Publikace vznikla s podporou Ministerstva životního prostředí ČR.

Transkript

1 Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů Jitka Vlčková a kol. Praha, 2006

2 Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů Jitka Vlčková a kol. IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Praha 2006

3 Publikace vznikla s podporou Ministerstva životního prostředí ČR. Zpracoval řešitelský tým ve složení: Doc. Ing. Miroslav Andrt, CSc. Ing. David Beneš DeWaRec Lenka Drápalová DeWaRec Mgr. Veronika Jirkovská CEMC Alexandra Pšeničková IREAS Ing. Jan Slavík IREAS Ing. Dana Viktorová IREAS Ing. Jitka Vlčková IREAS koordinátor projektu PhDr. Věra Havránková MŽP (odborný garant) Dále se na řešení projektu zejména externí odbornou pomocí podíleli: Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., Ing. Martin Březina, Ing. Miluše Hlavatá, CSc., doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc., Ing. Jiří Mann, Ing. Jaromír Šindel, Ing. Antonín Slejška, prof. Ing. Věra Voštová, CSc. Název: Autoři: Technická spolupráce: Vydavatel: Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů Jitka Vlčková a kol. Martina Romanová, Martin Doležal IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. sídlo: Mařákova 292/9, Praha 6, kancelář: Štěpánská 45, Praha 1, tel./fax: ireas@ireas.cz, Místo a rok vydání: Praha, 2006 Vydání: První Náklad: 150 kusů Rozsah: 361 stran Tisk a vazba: JDS tiskárna Praha spol. s r.o. ISBN IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

4 Obsah Úvodní slovo Strukturální analýza (úvod) Provedení SWOT analýzy využitelnosti strukturální analýzy v odpadovém hospodářství Odpady ze zemědělství Odpady z dolování a těžby Odpady z energetiky Stavební a demoliční odpady Komunální odpady Strukturní analýza v odpadovém hospodářství Analýza odpadového hospodářství jako součást národního hospodářství makroekonomický pohled Vymezení národního hospodářství Dynamizace národního hospodářství Strukturální změny odpadového hospodářství v důsledku působení vnějších faktorů Politiky ovlivňující odpadové hospodářství a jejich vzájemné vztahy a vazby k hospodářskému systému České republiky Strukturální projevy tržních nedokonalostí, vládní intervence a jejich důsledky na působení samoregulujícího tržního mechanismu Analýza vnitřní skladby odpadového hospodářství podle sektorů národního hospodářství Odpady ze zemědělství Odpady z dolování a těžby Odpady z energetiky Odpady ze stavebnictví Komunální odpad I. Rozpracování SWOT analýzy II. Analýza odpadového toku jako součást národního hospodářství III. Politiky ovlivňující daný odpadový tok IV. Strukturální změny odpadového hospodářství komodita KO Strukturální analýza mikroekonomické hledisko Analýza prvků a vzájemných vztahů a vazeb mezi nimi v systému odpadového hospodářství (materiálové a finanční toky)

5 Obsah Strana poptávky a strana nabídky a změny v jejich struktuře, úloha tržních cen Strukturální projevy tržní nedokonalosti Mikroekonomické analýzy pro vybrané odpadové toky Odpady ze zemědělství Odpady z dolování a těžby Odpady z energetiky Odpady ze stavebnictví Komunální odpady Závěr Modely produkčních a odbytových bilancí (úvod) Metodologie postupu Definování parametrů modelu, předpoklady modelu Omezení modelu Input-output tabulka Sestrojení modelu Datová základna modelu Přípravná fáze modelování sestrojení modelu Testování hypotéz Hypotéza 1 snížení domácí poptávky po energiích Hypotéza 2 snížení hodnoty primárních vstupů (změna inputu koeficientů) a vliv na ceny produkce Závěr Administrativní, ekonomické a ostatní nástroje (úvod) Analýza ekonomických, administrativních a ostatních nástrojů (teoretický úvod) Pozice nástrojů v politice životního prostředí a odpadovém hospodářství Klasifikace nástrojů podle vztahu a rozhodování jednotlivých subjektů administrativní, ekonomické, ostatní Slabé a silné stránky používání jednotlivých nástrojů Nejvýznamnější identifikované nástroje v odpadovém hospodářství (Realizační program Nástroje na podporu materiálového využití odpadů ) Analýza nástrojů vybraných odpadových toků Odpady ze zemědělství Odpady z dolování a těžby Odpady z energetiky Stavební a demoliční odpady

