve věkové skupině let, kdy mediánové mzdy žen dosahují pouze 72,9 % výše mezd mužů. Je to částečně tím, že ženy v tomto 10

11 věku nejčastěji volí takové zaměstnání, které jim nejlépe umožní sladit profesní život s rodinným. V následujících věkových skupinách se začnou mediánové výdělky žen mzdám mužů přibližovat, až ve věkové skupině let dosáhnou 81,7 % a ve věkové skupině 60 a více let 82,7 % mediánových mezd mužů. na úrovni národní míry chudoby (hranice příjmové chudoby je definována jako 60 % mediánu, tj. střední hodnoty vyrovnaného příjmu domácnosti) se nacházelo 926,6 tis. osob, tj. 9,1 % domácností, což bylo o něco méně než dříve (nejvíce jí byly dotčeny neúplné rodiny a domácnosti se 3 a více dětmi) - v porovnání s ostatními zeměmi EU patří ČR k zemím s nejnižší mírou chudoby průměr 27 zemí EU činil 17 %; pod životním minimem (bez nezbytných nákladů na bydlení) se ocitlo 144,5 tis. domácností, přičemž podle postavení osoby v jejich čele polovinu z nich tvořili nezaměstnaní, pětinu důchodci (bez ekonomicky aktivních členů) a desetinu zaměstnanci se základním vzděláním, z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy ekonomicky aktivních osob vykázala města nad 100 tis. obyvatel, nejnižší naopak obce s obyvateli (u důchodců byl nejnižší příjem zjištěn u měst s počtem obyvatel mezi 10 až 50 tis.), porovnání údajů za kraje ukázalo, že nejvyšší průměrné příjmy vykazovaly nadále domácnosti v Hl. m. Praze, Středočeském a Plzeňském kraji, nejnižší pak kraje Olomoucký, Moravskoslezský a Karlovarský. 1.2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily v roce 2009 mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely cca 45 % (v předchozím roce cca 44 %). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných zaměstnancům 1) k výplatě dosáhl částky 1 080,0 mld. Kč a byl tak nominálně o 2,1 % nižší než ve stejném období předchozího roku Základní údaje o vývoji mezd Průměrná (hrubá) měsíční nominální mzda v národním hospodářství v roce 2009 dosáhla Kč a meziročně tak vzrostla o 4,0 % (907 Kč) v roce 2008 se (proti roku 2007) zvýšila o 8,3 % (1 734 Kč). Průměrná reálná mzda meziročně vzrostla o 3,0 % - viz tabulku č. 3 v příloze. Intenzita nárůstu nominálních výdělků byla v podnikatelské sféře (jejíž 1) v celém národním hospodářství, tj. včetně zaměstnanců malých firem a fyzických osob působících v podnikatelském sektoru podle propočtů ČSÚ 11

12 zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů téměř 82 %) nižší než v nepodnikatelské sféře. Průměrná mzda v podnikatelské sféře dosáhla úrovně Kč, což bylo o 3,8 % (852 Kč) více než v roce 2008 (reálně vzrostla o 2,8 %). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře se zvýšil o 4,7 % (1 096 Kč) na Kč (jeho reálná hodnota meziročně vzrostla o 3,7 %), což ovlivnil nárůst objemu prostředků na platy ve školství a zdravotnictví, plošné zvýšení platových tarifů o 3,5 % od 1. června 2009 a následně další zvýšení platových tarifů pro tzv. zdravotnické pracovníky (byla vytvořena nová stupnice platových tarifů) o 3,5 % s účinností od 1. července V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že v roce 2008 došlo v nepodnikatelské sféře k meziročnímu poklesu průměrného reálného platu o 2,0 % na rozdíl od sféry podnikatelské, kde se reálná mzda za celý rok 2008 zvýšila o 2,7 %. Relace průměrného platu ve veřejných službách a správě k průměrnému výdělku v podnikatelském sektoru vzrostla ze 103,4 % v roce 2008 na 104,4 % v roce 2009 (rozdíl se zvýšil o 244 Kč na Kč). Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci působící v podnikatelské sféře) činila Kč, tj. o 493 Kč (cca 3,0 %) více než v roce 2008 a dosáhla relace 72,2 % (v předchozím roce 72,9 %) ve vztahu k celospolečenskému výdělkovému průměru 1) viz tabulku č. 4 v příloze. Průměrná nominální mzda na fyzické osoby bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců (tedy mzda v původní metodice) vzrostla v národním hospodářství meziročně o 3,5 % (reálně o 2,5 %) a dosáhla částky Kč. V podnikatelské sféře činila Kč, tj. nominální nárůst o 3,2 % (reálně 2,2 %) a v nepodnikatelské sféře Kč, což představovalo nárůst o 4,8 %, reálně o 3,8 %. Relace mezi absolutní úrovní průměrné mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře je opačná než při propočtech dle nové metodiky, neboť podle ní je součástí průměru i mzda v malých firmách podnikatelské sféry (s podstatně nižší úrovní) a zohledňují se i zkrácené pracovní úvazky (na přepočtené počty zaměstnanců). Čistá průměrná mzda (podle propočtů MPSV) zaznamenala vyšší meziroční nárůst než průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním), a to u všech kategorií zaměstnanců. Zatímco zvýšení hrubé mzdy představovalo již uvedená 4,0 % (907 Kč), čistá mzda se zvýšila o 999 Kč, 12

