Farní zpravodaj. T á b o r a a o k o l í

Transkript

1 byli jedné mysli mli všechno spolené Sk 4,32-35 Farní zpravodaj T á b o r a a o k o l í roník VII 1 doba postní 2006 Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratiboské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, Stezimí A drtivá je tíha kíže. Syn pod ní chýlí níž a níže tvá sinou, zrudlý diadém. A celé pluky archandl, jež slétají se k jeho elu, ho nezadrží ped pádem. Jak ten strom spásy zdá se vratký! Me obrací se v srdci matky. Jsi živ? A mžeš ješt vstát? Uzdvihneš, Synu mj a Pane, své údy na smrt utýrané pro novou pou, pro nový pád? Václav Ren: Popelka Nazaretská

2 Zaátek doby postní bývá v dobrých kesanských rodinách spojen alespo s njakou pedstavou pokání, obrácení, pedsevzetí nebo nápravy života. Ješt zbožnjší kesané si mohou uvdomit, že by se tato zmna života mohla týkat i jich samotných. Jen ti nejzbožnjší (a tedy my) si uvdomí, že by po nich mohl Bh chtít opravdovou zmnu životního stylu, zvyk, našich oblíbených neestí, našeho zabhnutého, spokojeného a celkem spoádaného života. Radji opustím tuto strašlivou a nepíjemnou pedstavu a vrátím se v již vážném zamyšlení k tomu, co jsme prožili pi udlování popelce na samém zaátku postní doby: Prach jsi a v prach se obrátíš! Prach je v mnoha kulturách a náboženství znamením smutku buto nad úmrtím blízké osoby, nebo nad vlastním ponížením. V biblické mluv má symbol popela své nezastupitelné místo, které sdílí spolu s prachem. Symbolizuje tedy nepatrnost lovka ped Bohem (Gn 18,27), ponížení, smutek (Plá 3,16), zmar a pomíjivost (Ez 28,18), híšnost, kehkost, marnost (Iz 44,20) výraz naléhavé prosby v beznadji (Ester 4,1-3), ale je také znamením oištní (Nm 19,11) a opravdového obrácení (Jon 3,6). Spojení mezi neštstím, které lidi potkává a híchem, který udlali proti Hospodinu je ve SZ tak tsné, že je prakticky nelze oddlit (srov. 1Mak 3,47; Job 30,19). Je tedy potom jasné, že je poteba, aby vnitní obrácení provázelo také vhodné vnjší znamení. V naší kulturní oblasti si možná nkdo ekne, že se mže obrátit i bez toho, aby sedl ve špín a prachu odný do njaké pytloviny. To je jist pravda, ale i nám, kteí máme pomrn rozvinuté abstraktní myšlení velmi pomáhá, mžeme-li záležitost, která není postehnutelná smysly, piblížit njakým pirovnáním z oblasti, které známe. Symbol prachu, nebo popela je zcela transparentní: Prach je nepatrný, bez povšimnutí se po nm šlape... Co je nemyslitelné pro Starý i Nový Zákon je pokrytectví. Tedy situace, kdy vnjší znamení pokání neprovází vnitní obrácení, respektive postoj pipravenosti ke služb Bohu a bližnímu. U farize totiž Ježíš kritizoval stejný postoj neupímnosti jako již Izajáš pranýoval dávno ped Ježíšovým narozením (srov. Iz 58). Bh si tedy nežádá, abychom se celou dobu postní tváili zkroušen, pokorn, zdrceni svými nepravostmi (Mt 16,17), ale spíše máme pinášet Bohu obti milosrdných skutk (Oz 6,6; Mt 12,7). Asi každý kesan by byl ochoten obtovat pro Krista svj život, ale již málokterý z nás je ochotný obtovat mu pt minut soustedné modlitby denn navíc. Málokdo je ochoten na znamení pokání a obrácení vnovat bližnímu navíc jeden úsmv nebo dobré slovo. Zídka je kdo ochoten snášet nedokonalosti druhých, natož vyložené píkoí. Jsme spíše ochotni íci uštpanou poznámku (nejlépe v nepítomnosti toho, o kom je e) než mlet. Nemnozí kesané si lámou hlavu nad tím, komu by mohli pomoci, kde by byli potební. Také kesané i dnes zapomínají zkoumat, co od nich každý den Bh oekává a co krásného má pro n pipravené, a radji chtjí sami urovat co je dobré pro n i pro jejich bližní. Kesané v našich farnostech jist takoví nejsou... Kdybychom však pece jen mli v tchto vcech njaké drobné nedostatky, není práv nyní as zaít, není práv te ten pravý as k modlitb, není práv tato chvíle vhodná pro to, abychom nkoho potšili... A když ne te, tak kdy? (2 Kor 6,2). Jan Turek, jáhen

