Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt:

Transkript

1 Včelařství Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 65 (146) 02/2012 Včelaři zvolili předsedu Stal se jím V. Švamberk Jak dál ve varroáze Informuje ředitel VÚVč Dol F. Kamler Jarní snůšky a jejich využití Jak na to radí J. Kolomý

2 Literatura českého humanizmu o včelách (13. část) Cesty Kryštofa Haranta Předcházející cestovatelsky zaměřený článek končil krátkou citací z díla Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Dokazovali jsme, že se v řadě děl starší literatury objevovala množství topoi, jejichž původ musíme hledat především v bibli. Vždyť jen výše citovaný Oldřich Prefát z Vlkanova osvětlil podobné předpoklady zcela jasně, když poznamenal:...jak Písmo o ní praví..., tedy jak hovoří bible o Palestině ve vztahu všelijakého hojná a to tím fortelem, že všudy po polích štěpoví rozličného dosti má, kteréž úrody stíní, a tak oboje dochází. Nebo velikým horkem všecko by uschlo dříve, než by k dozrání přišlo. Tolik textová sekvence charakterizující ostrov Korfu, oblíbené místo dnešnch turistů, a dokumentující autorovu nesmírnou vzdělanost v antické literatuře. A pro další doklad nemusíme chodit daleko, neboť se Kryštof hned při popisu ostrova Kypru Hora Sinaj a klášter sv. Kateřiny (Harantův cestopis) Jeruzalém vyobrazení z Harantova spisu k době, kdy byla tato země Bohem zaslíbena vyvolenému lidu. Vzdělaný český šlechtic Kryštof Harant se v 90. letech 16. století aktivně účastnil protitureckých tažení. A snad právě proto zatoužil spatřit oblasti Blízkého východu Turky bezprostředně ovládané a kontrolované. Můžeme tedy jen spekulovat o tom, zda byly jen náboženské či poznávací touhy jedinými příčinami uskutečnění dobrodružného putování, na které se odebral po smrti své ženy roku Cestu vůbec charakterizovalo zvláštní, osudové signum mortis = znamení smrti, protože byla uskutečněna po úmrtí manželky a ukončena zhruba v době, kdy v Plzni zemřely (1599), patrně následkem morové epidemie, dvě Kryštofovy děti. Putování bylo českým velmožem popsáno až mezi roky ; to už byl povýšen do panského stavu, čemuž předcházelo plzeňské setkání s císařem Rudolfem a pozvání do Prahy, do císařských služeb. Kryštof Harant je jedním z typických humanistických autorů, na nichž můžeme snad nejlépe ilustrovat obecnou oblibu v citacích starších pramenů. Literární věda registruje jen v případě cestopisu využití bezmála šesti set cizích i domácích děl. Biblický citát jsme již uváděli, proto se hned podívejme na další pasáž textu uvádějící med: Ovidius praví, že jest od vína, medu, soli i ovoce odvolal na Pliniova slova. Plinius poznamenal, že mramory rozličných barev, měď a jiní kovové, i kamenec, nad jiné země nejlepší se nacházejí, vína, medu, obilí, bavlny, kteréž semena na pole každého roku sejí a z těch semen, ježto nejsou větší než jako pecka z třešně, vyrostou křovíčka, a na těch jakési šešulinky okrouhlé co mišpule, a ty jsou uvnitř plné bavlny, co by jí nacpal... Pro nás je snad důležité právě to, že byl med ve vztahu k našemu kulturnímu prostředí opravdu od sepisu biblických knih jedním z důležitých atributů hojnosti, úrodnosti a blahobytu. Důležité místo má v cestopisu také vosk, a to především v souvislosti se svícemi; nezobrazovaný tedy jako v případě Kabátníkově v pozici obchodní komodity, nýbrž typické suroviny. Například, když v jeruzalémském klášteře sv. Salvatora došlo k zajímavé očistné epizodě: Po té lázni dali každému po hořící voskové svíci a tak všichni bratří po páru ven z toho místa, kvardián za nima a po něm my, týmž řadem do ambitu jsme šli a vůkol něho obcházejíce Te deum laudamus zpívali, až přišedše do kostela začali complet a potom letanii zpívati. Podobně se voskové svíce objevily ve zmínce týkající se přípravy návštěvy Kristova hrobu, kdy byli poutníci vyzváni, aby pro potřeby procesí na svíčky voskové něco složili ; následně průvodce výpravy dal každému z účastníků hořící svíci voskovou a začal s prováděním po svatých místech. Později, když se výprava snažila navštívit posvátné místo Lazarova hrobu, došlo opět k použítí příslušného osvětlení místa: Po dobré chvíli přišli někteří Arabové a nám za mzdu otevřeli. Tu my dřív, než jsme tam vešli, několik voskových svíček jsme rozsvítili, kteréž jsme z Jeruzaléma k tomu přinesli a po patnácti stupních dolů do kapličky skrze jakousi úzkou, při samé zemi díru čtvermo po rukou a nohách, jeden za druhým jsme lézti musili. Český autor nezapomněl zdůraznit, že se jednalo o návštěvu také Araby silně uctívaných