VIII. SNùM CÍRKVE âeskoslovenské HUSITSKÉ KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH. Sborník pracovních textů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VIII. SNùM CÍRKVE âeskoslovenské HUSITSKÉ KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH. Sborník pracovních textů"

Transkript

1 VIII. SNùM CÍRKVE âeskoslovenské HUSITSKÉ KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH Sborník pracovních textů Sněmovní centrum listopad 2004

2 PŘEDMLUVA K PRACOVNÍMU TEXTU KOMENTÁŘE K ZV Naukový výbor VIII. sněmu CČSH předkládá církevní veřejnosti k diskusi druhou verzi pracovního textu Komentáře k Základům víry CČSH. Po dlouhých diskusích o dalším metodickém postupu se nakonec naukový výbor svou většinou dne 18. března 2004 rozhodl předložit text, který má charakter sborníku prací různých autorů. Naukový výbor postupoval ve své práci na druhé verzi následovně: 1) Autoři jednotlivých kapitol zpracovali poznámky, připomínky a návrhy z celocírkevní diskuse. (Viz souhrnný materiál naukového výboru k připomínkám č.j. 1748/04 106/sněm). Na přípravě textů sborníku se podíleli: Prof. ThDr. Zdeněk Kučera (předseda naukového výboru od roku 2000 do ), emeritní biskup Mgr. Jaromír Tuček, patriarcha ThDr. Jan Schwarz, ThDr. Petr Šandera (předseda naukového výboru od roku 2004), ThDr. David Tonzar, ThDr. Jiří Vogel, PhDr. Bohdan Kaňák, ThDr. Světluše Košíčková, Mgr. Oldřich Horek, Mgr. Hana Vojancová, emeritní patriarcha Josef Špak, ThDr. Tomáš Butta, Prof. ThDr. Zdeněk Sázava. Nejvážnější zásah do podoby sborníku představuje stěžejní kapitola O církvi, kde došlo po reakcích z celocírkevní diskuse k zařazení úplně nového textu, který vypracoval na základě pověření prof. ThDr. Zdeňkem Kučerou ThDr. David Tonzar Th.D. 2) Celý sborník prošel redakcí, která spočívala v sjednocení systému členění textu na kapitoly, podkapitoly a odstavce, nejnutnějších jazykových úpravách a ve vzájemné obsahové harmonizaci jednotlivých kapitol. 3) Před vydáním do církevní diskuse prošel sborník ještě dalším kritickým čtením ve výboru a následnou jazykovou úpravou. Po stránce zpracování a přístupu k látce představuje tedy každá kapitola sborníku osobité dílo autora. Po stránce obsahové sborník vyjadřuje většinové mínění členů naukového výboru. Naukový výbor předkládá tento sborník pracovních textů s přáním, aby sloužil jako studijní materiál k celocírkevní diskusi o Základech víry CČSH. Výsledek této diskuse a konkrétní připomínky z diecézních teologických poradních sborů, z konferencí duchovních, z náboženských obcí i od jednotlivých členů církve budou podkladem pro další práci naukového výboru. P. Šandera, předseda naukového výboru věroučné sekce VIII. sněmu CČSH KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 3

3 K PŘEDKLÁDANÉMU TEXTU KOMENTÁŘE K ZV CČSH Sestry a bratři, dostáváte do rukou druhou verzi Komentáře k ZV CČSH. Cílem tohoto textu je motivovat a stimulovat teologický rozhovor v církvi. Proto se obracíme na Vás ať už jako jednotlivce či kolektivy v rámci církve (náboženské obce, rady a výbory, vikariáty, teologické poradní sbory a další) s žádostí o spolupráci. Budeme vděčni za Vaše odpovědi na níže uvedené otázky. Prosíme Vás o maximální věcnost, konkrétnost a také o zdůvodnění Vašich odpovědí, pokud možno, co nejpřesnějšími argumenty z Písma i tradice naší církve. 1. Odpovídají myšlenky uvedené v jednotlivých kapitolách a odstavcích předkládaného návrhu Komentáře podle Vašeho názoru Písmu a tradici CČSH, jakož i současnému mínění v církvi? 1 a) Které ano? Proč? 1 b) Které ne? Proč? 2. Která témata a odpovědi v rámci stávajícího návrhu Komentáře postrádáte? 3. Která považujete za nadbytečná? 4. Další Vaše připomínky, poznámky a návrhy. V uplynulém období jsme museli řešit zejména metodické otázky související s Komentářem. Jak zpracovat jednotlivé kapitoly? Jak sjednotit původní různorodé návrhy? Zda a jak text nějak sjednocovat nebo ponechat jeho sborníkový charakter? Velmi byla také diskutovaná otázka vztahu Komentáře k Základům víry samotným. Při všech těchto velmi náročných diskusích jsme si mohli víc uvědomit vysokou náročnost stanoveného úkolu. Příprava nového věroučného dokumentu, jak stanoví usnesení 1. zasedání VIII. sněmu, se ukazuje jako velmi obtížná. Tato práce bude vyžadovat delší časový úsek, velmi intenzivní a důkladné studium a také průběžnou diskusi a spolupráci v rámci celé církve. Naukový výbor proto poté, co dokončil práci na druhé verzi Komentáře k Základům víry, si stanovil jako další postup tvorbu základních věroučných tezí. Základem těchto tezí mohou být v určitých případech některá vyjádření předkládaného Komentáře k ZV. Naukový výbor vytyčil pro svou další práci tato následující témata: pojetí církve (ekleziologie) pojetí úřadu (kněžství) svátosti zejména svátost večeře Páně a kněžského svěcení některé kapitoly z nauky o Kristu: narození z Marie Panny, Kristovo vzkříšení a prázdný hrob. 4 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

4 Na posledním jednání naukového výboru v Brně (19. a L. P. 2004) byly tyto okruhy rozšířeny ještě o další témata: teologickou reflexi významu svědků Páně a tradic s nimi spojených vztah k Písmu inspirace otázky eschatologie a věčného života. Děje se vzkříšení hned po smrti? S tím také souvisí otázka modliteb za zesnulé. 1. Postrádáte některá další témata? Navrhněte která a proč? 2. Považujete některá za zbytečná? Která a proč? Děkujeme za Vaši spolupráci a přejeme vše dobré. Za naukový výbor, věroučnou sekci VIII. sněmu CČSH Petr Šandera, předseda Metodická poznámka: Při promýšlení jednotlivých věroučných témat je nezbytné pracovat s vlastním textem Základů víry CČSH přijatých na 1. zasedání VI. sněmu v roce 1971, (vyd. ÚR CČSH 1975), s revizí biblických odkazů schválenou na 3. zasedání VII. sněmu v roce 1994 a s textem Uvedení do ZV od prof. Zdeňka Trtíka (otištěno v Theologické revue č. 1, 2004, str ). Doporučujeme pracovat též s teologickými články autorů CČSH i s dokumenty a publikacemi z ekumenického prostředí. Při práci s Biblí a biblickými odkazy v Komentáři je prospěšné využít exegetickou literaturu. KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 5

5 OBSAH: VZNIK A ČLENĚNÍ KOMENTÁŘE Odstavce 1., 2., 3. Úvodní část: PRAMENY A NORMA VÍRY I. HLEDÁNÍ NORMY ŽIVOTA A NAUKY Odstavce 1., 2., 3., 4. II. DUCH KRISTŮV Odstavce 1., 2. Připravil Prof. ThDr. Z. Kučera, koreferát Mgr. J. Tuček, text prošel čtením ve věroučném výboru dne L. P. 2001, L. P a byl upraven. Část I. : O CÍRKVI I. I. BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ VE SPOLEČENSTVÍ BOŽÍHO LIDU IZRAELE Odstavce 1., 2., 3. I. II. VZNIK A SPOLEČENSTVÍ NOVOZÁKONNÍ CÍRKVE Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7. I. III. CÍRKEV POZDNÍHO STAROVĚKU A RANÉHO STŘEDOVĚKU Odstavce 1., 2., 3., 4., 5. I. IV. CÍRKEVNÍ REFORMY NA ZÁPADĚ V 15. A 16. STOLETÍ Odstavce 1., 2., 3., 4., 5. I. V. CÍRKEV V OBDOBÍ KATOLICKÉ MODERNY V ČESKÝCH ZEMÍCH Odstavce 1., 2. I. VI. POJETÍ CÍRKVE V CČSH JAKO DIALOG TEOLOGICKÝCH GENERACÍ Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., I. VII. SHRNUTÍ EKLESIOLOGIE CČSH Odstavce 1., 2., 3. Připravil ThDr. D. Tonzar, Th.D., text prošel text prošel čtením ve věroučném výboru dne L. P a byl upraven. Část II.: O BOŽÍM SLOVU ČILI ZJEVENÍ II. I. PRAMEN A SKUTEČNOST ZJEVENÍ Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6. II. II. PŘEDPOKLADY PŘIJETÍ ZJEVENÍ Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6. II. III. PÍSMO SVATÉ A JEHO LIDSKÝ A BOŽÍ CHARAKTER Odstavce 1., 2., 3., 4. II. IV. POROZUMĚNÍ PÍSMU SVATÉMU Odstavce 1., 2. II. V. PÍSMO SVATÉ A DALŠÍ TEXTY KŘESŤANSKÉ TRADICE Odstavce 1., 2., 3. II. VI. PŘÍSTUP K PÍSMU A TRADICI V CČSH Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6. Připravil ThDr. P. Šandera. Koreferát Mgr. J. Vogel. Návrh prošel čtením ve sněmovním výboru věroučném dne 19. ledna A. D Původní návrh byl přepracován ve smyslu připomínek a návrhů přítomných členů výboru. (Textově upraveno). Upraveno na základě došlých připomínek v říjnu L. P Text prošel dalším čtením L. P a byl upraven. 6 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

