INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Transkript

1 INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Jana Soukopová Anoace Příspěvek obsahuje dílčí výsledky provedené analýzy výdajů na ochranu živoního prosředí z mísních rozpočů a zavádí diskusi o sanovení indikáorů pro měření efekivnosi ěcho výdajů v rámci meody analýzy efekivnosi nákladů (CEA) v oblasi odpadového hospodářsví. Klíčová slova: efekivnos, environmenální veřejné výdaje, indikáory, odpadové hospodářsví Annoaion The paper conains secion findings of execued municipal environmenal expendiures analysis and discusses how o se he indicaors for measuring efficiency environmenal municipal expendiures inra he Cos effeciveness analysis (CEA) in he area of wase managemen. Key words: efficiency, environmenal public expendiures, indicaors, wase managemen 1. Úvod V posledních leech sále akuálněji vyznívá oázka výdajů obcí v oblasi odpadového hospodářsví a jejich efekivnosi. Zda v oblasi odpadového hospodářsví a výdajů obcí na něj nejsou někeré výdaje vydávány neefekivně. Měření dopadů jednolivých výdajů a jejich efekivnosi je obížné u všech veřejných výdajů, avšak v oblasi ochrany živoního prosředí je zvlášě problemaické. Je o dáno ím, že měření zvýšení kvaliy živoního prosředí v jednolivých oblasech má svá specifika a navíc nelze říci, že mezi výší výdajů do jednolivých oblasí živoního prosředí a zvýšením kvaliy živoního prosředí v éo oblasi by exisovala jednoznačná přímá úměra. Kvaliu živoního prosředí ovlivňuje řada fakorů a finanční výdaje jsou pouze jedním z násrojů, jak kvaliu živoního prosředí ovlivňova. Navíc pro každou z oblasí ochrany živoního prosředí, ať je o voda, ovzduší, půda, příroda a krajina exisuje velké množsví indikáorů pro měření kvaliy a yo indikáory není možné vždy vzáhnou k efekivnosi výdajů do dané oblasi ochrany ŽP. Proo je řeba modelova možné meody pro měření efekivnosi veřejných výdajů a do nich dosazova možné environmenální indikáory pro měření éo efekivnosi a jejich vsup do analýzy éo efekivnosi. 2. Výdaje veřejných rozpočů do oblasi ochrany živoního prosředí Výdaje veřejných rozpočů do oblasi ochrany živoního prosředí voří významnou čás celkových veřejných výdajů (viz obrázek 1) a je pravděpodobné, že i přes současnou finanční krizi se jejich výše díky akivní poliice živoního prosředí Evropské unie a výdajům ze srukurálních fondů nebude významně snižova.

2 Obrázek 1: Vývoj objemu výdajů veřejných rozpočů do jednolivých oblasí ochrany ŽP (v is. Kč) , , , , , ,000 0, Ochrana vody Ochrana ovzduší Nakládání s odpady Ochrana půdy a podzemní vody Ochrana biodiverziy a krajiny Redukce působení fyzikálních fakorů Správa v ochraně ŽP Výzkum ŽP Osaní činnosi v ekologii Nejmenované par. odd. 37 Zdroj: Informace z ARIS, upraveno auorkou Mezi oblasi, keré jsou v nejvyšší míře financovány z veřejných rozpočů paří sandardně následující oblasi (viz obrázek 1): oblas ochrany vody, oblas ochrany přírody a krajiny a oblas nakládání s odpady. Následující ex však bude zaměřen pouze na oblas nakládání s odpady V rámci analýzy výše výdajů veřejných rozpočů do oblasi byla analyzována daa veřejných rozpočů dosupná ze sysému ARIS, podle funkčního členění rozpočové skladby za období V oblasi odpadového hospodářsví pak rozpočová skladba rozlišuje