míst, která jimi bývala zavírána a chráněna. Projevila se zde, podobně jako v několika dalších českých cestopisech, vůle autora citlivě vnímat i jinověrci praktikované zvyklosti, porovnávat je a hodnotit ve vztahu ke křesťanské kultuře. Asi totožnou atmosféru měla i návštěva betlémského kostela; Kryštof Harant zaznamenal další z nákupů voskových svíček od Maronitův a křesťanův. Včelařství se bezpochyby týká i pasáž Kryštofova textu, vyprávějící o cestě k řece Jordánu a připomínající Jana Křtitele: Neb obyčejně na poušti bydlel, kobylky a mech lesní jídal a jakž Nicephorus pokládá, že jest byla jeskyně, kterouž sv. Helena pěkným kostelem na památku ohradila; ale nyní jsme toho nic nespatřili. Cestovatel dříve jasně uvedl, že vychází z evangelijních knih Nového zákona Písma svatého; z uvedené pasáže ale jasně vysvítá, že knihám neporozuměl, nebo porozuměl a jeho vyjádření bylo pozdějšími vydavateli díla zkomoleno. Na dokazování těchto předpokladů dojde někdy příště. Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt: info@emmaregina.cz

3 Obsah Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 65 (146) 02/2012 Úly ve sněhu foto: J. Mašková Včelaři zvolili předsedu Stal se jím V. Švamberk Jak dál ve varroáze informuje ředitel VÚVč Dol F. Kamler Jarní snůšky a jejich využití Jak na to radí J. Kolomý Značení matek 2012 (žlutá) Obsah Včelaři zvolili nového předsedu 37 Jak dále po loňském létě a podzimu ve varroáze? 38 Jeden cíl, odlišná metodika 40 Jarní snůšky, jejich využití a co je podmiňuje 42 Jednoduchý chov matek pro vlastní potřebu let zkušeností s protirojovou metodou 46 Moje zkušenost s melecitózou 48 Dadantklub do druhé desítky.. 50 Medovina, nápoj nejen vánoční 52 Jak začít včelařit (část 2.) 54 Jak jsem vytáčel med na Novém Zélandu 56 O včelách s M. Stinglem 57 Stránky MMR 62 Content Beekeepers elected a new chairman 37 How to Treat Varroosis after Last Summer and Autumn 38 One Target Various Methods 40 Spring Honey Flows, their Use and Conditions 42 Simple Queen Rearing for Own Yard Years Experience with Antiswarming 46 My Experience with Mellezitose 48 Dadant Club Enters Second Decade 50 Mead, Drink not only for Christmas 52 How to Start the Beekeeping (Part 2) 54 How was my Honey Extraction on New Zealand 56 Bees with M. Stingl 57 MMR Sites 62 Včelaři zvolili nového předsedu Na mimořádném zasedání pléna republikového výboru ČSV, o. s., které se konalo dne 14. ledna 2012 v Praze, volili členové republikového výboru svého nového předsedu, místopředsedy a členy PRV. Včelaři si vybírali ze dvou kandidátů. Byli to Mgr. Václav Sciskala, místopředseda ČSV, o. s. a RNDr. Václav Švamberk, aktuálně předseda Komise pro práci s mládeží RVČSV, o. s. a člen redakční rady časopisu Včelařství. Před volbou oba kandidáti prezentovali zástupcům včelařské obce svůj volební program, tedy v čem vidí svoje priority a kudy by se mělo pod jejich vedením ubírat naše české včelařství. V. Sciskala ve svém předvolebním projevu zdůraznil nutnost řídit se závěry IX. sjezdu a realizovat je v praxi, dále podpořil myšlenku zachovat jednotu včelařské organizace a ČSV, o. s. Podle jeho slov se ale ukázalo, že vliv ČSV, o. s., v kontaktu se státní správou v otázkách boje proti nákazám a nemocem včel, není na té úrovni, jak by měl být. Sekretariát svazu vidí jako servisní organizaci všech chovatelů včel od registrovaných po neregistrované včelaře, od hobby chovatelů až po profesionální velkovčelaře, která bude bránit zájmy chovatelů včel všeobecně. V. Švamberk, kterého přítomní znají především jako přírodovědce a včelařského odborníka, který má za sebou mnoho odborných publikací, představil účastníkům svoji vizi našeho svazu, kde na předním místě vidí odbornou práci se včelařskou mládeží, ve které je budoucnost českého včelařství. Zmínil svoji odbornou přednáškovou činnost po celém území České republiky i v zahraničí, podíl na alespoň částečné sanaci včelařského podniku Předboj, kterému prodloužil existenci o minimálně tři roky. V. Švamberk by rád přirovnal svaz včelařů ke zdravému včelstvu, jež šetří, když přínos slábne a investuje, když je příroda štědrá. Také zmínil nutnost týmové práce a dlouhodobých investic především do lidí. Připustil ovšem možnost zbavit se všeho nepotřebného a brzdícího rozvoj. Aby delegáty informoval, jak si představuje řízení tak velké organizace, jako je ČSV, o. s., vytyčil svých jedenáct programových bodů, ve kterých zdůraznil nutnost jasné koncepce, poučení se z minulých chyb, vymezení prostoru pro slušnou diskuzi, zdržení se falešných slibů