6 Část III.: O VÍŘE III. I. VÍRA JAKO BOŽÍ DAR A PŘEDPOKLAD POZNÁNÍ BOHA Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6. III. II. POZNÁNÍ BOŽÍ SVRCHOVANOSTI Odstavce 1., 2., 3. III. III. JEŽÍŠ KRISTUS TAJEMSTVÍ JEHO OSOBY Odstavce 1., 2., 3., 4. III. IV. VZKŘÍŠENÍ JEŽÍŠE KRISTA A SVĚDECTVÍ O PRÁZDNÉM HROBĚ Odstavce 1., 2. III. V. DÍLO SPÁSY V JEŽÍŠI KRISTU Odstavce 1., 2., 3., 4. III. VI. DUCH SVATÝ Odstavce 1., 2., 3. III. VII. KRÉDO CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ Odstavce 1., 2., 3. Připravil Mgr. Jaromír Tuček, emeritní biskup CČSH, koreferát ThDr. P. Šandera, biskup brněnský. Text prošel čtením věroučné sekce naukového výboru dne L. P a byl upraven. Část IV.: DESATERO IV. I. DESATERO A JEHO SMYSL Odstavce 1., 2., 3., 4. IV. II. DESATERO A IZRAEL Odstavce 1., 2. IV. III. DESATERO A JEŽÍŠ KRISTUS Odstavce 1., 2., 3. IV. IV. OSPRAVEDLŇUJÍCÍ VÍRA A SKUTKY LÁSKY Odstavce 1., 2., 3. IV. V. DESATERO JE NORMOU ŽIVOTA Z VÍRY Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7. Připravil ThDr. Jan Schwarz, koreferát ThDr. T.Butta. Text prošel čtením L. P. 2001v naukovém výboru a byl upraven. Část V.: O MODLITBĚ V. I. SOUČASNÝ ČLOVĚK A MODLITBA Odstavce 1., 2., 3. V. II. MODLITBA JE NASLOUCHÁNÍM BOHU Odstavce 1., 2., 3. V. III. MODLITBA JE ODPOVĚDÍ DŮVĚRY Odstavce 1., 2., 3. V. IV. DĚKOVNÁ MODLITBA A CHVÁLY Odstavce 1., 2. V. V. PROSEBNÉ A PŘÍMLUVNÉ MODLITBY Odstavce 1., 2., 3., 4., 5. V. VI. MODLITBA V SOUKROMÍ A VE SPOLEČENSTVÍ Odstavce 1., 2., 3. V. VII. PRAVIDELNOST MODLITBY Odstavce 1., 2., 3. KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 7

7 V. VIII. MODLENÍ A KONÁNÍ Odstavce 1., 2., 3. Připravil patriarcha Josef Špak, koreferát ThDr. Světluše Košíčková. Text prošel čtením v prosinci L. P a byl upraven. Část VI.: O SVÁTOSTECH Oddíl VI. A.: O SVÁTOSTECH SVÁTOSTI OBECNĚ VI. A. I. SVÁTOSTNÉ DĚNÍ JAKO JEDNÁNÍ Odstavce: 1., 2. VI. A. II. BOŽÍ SLOVO, BOŽÍ MILOST A SVÁTOSTI Odstavce 1., 2., 3. Oddíl VI. B.: O SVÁTOSTECH SVÁTOST VEČEŘE PÁNĚ VI. B. I. VEČEŘE PÁNĚ VE SVĚDECTVÍ PÍSMA SVATÉHO Odstavce 1., 2., 3., 4. VI. B. II. DÍKŮVZDÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ, PŘEPODSTATNĚNÍ A BOŽÍ ZÁKON Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8. VI. B. III. ZPŘÍTOMNĚNÍ, SJEDNOCENÍ S KRISTEM Odstavce 1., 2., 3., 4. Připravil PhDr. Bohdan Kaňák, koreferát ThDr. David Tonzar. Upraveno na základě připomínek z celocírkevní diskuze březen L. P Oddíl VI. C.: O SVÁTOSTECH SVÁTOST MANŽELSTVÍ VI. C I. SVÁTOST MANŽELSTVÍ SOUVISÍ SE STVOŘITELSKÝM AKTEM Odstavce 1., 2. VI. C II. MANŽELSTVÍ JE VZTAH JEDNOHO MUŽE A JEDNÉ ŽENY Odstavce 1., 2., 3. VI. C III. MANŽELSTVÍ JAKO CHARISMA Odstavce 1., 2., 3. VI. C IV. MANŽELSTVÍ JE SPOLEČENSTVÍM LÁSKY Odstavce 1., 2., 3., 4., 5. VI. C V. MANŽELSTVÍ JAKO SMLOUVA VĚRNOSTI Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6. VI. C VI. MANŽELSTVÍ V ESCHATOLOGICKÉ PERSPEKTIVĚ Odstavce 1., 2., 3. Připravil pro věroučný výbor ThDr. T.Butta, koreferát Mgr. H. Vojancová. Text prošel čtením ve věroučném výboru dne L. P a připomínky byly zapracovány. Oddíl VI. D.: O SVÁTOSTECH SVÁTOST KNĚŽSTVÍ VI. D I. USTANOVENÍ A SMYSL KNĚŽSTVÍ Odstavce 1., 2., 3. VI. D II. PODSTATNÉ RYSY SVÁTOSTI SVĚCENÍ Odstavce 1., 2., 3. VI. D III. FORMY ORDINOVANÉ SLUŽBY Odstavce 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8. VII. verzi návrhu předlohy připravil ThDr. Jiří Vogel ThD; prošla čtením ve věroučné sekci naukového výboru dne Tato verze byla projednána naukovým výborem dne L. P a byla zásadním způsobem přepracována. 8 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

8 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH VZNIK A ČLENĚNÍ KOMENTÁŘE 1. Komentář k Základům víry Církve československé husitské vzniká na základě potřeby zachytit v hlavních rysech teologický vývoj novodobé husitské církve od konce padesátých let do současnosti. Jeho úkolem je však také vyložit naukovou normu církve v současné spásně dějinné situaci. 2. CČSH vědoma si stálé platnosti svého pojmového určení přistoupila k úkolu přípravy naukového dokumentu, který přiblíží výpověď současné bohoslovecké generace novodobé husitské teologie. Po dokumentech první ( Učení náboženství křesťanského rok 1931) a druhé teologické generace ( Základy víry rok 1971) aktualizuje CČSH na počátku třetího tisíciletí od Kristova narození výpovědi své víry v podobě, která na půdorysu předchozí katechismové formy a odpovědí staví souvislý text, komentující podrobněji vybrané věroučné problémy v širších souvislostech. 3. Komentář se dělí po vzoru Základů víry na sedm částí, z nichž první je úvodní a ostatní jsou označeny římskými číslicemi. Šestá část, vzhledem k samostatnému propracování výkladu o některých svátostech, je rozčleněna ještě na čtyři oddíly, označené tiskacími písmeny A. D. Na nižší úrovni (v rámci částí a oddílů) se celý text jednotně člení na články. Články jsou nadepsané orientačními nadpisy a označené signaturami. Signatury jsou složeny z označení částí (respektive oddílů) a římských číslic, které následující po pomlčce. Články pak obsahují odstavce, jejichž pořadí je vyznačeno číslicemi arabskými. Tento zdánlivě poměrně složitý systém, je lehce pochopitelný z podrobného obsahu komentáře, uvedeného před vlastním textem. Důkladné značení je nutné pro potřeby přesných citací textu. ÚVODNÍ ČÁST: PRAMENY A NORMA VÍRY Ú. Č. I. HLEDÁNÍ NORMY ŽIVOTA A NAUKY 1. Rozumovému uchopení Boží ekonomie spásy 1 ve společenství víry vždy předcházel život z Ducha Svatého. Z této prvotní duchovní zkušenosti se rodila křesťanská zvěst (kérygma) i nauka (didaché). Ony život křesťanů orientovaly, pročišťovaly, prohlubovaly a tím i upevňovaly. Od chvíle nalezení tohoto rozumového rozměru víry platí až do dnešní doby pravidlo, že ideje bývají často zaměněny za životodárné zjevení a přisuzuje se jim autorita, kterou má jen Zjevitel sám. Ježíš Kristus jako Pán církve je ovšem pro nás Zjeveným a Zjevením zároveň. 2. Tak tomu bylo v případě Písma svatého, jehož zvěst vyrůstala z ústní tradice, v různých polohách podání odrážela žití prvotních obcí, život, dílo, utrpení, smrt, vzkříšení, zjevování i oslavení Ježíše Krista a zároveň odkazovala na starozákonní smlouvu Hospodinovu s jeho lidem. Písemné zachycení v rozmanitých biblických literárních tvarech ekonomii spásy rozvrstvilo i zobecnilo. Ideový svět života z Ducha a v Duchu tím sice získal pevný obrys, ale teprve bezprostřední charakter živého zvěstného slova, z něj vždy činil žhnoucí, leč přece pevný okraj zjevení, které nám však zároveň neumožňuje přímo nahlédnout do svých 1) Boží ekonomií spásy rozumíme věčný Boží spásný záměr. KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 9