6 Obsah Komunální odpad Nástrojové mixy Odpady ze zemědělství Odpad z dolování a těžby Odpady z energetiky Odpady ze stavebnictví Komunální odpad Závěry Vyhodnocení variant nástrojového mixu z hlediska environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů na jednotlivé cílové skupiny odpadového hospodářství (úvod) Odpady ze zemědělství Varianta 1 Posílení konkurenceschopnosti druhotných surovin Varianta 2 posílení ekonomických nástrojů obchodovatelná povolení Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí Odpady z dolování a těžby Zvýšení využití odpadů z dolování a těžby jako druhotných surovin, zvýšení jejich konkurenceschopnosti vůči primárním surovinám Zhodnocení varianty Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí Odpady z energetiky Varianta 1 zvýšení využívání odpadů z energetiky, zvýšení jejich konkurenceschopnosti vůči primárním zdrojům Varianta 2 snižování produkce odpadů z energetiky Zhodnocení jednotlivých variant a výběr optimální varianty Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí Stavební a demoliční odpady Varianta 1 Posílení konkurenceschopnosti druhotných surovin Varianta 2 Zamezení spekulativním rekultivacím Zhodnocení jednotlivých variant a výběr optimální varianty Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí Komunální odpad Varianta 1 Podpora zvýšení odpovědnosti výrobců za výrobky po celou dobu jejich životního cyklu, minimalizace vzniku odpadu

7 Obsah Varianta 2 Zvýšení konkurenceschopnosti recyklovaných odpadů oproti primárním surovinám, podpora materiálového využívání komunálního odpadu Zhodnocení jednotlivých variant a výběr optimální varianty Návrh indikátorů environmentálních a ekonomických dopadů politiky životního prostředí Závěry Příloha ke kapitole Příloha ke kapitole Literatura 354 Seznam použitých zkratek 358 6

8 Seznam obrázků Obr. 1 Podíl nákladů na odpadové hospodářství na HDP v ČR (%) Obr. 2 Vývoj spotřeby prvotních palivoenergetických zdrojů podle zeleného scénáře SEK Obr. 3 Srovnání produkce a recyklace SDO v ČR a zemích F.I.R Obr. 4 Náklady na hospodaření s KO v ČR Obr. 5 Ceny soukromých společností v EU za zpracování odpadů (euro/tuna) Obr. 6 Subjekty v odpadovém hospodářství a toky odpadů Obr. 7 Nabídka a poptávka Obr. 8 Toky odpadů ze zemědělství Obr. 9 Směry odpadů z rostlinné výroby Obr. 10 Tok slámy Obr. 11 Směry toku živočišné produkce Obr. 12 Hlavní subjekty odpadového toku Obr. 13 Odpady ze zemědělství Obr. 14 Schéma odpadového toku Obr. 15 Množství produkovaných odpadů Obr. 16 Schéma odpadového toku Obr. 17 Odpadový tok z hlediska vystupujících subjektů Obr. 18 Pětiletý vývoj ceny zlata a stříbra Obr. 19 Pětiletý vývoj ceny platiny, rhodia a palladia Obr. 20 Vývoj ceny plastů v USA Obr. 21 Ceny za skládkování a spalování v ČR k roku Obr. 22 Grafické znázornění použití modelu Obr. 23 Schéma toku odpadů ze zemědělství a jednotlivé nástroje Obr. 24 Schéma toku odpadů z dolování a těžby a jednotlivé nástroje Obr. 25 Schéma toku odpadů z energetiky a jednotlivé nástroje Obr. 26 Schéma toku stavebních a demoličních odpadů a jednotlivé nástroje Obr. 27 Schéma toku komunálních odpadů a jednotlivé nástroje