13 tj. u bezdětného zaměstnance o 5,8 %, u zaměstnance s jedním dítětem o 5,5 %, se dvěma dětmi o 5,2 % a se třemi dětmi o 5,0 %. V podnikatelské sféře činil nárůst reálné čisté mzdy u bezdětných zaměstnanců o 4,5 %, s jedním dítětem o 4,3 %, se dvěma dětmi o 4,0 % a se třemi dětmi o 3,8 %, v nepodnikatelském sektoru u bezdětných zaměstnanců o 5,4 %, u zaměstnanců s jedním dítětem o 5,1 %, se dvěma dětmi o 4,8 % a se třemi dětmi o 4,5 % Hlavní tendence mzdového vývoje Vývoj mezd charakterizovaly následující skutečnosti: nižší tempo růstu průměrné nominální mzdy v národním hospodářství, relativně malý růst kupní síly výdělků (především v 1. a 2. čtvrtletí) ovlivněný v rozhodující míře podstatně nižším růstem nominálních mezd (při značně nižší úrovni cenové inflace ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) viz dále, posílení platové pozice nepodnikatelské sféry vůči (průměrné) hladině mezd v podnikatelském sektoru, nesoulad relace růstu mezd a produktivity práce (růst mezd a pokles produktivity práce), v podstatě neexistující, resp. případně poměrně slabá souvztažnost mezi vývojem mezd a situací na trhu práce v jednotlivých krajích, další prohloubení diferenciace mezd na makroúrovni i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství) byl v roce 2009 za posledních 10 let nejnižší. Především v 1. a 2. čtvrtletí roku činilo nominální zvýšení pouhých 3,1 % (reálně jen 1,0 %, resp. 1,7 %). Ke zrychlení tempa růstu došlo ve 3. čtvrtletí (4,7 %, reálně 4,6 %) a především ve 4. čtvrtletí, kdy dosáhlo 5,2 % (reálně 4,8 %) a bylo ovlivněno především výplatou akumulovaných mimořádných odměn na konci roku jako důsledek legislativních změn (od ledna 2010 jsou mzdy vyšších příjmových skupin zaměstnanců více daňově zatíženy v důsledku zvýšení stropu pojistného 13

14 na sociální pojištění), poklesem nemocnosti a propouštěním zaměstnanců s nižšími výdělky. Ve srovnání s rokem 2008 byl (průměrný) nárůst reálné hodnoty průměrných mezd 1) vyšší o 1,1 procentních bodů (dále jen p.b.), což pozitivně ovlivnil zejména jejich vývoj ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2009, sice při jejich nižším nominálním růstu (o 4,3 p.b.), ale mimořádně nízké míře průměrné meziroční cenové inflace (pokles o 5,3 p.b. viz část 2 materiálu). Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán pouze v 5 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE. Ve všech krajích došlo alespoň k minimálnímu nárůstu reálné průměrné mzdy (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2009 / rok 2008) vyplynulo, že přibližně 56 % z nich zaznamenalo její zvýšení, u 8 % víceméně stagnovala a u 36 % se snížila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v energetice, zdravotnictví a školství, v kategoriích: vědeckých, odborných a duševních pracovníků, technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků, nižších administrativních pracovníků a v Hl. m. Praze. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy pak převažovali zaměstnanci v odvětvích zpracovatelského průmyslu a zemědělství a lesnictví, a v kategorii zaměstnání obsluha strojů a zařízení, kvalifikovaní dělníci a výrobci, dělníci v zemědělství a lesnictví a ve Zlínském kraji. Negativní skutečností je, že (především v souvislosti s dopady světové ekonomické krize) přírůstek kupní síly výdělků byl vyšší než vykázaná dynamika (pokles) produktivity práce. Pokračovala tak tendence, která se projevila již ke konci roku Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) poklesla meziročně o 2,9 %, meziroční vzestup průměrné reálné mzdy v celé ekonomice 1) činil 3,0 % - viz graf zpracovaný z dat ČSÚ na straně 15. Vykázaná relace (předstih dynamiky) výdělků a produktivity práce se promítla negativně i do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu (2009/2008) vzrostly nominálně o 7,1 % a reálně o 6,0 %. Růst mezd tak již (vzhledem k poklesu dynamiky produktivity práce) představoval budoucí dílčí riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce, ale posilování některých poptávkově inflačních tlaků nevyvolal s ohledem na celosvětovou ekonomickou situaci. 14