9 hlubin. Nic na tom nemění ani skutečnost, že Písmo obsahuje jak zvěst, tak i učení, jež se snaží v naší lidské řeči vyjádřit Boží obecenství s námi. 3. Vnímání více rozměrů obecenství člověka s Bohem, vyjádřené lidským způsobem, vedlo křesťany k hledání klíče pro rozumové pochopení ekonomie Boží spásy. Usnesení sedmi obecných církevních sněmů představují díky svému ideovému klíči trvale kánony, jež se naukově označují jako trojiční a christologické pravidlo víry (dogma). Jejich souvislosti zachycují vyznání (kréda), tradičně označovaná jako Apoštolské a Nikajsko konstantinopolské. Apoštolské krédo navazuje bezprostředně na Nový zákon a to jak svým zvěstným obsahem, tak i dějovou formou, odrážející pohyb dějin spásy. Nikajsko konstantinopolské krédo, které z historických důvodů zaujalo místo v liturgii po boku večeře Páně a sloužilo i jako kněžská přísaha, představuje základní krok ideové tvorby církve. Svým leskem shůry nepůsobí jen na rozum, nýbrž zasahuje i srdce a tvoří tak osu nauky. Tyto okolnosti souvisejí jak s dějinami spásy, tak i s rozvojem myšlení, kultury i veřejného života, jehož součástí je církev. Ustavení normativní nauky církve i její otevřený, disputační prostor, jímž je teologie, se neobejdou bez upevnění ideové a zčásti i naukové reflexe prostřednictvím dogmat a kréd, ani se nemohou vyhnout vnímání dějinných skutků Božích. 4. Toho si byly vědomy i osobnosti, jež stály u zrodu nové církve Církve československé husitské, vyvolané na jeviště dějin zejména bohoslužbami v českém jazyce o Vánocích roku Prohlášení z 10. ledna 1920 vyhlašuje jako časově první normu dosavadní náboženský řád církve římskokatolické, obnovený v duchu demokracie. Rozbor státoprávní kategorie demokracie, provedený T. G. Masarykem, prokazuje přesvědčivě, že se tímto pojmem rozumí stav společnosti, naší době přiměřený a žádoucí, jehož inspirací je doba reformace. 2 Též Ideové směrnice I. valného sjezdu delegátů CČS ve dnech 8. a 9. ledna roku 1921 sledují obdobnou linii reformy církve založené na obnovení pochopení biblické zvěsti. Výklad této zvěsti je oproštěn od dobového sepětí církve se státní mocí, jehož následkem se stala ztráta eschatologického horizontu církve a jejího poslání. Bytostné sepětí nového kmínku na podnoží Kristovy církve se nenarušuje, je však z pochopitelných důvodů zasuto do pozadí naukového uvažování církve. V ještě vyhrocenější situaci se ocitá schvalování ideové normy na 1. zasedání I. sněmu ve dnech 29. a 30. srpna r. 1924, kde podstatnou roli hrály osobnosti Karla Farského a Karla Statečného. 2. zasedání I.sněmu ve dnech 28. až 30. března 1931 schválilo naukovou normu Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé, včetně Velkého (liturgického) a Malého (katechetického) kréda. Klasicky biblický a tradiční půdorys nauky tím nebyl porušen, nýbrž na něm byla zdvižena stavba odpovídající duchu doby. To je legitimní právo ale i povinnost teologie, která hovoří živou řečí věřících své doby. Rozhodujícím však zůstává zároveň vědomí kořenů, i vědomí odpovědnosti vůči nim, a především odpovědnost vůči živému vzkříšenému Pánu církve. V tomto ohledu představuje pojem Duch Kristův zdařilý myšlenkový krok. Smysl této klíčové teologické kategorie spočívá v vystižení Božího jednání v dějinách spásy. Ú. Č. II. DUCH KRISTŮV 1. Norma normans (anebo také norma non normata) 3 života a nauky Církve československé husitské a její husitské teologie je Duch Kristův. Tento pojem vyrostl z mateřské půdy 2) T.G. Masaryk, Světová revoluce, s. 200, 553, 592 3) Pravidlo nad pravidly, či pravidlo, které samo již nemůže být jinými měněno. 10 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

10 německého (starší tübingenská škola = Geist des Evangeliums) a anglického (Georg Tyrrell = Spirit of Christ) modernismu jakožto pozitivní pokus o překonání striktně právního pochopení normy církevního učení a života, prosazované v katolicismu zejména po I. vatikánském koncilu. Je to pojem, který do husitské teologie CČSH zavedl Karel Farský. Na jeho návrh 1. zasedání I. sněmu CČS dne 30. srpna 1924 pozměnilo znění prvního článku Ústavy CČS, odvolávajícího se na usnesení sedmi obecných církevních sněmů a normu Nikajsko konstantinopolského kréda, a zavedlo toto pojmové určení církve: Církev československou tvoří křesťané, kteří usilují naplniti současné snažení mravní a poznání vědecké duchem Kristovým, jak se zachoval v Písmu a v podání starokřesťanském, i jak dochován jest národu československému hnutím husitským a českobratrským. Sněm zavedením pojmu Ducha Kristova orientuje myšlení i život církve na Písmo jako zdroj zjevení, vykládaný z hlediska biblického personalismu, i na tradici, jež udržuje a střeží soudržnost i následnost víry, učení a života církve. Sněm tímto usnesením neruší solidaritu CČSH s podnožím dějinného běhu církve Kristovy, prohlášenou na I.valném sjezdu delegátů CČS dne 9. ledna 1921, nýbrž hledá alternativu k přísně právnímu pochopení norem věření. Vyvažuje jejich orientaci na církevní minulost normou, zaměřenou do eschatologické budoucnosti. Zohledňuje jak působení Ducha Svatého v životě a díle církve, tak i panství ukřižovaného, vzkříšeného a oslaveného Ježíše Krista nad církví a nad světem. Výrazem tohoto významného teologického posunu je zejména sněmovní přednáška Karla Statečného, kladoucí důraz na osobního, všudypřítomného, všemohoucího, nejvýš moudrého a svatého, spravedlivého a milosrdného Boha a na víru v něho, v níž tkví náš univerzalismus. Svébytné bohosloví CČSH vlastně ustavila tato přednáška spolu s přijetím Liturgie Karla Farského, nadané ohnisky zvěstování a zpřítomnění Ježíše Krista. Bohosloví CČSH se pak rozvinulo do akademické formy v díle Aloise Spisara a Františka Kováře, nabralo biblický rozměr a získalo obecné ekumenické uznání vzhledem k tvorbě Zdeňka Trtíka, Otty Rutrleho, Jindřicha Mánka a Miloslava Kaňáka. V současné době je působením Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v mezinárodním vědeckém společenství a kulturní a politické veřejnosti konstituováno jako husitská teologie (CČSH ). 2. Pojem Duch Kristův vychází z mateční půdy biblické. (Explicitně: Ř 8, 9; 1Pt 1, 11). Je komprehenzívním (zkratkovitým) výrazem idejí, jež jsou obsaženy ve starocírkevních vyznáních víry a rozvedeny v církevní věrouce. Svobodně se svazuje se zvěstováním Písma a s působením církve v dějinách spásy. Duchem Kristovým se ve smyslu apoštolské víry rozumí ukřižovaný, vzkříšený a oslavený Ježíš Kristus jako Pán a Spasitel, který nás ve zvěsti Písem v jednotě s Duchem svatým oslovuje, zavazuje a omilostňuje. Ve svátostech se zpřítomňuje a tím nás, svou církev, oživuje, očišťuje, obnovuje a své služebníky vyzbrojuje, vede a posiluje. Mocí Ducha svatého v jednotě s Tvůrcem vládne nad dějinami, společností a kulturou, jímž Stvořitel přiznal svobodu volby, aby na konci dějin soudil živé i mrtvé a milostí svou je vyvolal k novému bytí. Připravil Prof. Z. Kučera, koreferát Mgr. J. Tuček, text prošel čtením ve věroučném výboru dne , a byl upraven. KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 11