9 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Průměrný počet pracovníků v národním hospodářství podle odvětví Tab. 2 Produkce odpadů podle vybraných oddílů OKEČ v letech (v tis. t)...33 Tab. 3 Hrubý domácí produkt ve vybraných letech (v mld. Kč)...33 Tab. 4 Odvětvová struktura HDP ve stálých cenách (mld. Kč)...36 Tab. 5 Odpad ze zemědělství (v tis. t)...38 Tab. 6 Produkce v běžných cenách (mil. Kč) Tab. 7 Mezispotřeba v běžných cenách (mil. Kč) Tab. 8 Hrubá přidaná hodnota (HPH) v běžných cenách (mil. Kč) Tab. 9 Počet pracovníků ve sledovaných odvětvích)...42 Tab. 10 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v běžných cenách (mil. Kč)...42 Tab. 11 Celkové investice na ochranu životního prostředí v roce 2002 podle zdrojů financování (v tis. Kč, v běžných cenách)...44 Tab. 12 Indikátory OH...50 Tab. 13 Vývoj makroekonomických ukazatelů agrárního sektoru...64 Tab. 14 Struktura zemědělského půdního fondu...66 Tab. 15 Vývoj stavů hospodářských zvířat (tis. ks)...74 Tab. 16 Těžba a vývoz vybraných nerostných surovin v tis. t...79 Tab. 17 Vybrané druhy odpadů Tab. 18 Vývoj produkce VEP v ČEZ...93 Tab. 19 Porovnání produkce významných skupin odpadů v EU a ČR v roce Tab. 20 Stav využití popelů z uhlí a koksu a škváry a strusky z uhlí v ČR Tab. 21 Využití vedlejších produktů produkovaných v roce Tab. 22 Produkce škváry a popela [tis. t]...99 Tab. 23 Produkce SO 2 [tis. t] Tab. 24 Spotřeba vápence [tis. t] Tab. 25 Produkce energosádrovce [tis. t] Tab. 26 Zvýšení hmotnosti stabilizátu odsířením spalin (sádrovec, vápno) [tis. t] Tab. 27 Produkce dalších látek z integrovaného zplyňování [tis. t] komerční produkty Tab. 28 Rekapitulace zeleného scénáře podle produktů z tuhých paliv a vyhořelého paliva Tab. 29 Vývoj spotřeby a výroby elektřiny Tab. 30 Srovnání úrovně recyklace stavebního odpadu (bez výkopové zeminy, kameniva a kovů) s ostatními zeměmi F.I.R. (kg/obyv)

10 Seznam tabulek Tab. 31 Produkce odpadů podle vybraných oddílů OKEČ v roce 2003 (v tis. t) Tab. 32 Produkce komunálního a živnostenského odpadu v roce 2003 (v t) Tab. 33 Postup členských zemí EU podle směrnice o odpadech Tab. 34 Přehled změn sazeb DPH v odpadovém hospodářství Tab. 35 Ceny soukromých společností a daně za zpracování odpadů (euro/tuna) Tab. 36 HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly Tab. 37 Vybavenost domácností předměty dlouhodobého užívání Tab. 38 Porovnání ČR s EU v odpadovém hospodářství, (indikátory ze Státní politiky životního prostředí s výhledem do roku 2005) Tab. 39 Odhad vývoje měrného množství komunálních odpadů v ČR do roku Tab. 40 Odhad vývoje skladby komunálních odpadů do roku 2010 městská zástavba Tab. 41 Odhad vývoje skladby komunálních odpadů do roku 2010 venkovská zástavba Tab. 42 Výsledný odhad vývoje produkce domovního odpadu založený na modelu konstantního koeficientu Tab. 43 Porovnání ceny primární a druhotné suroviny a faktorů, které je ovlivňují Tab. 44 Způsoby využití odpadů ze zemědělství Tab. 45 Produkce odpadů z dolování a těžby dle ISOH Tab. 46 Produkce odpadů z dolování a těžby dle ISOH Tab. 47 Produkce odpadů dle skupiny OKEČ (10, 14), Tab. 48 Produkce hlušin při těžbě uhlí Tab. 49 Odbytová těžba uhlí Tab. 50 Stav využití popelů z uhlí a koksu a škváry a strusky z uhlí v ČR Tab. 51 Využití vedlejších produktů (popílků, strusky, škváry, energosádrovce) produkovaných v roce Tab. 52 Vývoj produkce VEP v ČEZ Tab. 53 Produkce členěná dle starého katalogu odpadů (vyhláška č. 337/1997 Sb.) Tab. 54 Produkce členěná dle nového katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.) Tab. 55 Spalování TKO v jednotlivých zemích v roce Tab. 56 Předpokládaný přírůstek kapacit v odpadovém hospodářství ČR (bez vybraných druhů odpadů, tis. t) Tab. 57 Efektivnost racionálního využívání druhotných surovin Tab. 58 Úspory energie při využívání druhotných surovin Tab. 59 Odhad vývoje skladby komunálních odpadů do roku 2010 městská zástavba Tab. 60 Náklady a příjmy obcí v oblasti tříděného sběru využitelných složek v Kč/obyv./rok Tab. 61 Náklady na tříděný sběr jednotlivých komodit

