KAPITOLA 1. Pracujeme s Linuxem
|
|
- Vilém Prokop
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KAPITOLA 1 Pracujeme s Linuxem Jeden z největších kamenů úrazu při vytváření softwaru pro Linux je pochopení toho, co Linux je, a co není. Linux pro různé lidi znamená různé věci. Z technického pohledu je Linux jako takový jádro operačního systému, které bylo vytvořeno Linusem Torvaldsem, nicméně většina lidí si pod termínem Linux vybaví robustní operační systém. Za několik málo let Linux povstal z temnot a stal se široce akceptovaným u všech skupin uživatelů. Linux se v dnešní době vyrovná ostatním operačním systémům dostupným na trhu. Často se používá nejenom v největších superpočítačích, ale současně ve spoustě nejmenších přístrojů, u kterých byste nikdy nepředpokládali, že mohou být založeny na Linuxu. Teď ve svém rozmachu díky velkému jménu v moderních technologiích Linux není vlastněn žádnou velkou společností, která by tahala za provázky. Linux je úspěšný díky mnoha tisícům vývojářů po celém světě, kteří se neustále snaží udělat Linux lepším. Tito lidé se (stejně jako vy) zajímají o vytváření velmi kvalitního softwaru, který zvyšuje zkušenosti ostatních v linuxové komunitě. Ať už pro vás osobně Linux znamená cokoliv, tuto knihu čtete pravděpodobně z toho důvodu, že se chcete naučit více o tom, jak se stát profesionálním linuxovým programátorem. Protože jste si zvolili tuto dráhu, brzy nepochybně zjistíte, že bude velmi užitečné, když pochopíte různé věci kolem Linuxu, například to, jakým stylem se Linux vyvíjí nebo v čem je odlišná práce v Linuxu od práce s jinými platformami, které jsou dnes dostupné na trhu. Pokud sebe považujete za experta v Linuxu, bude stačit, když tuto kapitolu pouze proletíte očima. Pokud teprve pracujete na tom, abyste se jím stali, tato kapitola vám rozhodně poskytne několik užitečných informací do začátku. V této kapitole se dozvíte více informací o tom, co Linux vlastně je a jakým způsobem spolupracují jednotlivé části linuxové distribuce z hlediska profesionálního programátora. Naučíte se více o vývojovém procesu, který se skrývá za Free, Libre a Open Source Software (FLOSS), který se používá v linuxových systémech. Dále objevíte přínos online komunit, které posilují revoluci v oblasti otevřeného kódu. A na závěr kapitoly si popíšeme několik rozdílů mezi Linuxem a jinými operačními systémy, se kterými jste se pravděpodobně v minulosti setkali. Takže jdeme na to!
2 20 Kapitola 1 Pracujeme s Linuxem Stručná historie Linuxu Linux má velice rozmanitou a zajímavou historii, která se začala psát mnohem dřív, než si pravděpodobně myslíte. Historie Linuxu zahrnuje více než 30 let a začíná u prvních unixových systémů ze 70. let. Tento fakt není podstatný jenom pro nezdolné nadšence. Pro vás je důležité znát alespoň všeobecné informace z unikátní historie, která vedla k vytvoření moderních linuxových systémů, se kterými dnes pracujete. Pochopení historie Linuxu vás nejenom lépe připraví na zvládnutí různých výstředností, které odlišují Linux od jiných alternativ na trhu, ale také pomůže udělat vývoj Linuxu mnohem zajímavějším. První práce na Linuxu jako takovém začaly v létě 1991, ale dlouho předtím, než se objevil Linux, existoval projekt GNU. Tento projekt byl zaměřen na svobodný software a byl inspirován operačními systémy unixového typu. Původním cílem projektu bylo vyvinout operační systém se svobodnou licencí, který by neobsahoval žádný kód z původního UNIXu. Musíme říci, že bez tohoto projektu by Linux asi nikdy nevznikl, a kdyby neexistoval Linux, v této knize byste nenalezli žádné informace o projektu GNU. Oba projekty totiž těží jeden z druhého, jak sami zjistíte v této knize. Projekt GNU V roce 1983 Richard Stallman (aka RMS) pracoval v laboratoři MIT zabývající se umělou inteligencí. V této době bylo velké množství aplikací k dispozici ve formě zdrojového kódu, aby uživatelé mohli v případě potřeby upravit kód aplikace pro svůj systém. V této době se ovšem současně začínal prosazovat velmi zajímavý trend stále větší a větší množství výrobců softwaru totiž začínalo distribuovat pouze binární verze svých aplikací. A toto nakonec vedlo k tomu, že zdrojový kód aplikací se velmi rychle stal "obchodním tajemstvím" společností, které tímto způsobem chtěly ochránit svou práci před konkurencí. Počátečním cílem projektu GNU bylo vytvořit svobodný operační systém podobný UNIXu, který by obsahoval všechny nástroje a programy ve formě zdrojového kódu. Vytvoření většiny těchto nástrojů, programů (včetně kompilátoru GCC a textového editoru GNU Emacs) a dokumentace k nim trvalo více než deset let. Mnoho z těchto nástrojů získalo vynikající pověst díky své vysoké kvalitě a bohatým možnostem jmenujme například kompilátor GCC nebo GNU debugger. Ačkoliv projekt GNU zaznamenal velký úspěch, v průběhu 80. let mu stále chyběl jeden velmi důležitý prvek. Tímto prvkem bylo vlastní jádro operačního systému, což znamenalo, že uživatelé museli instalovat nástroje a programy z projektu GNU na různé komerční operační systémy jako byl proprietární UNIX. Ačkoliv uživatele, kteří používali GNU nástroje a programy na svých proprietárních systémech, tato skutečnost pravděpodobně moc netrápila, projekt GNU jako celek nemohl být kompletní bez vlastního jádra. Intenzivní diskuse o různých alternativách (jako je GNU HURD) trvaly celé roky, než konečně přišel na svět Linux. Linux ovšem nikdy nevytvořil tu část operačního systému GNU, kterou si Richard Stallman představoval. Ve skutečnosti to bylo tak, že projekt GNU ještě po mnoho let pokračoval v prosazování mikrojádra GNU HURD přes linuxové jádro v konceptuálním systému GNU, a to i přes skuteč-