15 Srovnání tempa růstu (poklesu) reálné průměrné mzdy a úhrnné produktivity práce v letech 2004 až ,5 meziroční růst, pokles v % 5,5 3,5 1,5-0,5 5,9 3,6 4,4 4,1 3,8 3,5 2,8 1,6 5,3 3,5 5,2 4,9 3,9 3,5 5,6 5,5 5,4 4,9 4,1 3,6 3,1 1,7 4,9 4,0 6,2 4,5 5,0 4,7 3,2 3,1 2,9 2,4 1,6 1,3 4,8 4,6 3,2 2,3 1,2 1,7 1,0 1,0 0,8-0,4-1,2-2,5 reálná mzda úhrnná produktivita práce -2,7-4,0-3,9-4,5 1.Q.04 2.Q.04 3.Q.04 4.Q.04 1.Q.05 2.Q.05 3.Q.05 4.Q.05 1.Q.06 2.Q.06 3.Q.06 4.Q.06 1.Q.07 2.Q.07 čtvrtletí 3.Q.07 4.Q.07 1.Q.08 2.Q.08 3.Q.08 4.Q.08 1.Q.09 2.Q.09 3.Q.09 4.Q.09 Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě 1) klesla oproti roku 2008 o 3,1 %, mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,2 procentního bodu na 29,7 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k poskytnuto 844,0 mil. Kč (o 693,7 mil. Kč více než k ), z toho nejvíce v hl. m Praze (103,9 mil Kč), okresech Havlíčkův Brod (92,5 mil. Kč), Karlovy Vary (81,0 mil. Kč) a Česká Lípa (80,4 mil. Kč). Největší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán v odvětvích zdravotní a sociální péče (+7,9 %) a vzdělávání (+6,2 %). Všechna klíčová odvětví veřejného sektoru zaznamenala přitom nárůst kupní síly průměrného výdělku proti roku 2008 viz tabulku č. 5. Na nižší tempo růstu průměrné mzdy v podnikatelském sektoru působily především tyto základní faktory: 15

16 dopady světové finanční a ekonomické krize a s tím spojené neuspokojivé výsledky finančního hospodaření celé řady firem, další nárůst míry registrované nezaměstnanosti (z 6,0 % ke konci roku 2008 na 9,2 % k 31. prosinci 2009) a s tím související citelný přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce, reakce na pokles dynamiky cenové inflace (životních nákladů domácností). Dále se (v meziročním pohledu) prohloubila diferenciace mezd, a to ve všech monitorovaných úrovních. Nejvyšší průměrnou mzdu dosáhlo tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví ( Kč), kde meziročně vzrostla nominálně o 4,4 %, dále odvětví informační a komunikační činnosti ( Kč), kde se zvýšila o 3,5 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ( Kč) při meziročním nárůstu o 10,9 %. Nejnižší průměrná mzda byla vyplacena v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství ( Kč), administrativní a podpůrné činnosti ( Kč) a zemědělství, lesnictví a rybářství ( Kč). Odvětví s nejnižší průměrnou mzdou ( ubytování, stravování a pohostinství ) zaznamenalo meziroční pokles o 0,6 %, u dalších dvou nízkovýdělkových odvětví se meziroční růst pohyboval v rozmezí 0,7 1,3 %, což bylo výrazně pod celorepublikovým průměrem (4,0 %) viz tabulku č. 6 v příloze. K propadu reálných mezd došlo u těch odvětví, kde nominální mzdy meziročně poklesly nebo rostly pomaleji než cenová inflace, tj. v odvětví těžba a dobývání (nominální pokles o 4,4 %, resp. reálný pokles o 5,3 %), ubytování, stravování a pohostinství (-0,6 %, resp. -1,6 %), ostatní činnosti (stagnace, resp. reálný pokles o 1,0 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (0,7 %, resp. -0,3 %) a velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (0,8 %, resp. -0,2 %). Na druhé straně vedle vlivu zvýšení platových tarifů ve zdravotnictví a sociální péči a vzdělávání (nominálně růst o 7,9 % a o 6,2 %, reálně o 6,8 % a o 5,1 %) došlo také k výraznějšímu růstu průměrné mzdy v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí (o 6,6 %, resp. o 5,5 %) a v již zmiňovaném odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (nominálně o 10,9 %, reálně o 9,8 %). 16