11 ČÁST I. : O CÍRKVI I. I. BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ VE SPOLEČENSTVÍ BOŽÍHO LIDU STARÉ A NOVÉ SMLOUVY 1. Ježíš hlásal příchod Božího království, nového věku a uskutečňoval je ve společenství učedníků. Vědomí Boží vlády a očekávání příchodu Mesiáše se objevovala v celé historii židovského národa (např. Gn 3, 15; Gn 49, 10; Nu 24, 17; Iz 11, 1 5; Iz 56, 1; Iz 65 a 66, 16 24; Mi 5, 1n ; Za 9, 9; Da 2, ;). Z tohoto důvodu byly do Ježíše vkládány velké naděje. Židé podrobení Římany stále usilovněji očekávali příchod Mesiáše, který naplní všechna zaslíbení. Boží kralování bylo Židy chápáno jako přítomné i budoucí, pozemské i nebeské (Ex 19,6). Tímto způsobem je možné chápat Boží království, jež vstupuje do tohoto světa, jako církev Boží. 2. Hlásání příchodu Božího království je ústředním motivem Ježíšova učení. Ježíš navazuje na starozákonní pojetí Božího lidu, avšak rozšiřuje je za hranice společenství Izraele. Zdůrazňuje možnost vstupu do Božího království každému člověku. I jeho následovníci uchovávají pozemský (Ř 14, 17; 1 K 4, 20 ) i eschatologický rozměr království (1 K 4, 20; Gal. 5, 21; Ef 5, 5), který zbavují určitého politického očekávání. Království Boží ve své viditelné a pozemské formě je proto možné nalézt v novozákonní církvi. Království Boží jako budoucí (eschatologická) skutečnost je otevřeno všem, kteří budou na jeho příchod dobře připraveni (Podobenství o 10 družičkách: Mt 25, 1 13; Podobenství o hostině: Lk 14, ad.). 3. Úkolem společenství církve je zejména úsilí o spásu shromážděných Božích a napomáhání k překonávání každodenních nástrah a starostí života. Rozmanitost různých církevních společenství není popřením jednoty církve. Vznik nových církevních organizací je oprávněn jen opodstatněnou touhou věrohodně zvěstovat evangelium, vyznávat a následovat Krista. V různých typech církevních organizací tak působí součásti Boží církve (Sk 20, 28). Těmito součástmi jsou připravené družičky a hosté, kteří přišli na hostinu. I. II. VZNIK A SPOLEČENSTVÍ NOVOZÁKONNÍ CÍRKVE 1. Shromáždění Kristových následovníků bylo po jeho smrti, vzkříšení a nanebevstoupení naplněno Duchem svatým (Sk 2, 1 4; Jl 3, 1 2), další lidé pak slyšeli a přijali slovo Boží (Sk 2, 14 36), křest a dostali dar Ducha svatého (Sk 2, ). Prožitím těchto událostí vzniklo společenství, obecenství věřících lidí, jež bylo zcela novým způsobem vybaveno a vysláno ke službě těm, kteří Krista dosud nepoznali (Sk 5,12). Vznikla tak novozákonní církev, sbor Páně, tělo Kristovo. 2. Po Kristově ukřižování a smrti na kříži jsou učedníci plni zármutku a strachu. Kristus je však vzkříšen, zjevuje se ženám, setkává se s učedníky na cestě do Emauz (Lk 24, 13 35), přichází do společenství učedníků v Jeruzalémě (Lk 24, 36 49; J 20, 19 31), zjevuje se v Galileji (Mt 28, 16 20; J 21, 1 14), Petrovi a dalším pěti stům bratřím najednou. Je stejný a přece ho nejprve nepoznávají. Vzkříšení Ježíše není příchodem Syna člověka na konci věků. Člověk má možnost v Ježíšově vzkříšení překonat hranice smrti a zakusit Boží milost. Boží království vstoupilo tímto aktem trvale do tohoto pozemského světa. Po Ježíšově nanebevstoupení a doplnění apoštolského kruhu (Sk 1, 26) je v den letnic seslán Kristovým stoupencům Duch svatý. Nová společnost, shromáždění věřících, se zcela odlišuje od společenství židovské synagogy. Evangelium je zvěstováno i pohanům a rozšiřuje se po celém Římském impériu. 12 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

12 3. Obecně vzato, v různých křesťanských obcích žila jedna církev. Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce, vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se (Sk 2, 42). Apoštolové i jejich učedníci měli různé dary Ducha svatého. (1 K 12, 8 10). Tak vznikaly křesťanské obce s rozdílnými důrazy. Objevila se názorová pluralita (Sk 15, 1 35). Tím byl položen základ pochopení církve jednoty v mnohosti (Ř 16, 16; Fp 3, 15; Ef 4, 1 13). 4. Prvokřesťanská obec křesťanů je samotnými apoštoly vnímána jednak jako obecná (Ef 1, 22 23; Sk 5, 11; Sk 8, 3), ale také jako partikulární (Sk 11, 22; Sk 13, 1; Sk 14, 23). Církev v Antiochii byla jiná, než církev v Korintě, Efezu nebo v Jeruzalémě atp. Existence dnešních náboženských obcí různých církví plně odpovídá prvokřesťanskému modelu církve obecné i církví partikulárních. V jednotlivých shromážděních jsou uplatňovány rozdílné dary Ducha. Každý křesťan má možnost zvolit si církevní společenství, do něhož se cítí být povolán. 5. Ne každý, kdo byl ve společenství a v obecenství novozákonní církve, žil bez chyb (Mt 13, 36 42). V různých křesťanských obcích se objevovala zlost, přetvářka, závist i smilstvo, lež (např. Sk 5, 1 11; 1 K 5, 1 13; 10, 1 22; 2 Tm 3, 1 9), proto byla církev i každý její člen volán k pokání, obrácení a spoléhání na Boží odpuštění. Tím je zřejmé, že i novozákonní církev musela zápasit o svou věrnost Kristu. 6. Součástí Boží církve jsou všichni ti, kteří poznali hřích, činí pokání, přijímají odpuštění vin a snaží se s hříchem bojovat. V Božím království, v království Hospodinově, nemůže žít ten, kdo tak nečiní. Takový člověk sice může být součástí některé organizované církve, avšak jeho účast v církvi Boží je pochybná. Každý člověk má ve svém pozemském životě jedinečnou možnost přijmout Evangelium a stát se ospravedlněným hříšníkem. 7. Základy budoucího uspořádání a systému správy a vedení všech organizovaných církví v rozdílných pojetích, ať už husitských, pravoslavných, katolických, evangelických apod. byly položeny už v prvokřesťanské době. V struktuře organizace novozákonních křesťanských obcí měli své místo apoštolové (Sk 1, 8. 26), učedníci, diákoni (Sk 6,2; 1 Tm 3, 8 13), starší obce (Sk 11, 30; 14, 23; 15,2; 1 Tm 5, 17; Tt 1, 5 6 ), proroci a učitelé a další učedníci, následovníci Krista. Správa těchto obcí byla velmi jednoduchá, avšak vykazovala prvky určité rozdílnosti. Jiný úkol mají apoštolové, jiný diákoni, starší. Odlišnosti existovaly také mezi obcemi žido a pohanokřesťanskými. Dnešní organizace křesťanské církve má vycházet z tohoto prvokřesťanského modelu, dosvědčeného Písmem (Ř 12, 4 8; 1 K 12, 4 31). I. III. CÍRKEV POZDNÍHO STAROVĚKU A RANÉHO STŘEDOVĚKU 1. Po smrti apoštolů žila starověká církev v období, jež bylo charakteristické velmi rychlým rozšiřováním počtu Ježíšových následovníků po celém území Římské říše. Církev se postupně přetvářela v organizaci, jež opouštěla původní náboženský entusiasmus a eschatologické očekávání konce věků. Církev se brzy po svém vstupu do centra římského impéria musela vypořádat s velkým počtem vnějších, ale i vnitřních nepřátel. Pronásledování křesťanů v prvních stoletích ukázalo drtivou sílu impéria i niternou sílu stoupenců a následovníků Krista. Jedni křesťané umírali v arénách a druzí zapírali Krista, aby si zachránili holý život. Zrodila se otázka znovu přijímání padlých do církve. 2. Římská říše čerpala ze základů řecké vzdělanosti. Na rozsáhlém území impéria se projevovala náboženská i společenská pluralita. Pravda Evangelia byla konfrontována se stoupenci různých náboženských i filozofických proudů. Do učení církve tak pronikal gnosticismus, helénismus, různé orientální mýty, řecká filozofie. Někteří křesťané toužili po KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 13

13 mučednické smrti. Církev se tak musela vyrovnávat i s tzv. radikální askezí. Docházelo tak k radikalizování Kristova odkazu a k zbytečnému sebemrskačskému umrtvování těla, jež se v různých etapách života církve stále objevuje. 3. Obrácení císaře Konstantina změnilo postavení křesťanů v impériu. Z pronásledovaných se stali oslavovaní. Došlo k úzkému sepětí státu a církve. Novým způsobem bylo přistupováno k řešení teologických problémů. Všeobecné koncily ukázaly, co je křesťanské a co nikoli. Svou roli mnohdy sehrál i politický vliv a boj o mocenské zájmy. S Konstantinem přichází i úprava struktury a organizace církve. 4. Vedle oficiálního proudu církve se stále více objevují různá křesťanská uskupení, která jsou označována jako heretická (svévolně vybírající). Vzájemná jednota v mnohosti platná u novozákonních křesťanských obcí byla nahrazována unifikovanou jednotou v jednotě. Tím byla sice častokrát tehdejší církev ochráněna od bludů, avšak za cenu radikálního ukončení teologické diskuse mocí síly. To byl jeden z důvodů k odloučení některých křesťanských obcí a vzniku samostatných blízkovýchodních církví. 5. Křesťanský Západ se vyvíjel odlišně od východního byzantského císařství, vzhledem ke složitosti jeho politického i kulturního vývoje v době po zhroucení západní části Římské říše. Křesťanský Západ se vyvíjel odlišně od východního byzantského císařství. Tento rozdíl postupně směřoval i k rozdělení křesťanské církve na východní a západní. Charakter západní církve určoval zápas mezi světskou mocí reprezentovanou středověkým císařstvím a mocí katolické církve římské obedience 4, v jejímž čele stanul představitel římského patriarchátu, papež. Zásahy světské moci do života církve podněcovaly úsilí duchovních o reformu. Toto úsilí mělo řadu podob. Různé projevy radikální askeze, poustevnického života a rodícího se mnišství, rozvoje misijních činností byly jedním z výsledků mnoha pokusů o nápravu. Zásadní změnu v pohledu na stav církve přinesla na Západě jako první takzvaná Clunyjská reforma. Tím bylo prokázáno, že se církev, ať ve smyslu obecném nebo partikulárním, nemůže vyhnout stálé reformě. Církev jako mystické tělo Kristovo i jako církevní organizace byla a je tvořena lidmi, kteří, řečeno s Augustinem, nemohou žít bez hříchu. Lidský hřích se projevuje i na těle církevní organizace. Vždy, když se tak stane, nacházejí křesťané sílu k duchovní obnově i k zásahům do překonaných forem církevního života. I. IV. CÍRKEVNÍ REFORMY NA ZÁPADĚ V 15. A 16. STOLETÍ 1. Aktuální život západní části církve v pozdním středověku byl v ostrém rozporu s novozákonní zvěstí Evangelia. Na mnoha místech Evropy se objevovalo volání po reformě církve a církevních úřadů. Ve 14. století oživil rozkol (schizma) papežství, zasahující institucionální centrum církve, oslabené synodální struktury, které usilovaly o reformu církve prostřednictvím obnovených obecných koncilů. 2. V české prostředí vystoupil s analýzou situace a s kritikou stavu církve M. Jan Hus, kněz, teolog a představitel pražské univerzity. Církev chápe jako dům Boží, nevěstu Kristovu, jako obecnou i dílčí, která zrodila všechny: Kaina i Ábela, dobré i zlé. Celé shromáždění církve proto není církví svatou. Tou je jedině mystické tělo Kristovo, počet všech věřících předurčených ke spasení. O ostatních Bůh předzvídá jejich zatracení. Být v církvi neznamená ještě patřit církvi. Jedni jsou členové církve podle jména i skutečně, druzí nejsou v církvi, další jsou v církvi jen podle jména a konečně jsou ti, kteří nejsou v církvi podle jména, ale 4) Poslušnost vůči nadřízeným 14 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