3 Linux PROFESIONÁLNĚ programování aplikací 21 nost, že Linux se stal ukázkovým "dítětem" pro novou generaci uživatelů a vývojářů (a to se ani nezmiňujeme o jeho mnohem větší popularitě). I přes tyto skutečnosti můžete i dnes často vidět termín GNU/Linux, který je použit pro označení kompletního linuxového systému, který používá velké množství nástrojů a aplikací pocházejících právě z projektu GNU. Jádro Linuxu Jádro Linuxu vzniklo podstatně později než samotný GNU projekt o více než dekádu po tom, co Richard Stallman přišel se svým počátečním vyhlášením. V této době se ostatní alternativní systémy stále nacházely ve vývoji, přičemž obsahovaly nejenom mikrojádro HURD, ale také výukové mikrojádro Minix, které bylo vytvořeno Andrewem Tanenbaumem. A z mnoha různých důvodů nebyl žádný z těchto alternativních systémů považován za natolik připravený, aby mohl být všeobecně používán koncovými uživateli. Tedy až do doby, než přišel Linux. Vše začalo tak, že mladý finský student, který pracoval na univerzitě v Helsinkách, začal být frustrován mnoha věcmi, jež považoval v Minixu 1 za nesprávně fungující. Začal tedy pracovat na svém vlastním systému, který byl speciálně navržen pro jeho vlastní mikropočítač AT-386. V této době se jednalo o špičkový kus hardwaru. Tímto studentem byl Linus Torvalds a právě on vedl projekt, který později vedl ke vzniku velkého množství linuxových společností. 1 Některé z těchto problémů přetrvávaly po mnoho let, což dokazují různé diskuse v prvních minixových a linuxových diskusních skupinách. Protože Linux o několik let později potvrdil svou dominanci na trhu, další vývoj Minixu (a jeho různých nástupců) byl založen pouze na akademickém zájmu několika lidí, kteří přemýšleli nad budoucími návrhy operačních systémů. Linus pak v létě roku 1991, při příležitosti vypuštění první verze Linuxu, poslal následující oznámení do diskusní skupiny comp.os.minic: Datum: 25Aug 91 20:57:07 GMT Organizace: Univerzita Helsinky Zdravím všechny, co používají Minix vytvářím (zdarma) operační systém (pouze koníček, nic velkého a profesionálního jako GNU) pro AT klony 386 (486). Pracuji na tom od dubna a je to prakticky hotovo. Chtěl bych získal nějakou zpětnou vazbu ohledně toho, co máte a nemáte rádi na Minixu, protože můj OS je mu v některých věcech velmi podobný (z praktických důvodů například používám stejný návrh souborového systému). Aktuálně jsem naportoval bash (1.08) a gcc (1.40) a vypadá to, že to funguje dobře. To naznačuje, že za několik měsíců práce jsem vytvořil něco použitelného a chtěl bych vědět, které schopnosti požaduje většina lidí. Jakékoliv návrhy jsou sice vítány, nicméně neslibuji, že je nakone implementuji.
4 22 Kapitola 1 Pracujeme s Linuxem I přes Linusovu prvotní skromnost se zájem o toto linuxové jádro velmi rychle zvyšoval a to po celém světě. To samozřejmě vedlo nejenom k vypuštění několika nových verzí, ale také k nárůstu komunity uživatelů. Tito uživatelé, kteří všichni bez výjimky patřili mezi zkušené vývojáře (protože i samotná instalace Linuxu vyžadovala velké znalosti), se dobrovolně zapojili do vyřešení různých technických výzev a implementace mnoha nových nápadů. S prvotním vývojem Linuxu je tak spojeno velké množství vývojářů, jejichž jména si dnes už nikdo nepamatuje. Tito lidé si užívali skutečnost, že mohou pracovat na moderním a svobodném systému podobném UNIXu, který netrpí komplexností návrhu alternativních systémů. Linuxoví vývojáři se při vývoji linuxového jádra a programování nových funkcí spoléhali na velké množství již existujících nástrojů GNU. Samozřejmě netrvalo dlouho a zájem o Linux vzrostl natolik, že uživatelé Minixu začali houfně přecházet na Linux, což vedlo k velmi bouřlivým diskusím mezi tvůrcem Minixu Andrewem Tanenbaumem a Linusem Torvaldsem. Tanenbaum tvrdil, že design Linuxu je podstatně nižší kvality než design Minixu. Z filozofického hlediska to sice může pravda, nicméně totéž může být řečeno také o ostatních moderních operačních systémech. Pokud vás více zajímá historie Linuxu a ostatních operačních systémů založených na UNIXu, doporučujeme k přečtění knihu A Quarter Century of UNIX, kterou napsal Peter H. Salus (Addison- -Wesley, 1994). Linuxové distribuce S rostoucí popularitou linuxového jádra přišel i zájem o vytvoření Linuxu, který by byl dostupný i lidem, kteří nemají potřebné znalosti v oblasti programování. Na vytvoření použitelného linuxového systému potřebujete více než jenom jádro. Skutečnost je taková, že libovolný linuxový systém, který je určen pro koncové uživatele, je dnes použitelný pouze díky mnoha tisícům existujících programů, jež zajišťují různé věci od startu systému až po funkčnost grafického pracovního prostředí (jakým je například GNOME). Když byl Linux poprvé představen, neexistovalo pro něj velké množství softwaru. Abych byl přesný Linus v té době pro něj nabízel pouze jednu jedinou aplikaci: GNU Bourne Again Shell (zkráceně bash, což v doslovném překladu znamená "znovunarozený příkazový řádek"). Lidé, kteří někdy nabootovali Linux nebo UNIX do omezeného jednouživatelského módu, kde běží jenom bash, ví moc dobře, o co se jedná. Linus pomocí příkazové řádky provedl mnoho počátečních testů Linuxu, jenže ta samozřejmě na Linuxu nefungovala hned od začátku. Aplikace bash musela být prvně naportována z nějakého již existujícího systému (jako je Minix) a poté případně upravena, aby mohla bez problémů fungovat na novém operačním systému. Když stále více a více lidí začalo používat a vyvíjet software pro Linux, pochopitelně se zvyšovalo množství dostupného softwaru pro ty, kteří měli trpělivost jej nainstalovat. Jak ovšem postupoval čas dopředu, bylo čím dál tím více zjevnější, že kompilace každé nové instalace Linuxu z ničeho je neuvěřitelně komplikovaná (a také nepodporovatelná a neaktualizovatelná) noční můra, která bránila nadšenému objevování toho, co Linux může nabídnout. Řešení této velmi problematické situace přišlo v podobě linuxových distribucí, což jsou v podstatě předem vytvořené kolekce růz-