3 5. DUBNA: VINCENC FERRERSKÝ Narodil se v roce 1350 ve španlské Valencii. Od mládí byl velmi zbožný. V sedmnácti letech vstoupil k dominikánm, stal se knzem a uitelem filosofie a teologie. Jako vynikající kazatel a pevor kláštera ve Valencii vzbudil pozornost probošta místní kapituly Pedra de Luna. Ten ho získal, aby svým vlivem podporoval avignonského papeže Klementa VII. Když se sám v roce 1394 stal jako Benedikt XIII. avignonským papežem, povolal Vincence na svj dvr jako kaplana a zpovdníka. Tam Vincenc poznal a uvdomil si hrozivé úinky papežského rozkolu a pokoušel se pimt Benedikta XIII., aby odstoupil. Když se mu to nepodailo, opustil v roce 1399 Avignon a jako putující kazatel projíždl na oslu Španlsko, Itálii, Švýcarsko a Francii a všude kázal pokání. Zlé následky papežského schizmatu, stoleté války a etných epidemií ho vedly k hlásání brzkého píchodu Antikrista a konce svta. S ním táhly zástupy hlasit se modlících a biujících se žen a muž, které v nm vidli proroka. Dnes lze tžko posoudit, zda šlo u nho jen o omyl nebo zámrný taktický tah, jak vyburcovat lidi z mravní lhostejnosti, které uprosted zmatk doby stále více propadali, a obrátit je k duchovnímu životu. Jisté je, že po odstranní papežského schizmatu na kostnickém koncilu, k nmuž i moráln pispl tím, že odmítl poslušnost avignonskému papeži, v tomto zpsobu kázání již dále nepokraoval. Gesto odmítnutí poslušnosti vzdoropapeži bylo tím závažnjší a psobivjší, že postavil blaho jednotné církve nad osobní píchylnost a pátelství. V dob kostnického koncilu, jehož se nezúastnil, akoliv tam byl zván, pesunul svou kazatelskou innost do Francie, pedevším do Normandie a Bretagne. Tam také v mst Vannes 5. dubna 1419 zemel. Svatý Vincenc Ferrerský bývá zobrazován jako dominikán s plameny kolem hlavy, s knihou a medailonem ve tvaru slunce s IHS. Nkdy má u nohou skupinu Maur a Žid, na jejichž obrácení se svými kázáními ve Španlsku významn podílel. Pramen: Josef Heyduk: Svatí církevního roku. O MŠI SVATÉ 9 Posvátné ticho Vážené tenáky a vážení tenái farního zpravodaje, dovolte mi v následujícím lánku o eucharistii opustit témata týkající se slov a pedestít Vám úvahu o tichu ve mši svaté. Nejprve se, prosím, zamysleme nad následujícím píbhem: Jeden muž se odebral za mnichem, který žil dlouho v klauzue. Zeptal se ho: "Co ses ve svém život nauil od ticha, co pro tebe ticho znamená?" Mnich práv erpal konví vodu ze studny a ekl svému hostu: "Podívej se dol do studny! Co vidíš?" Muž se podíval do studny. "Nevidím nic." Chvilku zstali oba dokonale v klidu a mnich pak ekl svému hostu: "Podívej se te! Co jsi vidl ve studni?" Muž poslechl a odpovdl: "Te vidím sebe vidím svj odraz ve vod a také nebe nad hlavou." Mnich mu na to ekl: "Podívej, když ponoím konev do vody, voda je v pohybu. Te zase naopak je voda klidná. A to je zkušenost s tichem jen v klidném tichu lovk vidí sama sebe a nebe nad sebou." J.V.

4 Tolik píbh. Snad z nj pochopíme, pro Úvod k ímskému misálu uvádí pro mši svatou tento pokyn: Jako souást bohoslužby je také teba zachovávat ve stanoveném ase posvátné mlení. Jeho nápl je závislá na tom, o kterou ást mše jde: pi úkonu kajícnosti a po výzv k modlitb se jednotlivci v duchu usebírají; po tení nebo homilii krátce rozjímají o tom, co slyšeli; po pijímání pak ve svém srdci chválí Boha a modlí se. A dále: Je chvályhodné zachovávat mlení v kostele, v sakristii a v k nim pilehlých prostorách už ped zaátkem bohoslužby, aby se všichni zbožn a ádn disponovali k jejímu slavení. A snad to nejen pochopíme, ale též s Boží pomocí víc a více naplníme Použitá literatura: Všeobecné pokyny k ímskému misálu, BK, Praha 2003 srv. Bruno Ferrero: Píbhy pro potchu duše, Praha, 1996 ODKUD SE VZAL POPELEC A POPELENÍ STEDA P. Jan Kuník Jak a kdy vznikla Popelení steda a jaký význam má popelec, resp. znaení se popelem? A byla postní doba vždycky tak dlouhá jako je dnes? F.D., královéhradecká diecéze Radost vyrstá z oekávání a touhy. S velikononí radostí je to podobné. Kesanské spoleenství mlo potebu pipravit se na radost slavení velikonoc pstem, který ml zpoátku paradoxn slavnostní charakter a ítal pouze jeden i dva dny (Velký pátek, Bílá sobota). Tato krátká doba ovšem neodpovídala padesátidennímu slavení Velikonoc, a tak byla prodlužována nejprve na šest dní, pozdji na ti týdny. Pro ekatele ktu byla vrcholným obdobím pípravy. Liturgie této periody byla charakteristická tím, že tení evangelia byla vzata ze svatého Jana. Její stopy vidíme