PŮJČKA JAKO PRÁVNÍ VZTAH

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Studijní obor: Právo Katedra občanského práva Diplomová práce PŮJČKA JAKO PRÁVNÍ VZTAH Hana Popelářová Akademický rok odevzdání práce: 2012/2013

2 "Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Půjčka jako právní vztah zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.".. 1

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce prof. JUDr. Josefu Fialovi, CSc. za pomoc a cenné rady při zpracování této diplomové práce. Velké díky patří také mojí rodině, která mě podporovala v průběhu studia. Zejména pak ve zkouškovém období a při závěru studia, kdy byli mí blízcí maximálně trpěliví a chápaví. 2

4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá odlišností bankovních a nebankovních půjček. Cílem je zhodnotit současnou právní úpravu této problematiky. V práci jsou vymezeny pojmy půjčka a úvěr. Následně je pozornost věnována sankčním prostředkům při porušení povinnosti a případnému nucenému výkonu rozhodnutí. Zhodnocena jsou i východiska pro řešení neschopnosti splácet, či dokonce předlužení, které postihují stále více dlužníků. Právní předpisy dané oblasti mají zvyšující se tendenci chránit spotřebitele dlužníka. Na základě práce zformulovaným doporučením je: dále již nerozšiřovat práva spotřebitele, ale masivně zvyšovat finanční gramotnost obyvatelstva. Klíčová slova Půjčka, úvěr, spotřebitel, úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuta, oddlužení Abstract The thesis deals with the differences between bank and non-bank loans. The aim is to assess the current legal regulation concerning this issue. The paper describes the terms loan and credit. Subsequently, the attention is paid to sanctions for the infringement and the enforcement of a judgment. Further, the thesis evaluates options for solving the problems of inability to pay and extreme indebtedness, which affect more and more borrowers. The legislation in this area has an increasing tendency to protect consumers - debtors. Based on the work the following recommendation is formulated: not to extend consumers rights further, but to massively increase the financial literacy of the population. Keywords Loan, credit, customer, interest, interest on arrears, contractual penalty, discharge from debts 3

5 Obsah Abstrakt... 3 Klíčová slova... 3 Úvod Prameny právní úpravy Vnitrostátní úprava Komunitární úprava Mezinárodní úprava Úvěrování jako samozřejmost v dnešní společnosti, půjčka a úvěr Okolnosti vedoucí k úvěrování Důsledky úvěrování Pojmy půjčka a úvěr Bankovní půjčka/úvěr Nebankovní půjčka/úvěr Srovnání bankovní a nebankovní půjčky/úvěru Porušení povinnosti ze závazkového vztahu a jeho následky Porušení dlužníkem, zejména nesplácení Porušení věřitelem (zprostředkovatelem), zejména nedodržení právních povinností Následky porušení povinnosti ze závazkového vztahu vyplývající ze smlouvy (např. smluvní pokuty, penále, úrok z prodlení ) Vymáhání nároků ze závazkového vztahu nucený výkon Možnosti řešení osobního zadlužení Závěr Seznam použitých zdrojů Bibliografie Internetové zdroje Judikatura Přílohy Příloha č.1: PROVOZNÍ ŘÁD PORADNY PRO DLUŽNÍKY Příloha č. 2: KODEX ETICKÉHO ÚVĚROVÁNÍ Příloha č. 3: INDEX PREDÁTORSKÉHO ÚVĚROVÁNÍ