5 Linux PROFESIONÁLNĚ programování aplikací 23 ných nástrojů, aplikací a linuxového jádra, které mohou být rozšiřovány prostřednictvím diskety (později prostřednictvím CD a internetu) širokému okruhu zájemců. Prvotní distribuce Linuxu tak byly jednoduše vymoženostmi pro lidi, kteří se chtěli vyhnout zkompilování celého operačního systému z ničeho, a kteří se nechtěli zabývat hledáním a instalací nového softwaru. Než byly vynalezeny první správci balíčků (package managers) RPM v Red Hatu a dpkg v Debianu, obyčejní uživatelé v podstatě nebyli schopni Linux nainstalovat, pokud neměli znalosti na úrovni experta. Více informací o správcích balíčků se dozvíte později v této knize konkrétně v části, kde se budeme věnovat kompilaci vaší vlastní linuxové distribuce. Moderní linuxové distribuce mají spoustu podob a velikostí, přičemž jsou určeny různým skupinám uživatelů. V současnosti tak existují nejenom distribuce pro koncové uživatele Linuxu, ale také robustní distribuce určené pro velké společnosti nebo distribuce pro různá kapesní zařízení, jako jsou PDA a chytré telefony (smartphone). I když tyto distribuce využívají odlišné balíčky, mají obvykle několik společných rysů, na které se můžete spolehnout. Například většina distribucí se snaží dosáhnout určité úrovně kompatibility s LBS (Linux Standard Base), což je v podstatě standard sloužící pro zajištění kompatibility jednotlivých linuxových prostředí. Svobodný software a open source Richard Stallman odstartoval projekt GNU a založil neziskovou organizaci Free Software Foundation pro jeho zastřešení. Pracoval také na první verzi General Public License ( GPL, všeobecná veřejná licence), pod kterou je licencováno velké procento softwaru běžícího na Linuxu. GPL je velmi zajímavý dokument, protože jeho cílem není omezovat použití licencovaného softwaru, ale chránit právo uživatelů a vývojářů na přístup ke zdrojovým kódům 2. 2 V době, kdy byla psána tato kniha, podstupuje licence GPL velké změny. Nová verze licence bude pravděpodobně patřit mezi nejvíce kontroverzní licence pro svobodný software. Obsahuje totiž nejenom poznámky k licencování patentů a dalších technologií, ale také se snaží postavit mimo zákon DRM (digital right management, správa digitálních práv), což je souhrnný název pro technické postupy, jejichž účelem je kontrolovat nebo omezovat využívání obsahu digitálních médií. GPL dovoluje dělat změny v jádru Linuxu a v ostatním svobodném softwaru vytvořeném pod GPL, a to za předpokladu, že provedené změny zpřístupníte ostatním, aby je mohli použít (nebo je začlenit do příští verze software). Např. licence GPL vám dovoluje opravit chybu ve velké aplikaci typu Open Office, nebo přidat podporu nějakého nového audio formátu do multimediálního přehrávače v desktopovém systému GNOME. GPL vám jako vývojářům nabízí obrovskou flexibilitu ohledně modifikace Linuxu pro libovolný účel, přičemž zveřejníte všechny změny, aby i ostatní mohli těžit z vašich úprav. Tohle je smysl GPL, která se snaží udržet vývojářský proces otevřený. Naneštěstí pro Richarda Stallmana angličtina není vybavena přesným ekvivalentem francouzského slova libre ("svobodný"), protože anglické slovo "free" je chápáno nejenom jako "svobodný", ale také jako "zdarma". To vede k tomu, že mnoho lidí si plete koncept svobodného softwaru (free soft-
6 24 Kapitola 1 Pracujeme s Linuxem ware) se softwarem, který je zdarma. V praxi je to sice tak, že drtivá většina svobodného softwaru je k dispozici zdarma, nicméně existují i organizace, které vydělávají peníze na poskytování technické podpory a dalších služeb k softwaru licencovanému pod GPL, který rovněž poskytují. Na snížení chaosu spojeného s termínem "free software" byl vytvořen pojem "open source" (doslova "otevřený zdroj"), který se stal velmi populárním v devadesátých letech. Na rozdíl od svobodného softwaru se termín "open source" výslovně nezaměřuje pouze na software licencovaný pod GPL. Místo toho se odkazuje na všeobecnou touhu po softwaru, který poskytuje své zdrojové kódy (takže může být vylepšován a opravován ostatními), i když samotný zdrojový kód se nachází pod mnohem přísnější licencí než je GPL. Z tohoto důvodu existuje velké množství softwaru, který splňuje definici termínu "open source", a jenž současně nepatří mezi svobodný software. Je velmi důležité, abyste pochopili požadavky, které GPL klade na práci, kterou můžete vykonat změnou existujícího softwaru licencovaného pod GPL. I když po vás není vyžadováno, abyste GPL licenci použili pro své programy, musíte respektovat práva ostatních, kteří tak učinili. Existuje velké množství situací, kdy je GPL licence porušena obvykle firmami, které ani netuší, že své změny jádra Linuxu by měly zveřejnit, aby se na ně mohli podívat i ostatní. Protože určitě nechcete patřit do této skupiny, ujistěte se, že vy i vaši kolegové znáte licenci GPL a jsou vám zřejmá práva a povinnosti z ní vyplývající. Začátek vývoje První krok, který jako vývojář Linuxu uděláte, je ten, že se vybavíte vším, co je potřeba na zvládnutí úloh, jež leží před vámi. To znamená, že budete potřebovat vhodný vývojářský systém, na kterém budete provádět kompilace a testování vašich vlastních linuxových programů. Ze začátku vám k této činnosti dobře poslouží jakákoliv pracovní stanice. Pokud ale plánujete pracovat na větším množství softwaru, pravděpodobně se neobejdete bez pořádně výkonné mašiny, která dokáže znatelně snížit dobu kompilace, takže je dobré naplánovat její pořízení. Chtěli bychom zdůraznit, že autoři této knihy vám nechtějí nařizovat, kterou distribuci Linuxu si máte stáhnout, nainstalovat a používat. Existuje velké množství dobrých linuxových distribucí, takže je vlastně jenom na vás, kterou si nakonec zvolíte. Rozhodně ale dává smysl se podívat na nejznámější distribuce (alespoň ze začátku), abyste měli přístup do velmi aktivních komunit vývojářů, kteří vám mohou ochotně poradit s řešením vašich prvních chyb, jež nepochybně přijdou. Na webu můžete najít informace o nejnovějších trendech v moderních linuxových distribucích. Tento web také poskytuje ke každé distribuci odkazy na užitečné informační zdroje. Pokud nevíte, jaká distribuce Linuxu je pro vás nejvhodnější, podívejte se na webové stránky kde naleznete docela hezký test.