dodnes. Ke konci 4. století byla pak píprava prodloužena na 40 dní (odkaz na Ježíšv pst v poušti, pobyt Mojžíše na hoe) a zaínala první postní nedlí (Quadragesima). Ale jelikož o nedlích pst nebyl, zstalo do zaátku Velikonoc pouze 36 postních dní. Pi významu ísla 40 a pi zmn charakteru pstu tak, že každý den ml být dnem zdrženlivosti od masa a vína a souasn újmy (jenom jedno nasycení za den), bylo dležité íslo 40 zachovat, a tak se pidaly ped první postní nedli tyi dny, ímž se tohoto plného potu docílilo. Tím se také ustavila steda jako zaátek pípravy na Velikonoce a souasn zahájení postu. Od 6. století byla oznaována jako caput iei poátek postu. Vzhledem ke zvyku udlovat v tento den popelec je od 10. století oznaována jako Popelení steda. Ve východní církvi, kde se nepostili vedle nedle ani v sobotu, museli pak tyicetidenní pst prodloužit na osm nedl. Vlivem toho se v západní církvi zavedla tzv. doba pedpostní, kterou ale po II. vatikánském koncilu neznáme. Sypat si popel na hlavu, vyhazovat hlínu k nebi, válet se v popelu to vše bylo u primitivních národ výrazem smutku, bolesti, lítosti. Strach ped smrtí velel lovku, aby se posypal popelem z obti nebo hlínou z hrobu, aby se uchránil ped duchem zemelého. lovk se za maskou z popelu a hlíny cítil bezpen. A když v Sýrii utíkali pozstalí sednout si na hromadu popela ped branou msta, znovu to byl útk a hledání bezpeí ped duchem mrtvého, který mohl sídlit v dom, kde pedtím dotyný žil. Jiné národy, které neznaly strach ped smrtí, se naopak snažily s mrtvými spojit, dokonce se nechávaly - 4 -

5 popelem z mrtvého okovat, aby pijaly jeho dobré vlastnosti. Takové zvyky jsou nám dnes cizí a vzdálené. Ve starozákonní dob stejn jako v pohanské antice byl popel symbolem smutku a pokání. V tomto pojetí jej od svého zaátku užívá i kesanské spoleenství. Popel byl sypán na hlavu nejprve jenom veejným híšníkm, pipraveným init pokání. Když tato praxe ustala, zaal se popelec udlovat i ostatním vícím. Na synod v Beneventu (1091) doporuuje papež Urban II. všem kostelm zvyk udlovat popelec. Je zajímavé, že bylo zvykem sypat popel na hlavu mužm, zatímco ženám se popelem znail na elo kíž. Pi udlování popelce se užívá popelu z palmových ratolestí nebo koiek z Kvtné nedle, které pipomínají Kristovo vykupitelské dílo. Svými híchy ovšem v sob úinky tohoto triumfu maíme. Kesan, který se nechává oznait popelem, slyší proto výzvu: ite pokání a vte evangeliu. Nebo také: Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš. lovk pijímající popel vyjaduje spolu s kající církví zmnu smýšlení, touhu vrátit se k Bohu a získat u nj ochranu a nesmrtelnost. Proto je popel taktéž symbolem oisty a zmrtvýchvstání. Je známo, že ohe oišuje a popel je ohnm proištný prvek je to poslední nespálitelný prvek zem a první istý prvek pro novou zemi. Kajícníkovi popel pipomíná vlastní konenost a poslední skutenost smrti, picházející po híchu, ale také první krok k nekonenosti, nebo smrt je konec života, ne lásky (svatá Terezie). Popelec mže být pro nás i znamením radosti. Chce nás uit spojovat ve svém život pokání a radost, a tak kráet vstíc Veliké noci našeho vykoupení. P. Daniel Peter Janáek, O. Praem, fará v Praze - epích CHLÉB OBTNÍ DAR (pokraování z ísla 5/2005 advent) V Písmu svatém slyšíme asto mluvit o chleb. Primitivní chleba si pekl už Abrahám. Prosí Sáru, aby jej pipravila pro ti hosty, kteí se u nj zastavili. Byla to asi v popelu upeená placka z husté kaše. Pozdji se Izraelité nauili péct chleba pesný. Byl to chleba nekvašený. Pipomeme si, pro. O velké noci, kdy Bh vysvobodil Izraelity z egyptského otroctví, se museli všichni pipravit na odchod. Ženy už nestaily z práv pipraveného tsta péct chleba. Zabalily je proto do pláten a nesli s sebou. Až teprve mimo Egypt je mohly upéct. Tsto však už nevykynulo, protože k tomu potebuje klid. A tak Izraelité jedli chleba bez kvasu, nekvašený. I když asi nebyl tak dobrý, pesto si zvyk péct tento chleba už ponechali, na památku slavných Božích in. Cestou dom, do zaslíbené zem, dostávali Izraelité manu, sbírali ji každé ráno krom soboty kolem stan ze zem, mleli ji a pekli z ní chleba. Mana se dala sbírat jen na jeden den, déle