8. Sociologický smysl díla Michela Foucaulta Francouzský poststrukturalismus MICHEL FOUCAULT ( ) rozum a ne-rozum teorii represe

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "8. Sociologický smysl díla Michela Foucaulta Francouzský poststrukturalismus MICHEL FOUCAULT ( ) rozum a ne-rozum teorii represe"

Transkript

1 8. Sociologický smysl díla Michela Foucaulta Foucault, M., Dohlíţet a trestat Foucault, M., Archeologie vědění Eribon, D., Michel Foucault Marcelli, M., Michel Foucault alebo stať sa iným Francouzský poststrukturalismus (neostrukutralismus) je pokračování a zároveň přehodnocení původního strukturalismu 70. a 80. let 20. stol. (Derrida, Lyotard, Foucalt); pro PS decentralizované struktury, odpor vůči jakékoli metafyzice, ztráta víry v jakékoli absolutní, sebe sama prohlédající východisko filosofie, ztráta jednoho rámce, v němţ se mluví o věcech; vyzdviţení individualismu (individuální je nepřekonatelnou překáţkou pro metafyziku); označení post po r ; poststrukturalismus pojímá nadindividuální strukturu jako otevřenou a decentralizovanou; neexistuje ţádné centrum dávající větám smysl (lze pak ale sociální svět pojímat jako smysluplný celek?) MICHEL FOUCAULT ( ) Studoval na Ecole Normale Supérieure od roku (psychologie), od počátku 60. let se věnoval univerzitní profesi v Clermond-Ferrand, Tunisu a Collége de France v Paříţi. Tematicky se zaměřuje na vědění a moc moc je pro něj principem vývoje a integrace společnosti. Metodologicky rozvíjel Foucault v 60. letech metodu archeologie a od 70. let metodu genealogie. těţko zařaditelný klíčová témata jsou moc a vědění (Dějiny sexuality); 4 fáze díla rozum a ne-rozum: zájem o vnímání patologického a normálního v různých dobách (Dějiny šílenství, 1961); analýza postavení psychiatrického pacienta v různých hist. typech spol., podmínění duševního ţivota společenskou situací a formací (tím, jak tlačí epistémé); dříve se rozumné a nerozumné tak nevzpřičovalo (vzájemný dialog), s nástupem osvícenství rozumné = správné; šílenství = duševní nemoc; moderní rozum přestal s ne-rozumem komunikovat; duchovnímu vyloučení odpovídá i vyloučení sociální (vznikají léčebny, kde rozumnými metodami, děláme nenormální jedince rozumnými, aby se mohli vrátit do "naší" zdravé společnosti); původně marxisticky zaloţenou teorii represe posouvá novým směrem, potlačující silou není určitá sociální struktura, ale celá kultura, v níţ se spojuje převládající racionalita filosofie a věd se sociálními a politickými praktikami do jednoho represivního celku; dialog mezi rozumem a šílenstvím se úplně rozpadl, vládne absolutní ticho; nemocné z jejich azylové existence vymanil teprve Freud, který prostřednictvím psychoanalýzy znovu navázal rozhovor se šílenstvím teorie represe Dějiny šílenství v době osvícenství (1961) osud západního rozumu ve středověku ba i v renesanci existoval mezi rozumem a šílenstvím stále ještě dialog proměňuje se v osvícenství duševní nemoc, s nerozumem nekomunikují interpretace není léčba ale práce a snaha nastolit pořádek od archeologie ke genealogii: ústředním pojmem v archeologii vědění (způsob bádání, odkrývání skrytého) je pojem epistémé (soubor pravidel a postupů, jeţ by jakoby předepisovaly autorům vědeckých děl, kteří v dané epoše působí, předmět a styl jejich práce); při zkoumání struktury vědění identifikuje dva radikální zlomy: v 17.století mezi tradiční a klasickou epistémé, v 19. století mezi klasickou a moderní; těmito zlomy se mění celá typika vědění tak, ţe nový typ nelze odvodit z předchozího, jde o radikální diskontinuitu (epistémé renesance zaloţila poznatelnost světa na principu analogie (člověk-kosmos), epistémé klasického věku nespočívá ve sbliţování věcí, ale na rozdílnosti (podobnost není forma vědění, ale příčina omylu)); modifikace archeologie vědění: pojem diskurz (=kaţdý systém výpovědí, který mnoţinu výpovědí, jimţ vládne, drţí pohromadě konečným mnoţstvím pravidel a takto brání, aby se rozplynula v nějakém jiném systému výpovědí); metoda genealogie informuje o tom, ţe dějiny jsou produktem nahodilých událostí a odmítá

2 tradiční zaměření historiků na spojitost, místo toho se zaměřuje na nespojitost mezi přítomností a minulostí; genealog vychází ze současného stavu a zpětně se ptá na skutečný původ historických událostí epistémé kognitivní schéma, které je základem vědeckého a filosofického poznání jedné historické epochy epistémé renesance poznatelnost světa na principu podobnosti a analogie episémé klasického věku rozlišení věcí, tabulka podle totoţnosti a rozdílu moderní epistémé uspořádaná linie dějinné posloupnosti, historický vývoj navazuje na Nietzscheho poznání a věda samy o sobe nejsou cílem lidského usilování, nýbrţ slouţí moci DISCIPLINÁRNÍ SPOLEČNOST: trestání prošlo cestu od umění nesnesitelných pocitů k ekonomii suspendovaných práv. Situace, ze které se reforma zrodila ale není situací nové senzibility, nýbrţ jiné politiky. To, co je kriminálním činem dotčeno, není panovník, který by se měl pachateli mstít, ale celá společnost, která se před ním musí chránit. Mnohé disciplinační praktiky byly dříve uţívány jiţ v klášterech, armádě, avšak během 17. a 18.století se staly obecnými formami ovládání, technikami na výrobu uţitečných jedinců. Organizace policejního aparátu v 18.století pak potvrzuje, ţe zevšeobecnění disciplín dosáhlo rozměrů státu. Dochází k formování disciplinární společnosti směrem k neomezeně zevšeobecnitelnému mechanismu panoptismu, tj. formování společnosti dohledu. Za těchto podmínek není překvapující, ţe se vězení podobá továrnám, školám, kasárnám či nemocnicím, neboť všechny tyto instituce se podobají vězení. trestání mučené tělo za sto let tělo podrobné disciplíně (poprava) (kleci v pasťáku) mučení pozůstatek barbarství zavrţeno tělo je majetkem krále, demonstruje díky mučení svou moc nad poddanými dnes tělo majetkem společnosti která se má od něho chránit v moderní době v trestních systémech je rozhodující místo vězeň disciplinační techniky obecné formy ovládání, ke zevšeobecnění disciplín dospělo rozměru státu - > disciplinární společnost -> formování společnosti dohledu všechny instituce se podobají vězení (školy, třídy, nemocnice, kasárna) Dohlíţet a trestat VĚDĚNÍ A MOC/DISPOZITIV SEXUALITY Od Nietzscheho něj pak také přijímá to, ţe poznání a věda nejsou samy o sobě cílem lidského usilování, nýbrţ slouţí moci. Neexistuje místo, kde bychom mohli stanout nad dějinami a kde by se nabízelo všeobecně platné poznání. Poznání má svůj základ ve světě, poznání je produktem vůle po poznání, které svémocně stanoví vlastní pravdu; podání dějin je podmíněno vlastním hlediskem historiků; samotná forma historického vyprávění slouţí zájmům moci a nadvlády neboť kaţdý výklad skutečnosti znamená uplatnění moci kaţdé uplatnění poznání je aktem moci; moc je tak všude (ne, ţe vše obklopuje), ale ţe odevšad vychází, mocenské vztahy nejsou vůči jiným vztahům vnější, ale jsou jim imanentní. Vůle k vědění první svazek Dějin sexuality Ve Vůli k vědění nejde Foucaultovi o dějiny způsobů sexuálního chování, ale o problém, jak se toto chování stalo předmětem vědění; jde mu o sexualitu jako historicky zvláštní zkušenost; diskurzy spojují jednotlivé výpovědi podle určitých formálních pravidel, dispozitivy představují mocensky strategická spojení diskurzů a praktik, tj. vědění a moci; předmětem kritiky je zde hypotéza represe, k níţ se Foucault sám hlásil v díle Dějiny šílenství; podle této hypotézy je moc primárně represivní, je zakazováním; ale dispozitiv sexuality nebyl zaveden vládnoucí třídou jako princip omezování slasti vykořisťovaných, nešlo o asketismus, zřeknutí se slasti, ale o posílení významu těla, zdraví a podmínek jeho fungování, o nové techniky maximalizace ţivota. Spíš neţ o potlačování sexu u potlačovaných tříd, šlo o tělo, jeho zdatnost, ţivotnost, o potomstvo a o nástupce vládnoucích tříd (biomoc - se stala nezastupitelným elementem vývoje