7 Linux PROFESIONÁLNĚ programování aplikací 25 Výběr linuxové distribuce V době, kdy je psána tato kniha, existuje na světě kolem 300 linuxových distribucí, přičemž tohle číslo se zvyšuje každým dnem, takže v okamžiku, kdy čtete tuto knihu, můžete považovat tento údaj za zastaralý. Počet dostupných distribucí je velký hlavně díky domu, že skoro všechen software v průměrné distribuci Linuxu se nachází pod licencí GNU GPL, takže v podstatě kdokoliv může vzít existující nástroje a programy a udělat z nich balíček pro svou vlastní distribuci. Tím se sice podporuje iniciativa a experimentování, nicméně to může současně vést k nezvládnutelné noční můře pro ty, co se rozhodli vytvořit softwarové balíčky pro všech 300 distribucí. Naštěstí pro vás, jako softwarového vývojáře, většina uživatelů Linuxu, které budete chtít podporovat, používá pouze několik distribucí, obvykle těch nejznámějších. A ti uživatelé, kteří tyto distribuce nepoužívají, s velkou pravděpodobností používají distribuce, jež vychází z těchto populárních distribucí. Je potřeba si uvědomit, že nové distribuce obvykle vznikají na základě speciálních požadavků určité skupiny uživatelů, přičemž těmto uživatelům je zcela jasné, že podpora jejich speciální distribuce nikdy nebude na takové úrovni, jakou mají k dispozici uživatelé distribuce, kterou používají statisíce lidí. A zde je seznam deseti nejpopulárnějších distribucí v době psaní této knihy: Debian GNU/Linux. Fedora (předtím známá jako Fedora Core). Gentoo Linux. Mandriva Linux. Red Hat Enterprise Linux (RHEL). Slackware Linux. OpenSuSE. SuSE Linux Enterprise Server (SLES). Ubuntu. Linuxové distribuce od Red Hatu Společnost Red Hat kdysi vytvořila linuxovou distribuci známou pod jménem Red Hat Linux (RHL). Tento název distribuce byl používán až do verze 0.9, kdy došlo k přejmenování této distribuce na Red Hat Enterprise Linux (RHEL). Přibližně ve stejném čase se distribuce Fedora od stejného výrobce stala komunitní distribucí pro všechny, kdo preferují kompletní open source verzi bez komerční podpory. Tato distribuce je velice populární mezi desktopovými uživateli a nadšenci, přičemž je široce používána nejenom vývojáři svobodného softwaru, ale také komerčními dodavateli, kteří potřebují ověřit funkčnost svého softwaru před tím, než ho přidají do verze Enterprise. Pro více informací o společnosti Red Hat se podívejte na web Projekt Fedora má svůj vlastní web na adrese
99 % všech desktopů na platformě MS Windows
Svobodný software 99 % všech desktopů na platformě MS Windows Monopol!!! Jaké z toho plynou nevýhody? Jaké z toho plynou výhody? source code zdrojový kód obsah souboru nebo souborů napsaný v určitém programovacím
VíceVY_32_INOVACE_INF.20. OS Linux
VY_32_INOVACE_INF.20 OS Linux Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Linux je označení pro unixový operační systém
Víceúvod Historie operačních systémů
Historie operačních systémů úvod Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Libor Otáhalík. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav
VíceODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIV - 2.2.1 Linux seznámení UBUNTU Obor: Elektromechanik Ročník: 4. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Projekt je
VíceSVOBODNÝ SOFTWARE ZLÍNSKÝ KRAJ
SVOBODNÝ SOFTWARE Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu OAUH_INF IT_42_Svobodný software_ši Autor Martin Šimůnek
VíceJak funguje GNU/Linux
Jak funguje GNU/Linux Úvod do operačního systému a filozofie Jiří Jánský SUT SH 12.10.1010 GNU/Linux I. Proč Linux používájí geekové Za více námahy více muziky Příklad s přepsáním titulků Svobody Open
VíceINSTALACE SW V GNU/LINUXU
INSTALACE SW V GNU/LINUXU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Instalace SW v GNU/Linuxu Autor Martin Šimůnek
VíceDISTRIBUCE GNU/LINUXU
DISTRIBUCE GNU/LINUXU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Distribuce GNU/Linuxu Autor Martin Šimůnek Datum 14.
VíceÚvod do Linuxu SŠSI Tábor 1
Úvod do Linuxu 9.10.2012 SŠSI Tábor 1 Historie Linux je obdoba operačního systému UNIX, vytvořená Linusem Torvaldsem. Na dalším vývoji systému i aplikací dnes pracuje řada dobrovolníků na celém světě.