14 skutečně v ní jsou. Hlavou církve je Kristus. Skrze Krista je zrozeno všechno. On udílí pohyb a vnímání, duchovní život. Církev nemůže mít dvě hlavy, proto jedinou hlavou je Kristus a věřící křesťané jsou tělem této hlavy. Dílčí církev může mít své představené, kteří však musí učit i činit ve shodě. Ti, kteří tak nečiní, mohou být ti zlí, kteří nepatří do počtu všech předurčených. Duchovní i laici mohou být dobří i zlí. I Jidáš, ač apoštol podle přítomné milosti, dočasně spravedlivý, byl vlk v rouše beránčím. Církev proto nespočívá na lidech, kteří mají církevní či světské důstojenství, protože i ti odpadají od víry. Ani Petr není základem církve, tím je jedině Kristus. Stejně tak i osobnosti v čele církve, které nejdou cestou ctnosti, jsou určitě poslem antikristovým. 3. Hus navázal na principy novozákonní církve, které podpořil citacemi známých teologických autorit. Tím zvýraznil rozpor mezi stavem tehdejší západní církve a svědectvím Evangelia. Současné církevní organizace jsou podobně jako novozákonní církev i církve starověké a středověké tvořeny dobrými i zlými, předurčenými i předzvěděnými. Proto části údy svaté Boží církve jsou vlomeny do tohoto věku a v současném světě spojeny s těmi, kteří do pravé vlasti nebeské nikdy nedojdou. Úkolem církve je usilovat o to, aby předzvědění k zavržení se nenaplnilo. Svými názory se Hus dostal do konfliktu s kostnickým koncilem, který reformoval církev jako reálný společenský útvar a Husova morální měřítka narušovala jeho kanonicko právní legalismus. Hus byl paradoxně upálen jako kacíř, jehož názory nezapadaly do právních mechanismů a byly tedy koncilem chápány jako překážka reformy. Husovi žáci a následovníci stáli při zrodu české reformace, která zejména v období husitské revoluce odvážně a úspěšně čelila silnému tlaku církevní i světské moci, používajících k jejímu potlačení i nejsilnějších násilných prostředků, křížových výprav. 4. M. J. Husovi dala po stu letech za pravdu světová reformace, jejíž hodnocení autority Písma svatého, ospravedlnění i vlastní podstaty církve na jeho názory navazovalo. Výrazným spojujícím znakem mnoha rozdílných pohledů jednotlivých osobností reformační teologie byla právě snaha o vysvětlení pojetí církve. Církev je viditelná, mající formu pozemské církve, v jejímž konkrétním společenství pobýváme, a neviditelná, která je pravou Kristovou církví, duchovním společenstvím všech predestinovaných, lidí, kteří jsou skrze Ducha vedení k obecenství s Kristem. Reformátoři použili Bibli, prvotní tradici, jako kritickou normu stávající církve a pokusili se očistit historickou skutečnost církve. 5. Písmem zvěstované Evangelium je pro světovou reformaci základem církve. Církev není tam, kde je hierarchie, ale tam, kde se zvěstuje slovo Boží. Církev má charakter shromáždění pro čisté a hlásané Evangelium. Světová reformace analyzovala aktuální stav církve. Martin Luther, Filip Melanchthon, Ulrich Zwingli, Jan Kalvín i další reformátoři vycházeli z pojetí novozákonní eklézie a de facto navazovali na Husův traktát O církvi, který radikalizovali. I. V. CÍRKEV V OBDOBÍ KATOLICKÉ MODERNY V ČESKÝCH ZEMÍCH 1. Katolická moderna byla snahou o reformu římsko katolické církve na konci 19. století. Týkala se především změny církevní disciplíny a celibátu, úsilí o použití mateřského jazyka při liturgii, zkvalitnění a prohloubení teologického vzdělávání kněží, větší angažovanosti církve při řešení sociálních otázek, silnějšího zapojení laiků do života církve. Byla úsilím o překonání moderní náboženské krize a o přiblížení teologie a víry k vědě, moderní kultuře a k problémům soudobé společnosti. 2. Od poloviny 19. století bylo možné sledovat snahy o vnitřní reformu římskokatolické církve v celé řadě evropských států. V českém prostředí byly tyto snahy ještě spojeny s touhou KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 15

15 po dovršení národního obrození. Objevila se dokonce myšlenka vybudovat na dědictví Cyrila a Metoděje český národní patriarchát a znovu zavést staroslověnštinu do římské bohoslužby. Všechny tyto snahy byly ze strany Říma radikálně potlačeny v roce 1907 a byly spjaty se zastavením reformy uvnitř římskokatolické církve. Antimodernistická přísaha přerušila nadlouho obnovu západní části rozdělené církve. Přes tento zákaz se řada prvků náboženské obnovy v českých zemích projevila v nové Církvi československé, a to navzdory tlaku tradicionalistických církevních kruhů i útokům konzervativní veřejnosti. I. VI. POJETÍ CÍRKVE V CČSH JAKO DIALOG TEOLOGICKÝCH GENERACÍ 1. Od svých počátků si československá církev kladla ekleziologické otázky. Tyto otázky měly zásadní význam pro její další vývoj. Klíčovým momentem pro určení charakteru církve byl způsob, jakým navázala na křesťanskou tradici. Na změně formulace tzv. preambule její církevní ústavy lze sledovat, jak se od umírněného teologického výrazu, symbolizovaného učením sedmi prvních ekumenických koncilů, přechází k radikálně reformačnímu důrazu na Krista a autoritu Bible. 5 V dialogu myšlenek několika teologických generací církve lze sledovat směřování novodobé husitské ekleziologie. První generaci zastupují zejména Karel Farský, Alois Spisar, Karel Statečný, František Kalous, František Kovář. Druhá generace promlouvá slovy Zdeňka Trtíka, Jindřicha Mánka, Otty Rutrleho. Třetí generaci představují naši současníci a učitelé Rudolf Medek, Vlastimil Zítek, Milan Salajka, Zdeněk Kučera a Zdeněk Sázava. 2. Církev je společenská organizace těch, kteří uznávají Krista za svého náboženského vůdce, je to náboženská společnost lidí, kteří mají podobný náboženský názor. Církev (obecná) je společnou obcí všech křesťanů. Církví (partikulárních) je mnoho, protože náboženství Kristovo lze pojímat různě. Každý si pojem Kristova náboženství nyní i v historii upravoval a chápal různým způsobem. Každý věřící může tedy chápat náboženskou pravdu a náboženské projevy jinak, protože dogmata, články víry, různých církví jsou v každém čase pouze dočasné, proměnlivé vnější výrazy a projevy náboženských názorů současných. Úkolem církve je vést lidi k náboženství v duchu Kristově. (Karel Farský, 1925) 6 3. Církev je společnost křesťanů, usilujících o uskutečňování Ježíšova království Božího na zemi. Ježíš Kristus nezaložil církve, ale hlásal a zakládal na zemi království Boží. Hlavou církve je Kristus, který je každému křesťanu vůdcem a vzorem v náboženském a mravním životě. Více církví než jedna je proto, že jednostranná a slabá lidská přirozenost nedovede plně nábožensky a mravně pochopit a uskutečnit bohatost a životnost evangelia Ježíšova jednou církevní formou. Žádná církev od Ježíše Krista nemá právo, aby se nazývala jedině 5) Křesťané, vyznávající učení Ježíše Krista podle podání sedmi prvních obecných sněmů církevních a nikajsko konstantinopolské vyznání víry a řídící se tradicemi hnutí husitského, vše v duchu nynějšího stavu lidské kultury, tvoří církev československou. (Sjezd delegátů náboženských obcí, 31. srpen 1921, 1. článek Ústavy) Církev československou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké duchem Kristovým, jak se zachoval v Písmu a v podání starokřesťanském i jak dochován jest národu československému hnutím husitským a českobratrským. (1. sněm CČS, 30. srpna 1924, 1. článek Ústavy) 6) Farský, K.: CČS, Stručné informace o náboženských názorech, úkolech a organizaci církve Československé. Praha, Blahoslav 1925, s. 4 5, s KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