11 Seznam tabulek Tab. 62 Účet výroby a tvorby důchodů Tab. 63 Schéma input-output tabulky Tab. 64 Input-output tabulka, toky mezispotřeby a finální produkce, 2001 (mil. Kč, běžné ceny) Tab. 65 Input-output tabulka, toky mezispotřeby a finální produkce, 2002 (mil. Kč, běžné ceny) Tab. 66 Vektor finální poptávky, 2001 (mil. Kč, běžné ceny) Tab. 67 Vektor finální poptávky, 2002 (mil. Kč, běžné ceny) Tab. 68 Statický input-output model (2001) Tab. 69 Statický input-output model (2002) Tab. 70 Čistá produkce definovaného typu odpadu ve sledovaných odvětvích ekonomiky, 2001 (kg) Tab. 71 Čistá produkce definovaného typu odpadu ve sledovaných odvětvích ekonomiky, 2002 (kg) Tab. 72 Čistá produkce odpadu způsobená finální poptávkou, 2001 (kg) Tab. 73 Čistá produkce odpadu způsobená finální poptávkou, 2002 (kg) Tab. 74 Input-output tabulka 2001 původní (mil. Kč) Tab. 75 Input-output tabulka 2001 po snížení domácí poptávky po energiích Tab. 76 Input-output tabulka 2002 původní (mil. Kč) Tab. 77 Input-output tabulka 2002 po snížení domácí poptávky po energiích Tab. 78 Statický input-output model 2001 původní Tab. 79 Statický input-output model 2001 po snížení domácí poptávky po energiích Tab. 80 Statický input-output model 2002 původní Tab. 81 Statický input-output model 2002 po snížení domácí poptávky po energiích Tab. 82 Čistá emise odpadu 2001 (změněný output odvětví energetika v souvislosti se změnou poptávky) Tab. 83 Obsah odpadu ve finální poptávce (kg) před změnou domácí poptávky, Tab. 84 Obsah odpadu ve finální poptávce (kg) po změně domácí poptávky, Tab. 85 Čistá emise odpadu 2002 (změněný output odvětví energetika v souvislosti se změnou poptávky) Tab. 86 Obsah odpadu ve finální poptávce (kg) před změnou domácí poptávky, Tab. 87 Obsah odpadu ve finální poptávce (kg) po změně domácí poptávky, Tab. 88 Změny input koeficientů primárních vstupů (2001) Tab. 89 Změny input koeficientů primárních vstupů (2002) Tab. 90 Změna ceny komodity daného odvětví, v % (2001) Tab. 91 Změna ceny komodity daného odvětví, v % (2002) Tab. 92 Změna souhrnného cenového indexu, 2001 a

12 Seznam tabulek Tab. 93 Vybrané nástroje pro tvorbu nástrojových mixů Tab. 94 Vysvětlivky k nástrojům a schématům Tab. 95 Opakující se nástroje Tab. 96 Administrativní nástroje zemědělské odpady Tab. 97 Ekonomické nástroje zemědělské odpady Tab. 98 Dobrovolné nástroje zemědělské odpady Tab. 99 Nástroje působící sekundárně v rámci ostatních politik zemědělské odpady Tab. 100 Administrativní odpady odpady z dolování a těžby Tab. 101 Ekonomické nástroje odpady z dolování a těžby Tab. 102 Nástroje působící v rámci ostatních politik odpady z dolování a těžby Tab. 103 Administrativní nástroje odpady z energetiky Tab. 104 Ekonomické nástroje odpady z energetiky Tab. 105 Ostatní nástroje odpady z energetiky Tab. 106 Nástroje působící v rámci ostatních politik odpady z energetiky Tab. 107 Administrativní nástroje odpady ze stavebnictví Tab. 108 Ekonomické nástroje odpady ze stavebnictví Tab. 109 Ostatní nástroje odpady ze stavebnictví Tab. 110 Nástroje působící v rámci ostatních politik odpady ze stavebnictví Tab. 111 Administrativní nástroje komunální odpad Tab. 112 Ekonomické nástroje komunální odpady Tab. 113 Ostatní nástroje komunální odpady Tab. 114 Nástoje působící v rámci ostatních politik komunální odpady Tab. 115 Odpady ze zemědělství Varianta I Tab. 116 Odpady ze zemědělství Varianta II Tab. 117 Cíle z POH pro odpady z dolování a těžby Tab. 118 Hlavní cíle surovinové politiky Tab. 119 Návrh nástrojového mixu pro odpady z dolování a těžby Tab. 120 Přehled cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství ČR Tab. 121 Návrh nástrojového mixu pro VEP Vatianta I Tab. 122 Návrh nástrojového mixu pro VEP Varianta II Tab. 123 Cíle z POH ČR pro stavební a demoliční odpady Tab. 124 Návrh nástrojového mixu I pro SDO Tab. 125 Návrh nástrojového mixu II pro SDO Tab. 126 Cíle z POH pro komunální odpad Tab. 127 Nástrojový mix pro komunální odpad Varianta I Tab. 128 Nástrojový mix pro komunální odpad Varianta II Tab. 129 Návrh indikátorů zemědělské odpady Tab. 130 Zhodnocení navržené varianty odpady z dolování a těžby Tab. 131 Návrh indikátorů odpady z dolování a těžby Tab. 132 Zhodnocení variant odpady z energetiky Tab. 133 Návrh indikátorů odpady z energetiky