VíceSvobodný software, open source, licence. Michal Dočekal
, open source, licence Michal Dočekal 2011 Právní doložka Právní doložka autor není právník autor neručí za pravdivost uvedených informací autor neručí za jakékoliv případné škody způsobené uvedenými informaci
VíceLinux jako alternativní operační systém
Linux jako alternativní operační systém licence a šíření distribuce charakteristika Licence a šíření Kořeny Linuxu vycházejí z UNIXU. V roce 1991 začal finský student Linus Benedict Torvalds vyvíjet základní
VíceAlternativní operační systémy. Martin Drlík, Daniel Krotil OSY2A, ITV
Alternativní operační systémy Martin Drlík, Daniel Krotil OSY2A, ITV Co lze pokládat za alternativní OS Operační systémy založené na Linuxu Online operační systémy Operační systémy založené na vlastních
VíceOperační systém GNU/Linux
Operační systém GNU/Linux Operační systém - obecně:...základní softwarové vybavení počítače, které se stará o správu systémových zdrojů OS není primárně charakterizován tím jak vypadá (uživatelské rozhraní),
VíceLinuxové distribuce. Michal Dočekal
Linuxové distribuce Michal Dočekal 2011 Právní doložka Právní doložka autor není právník autor neručí za pravdivost uvedených informací autor neručí za jakékoliv případné škody způsobené uvedenými informaci
VíceLicence software. Přednáška číslo 10
Licence software Přednáška číslo 10 Přehled softwarových licencí Snaha odstranit zmatení pojmů free software X public domain Nelze podat úplný výčet objevují se nové druhy licencí lišící se v detailech
VíceOpen source a Free software
Open source a Free software Open source a Free software Často pletené pojmy Uživatelé mají pocit, že se jedná o software zdarma to je však public domain Jedná se o software, ke kterému máte specifická
VíceSvět svobodného softwaru
Svět svobodného softwaru Jinonický informační pondělek 15. října 2012 Václav Jansa ÚISK FF UK vaclav.jansa@gmail.com Vznik svobodného softwaru Podmíněn komunikací a sdílením informací Počátky v univerzitních
VíceZákladní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: David Holubec NÁZEV: VY_32_INOVACE_11_INF Vzdělávací oblast: informatika
Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: David Holubec NÁZEV: VY_32_INOVACE_11_INF Vzdělávací oblast: informatika Ročník: 9. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2181 Datum vytvoření: prosinec
VíceJAK SE DAŘÍ KOMERČNÍMU LINUXU? Ondřej Suchý Enlogit s.r.o.
JAK SE DAŘÍ KOMERČNÍMU LINUXU? Ondřej Suchý Enlogit s.r.o. Část 1 O Enlogit Enlogit: o nás IT pro firmy primární zaměření: služby významný implementátor Linux & open source v ČR řešení serverové infrastruktury,
VíceZáklady informatiky. Operační systémy
Základy informatiky Operační systémy Zpracoval: Upraveno: Ing. Pavel Děrgel Daniela Ďuráková Cíle dnešní přednášky Operační systém základní funkce souborové systémy Windows historie, vlastnosti Linux historie
VíceSeznámení s open source vývojem a open source řešeními pro mobilní zařízení
Seznámení s open source vývojem a open source řešeními pro mobilní zařízení Jaroslav Řezník , Red Hat, Inc. Agenda Open source a Free Software Komunita Byznys Mobilní technologie 19.
VíceÚvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek
Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek 2011 20.let Linuxu Historie GNU/Linux = 1970 - Ken Thompson a Dennis Ritchie vyvinuli a implementovali systém UNIX, který se stal základem mnoha moderních
VíceOperační systémy Linux, Mac OS X a jejich srovnání
5 5.1 Operační systémy Linux, Mac OS X a jejich srovnání Popište výhody programů OpenSource, čím se vyznačují OpenSource programy se vyznačují tím, že se dodávají i se zdrojovým kódem. S tímto kódem může
VíceOlga Rudikova 2. ročník APIN
Olga Rudikova 2. ročník APIN Redakční (publikační) systém neboli CMS - content management system (systém pro správu obsahu) je software zajišťující správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu. (webová
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-1-17
Identifikátor materiálu: ICT-1-17 Předmět Informační a komunikační technologie Téma materiálu Operační systémy Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí operační systémy. Druh učebního
VíceZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 3 6/14
ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 3 6/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 11 0:40 Legální a nelegální operační systém a software Počítačové
VíceProjekt implementace OS Linux do výuky informačních technologií
Projekt implementace OS Linux do výuky informačních technologií Projekt v rámci SIPVZ Implementace operačního systému Linux do výuky informačních technologií Evidenční číslo: 0722P2006 Poskytoval dotace:
VíceStředisko UN*Xových technologií
projekt Středisko UN*Xových technologií Dalibor bejzz Fanta - student FSv - vedoucí projektu Jiří JanskyJ Janský - student FEL - řešitel projektu GNU Linux http://www.gnu.org http://www.kernel.org Richard
VíceVirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta
VirtualBox desktopová virtualizace Zdeněk Merta 15.3.2009 VirtualBox dektopová virtualizace Stránka 2 ze 14 VirtualBox Multiplatformní virtualizační nástroj. Částečně založen na virtualizačním nástroji
VíceGNU/LINUX SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY
GNU/LINUX SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu GNU/Linux silnéaslabéstránky Autor Martin
VíceLekce 1 IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Anotace Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace
VíceLINUX A JEHO DISTRIBUCE
LINUX AJEHODISTRIBUCE TomášKadavý COJETO LINUX? Linuxjejádrem(kernelem)určitýchoperačníchsystémů Jehozdrojovýkódjevolněkdispozici(opensourcesoftware) každýsihomůžeupravovatpodlesvépotřeby ČastosetermínLinux,resp.GNU/Linux,užíváprooznačení
VíceIT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals
IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals Srovnání desktopových OS a NOSs workstation síťové OS (NOSs) jednouživatelské jednoúlohové bez vzdáleného přístupu místní přístup k souborům poskytují a zpřístupňují
VíceKarel Hanousek Ruská 1235 100 00 Praha 10
Ja a Ty Petr Hnedy Ruska 556 100 00 Praha - blok adresy generováno hromadnou korespondencí Velikost obálky: Italská Příjemce: tučné, velikost 16 Adresát: kurzíva, šedé, velikost 8 - blok adresy odesílatele
VíceVysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce. 2010 Karel Koubek
Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2010 Karel Koubek Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Analýza využití
VíceJAK SE DAŘÍ KOMERČNÍMU OPEN SOURCE? Ondřej Suchý Enlogit s.r.o.