nevydržela (krom pátku, kdy se sbírala na dva dny, protože sobota byla den svátení). Když si chtl nkdo jindy tajn nasbírat manu do zásoby, pak to, co ml schované ve stanu, mu shnilo. Pro asi? Bh tak uil lidi, aby se uili spoléhat na nho, na jeho dobrotu a vili, že jim bude každý den pomáhat. A to zstalo i nám. I my se máme uit žít s Bohem, denn s ním spolupracovat, spoléhat se na nho a denn prosit o pomoc. Tímto jsme si pipomnli, že i Ježíš Kristus mluví o chleb. Nejen to, víme že se jím i sám stává: Kdo bude jíst jeho tlo a pít jeho krev, nezeme, ale bude žít navky. Pi poslední veei svými slovy promuje chleba a víno a dává tuto moc i apoštolm. Proto nám má být chleba tak posvátný. Církev zaala podle starého židovského zvyku používat ke mši svaté také nekvašený pšeniný chléb, - 5 -

6 kterému se íká hostie. Hostie se dív pekly na každé fae a byl to skutený obad. Knz sám pipravoval mouku, která byla zvláš k tomuto úelu namletá z pšenice (pšenice je podmínkou, z jiného obilí se hostie dlat nesmjí) a požehnal ji. Z mouky a vody se rozmíchala kaše. K peení se používaly dv kulaté plotny spodní, rozehátá jako pevná, a horní, na které byly asto vylisované rzné vzory, pipevnná na pantu ke spodní. Tsto se nalilo na spodní plochu, pikrylo tou vrchní a rychle upeklo. Upeené plátky se potom nechávaly ve vlhké a chladné místnosti trochu namknout, aby se hostie lépe vykrajovaly. Jednotlivé hostie se vysekávaly run speciálním nástrojem o dvou velikostech: vtší hostie pro knze a menší pro ostatní vící. Dnes se hostie peou v kláštee sester v Bílé Vod u Javorníka ve velkém. Moderní stroje dokáží péct a vykrajovat tisíce hostií. Není divu, protože sestry jimi zásobují celou republiku. I když i do této oblasti pípravy hostií vstoupila technika, sestry se ani pitom nezapomínají modlit a prosit Pána, aby se stal živým chlebem všech lidí. POUTNÍ MÍSTO PEŠTICE Petr Svoboda Cestujeme-li z Písku na Stod pes Nepomuk, nemžeme minout Peštice. Po vyjetí z lesa na kopci za osadou Kuciny se ped námi objeví panorama msta Peštic, jemuž dominuje psobivá stavba kostela Nanebevzetí P. Marie. Toto místo bylo roku 1238 zamýšleno a budováno jako proboštství benediktinského kláštera v Kladrubech. Po husitských bouích pešly Peštice do svtských rukou, i když nadále kladrubští obsazovali do Peštic svého probošta. Roku 1752 byl starý kostel zbourán, aby ustoupil nynjšímu chrámu vystavnému podle plán K. I. Dietzenhofera. Se stavbou, kterou až do své smrti vedl sám projektant, bylo zapoato již roku Po Dietzenhoferovi vedl stavbu do roku 1756 František Ignác Preé, který vyhnal obvodové zdivo do výše asi 5 metr. Po delší pestávce pokraoval Anselmo Lurago od roku 1763 do své smrti Chrám dokonoval Anton Haffnecker, za nhož byl roku 1775 ne zcela dokonený chrám vysvcen. Poté bylo r kladrubským benediktinm oznámeno zrušení zdejšího kláštera a poté i proboštství. V roce 1808 byla zdejší fara povýšena na dkanství. Nedostavné vže dostaly r nové provizorní stechy, z tohoto období pochází také projekt na dostavbu vžních bání. R kostel tžce poškozen požárem a následn rekonstruován. Po sametové revoluci probhla generální oprava chrámu za psobení a pée patera Plavce. Byly dostavny vžní bán dle pvodních plán K. I. Dietzenhofera. Základní konstrukce byly vsazovány vrtulníkem, na míst doplnny tesaské prvky a vže pokryty mdným plechem. Mdí též pokryt kostel i sanktusová vžika. Obnovena je i fasáda. A tak kostel do daleka záí svojí psobivostí. Svými rozmry délkou 55 m, šíkou kolem 16 m, výškou uvnit 25 m a výškou vží pes 50 m psobí majestátn, ba ohromujícím dojmem. Poutní tradice Peštic je úzce spjata s Alžbtou a Josefem Hofmistrovými. Nejprve si Josef u servit v Praze na Starém Mst opatil neumlou kopii P. Marie Bolestné s hlavou