3 kapitalismu, neboť ten se mohl rozvinout jen díky kontrolovanému zapojení těla do aparátu produkce) nutnost osvobodit se od humanismu: myšlenky osvícenství a humanismu ztratily na síle tím, jak se staly oporou bezohledné moci; staly se součástí doktrín působících jako mocenské mechanismy; současná světová společnost a realita je protknuta organizačními schématy, které reálně působí = současný svět techniky je třeba odkrývat odhalováním epistémy Dispozitiv sexuality dispozitiv jestliţe diskurzy spojují jednotlivé výpovědi podle určitých formálních pravidel, pak dispositivy představují mocensky strategická spojení diskurzů a praktik, tj. vědění a moci kritizuje teorii represe, která je podle něj příliš jednoduchá > moc podle něj není úplně represivní, ale také produktivní, a to je nebezpečnější, moc má integrující účinky, díky ní se sociální realita teprve utváří důvod proč je sexualita utlačovaná s takovou přesností, vití tato teorie v tom, ţe je neslučitelná se všeobecným a intenzivním pracovním zapojením. V důsledku tohoto nastupuje v burţoazní společnosti potlačování těla, vysvětlení sexuality, pokrytectví a pruderie zájem o sexualitu úplně nevymizel, v rámci ekonomického potenciálu zájem o porodnost, nemocnost, plodnost, délku ţivota.demografie, pedagogika, medicína, psychologie burţoazie posílení významu těla, zdraví, podmínky ţivota disciplíny těla a regulování populace konstituují dopad na celkové společenské tělo. Disciplíny těla a regulování populace konstituují dva póly, kolem nichţ se rozvíjí moc nad ţivotem. Tím se otevírá éra biomoci. Autor dospívá k závěru, ţe biomoc se stala nezastupitelným elementem vývoje kapitalismu, neboť ten se mohl rozvinout jen díky kontrolovacímu zapojení těla Rozum a ne-rozum v Dějinách šílenství (1961). Hlavním tématem knihy je šílenství a Foucault se snaţí prozkoumat tento fenomén k nulovému bodu, kdy bylo šílenství nediferencovanou zkušeností a neexistoval odstup mezi rozumem a nerozumem. Od tohoto bodu chce sledovat křivku, která oddělila rozum a šílenství. Ve středověku a v renesanci ještě existoval dialog mezi rozumem a šílenstvím, ale osvícenství je oddělilo a ustavilo šílenství jako duševní nemoc, s nímţ přestal rozum komunikovat a převedl jej i do sociálního vyloučení. Foucault ukazuje cestu uvěznění šílenství v špitálech od 17. století s vězeňskými mechanismy, přes specializovaná internační zařízení bez fyzického násilí a s principem morální reintegrace aţ po Sigmunda Freuda, který podle něj navázal dialog s šílenstvím [Šubrt]. Technologie moci v Dohlížet a trestat (1975). Na příkladu dvou odlišných způsobů trestání (mučivá poprava, denní řád v ústavu pro mladé vězně) ukazuje, jak se v průběhu jednoho století změnila styl trestání. Oba typy trestání navíc ukazují odlišné technologie moci. V absolutistickém státu bylo trestání a poprava politickým rituálem označování obětí a manifestace moci; navíc mučení bylo nástrojem výslechu a zkouškou pravdy. Na konci 18. století se jiţ tyto postupy nepovaţují za správné trestání se skrývá, rozvíjí se humanizace výkonu trestu, zločin má odvracet jistota trestu, ne spektakulárnost trestu. Změna je odrazem politické změny kriminalitou není dotčen panovník, ale celá společnost, kterou je třeba před ním chránit. Trestání má mít co nejniţší ekonomické a politické náklady a vyšší efektivnost / náprava. Součástí trestání jsou vězení, nucené práce, galeje, zákaz pobytu a deportace. Tyto metody je moţné pouţít, neboť v jiných oblastech jiţ bylo toto působení moci vypracováno (Foucault tomu říká politická ekonomie těla). Během klasického věku (17. a 18. století) došlo k objevu těla jako objektu a terče moci. Metody kontroly těla nazývá disciplíny - metody umoţňující pečlivou kontrolu tělesných činností, které zajišťují podrobování tělesných sil a uvádějí je do vztahu podřízenosti-nadřízenosti. Pouţívané techniky: racionalizace motoriky pohybů, průběţná hierarchická kontrola a

4 sankcionování, prostorové uspořádání. Dochází k vytvoření disciplinární společnosti (továrny, kasárny, nemocnice, školy, vězení ) [Šubrt]. Foucaultovo pojetí diskursu. Diskurs zproblematizoval pojetí jazyka jako neproblematického instrumentu komunikace. Místo toho je jazyk chápán jako určitá síť souřadnic vytyčující a předznamenávající pohyb našeho myšlení a vypovídání o realitě. Jazyk nevstupuje do hry aţ v okamţiku, kdy chceme externalizovat naše čisté myšlenky, ale je přítomen vţdy jako něco, co naše myšlení předchází, co jej strukturuje a v čem je naše myšlení nevyhnutelně zakotveno, co tvoří jeho horizont. Působení a práci diskursu je moţno postihnout takto: kdokoli nemůţe kdykoli jakkoli mluvit o čemkoli. Z masy dění prostoupí do disciplinárního a institucionalizovaného diskurzu jen malá část, jeţ prošla komplexními procedurami vyloučení a zředění. Diskurz tvoří pozadí jakékoli promluvy, která jej nutně opakuje a pohybuje se v prostoru jím vymezeném [Matonoha]. Výkon a podrobování se moci. Moc ve foucaultovském chápání nevychází z centrálního, institucionalizovaného zdroje, který by na nás vytvářel nátlak v podobě represe, proskripce či sankcionalizace. Moc je analogicky jazyku bez centra, přichází zespod, je vytvářena participací všech účastníků, jejichţ konsensus získává bez jakéhokoli explicitního přitakání. Svou autoritu a efektivnost nečerpá z negativity, nátlaku a zákazu, ale ze své pozitivity, moţností, jeţ nabízí, z toho, ţe pokrývá celý prostor našeho vypovídání. Svým diskurzem vykonáváme moc nad materiálem, o němţ vypovídáme jsme moci podrobováni kaţdou svou promluvou, zároveň moc nevyhnutelně vykonáváme nad předmětem svého vypovídání. Disciplína nám svou poznávací pozitivitou, instrumentální plností a samozřejmostí jednak zakrývá moţnost odlišné konceptualizace objektu, jednak takticky vymazává genealogii svého vývoje, tj. procesu ustavování sebe samé i předmětu své kompetence, procesu, jenţ je provázen, resp. podmíněn mnohými kroky exkluze, přepsání a (re)interpretativní apropriace. Kaţdý předmět našeho uvaţování je podroben určité narativizaci, neexistuje sám o sobě, ale pouze jako korelát určité diskurzivní formace, je vţdy nevyhnutelně obětí určitého epistemického násilí a je podroben moci, která je vykonávána nad ním a nad tím, kdo onu moc pouţívá [Matonoha]. Foucaultova dynamika diskursů. diskurs - způsob, kterým se pojednává (mluví nebo píše) o podstatných záleţitostech. Foucault se k problému diskursu dostal coby ţák francouzského znalce Hegela, Hyppolita. Jeho tématem se tak přirozeně staly dějin myšlení. Při notné dávce zjednodušení by se dalo říct, ţe Foucault snesl Hegelova samohybného Ducha na zem tím, ţe jej "rozloţil" do dynamiky diskursů coby komunikačních praxí, "které se navzájem kříţí, někdy se střetají, avšak dobře se neznají nebo navzájem se vylučují". Odhalil institucionální stránku diskursů, ale "nepotlačil" - jak sám zdůrazňuje - jejich událostní rozměr. Zvlášť po zavedení písma, které umoţnilo zaznamenávat tato "vyšší" porozumění, je této transcendující komunikační praxi připisována v zásadě oprávněně rozhodující podstatnost. V rámci diskurs se totiţ formují a stvrzují nepochybná přesvědčení. Zde činné víry čerpají svá zdůvodnění a ospravedlnění z "horních pater" architektury hrových rámců a určuje se, co je pravé vědění. Proto "v kaţdé společnosti je produkce diskursu současně kontrolována, vybírána, organizována a předělována určitým počtem procedur, jeţ mají za úkol odvrátit jeho moc a nebezpečí, zvládnout jeho nahodilý výskyt... (Foucault, 1994, orig. 1971)." Systémy kontroly a vylučování vlastní diskursu Hovoří-li Foucault o systémech kontroly a vylučování jako organické součásti diskursu, má na prvním místě na mysli zákaz (prosté tabu), zavrţení (protiklad rozumu a šílenství) a protiklad pravdivého a falešného, který uvedl do světa ohromnou silou působící vůli po pravdě. Foucault rozlišuje celou řadu postupů, které určují podmínky pro uplatnění porozumění příslušných k určitému diskursu:

5 rituální charakter proslovů, zrod "společenství diskursů" majících monopol na jejich spravování, doktríny a výchovné systémy (reprezentující nejdůleţitější systém sociálního přisvojování diskursů). Jde tu podle Foucaulta o "donucení jedinců, kteří diskursy provozují, aby dodrţovali určitý počet pravidel hry, a zabránění tomu, aby k nim neměl kdokoli přístup", tj. o temporální a teritoriální aspekt institucionalizace komunikace. Osvojím-li si diskurs, již je předem dáno co budu říkat! Komentář jako rozvíjení diskursu. Z našeho hlediska jsou ovšem nejzajímavější Foucaultem popsané postupy slouţící k zvládnutí událostí a náhody "působící spíše jako zásady klasifikace, pořádání a distribuce": komentář, autor a disciplína. Komentář vytváří souvislost, "posun", mezi prvotním (východiskovým či popíraným) a druhotným textem, která dovoluje "tvořit (a to neomezeně) nové diskursy". Tak se rodí "nadvláda prvotního textu, jeho setrvalost, jeho status vţdy znovu aktualizovaného diskursu, skutečnost, ţe se mu přisuzuje početný nebo skrytý smysl, ţe se mu podkládají bytostná zdrţenlivost i bohatství, to vše zakládá otevřenou moţnost řeči". Komentáře jsou ovšem také moţností "konečně vyslovit, co bylo potichoučku vyjádřeno tam" a jako opakování se tedy stávají institucí tradice. Kritický komentář ovšem také můţe vytvářet nepatřičný posun a tím zpětně diverzně rozmělňovat "nadvládu" prvotního textu. Autor jako princip seskupování diskursu. Je-li komentář a dialog principem "organizujícím" intersubjektivitu diskursů, autor je principem, který vytváří souvislosti intrasubjektivní. Je nárokem, který v prvé řadě přijímá jednotlivec, kdyţ se pouští do psaní textů. Ty se totiţ zákonitě stávají součástí jeho biografie. "Princip autora omezuje tutéţ nahodilost (diskursu, aut.) hrou identity, jeţ má formu individuality.... poţaduje se, aby autor sloţil počet z celistvosti textu, který nese jeho jméno; chce se po něm, aby odhalil nebo přinejmenším dal najevo skrytý smysl, který jeho texty proniká, je ţádán, aby skloubil se svým osobním ţivotem a svými záţitky, se skutečnou historií, v níţ se zrodily." Podstatné dle Foucaulta je autorství zejména u literárního diskursu, protoţe zde je silný tlak institucionalizované kritiky, komentující originální text. Disciplína jako institucionalizace diskursu Disciplína (obor), která "definuje samu sebe souborem předmětů, celkem metod, uceleným korpusem propozic, jeţ jsou povaţovány za pravé, jistou hrou pravidel a definic, technik a nástrojů" jako produkt institucionalizace vědeckého diskursu je dobrým příkladem institucionalizované kontroly nahodilostí diskursu v rámci nějakého společenství. Stejné rysy objevíme u politických stran, protoţe představují formu institucionalizace politického diskursu, u uměleckých škol anebo u svépomocných hnutí. Sociologií vědění a vědy byly disciplíny z nejrůznějších hledisek popisovány. Například Craneová v této souvislostech hovoří o "neviditelném kolegiu", "gatekeeperech", kognitivních a technických normách určujících, co jsou vhodné problémy a jak se mají zkoumat, o systémech materiálních a symbolických odměn atd., které tvoří faktická pravidla hry v disciplíně. Foucaultovo chápání výkonu moci Foucault, Michel Subjekt a moc. In: Myšlení vnějšku. Praha: Herrman a spol., Foucault inspirativně analyzuje výkon moci, vládu jako (i) vládnutí těm, kteří mají jinak svou sebevládu, a (ii) uspořádávání pole moţného jednání jiných. Vládnout znamená strukturovat manévrovací prostor. Modus vztahu, který je moci vlastní, by tedy neměl být hledán na straně násilí nebo boje, ani na straně dohody a dobrovolného svazku (to vše můţe být maximálně nástrojem): nýbrţ na straně oné singulární formy jednání, které není ani válečné, ani právní, ale které je ovládáním. Moc se vykonává jen nad svobodnými subjekty a je zaloţena na jejich loajalitě. Moc a svoboda tedy nestojí tváří v tvář proti sobě, není mezi nimi vztah vzájemného vylučování (svoboda mizí všude tam, kde se prosazuje moc), jejich hra je mnohem komplikovanější, svoboda se v ní můţe ukázat jako podmínka existence moci.