17 Meziodvětvová mzdová diferenciace se proti stejnému období předchozího roku dále zvýšila; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) vzrostl o 1,1 p.b. na 34,8 %. Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky). Údaje uvedené v tabulce č. 7 v příloze potvrdily obecně platné pravidlo čím větší má firma nebo podnik počet zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila Kč (cca 73 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda Kč (120 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracuje největší počet zaměstnanců 868,3 tisíc dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ. K růstu průměrné mzdy vyššímu než byl růst za celé národní hospodářství (tj. 4,0 %), došlo v organizacích s 50-ti a více zaměstnanci. Absolutně nejvyšší její nárůst (o Kč, tj. nominálně o 7,8 %) byl zaznamenán ve velikostní kategorii zaměstnanců. Naopak k (nominálnímu i reálnému) poklesu průměrné mzdy došlo v podnicích s zaměstnanci. Ve všech krajích ČR (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) došlo ke zvýšení průměrné mzdy. Tradičně nejvyšší průměrné mzdy Kč dosáhl kraj Hl. město Praha. O jeho dominantním postavení svědčí skutečnost, že je to jediný region, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o Kč (cca o 26 %). Hranici Kč překročily pouze kraje Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský. Průměrnou mzdu převyšující Kč zaznamenaly 3 kraje (Moravskoslezský, Ústecky a Liberecký). Nejčetnější zastoupení měl interval Kč (6 krajů Královéhradecký, Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský), ale výše průměrné mzdy zde nedosáhla 88 % celostátního průměru. Nejnižší průměrná mzda Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Znovu se posunula diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů a krajní hodnoty se vzdálily o 559 Kč na Kč (Hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění vzrostla z 10,7 % v roce 2008 na 11,1 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázal Plzeňský kraj (o 5,3 %) a Ústecký kraj (o 4,9 %), naopak nejnižší nárůst byl 17

18 v krajích Zlínském a Vysočina (o 1,2 %, resp. 1,4 %). Kupní síla průměrné mzdy byla přitom v krajském průřezu ve srovnání s rokem 2008 ve všech krajích vyšší viz tabulku č. 8 v příloze. Diferenciaci průměrné nominální mzdy v Kč podle jednotlivých krajů zobrazuje graf Průměrná mzda v krajích ČR v příloze za tabulkou č. 8. Obdobně jako v roce 2008 se ani v roce 2009 fakticky nedala vysledovat (při provedené korelační analýze) jakákoliv prokazatelnější či silnější vazba mezi regionální mírou nezaměstnanosti (na konci roku 2008) a růstovou dynamikou mezd (v hodnoceném roce) na úrovni krajů. Víceméně nulová korelace byla zjištěna i při zkoumání vztahu mezi intenzitou růstu výdělků a vývojem míry nezaměstnanosti na příslušném území. Vliv ekonomické krize na trh práce v České republice se projevil v několika rovinách. Především došlo k meziročnímu poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (přepočteného na plně zaměstnané) téměř o 239,1 tisíc osob (podle údajů z podnikového výkaznictví uvedených v informaci Českého statistického úřadu), což ukazuje na další rušení pracovních míst a propouštění zaměstnanců, ke kterému docházelo zejména v průmyslových odvětvích a navazujících činnostech. Dále se projevil (zejména v 1. pololetí) trend posunu dynamiky průměrných mezd směrem dolů oproti vývoji v předchozích letech. Tato skutečnost odrážela vliv opatření, která v souvislosti s očekávanou ekonomickou situací přijali zaměstnavatelé (omezení až zmrazení růstu průměrných mezd resp. tarifů, krácení prémií, mimořádných odměn apod.). Pokud jde o samotnou průměrnou mzdu, dopady ekonomické krize na její vývoj se projevovaly často i protichůdně: velká část (řádově stovky) podniků přistoupila k úpravě pracovní doby nejčastěji došlo ke změně na 4-denní pracovní týden s tím, že zbylý den (zpravidla v pátek) zaměstnanci zůstávali doma a pobírali náhradu mzdy (většinou cca 60 % průměrné mzdy); tato skutečnost se projevila poklesem průměrné mzdy, masové propouštění v mnoha podnicích a organizacích vedlo v řadě případů naopak k nárůstu průměrné mzdy, neboť propouštěni často byli nejprve méně kvalifikovaní pracovníci s podprůměrnou úrovní mzdy; vysoce kvalifikované, specializované a obtížně nahraditelné zaměstnance podniky propouštěly zpravidla až v beznadějné situaci. 18