13 Seznam tabulek Tab. 134 Zhodnocení variant stavební odpady Tab. 135 Návrh indikátorů stavební odpady Tab. 136 Zhodnocení variant komunální odpady Tab. 137 Návrh indikátorů komunální odpady

14 Úvodní slovo Vážený čtenáři, vážená čtenářko, do rukou se Vám dostává shrnutý výstup řešení projektu Vědy a výzkumu s názvem Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojových mixů k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů VaV 1C/7/41/04, který byl řešen v období let Na jeho řešení se podílel expertní tým složený ze zástupců nositele projektu IREAS, Institutu pro strukturální politiku, o. p. s. a odborníků jak na poli odpadového hospodářství, tak z oblasti tvorby modelů. Projekt byl rozdělen do pěti etap Strukturální analýza odpadového hospodářství, Modely produkčních a odbytových bilancí, Analýza ekonomických, administrativních a ostatních nástrojů, Vyhodnocení variant nástrojového mixu z hlediska environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů na jednotlivé cílové skupiny odpadového hospodářství a Závěry a doporučení. Hlavním cílem řešeného projektu bylo vytvoření input-output tabulek, které kvantifikují vzájemné vztahy mezi odvětvími ekonomiky, (základní input-output tabulka popisuje tok zboží a služeb mezi všemi odvětvími ekonomiky za určitou dobu obvykle 1 rok, současně tabulka poskytuje potřebné informace o všech vstupech, které jsou používány ve výrobním procesu). Uvedený projekt zkoumal zejména podrobněji problematiku odpadů ze zemědělství, dolování a těžby, stavebnictví, energetiky a komunální odpad jako nejvýznamnější toky odpadového hospodářství, odpady z energetiky byly záměrně ponechány stranou, neboť i tak byl již projekt příliš rozsáhlý. Do modelu input-output tabulek byla část průmyslových odpadů zahrnuta jako nedílná součást národního hospodářství. Součástí modelů bylo i testování vybraných hypotéz, například testování a simulace reálné situace v podobě změn finální poptávky a jejich vlivu na změnu čisté produkce odpadu ve sledovaných odvětvích nebo modelování cenových dopadů použití daňových nástrojů v jednotlivých odvětvích postupně i kombinovaně. Vytvořený model by měl umožnit analyzovat a zkoumat dopady vybraných národohospodářských opatření, nástrojů nejenom na jednotlivé toky odpadů. Model představuje první pokus vytvořit input-output tabulky v ČR po roce V rámci úvodní strukturální analýzy mikroekonomické a makroekonomické byla provedena podrobná analýza vybraných odpadových toků odpadů ze zemědělství, dolování a těžby, odpadů ze stavebnictví, energetiky a komunálních odpadů. Na strukturální analýzu navázala analýza administrativních, ekonomických 13