16 pravá na úkor jiných církví. Úkolem církví je uskutečňovat Boží království na zemi, hlásat Ježíšovy náboženské a mravní zásady a napomáhat vnitřnímu posvěcení života. (František Kalous, Alois Spisar, 1929) 7 4. Církev je vyvolána v život Božím Slovem a Božím Duchem. Je určitou formou dějství Božího zjevení a posvěcení; ovšem nikoli samostatným stupněm zjevení, ale určitou manifestací Boha, zcela závislou na jeho Slově, jemu podřízenou a existující z Ducha svatého. 8 Církev žije vírou. Církev je církví jen za podmínky, platí-li v ní to, co platilo v církvi Nového zákona: Moc samého Božího slova a Ducha svatého. 9 Církev (ekklésia Kristova) prochází tragickými deformacemi v několika formách: a) stává se ekleziokracií (chce vládnout nad světem), b) izoluje se z lidského společenství do církevních ghett, c) zapomíná na své bytostné spojení s Božím královstvím v Ježíši Kristu její život nabývá zvykových a formálních rysů, mizí dynamická síla. 10 Církev jako Kristovo tělo se stává skutečností z Ducha svatého v obecenství věřících s Ježíšem Kristem a v obecenství věřících ve vzájemných osobních vztazích. Církev se stává existenční formou Ježíše Krista na této zemi; a jeho přítomnost v ní se stává pro ni základním kritériem. Není pro ni jiného poslání než přivádět lidi ke Kristu; to koná, dáli ve všem svém počínání slovo Kristu. 11 Církev pracuje pro Krista uprostřed života skutečných lidí, v samém středu proudu života, na všech úsecích prudké řeky dějin. Tak má Kristova církev přicházet s nepomíjejícím a přece stále novým posláním k člověku v jeho současných potřebách. (Otto Rutrle, ) 5. Ekklésia v Novém zákoně je konkrétní viditelné obecenství lidí v Kristu, zatímco dnešní církve jsou organizované instituce. Ekklésia nikdy nebyla a nikdy nemůže být učiněna. Současné církve musí sloužit Božímu budování Kristovy obce. Budování jednoty obecenství s Bohem skrze Ježíše Krista a na něm založeném obecenství mezi lidmi. Církev je dějinně vzniklou formou, nádobou ekklésie (Boží církve). Boží církev jsou ospravedlnění hříšníci žijící v osobním obecenství s Bohem v Kristu a v bratrství společného života v místních křesťanských obcích obnovovaných Slovem Božím a liturgickým společenstvím večeře Páně. Organizovaná církev je sloučení Boží církve a církevní organizace. (Zdeněk Trtík, 1955) Křesťanská církev je společenstvím Kristova lidu, je svoláním Božím prostřednictvím Pána Ježíše Krista a jeho apoštolů. Podstatou církve je obecenství křesťanské víry, lásky a naděje, které mocí Ducha svatého tvoří věřící, již jsou Kristem objektivně (jako tělo Kristovo ) i subjektivně (cítí se být takovými) spojeni v rodinu bratří a sester. Církev je tvůrčí Boží dílo, ve kterém Ježíš Kristus jako živý Pán církve dále žije a které moci Ducha svatého spravuje, posiluje, řídí, rozhoduje, soudí a obživuje. Církev je pneumatokratický organismus (Duchem ovládaný). Církev je proto nutné chápat jako transcendentní skutečnost, tj. poznatelnou jen ve víře. Církev je viditelná a její součástí jsou ušlechtilí 7) Kalous, F.; Spisar, A.: Učení náboženství křesťanského (návrh). Příbram nákl.vl., 1929, ot ) Rutrle, O.: Kapitoly z církevní praxe. Praha, Blahoslav 1956, s. 13 9) Rutrle, O.: tamtéž, s ) Rutrle, O.: Úvod do církevního díla, Praha, Blahoslav 1953, s ) Rutrle.O.: Kapitoly z církevní praxe, Praha, Blahoslav 1953, s ) Trtík, Z.: Komentář k věrouce díl II. Praha, Blahoslav 1955, s KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 17

17 lidé i hříšníci. Vnějším tvarem církve je její organizace. Církev nelze ztotožnit s Božím královstvím, je pracovním nástrojem, služebnicí a připravovatelkou Božího království, předjímkou a ostrůvkem Božího království na zemi. Každý, kdo uvěřil v Pána Ježíše Krista a žije s ním v obecenství, žije v obecenství věřících, účastní se bohoslužeb a křesťansky vychovává svou rodinu a se svými bratry a sestrami se podílí na poslání církve, zachovává církevní řád a mravní kázeň, je pravým údem církve.(rudolf Medek, 1990) Církev je Boží lid, nejzákladnější realita křesťanské víry, věřící obecenství poddané svému Pánu a Spasiteli a charakterizuje ji jako společenství Ducha Svatého. Církev je skutečnost dějinná i sociální. Má svou transcendentní (neviditelnou) podstatu i svou reálnou (viditelnou) podobu. Je z věčnosti, ale uskutečňuje se v čase, v dějinách a v prostoru. Posláním církve je služba Bohu. (Milan Salajka, 2000) Církev jako dějinný sociální útvar podléhá dějinným podmínkám a sociální zákonitosti svého času a okolního světa. Stojí však též ve vztahu k eschatologické události zvěstování Boží přítomnosti v Kristu Ježíši. A proto i jako světský dějinný sociální útvar, jako církevní organizace, podléhá normě Ducha Kristova, neboť Duch Kristův je vzkříšený, oslavený a přicházející Kristus sám. (Vlastimil Zítek, 1968) Jádro církve je dějinné i eschatologické: Ukřižovaný, mrtvý a pohřbený byl vzkříšen a žije v Duchu svatém ve společenství, jež si svolal, vyvolil, posvětil, zavázal a pověřil. Člověk v setkání s Duchem svatým mění svou orientaci a probouzí se k odvážnému šíření Evangelia. Na začátku dějinné cesty církve je Slovo Boží, vstup ukřižovaného a vzkříšeného Krista, do obecenství církve. Člověk se stává členem církve, když nastane koincidence Boží iniciativy a vůle s lidským odevzdáním a přijetím. (Zdeněk Kučera, 2001) Církev se snaží o vytváření rovnováhy mezi indikativem a imperativem biblického poselství. Staví svou zvěst na celém kánonu Nového zákona. Církev má za sebou moc skutečné Kristovy lásky, je duchovním sycením křesťana bez planého moralizování. (Zdeněk Sázava, 2000) 17 I. VII. SHRNUTÍ EKLEZIOLOGIE CČSH 1. Biblické důrazy: Církev československá husitská je církví Kristovou, Božím lidem, společenstvím těch, kteří přijali křest ve jméno Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, dostali dar Ducha svatého a rozhodli se v tomto současném světě žít podle přikázání svého Boha (Sk 2, 37 40). Církev československá husitská vyznává víru v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, který se za každého člověka obětoval, aby ho vykoupil ze všech hříchů a posvětil (Tt 2, 14; 1 Tm 2, 3 4). Církev československá husitská vydává v tomto pomíjejícím světě svědectví o svém Pánu, který zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život (2 Tm 1, 10). 13) Medek, R.: Katechismus v duchu CČSH. Praha, Blahoslav 1990, část VII. O církvi, s ) Salajka, M.: Teologie a praxe církve, Praha Karolinum, 2000, str ) Zítek, V.: Ekleziologie. Prha, HBČF ) Kučera, Z.: O církvi. Pracovní texty sněmovních předloh, Praha, Sněmovní centrum CČSH 2001, s. 6, srov. Kučera, Z.: Pravda a iluze moderní teologie. Praha UCN 1986, Praha, 2. vydání Praha, Martin 2004; týž: O teologickou totožnost CČSH. Praha, Blahoslav 1988, s ) Sázava, Z.: Církev československá husitská. Praha, Blahoslav 2000, s KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

18 2. Církev, skutečnost dějinná: Církev československá husitská vznikla jako církevní organizace 8. ledna Jejímu faktickému zrodu předcházel dlouhý vývoj, který je možné sledovat v reformní části římskokatolického duchovenstva od poloviny 19. století. Tento reformní proud vyvrcholil vznikem hnutí katolického modernismu, jehož násilné potlačení znamenalo ve své době přerušení reformních snah v rámci římskokatolické církve. Církev československá husitská jako novodobá husitská církev vědomě navázala na domácí křesťanské a reformační tradice a začlenila se do proudu církví, čerpajících ze zdrojů světové reformace. Úsilí o dokončení české náboženské reformace v rámci společenství jedné církve Boží, církve Kristovy, zůstává stálým úkolem. 3. Církev, skutečnost eschatologická: Ježíš Kristus hlásal a uskutečňoval Boží království na zemi. Církev je společenstvím následovníků Ježíše Krista. Úkolem církve je hlásat Boží království a usilovat o jeho uplatňování ve všech oblastech lidského života. Součástí společenství následovníků Ježíše Krista jsou od vzniku prvotní novozákonní církve dobří i zlí. Zlí nemohou být součástí pravé církve Boží, ale pouze dočasné církve pozemské. Do příchodu konce věků budou žít dobří i zlí vedle sebe (Mt 25, 31; 13, 24 30). Církev má naději, že hlásáním Božího slova a činným usilováním o Boží království se počet zlých zmenšuje. Církev proto vidí své základní úkoly ve svědectví slovem i skutkem, oslavě Boha, vytváření obecenství, ve službě potřebným a v péči o duchovní růst jednotlivých členů církve. Církev je otevřena všem lidem, aby mohli přijmout Krista. ThDr. D. Tonzar, Th.D. Text prošel konečným zněním v naukovém výboru L. P a byl upraven. KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 19