19 Výše uvedené skutečnosti se projevily minimálně okrajově téměř ve všech odvětvích, masově k nim však došlo ve zpracovatelském průmyslu. Mírné zvětšení rozsahu mzdové diferenciace, resp. její stagnaci na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (ve 4. čtvrtletí 2009 ve srovnání se 4. čtvrtletím 2008) signalizuje vývoj hodnoty základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací): Ukazatel 4. čtvrtletí čtvrtletí 2009 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 65,2 65,3 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,09 3,09 Variační koeficient (%) Giniho koeficient 0,28 0,28 Paretův koeficient 0,37 0,37 Ve směru posílení diferenciace mezd působil mimo jiné nepatrně rychlejší růst vyšších výdělků. Dynamika výdělku v 9. decilu převýšila meziročně o 0,1 p.b. nárůst výdělku v 1. decilu, čímž se podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) dále zvýšil, rovněž o 0,1 p.b. na 65,3 % (viz předchozí tabulka). V podnikatelském sektoru došlo k poklesu tohoto podílu o 0,2 p.b. na 68,2 %, v nepodnikatelské sféře představovala relace 58,0 % (nárůst o 0,7 p.b.). Medián (střední hodnota) mzdy byl ve 4. čtvrtletí 2009 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o Kč (meziroční zvýšení diference o 124 Kč). V nepodnikatelském sektoru představoval tento rozdíl Kč; v podnikatelské sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou Kč a bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Protisměrně působil (v průměru o 1,9 p.b.) větší nárůst výdělků žen oproti dynamice jejich růstu u mužů. V reakci na to se zlepšila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 73,3 % ve 4. čtvrtletí 2008 na 74,6 %. 19

20 Z hlediska věku byla tato relace nejpříznivější u mužů a žen (zaměstnanců) v kategorii let (88,0 %) a do 20 let (86,7 %) a nejméně příznivá v kategoriích let (69,1 %) a let (70,0 %). Z pohledu dosaženého vzdělání byla její nejvyšší hodnota zaznamenána u skupiny zaměstnanců bez vzdělání (93,0 %) a s neúplným základním vzděláním (87,3 %), kde však je velmi malá četnost zařazených osob a nejnižší hodnota u vysokoškolského vzdělání (66,9 %) a středního odborného vzdělání s výučním listem (73,3 %). V rámci vybraných profesí (viz tabulku, která je obsažena ve výstupech z Informačního systému o průměrném výdělku uvedených v samostatné části tabulkové přílohy) dosáhly nejlepší relace hasičky 113,1 % a automechaničky 109,1 %; naopak u profese ředitelek/ředitelů velkých firem činila tato relace pouze 44,2 %. Objektivnější pohled na rozsah postavení žen zřejmě dává porovnání mediánové (prostřední) hodnoty výdělků výsledná relace ve 4. čtvrtletí roku činila 80,9 % (o 1,8 p.b. více než ve stejném období předchozího roku). Mzdy žen jsou totiž nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. V podnikatelském sektoru dosáhla hodnota výše uvedené relace 78,9 % a v nepodnikatelské sféře 85,2 %. Na rozdíl od situace v roce 2008 bylo průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM R) nižší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (konkrétně o 2 p.b.). V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrných výdělcích v samostatné příloze). V nejčetnějším pásmu až Kč pobíralo mzdu celkem 19,2 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 20,3 %). Při užším stanovení mzdových rozpětí (intervaly v rozsahu 1 tis. Kč) se jako nejčetnější ukázalo rozpětí v intervalu průměrné hrubé měsíční mzdy tis. Kč s četností 4,9 % zaměstnanců, ve stejném období roku 2008 byl nejčetnější rovněž tento interval (s 5,2 % zaměstnanců). Výdělek nepřekračující Kč (což je částka odpovídající výši současné minimální mzdy) mělo jen 0,8 % zaměstnanců (ve stejném období předchozího roku 0,9 %) ovšem v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí 9,5 %, v administrativní a podpůrné činnosti 8,5 % a v ubytování, stravování 20