činnosi uvedené v abulce 1. Tabulka 1 Výdaje veřejných rozpočů podle funkčního členění rozpočové skladby Oblas ochrany ŽP Nakládání s odpady Popis činnosí Paragraf Sběr a zpracování druhoných surovin 2122 Sběr a svoz nebezpečných odpadů 3721 Sběr a svoz komunálních odpadů 3722 Sběr a svoz osaních odpadů 3723 Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů 3724 Využívání a zneškodňování komun. Odpadů 3725 Využívání a zneškodňování osaních odpadů 3726 Prevence vzniku odpadů 3727 Monioring nakládání s odpady 3728 Osaní nakládání s odpady J.N Zdroj: Soukopová, J. a kol. Závěrečná zpráva projeku Analýza výdajů mísních rozpočů a jejich efekivnosi za rok 2008

3 3. Analýza a idenifikace indkáorů pro měření efekivnosi municipálních výdajů v oblasi nakládání s odpady Indikáory jsou chápány jako saisiky, míry nebo paramery, keré mohou slouži ke sledování změn v environmenálních a společensko-hospodářských poměrech. Indikáory jsou vyvíjeny synézou a ransformací da (environmenálních, ekonomických, demografických, vědeckých a echnických) do požadovaných informací. Mohou poskyova základ poliických rozhodnuí o exisujících sejně jako poenciálních oázkách (problémech), lokálních, národních, oblasních i globálních zájmů. Mohou bý aké použiy jako paramery pro hodnocení, konroly a předpovědi Indikáory pro oblas nakládání s odpady v ČR a v zahraničí V případě indikáorů pro měření efekivnosi municipálních výdajů v oblasi nakládání s odpady je možné vyjí z řady výše uvedených zahraničních souborů indikáorů (např. indikáory OSN, OECD, Kanadské národní indikáory, indikáory EEA) pro oblas nakládání s odpady, ale i ryze české indikáory mezi keré paří indikáory Sání poliiky živoního prosředí ČR , indikáory CENIA, indikáory Souboru indikáorů udržielného rozvoje ČR publikovaného UK, indikáory MA21, aj.. Tabulka 2 - Exisující indikáory ČR a zahraničí ČR Zahraničí Indikáory mísní Agendy 21 Indikáory kapiol Agendy 21 Indikáory ECI/TIMUR Indikáory sanovené Sání poliikou ŽP Indikáory siuačních zpráv ke sraegii udržielného rozvoje environmenální pilíř Indikáory CENIA European Common Indicaors (ECI) Kmenový soubor indikáorů OECD Základní sada indikáorů European Environmen Agency EEA Sada kanadských národních environmenálních indikáorů World Bank Environmenal Performance Indicaors (z roku 1999) Indikáory Komise OSN pro rvale udržielný rozvoj Zdroj: Soukopová, J. Neshybová, J. Průběžná zpráva projeku Analýza výdajů mísních rozpočů a jejich efekivnosi za rok 2009 V ČR jsou nejčasěji zmiňovány a používány hodnoící ukazaele, jež mají vzah k ŽP a udržielnému rozvoji, uvedené v levé čási abulky, v zahraničí byly sledovány podobné ukazaele věšinou mezinárodních organizací (viz. pravá čás abulky 2). Všechny indikáory výše zmíněných insiucí byly rozděleny, dle svého charakeru, pro hypoeické hodnocení jednolivých oblasí klasifikace CEPA, což bylo důležié při idenifikaci a definici jednolivých indikáorů. Pro oblas nakládání s odpady je možné využí éměř celou škálu ěcho indikáorů viz abulka č. 3