Editorial a preferenci osobního jednání před veřejnou kritikou. Také nehodlá vytvářet mocenská centra a odmítl politikaření. Zdůraznil fakt, že důležité je se především držet hlavního cíle a detaily řešit podle momentální situace. Naopak podpořil svobodný střet názorů, ve kterém vidí cestu vpřed. Jako poslední a důležitý bod vidí nešvar odkládání nezbytných rozhodnutí, což se v historii svazu několikrát stalo a mělo to neblahé důsledky. Na závěr svého projevu představil ostatním návrh personálního obsazení předsednictva. Nově zvolenému předsedovi popřál jako první další kandidát V. Sciskala (vpravo) Po otevření volební urny se ukázalo, že pro V. Švamberka hlasovalo čtyřicet dva přítomných a pro V. Sciskalu dvacet osm. Novým předsedou ČSV, o. s., byl tedy zvolen V. Švamberk, který se tak zároveň stal i členem RV ČSV, o. s. Následovala volba nového předsednictva, ve kterém delegáti na návrh nového předsedy zvolili za místopředsedy svazu Vlastimila Dlaba a Jaroslava Hrabáka. Členy předsednictva se stali František Kamler, Pavel Cimala, Čestmír Gazda, Petr Stibor a Jan Krabec. O dalších členech PRV ČSV, o. s., se bude jednat na příštím zasedání. Dosavadní předsedové odborných komisí zatím zůstávají ve svých funkcích. Kompletní Usnesení RV ČSV ze dne uvedeme ve Včelařství č. 3 a naleznete ho i na našem webu. Antonín Karoch Včelařství odborný a spolkový měsíčník. Ročník 65 (146). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: ). Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel.: , redakce@vcelarstvi.cz. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, , kusova@vcelarstvi.cz. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, , nechybova@vcelarstvi.cz. Redakce, inzerce a expedice: Praha 1, Křemencova 8, telefax: , redakce@vcelarstvi.cz; inzerce@vcelarstvi.cz. Internetové stránky: Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc. (předseda), Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, MVDr. Miloslav Peroutka, CSc., Vladislav Synek, RNDr. Václav Švamberk, Ivan Zimerman, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, Praha 6. Tisk: Česká Unigrafie, U Stavoservisu 1, Praha 10. MK ČR E 126/ISSN únor 2012 l 37

4 Z redakční pošty Aktuálně Světlo do tmy Reaguji na článek, který mě přímo nadchnul a mluví mi též z duše. Je to článek od profesora Jaroslava Drobníka, CSc., GMO a včely. Pan profesor ho napsal velmi populární formou, celkem dobře pochopitelnou i pro čtenáře, kteří nemají základní znalosti z genetiky. Je to dle mého sledování běžného tisku první vlaštovka. Velmi přesně vystihnul tak zvané odborné postoje různých aktivistů, ekologů, ochránců přírody i zvířat, nebo jak se všichni nazývají. Na těchto aktivistech mě již delší dobu udivují jejich odborné komentáře ke všemu, co se v přírodě děje. Jak poznamenává pan profesor, takové hlasy jsou slyšet v celé Evropě, nejen v naší zemi. Je zarážející, jak tito polovzdělaní křiklouni dokázali již některé exekutivce tak ovlivnit, že ti dokonce podle nich upravili legislativu. Například v Německu a následně též v zemích EU museli farmáři rekonstruovat snáškové klece pro slepice na své náklady, neboť těmto odborníkům se zdály příliš těsné na to, aby nosnice tam mohly v pohodě produkovat vejce. Že tahle odbornost přijde draho všem konzumentům vajec, to už tihle geniové nebyli schopni domyslet. Myslím, že společnost by se měla bránit a důsledně prověřovat odborné vzdělání zmíněných křiklounů. Navíc novináři, ač sami neodborníci na danou problematiku, v honbě za různými exkluzivitami, nevědomky popularizují tyhle demagogy. Každá vědecká práce je podložena stovkami hodin studia a následného ověřování v praxi. Každý objev musí být vždy reprodukovatelný bez jakýchkoliv změn. Tak je to i s GMO. Věřím, že podobné články, jako od pana profesora a dalších vědeckých kapacit, se budou častěji objevovat i v dalších periodikách. Vyřiďte prosím poděkování panu profesorovi, nejen ode mne, ale od všech, kterým přinesl světlo do tmy. Dr. Ing. Josef Havránek, předseda ZO ČSV Křenovice u Slavkova. Medovina v paragrafech Dovolte, abych upozornil na nepřesnosti v článku: Co jsem o medovině nevěděl str Předně autor v úvodu nevymezil rozdíl mezi fyzickou osobou a osobou podnikající. Je to velmi důležité, neboť povinnost registrace se vztahuje pouze na tzv. podnikatele. U tzv. obyčejných lidí (nepodnikající v oboru) není nutná registrace u celního úřadu a tudíž ani podávání daňového přiznáni, pokud, jak správně autor uvádí, nedojde k překročení 15 % obj. alkoholu nebo dolihování. Dalším méně závažným