19 ČÁST II. : O BOŽÍM SLOVU ČILI ZJEVENÍ II. I. PRAMEN A SKUTEČNOST ZJEVENÍ 1. Pramenem a normou víry, nauky i veškerého bytí a konání církve je zjevení 18. Ve zjevení sděluje trojjediný Bůh ve své lásce sebe sama. On sám je pramenem, subjektem, obsahem a prostředníkem přijetí zjevení (např. J 1, 1). Zjevení se děje z iniciativy Boží, z jeho svobody, proto říkáme, že zjevení je milost. 2. Zjevení je ve své podstatě tajemstvím neuchopitelným plně našimi pojmy. Všechna lidská slova na tento pramen zjevení jen nedokonale poukazují. Jedno Slovo nemůže být vyjádřeno jinak než množstvím slov lidských. (Ž 62, 12) Zjevení má charakter události 20 v konkrétních dějinách, i když svým významem a dosahem konkrétní dějinný úsek překračuje (např. Ex 3; Ex 19). Obsahem zjevení nejsou abstraktní pravdy o Bohu, nýbrž osobní dějství (příběh), ke kterému Bůh každého zve. např. Mk 1, 1; J 20, 30 31). Ve vyprávění tohoto děje zůstává mocně přítomen Bůh, který vysvobozuje, vede svůj lid k určitému cíli, soudí jej a milostivě mu odpouští a zachovává mu podivuhodnou věrnost Toto dějství vrcholí v osobním životě Ježíše Nazaretského paradoxně v jeho smrti na kříži a vzkříšení a s tím spojeném seslání Ducha. V něm se význam, platnost ani dosah dějinně předcházejících událostí (tzv. Stará smlouva) neruší 22, nýbrž naplňuje (zejména Mt 5, 17 20) a potvrzuje a odkrývá se v celé své souvislosti, kráse a perspektivě (např. 1 K 2, 6 7; Ef 1, 3 14). Mezi obojím (=Starou a Novou smlouvou) panuje vztah vzájemnosti 23. Historicky předcházející vysvobození z Egypta 24 a perspektiva proroků totiž zase osvětluje smysl příběhu Ježíše Nazaretského. 5. Bůh svým zjevením tvořivě zasahuje do dějin, směruje je ke svému cíli, a tak vytváří novou skutečnost, pro niž Písmo užívá výraz Boží či nebeské království (např. Mk 1, 15) nebo život věčný (janovský okruh; např. 1 J 1, 1 2). 6. Ve zjevení Bůh nevede samomluvu. Jeho Slovo má stále povahu konkrétního osobního oslovení a pozvánky k rozhovoru. Bůh čeká na odezvu člověka ať už jako jedince nebo pospolitosti (Zj 3, 20, Žd 1,1) ) ZV CČSH, ot ) V židovské tradici např. Maimonides More Nevuchím; dále viz např. Zenger, E.: Na úpatí Sinaje. Kostelní Vydří 1996, s ) Srov. také časté prorocké formulace: I stalo se SLOVO HOSPODINOVO (např. S 15, 10). 21) Tuto věrnost dosvědčují v dějinách židovské synagogy i křesťanské církve; tak poprvé dokument Světové konference církví Amsterdam ) Pavlovské Kristus je cíl (ř. telos) Zákona (Ř 10, 4) bývá někdy nesprávně interpretováno jako konec (tak například Český ekumenický překlad). 23) Zenger, E: První zákon. Židovská Bible a křesťanství Kostelní Vydří 1999 s. 90nn 24) Vysvobození z Egypta je základní model jednání Hospodina s jeho lidem jako ohnisko a krystalizační bod Starého zákona. 25) Z hlediska antropologie SZ lze říci, že toto oslovení zakládá novou identitu ať jedince či pospolitosti (viz Wolff, HW Anthropologie des Alten Testaments München 1973 s. 119). 20 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů)

20 II. II. PŘEDPOKLADY PŘIJETÍ ZJEVENÍ 1. Adresát zjevení, člověk, je z milosti stvoření formálně schopen přijmout, vyjádřit svým způsobem a předávat svou zkušenosti s tajemstvím, které ho přesahuje (transcendence). Stavba světa (např. Ž 19, 2 5; Př 8; Ř 1, 20) i struktura lidského subjektu se vztahuje ke Slovu (J 1, 9; Žd 4, 12 13), které je současně podstatou skutečnosti zjevení 26. Proto slovo naší zvěsti není přes všechny překážky člověku bytostně cizorodým prvkem. 2. Když se člověk otevře tajemství, které ho přesahuje stává se vpravdě člověkem, skutečně svobodnou bytostí hledající smysl světa i své existence, bytostí odpovědnou, tvořivou i komunikující, bytostí náboženskou. Zkušenost tohoto tajemství předchází veškerou další dílčí zkušenost a jakoukoli pojmovou reflexi. 3. Přestože se zkušenost transcendence nedá plně vyjádřit, nelze o ní ani mlčet. Tato zkušenost hledá vyjádření a sdílení nejrůznějšího druhu. Pojmy, symboly a obrazy, jimiž se člověk pokouší tuto zkušenost vyjádřit a ztvárnit, přijímá ze své kultury, z prostředí, které ho formuje, z textů 27, které ho předcházejí. Klíč k pochopení nese sám v sobě (předporozumění). Každá naše řeč je součástí rozhovoru, který začal před námi. Z tohoto rámce (hermeneutického kruhu či spirály) nelze uniknout. V něm se otevírá na jedné straně šance pro naše porozumění, na druhé straně nebezpečí, že naše rozumění se může odchýlit od pravdy Uvedené výrazové prostředky se pokoušejí zkušenost tajemství vyjádřit, ale neobsáhnou ji beze zbytku. Současně může člověk svou řečí překročit svůj obzor a říct víc, než v té chvíli zamýšlel. Člověk rozumí víc, než je schopen říct, a zároveň říká víc, než si uvědomuje. Každé slovo přes svou nedostatečnost přesahuje sebe sama a odkazuje k tajemství. 5. Zkušenost transcendence (náboženská zkušenost) je rozmanitě interpretována v různých náboženských a filozofických systémech. Na základní otázku se nabízejí různé odpovědi. K těmto interpretacím přistupujeme s úctou a porozuměním 29, protože v nich shledáváme odezvy a stopy 30 všelidské zkušenosti transcendentního tajemství. 6. Při vší úctě k výkladům světa a člověka, jejich kultickému ztvárnění a všem dalším projevům v různých historických i novodobých náboženstvích a náboženských hnutích však ve víře vyznáváme a trváme na tom, že plné vyjádření (Ko 1, 19) a výklad tajemství Božího zjevení nacházíme v Ježíši Nazaretském 31 ve vtěleném Slovu, jak o něm svědčí Písmo a na něm založená křesťanská tradice (např. J 14, 6; 1 K 1, 22 24; Žd 1, 1 3). II. III. PÍSMO SVATÉ A JEHO LIDSKÝ I BOŽÍ CHARTAKTER 1. Písmo jako jakýkoli lidský text je už svou povahou výkladem a nedokonalým vyjádřením Slova 32, poznamenaným dějinnými okolnostmi života biblických svědků. Z toho vyplývá určitá legitimní pluralita výkladů v jednotlivostech, stejně jako vícevrstevnost významů: Slovo odkazuje na událost, událost na zjevení, ve zjevení je přítomen věčný Bůh; slovo Písma odkazuje na minulé činy spásy, pomáhá vidět přítomné a nastiňuje budoucí. 26) Zjevení ve stvoření viz ZV CČSH, ot ) Zde v obecnějším smyslu slova, proto je uváděn v uvozovkách. 28) Podle ZV CČSH, ot. 67 vede tušení Boha člověka k modlářskému náboženství 29) ZV CČSH, ot ) ZV CČSH, ot. 65 mluví o prvotním zjevení v člověku a tušení Boha. 31) I zde nejvyšší normu tvoří Duch Kristův. Viz dále V, ) ZV CČSH, ot. 83 KOMENTÁŘ K ZÁKLADŮM VÍRY CČSH (sborník pracovních textů) 21

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím

Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím 1 Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím Návrh věroučné sekce naukového výboru VIII. sněmu CČSH Předloha č. 1 Sněmovní centrum CČSH Wuchterlova 5 166 26 Praha 6 e-mail: snem@ccsh.cz

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch ---

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch --- MNOH HLASU Felix Porsch JEDNA --- VI RA ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVí PRAHA 1993 OBSAH Předmluval5 POVELlKONOČNÍ NOVÝ ZAČÁTEK: PRVNÍ SVĚDECTVÍ VÍRY O KRISTU Místo vzniku novozákonních knih: křesťanské

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Křesťanství Ročník 2. Datum tvorby 17.9.2012 Anotace

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28 Judaismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Judaismus patří ke světově rozšířeným monoteistickým náboženstvím důraz na posvátný biblický text, zejména Tóru opírá především o náboženské právo a dodržování

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Franýois Vouga. Teologie Nového zákona

Franýois Vouga. Teologie Nového zákona Franýois Vouga Teologie Nového zákona KŇAZ5KÝ SBMINÁR sv. Františka Xilverského BANSKÁ BYSTRICA KNIŽNIC A zapísané dňa J prfrastkové číslo: il (ilfj značka:,ti;. I! /tj!i OBSAH PŘEDMLUVA....... I 1. ÚVOD

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

KONKORDIE REFORMAČNÍCH CÍRKVÍ V EVROPĚ... 2 I. CESTA KE SPOLEČENSTVÍ... 2 1. Společné aspekty počátcích reformace... 2 2. Změněné předpoklady v

KONKORDIE REFORMAČNÍCH CÍRKVÍ V EVROPĚ... 2 I. CESTA KE SPOLEČENSTVÍ... 2 1. Společné aspekty počátcích reformace... 2 2. Změněné předpoklady v KONKORDIE REFORMAČNÍCH CÍRKVÍ V EVROPĚ... 2 I. CESTA KE SPOLEČENSTVÍ... 2 1. Společné aspekty počátcích reformace... 2 2. Změněné předpoklady v dnešní situaci... 2 II. SPOLEČNÉ POCHOPENÍ EVANGELIA... 3

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO 10 HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO Činnost Ducha svatého je velmi bohatá a pestrá. Klademe si otázku: Existuje nějaká základní, ústřední činnost Ducha, k níž se všechno soustřeďuje? Můžeme najít podstatu,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953)

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953) Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 Barth, Karl. Kirchliche Dogmatik IV/1-3, Zollikon-Zürich, 1953-1959. IV/1 (1953) 13. kapitola: předmět a problémy učení o smíření

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

Protestantismus a reformace

Protestantismus a reformace Protestantismus a reformace Někdy bývá za projevy reformace považováno již hnutí albigenských (13. století jižní Francie, balkánští bogomilové, italští kataři), jindy husitství (15. století), jindy vystoupení

Více

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru (Vzdělávací obsah je koncipován jako východisko pro povinný předmět na církevních základních školách) Charakteristika: Obor Římskokatolické

Více

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání Základy křesťanské víry Modul I. (vyučování před křtem / 12. lekcí) Modul II. (vyučování pro členy / 12. lekcí) Modul III. (vyučování pro vedoucí / 12. lekcí) Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky.