6 Úvod Tato diplomová práce se bude zabývat analýzou právních vztahů, které provází člověka při půjčování peněz a následném nesplácení. Téma je o to aktuálnější, že se dotýká stále vyššího počtu populace a stále více právních předpisů vzniká za účelem regulace trhu půjček a úvěrů. Evropská Unie se také více angažuje v oblasti ochrany spotřebitelů dlužníků, což se projevuje množstvím směrnic, které mají členské státy implementovat. Diplomová práce bude pohledem na současnou právní vědu, ale i praxi. Nutně se musí zkoumat dopad právní regulace a její efektivnost. Zákonodárci se snaží reagovat na problematické životní situace lidí právními normami. Málo u nich je ale schopno problém opravdu řešit, neboť vynalézání možností obcházení zákona se stalo v České republice téměř národním sportem. Nejsou-li právní normy dost efektivní, snaží se s tím vypořádat exekutiva, případně jurisdikce. Problematika půjčování peněz je bohatě obsažena v literatuře, stále častěji ve formě letáčku či příruček pro pracovníky různých organizací (pracovníky poraden či sociální/terénní pracovníky). Většinou se jedná o publikace úsekové pojednávají o dluhové spirále, radí jak zacházet s rodinným rozpočtem, kam se obrátit v případě potíží, popisují režim oddlužení. Nenalezla jsem ovšem žádnou učebnici, která by byla komplexně zaměřená na život člověka, který si půjčil snad jen knihu paní Lucie Vrbkové Už nikdy dlužníkem: pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze (uvedena v literatuře). Do své práce zahrnu jak problémy právní, tak i lidský pohled na věc a na současnou společenskou situaci. Téma jsem zvolila vzhledem k jeho aktuálnosti. Nezaznamenala jsem den, kdy by v některém z médií nebylo upozorňováno na dluhovou situaci českých domácností, či na rady při půjčování peněz. Obecnější název práce Půjčka jako právní vztah volím proto, že budu rozebírat nejen půjčku peněz, ale i specifický druh půjčky úvěr. Dále bude práce zaměřena na dlužníky fyzické osoby, zejména spotřebitele. Diplomová práce by se měla stát komplexním pojednáním 5

7 o úskalí zadlužování. Výsledkem by měla být i analýza dluhové situace v České republice, jejíž pochopení by mohlo vést k možným řešením. Diplomová práce je soustředěna na právně dogmatickou analýzu jednoho z frekventovaných závazkových právních vztahů na půjčku peněz a její uplatnění v právní praxi. Bude proveden stručný popis východisek právní úpravy (občanský zákoník, nový občanský zákoník, zákon o spotřebitelském úvěru, komunitární předpisy) a posléze provedena podrobná analýza dopadů této regulace do konkrétních situací (zejména se zaměřením na odlišnosti odvozené od subjektů poskytujících půjčky banky a nebankovní subjekty). Obsahem zpracování bude též vymezení práv a povinností subjektů, včetně odpovědnostních následků. Zpracování povede ve zhodnocení stavu de lega lata (včetně soudní praxe při aplikaci účinných právních předpis) a k formulaci případných námětů na změnu právních předpisů či jinému řešení. Nastolenými otázkami budou tedy: Je půjčování peněz u nebankovních institucí bezpečné? Je právní ochrana dlužníka/dlužníka-spotřebitele v případě nekalých praktik věřitelů dostatečná? Je nadměrná ochrana spotřebitele v úvěrových vztazích skutečně řešením tíživých životních situací? Jak efektivně řešit zadluženost českých domácností? Kapitola první mapuje tematickou právní úpravu v České republice, a to včetně souvisejících komunitárních předpisů a mezinárodních dokumentů. Systematicky uvádí zákony a další právní předpisy, upravující vztahy dlužníka, kterými zrovna v úvěrovém procesu prochází. Zmíněna bude i procesní část předpisů, které jsou neméně důležité, než ty hmotněprávní. Kromě stavu de lege lata bude zmíněna i úprava po plánované rekodifikaci občanského práva. Celková situace společnosti se odrazí v kapitole druhé, která bude věnována zejména snaze o pochopení, proč je poptávka po půjčkách tak velká. Na to navážu jmenováním 6