6 zásada - instituce je třeba analyzovat na bázi mocenských vztahů a nikoli naopak Analýza mocenských vztahů vyžaduje průzkum: systému sociálních diferenciací, které dovolují jedněm působit na druhé (rozdíly vyplývají z práva, tradice, statusu, ekonomické rozdíly, jazykové a kulturní, pohlaví atd.), kaţdý mocenský vztah rozvíjí diferenciace, které jsou pro něj současně jeho podmínkami i jeho účinky typy cílů, které sledují ti, co působí na druhé (zachování privilegií, hromadění zisku, prosazování autority, výkon profese atd.) modality prostředků výkonu moci např. silou zbraní, ekonomickou mocí, účinky jazyka, kontrolními mechanismy, systémy dozírání, s pomocí archívů, podle pravidel, která jsou nebo nejsou explicitní formy institucionalizace, které mohou spojovat dispozice vyplývající z tradice, právní struktury, fenoménu zvyku, módy stupeň racionalizace: rozehrání mocenských vztahů jako jednání v poli moţností můţe být - více nebo méně - rozvinuto v závislosti na účinnosti nástrojů a jistotě výsledků (úroveň technologií moci) či vzhledem k moţným nákladů (na pouţité prostředky či na "reakci" odporu). Výkon moci se rozvíjí, transformuje a vybavuje více či méně přiměřenými prostředky Disciplinovaní společnosti je trendem od 18. století, ujímá se ho jako hlavní aktér stát. Podle Foucaulta dohled předpokládá obnaţenost světů. Transparentnost a moderní organizace se zrodila z ideálu vězeňské organizace. Otázkou dohledu (zajištění disciplíny) či monitorování se zabývali např. Foucault, či Alchien a Demsetz. Foucault, M Discipline and Punish. Birth of the Prison. London. Alchian, Aramen A., Demsetz, Herold Production, Information Costs, and Economic Organization. American Economic Review, 62, Dílo Dějiny šílenství v době osvícenství (1961) Slova a věci (1966) Diskurs, autor, genealogie Myšlení vnějšku Historie sexuality I: Vůle k vědění (1976), Historie sexuality II. a III. (1984) Dohlíţet a trestat (1975) Literatura: Matonoha, Jan: Literárněvědný text jako diskurz, velké vyprávění a výkon moci? Česká literatura. Rozhledy 5/2003 Kabele, Jiří Přerody. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří Postavy a problémy soudobě teoretické sociologie. Sociologické teorie druhé poloviny 20. století, Praha: ISV. 1. Úvod: dva typy trestání dvě epochy. Aktualizace tématu ( ) Uvedení do tématu knihy (kontrast dvou typů trestání, kontrast dvou epoch), i do literárního stylu knihy; aktualizace problematiky, o které Foucault píše. čtení: DT, str Tělo odsouzených Nápravný charakter trestu, trestání daleko méně bezprostředně fyzické; tělo zmizelo jako hlavní terč trestních represí Mizí trestání jakoţto divadelní představení, je aktem soudního řízení a administrativy (18. a poč. 19. stol.) Průvod trestanců nahrazen načerno natřeným uzavřeným policejním vozem Veřejná poprava je vnímána jako ohnisko, v němţ se znovu rozhořelo násilí Trestání se tedy postupně stává nejskrytější částí trestního procesu -> abstraktní povědomí Je ošklivé být trestaný, ale i neslavné trestat (vykonávání trestu je autonomním sektorem)

7 Správa vězení ve Francii (ministerstvo vnitra vs. galeje ) Trest hledán v nápravě, usměrňování, léčení, technika kultivace v případě trestu potlačuje přímé odpykání zla a osvobozuje úředníky od sprostého řemesla trestání; moderní justice se stydí trestat 1787 /str. 42 Vězení, internace, nucené práce, galeje, zákaz pobytu, deportace fyzické tresty vs. tresty působící přímo na tělo (tělo je v této chvíli v pozici nástroje nebo prostředníka, uzavřeno, nuceno pracovat, aby bylo zbaveno svobody Kat, dozorci, lékaři, katechetové, psychiatři, psychologové, vychovatelé pouhou svou přítomností u odsouzeného pějí na justici chválu Utopie soudnické zdrţenlivost tresty zbavené jakékoli bolesti Moderní rituály zánik představení a zrušení bolesti (gilotina 1792 smrt je redukována na událost sice viditelnou, avšak okamţitou) Na počátku 19. stol. mizí velkolepé divadlo fyzického trestání, lze říci, ţe mučení mizí s konečnou platností v letech ; nedochází k těmto proměnnám hromadně a nepostupují všude stejným způsobem (vzdorují vymizení veřejných poprav v Anglii) Tělesný trest hlavním cílem se stalo zbavení majetku či práva, zbavení svobody; vězení si ve skutečnosti vţdy připravovalo místo pro jistou míru tělesné bolesti Postulát je spravedlivé, kdyţ odsouzený trpí fyzicky více neţ jiní lidé V moderních mechanismech trestního práva i nadále zůstává útrpný moment 2. Úvod: klíčové pojmy ( ) První systematičtější seznámení s klíčovými pojmy knihy a s autorovým přístupem ke studiu moci a vědění. Foucault a třídní pojetí moci. čtení: DT, str ; K. Marx a B. Engels: Manifest Komunistické strany, str Tělo není tím, na co se trestání zaměřuje -> nově je to duše (trest, který působí v hloubce, na srdce, myšlení, vůli, hnutí mysly 1789: Malby Trest by měl zasáhnout spíš duši neţ tělo. -> Změna definice trestu, resp. ZLOČINU (mnoho zločinů přestalo být zločiny rouhání, pašeráctví a krádeţe sluţebnictva / jiné ekonomické a politické hledisko) -> Změna kvality, povahy a podstaty zločinu Co soudíme? Co def. Trestní zákoník jako zločin, ale také: vášně, pudy, anomálie, tělesné vady, nepřizpůsobivost, vliv prostředí a dědičnost, agresivitu, perverzi -> jsou souzeny a trestány stíny a pozadí zločinu Poznatky o zločinci (minulost, vztahy s okolím, co lze od něj očekávat -> trest se můţe změnit (zkrátit a naopak dle chování odsouzeného. Cílem: kontrola jedince, neutralizace nebezpečí Soudí soudce, psychiatři (huminidální antropologie) Historie: středověk zjistit zločin, pachatele, zákon Dnes: str. 52 soubor hodnot, diagnostika, normativní soudy EXP: Šílenství a způsob souzení teď a dříve Co je rozsudek: odsuzuje nebo zprošťuje obţaloby a posuzuje normálnost a předpis techniky moţné normalizace Psychologičtí odborníci musí zodpovědět otázku: Představuje nebezpečí? Je způsobilý k potrestání? Je vyléčitelný n. znovu se schopen přizpůsobit? (1958) Otázky týkající se organizace trestu, jeho nezbytnosti, uţitečnosti a účinnosti Co bude zkoumat: a. Chce chápat trestání jako komplexní sociální funkci b. Analyzovat metody trestání, hledisko politické taktiky c. Stanovit technologii moci jako principu humanizace trestání a poznávání člověka d. Mocenské vztahy tělo x duše Jde o to analyzovat trestní systémy, sledovat je jako sociální fenomény. Reţimy trestání: Otrokářská ekonomie trest má vliv na poskytování doplňkové pracovní síly (otrok) Feudalismus tělesný trest (tělo je jediným majetkem)

8 Trţní ekonomika polepšovna, nucené práce s cílem napravit Politická ekonomie tělo (59) vţdy jde o tělo 61 náprava těla Pozn.: Vědění reprodukuje moc a naopak. 3. Reţim veřejných poprav ( ) Demonstrace moci ve středověku. Veřejné popravy jako místo střetu mezi mocí a poddanými. Viditelné/veřejné ve středověku a v současných společnostech. čtení: DT, str Poprava v tajnosti neměla ten účinek, resp. efekt Veřejné -> příklad, poměřovala vědomí vysokého nebezpečí s cíle obrátit vztek k viníkovi Lid = divák -> popraviště na veřejných místech a podél cest; nestačí, aby lidí věděli, ale aby VIDĚLI, být svědkem je právo, na něţ si činí nárok, spousta lidu byla vyzývána pomstou panovníka, lid přispel na pomoc králi a mstil se na nepřátelích ALE někdy lid: uspíšil odmítnutí trestající moci, vzbouřil se, osvobodil odsouzeného, pronásledoval a napadnul popravčí Popravy měly ukazovat na moc vladaře, ale někdy se zvrhly, byly zesměšňovány, zločinci se změnily v hrdiny Některé praktiky trestní justice nebyly podporovány niţšími vrstvami -> příčina nepokojů Nejchudší intervenují (i fyzicky) Nepokoje vůči těţkým trestům, které postihovali příčiny časté a nepříliš závaţné (např. krádeţe sluţebnictva) V den konání poprav se přerušila práce, zaplnily se krčmy, byla vysmívána vrchnost, kat, vojáci, drábové byly zasypáni uráţkami -> nepokoje se stávali nebezpečnými Projevovala se solidarita s delikventy (odpor vůči policejní evidenci, hon na donašeče, útoky na hlídky či na vyšetřovatele) Reformátoři 18. a 19. stol. věděli, ţe veřejné popravy strach v lidech nevzbuzovaly 4. Přelom: objevení diskurzu reformátorů ( ) Klíčové pojmy ze slovníku reformátorů a jejich ne/přítomnost v současných diskurzech (alternativní tresty, univerzalita zákonů apod.). čtení: DT, str , Zobecněné trestání Tresty přiměřené a odpovídající přestupkům, veřejná mučení byla zrušena <- protesty; zrušení fyzické konfrontace, boj tělo na tělo -> veřejná poprava se stává nepřijatelnou; z pohledu oběti to bylo zahambující Kat tvoří převodové kolo mezi vládcem a lidem -> provádí rituál násilí I nejmenší zločin atakuje celou společnost a celá společnost je (včetně zločince) přítomna i v nejmenším trestu -> Problém měřítka a ekonomie trestu Jedinec vs. společnost Právo trestat se ustavuje proto, ţe zločinec se stává obecným nepřítelem, občané souhlasí s nejvyšším trestem pro ty, kteří je jako celek napadají; právo trestat se proměnilo z odplaty panovníka na obranu společnosti. Formulace principů, ţe trestání musí zůstat humánní je u reformátorů vyjádřeno první osobou. Uchýlení se k senzibilitě -> přináší princip kalkulu; vše náleţí nikoli zločinci, ale lidem, kteří aplikují moc, k níţ se sjednotili; bolest, která je vyloučena je bolestí lidí a soudců Vypočítávají se zpětné účinky trestu na trestající instanci a na moc Nikdy by neměl být pouţit nehumánní trest Aby bylo potrestání účinné musí mít za cíl konsekvence zločinu. Velké zločiny jsou zřídkavé, nebezpečí naopak spočívá v kaţdodenních drobných přečinech; mezi zločinem a trestem nelze hledat kvalitativní vztah, ekvivalenci na základě hrůzy -> trest je třeba vypočítat nikoli z funkce, nýbrţ z moţnosti jeho opakování, je nutno působit tak, aby nikdo neměl chuť zločince napodobit, následovat -> umění trestat je uměním ÚČINKŮ ZLOČIN NEMŮŢE ZŮSTAT NEPOTRESTÁN! Funkcí je prevence, manifestace moci panovníka