4 Tabulka 3 - České a zahraniční indikáory pro oblas nakládání s odpady Indikáory SPŽP Produkce komunálního odpadu recyklované spalované skládkované Množsví průmyslového odpadu ze zpracovaelského sekoru Produkce nebezpečného odpadu kg/obyvael/rok kg/obyvael/rok kg/obyvael/rok kg/1000 HDP kg/1000 HDP České indikáory Zahraniční indikáory Zdroj: auorka Indikáory ze siuačních zpráv ke sraegie URenvironmenální pilíř Indikáory ECI/TIMUR Indikáory MA21 OSN OECD EEA Sada kanadských národních indikáorů Podíl maeriálově využiých odpadů na celkové produkci odpadů % dosupnos veřejných prosransví a služeb spokojenos s mísním společensvím Dosupnos nádob na říděný odpad Hodnocení spokojenosi s echnickými službami Vliv Produkce průmyslového a komunálního odpadu Vliv Produkce nebezpečného odpadu Vliv Impor a expor nebezpečných odpadů Sav Zneškodněný odpad /os Sav Plocha konaminovaná nebezpečným odpadem km 2 Odezva Výdaje na sběr a zneškodňování odpadu Odezva Podíl recyklovaných odpadů % Odezva Zneškodnění komunálního odpadu /os Odezva Objem vyprodukovaného odpadu na jednoku HDP /HDP Odezva Výdaje na zneškodňování nebezpečného odpadu Produkce průmyslového a komunálního odpadu vliv Produkce nebezpečného odpadu Impor a expor nebezpečných odpadů sav Zneškodněný odpad /os Plocha konaminovaná nebezpečným odpadem Km2 Výdaje na sběr a zneškodňování odpadu Podíl recyklovaných odpadů % odezva Zneškodnění komunálního odpadu /os Objem vyprodukovaného odpadu na jednoku HDP /HDP Výdaje na zneškodňování nebezpečného odpadu odezva Uživaelské poplaky za zpracování odpadních vod Kč vliv Produkce nebezpečného odpadu vliv Produkce odpadu komunálního, průmyslového, jaderného, nebezpečného odezva Snahy o minimalizaci odpadu produkce a recyklace obalového odpadu Poplaky za likvidaci odpadu Výdaje na sběr a zacházení s odpadem Míra recyklace a opěovného využií odpadu produkce komunálního odpadu celková úroveň řídění a recyklace nenebezpečného pevného odpadu, milion municipální pevný odpad un) 4. Návrh meody pro hodnocení efekivnosi municipálních výdajů v oblasi nakládání s odpady a využií indikáorů v éo oblasi Z pohledu hodnocení efekivnosi environmenálních výdajů mísních rozpočů se dle mého názoru (Soukopová 2009) jeví jako nejvhodnější vícekrieriální hodnocení s dominanním kriériem meody CEA, kdy Efekem bude několik vhodně zvolených environmenálních indikáorů a následné vícekrieriální zhodnocení výsledů CEA. Jako první byly již oesovány navržené indikáory pro oblas Nakládání s odpady na dvou krajských měsech Pardubicích a Hradci Králové a dále pak na obcích s pověřeným obecním úřadem (III. yp) Pardubického kraje Žamberku a Lanškrounu a Královéhradeckého kraje Koselci

5 nad Orlicí a Rychnovu nad Kněžnou. Tyo obce byly rozděleny do dvou skupin dle poču obyvael. Indikáory byly vyhodnocovány edy pro 3 skupiny obcí. Pro srovnání efekivnosi vynaložených výdajů do oblasi nakládání s odpady byly navrženy následující indikáory a y byly aplikovány na ři skupiny obcí III. ypu. Následující abulka ukazuje navržené indikáory a jejich následnou aplikaci do CEA. Tabulka 4 Přehled navržených indikáorů Indikáory jednoka CEA jako kriérium Produkce komunálního odpadu Výdaje na KO/produkce KO 37/ KO Produkce KO na obyv. Kg/obyv. Výdaje na sběr a využií KO/produkce KO ( ) / KO Podíl produkce říděného odpadu na produkci komunálního odpadu % Výdaje na sběr a svoz KO/ produkce KO 3722/KO Výdaje na sběr a svoz odpadů (CO) ( )/ CO Zdroj: ISOH, ČSÚ, ARIS, auorka Tabulka 5 Aplikace navržených indikáorů v praxi u vybraného vzorku obcí Indikáory Produkce komunálního