8 prostředků (ať už právních či jiných), které ex post reagují se zadluženost domácností. Nebudou chybět ani definice základních pojmů, které budou předmětem této práce půjčka a úvěr. Následně se zaměřím na odlišnosti vyplývající z různosti subjektů na straně věřitele. Srovnám tedy bankovní a nebankovní půjčku/úvěr. Dále bude diplomová práce reagovat na postupné rozšiřování informačních povinností věřitele. Dostatek pozornosti bude věnován také porušení těchto povinností a poté zejména jeho následkům. Jaké všechny sankční prostředky může věřitel použít proti svému dlužníkovi? Za nutné považuji zmínit i výkon rozhodnutí, ke kterému vede neplnění závazků. Poslední kapitola bude obsahovat cestu k řešení situace člověka, který je zadlužen a neví, kudy dál. Pojednám o úkonech, které zvládne provést dlužník sám, a mohou pozitivně přispět k řešení jeho tíživé situace. Pozornosti neunikne ani relativně nový institut obsažený v insolvenčním zákoně oddlužení. Zhodnocení celé práce bude obsahovat závěr. Druhá část uvede seznam použitých zdrojů, včetně soudních rozhodnutí. Do poslední části této práce budou včleněny přílohy, na které bude odkazovat text. Tato analýza by překračovala rámec práce, kdybych uvedla kompletní oblast půjček obecně (tedy případy, kdy předmětem nejsou peníze). Dále se v části o úvěru záměrně nevěnuji podnikatelskému úvěru, z důvodů naznačených výše. Ani fáze výkonu rozhodnutí nebude pojata jako vyčerpávající, vzhledem k tomu, že se budu věnovat půjčce peněz a tedy vymáhání peněžitých pohledávek. I v oblasti řešení tíživé životní situace by bylo možno nalézt jiné způsoby pomoci dlužníkovi, mnou neuvedené. Tato práce by nemohla vzniknout v takovéto podobě bez laskavých připomínek vedoucího práce, pana prof. JUDr. Josefa Fialy, CSc., praktických rad pana Ing. Milana Kolky, Ph.D. a bez jazykové korektury provedené Mgr. Štěpánkou Bilovou, Ph.D. 7

9 1 Prameny právní úpravy 1.1 Vnitrostátní úprava Prameny lze pomyslně rozdělit dle fází úvěrového procesu sjednávání + plnění, následky neplnění (zástava, exekuce), následky zadlužení (oddlužení). Základními jsou zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ) a zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také pouze ObchZ). Institut půjčky je upraven občanským zákoníkem, konkrétně Zde jsou vymezeny základní znaky půjčky: přenechání věci dlužníkovi, věc určená podle druhu (např. peníze), vrácení věci po uplynutí dohodnuté doby. Je možné sjednat smluvní úrok v tomto případě bude půjčka úplatná. OZ umožňuje uzavřít i smlouvu nepojmenovanou (inominát) na základě 51 OZ, která může být použita i na finanční služby. Inominát lze uzavřít i podle ObchZ a jeho 261. Úvěr, který lze označit za specifický druh půjčky, upravuje obchodní zákoník. Odlišností od půjčky je předmět závazkového vztahu mohou jím být pouze peníze, úplatnost úrok je podstatným znakem. Není-li sjednán, platí zákonný. Bylo-li by sjednáno 0% úročení, smlouva nevznikla. Smlouva o úvěru patří ke konsenzuálním obchodům, tedy vzniká na základě smlouvy, nikoli faktickým předáním věci (na rozdíl od půjčky). Úvěr je definován i v zákoně č. 21/1992 Sb. o bankách, ve znění pozdějších předpisů v 1 (2) písm. b), kdy úvěrem jsou v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky. V této kapitole budu jmenovat několik pramenů, týkajících se spotřebitele, i když v názvu této práce slovo spotřebitel nefiguruje. Snažím se tím pouze naznačit, že v mnoha případech lze na dlužníka nahlížet jako na spotřebitele a tak použít pro něj příznivější právní normy. Zároveň navazuji i na úvod, kde bylo zdůvodněno pojednání o spotřebiteli. Dalším pramenem je tedy zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, který stojí vedle ochranářských ustanovení 51a -71 OZ. Tato ustanovení vystihují podstatu 8