7 umueného Krista v náruí. R si jeho žena nechala zhotovit kopii kvalitnjší. R bylo poprvé zpozorováno, že obraz se zázraným zpsobem potí. Vc se neutajila, a proto po opakovaných znameních byl obraz darován do kostela r O rok pozdji podroben církevnímu zkoumání, prohlášen za zázraný a v kostele nakonec vystaven k veejnému uctívání. Prelí chrámu, jak již zmínno, je dvouvžové. Druhým exponovaným prelím je severní, obrácené k mstu, jehož ústedním motivem je kasulové okno. Trojlodní interiér má polokruhový uzávr. K presbytái z obou stran piléhají polygonální prostory, z nichž jeden slouží jako kaple sv. Barbory a druhý jako sakristie. Na klenb presbytáe je freska Nanebevzetí P. Marie z roku Hlavní oltá Nanebevzetí s obrazem od J. Redelmayera, na tabernáklu milostný obraz P. Marie Peštické. Pi sloupech jsou umístny sochy sv. Bonifáce, Patrika, Benedikta a Scholastiky. Oltá sv. Kiliána daroval kostelu stavitel chrámu Dietzenhofer. Oltá sv. Benedikta souvisí s právy benediktin ke kostelu. Psobivá je mramorová kazatelna se symboly evangelist a hlavn sochou kázajícího Krista na stíšce. Hlavní poutí je svátek Seslání Ducha Svatého výroí penesení milostného obrazu do kostela k veejnému uctívání. Mše sv. je zde každou nedli dopoledne v 9.15 hod. a duchovní správu vykonává zdejší sídelní duchovní správce pater Karel Plavec. J. Barto BRUNO FERRERO: STARÉ HOUSLE Pi jedné dražb došla ada na housle. Byly poškrábané a odené. Visely z nich povolené struny a licitátor si pomyslel, že je škoda ztrácet s nimi as. Nicmén je s úsmvem pozvedl a prohlásil: Kolik nabídnete, pánové? Vyvolávací cena tisíc korun! Tisíc sto!, ozvalo se. Tisíc dv st. Tisíc ti sta! pihodil další. Tisíc ti sta poprvé, tisíc ti sta podruhé, tisíc ti sta... V zadní ásti sálu vstal muž s šedivými vlasy. Pišel k licitátorovi a vzal do ruky smyec. Kapesníkem oprášil housle, vypnul povolené struny, energicky se chopil houslí a zahrál tak krásn a ist, že to znlo jako zpv andl. Když dohrál, licitátor klidným a tichým hlasem ekl: Kolik nabídnete za tyto housle? A zvedl je i se smycem. Deset tisíc! Dvacet tisíc! Ticet tisíc! Ticet tisíc poprvé, ticet tisíc podruhé, ticet tisíc potetí, a odklepl vydraženou ástku kladívkem. Lidé tleskali, ale nkteí se ptali: Co zmnilo cenu tch houslí? Odpov byla jednoduchá: Mistrova ruka. I my jsme jako staré, zaprášené a odené nástroje. Ale dokážeme pekrásn hrát. Staí, aby nás vzal do ruky mistr. Tady jsem, mj Bože. Hledáš m? Co ode mne chceš? PRO JSOU CHRÁMY PEPLNNÉ Chrám je dostatek a neznám ve svém okolí nikoho, kdo by se do chrámu netšil. Celá rodina se ve svátením odvu vypraví v nedli do svého oblíbeného chrámu, aby tvoila - 7 -

8 spoleenství nejen s ostatními vícími, ale hlavn se svým bohem. Návštva chrámu dokonce nahradila v posledních letech rodinné výlety a procházky pírodou. Pohyb lidí se okolo takového bžného chrámu zvyšuje, zvlášt v tchto dnech. I nezúastnný pozorovatel (je li vbec takový) zjišuje, že se nco dje. Doprava v okolí chrámu je píinou nejednoho infarktového stavu idi i chodc, vící se radostn v mohutných proudech hrnou dovnit, šastný úsmv na tvái. Jedna obrovská bohoslužba je sloužena prakticky od rána do veera. Liturgie má svá pevná pravidla a neexistuje skoro nikdo, kdo by se jí nechtl aktivn úastnit. Vnitek chrámu je vyzdoben tak, aby vící pod vlivem krásy výzdoby, barevných svtel a podmanivé hudby zapomnli na své všední starosti a oddali se do vle nejvyššího, pln se ponoili do jeho bytí a jasn poznali, co jim v jejich bídném život schází a co všechno a v jak rzných podobách mohou od nho získat. Ministranti a pisluhující se vydávají do krajnosti, aby pro svého boha získali co nejvíce duší. Každému vícímu, který jeví známky nejistoty okamžit vysvtlí, co potebuje, aby byl dokonale šastný. Pro dti, které ješt nechápou obsah vrouky svých rodi, je zde pipraven dtský koutek. Ani zde se ovšem dti neponechávají svému osudu, ale již odmala jsou jim pedkládány v lákavém obalu všechny pedmty, které budou pro život potebovat. Aby evangelizace pinesla co nejvtší užitek, jsou liturgické texty rozesílány celoron do všech domácností. Jednotlivé chrámy mezi sebou dokonce soutží o to, kdo svým ovekám poskytne lepší duchovní vedení. Za dlouholetou vrnost svému bohu získávají vící pi návštv chrámu rzné výhody. Chrámy se také dlí podle toho, kolika vícím jsou schopny osvtlit základní nauku své víry. Mžeme nalézt superchrámy, hyperchrámy nebo megachrámy. Pokud jste nkdo slyšeli o gigachrámu, rád se nechám pouit. Jenom jedno nechápu. Nikdy jsem tu neslyšel nahlas vyslovit jeho jméno. Jméno boha, kterému se slouží. Možná