omylem je množství vyrobené medoviny. Protože se na medovinu pohlíží jako na víno, je možno vyrobit nikoli 1000 litrů, ale 2000 litrů. Toto málokdo ví. Došlo zde, pokud si dobře vzpomínám, v roce 2006 k úpravě zákona, přestože je to v rozporu s legislativou EU. K medovině je nutno přistupovat jako k vínu! Vzhledem ke snaze podpořit vinařství, byly učiněny drobné korekce k zvýhodnění vinařů, což má pozitivní dopad i na medovinu. Miroslav Kauer, Znojmo 38 l Včelařství Jak dále po loňském létě a podzimu ve varroáze? V letošním roce se na některých místech objevil fenomén neúčinnosti pásků s dlouhodobým účinkem, Gabon PA 92. Dle našich pokusů na cca 100 stanovištích se tato nižší účinnost vyskytovala do 10 % stanovišť. Před touto skutečností jsem varoval ve Včelařství 7/2011 a radil, jak si pomocí Formidolu tuto účinnost ověřit. Několik včelařů se nám ozvalo, že včas nižší účinnost Gabonu odhalili a další aplikací Formidolu zabránili větším ztrátám na svých včelstvech. Podrobnějším sledováním na území, podezřelém z neúčinnosti Gabonu, jsme zjistili prakticky pouze neúčinnost bodovou. Na velké části tohoto území účinnost Gabonu zůstala na uspokojivé úrovni. Je především na samotných včelařích, zda využijí poměrně metodicky jednoduchého postupu vložením Formidolu k testu funkčnosti Gabonu. V případě snížené účinnosti Gabonů je nutné použít výrazně náročnějšího způsobu ošetření, např. pomocí kyseliny mravenčí. Jaká je nejčastější příčina neúčinnosti Gabonů? Je to především ponechání pásků v úlovém prostoru déle než stanovených 30 dní. Velice často je v úlech nacházíme i na jaře příštího roku. C o dělat především v případech, kdy došlo ke ztrátám na včelstvech již v podletí a na podzim, a dále v případech, kdy včelař chce pro zdárný rozvoj svých včelstev v tomto roce udělat maximum? V současném období si především zajistit poctivé vyšetření zimní měli, v tomto období jediného a včasného indikátoru zdravotního stavu včelstev. Jaký je správný postup? Podložky musejí pokrýt celé dno úlu a před odběrem musejí být v úlu minimálně měsíc. Za tuto dobu spadne na podložku asi 5 % roztočů přítomných v úlovém prostoru. K vyšetření zašlete veškerou měl z podložek. Jen tak lze zjistit skutečný stupeň nákazy, tedy počet všech roztočů spadlých na podložku. Před vyšetřením musí být měl vyschlá, balená do prodyšných obalů, jinak uhynulí roztoči v laboratoři nevyplavou na hladinu flotační kapaliny. Za kritickou hodnotu se považuje nález 3 roztočů na včelstvo. Doporučujeme jarní ošetření zavíčkovaného plodu nátěrem M-1 AER i při nižších spadech. Hodnota 3 je

5 Aktuálně hodnota průměrná a jak víme, nákaza začíná v jednotlivých včelstvech na stanovišti s poměrně vysokou intenzitou. Pokud výsledky vyšetření zimní měli nejsou příliš příznivé, do 15. dubna můžeme včelstva ošetřit nátěrem zavíčkovaného plodu M-1AER současně s fumigací Varidolem. Z hygienického hlediska je možné natřít u včelstva maximálně 10 dm² plodu, ostatní je nutné vyřezat. Proto je výhodné ošetření udělat dříve, kdy jsou plochy plodu ještě malé. V případech, kdy je v ZO počet stanovišť včelstev s nálezem roztočů větší než 75 %, natírá se plod u všech včelařů celé ZO ČSV plošně. V tomto období je to zatím nejspolehlivější a nejúčinnější ošetření proti varroáze. Po 15. dubnu můžeme po celé léto v době medobraní používat pouze kyselinu mravenčí. Po skončeném medobraní na základě monitoringu použijeme pásky s dlouhodobým účinkem Gabon PA 92 nebo PF 90. Problém se objeví na místech, kde Gabony nepůsobí dostatečně a nedokážou ochránit plod přezimující generace. Jak jsem se zmínil dříve, v roce 2011 to bylo cca na 10 % stanovišť. Jak se tato stanoviště vytipují? Z centra to nikdo nedokáže, o tom stanovišti se to buď ví z minulého roku, nebo si to musí včelař včas zjistit. Tato neúčinnost dle dosavadních zkušeností se objevuje bodově, tj. na jednotlivých stanovištích. Nastiňme si příklad: Včelař při monitoringu na stanovišti zjistí přirozený spad v počtu 2-5 roztočů za 24 hodin (bez přítomnosti mravenců na podložce) a nasadí pásky Gabonu. Spad v prvních dvou dnech čítá desítky roztočů. To je náznak, že s účinnosti pásků není něco v pořádku. Aplikujeme do několika úlů Formidol a sledujeme spad. Pokud se výrazně zvýší na stovky za den, je to důkaz neúčinnosti Gabonu na stanovišti. V tomto případě vložíme na stanovišti do všech úlů Formidol a jeho aplikaci opakujeme asi za 14 dní. V současné době je aplikace Formidolu (kyseliny mravenčí) jedinou reálnou náhradou za neúčinný Gabon. Jediným registrovaným přípravkem s kyselinou