9 Pravidlo minimální kvantity zločin je spáchán proto, ţe obstarává jisté výhody - > újma, kterou způsobuje trest převýší prospěch, jejţ viník ze zločinu čerpal Pravidlo dostatečné ideality motivem zločinu je výhoda, účinnost trestu je nevýhodou, útrapy trestu; trest pracuje s reprezentací těla, maximalizována je reprezentace trestu, nikoli jeho tělesná realita Pravidlo vedlejších účinků trest musí působit svými nejintenzivnějšími účinky na ty, kteří ţádný skutek nespáchali (kdyby bylo jisté, ţe viník nezačne znovu páchat zločiny, stačilo by nechat ostatní věřit, ţe byl potrestán) -> kalkulace trestů Pravidlo naprosté jistoty kaţdý zločin -> má trest a toto spojení je nevyhnutelné, zákony musí být jasné, publikované (zapsaná legislativa, která je trvalým dokladem společenské smlouvy) a monarcha se musí vzdát svého práva na udělování milostí; ţádný spáchaný zločin nesmí uniknout bez potrestání -> justiční aparát musí být posílen nástrojem dohlíţení, aby se zabránilo zločinům, jsou-li jiţ spáchány, aby byl jejich pachatel odsouzen, policie a justice musí postupovat společně Pravidlo obecné pravdy řádný reţim dokazování, argumenty, důkazy, homogenní s rozsudkem, presumpce nevinny, matematická pravda -> vědecké dokazování Pravidlo optimální specifikace kvalifikovány všechny trestné činy, vyčerpávající a explicitní zákoník definující zločiny a pevně stanovující tresty; škodlivost činu a nebezpečí pramenící z toho, trest zabraňuje recidivě bere v úvahu povahu zločince, podmínky, kvalitu jeho vůle -> individualizace trestů povaha pachatele, způsob ţivota, minulost, myšlení? Jak aplikovat pevně daná pravidla na jednotlivá práva 1791 podléhali recidivisté ve všech případech dvojnásobnému trestu (vůle, která manifestuje svůj v základě zločinný charakter) Cíl: rozčlenění a pochycení nezákonnosti, zobecnění trestní funkce; zločinec jako nepřítel všech Nezbytnost měřit účinky trestání, prevence, kalkulace zájmů, uvádění reprezentací a znaků do oběhu -> procesy objektivizace se zrodily ze samotných praktik moci a z uspořádání jejich realizace Objektivace zločinu Reorganizace moci trestat (kodifikace) 5. Shrnutí: tři modely trestání na konci 18. století ( ) Tři modely trestání na konci 18. století: monarchický, reformistický a vězení; autorova koncepce historické změny a jeho metodologie. čtení: DT, str Myšlenka uniformního trestu je vyloučena. Vyuţití vězení jako obecné formy trestání. Uvěznění je jeden z mnoha trestů je specifickým trestem za určité přečiny a to za ty, které ukládají o svobodu jedinců, nebo za ty, které vedou k zneuţití svobody; je také zároveň podmínkou umoţňující vykonávání určitých trestů. Idea trestního uvěznění je mnoha reformátory spíš explicitně kritizována, protoţe uvěznění není s to odpovídat specifičnosti zločinů, je pro společnost neuţitečné, škodlicé, nákladné, udrţuje vězně v nečinnosti, rozmnoţuje jejich neřesti a protoţe povolání, při němţ je druhý člověk zbavován svobody a podrobován dohledu je vykonáváním tyranie, vězení je neslučitelné s technikou trestu účinku, trestu reprezentace Trestní zákoník zaujímá mezi trestem smrti a pokutami v jistém počtu forem téměř celé pole moţných trestů: a. Nucené práce b. Galeje c. Zadrţení, uzavření, uvěznění: existuje vysoká zeď, která manifestuje utajení Divadlo trestání nahrazuje uniformní aparát vězení. Princip: přesné vztahy mezi povahou přečinu a povahou trestu, fyzické utrpení má být umoţněno těm, kteří spáchali kruté zločiny, práce těm, kteří se projevili leností, poníţení těm, jejichţ mravy jsou nízké -> 3 formy uvěznění: 1) ţalář, 2) reţim gene, 3) vlastní

10 vězení, které se omezuje na jasné a prosté uzavření -> všechny zločiny jsou trestány nejjednotvárnějším způsobem = jako kdyţ lékař má na všechny choroby jeden lék! Beccariovy obecné principy základ nového toskánského trestního zákoníku zavedeného Josefem II. V Rakousku ustává svévole soudce, povahu trestu určuje nikoli zákonodárce, ale vlastní čin pachatele. V této době mělo vězení pouze omezené a okrajové postavení. Vězení bere do zástavy osobu a její tělo, vězení chápáno jako poznamenané zneuţitím moci. Reţim ve vězení: cílem pedagogická a spirituální transformace jedinců neustálým výcvikem -> konstrukce homo oeconomicus vylučuje uţití trestů, které jsou příliš krátké, protoţe ty by bránili osvojení si zručnosti a chuti k práci, nebo doţivotní, protoţe ty by činily celou výchovu zbytečnou. Délka trvání trestu má smysl jen ve vztahu k moţné nápravě a k ekonomickému vyuţití napravovaého zločince. Anglický model podmínka nutná k nápravě izolace: osamělá práce se stala cvičením konverze neţ jen výchovou (cela) 2 vězeňské soustavy: pro muţe a pro ţeny Model z Philadelphie: povinná práce v dílnách, trvalé zaměstnávání, vězňové odměňováni individuálně, aby bylo zajištěno jejich morální a materiální znovuzapojení do světa. Ţivot ve vězení je nepřetrţitým dohledem pod časovým rozvrhem. Rozsudek a odůvodnění musí být známy všem, vykonávání trestu musí být uchováno v tajnosti (veřejnost není svědkem), náprava se odehrává mezi vězněm a těmi, kdo na něj dohlíţejí, práce musí být vykonávána co nejčastěji. Od roku 1797: vězni rozděleni do 4 tříd: 1) ti, kteří byly výslovně odsouzeni k uvěznění o samotě, nebo těm, kteří spáchali závaţná provinění ve vězení, 2) delikventů,, kteří měli zvrácenou morálku a nebezpečnou povahu, 3) těm, jejichţ povaha a okolnosti umoţňují věřit, ţe se nejedná o navyklé delikventy, 4) zkušební třída pro ty, jejichţ povaha není ještě známa -> organizace celku individualizovaného vězení Vlámský, anglický a americký model. Body konvergence: účelem je prevence činů téhoţ druhu -> prevence zločinu je cílem trestání, netrestá se proto, aby byl zahlazen zločin, ale aby byl transformován viník nápravnou technikou. Trest musí být přizpůsoben individuálnímu charakteru, existují individuální proměnní -> technologie trestání Tělo je objektem reprezentace. Nástroj, který na tělo / reprezentaci působí je individuální. Momentem aplikace trestu není reprezentace, je to tělo, čas, duše Na kaţdý zločin existuje lék ve fyzickém a morálním vlivu -> nutno podrobit jedince návykům, pořádkům, autoritě. 2 způsoby, jak se reaguje na příčinu: 1) rekonstituování právního subjektu společenské smlouvy 2) formováním poslušného subjektu podřízeného obecné a současně pečlivé formě něčí moci. Trestající činitel musí vykonávat totální moc. Existuje imperativ utajení. Soudní moc vyhlašuje vinu a stanovuje hranice trestání. (Tresty, které jsou utajené vykonává ve stínu podle kritérií a pomocí nástrojů, které unikají kontrole, coţ dostačuje k tomu, aby se tím kompromitovala celá strategie reformy.) Konec 18. stol. existují 3 způsoby organizování moci trestat: 1) staré monarchické právo, 2) druhé dva se hlásí k preventivní a utilitární náprava koncepce: Panovník a jeho moc Společenské těleso Administrativní síly Znamení Znak Stopa Ceremonie Reprezentace Výskyt Mučené tělo Duše manipulovaná reprezentacemi Tělo podrobené výcviku -> 3 technologie moci Jak se stalo, ţe byl nakonec přijat třetí model? Resp. model donucovací, tělesný, samotářský, utajený, který nahradil model reprezentativní, scénický, označující, veřejný, kolektivní?