to vícím nepipadá dležité, možná chce zstat sám bh utajen. Možná, že nechce být pojmenován proto, že by ztratil svoji schopnost manipulovat miliardami lidí po celé planet. Možná by se potom nkteí jeho vící rozpomnli, že existuje opravdový, reálný Bh, jehož jméno je Láska. Pesto se odvážím pojmenovat boha, jehož chrámy a vrouka jsou popsány v tomto lánku je to mamon. LÁSKA Láska m zvala: Poj! však duše stála, lpl na ní híchu prach. Hned láska bystrým okem zpozorovala, že váhám v obavách. V soucitném doteku se ke mn sklání a ptá se, co mi brání. Dím: Chci zíti hosta, hodného být zde! Praví Vždy jsi to ty! Já, bloud a nevdník? Což oi mé mohou t zíti? Vzala mou ruku, pravíc úsmvn: Oi máš ode mne. Ach, Pane, já vše zmarnil, rozplýtval, Karel Tomek,

9 dej mi, co zasloužím! Dí láska: Nevíš, kdo tvé viny sal? Ach, kéž ti náležím! Pak spoi, tlem svým t nasytím! Již usedám a jím! George Herbert ZAJÍMAVÉ KNIHY Pojme se spolen podívat na nkolik nových knih, které mžeme objevit v našem krásném kostele Promnní Pán. První z nich napsal Peter Seewald a nese název Joseph kardinál Ratzinger - Benedikt XVI (Kesanství na pelomu tisíciletí). Vydalo nakladatelství Portál, Rozhovor s kardinálem Ratzingerem je portrétem nového nejvyššího pastýe, papeže Benedikta XVI. a souasn prvodcem myšlením a životem tohoto významného katolického myslitele. Vyslovuje se k základním otázkám budoucnosti církve, papežství, mezináboženskému dialogu. Nevyhýbá se tématm, jako je antikoncepce, svcení žen, celibát, ale také církevní dan nebo západní hospodáský systém. Nacházíme nezídka pekvapivé, vždy však dsledn promyšlené odpovdi. Podobn se mžeme seznámit i s jednotlivými etapami Ratzingerova života. Kniha byla peložena do devatenácti jazyk. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydí vydalo v roce 2005 další podntnou knihu, která nese název Evropa Její základy dnes a zítra. Autorem je Joseph Ratzinger. Všichni dobe víme, že v roce 2004 se Evropská unie rozšíila o další evropské státy a vedly se obšírné debaty o evropské ústav. Zdá se však, že o základních otázkách diskuse kupodivu neprobíhala. J. Ratzinger se v knize ptá na pvod Evropy a její hranice, klade si otázku kdo má právo nazývat se Evropanem a vstoupit do nové Evropy apod. Zdrazuje rovnž duchovní koeny Evropy, morální základ politiky Evropské unie a odpovdnost za mír v Unii i ve svt. Nebude-li se Evropská unie zakládat na tchto hodnotách, hrozí jí podle Ratzingera nebezpeí, že mezi dvody jejího vzniku pevládne ist pragmatické a ekonomické hledisko, které mže mít negativní dopad nejen na zahraniní politiku, ale i na život jejích oban. Maria Di Lorenco je autorem knihy Matka Tereza zá lásky, vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydí v roce Do rukou se nám dostává kniha o kalkatské seste, zakladatelce Misionáek lásky, jenž oslovuje mnohé svou moudrostí a specificky mateským rysem své zbožnosti. Ve svém praktickém pístupu k duchovnímu životu se v mnohém inspirovala myšlenkami sv. Ignáce z Loyoly. Bude pro nás možná jistým pekvapením, že Tereze z Kalkaty neleželo na srdci jen zmírování tlesné bídy tch nejubožejších a nejpotebnjších. Svým povzbuzováním se snažila rovnž odstraovat duchovní bídu ze života lidí v západním svt. Za nejvzácnjší z celé knihy lze patrn považovat úryvky dosud neznámých dopis Matky Terezy, objevených teprve po její smrti. Odhalují se v nich dv velká tajemství jejího života: poátek jejího povolání, inspirovaný samotným Kristem, a temná noc ducha, která toto povolání doprovázela. Mj úsmv je pláš, který pikrývá nesmírné množství bolestí, ekla jednou. Kniha je poutavým svdectvím o její vnitní trýzni i její statené víe. Knihy pro vás vybírala M. Skopcová - 9 -