10 spotřebitelských smluv - zdůrazňují tedy slabší postavení nepodnikající strany. Mnoha novelizacemi a také odrazem evropské normotvorby se zde objevily nové a nové povinnosti zejména pro podnikající silnější stranu. Jedná se zejména o předsmluvní informační povinnosti, povinnost poskytnout na žádost tištěné obchodní podmínky, neklást ve smlouvě spotřebiteli plnění nepřiměřené službě/zboží podnikatele. Na druhé straně přiznává zákon spotřebiteli práva, např. na efektivnější odstoupení od smlouvy. OZ obsahuje specifické spotřebitelské smlouvy, jakými jsou distanční smlouvy či smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby. V současné době již neúčinný zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů se nyní uplatní ve starších kauzách. Promítly se v něm evropské směrnice za účelem souladnosti úprav. Zásadní byl v tom, že na rozdíl od tehdejší podoby občanského zákoníku definoval spotřebitele jako fyzickou osobu. Tohoto pojetí se následující právní úprava drží. Výše zmiňovaný zákon č. 321/2001 Sb. rozšířil informační povinnosti věřitelů při uzavírání smlouvy (maximální výše spotřebitelského úvěru, výše jednotlivých splátek a jejich počet, RPSN ). Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se stal nástupcem výše zmíněného zákona a lze jej zařadit již do veřejnoprávní regulace. V 2 negativně vymezuje svou působnost, zejména vylučuje použití na hypotéky a částky do Kč a nad Kč. I tento zákon (stejně jako jeho předchůdce) je implementací směrnice. S tématem půjček souvisí i reklama na ně, kterou upravuje zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o regulaci reklamy) a potencionální nekalá soutěž upravená v ObchZ. Šlo by o speciální skutkovou podstatu 45 ObchZ klamavou reklamu. Dohled v této oblasti vykonává Česká národní banka, použitelný je tedy i zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů. Další orgán dohledu - Česká obchodní inspekce má sankční pravomoci a je upravena zákonem 9

11 č. 64/1886 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. Tato diplomová práce se dotkne i zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů, kteří svou činnost vykonávají v rámci vázané živnosti, jež byla novelou včleněna do zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Procesněprávní vztahy se řídí zákonem č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále i OSŘ), případně zákonem č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozhodčím řízení), byla-li sjednána platná rozhodčí doložka. Situaci lze řešit i mimosoudní cestou u finančního arbitra - je-li příslušný - a to dle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. Kromě právního vztahu půjčky mohou nastat i odpovědnostní vztahy, např. trestněprávní (trestné činy lichva na straně věřitele a úvěrový podvod zejména na straně dlužníka), které upravuje zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále i trestní zákoník). Fázi nuceného výkonu (exekuce) upravují již zmiňovaný OSŘ a k němu speciální zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na něj navazují i vyhlášky např. vyhláška č. 418/2001 Sb. o postupech při výkonu exekuční a další činnosti ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 329/2008 Sb. o centrální evidenci exekucí ve znění pozdějších předpisů. Pokud dospěje dlužník do nejtěžší fáze úvěrového procesu, použijeme zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon) obsahující institut osobního bankrotu, který je hojně využíván. 10