JAK SE DAŘÍ KOMERČNÍMU OPEN SOURCE? Ondřej Suchý Enlogit s.r.o. Část 1 O Enlogit Enlogit: o nás IT pro firmy primární zaměření: služby významný implementátor Linux & open source v ČR řešení serverové infrastruktury,
VíceSrovnání Linuxu a BSD z pohledu jádra. Jan Dyrczyk
Srovnání Linuxu a BSD z pohledu jádra Jan Dyrczyk 7. 12. 2011 Úvod Pro průměrného uživatele jsou rozdíly mezi Linuxem a BSD překvapivě malé. Oba jsou založeni na Unixu, jsou nekomerční s cílem vytvořit
VíceMinimální požadavky na systém... 21 Linux a Windows na jednom disku... 22 Zrušení instalace Mandriva Linuxu... 23
Obsah Úvodem 9 Typografické konvence.............................. 10 Změny oproti předchozí verzi Mandriva Linuxu.................. 11 Informace o aktualizaci z verze 2006....................... 17 Poděkování....................................
VíceÚvod do programovacího jazyka Python
Úvod do programovacího jazyka Python Co je to Python? Python je objektově-orientovaný programovací jazyk. Tento programovací jazyk je velice výkonný, čitelný a dá se snadno naučit. Jeho použití je velice
VíceA to vše díky lidem, kteří Red Hat utváří svým nadšením a svými nápady. Přidáte se do našeho brněnského týmu i Vy?
Začalo to pokusem najít lepší cestu pro tvorbu softwaru skrze otevřenost, transparentnost a spolupráci a vyústilo v posun rovnováhy sil v celém odvětví. Dnes je Red Hat celosvětově nejvyhledávanějším a
VíceLinuxové distribuce. Michal Dočekal
Linuxové distribuce Michal Dočekal 2011 Právní doložka Právní doložka autor není právník autor neručí za pravdivost uvedených informací autor neručí za jakékoliv případné škody způsobené uvedenými informaci
VíceSoftware. Mgr. Krejčí Jan (UJEP) Software 23. října 2011 1 / 6
Software Mgr. Krejčí Jan 23. října 2011 Mgr. Krejčí Jan (UJEP) Software 23. října 2011 1 / 6 Osnova 1 Software Co je to software Systémový software Aplikační software Mgr. Krejčí Jan (UJEP) Software 23.
VíceZákladní principy Open Source
Základní principy Open Source Erika Orlitová GISAT Svobodný software Free software podle definice Free Software Foundation (Nadace pro svobodný software) je počítačový program který je možné svobodně používat,
VícePřed instalací 25 Minimální požadavky na systém Linux a Windows na jednom disku Zrušení instalace Mandriva Linuxu...
Obsah Úvodem 9 Typografické konvence.............................. 10 Změny oproti předchozím verzím......................... 11 Změny v českém vydání.............................. 18 Informace o aktualizaci
VíceSoftware. RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. 5. listopadu 2015. RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. (UJEP) Software 5. listopadu 2015 1 / 6
Software RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. 5. listopadu 2015 RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. (UJEP) Software 5. listopadu 2015 1 / 6 Osnova 1 Software Co je to software Systémový software Aplikační software RNDr. Krejčí
VíceNa různých druzích počítačů se používají různé operační systémy. V průběhu času
9. Další operační systémy 9.1. Operační systémy Na různých druzích počítačů se používají různé operační systémy. V průběhu času samozřejmě vznikají jejich nové verze, takže v současností používané počítače
VíceOpen Source Programování
Softwarové licence Open Source Programování http://rtime.felk.cvut.cz/osp/ Pavel Píša http://cmp.felk.cvut.cz/~pisa Michal Sojka František Vacek DCE FEL ČVUT Copyright 2004 2010, Pavel
VíceKPK/ZAPC, FTK UP v Olomouci, Jakub ŽÁK
KPK/ZAPC, FTK UP v Olomouci, Jakub ŽÁK » Základní programové vybavení PC» Komplexní software» Prostředník mezi uživatelem a počítačem» Prostředník mezi HW a aplikačním SW» Softwarový mozek počítače » Správa
VíceKomunity a vývoj SW. Autor: Petr SiLK Koloros
Komunity a vývoj SW Autor: Petr SiLK Koloros GNU/Linux je postaven na práci dobrovolníků. V čem je tento přístup jiný? Proč tvoří linuxáci tak silné komunity? A jak se v vyvíjí svobodný software v prostředí
VíceVývoj software pro Linuxové distribuce. Installfest Praha, 7.3.2010
Vývoj software pro Linuxové Installfest Praha, 7.3.2010 Úvod Dan Horák vývojář Fedora člen Fedora Engineering Steering Comitee (pro F-11 a F-12) zaměstnán u Red Hat Czech Copyright
VíceÚvod do autorského práva, ochrana software, licence. SŠSI Tábor - Aplikační software 1
Úvod do autorského práva, ochrana software, licence SŠSI Tábor - Aplikační software 1 Úvod do autorského práva SŠSI Tábor - Aplikační software 2 Autorské dílo Dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo
VíceVojtìch Bednáø LINUX NA FIREMNÍM PC možnosti. rizika. cena Praha 2007 Vojtìch Bednáø Linux na firemním PC možnosti. rizika. cena Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást
VíceSOU Valašské Klobouky. VY_32_INOVACE_01_15 IKT Operační systémy, základní vlastnosti, přehled. Mgr. Radomír Soural
SOU Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_01_15 IKT Operační systémy, základní vlastnosti, přehled Mgr. Radomír Soural Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název a číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název
VíceZákladní informace. Operační systém (OS)
Základní informace Operační systém (OS) OS je základní program, který oživuje technické díly počítače (hardware) a poskytuje prostředí pro práci všech ostatních programů. Operační systém musí být naistalován
VíceÚvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek
Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek 2011 20.let Linuxu Historie GNU/Linux = 1970 - Ken Thompson a Dennis Ritchie vyvinuli a implementovali systém UNIX, který se stal základem mnoha moderních
VíceLicenční smlouvy, licenční ujednání
Licenční smlouvy, licenční ujednání Licenční smlouva je právní úkon, kterým autor poskytuje nabyvateli licenci (autorský zákon). Softwarová licence je právní nástroj, který umožňuje používat nebo redistribuovat
Více09. Operační systémy PC 1. DOS. Nejdůležitější zástupci DOSu:
09. Operační systémy PC Operační systém (OS) je základní programové vybavení počítače, které zprostředkovává komunikaci mezi uživatelem a hardwarem a řídí činnost jednotlivých částí počítače. Operační
VíceGRAFICKÁ PROSTŘEDÍ GNU/LINUXU
GRAFICKÁ PROSTŘEDÍ GNU/LINUXU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Grafická prostředí GNU/Linuxu Autor Martin
VíceProgramové prostředky IS/IT
Informační systémy 2 Programové prostředky IS/IT 14.5.2014 IS2-2014-03 1 Programové prostředky - SW Program: posloupnost elementárních instrukcí pro ovládání technických komponent počítače zdrojový program
Více1. přednáška pro začátečníky
1. přednáška pro začátečníky http://sut.sh.cvut.cz bejzz a Charlie Úvod Snad na úvod: GNU/Linux je svobodný operační systém unixového typu. Jeho jádro - Linux - bylo vytvořeno Linusem Torvaldsem za pomoci
VíceOPERAČNÍ SYSTÉMY. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá.
Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá. Co vše provádí operační systém: Organizuje přístup a využívání zdrojů počítače
VíceÚvod do programovacího jazyka Python
Úvod do programovacího jazyka Python Co je to Python? Python je objektově orientovaný programovací jazyk, který se může využít v mnoha oblastech vývoje softwaru. Nabízí významnou podporu k integraci s
VíceLinux na desktopu Pro Běžně Frustrované Uživatele
Linux na desktopu Pro Běžně Frustrované Uživatele Martin Vicián martin.vician@nic.cz InstallFest 4. března 2018 2 / 23 Obsah přednášky Přístup k operačním systémům v CZ.NIC Grafická rozhraní Ubuntu Nejčastější
VíceLekce 26 IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská
VíceSecurity Enhanced Linux (SELinux)
Security Enhanced Linux (SELinux) Lukáš Hájek ČVUT v Praze - FJFI, KFE 23. února 2015 1 / 22 Struktura prezentace 1. MAC 2. SELinux 2 / 22 Zkratka MAC znamená a) Media access control b) Mandatory access
VíceAcronis. Lukáš Valenta lukas.valenta@acronis.cz www.acronis.cz
Acronis Lukáš Valenta lukas.valenta@acronis.cz www.acronis.cz Acronis Kdo jsme? Společnost se sídlem v USA Zálohovací software Software pro ochranu proti haváriím Nástroje pro správu disků Nástroje pro
VíceO projektu Nasazení OpenOffice.org v praxi
O projektu Nasazení OpenOffice.org v praxi Filip Molčan molcanf@openoffice.org Konference EurOpen Hotel Relax, Moninec - 18. 5. 2005 Obsah prezentace Minulost a současnost OpenOffice.org Představení projektu
VíceLIVE CD/DVD ZLÍNSKÝ KRAJ. Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště
LIVE CD/DVD Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Live CD/DVD Autor Martin Šimůnek Datum 2. 10. 2012 Stupeň atypvzdělávání
VíceVytvoření bootovatelného média
Vytvoření bootovatelného média Vytvoření bootovatelného média VY_32_INOVACE_05_01_01 Vytvořeno Červen 2013 Učební materiál slouží vyučujícímu k vysvětlení základních pojmů z oblasti OS GNU/Linux a seznamuje
VíceStručná instalační příručka SUSE Linux Enterprise Server 11
Stručná instalační příručka SUSE Linux Enterprise Server 11 RYCHLÝ ÚVODNÍ LIST NOVELL Při instalaci nové verze systému SUSE Linux Enterprise 11 postupujte podle následujících pokynů. Tento dokument obsahuje
VícePROBLÉMY A SPECIFIKA VÝVOJE SOFTWARE
PROBLÉMY A SPECIFIKA VÝVOJE SOFTWARE Vývoj prvních programů byl prováděn nadšenci, programy byly šité na míru. Žádná metodika vývoje SW v té době neexistuje. Vývoj SW byl vnímán jako výzkum. Cíl, co bude
VíceLinuxové distribuce operačních systémů. Bc. Lukáš Uhlíř
Linuxové distribuce operačních systémů Bc. Lukáš Uhlíř Diplomová práce 2015 ABSTRAKT V teoretické části diplomové práce se čtenář dozví o historii Linuxu, jeho charakteristiku a využití, a to nejen
VíceVY_32_INOVACE_INF.18. Otevřený software
VY_32_INOVACE_INF.18 Otevřený software Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Otevřený software (anglicky open-source
VíceŘízení reálných projektů, agilní metodiky
Agent Technology Group Katedra kybernetiky Fakulta elektrotechnická - České vysoké učení technické Praha, 2009 Osnova Lze vyvíjet software bez metodiky? - bohužel ano menší komerční firmy (zejména vývoj
VíceHistorie UNIXu a LINUXu - 1
Historie UNIXu a LINUXu - 1 Původně operační systém, který byl vytvořen v Bellových laboratořích firmy AT & T okolo roku 1970. Tento systém není již dále vyvíjen, ale dal vzniknout řadě operačních systémů
VíceSoftware programové vybavení. 1. část
Software programové vybavení 1. část Software Vše co není HW je SW = pojem se někdy vztahuje jak na programy, tak na data Oživuje hardware (zdaleka ne jen počítače) Je-li přítomen procesor, musí být i
VíceAngličtina program k procvičování slovní zásoby
Středoškolská technika 2011 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Angličtina program k procvičování slovní zásoby Kamil Hanus Střední průmyslová škola elektrotechniky a informačních
VíceINFORMATIKA. Grafické studio ve škole
INFORMATIKA Grafické studio ve škole LUKÁŠ RACHŮNEK Přírodovědecká fakulta UP, Olomouc V současné době školy všech typů často potřebují grafické práce. Jedná se například o prezentaci školy ve formě brožur,
VíceOchrana software. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Alžběta Krausová, 2011
Ochrana software Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Alžběta Krausová, 2011 Právo a Informatika, BI-PAI, 09/2011, Přednáška 5 https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-pai
VíceSady společnosti Autodesk pro jednotlivá odvětví
Sady společnosti Autodesk pro jednotlivá odvětví Nejčastější dotazy Tento dokument vám zodpoví nejčastější dotazy týkající se nadcházejícího uvedení nových sad společnosti Autodesk pro jednotlivá odvětví.