10 KRÁTKÉ ZPRÁVY Sbírka na Svatopetrský halé vynesla v Táboe ,- K, v Sezimov Ústí 4.300,- K, v Pohnání 5.260,- K a v Ratiboských Horách 1.100,- K. Dohromady bylo odesláno ,- K. Všem dárcm Pán Bh zapla. Celodiecézní sbírky v beznu a dubnu: o 19. bezna na uprchlíky (1/3 sbírky) o 16. dubna na poteby diecéze Postní ekumenické bohoslužby budou každý týden ve stedu v hod. stídav v rzných církvích, stídat se budou i kazatelé viz tabulka vzadu. Výstava Poutník Jan Pavel II. k nedožitým 85. narozeninám Karla Wojtyly se uskutení ve dnech bezna v Gotickém sále Husitského muzea v Táboe. Obsahuje velkoplošné fotografie, knihy a videomateriály. Poad Alfréda Strejka a Štpána Raka Vivat Commenius k výroí J. A. Komenského uvádí Církev s. husitská ve svém kostele ve Farského ul. v nedli od hod. V pátek se bude konat v dkanském kostele od hodin pobožnost kížové cesty pro dti. Pi mši sv. 2. dubna na 5. nedli postní bude v Táboe i v Sezimov Ústí udlována svátost pomazání nemocných všem, kteí pro stáí nebo vážnou nemoc mají znané obtíže. Vhodnou pípravou bude i pedchozí svátost smíení. Svátost smíení lze slavit kdykoliv podle domluvy. Píležitost bude v dob postní také v sobotu od hod. v dkanském kostele v Táboe a ve tvrtek od hod. ve farním kostele v Sezimov Ústí a 1/2 hod. ped každou mší svatou (ve Svatém týdnu 1 hod.) Velikononí dílna pro dti i dosplé se bude konat v poutním dom Emauzy na Klokotech na Zelený tvrtek Zaátek je v 9.00 hod. Dti se mohou nauit vyrobit si rzné velikononí ozdoby. Obdobná dílna se uskutení v Církevní ZŠ Orbis-Pictus v sobotu 8. dubna. Diecézní setkání mládeže s biskupem Jiím Paourem se letos koná v sobotu 8. dubna v eských Budjovicích. V táborské farnosti vyvrcholí bhem postní doby píprava katechumen (2 dosplí a 4 dti) na kest, který se uskutení na velikononí vigilii, tj pi bohoslužb, která zane ve hod. Prosíme, zvlášt bhem této poslední ásti pípravy, o modlitbu všech farník za zdárné a požehnané završení katechumenátu. Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavice. Redakce: Tábor, Dkanská 305, tel vede Petr Svoboda. faratabor@volny.cz Farní zpravodaj na internetu:

11 HUMOR Mladý potomek vévodského rodu se pokouší stát se námoním dstojníkem. Pi jedné plavb dostane za úkol vypoítat na širém oceán polohu lodi. Když odevzdá svj výpoet zkoušejícímu, obrátí se korvetní kapitán ke skupin aspirant a ekne: Smeknte, pánové! Všichni hned uposlechnou, ale pece jen se dívají na kapitána tázav. Ten jim svj rozkaz vzáptí vysvtlí: Podle výpot tohoto pána totiž práv proplouváme westminsterskou katedrálou. Uitelka potká svého bývalého žáka a ptá se: Copak dláš, Pete? Meteorologa. To mne udivuje, vždy ty jsi vždycky býval takový pravdomluvný chlapec... Slyšela jsem, paní Novotná, že máte nového podnájemníka. Kdepak pracuje? O práci ješt nehovoil, paní sousedko, on je státní úedník. Mladý zdvoilý muž vynese staence tžký kufr do pátého patra. Dkuji vám, to je od vás hezké. Kouíte? Ano, odpoví mladík horliv. Hned jsem si to myslela... jste tak udýchaný, ml byste toho nechat. Šára v baru. Nkolik výstel, zmatek a rozilený velitel si zavolá seržanta: Neekl jsem vám, že máte dát stežit všechny vchody? Ale jo, my je stežili. Oni snad museli utýct východem nebo co? Instalatér se snaží uklidnit paní v zatopené kuchyni: Neplate, paní, pláem to jen zhoršujete. Pijde starý Fraser poprvé k lékai a vidí na dveích nápis: Poplatek: za první návštvu 20 penny, za každou další 10 penny. Fraser chvíli pemýšlí, pak vejde do ordinace a bode zvolá: Tak, pane doktore, už m tu zase máte! Chlape, chlape, tvj mozek lze pirovnat k horské salaši. Pro, pane uiteli? Protože je také vysoko položen a uvnit zaízen velmi primitivn. Svatý Petr slyší klepání na nebeskou bránu, oteve a vidí tam stát muže. Než se ho staí na cokoliv zeptat, muž zmizí. Po chvíli se klepání ozve znovu. Když svatý Petr oteve, stojí ped ním tentýž muž, ale v píští vtein zmizí. Poslyšte, zavolá za ním svatý Petr, vy si ze m dláte šprouchlata, nebo co? Ne, ozve se v dálce. Oni se m snaží vzkísit. Na pláži je slyšet díví kik: Pomóóóc, topím se! Jeden pán se chystá skoit do vody, ale dve kií: Vy ne, ten mladík vlevo! Jeden ze snoubenc, kteí se pipravovali na manželství, telefonoval na faru: Ote, porate nám njaký biblický citát na svatební oznámení, chceme tam dát jen odkaz. Dobe Tak tam zkuste dát 1 Jan 4,18. Ovšem v telefonu bylo špatn slyšet. Na svatebním oznámení se pak místo 1 Jan 4,18 (Strach nemá v lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání.) objevil citát Jan 4,18 (Pt muž už jsi mla, a ten, kterého máš te, není tvj muž.) Jste vící? Ne, jsem ateista. Opravdu? Jako že Bh je nade mnou!