21 a pohostinství 3,1 % zaměstnanců. Mzda převyšující Kč byla vyplacena 19,5 % zaměstnanců (o 2,3 p.b. větší podíl než ve 4. čtvrtletí 2008) - v odvětví informační technika a informační činnosti ji však obdrželo více než 65 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla více než 56 % a v telekomunikační činnosti, ve výrobě koksu a rafinovaných ropných výrobků a v právní, účetnické a inženýrské činnosti, technických zkouškách a analýzách přibližně 50 % zaměstnanců Sociální příjmy Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,2 % a převýšil tento podíl dosažený v roce 2008 o 1,9 p.b. V nominální hodnotě představoval 436,5 mld. Kč, tedy o 28,4 mld. Kč, tj. o 7,0 % (o 5,9 % reálně) více než v roce viz tabulku č. 9 v příloze. Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) meziročně vzrostla (o 0,1 p.b. na 12 %) jako důsledek meziročního poklesu objemu HDP a růstu objemu sociálních příjmů domácností (v roce 2008 byl proti roku 2007 zaznamenán její pokles). Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností v členění na jejich hlavní skupiny vyjadřuje následující graf (zpracováno z dat MPSV) : Struktura sociálních příjmů v roce 2008 a 2009 (v %) 74,4% 75,6% ,3%9,4% 7,8%6,0% 4,5%4,3% 1,7% 3,4% 0,6% 0,1% 0,7% 0,1% Dávky důchodového pojištění Dávky státní sociální podpory Dávky nemocenského pojištění Příspěvek na péči Podpory v nezaměstnanosti Dávky podmíněné zdravotním stavem Dávky pomoci v hmotné nouzi 21

22 Jejich trvale nejvyšší položkou byly i nadále dávky důchodového pojištění, které svým objemem 330,1 mld. Kč překročily srovnatelnou skutečnost r o 8,7 % a jejich podíl na celkovém objemu prostředků představujících sociální příjmy domácností činil 75,6 % při meziročním zvýšení o 1,2 p.b. Příčinami uvedeného růstu byly především: vyšší průměrná úroveň vyplácených důchodů (zejména v důsledku jejich mimořádné valorizace k 1. srpnu 2008 a řádné k 1. lednu 2009), zvýšení celkového počtu důchodců (prosinec 2009 proti prosinci 2008 o 1,3 %, tj. o 36,4 tisíc, v tom především starobních a částečných invalidních) - viz tabulku č. 10 v příloze, posun četnosti důchodů vyplácených samostatně k jejich vyšším hodnotám (pokles počtu důchodců s důchodem do výše 10 tis. Kč, mírný nárůst počtu důchodců s důchodem mezi 10 tis. a 12 tis. Kč a výraznější nárůst počtu důchodců s důchodem vyšším než 12 tis. Kč), i když nejčetnější skupinou byli důchodci pobírající průměrný důchod v rozmezí až Kč (viz následující graf) Rozložení počtu samostatně vyplácených starobních důchodů v % prosinec 2008 prosinec a více % Kč 22

23 Nominální starobní důchod (měsíční, vyplácený samostatně) dosáhl v ročním průměru Kč a převýšil o 680 Kč (tj. o 7,3 % nominálně a o 5,7 % reálně - po korekci o odpovídající nárůst životních nákladů domácností důchodců) skutečnost roku V prosinci 2009 činil průměrný starobní důchod Kč, přičemž u žen byl Kč a představoval 82 % průměrného důchodu mužů ( Kč), pobíralo jej cca 1,3 mil. žen a 0,8 mil. mužů. Jejich průměrný věk se v podstatě nezměnil (u žen 69 let, u mužů 70 let). Podíl základní výměry důchodu (2 170 Kč) na průměrné výši samostatně vypláceného důchodu meziročně klesl o 0,9 p.b. na 21,6 %. Podíl počtu předčasných (trvale krácených) důchodů (na všech starobních) se meziročně (prosinec 2009 / prosinec 2008) zvýšil z 21 % na 23 %, tzn. že trvale krácených starobních důchodů bylo vyplaceno cca 392 tisíc (z mil. všech starobních důchodů). V diferenciaci vyplácených starobních důchodů ke změnám v podstatě nedošlo, neboť poměr mediánu (9 929 Kč) k průměrné výši důchodu ( Kč) zůstal meziročně na úrovni 98,7 %. Druhou objemově významnou částí sociálních příjmů domácností zůstaly i nadále dávky státní sociální podpory, i když jejich podíl činil pouze 9,4 % z celkového objemu uvedených příjmů (při meziročním poklesu o 0,9 p.b.) a jejich objem se proti roku 2008 snížil na 41,1 mld. Kč (na 98,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč). Příčinou poklesu byly stále ještě zákonné změny systému státní sociální podpory realizované k přijaté s nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Následné změny systému uzákoněné pouze pro přechodné období, tj. pro 2. pololetí 2009 (zvýšení přídavků na dítě o 50 Kč a posunutí hranice příjmu domácnosti zakládající vznik nároku na tuto dávku ze 2,4 na 2,5 násobku životního minima) se v dynamice čerpaných prostředků vzhledem k jejich krátkodobé působnosti neprojevily. Z hlediska struktury vynaložených prostředků na všech sedm druhů dávek státní sociální podpory byly stejně jako v předchozích obdobích objemově nejvýznamnějšími prostředky vynaložené formou rodičovského příspěvku (téměř 23