15 Úvodní slovo a ostatních nástrojů. Nástroje byly analyzovány jak na obecné úrovni, tak v rámci další analýzy, kde byly nástroje zkoumány za jednotlivé odpadové toky. Navazujícím výstupem bylo zpracování vhodných nástrojových variant k podpoře využívání odpadů. V závěru byly jednotlivé varianty vyhodnoceny z hlediska dopadů na spotřebitele, podnikatelské subjekty, státní správu a životní prostředí. Součástí výstupu bylo i navržení vhodných indikátorů sledujících působení navrženého nástrojového mixu. Zatímco vytvoření modelu input-output tabulek přináší nový pohled na sledování odpadových toků a sledování různých národohospodářských opatření, další části projektu přinášejí informace o jednotlivých odpadových tocích, které mohou být dále uplatněny zejména ve státní správě a které využije i odborná veřejnost. Předložený text představuje nejen shrnutí práce projektu Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojových mixů k podpoře prevence vzniku a materiálového využití odpadů VaV 1C/7/41/04, ale je i významným příspěvkem k diskusi o možnosti sledování toků odpadů, účinnosti jednotlivých nástrojů odpadového hospodářství, jejich vlivu na výstup ekonomiky a zároveň i o vlivu ekonomických opatření na odpadové toky. Přeji čtenářům, aby při čtení tohoto textu získali cenné informace nejen pro svoji každodenní práci, ale i podnětné návrhy v oboru odpadového hospodářství. Za řešitelský tým Ing. Jitka Vlčková 14

16 1. Strukturální analýza (úvod) Cílem následující úvodní kapitoly je provést strukturální analýzu zejména vybraných odpadových toků odpadů ze zemědělství, odpadů z dolování a těžby, odpadů z energetiky, odpadů ze stavebnictví a komunálních odpadů. Tyto odpadové toky byly vybrány jako nejdůležitější části odpadového hospodářství, zejména vzhledem k jejich významu a objemu. (Průmyslové odpady nejsou součástí následující analýzy, neboť se s nimi nepočítalo ani v návrhu projektu a projekt je již i tak velice obsáhlý.) V úvodní části je provedena SWOT analýza vybraných odpadových toků tak, aby byly identifikovány základní problémové okruhy vybraných odpadových toků. Původní SWOT analýza využitelnosti strukturální politiky byla nahrazena SWOT analýzami vybraných toků, protože se řešitelé společně s odborným garantem shodli, že strukturální analýza je v odpadovém hospodářství významná a potřebná. Další část projektu strukturální analýzy je rozdělena do dvou částí, na makroekonomickou a mikroekonomickou analýzu. Pro vetší přehlednost jsou některé části proti původnímu návrhu projektu přesunuty do jiných částí úvodní kapitoly. Jak v úvodu mikroekonomické, tak v úvodu makroekonomické části jsou shrnuty základní teoretická východiska. V rámci makroekonomické části je vymezeno postavení odpadového hospodářství v rámci celého národního hospodářství a dále strukturální analýza odpadového hospodářství. Úvodní teoretická část obsahuje i shrnutí základních změn působících jako vnější faktory tj. vývoj ve světové ekonomice a v Evropské unii. Zmíněny jsou i základní makroekonomické ukazatele v rámci České republiky. V další části jsou analyzovány vybrané politiky, které ovlivňují odpadové hospodářství, jako je Státní politika životního prostředí, Surovinová politika, Státní program ochrany přírody a krajiny apod. V závěru úvodní makroekonomické kapitoly jsou stručně charakterizovány strukturální projevy tržních nedokonalostí, vládní intervence a jejich důsledky na působení samoregulujícího tržního mechanismu, a to zejména úloha státu a význam státní byrokracie. Na úvodní analýzu navazují analýzy rozpracování jednotlivých odpadových toků z makroekonomického hlediska ve struktuře rozpracování SWOT analýzy, analýza odpadového toku jako součást národního hospodářství, politiky ovlivňující odpadový tok, mezinárodní souvislosti a mezinárodní srovnání, předpokládaný vývoj v odpadovém toku. Druhou částí strukturální analýzy je mikroekonomické hledisko. Opět v rámci úvodních kapitol jsou analyzována teoretická východiska analýza prvků a vzá- 15