11 6. Disciplína prostor ( ) Prostor jako klíčové téma M. Fouculta; prostor jako materiální stránka vztahů a činností; metodologická pozornost k uspořádání prostoru, architektonickému řešení. čtení: DT, str Poslušná těla Vojáka lze rozeznat, protoţe nese znaky např. zdatnosti, odvahy, cti -> tělesná rétorika cti V 2. pol. 18. stol. se voják stává věcí -> strojem, donucení zasahuje kaţdou část těla, podrobuje si celek, definuje automatismus návyků -> dochází tak k objevu těla jako objektu terče a moci Schémata poslušnosti (18. stol.): a. Rozsah kontroly, detail b. Předmět kontroly, ekonomie a efektivita pohybů, vnitřní organizace, ceremonie výcviku c. Modalita soustavné donucování postupů činností dle kodifikace -> DISCIPLÍNA (kláštery, armády, dílny), disciplíny se staly obecnými formami ovládání Vs. sluţebnictví, sketismus klášterních disciplín Vzniká politická anatomie, která definuje jak lze působit na tělo druhých proto, aby jednali tak, jak se po nich a chce spolu s technikami, jimiţ se zaručuje rychlost a účinnost.. Foucaultovi jde o odhalení základních technik, které se rozšířili nejsnadněji. Jejich popsání bude vyţadovat detailní popis. Disciplína je autonomií politického detailu pedanterie křesťanské výchovy, školské či vojenské pedagogiky a všechny další formy výcviku Umění rozdělení Disciplína přistupuje nejprve k rozdělení jedinců v prostoru. Klauzura: specifikování místa; chráněnost místa, uzavírání tuláků, chudých -> střední školy, internátní školy, kasárna, továrna se připodobňuje klášteru. Jde o vydobytí maxima výhod a neutralizování potíţí, ochranu pracovního materiálu a ovládnutí pracovní síly. Princip elementární lokalizace rozčlenění: kaţdému individuu je definováno místo a kaţdému umístění individuum, jde o to vyhnout se umístění ve skupinách, rozpustit zavedení kolektivní provozy ->cílem je stanovení kontroly prezence a absence = procedury, které směřují k vědění a ovládání a k vyuţívání, disciplína organizuje analytický prostor (klášterní cela) Funkční umístění: kóduje prostor a definuje místa tak, aby odpovídala potřebám dohledu, zpřetrhala nebezpečné komunikační kanály a vytvořila uţitný prostor (nemocnice nutnost rozdělovat a uzavírat prostor; dílny při procházení uličkou lze zajišťovat dohled zároveň všeobecný i individuální) -> produkce rozděluje pracovní proces dle stadií, operací, jedinců, kteří je realizují Jednota postavení: místo, které kdo zaujímá v klasifikaci, postavení, technika pro transformaci uspořádání, individualizuje se prostřednictvím lokalizace (třídy ve škole -> organizace seriálního prostoru kaţdému přidělovala místo a tak bylo moţné kaţdého kontrolovat zvlášť i práci všech ostatních to organizovalo novou ekonomii vyučování. V 18. stol. je tabulka současně technikou moci a procedurou vědění. Jde o to zorganizovat mnoţství, poskytnout nástroj, jímţ by bylo moţné je projít a ovládnout; jde o to přiloţit na něj nějaký řád.! 7. Zkouška, dokumentace a případ ( ) Zkouška, dokumentace, individualizace jako disciplinární mechanismy v moderních společnostech; diskuze aktuálních případů (sčítání lidu, boj s terorismem) čtení: DT, str

12 Zkouška kombinuje techniky hierarchie, která dohlíţí a techniky trestu, který normalizuje. Dovoluje klasifikovat, třídit a trestat, konstruuje nad lidmi viditelnost, je ritualizována. Spojuje ceremoniál moci, formy zkušenosti, rozvinutí síly a ustanovené pravdy. Nemocnice jako zkoušející aparát rituál vizity: časový rozpis vizit, délka trvání, kaţdodenní zajištění, pravidelní pozorování, vznik kategorie zdravotní sestry (1771) dochází ke konstituování vědění Škola jako aparát nepřetrţité zkoušky nejde o souboje mezi dvěma ţáky, skupinami, ale o nepřetrţité srovnávání kaţdého s kaţdým, které umoţňuje současně porovnávat a trestat. Zkoušení umoţňuje učiteli vytvořit během předávání vědění pole poznatků o ţácích. Zkouška ve škole je výměníkem vědění, garantuje přechod poznatků od učitele k ţákovi, vznik pedagogiky jako vědy Mechanismy zkoušky: a. Zkouška proměnila ekonomii viditelnosti ve výkon moci: moc je to, co se ukazuje, co je vidět, co je manifestováno. V disciplíně jsou tím, co má být vidět subjekty. Zkouška je technika, která zachycuje subjekty do mechanismu objektivizace. V prostoru, kde vládne manifestuje disciplinární moc svou sílu v podstatě uspořádáváním objektů. Tzn. zkouška je ceremoniálem objektivizace, ke kterému patří triumf!, resp. okázalá forma zkoušky. b. Zkouška uvádí do dokumentačního pole individualitu: umisťuje individua do masy dokumentů, které jsou akumulovány formování tradičních metod administrativní dokumentace se speciálními technikami a inovacemi: např. metody identifikace, charakteristiky osob či popisu. i. Armáda fyzický kód popisu osoby ii. Vzdělávací ústavy kód jednání či chování iii. Nemocnice kód symptomů Formace kódů disciplinární individuality -> FORMALIZACE INDIVIDUA v rámci vztahů moci. Akumulace dokumentů, řazení, organizování, dovoluje třídit, tvořit kategorie, stanovovat průměry, upevňovat normy. Zkouška: c. Konstituování individua jako popsatelného, analyzovatelného objektu d. Konstituování srovnávacího systému měření globálních skupin, charakterizaci kolektivních faktů, odhadování individuálních odchylek jednotlivců. Konec 18. století zrození věd o člověku??? e. Zkouška obklopená všemi dokumentačními technikami činí z kaţdého individua případ, protoţe to můţe být popsáno, posouzeno, měřeno, srovnáváno, a tím i cvičeno, napravováno apod. Kaţdý obdrţí jako statut svou vlastní individualitu. Disciplíny vyznačují okamţik, kdy se uskutečňuje to, co můţeme nazvat obrácením politické osy individualizace. Moc produkuje realitu, oblasti objektů a rituálů pravdy. 8. Panoptikum I ( ) Základní principy panoptismu; koncept stroje a jeho uţití; mikrofyzika moci; J. Bentham. čtení: DT, str Panoptismus 17. stol. měřítka, podle nichţ bylo město prohlášeno za nakaţené morem: Prostorové rozčlenění: uzavření města a okolní půdy; zákaz opustit město pod trestem smrti, vyhubení volně se pohybujících zvířat, rozdělení města na oddělené čtvrti, jmenování správce v kaţdé z nich Od určeného dne nařízeno, aby kaţdý zůstal ve svém domě, pod hrozbou smrti je zakázáno dům opustit Inspekce pracuje bez ustání (syndik přichází, počítá, ověřuje, zaznamenává) Lepra: podněcovala vznik rituálů vyloučení, které vedli v určité míře aţ ke vzniku modelu a slouţily jako obecná forma velkého uzavření X mor podněcuje schéma disciplinární