VíceVývoj programů. ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Vývoj programů. Programovací nástroje. Aplikační programové rozhraní API. Standard POSIX. Vytvoření spustitelného souboru, použití kompilátoru a linkeru. Statické a dynamické
VíceObsah. Předmluvy. 1. KAPITOLA Úvod 1. 2. KAPITOLA Základní terminologie 2
Předmluvy V 1. KAPITOLA Úvod 1 2. KAPITOLA Základní terminologie 2 Právo duševního vlastnictví 2 Autorské právo (copyright) a software 3 Právo průmyslového vlastnictví 3 Vynález 4 Dodatkové ochranné osvědčení
VíceDefinice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz.
OPERAČNÍ SYSTÉMY Definice OS Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. Každý počítač má alespoň jeden procesor, paměť, I/O zařízení. Všechny tyto součásti můžeme
VíceÚVOD DO UNIXU. Metodický list č. 1
ÚVOD DO UNIXU Metodický list č. 1 Účelem tohoto předmětu je naučit studenty pracovat s operačním systémem typu UNIX (orientováno hlavně na příkazovou řádku a shell) a porozumět jeho filosofii. Libovolnou
VícePHP PHP je skriptovací programovací jazyk dynamických internetových stránek PHP je nezávislý na platformě
PHP PHP původně znamenalo Personal Home Page a vzniklo v roce 1996, od té doby prošlo velkými změnami a nyní tato zkratka znamená Hypertext Preprocessor. PHP je skriptovací programovací jazyk, určený především
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hořovice
Kód DUM : VY_32_INOVACE_LIN.1.04 Název materiálu: Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup 04 Zásady běžné instalace OS Linux DUM naučí připravit počítač k instalaci OSL a provede žáka kroky instalace systému
VíceROZVOJ ICT A PDA ZAŘÍZENÍ THE DEVELOPMENT OF ICT AND PDA DEVICES Jiří Vaněk
ROZVOJ ICT A PDA ZAŘÍZENÍ THE DEVELOPMENT OF ICT AND PDA DEVICES Jiří Vaněk Anotace: Příspěvek se zabývá rozvojem informačních a komunikačních technologií se zaměřením na trendy technického a programového
VíceIMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Anotace Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace
VíceKarina Makarova. Oleksandra Sharnova. Anastasiya Romanyuta. Alexandra Plischenko. Jana Burchavskaya. Asel Doschanova
Karina Makarova Oleksandra Sharnova Anastasiya Romanyuta Alexandra Plischenko Jana Burchavskaya Asel Doschanova Obsah: 1. Zadaní a cíl projektu 2. Harmonogram 3. Technická dokumentace projektu 4. Problémy,
VíceO projektu OpenOffice.org a IBM OS/2 OS/2 a Open Source
O projektu OpenOffice.org a IBM OS/2 OS/2 a Open Source Filip Molčan molcanf@openoffice.org Konference Warpstock Czech Republic 2005 Liberec - 16. 7. 2005 Obsah prezentace Minulost a současnost OpenOffice.org
VíceDistribuce. Úvod do GNU/Linuxu. Michal Dočekal. 8. února 2007
8. února 2007 Osnova 1 Co je GNU/Linux? Přínosy Zápory Zlaté pravidlo 2 3 Linuxové portály Příručky Dokumentace 4 GNU/Linux Co je GNU/Linux? Přínosy Zápory Zlaté pravidlo Definice GNU/Linux je svobodný
VíceOperační systémy 1. zápočtový úkol Stanislav Kaska 5. dubna 2006
Operační systémy 1. zápočtový úkol Stanislav Kaska 5. dubna 2006 Operační systém Linux, lépe řečeno několik z desítek distribucí, které jsou volně ke stažení na internetu jsem měl již na svém PC nainstalované.
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VícePORTFOLIO POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OBL ASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI L OG JIŘÍ RICHTER
PORTFOLIO POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OBL ASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI L OG OG SERVER / L OGG COLLECTORC MICHAL VYMAZAL JIŘÍ RICHTER DUBEN 2015 Obsah Obsah Zařízení pro sběr a vyhodnocování logů (Log collector)...3
VíceTéma 5: Práce s CentOS II. Správa RPM balíčků
Téma 5: Práce s CentOS II Správa RPM balíčků 1 Teoretické znalosti V této kapitole zjistíte, co to jsou RPM balíčky, jak funguje Upgrading, Freshening, Removing a Queying rpm balíčků. Dále jak probíhá
VíceADMINISTRACE UNIXU A SÍTÍ - AUS Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Cílem předmětu je seznámit posluchače s problematikou správy systémů typu UNIX a základním nastavením počítačových sítí. Zaměření kurzu je především na získání celkového přehledu a
VíceSoftware. Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň
Software Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň Obsah Co je to software Základní dělení software Počítačový program a autorský zákon Užitečné adresy a zdroje informací
Vícelms moodle Focused on your needs
Focused on your needs lms moodle Trigama International s.r.o. Poděbradská 57/206, Praha 9 Hloubětín Czech Republic IČ 02184117 www.trigama.eu info@trigama.eu tel/phone 00420 777 820 487 LMS Moodle (Modular
VíceOPEN SOURCE MICHAL ČERNÝ DIGITÁLNÍ KOMPETENCE 2016
OPEN SOURCE MICHAL ČERNÝ DIGITÁLNÍ KOMPETENCE 2016 ÚVOD Život v informační společnosti Informace jako ekonomický statek Patentová ochrana, monopoly a soudní spory Ekonomika sdílení STRUČNÁ HISTORIE Historická
Více