odpadu Produkce KO na 1 obyvaele 1. skupina 2. skupina 3. skupina Žamberk Koselec Rychnov Lanškroun Hradec Pardubice 17684, , , , , ,61 2,93 1,18 2, , , , Podíl produkce říděného odpadu na celkový KO 5,59 13,02 5,86 18,66 13,17 12,85 CEA Výdaje na KO/produkce KO Výdaje na sběr a využií KO/produkce KO 0,90 0,58 0, , , , ,90 0,57 0, , , , Výdaje na sběr a svoz KO/ produkce KO Zdroj: ISOH, ČSÚ, ARIS, auorka 0,24 0,57 0, , , , I přes snahu, aby si byly obce v jednolivých skupinách co nejvíce podobné, jsou zde vidě velké rozdíly. Proo dalším krokem k ohodnocení výsledků a k jakési objekivizaci skupin je zhodnocení jednolivých kriériích podle bodovací meody s hodnoící škálou se shodnými váhami. Z pohledu provedené analýzy se jako nejlépe hospodařící v oblasi nakládání s komunálními odpady jeví obec Lanškroun. 5. Závěr Hodnocení veřejných výdajů z oblasi ochrany a vorby živoního prosředí naráží na řadu specifik. Naznačená analýza údajů o výdajích mísních rozpočů do oblasi ochrany ŽP za období ukazuje různé hodnoy celkových i průměrných výdajů na ochranu živoního prosředí u obcí dle jednolivých ypů, u krajů i u okresů. Měření efekivnosi ěcho výdajů pak jednoznačně klade důraz na zohlednění fakorů, keré ovlivňují velikos výdajů do oblasi ochrany ŽP. Exisuje celá řada meod ekonomické analýzy pro hodnocení veřejných

6 projeků, ale již ne všechny je možné použí pro hodnocení výdajů mísních rozpočů do určié oblasi ochrany živoního prosředí. Záměrem je přispě ímo ke zvýšení efekivnosi ve smyslu udržielného rozvoje včeně generace meodiky sledování jejich efekivnosi při využívání báze účenicví udržielného rozvoje. Tabulka 6 Transformace indikáorů bodovací meodou vybraného vzorku obcí Indikáory 1. skupina 2. skupina 3. skupina Žamberk Koselec Rychnov Lanškroun Hradec Pardubice Produkce KO na 1 obyvaele 18,42 45,73 26,64 38,91 88,15 100,00 Podíl produkce říděného odpadu na KO 29,96 69,77 31,40 100,00 70,58 68,86 Výdaje na KO/produkce KO 41,61 64,56 100,00 77,64 35,32 27,50 Výdaje na sběr a využií KO/produkce KO 41,13 64,95 100,00 76,76 38,79 45,34 Výdaje na sběr a svoz KO/ produkce KO 100,00 42,11 64,83 49,76 25,15 23,44 231,12 287,1 322,87 343,07 257,99 265,14 Pořadí obcí Pramen: auorka 6. Lieraura [1] Fiala, P., Jablonský, J. a Maňas, M.: Vícekrieriální rozhodování, VŠE, Praha, 1994, ISBN [2] Hřebíček, J., Růžička, P.: Key Indicaors of Environmenal Performance and heir Assesmen. In Susainabiliy Accouning and Reporing a Micro-Economic and Macro- Economic Levels. Pardubice : Universiy of Pardubice, s , Brno, ISBN [3] Soukopová, J. Meody hodnocení veřejných projeků, diserační práce. Brno: MZLU v Brně, 2005 [4] Soukopová, J., e al. SP/4i1/54/08 Analýza mísních rozpočů a jejich efekivnosi ve vzahu k ochraně živoního prosředí : Závěrečná zpráva o řešení projeku. [online]. [ci ]. Dosupný z WWW: <hp://files.amr.webnode.cz/ ed55988/zaverecna_zprava_2008-opravena.pdf>. [5] Soukopová, J. Idenifikace klíčových fakorů pro sanovení indikáorů pro měření efekivnosi environmenálních výdajů mísních rozpočů. In Bílá mísa eorie a černé díry reforem ve veřejném sekoru. Brno : Masarykova univerzia, s. ISBN Mgr. Ing. Jana SOUKOPOVÁ, Ph.D. Masarykova univerzia, Ekonomicko-správní fakula, kaedra veřejné ekonomie, Lipová 41a Brno-Pisárky, el: fax:, soukopova@econ.muni.cz