13 mnoţství separací, individualizující rozmístění, do hloubky organizovaný dohled a kontrolu, intenzifikaci a rozvětvení moci -> rozdělení disciplíny, práce s metodami analytického rozmístění vlastními moci, individualizovat vyloučené (19. stol.); vězeňství, polepšovna, výchovná péče pro mladistvé, nemocnice Práce ve dvojitém reţimu binární označení a oddělení (Blázen X duševně zdravý) -> donucující vykázání, rozdělení; tzn. existuje konstantní rozdělení na normální, nenormální, jemuţ je kaţdý jedinec podřízen Benthamův PANOPTIKON: na okraji budova, uprostřed věţ, vně cely, 2 okna, světlo jde skrz, protisvětlo -> je moţné vězně pozorovat, jak se proti světlu rýsují siluety. VIDITELNOST JE PAST; BÝT VIDĚN, ALE NEVIDĚT = OBJEK INFORMACE, NIKDY SUBJEKT KOMUNIKACE Dav, masa potlačena ve prospěch souboru oddělených jedinců Cílem Panoptikonu: zavést u vězněného vědomý a nepřetrţitý stav viditelnosti, který zajišťuje automatické fungování moci. Moc: VIDITELNÁ (uvězněný má mít neustále před očima vysokou siluetu centrální věţe, odkud je špehován) a NEOVĚŘITELNÁ (uvězněný nesmí nikdy vědět, je-li v daném okamţiku pozorován, musí si však být jist tím, ţe je to kdykoli moţné) -> v důsledku toho nezáleţí, kdo moc vykonává Čím větší je počet anonymních a průchozích pozorovatelů, tím větší je riziko pro vězně, ţe bude překvapen Není nutné uţít násilné prostředky donucování PANOPTIKUM: Vykonává práci přírodovědce: stanovuje diference / zoo Laboratoř: je moţné jej vyuţít jako stroj na získávání zkušeností, na modifikaci chování, na výcvik či převýchovu jedinců Pracuje jako laboratoř moci, díky mechanismům pozorování dokáţe s účinností a ve velkém rozsahu pronikat do chování lidí. Město nakaţené morem: moc se mobilizuje proti zlu, je viditelná, přítomná, odděluje, znehybňuje, rozčleňuje, konstruuje Panoptikum: zobecnělý model fungování, jako způsob definování vztahů moci a kaţdodenního ţivota lidí Kaţdý můţe dohlíţet, panoptické instituce mohou být podřízeny inspekcím -> můţe kontrolovat celá společnost Město nakaţené morem: výjimečný disciplinární model pro nemoci, násilný Panoptikum má roli zesilování, je to obecný princip nové politické anatomie, jejímţ předmětem a cílem není vztah k suverénnímu vládci, nýbrţ vztahy disciplíny 9. Panoptikum II ( ) Foucaultova analýza individua v moderních společnostech jako efektu disciplinárních mechanismů a liberální pojetí individua; disciplinární mechanismy a moderní stát. čtení: DT, str obrazy disciplíny Blokáda uzavřená instituce ustavená na okrajích a vţdy směřující k negativním funkcím Disciplína jako mechanismus: funkcionální dispozitiv, který vylepšuje vykonávání moci tím, ţe je učiní rychlejším, sandnějším, účinnějším jako náčrt subtilních donucovacích metod společnosti Období historické transformace Rozšíření disciplinárních institucí Funkcionální inverze disciplín neutralizovaly nebezpečí, aby se soustředily na neuţitečnou či rozbouřenou populaci, od nynějška by hrály pozitivní roli, aby zvětšovaly moţnou uţitečnost jednotlivců. Disciplíny slouţí stále více jako techniky na výrobu uţitečných jedinců. Rozšíření disciplinárních mechanismů ohniska kontroly rezesetá po celé společnosti, např. školy, náboţenské skupiny a dobrovolné organizace

14 Zestátnění mechanismů disciplíny organizovaná centralizovaná policie prostor neomezené kontroly; nepřetrţité, vyčerpávající, všudypřítomné dohlíţení; organizace policejního aparátu Naše společnost není společnost podívané, nýbrţ společnost dohledu. Disciplíny jsou technikami jimiţ lze zajistit uspořádání mnoţství lidí Panoptická modalita moci 10. Vězení I ( ) Moderní vězení; věznění a instituce delikvence v moderních společnostech. čtení: DT, str jakoby trestní uvěznění produkovalo nezákonnost proč a jak by bylo vězení povoláno k tomu, aby se podílelo na produkování edlikvence, kdyţ se předpokládá, ţe proti ní bude bojovat? Vznik delikvence přináší ve skutečnosti jistý počet výhod je moţné ji kontrolovat Vyuţívání delikcence jako zároveň odděleného a manipulovatelného prostředí se fakticky uskutečňovalo především na okrajích zákonnosti. Podloudný obchod se zbraněmi, s alkoholem v zemích kde je prohibice, či obchod s drogami okazovaly, stejným způsobem fungování této uţitečné nezákonnosti existence legálního zákazu okolo něj vytváří pole ilegálních praktik, nad nimiţ se dařilo vykonávat kontrolu a získávat z nich neoprávněný zisk prostřednictvím prvků, jeţ jsou samy o sobě nezákonné, avšak stávají se manipulovatelnými díky jejich organizovanosti v prostředí delikvence. Ta je zde nástrojem pro spravování a vykořisťování nezákonnosti. Organizování nezákonnosti by nebylo moţné bez rozvinutí policejního dozoru všeobecného dohledu nad populací Delikvence jeden z mnoha objektů policejního dohledu, patří přitom k jednomu z privilegovaných nástrojů Nutnost zřízení dokumentačního systému Aparát, který dovoluje kontrolovat skrze samotné delikventy delikvence funguje jako politická observatoř (statistici a sociologové jej začnou vyuţívat později neţ politici) Dohlíţení funguje pouze v propojení s vězením, protoţe to usnadňuje kontrolu jedinců, kdyţ jsou propuštěni, umoţňuje nábor policejních informátorů a znásobuje udavačctví Policie a vězení tvoří zdvojený dispozitiv Systém policie vězení odděluje ovladatelnou delikvenci od nezákonnosti Na trestní justici by se mělo pohlíţet jako na nástroj diferencované kontroly nezákonnosti průnik policie do justice, setrvačná síla Vidocq označuje moment, ve kterém byla delikvence oddělená od ostatních nezákonností, pohlcována mocí a obracena naruby, moment, kdy se kriminalita stala jednám z mechanismů moci; úmluva mezi těmi, kteří prosazují zákon a těmi, kdo ho porušují Lacenaire v momentě smrti demonstruje triumf delikvence nad nazákonností Hranice mezi delikventy a lidovými vrstavami, z nichţ pocházeli je obtíţný úkol, zejména ve městech Byly směšovány přestupky proti tvrdým zákonným opatřením týkajících se pracovních kníţek, stávek, spolčování, dělnických sdruţení Dělnické hnutí původ delikvence nevidí v kriminálním individuu, ale ve společnosti (neexistuje zločinná povaha, nýbrţ pole sil, které podle toho k jaké třídě jedinci náleţejí je dovedou k moci, či do vězení) Existence delikvence shora bohatým vrstvám je tolerována Političtí vězni mající zkušenost s trestním systémem mají povinnost stát se mluvčími všech vězněných 11. Vězení II ( ) Shrnutí Foucaultova pojetí moci; přípravná diskuze k práci v terénu. čtení: DT, str ještě neproběhlo