12 Považuji za nutné alespoň minimální představení úpravy de lege ferenda nového 1 občanského zákoníku, který má nabýt účinnosti k Není ovšem jisté, zda zákonodárci účinnost neoddálí. Tento právní dokument bude kodexem občanského, obchodního, rodinného práva a bude obsahovat spoustu dalších oddílů převzatých ze zrušených zákonů. 2 Novinkou je návrat k archaickému označování institutů, jejichž název již byl zaužíván jinak a tím způsobí minimálně nepřehlednost tohoto zákona. Nový občanský zákoník upravuje Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem obsaženy v Dílu 4 části čtvrté Nového občanského zákoníku, včetně distančních smluv a finančních služeb a také úvěr upraven v Vzhledem k aktuálnosti rekodifikace bude do této práce minimálně promítnuta i budoucí úprava. V textu uvedu případně i další relevantní předpisy, které se okrajově vztahují k dané problematice. Jejich zařazení do této kapitoly významných pramenů hodnotím jako nevhodné. 1.2 Komunitární úprava Vzhledem ke členství České republiky v Evropské Unii nutně zohledním i komunitární úpravu. Ta je nejpatrnější v oblasti ochrany spotřebitele. K harmonizaci národních postupů na ochranu spotřebitele začalo docházet od poloviny 70. let. V roce 1975 představila Evropská komise Předběžný program EHS o ochraně spotřebitele, který se stal základem spotřebitelské legislativy. Po Předběžném programu následovaly ještě další iniciativy, ale za skutečný začátek komunitární spotřebitelské politiky můžeme považovat až Jednotný evropský akt (1987), který zmocnil Evropskou komisi k návrhu opatření na ochranu spotřebitelů. Jako samostatnou a plnohodnotnou komunitární politiku zavedla ochranu spotřebitele Maastrichtská smlouva (1993), požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele a při provádění ostatních evropských politik zohlednila i Amsterodamská smlouva (1999). V prosinci 2006 byl přijat nový 1 Jak bývá označován zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, z důvodu odlišitelnosti od stávajícího OZ 2 Např. problematiku cenných papírů ze zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech 11

13 program ochrany spotřebitelů pro období s celkovým rozpočtem 157 milionů eur. Nové právní předpisy EU dále zpřísňují normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. V návaznosti na rozšíření finančních služeb a elektronického obchodu navrhla Komise v roce 2006 pokyny pro postupy v elektronickém podnikání a pravidla zahrnující všechny aspekty spotřebitelských úvěrů i bezhotovostních plateb. Mezi nové oblasti spotřebitelské politiky patří bezpečnost plateb, ochrana dat a spotřebitelský úvěr. V prosinci 2007 také byla v rámci EU zakázána řada nekalých obchodních postupů. (např. klamavá reklama a agresivní obchodní praktiky jako obtěžování, donucování a nepatřičné ovlivňování). 3 V současné době je aktuální akční plán pro období Pět základních práv spotřebitelů shrnul už pařížský summit v roce 1972, kde byla vyjádřena snaha regulace této oblasti. Jsou jimi právo na informace, vzdělávání a zastoupení, ochranu zdraví a bezpečnosti, ochranu ekonomických zájmů a právo na náhradu škody. 4 V primárním právu pozorujeme ochranu spotřebitele již v Jednotném evropském aktu (1986) a rozvíjena byla dále v čl. 129a Smlouvy o Evropské unii (Maastricht, 7. února 1992) a v čl. 153 Amsterodamské smlouvy (podepsána 2. října 1997). Lisabonská smlouva (podepsána 13. prosince 2007) zařazuje ochranu spotřebitele do tzv. sdílených pravomocí. Také Listina základních práv Evropské Unie deklaruje v čl. 18 zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Nutno zmínit i nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve kterém je oddíl čtvrtý věnován příslušnosti ve spotřebitelských smlouvách, v nichž figuruje mezinárodní prvek. Z nařízení lze použít i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 3 KOPECKÁ, Hana. Fakta o EU: Ochrana spotřebitele. Euroskop.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 4 DOHNAL,J. Spotřebitelský úvěr. Praha:Leges,2011, s.13 12

14 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (označované jako Řím I) článek 6 taktéž použitelné pro vztahy s mezinárodním prvkem. Sekundární právo je implementováno 5 do národních úprav skrze směrnice. Komise kontroluje, jakým způsobem a zda dostatečně státy své právo upravily a případně zahájí se státy řízení. 6 V oblasti ochrany spotřebitele jsou jimi: 7 Směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory Směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nekalých podmínkách ve spotřebitelských smlouvách Směrnice Evropského parlamentu 8 a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku Směrnice EP a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES Směrnice EP a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic EP a Rady 97/7/ES a 2002/65/ES a nařízení EP a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách). 5 Stručný popis nejdůležitějších právních předpisů EU na ochranu spotřebitele v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu i s informacemi o transpozici do českého právního řádu jsou k nalezení na: 6 Tak tomu bylo v roce 2007, kdy Evropská komise zahájila řízení pro porušení práva s několika evropskými zeměmi, mezi kterými byla i ČR. Té byla vytýkána nedostatečná ochrana spotřebitele 7 Výčet není v žádném případě vyčerpávající. 8 Dále také pouze EP pro zmenšení rozsahu jmenovaných směrnic 13