mravenčí je Formidol 40 ml (je dotovaný 70 %), připravuje se v omezeném množství Formidol 80 ml. Z ostatních přípravků je nově zaregistrovaný v letním období využitelný přípravek Apigard s účinnou látkou tymol (nedodává VÚVč Dol). Kyselina mravenčí vykazuje účinnost v rozmezí %, výše této rozdílné účinnosti je ovlivněna například odparnou plochou na nosiči, teplotou, velikostí úlového prostoru, velikosti česna, stavem včelstva apod. Problémem použití jiných než schválených aplikačních forem kyseliny mravenčí je především problém dodržování bezpečnostních předpisů práce s žíravinami nekvalifikovanými osobami na stanovištích. Práci s těmito látkami není radno podceňovat. Popáleniny po 60-85% kyselině jsou značně nepříjemné a dlouho se hojí. Účinnost letního ošetření se dá, pokud včelstva přežila, objektivně vyhodnotit spadem při následující první fumigací. Spady do 100 roztočů na včelstvo znamenají, že ošetření včelstev v podletí bylo účinné a včelstva nejsou poškozena. Dr. Ing. František Kamler ředitel VÚVč Dol Co výrobek, to jiná etiketa Někdy si zákazník v obchodě připadá jako detektiv, ale vyplatí se to. Informace na etiketách výrobků musejí splňovat podmínky dané předpisy, a u potravin živočišného původu jsou někdy doslova životně důležité. Zásadní je údaj o době minimální trvanlivosti, popřípadě datum doporučené spotřeby, další jsou důležité podmínky skladování. To znamená, za jaké teploty je třeba potravinu uchovávat, nebo za jak dlouho po otevření originálního obalu je třeba obsah pozřít. Důležité je si také ověřit, zda jde o konzervu nebo tzv. polokonzervu. Někdy se totiž například rybičky v nálevu v plechové konzervě tváří jako konzerva, a není tomu tak. Údaj o tom, že jde o polokonzervu je sice uveden, ale z druhé strany a ne velkým písmem. Zákazníci jsou totiž zvyklí, aspoň u nás, na polokonzervy spíše ve skle. Polokonzervy na rozdíl od konzerv je nutné uchovávat vždy v chladu! Možná ještě jedna rada, podívat se, kde jsou výrobky v obchodě nabízeny, když jsou v chladicím pultu či skříni, půjde s největší pravděpodobností o polokonzervu. U medu zase například musí být uvedeno, o jaký druh medu jde, to znamená, že může jít o med medovicový a med květový. Zde se občas chybuje, neboť medovicový je nazývaný nesprávně medem lesním a květový například lučním. Bližší druhové určení může být uvedeno jen jako doplňující informace. Čím jednodušší, tím lepší Zejména výrobci si musejí dát pozor při uvádění tzv. zdravotních tvrzení, například, že výrobek je dietetický, podporuje krevní oběh nebo, že je lehce stravitelný. To je zakázané. Možná by mohl být pro výrobce i spotřebitele zajímavý poznatek, který si ověřili na včelařské akci při hodnocení a udělování medailí za vystavovaný med loni v Lysé nad Labem: etikety mít co nejjednodušší, jen s povinnými údaji. Takové výrobky se nejlépe prodávají a prodávající se vyvarují chyb a případného postihu dozorových orgánů. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR únor 2012 l 39

6 Aktuálně Jeden cíl, odlišná metodika Uvádíme některé poznatky z II. mezinárodního semináře o tlumení moru včelího plodu v Bratislavě, který se konal v zasedacím sálu Státní veterinární a potravinové správy Slovenské republiky. Český svaz včelařů na něm oficiálně zastupovali místopředseda Mgr. Václav Sciskala, tajemník Ing. Rudolf Peleška a MVDr. Jan Krabec, předseda komise pro zdraví včel. Za Výzkumný ústav včelařský v Dole, s.r.o., se zúčastnil Ing. Dalibor Titěra. Seminář navázal na obdobný, který před dvěma roky, na základě požadavků našich včelařů z okresů při hranici se Slovenskou republikou, zorganizoval v Uherském Hradišti ČSV v součinnosti se Státní veterinární správou ČR. Původním záměrem bylo založit takové vzájemné vztahy mezi veterinárními správami a včelařskými funkcionáři obou států, aby při výskytu ohnisek moru včelího plodu v místech při hranici byly ihned přenášeny informace a mohla v ohrožených územích bezodkladně následovat protinákazová opatření. Je skutečností, že k určitým výměnám přehledů o nákazové situaci od té doby dochází, ale ne s takovou frekvencí a v takové formě, aby se zcela naplňovaly původní představy. Cenné však je zjištění, že zdrojem výskytu ohnisek moru včelího plodu nejsou včelstva na druhé straně hranice, jak by se účelově a zjednodušeně někdy chtělo konstatovat. To jednoznačně vyplynulo z dříve zveřejněných přehledů i z referátů s příslušnými prezentacemi, které byly předneseny při semináři v Bratislavě. Zde zejména včelařští funkcionáři ocenili názornou formu zakreslených