24 70 % úhrnu, tj. 28,6 mld. Kč) s meziročním nárůstem 291,6 mil. Kč (o 1,0 %) - viz tabulku č. 11 v příloze. Naproti tomu prostředky vynaložené formou přídavků na dítě (s téměř 12 %-ním podílem na celkovém objemu výdajů na dávky státní sociální podpory) se meziročně snížily o 1,5 mld. Kč (o 24 % na 4,7 mld. Kč) v důsledku poklesu průměrného měsíčního počtu příjemců dávky na 76,8 %. Byly tedy hlavním faktorem, který zapříčinil snížení celkového objemu prostředků na dávky státní sociální podpory - viz tabulky č. 11 a 12 v příloze. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu výdajů (v reakci na významné zvýšení cen v oblasti bydlení) došlo u prostředků vynaložených formou příspěvku na bydlení (o 40,8 % na 2,3 mld. Kč). Tato tendence souvisela jak s nárůstem průměrného měsíčního počtu příjemců dávky (o 9,7 % na 94 tis. domácností), tak i zvýšením její průměrné měsíční výše (o 28,3 % na Kč) - viz tabulky č. 11 a 12 v příloze. Ostatní dávky státní sociální podpory, jejichž podíl na celkovém objemu takto vynaložených prostředků nebyl vysoký, byly čerpány v nižších objemech než v roce 2008 (u sociálního příplatku snížení o 6,7 % na 2,96 mld. Kč při poklesu počtu příjemců o 11,7 %, u porodného o 4,1 % na 1,58 mld. Kč, u pohřebného o 76,3 % na 17 mil. Kč). Pouze u dávek pěstounské péče byl objem vynaložených prostředků překročen o 9,3 % a dosáhl výše 923 mil. Kč při nárůstu průměrného měsíčního počtu vyplacených dávek o 8,7 % na 19 tis. (viz tabulky č. 11 a 12 v příloze). V územním členění připadla nejvyšší částka poskytovaných prostředků na dávky státní sociální podpory v přepočtu na 1 obyvatele v Ústeckém kraji, nejnižší v Hl. m. Praze (viz tabulku č. 13 v příloze). Diferenciace jejich úrovně souvisela přitom s danou územní sociální situací domácností, neboť nejvyšší průměrné hodnoty dávek byly dosaženy v krajích s nejvyšší resp. vysokou mírou nezaměstnanosti, naopak nejnižší pak v Hl. m. Praze s nejnižší mírou nezaměstnanosti, dále byla ovlivněna i rozdílností počtu nezaopatřených dětí v domácnostech a úrovní výdělků v jednotlivých regionech. Třetí v pořadí z hlediska objemu vynaložených prostředků byly opět dávky nemocenského pojištění (viz tabulku č. 14 v příloze). Ve srovnání s rokem