15 Směrnice EP a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě Směrnice EP a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS 1.3 Mezinárodní úprava Mezi relevantní prameny práva v této oblasti můžou být zařazeny zejména: Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, ve znění Dodatkového protokolu 19 (Význam této dohody je zejména v tom, že odstartovala přípravu na integrační tendence České republiky do evropských struktur (Evropské společenství, Evropská unie). Ochrana spotřebitele se stala aktuálním tématem a začalo se pracovat na právní úpravě, která by odpovídala cílům a charakteru těchto struktur. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Tato úmluva obsahuje pro spotřebitele relevantní ustanovení, jedná se o čl. 6 Úmluvy, který zajišťuje jistý minimální procesní standard při projednávání občanských či trestních věcí. 9 9 RYŠLAVÝ,D. Soukromoprávní prostředky ochrany spotřebitele Dostupné z: Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykova Univerzita. 14

16 2 Úvěrování jako samozřejmost v dnešní společnosti, půjčka a úvěr 2.1 Okolnosti vedoucí k úvěrování V současné době se mluví o zadlužování jednotlivců a celých domácností. Příčin a stejně tak následků je hned několik. K potřebě půjčovat si peníze přispívá samozřejmě nezaměstnanost obyvatel. Míra nezaměstnanosti byla v roce 2012 (vyjma měsíce prosince, který v době psaní této práce nebyl zpracován) v průměru 5,55%. 10 Toto číslo není samo o sobě tak vysoké, musíme ale uvažovat i okolnosti způsobu výpočtu průměru. Průměr vylepšují letní měsíce, kdy je mnoho lidí zaměstnáno jako sezónní pracovníci (sběr ovoce v sadech, práce ve vinici). V teplých měsících mají více práce i firmy, neboť mnoho pracovních činností žádají zákazníci právě v tomto období např. oprava střech, výměna oken, větší rekonstrukce domů. Dle mého názoru nemá číslo 5,55% dostatečnou vypovídací hodnotu. Domnívám se, že se skutečná míra nezaměstnanosti je mnohem vyšší, v regionech s největší nezaměstnaností dosahuje až 15 %. Malé či dokonce nulové příjmy způsobují finanční potíže rodin. Poskytování finanční podpory ze strany státu ve formě příspěvku se jeví jako nedostatečné a snadno zneužitelné. Velkou roli hrají rovněž sociálně patologické jevy alkoholismus, gamblerství. Pokud rodiny nemají příbuzné, kteří by jim v tíživé situaci vypomohli, nezbývá, než obrátit se na banku se žádostí o úvěr. Banky ovšem neposkytují půjčky malých 11 částek a pečlivě si vybírají klienty, u kterých zkoumají bonitu. 12 Vědomy si těchto okolnosti na finančním trhu rozmohly se nebankovní instituce a zprostředkovatelé nebankovních půjček ve snaze uspokojit tyto potřeby občanů a vyplnit tak mezeru na trhu. Samotná existence takovýchto subjektů by jistě nezaznamenala takový úvěrový boom bez všudypřítomné reklamy a propagace. 10 Údaje o míře nezaměstnanosti za prvních 11 měsíců roku 2012 jsou součtem procentních měr nezaměstnanosti za jednotlivé měsíce vydělené 11. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok [online]. [cit ]. Dostupné z: 11 Do Kč. 12 Prověřování finanční situace a schopnosti splácet jsou označovány jako scoring. 15