ohnisek nákazy do map, jak ji ukázal ve svém vystoupení MVDr. Jan Šubert ze SVS ČR. Jmenný seznam obcí a osad, kde se mor včelího plodu zjistil, je náročnější při vyhledávání jejich umístění v oblasti. Ve svém vystoupení také citoval veterinární legislativu, vztahující se k nákazám včel a metodiku kontroly zdraví zvířat, podle které se bude postupovat v roce klademe důraz na prvotní vyšetřování směsných vzorků zejména měli. Teprve následně provádíme klinické prohlídky včelstev v případech pozitivních mikrobiologických nálezů z dodaných vzorků z jednotlivých stanovišť včelstev. Dalšími možnostmi zůstávají pochopitelně vyšetření plodových plástů se změnami, hlavně v průběhu zimy, případně i prošetřování podezření oznámených samotnými chovateli. Velmi věcně s řadou příkladů z laboratorní i terénní praxe tyto postupy blíže vysvětlili Ing. Titěra a MVDr. Jaroslav Bzdil z SVÚ Olomouc. Státní veterinární a potravinová správa na Slovensku naopak dává přednost klinickým prohlídkám včelstev a následným mikrobiologickým vyšetřováním odebraných plodových plástů s podezřelými změnami. Aby toto časově i pracovně náročné provádění prohlídek v terénu bylo možné zvládnout, mají z řad chovatelů včelstev proškolené včelařské asistenty, kteří spolupracují s veterinárními lékaři státními i soukromými na plnění tohoto úkolu. Při prohlídkách se zároveň kontrolují a doplňují údaje pro účely centrálního registru včelstev (CRV). Odborný výklad zaměřený na epizootologii moru včelího plodu podal MVDr. Juraj Toporčák, Ph.D. z UVLF Košice. Upozornil i na nebezpečí dovozu medů s rezidui léčiv ze zemí, kde se dosud tlumí příznaky této nákazy antibiotiky a sulfonamidy. Monitoring nákazové situace Ke zjišťování (monitoringu) moru včelího plodu zjevně přistupují česká i slovenská strana rozdílně. U nás pro orientaci v oblasti Včelí mor znamená konec 40 l Včelařství

7 Co zejména sleduje centrální registr včelstev? Před dvěma roky v Uherském Hradišti o jeho důležitosti hovořili slovenští přátelé. Nyní už s touto evidencí včelstev a jejich chovatelů mají konkrétní zkušenosti. Ty uvedla ve svém vystoupení MVDr. Čermáková z Ústavu včelárstva v Liptovském Hrádku. CRV je jinak pojatý než naše povinná evidence včelstev a jejich chovatelů podle zákona č. 154/2000 Sb. o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších úprav. Včelařům a funkcionářům ČSV na všech k předání závažných informací a poznatků i z další problematiky mimo nákazy včel a včelího plodu. V průběhu semináře se tak účastníci seznámili nejen se stavem českého a slovenského včelařství, ale také s plány a cílovými úkoly, jak to vyžaduje současná doba a potřeby z vývoje evropského i světového včelařství. O tom referovali hlavně předseda SZV Ing. L. Gál a místopředseda ČSV Mgr. V. Sciskala. Se zájmem posluchači vyslechli získané zkušenosti a výsledky z laboratorních rozborů vzorků medů, zaměřených na zdravotní nezávadnost a kvalitu. Přednesl je Aktuálně 2010 bylo vyšetřeno 296 vzorků, z nichž 43 nevyhovělo (14,53%), a to z následujících důvodů. Pro vyšší obsah sacharózy nevyhovělo 15 vzorků, pro zvýšený HMF 13 vzorků, pro nízký obsah glukózy dva vzorky, pro nízký obsah fruktózy 1 vzorek, pro obsah cizích barviv 6 vzorků, pro nesplnění požadavku na diastázu 2 vzorky, pro vyšší obsah vody 2 vzorky, pro cizí enzymy 3 vzorky a pro přítomnost reziduí veterinárních léčiv 3 vzorky (1krát tylosin, 1krát enrofloxacin a 1krát sulfadimidin ). V roce 2011 je kladné zjištění, že se už neprokázala rezidua léčiv, ale za hlavní problém lze považovat častější zjišťování Přes jisté rozdíly v metodice si funkcionáři rozuměli úrovních vadí, že údaje z této evidence jsou dostupné pouze správním úřadům vymezeným právní normou. Slovenský centrální registr včelstev je naopak velmi široce přístupný, tedy nejen příslušným úřadům, ale i včelařským organizacím v rámci jejich působnosti a také jednotlivým chovatelům včelstev, pochopitelně pouze v rozsahu informací o sobě. V současnosti je tento CRV už dosti podrobný, ale z potřeb praxe vyplynulo, že pro jeho širší využití musí být dynamičtější. Proto se bude dále rozvíjet. Měl by zobrazovat nákazovou situaci, kočování se včelstvy, členství v SZV nebo jinde a další potřebné informace. Nejpodstatnější pro jeho funkčnost bude přesné a průběžné vkládání údajů. Referáty, které se netýkaly moru včelího plodu Organizátoři využili mimořádně početné zastoupení veterinárních lékařů, včelařských funkcionářů i zástupců ministertev MVDr. I. Pekár ze Státní veterinární a potravinové správy Slovenké republiky. Z jeho