17 1. Strukturální analýza jemných vztahů a vazeb v systému odpadového hospodářství, strukturální projevy tržní nedokonalosti a determinanty rozhodování základních prvků odpadového hospodářství. Na úvodní mikroekonomickou analýzu navazují opět jednotlivé mikroekonomické analýzy za zkoumané odpadové toky ve struktuře odpadový tok z hlediska vystupujících subjektů, vzájemné vztahy a vazby subjektů, jejich vzájemné ovlivňování, determinanty rozhodování základních prvků odpadového hospodářství, cenové relace na trhu, vývoj, vztah cen primárních a druhotných surovin. 1.1 Provedení SWOT analýzy využitelnosti strukturální analýzy v odpadovém hospodářství Na základě rozhodnutí expertů zapojených do projektu bylo rozhodnuto, že není třeba provádět SWOT analýzu využitelnosti strukturální politiky v odpadovém hospodářství, protože je zřejmý její přínos a význam. (Podrobnější vysvětlení významu strukturální analýzy viz kapitola 1.2). Využití strukturální analýzy bylo doporučeno všemi zúčastněnými experty. Na místo SWOT analýzy zabývající se využitelností strukturální analýzy v odpadovém hospodářství byly provedeny SWOT analýzy pro vybrané odpadové toky tak, aby byly hned na počátku řešení identifikovány zásadní problematické oblasti daných odpadových toků. SWOT analýzy byly provedeny pro následující odpadové toky, a to pro: odpady ze zemědělství, odpady z dolování a těžby, odpady z energetiky, stavební a demoliční odpady, komunální odpady. SWOT analýza Pro výčet základních problematických okruhů v rámci řešení jednotlivých odpadových toků byla využita SWOT analýza. SWOT analýza byla definována k hledání silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí pro vybrané odpadové toky. Stručný popis SWOT analýzy: Komplexní zhodnocení silných a slabých stránek spolu s hodnocením příležitostí a hrozeb nazýváme SWOT analýzou (Kotler, 2001). 16

18 1. Strukturální analýza První fáze analýzy spočívá v analýze vnějšího prostředí. Analýza vnějšího prostředí analýza příležitostí a hrozeb sleduje rozhodující síly makroprostředí demografické, ekonomické, technologické, politické, legislativní, sociální a kulturní, které ovlivňují zkoumaný okruh (tj. v našem případě daný odpadový tok). Příležitostmi se rozumí ty skutečnosti ve vnějším prostředí, které mohou mít pozitivní vliv na zkoumaný okruh, jinak řečeno, pozitivní situace vnějšího okolí. Zdrojem příležitostí mohou být vyhlídky politických změn, příhodné, nově vzniklé situace a další významné události. Naopak hrozbami rozumíme nepříznivé vývojové trendy ve vnějším prostředí, které by mohly vést k ohrožení, jde o významné negativní situace vnějšího okolí. Hrozbami mohou být například předpokládané negativní změny v legislativě apod. Analýza vnitřního prostředí silných a slabých stránek. Silné stránky jsou zdroje, dovednosti či jiné výhody, slabé stránky představují omezení nebo nedostatky. V některých případech bývají hrozby a příležitosti, slabé a silné stránky dále klasifikovány z hlediska jejich závažnosti a pravděpodobnosti jejich výskytu. V našem případě byla navržena třístupňová hodnotící škála. +++ vysoká významnost ++ střední významnost + nižší významnost Na základě SWOT analýzy mohou být formulovány cíle, většinou se nejedná o jeden cíl, ale o více cílů. Výsledkem SWOT analýzy bývají také strategie, které definují, jak daných cílů dosáhnout. V našem případě byla SWOT analýza využita především k identifikaci základních souvislostí vztažených k vybranému odpadovému toku. Do vypracování SWOT analýzy byli zapojeni všichni experti účastnící se projektu, s tím, že zaslané SWOT analýzy byly vyhodnoceny podle přiřazené váhy, přičemž rozhodující slovo ve výběru měli experti odborně přiřazení k jednotlivým odpadům. 17