17 Reklamní spoty jsou vysílány v televizi, propagační letáky jsou spotřebitelům vnucovány téměř všude. Kontakty na zaručené věřitele jsou vylepovány na sloupy a přístřešky zastávek a podobné objekty, které denně míjí mnoho lidí. V současné době se objevují nabídky půjček i tam, kde by je člověk nečekal např. v akčních letácích nákupních center a potravinových řetězců. Zdálo by se, že kdo nemá spotřebitelský úvěr, jakoby ani nežil. Další příčiny rychle rostoucího zadlužení spočívají: v demografických změnách (nástup generace zakládající vlastní rodiny a potřebující nové bydlení), změnách v preferencích obyvatel (částečně souvisí i s demografickým faktorem), větších spotřebních možnostech, změnách v přístupu bank k drobným klientům (částečně z důvodu klesajících úrokových výnosů) a v nízké srovnávací základně (v devadesátých letech zadlužení domácností klesalo, v mezinárodním srovnání bylo téměř poloviční). 13 Nezanedbatelnou příčinou zadlužování zůstává i nízká míra finanční gramotnosti 14 obyvatel, která byla měřena v období květen-říjen 2010 společností STEM/MARK, a.s.. 15 Se správou vlastních finančních zdrojů nemají problém jen mladí lidé. Finanční problémy postihují všechny vrstvy obyvatelstva, včetně seniorů Analýza zadluženosti českých domácností. studie [cit ]. Dostupné z: pdf 14 Finanční gramotnost můžeme definovat jako soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. 15 Kvantitativní výzkum Finanční gramotnost obyvatel ČR, Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro Ministerstvo financí ČR a Českou národní banku / Client Service [cit ]. Dostupné z: g_tk_ /financni_gramotnost_ _stemmark.pdf 16

18 2.2 Důsledky úvěrování Právě finanční gramotnost by mohla být lékem a prevencí proti zadlužování obyvatelstva. Nízká úroveň finanční gramotnosti byla důvodem usnesení vlády v roce 2005, v němž uložila ministru financí, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a ministru průmyslu a obchodu připravit systém výuky finanční gramotnosti na základních a středních školách, který má napomoci zlepšit finanční gramotnost obyvatel ČR. Po zkoumání finanční situace rodin byl zahájen projekt s cílem rozšířit občanům povědomí o finančních produktech. Proběhla veřejná školení a semináře, kde se účastníkům dostaly rady, jak hospodařit s finančními prostředky a jak řešit problémy finančního charakteru. Nejsou mi známy statistiky návštěvnosti těchto akcí. Domnívám se však, že i přes vynaložení nemalých prostředků do propagace, nebyla účast valná. Zdá se mi, že vzdělávat se chodí právě ti, kteří to moc nepotřebují ti uvědomělí a zodpovědní. A ti, pro které by bylo takové školení jistě přínosné, jeho potřebu paradoxně vůbec nepociťují. S růstem počtu nebankovních subjektů poskytující úvěr roste i počet poraden pro dlužníky. 16 Většinou jsou tyto poradny bezplatné, či mírně zpoplatněné, aby byly dostupné širokým vrstvám. Tyto poradny ale mohou pracovat pouze s těmi, kdo o to stojí. Je nutná přímá participace dlužníka a jeho zájmu tíživou situaci řešit. Poradny mají zpracovány provozní řády, 17 jimiž se řídí. V přiloženém provozním řádu Poradny pro dlužníky Sdružení SPES jsou k nalezení zajímavé informace. Poradna se snaží eliminovat svou odpovědnost za případné nesprávné rady. Nabízí komplexní poradenství z oblasti zadlužení, ať už se nacházejí klienti v dluhové pasti či jim prozatím hrozí neschopnost splácet. Když se ale začteme dále, nalezneme důrazné varovaní, že se nejedná o poradnu právní. V závěrečných ustanoveních je uvedeno: Sdružení SPES ani jeho pracovníci a studenti nejsou odpovědni za případnou škodu vzniklou v souvislosti 16 Např. Asociace občanských poraden disponuje sítí poraden, detašovaných pracovišť a kontaktních míst, více na 17 Provozní řád Poradny pro dlužníky Sdružení SPES obsahuje příloha č. 1této práce 17