12 HOSPODAENÍ FARNOSTÍ V ROCE 2005 Název položky (údaje v K) Tábor Sez. Ústí Pohnání Rat. Hory Nájemné 22900, ,00 0,00 0,00 Prodej pozemk ,00 0,00 0, ,00 Sbírky , , , ,00 Dary , , , ,00 Úroky z vedení út a ostatní píjmy 5128,15 356, ,97 858,53 Píspvek z diecéze 21000,00 0, ,00 0,00 Píspvek z obce (msta) ,00 0, ,00 0,00 Píspvek z ministerstva a z kraje ,00 0,00 0,00 0,00 Náhrady škod za zrekvírované zvony 20221, , , ,98 Píjmy celkem , , , ,51 Bohoslužebné poteby 33193, , , ,00 Režijní výdaje , , , ,00 z toho: elektina a plyn 33051, , , ,00 za pohledy kostela 19500,00 0,00 0,00 0,00 Opravy budov a mobiliáe , , , ,00 z toho: Tábor: oltá v klášterním kostele: ,- obraz hlavního oltáe v kláštee : ,- projekt na opravu krovu dk.k.: ,- malá oprava stechy dk. kostela: ,- nové sociály na fae: ,- oprava zdi kolem zahrady: ,- Sez. Ústí: fasáda fary + míže: ,- elektroinstalace a úpravy na pošt: ,- Pohnání: hbitovní ze, vstupní dvee: ,- stecha kostela: ,- Rat. Hory: vitráže v oknech : ,- Odeslané sbírky a píspvky diecézi , , , ,00 z toho: Svatopetrský halé na poteby diecéze na charitativní úely na bohoslovce havarijní fond oprav svépomocný fond na misie na bible odvody z nájmu a dar odvody z prodeje nemovitostí na pomoc postiženým vlnou tsunami Dary a charit. výdaje adopce na dálku svtový den mládeže Kolín n. R. pro CZŠ Orbis-Pictus 13000, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,00 0, , , ,00 0, , , , ,00 700,00 200, ,00 900,00 0,00 0, , , , , , ,00 600, ,00 250,00 0, , ,00 0,00 0,00 Nákupy dlouhodobého majetku , , , ,00 z toho: ozvuení kostela (TA), varhany (SÚ) , ,00 0,00 0,00 kuchy. linka (TA), svítidla (PO, RH) ,00 0, , ,00 Ostatní výdaje 106, ,00 0,00 240,00 Výdaje celkem , , , ,00 Pehled nkterých úkon duchovní správy za rok 2005 v porovnání s rokem Kty Svatby Pomazání nemocných - individuáln spolen Pohby - do zem kremace

13 Pehled výkaz o hospodaení sledovaných farností r v K CHOTOVINY BOROTÍN HLASIVO ST EZIMÍ HOŠTICE Nájemné 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Prodej majetku 0,00 0, ,00 0,00 0,00 Sbírky 51591, , , , ,00 Dary fyzických osob , , , ,00 0,00 Úroky z útu 878,25 416,88 161,42 586,85 459,80 Píspvek diecéze 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Píspvek obecní 25000,00 0,00 0, ,00 0,00 Náhrady škod 20007, , , , ,50 Ostatní píjmy 11821,00 0,00 768,00 0,00 0,00 Píjmy celkem , , , , ,30 Výdaje zdaované 3560,00 0, ,00 0,00 0,00 Bohoslužebné výdaje 9870, ,60 820,60 820,60 820,60 Režijní výdaje 88885, , , , ,00 Opravy památek , , ,00 0,00 0,00 Opravy ostatní 19000,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Odeslané sbírky 15071, , , , ,00 Z toho : svatopetrský halé 790,00 769,00 290, ,00 180,00 poteby diecéze 1845, , ,00 160,00 232,00 charita 3314, ,00 615,00 700,00 489,00 bohoslovci 1917, ,00 572,00 350, havarijní fond 2200, ,00 900,00 100,00 500,00 svépomocný fond 800,00 800,00 300,00 0,00 200,00 misie 3268, ,00 220,00 750,00 88,00 bible 710,00 510,00 0,00 630,00 80,00 odvod nájm 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 odvod prodeje a dar 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 ostatní 227,00 330,00 120,00 100,00 50,00 Dary a charita 18216, , , ,00 0,00 Da z nemovitostí 348,00 292,00 145,00 0,00 378,00 Ostatní výdaje 11821,00 0,00 768,00 0,00 0,00 Výdaje celkem , , , , ,60 Rozdíl v r , , , , ,70 Celkový stav financí farnosti 71746, , , , ,97 Nezahrnuje stav pjek a pohledávek farností