15 Literatura Deleuze, Gilles Foucault. Praha: Herrmann & synové. Foucault, Michel Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin. Foucault, Michel Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann & synové. Foucault, Michel Dějiny šílenství. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Foucault, Michel Diskurz, autor, genealogie. Praha: Svoboda. Marcelli, Miroslav Michel Foucault alebo stať sa iným. Bratislava: Archa. Marx, Karel, a Bedřich Engels Manifest Komunistické strany. Praha: Svoboda.

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní právo Odvětví veřejného práva Ochrana společnosti před kriminalitou - určuje, které společensky nebezpečné činy jsou trestné - stanoví tresty

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst.

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst. PRÁVO Trestní sankce 1. Pojem a účel trestu I. pojem zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D.

Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D. Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D. "Společnost je bláznivý útulek vedený jeho svěřenci." (Goffman) Obsah 1. INSTITUCE 2. TOTÁLNÍ INSTITUCE

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu

PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu radim.vicar@unob.cz Tento předmět se zaměřuje na právní aspekty kybernetické

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos Max Weber Hlavní myšlenky, přínos 1864-1920 Přístupy a hlavní oblasti zájmu s ohledem na dnešní aktuálnost Rozumějící sociologie- JEDNÁNÍ, smysl, hodnoty Sociální struktura pojem vrstva (stav) Sociologie

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Systém ASPI - stav k 21.4.2011 do částky 39/2011 Sb. a 20/2011 Sb.m.s. - RA121 Obsah a text 40/2009 Sb. - poslední stav textu Změna: 306/2009 Sb. 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník

Více

Kázeň spočívá v tom, jak žáci dovedou zachovávat společenská a školní pravidla, spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí

Kázeň spočívá v tom, jak žáci dovedou zachovávat společenská a školní pravidla, spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí ODMĚNY A TRESTY KDO A ZA CO ODMĚŇUJE VE ŠKOLE Kázeň spočívá v tom, jak žáci dovedou zachovávat společenská a školní pravidla, spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí se na vytváření

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 16. května 2016 Přehled přednášky soubor právních norem stanovujících, co je trestným činem a jaké sankce za něj lze ukládat procesní

Více

Aktualizováno v únoru 2013

Aktualizováno v únoru 2013 Aktualizováno v únoru 2013 16 238 (17.4.2013) 1 444 (17.4.2013) Vězeňská sluţba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Trestní právo wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui 10.12.2009 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům.

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. Metodické listy pro kombinované studium předmětu: Tvorba a interpretace práva Lektor: docdrmilan Sláma Kontakt: slama@prfcunicz Úvodní sdělení: Předkládaná témata se pohybují v ohledávání předpokladů tvorby

Více

Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 12. 9. 2013.

Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 12. 9. 2013. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_01_1.04 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní postih pouze za konání (netrestá se pouhá myšlenka) Trestné jsou pouze: a) příprava (u některých trestných činů) b) pokus c) dokonaný trestný

Více

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Název tématického celku: Trestní právo obecná část I. Tematický celek je věnován vysvětlení základních pojmů a východisek,

Více

Kriminalita a prevence

Kriminalita a prevence Kriminalita a prevence Charakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam Stav, struktura a dynamika kriminality Vznik kriminologie, historické směry Uveďte jednotlivé kriminologické školy, jejich charakteristiku

Více

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Podání vysvětlení I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 3.1.2014

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 = souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Název vzdělávacího materiálu

Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast Název vzdělávacího materiálu Datum vytvoření 11. 10. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Pracovní a trestní právo 4. ročník čtyřletého a 8. ročník osmiletého G právní normy

Více

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky.

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Trestní právo I. Téma: Protiprávní jednání a trest 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je

Více

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Vyučující: KRIMINOLOGIE Hana Jaroslav Zařazení 3. ročník, zimní semestr, šk. rok 2008/2009 Cíle předmětu: Posluchač zná základní pojmy kriminologie

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Sankční systém trestního práva. Přednáška

Sankční systém trestního práva. Přednáška Sankční systém trestního práva Přednáška 30. 3. 2016 Sankční systém Dospělí - dualismus sankcí = tresty a ochranná opatření Mladiství - monismus sankcí = opatření Právnické osoby dualismus sankcí = tresty

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR LEOPOLD SKORUŠA 1. Právní instituty ochrany společnosti a státu 1.1 Ústavní instituty Pro život jednotlivce má zásadní význam existence

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Osoba, proti níž se Základy práva, 23. května 2016 Přehled přednášky Osoba, proti níž se Osoba, proti níž se Pojem trestního Trestní právem upravený

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Základní škola Mohelnice, Vodní 27 KRIZOVÝ PLÁN ŠKOLY

Základní škola Mohelnice, Vodní 27 KRIZOVÝ PLÁN ŠKOLY Základní škola Mohelnice, Vodní 27 KRIZOVÝ PLÁN ŠKOLY PŘÍLOHA K MINIMÁLNÍMU PREVENTIVNÍMU PROGRAMU Školní rok 2015/2016 Krizový plán nastiňuje všem zaměstnancům školy postup při řešení vybraných krizových

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

1. Přednáška K čemu je právní filosofie?

1. Přednáška K čemu je právní filosofie? 1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Protikorupční balíček

Protikorupční balíček Protikorupční balíček legislativní část (zákon o protikorupčních opatřeních) Ing. Martin Pecina, MBA ministr vnitra Korupce jeden z nejzávažnějších problémů současné ČR je v pozadí veškeré organizované

Více

Testovat ano či ne? PPRCH

Testovat ano či ne? PPRCH Testovat ano či ne? PPRCH Praha 3.12. 2012 PhDr. Jana Zapletalová Ano či ne? ANO škola má být primárně bezpečným prostředím má eliminovat (znemožnit) užívání i prodej návykových látek má tedy naplňovat

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I Platné znění části textu zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrţených změn III. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY. Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951

UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY. Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951 Distr. BEZ OMEZENÍ HCR/GIP/03/05 4. září 2003 Originál: angličtina UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku

Více

3 základní druhy mezilidských interakcí. Spolupráce

3 základní druhy mezilidských interakcí. Spolupráce Konflikty 3 základní druhy mezilidských interakcí Spolupráce Soutěž aktéři se snaţí dosáhnout téhoţ cíle na úkor ostatních, ale v rámci pravidel platných pro všechny Konflikt aktéři se snaţí dosáhnout

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYM26060ZAPBOU Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace Program proti šikanování 1. Právní východiska Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Vznik a vývoj inkvizičního trestního řízení Angloamerické trestní řízení Vývoj trestního procesu

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kal19 Vypracoval(a),

Více

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Anotace: Dětem a mládeži se sociálně patologickými projevy chování, bývá soudně nařízena ústavní

Více

Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1)

Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1) Miloslava Hálová Právní úprava kontrolního postupu při výkonu správního dozoru a působnost připravovaného zákona o kontrole 1) I. Kontrola je nedílnou součástí jakékoli účelné a cílevědomé lidské činnosti.

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Č. j. USTR 486/2015. KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů

Č. j. USTR 486/2015. KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů Č. j. USTR 486/2015 KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů Schválena Radou ÚSTR dne 26. června 2015 Úvod Následující koncepce dlouhodobého vědeckého rozvoje Ústavu pro studium

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická

Více