25 bylo dosaženo úspory ve výši cca 5,8 mld. Kč (18,3 %) a tím snížení objemu vyplacených prostředků na cca 26 mld. Kč. Tato úspora jako důsledek zákonných úprav systému účinných od počátku roku 2008 a následně roku 2009 výrazně ovlivnila úroveň příslušných výdajů státního rozpočtu (za rok 2007 bylo vyplaceno na těchto dávkách cca 34,7 mld. Kč, za rok 2008 cca 31,9 mld. Kč). Rozhodujícím faktorem byla úspora nemocenského (ve výši 6,6 mld. Kč, tj. 26,5 %) související především s tím, že v prvních 14 kalendářních dnech nemoci náleží zaměstnanci místo nemocenského náhrada mzdy placená zaměstnavatelem. Vyplaceno bylo celkem 18,2 mld. Kč. Legislativní změny ovlivnily již předchozí příznivý vývoj počtu případů pracovní neschopnosti natolik, že meziročně došlo k jejich poklesu o 31 %, v tom zejména k poklesu krátkodobých nemocí (do 14 kalendářních dnů) na celkovém počtu pracovně neschopných. Rovněž se snížil (v meziročním srovnání) počet dnů pracovní neschopnosti o 16 % při pokračujícím trendu zvýšení průměrné délky trvání jednoho případu (souvisejícím se snižujícím se podílem krátkodobých nemocí) na 48 dnů (nárůst o 23 %). Tím došlo v roce 2009 k vůbec nejvyššímu snížení průměrného procenta pracovní neschopnosti (na 4,41 %, tj. o 1,5 p.b.). U dalších dvou ze čtyř typů dávek nemocenského pojištění, tj. vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství, se meziročně výdaje zvýšily (o 0,8 mil. Kč o 18,2 %, resp. o 788 mil. Kč - o 12,5 %). V nárůstu výdajů na peněžitou pomoc v mateřství (které tvoří 27,2 % z celkových výdajů na nemocenské dávky) se projevil růst mezd a změna v konstrukci dávky (úprava parametrů pro její výpočet zejména z průměrných a vyšších příjmů příjemců dávky). Výdaje na podporu při ošetřování člena rodiny (ošetřovné) se meziročně snížily o 10,1 % (o 82 mil. Kč) na 729 mil. Kč vlivem snížení počtu proplacených dnů ošetřovného o 23,4 %. Objem prostředků vynaložených na příspěvek na péči dosáhl 18,7 mld. Kč (viz tabulku č. 15 v příloze) a skutečnost roku 2008 převýšil o 444 mil. Kč, tj. o 2,4 %. Měsíčně jej v průměru pobíralo 293,1 tis. osob, z toho 190,4 tis. žen (65 %). Příjemců příspěvku do 18 let věku bylo 21,3 tisíc. Z hlediska územního rozložení výdajů na tuto dávku i průměrného počtu jejích příjemců nebyly zaznamenány zásadní výkyvy, i když se meziročně počet příjemců 25

26 snížil o 1,7 % (o cca 5,2 tis. osob). Přitom pokračovaly již dříve zaznamenané strukturální změny spočívající ve zvyšování počtu příjemců dávky stanovené pro III. stupeň (8 000 Kč) a IV. stupeň závislosti ( Kč po zvýšení od z Kč) a opačného trendu u počtu příjemců dávky stanovené pro I. stupeň (2 000 Kč) a zejména pro II. stupeň závislosti (4 000 Kč). Podíl příjemců příspěvku na péči v I. a II. stupni závislosti se v roce 2009 snížil o 4,2 p.b. na 68,4 % - viz tabulku č. 16 v příloze. Na úhradu dávek pomoci v hmotné nouzi byly vynaloženy cca 3,1 mld. Kč, tj. o 10,6 % (o 295 mil. Kč) více než v roce Ze všech tří typů dávek tohoto systému bylo vyčerpáno formou příspěvku na živobytí cca 2,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 7,0 %), formou doplatku na bydlení bylo poskytnuto cca 512 mil. Kč (meziroční nárůst o 8,3 %) a mimořádné okamžité pomoci cca 249 mil. Kč, avšak s výrazně vyšší meziroční dynamikou růstu (zvýšení o 71,4 %, tj. o cca 104 mil. Kč) viz tabulky č. 17 až 19 v příloze. Příspěvek na živobytí, na který bylo vyčerpáno více než tři čtvrtiny všech prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi, pobíralo v průměru měsíčně 72 tis. domácností (1,8 % domácností ČR) v průměrné měsíční výši Kč. Počet domácností s příspěvkem se meziročně zvýšil v důsledku ekonomické krize o 9,5 %. Průměrná výše dávky meziročně klesla o 2,3 %. K tomuto poklesu zejména přispělo využívání institutu veřejné služby (od ) a snížení částky příspěvku na existenční minimum osobám, které nesplnily podmínky odpracování alespoň 20 hodin za měsíc. Příspěvek na živobytí v prosinci 2009 pobíralo 63,7 % domácností bez dětí a 36,3 % domácností s dětmi. Mezi bezdětnými domácnostmi bylo více než 80 % samostatně žijících osob. V kategorii domácností s dětmi bylo 42 % neúplných rodin (o 3,4 p.b. méně než v prosinci 2008) a 23 % domácností se 3 a více dětmi (meziročně o 2,0 p.b. méně). Doplatek na bydlení byl poskytován v průměru 19,4 tis. domácností v průměrné měsíční výši Kč. Počet příjemců dávky klesl meziročně o 7 %, zatímco výše průměrné dávky vzrostla o 16,4 % (310 Kč). Nejvyšší počet těchto doplatků byl vyplácen v obcích od 10 do 50 tis. obyvatel (v prosinci % všech dávek), v obcích od 50 do 100 tis. obyvatel (21 % všech dávek), v obcích nad 100 tis. obyvatel (kromě Prahy) 17 % a v Praze jen 4 %. 26