vystoupení vyplynulo, že ve Slovenské republice je schváleno 15 závodů na zpracování medu. V nich se provádí úřední kontroly nejméně dvakrát v průběhu roku. Vzorky medů se vyšetřují na ukazatele obecně platné v EU a v odůvodněných případech také podle normy stanovené pro medy pod chráněnou značkou Slovenský med. V roce Úly v tomto stavu znamenají pro ostatní hrozbu vyšších cukrů a hlavně přítomnost cizích enzymů v medech jako důsledek širšího zavádění průmyslově vyráběných glycidových krmiv do včelařské praxe. K falšování medu se velmi výstižně vyjádřil Ing. L. Gál. Uvedl, že nejčastěji se med doplňuje zahuštěnými ovocnými sirupy, izoglukózou, sacharózou, enzymaticky rozštěpenou sacharózou na fruktózu a glukózu a sacharózou rozštěpenou na jednoduché cukry v iontové komoře, což ztěžuje prokazování falšování. Dále varoval, že falšované medy mohou pro svou nízkou cenu vyhovovat některým spotřebitelům, ale zároveň zhoršují obecné povědomí veřejnosti o kvalitě medu, získaného přirozenou činností včel a správnou výrobní praxí včelařů. K této problematice také velmi váhavě přistupují tvůrci legislativy, takže chybí důslednější právní podpora pro potlačování tohoto špatného jevu. Seminář nebyl monotématický jenom k moru včelího plodu Rozhodně však byl pro veterinární odborníky, včelařské funkcionáře i další účastníky velmi přínosný. Původní záměr rychlého oznamování vzniklých ohnisek moru včelího plodu v blízkosti hranice mezi oběma státy je možné v rámci vzájemně navázaných kontaktů naplnit. MVDr. Jan Krabec předseda komise pro zdraví včel únor 2012 l 41

8 Včelařská praxe Jarní snůšky, jejich využití a co je podmiňuje Pohled na strůpkové folie na konci zimy Všeobecné včelařské pravidlo říká: jarní snůšky jsou vždy a jsou pravidelné, na rozdíl od snůšek letních a hlavně medovicových, které jsou nepravidelné a tak trochu včelařská loterie. Mnohdy je jarní snůška hlavní a v daném roce tím rozhodující. Než se některá včelstva tzv. rozkoukají a zesílí, je po snůšce a užitek z ní je minimální. Je tedy na včelaři, aby včelstva na jejich využití dokonale připravil. Využití jarních snůšek je především ovlivněno sílou včelstev, dobrým, teplým a úživným stanovištěm a vedením včelstev. Příprava k využití jarních snůšek, tj. dosažení maximálního medného užitku a využití potenciálu množení včel, začíná v podstatě již na jaře roku předchozího. Na vytvoření dobrého, zdravého a silného včelstva je potřeba vynaložit včelařský um, a pokud včelstva nespojujeme, trvá tvorba silného včelstva obyčejně 2 roky. Už na podzim předcházejícího roku, po přípravě včelstev na zimování, je dávno rozhodnuto o síle a připravenosti včelstva v roce příštím, a tím i o celém úspěchu. Na jaře, těsně před snůškou, se nedá již skoro nic dohnat. Pozitivní a rychlejší vývoj včelstev na jaře může ovlivnit pouze dobré počasí a slušné první nárazové snůšky např. z jív, které nám včelstva nastartují a mají i silný ozdravný vliv proti nosemě. Na ty však každý rok nelze spoléhat. Potom dvojnásobně platí dobrá připravenost vyzimovaného včelstva, které je v kondici a rozvíjí se tzv. samo i za nepříznivých podmínek. V praxi to znamená, v roce předešlém, je základním úkolem včelaře, převést zdárně včelstva přes celou včelařskou sezonu v síle, nezrojená, s maximálním využitím všech dostupných snůšek jak medných, tak i pylových. Nutností současné doby je také soustavné sledování zatížení včelstev varroázou a při jejím výskytu, pak provedení včasných preventivních opatření. Při přípravě silných včelstev v podletí po posledním vytočení musíme dbát především na následující otázky: Mají včely dostatečný prostor? Jaká je síla a zdraví včelstva? Osvědčila se mladá výkonná matka? Mají včely optimální množství správně uložených glycidových a pylových zásob? První podmínkou je dostatečně velký prostor na zimu, přizpůsobený potřebám silného včelstva, které potřebuje velké plástové plochy k výchově včel zimní generace. Dnešní víceprostorové zimování je již téměř samozřejmostí a nutností. Včelstvo při nepřetržitém kladení po celou sezónu musí mít mladou a výkonnou matku. Pokud tomu tak není, je nutné provést její výměnu. V případech, kdy došlo v sezóně u včelstva k delšímu výpadku plodování, rojení, ztrátě matky, a tím snížení počtu mladých včel, pak k zachování a vyrovnání síly včelstva nestačí pouhé přidání nové matky, ale je nutno Tvorba oddělků přidat celý nový plodový oddělek s mladou matkou, aby se síla včelstev opět vrátila. V časném podletí, kdy pomalu již končí snůšky, je nutno dbát o stálý dostatek zásob ve