19 1. Strukturální analýza Odpady ze zemědělství č. PŘÍLEŽITOSTI váha 1 Podpora z národních a nadnárodních dotačních programů a fondů, možnost využití finančních prostředků, SFŽP, strukturální fondy. 2 Nabídka na využití nejlepších dostupných technologií (BAT) Přechod na systém ekologického zemědělství a přijetí jeho standardů (zejména uzavřené materiálové toky). 4 Alternativní použití zpracovaných odpadů ze zemědělství Tlak na zpracování a alternativní využívání produkovaného odpadu (legislativa) Přenos příkladů dobré praxe (s tím spojené exkurse, workshopy atp.) Zavedení ekonomických nástrojů pro podporu využívání produktů z bioodpadu (daňové zvýhodnění apod.) platí spíše pro bioodpad. 8 Pozitivní stimulace a motivace (např. soutěže, medializace apod.) č. HROZBY váha 1 Zpřísňování legislativy v oblasti produkce a nakládání s odpady (kvalita) Strukturální změny zemědělské výroby (trh s komoditami) Ekonomický tlak na bezodpadové hospodářství, nedostatek financí Růst konkurence na trhu produktů ze zpracovávaných odpadů Nezajištěný odbyt výstupu zpracovatelů, s tím související nedostatečná síť zpracovatelů Změna hospodářsko-politických preferencí Změny v technologiích výroby. + č. SILNÉ STRÁNKY váha 1 2 Prostorová dispozice zemědělských podniků pro zpracování a využití odpadů (je k dispozici dostatek nevyužitých prostor, zemědělských budov apod.) Biodegradabilní charakter u většiny vznikajícího odpadu, možnosti využití jako bioplynu, biopaliva apod. (technologie pro kompostování lze využít na odpady ze zemědělství, odpady se mohou i vzájemně mísit) 3 Kombinace zemědělských odpadů s odpady z jiných oborů podnikání ++ 4 Předpoklad pro zavedení technických a technologických postupů zpracování a využití odpadů ze zemědělské produkce, a technologické zázemí pro řešení biologicky rozložitelného komunálního odpadu 5 Možnost druhotného využití a ekonomického zhodnocení produkovaných odpadů ++ 6 Relativně uzavřené materiálové toky v rámci zemědělského podniku + 7 Existence vědecko-výzkumné základny

20 1. Strukturální analýza č. SLABÉ STRÁNKY váha 1 2 Specifické vlastnosti a rozmanitost druhů produkovaných odpadů včetně nebezpečných. Vysoké vstupní investice a nízká návratnost technologií zpracovávajících a využívajících odpady ze zemědělství, nedostatek financí. 3 Závislost a vazba na životní prostředí, vlivy počasí, biogenní činitele apod Nízká úroveň spolupráce mezi zainteresovanými subjekty (podniky, samospráva, státní správa, kontrolní orgány apod.). Neschopnost a nepružnost rychle reagovat na legislativní změny,normy apod., nedostatečné uvědomění a kázeň jednotlivých pracovníků a pracovišť v zemědělské prvovýrobě, uvědomělost. 6 Nedostatečné působení poradenských institucí a firem. + 7 Zkreslená představa o vlivu dopadů, nízké povědomí o vhodných způsobech využití nebo likvidace vznikajících odpadů Závěry SWOT analýzy Příležitostmi pro podporu využívaní a zpracování odpadů ze zemědělství jsou: poskytované finanční prostředky, ať již ze zdrojů národních či zahraničních, dále pak postupné zavádění systémů ekologického zemědělství, existence nabídky nejlepších dostupných technologií, existence alternativních možností zpracování odpadů ze zemědělství, ale i legislativní požadavky na využití alternativních způsobů zpracování. Vývoj legislativních požadavků však může být na druhé straně i hrozbou příkladem jsou zvyšující se požadavky na kvalitu využití druhotných surovin ze zemědělství, které částečně brání jejich dalšímu využívání a zpracování, hrozbami jsou i výkyvy na trhu se zemědělskými výrobky, které sekundárně ovlivňují vývoj produkce odpadů ze zemědělství, na druhé straně hrozbou je i zvyšující se růst produktů ze zpracovaných odpadů, čímž může být následně omezen odbyt výstupů zpracovatelů. Základními silnými stránkami pro odpady ze zemědělství jsou: existence dostatečného množství nevyužitých prostor pro zpracování či další využití odpadů, existence několika variant možností zpracování a využití odpadů ze zemědělství a jejich možnost kombinace a využití s jinými odpady, poměrně široká škála technických a technologických zařízení na zpracování a využití a poměrně snadná možnost využití odpadů ze zemědělství jako druhotných surovin. Identifikované slabé stránky jsou: častý obsah nebezpečných látek odpadů ze zemědělství a jejich specifické vlastnosti, rozmanitost druhů zemědělských odpadů, které brání jejich dalšímu využití, potřebné vysoké vstupní investice a nízká návratnost technologií, které zpracovávají a využívají odpady ze zemědělství, tj. i obecný nedostatek financí, poměrně vysoká vazba zemědělství jako celku na životní prostředí především na počasí, nízkou úroveň spolupráce mezi zainteresovanými subjekty a častou neschopnost zemědělců reagovat na legislativní změny. 19