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve duben 2009 3. ročník / 4. číslo Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, začíná nejdůležitější

Více

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008 Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Základní verš Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní krví se stal smírnou obětí pro ty, kdo

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 30.9.2012 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Řád Křesťanského sboru Pyšely

Řád Křesťanského sboru Pyšely Řád Křesťanského sboru Pyšely Úvod Abychom mohli vést a řídit práci Křesťanského sboru Pyšely (KSP) řádným a biblickým způsobem, stanovujeme a přijímáme jako domácí (viz. čl IV bod 1) následující články.

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné

Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné církve sdružené v Ekumenické radě církví České republiky (dále jen "ERC") jako členové a pozorovatelé

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí 7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 27.1.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

Oddíl B. Odpovědnost za výchovu a vzdělávání v církvi a jejich hospodářské zajištění

Oddíl B. Odpovědnost za výchovu a vzdělávání v církvi a jejich hospodářské zajištění ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI OBSAH: Preambule Oddíl A. Výchova a vzdělávání v církvi Čl. 1 Zásady a cíle výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 2. Obsah výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 3. Zaměření výchovy

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus

Více

ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI

ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI OBSAH: Preambule Oddíl A. Výchova a vzdělávání v církvi Čl. 1 Zásady a cíle výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 2. Obsah výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 3. Zaměření výchovy

Více

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Česká republika - demokratický stát - republika - vyspělý stát z hlediska

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Pracovní list č. 1. Tipy do praxe

Pracovní list č. 1. Tipy do praxe Pracovní listy Pracovní list č. 1 Téma: Máme krásný úkol modlit se a milovat (sv. J.M. Vianney) V tichosti rozjímejte o jednotlivých částech modlitby Otče náš. Každý den projevte svou lásku k Bohu - modlitbou,

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku Mgr. Michael Martinek 1. CHARAKTERISTIKA Dům Ignáce Stuchlého (dále jen DIS) je pobytovým výchovně vzdělávacím zařízením pro mládež. Patří

Více

1 40 dní s Biblí 40 DNÍ S BIBLÍ 2012 EZDRÁŠ NEHEMIÁŠ OBNOVA BOŽÍHO LIDU

1 40 dní s Biblí 40 DNÍ S BIBLÍ 2012 EZDRÁŠ NEHEMIÁŠ OBNOVA BOŽÍHO LIDU 1 40 dní s Biblí 40 DNÍ S BIBLÍ 2012 EZDRÁŠ NEHEMIÁŠ OBNOVA BOŽÍHO LIDU 40 DNÍ S BIBLÍ Datum SZ NZ 29. 2. Ezd 1,1-11 Mt 1,1-25 1. 3. Ezd 2,1-35 Mt 2,1-23 2. 3. Ezd 2,36-58 Mt 3,1-17 3. 3. Ezd 2,59 70 Mt

Více

ODKAZ MINULOSTI PRO DNEŠEK - - CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ HUSITSKÁ K PROMĚNĚ ČASU

ODKAZ MINULOSTI PRO DNEŠEK - - CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ HUSITSKÁ K PROMĚNĚ ČASU ODKAZ MINULOSTI PRO DNEŠEK - - CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ HUSITSKÁ K PROMĚNĚ ČASU Úvodní stať "Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne" (J 14,6). "Poznáte

Více

Základy víry Církve československé husitské Předmluva

Základy víry Církve československé husitské Předmluva Základy víry Církve československé husitské Předmluva Evangelium, víra a jejich bohoslovecký výklad, dospěly do přítomnosti církve československé husitské dějinnou cestou předávání přes římský katolicismus,

Více

Ježíš a hříšnice. Lk 7,36-50

Ježíš a hříšnice. Lk 7,36-50 Ježíš a hříšnice Lk 7,36-50 Text 7 36 Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu. 37 V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Neděle 02.08.2015 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Úvodní slovo Zjevení 7,9-17 Zj 7,9-10 Potom jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů,

Více

Kultura obecné vymezení a dělení. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: září 2012

Kultura obecné vymezení a dělení. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: září 2012 Kultura obecné vymezení a dělení Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: září 2012 Křesťanství Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2012 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.6 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

RWE Kodex chování - 1 - Preambule

RWE Kodex chování - 1 - Preambule RWE Kodex chování Preambule RWE 1 je si vědoma své role ve společnosti a své odpovědnosti vůči zákazníkům a obchodním partnerům, jakož i akcionářům a zaměstnancům. Proto se zavazuje k jasným zásadám, které

Více

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Ukrajině. Za věřící se na dnešní Ukrajině považuje: 68% žen

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Církev československá (husitská) Snaha o dokončení české reformace

Církev československá (husitská) Snaha o dokončení české reformace Církev československá (husitská) Snaha o dokončení české reformace Kdo jsme? Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým,

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve listopad 2012 6. ročník / 11. číslo Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas. (J 18,37b) Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, když jsem byl na gymnáziu,

Více

ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního

Více

DUŠAN HEJBAL biskup Starokatolické církve v ČR

DUŠAN HEJBAL biskup Starokatolické církve v ČR DUŠAN HEJBAL biskup Starokatolické církve v ČR Váš UTECHTSKÁ UNIE STAROKATOLICKÝCH CÍRKVÍ ZPRÁVA PRO SRC 2007 O NĚKTERÝCH ZÁLEŽITOSTECH, KTERÉ BYLY NA POŘADU MEZINÁRODNÍ BISKUPSKÉ KONFERENCE 1. Reflexe

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

Je někdo z vás nemocen?

Je někdo z vás nemocen? Štěpán Rucki Je někdo z vás nemocen? Křesťanský pohled na zdraví, nemoc a uzdravení Co je to plné zdraví? Je nemoc následkem hříchu? Má nemoc a utrpení smysl? Uzdravení Boží mocí Zázračná uzdravení dnes?

Více

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice 1 Název a sídlo sdružení Hlava I Vymezení sdružení 1. Název sdružení:sem v České republice Sdružení evangelické mládeže (dále jen SEM ). 2. Sídlo

Více

Věk v letech. Pohlaví. Jak dlouho jste členem/členkou starokatolické církve (v letech)? Věk v letech. Statistics

Věk v letech. Pohlaví. Jak dlouho jste členem/členkou starokatolické církve (v letech)? Věk v letech. Statistics Věk v letech Statistics Věk v letech N Mean Median 12 18 43,15 38,5 6 5 4 3 Věk v letech 2 1 16 21 25 28 31 34 38 42 45 5 55 59 62 65 68 74 78 Věk v letech Pohlaví muž žena pohlaví Frequency 62 51,7 51,7

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Literatura TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ prima Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden, 70hod/rok Literatura pro 1. ročník středních

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3)

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Epištola Židům část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Podklady: Nedělní kázání: 19. 07. 2015 Téma: Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš. Použit: Český studijní překlad Bible Sloužil:

Více

25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B

25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B 25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B VSTUPNÍ ANTIFONA Srov. Iz 40,5 Pán mi řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil. Nebo: Radujte se všichni v Pánu, protože se nám narodil Spasitel. Dnes

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

2. třída - Poznáváme Boží lásku

2. třída - Poznáváme Boží lásku 2. třída - Poznáváme Boží lásku Vazba učiva 2. ročníku na klíčové kompetence: Kompetence k učení V tematickém celku věnovaném stvoření a počátkům dějin spásy žáci získávají základy lidského a křesťanského

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství. 2. Charakteristika předmětu

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství. 2. Charakteristika předmětu CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství 2. Charakteristika předmětu Obor přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím,

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

MÁME VYKOUPENÍ. Efezským 1,7 (Petrů): V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost

MÁME VYKOUPENÍ. Efezským 1,7 (Petrů): V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost IBLICKÉ POLEČENSTVÍ ŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD LABEM V NĚM MÁME VYKOUPENÍ ENÍ! EF 1,7 Nepatříte sami sobě, bylo za vás zaplaceno! Shrnutí: V sedmém verši první kapitoly začíná oddíl, který se věnuje dílu Pána Ježíše

Více

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Chválená a velebená budiž bez ustání 3x Též Neposkvrněné početí nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. Úvod Dn. 1746: Buď veleben, milosrdný Bože, Že ses

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

ÚMLUVA týkající se národních osobních dokladů námořníků, 1958

ÚMLUVA týkající se národních osobních dokladů námořníků, 1958 232/1998 Sb. SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. května 1958 byla v Ženevě na 41. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce přijata

Více