19 s poskytováním pomoci. Vyvstává otázka, zda je objektivně možné označit tuto činnost za neprávní poradenství. Můj celkový dojem se tedy vykrystalizoval v takový, že nám tyto osoby poradí, jak máme situaci řešit, ale kdyby to tak náhodou nebylo, není to jejich chyba. Nestavím se ale k těmto poradnám zcela negativně, neboť se stávají prostředkem první pomoci dostupné široké veřejnosti. S poradnou 18 klient uzavírá smlouvu o poskytování služeb. Pokud by chtěl poskytnuté služby (poradenství) reklamovat, nabízí mu Řád poradny cestu stížnosti směřující k vedoucí poradny. Jak dokazují výzkumy, většina zadlužených či předlužených osob pochází ze sociálně slabých, vyloučených skupin obyvatel, například romské populace. 19 Na tuto skupinu obyvatel byl zaměřen projekt z roku Nouzový sociální fondkterý financovala Kancelář Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN v Praze. Z tohoto fondu měly být poskytnuty prostředky těm, kteří by si jinak museli půjčit u lichváře a těm, kteří potřebují finance dlouhodobě. Byly stanoveny podmínky pro poskytování těchto prostředků jedincům, které mimo jiné vyžadovaly náročnou a pravidelnou spolupráci terénních pracovníků s těmito rodinami. Podrobně analyzuje tuto oblast expertiza Mikrofinance a snižování chudoby a Sociální nouzový fond z hlediska právního řádu a praxe sociální péče České republiky, kterou pro Kancelář Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN v Praze zpracoval SOCIOKLUB. Kancelář úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN vyhodnotila tento druh pomoci jako ztrátový, kdy ani mechanismus kolektivního ručení tří subjektů neměl vliv na platební kázeň. To však neznamená, že po poučení se z předchozích chyb není možné tento institut využít Právně nedokonale formulované v Řádu poradny, neboť subjektem by mělo být Sdružení SPES 19 K tomu GAC spol s r. o. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Praha PETERKOVÁ,J., JIRÁNEK,R., ODBOR PREVENCE KRIMINALITY MINISTERSTVA VNITRA. Prevence zadlužování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel [cit ]. Strana

20 Kromě ekonomických nástrojů lze dobře využít i nástrojů právních např. v podobě přijetí zákona dopadají právě na situaci zadlužených domácností. Jedním z takových opatření se stal zákon číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který byl účinný od do Pro spotřebitele představuje tato nová právní úprava pozitivní posun v oblasti jejich ochrany. Vytvořením jednotného, průhledného právního prostředí v oblasti úvěrů na spotřebitelském trhu zákon posiluje pozici spotřebitelů a usnadňuje orientaci v nabídce spotřebitelských úvěrů. Zavedení ukazatele roční procentní sazby nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr umožňuje spotřebitelům porovnání úrovně spotřebitelských úvěrů, které jsou nabízeny na trhu. Zákon představuje sjednocení české právní úpravy s právem zemí EU. Nad dodržováním podmínek stanovených tímto zákonem vykonává dozor Česká obchodní inspekce. 21 Povinně uváděný ukazatel RPSN nemá dobrou vypovídací hodnotu zejména u úvěrů sjednaných na dobu kratší než jeden rok. Některé instituce se toho nebojí a odvážně uvádějí tento ukazatel i u krátkodobých půjček, jako například společnost Ferratum viz obrázek č Alarmující je, že i tyto inzeráty končí uzavřením smlouvy o půjčce finančních prostředků či úvěrovou smlouvou. Obrázek 1 Inzerce v akčním letáku společnosti Kaufland Ukazatel je použitelný pro srovnání finančních produktů stejného typu. Některé instituce uvádějí v propagačních materiálech RPSN od. Při bližším zkoumání ovšem musí být všem jasné, že produkt za těchto podmínek takřka nelze získat. Podmínky jsou nastaveny tak tvrdě, že ve skutečnosti zaplatí klienti 21 Spotřebitelské úvěry. [online] [cit ]. Dostupné z: 22 KAUFLAND Jarní slevy [reklamní leták]. Leden