včelstvech a kontrolovat přítomnost kladoucích matek. Včelstva zůstávají v kondici a snižuje se riziko vyloupení na minimum. Ihned po vytočení posledního medu je nutno upravit a doplnit vhodné plásty pro zimní sezení včel. Nevhodně uložené pylové plásty z okrajů úlů, kde by nebyly včelami na jaře využity, ponecháme ve včelstvech, ale pouze je přemístíme nahoru, max. cca 10 cm k předpokládanému sezení a plodování včelstev v časném jaru. Doplnění glycidových zásob v podletí je možné provést ve větší dávce najednou, ale celkové množství je nutno rozdělit na dvě poloviny, aby nedošlo k zalití plástů a omezení výchovy max. počtu včel zimní generace. Včelařovým vysvědčením, že všechna opatření k zazimování silných včelstev provedl správně, je pohled někdy okolo zimního slunovratu na krycí fólie, který demonstruje správnou sílu včelstva a tím předpoklad plného využití jarních snůšek. Vedení bezchybně vyzimovaných včelstev na jaře je již velmi jednoduché. Spočívá ve správném, dostatečném a hlavně včasném rozšíření a zabránění rojení. Rozšiřovat včelstva je nejlépe mezistěnami z kvalitního vlastního vosku a uchovanými mednými soušemi, které se nám podařilo uchovat ve stejném stavu jako při posledním vytá- 42 l Včelařství

9 čení, bez jakéhokoliv chemického ošetření v chlazeném skladu. Jsou včelami velmi dobře přijímána, působí v začátku sezóny protirojově a zvyšují výnos medu. Silná včelstva se rozvíjejí rychle a bez zásahů. Není potřeba pracných a málo účinných opatření, jako například různá podněcování, přikrmování, komorování až po zcela nesmyslné přehazování nástavků, Včelařská praxe Aktuality Pekařský med patří do pečiva Někdo se možná zeptá při pohledu do regálu v obchodě, co že je to za med, na kterém je napsáno Pekařský med? Je jiný? V čem se liší od normálního medu? Musí samozřejmě splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, jinak by nemohl být nabízen, ale jak z etikety vyplývá, je určen pro pekařské zpracování. Odlišný od medu určeného k přímé spotřebě je v tom, že může například obsahovat vyšší obsah vody a tudíž by mohl snadno podléhat zkvašení. Vyhláška č. 76/2003 Sb., v platném znění uvádí pod definicí pekařský med nebo také průmyslový med, jen takový, který je určený výhradně pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin; může mít cizí příchuť nebo pach, může vykazovat počínající kvašení nebo mohl být zahřátý nad povolenou mez. Tento pekařský med, je tedy medem, který má mírně zhoršené jakostní parametry. Například vyšší obsah vody, nebo může jít Zpracování a plnění oblíbených jarních medů pomocí výkonné techniky kdy se roztrhá plodové těleso, což včely ve vývoji spíše zabrzdí. Už v Českém včelaři před 100 lety se psalo a platí to i dnes: Intenzivně včelařit znamená: Včelstva musíme na vrchol síly před snůškou přivésti a pracovati k tomu, aby se nám včelstva nerojila. Včelstvo, které dalo roj, nedá nikdy takového užitku medného. Připravujíc se k rojení, civí včelstvo celé dny na masách plodu, myslíc jen na ukojení smyslností svých a pro vážnou práci není a nejlepší Včelař má dbát o maximální plochy plodu v podletí dny snůšky probdí ve sladkém nicnedělání. Snahou myslícího včelaře jest tedy předejít a co nejvážněji se snažiti, aby naše včelstva ani na rojovou myšlenku nepřišla, tj. hojnost práce a stálé zaměstnání jim dáti. Samozřejmě dneska známe účinné metody zabránění rojení, a tím snadněji předcházíme ztrátám z využití jarních vydatných snůšek. Využití potenciálu množení u zdárně se vyvíjejících včelstev, nám dává opět možnosti provést s úspěchem potřebné chovy a výměny matek, doplnění a event. rozšíření stavů a vytvoření rezerv pro nezbytné udržování síly a kondice kmenových včelstev. Pak už nezbývá popřát nic jiného, než aby si včelaři i v tomto roce užívali včelařských radostí a rekordních výnosů z jarních snůšek tak, jak tomu bylo v minulém roce text a foto: Jan Kolomý kolomy@tiscali.cz o med ze starší sklizně. Pekařský med však nesmí být zdravotně závadný, nesmí tedy obsahovat žádná rezidua veterinárních léčiv ani nesmí obsahovat nadlimitní obsah kontaminantů z prostředí. Pekařský med se musí označit slovy pekařský med nebo průmyslový med a dále musí být uvedena země původu. Pekařský med musí být na všech obalech označen v blízkosti názvu údajem, že med je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování. Samozřejmě musí být označen i všemi dalšími údaji, které se u potravin vyžadují (identifikace výrobce/ prodejce, množství, doba minimální trvanlivosti apod.). Pokud je pekařský med (průmyslový med) použit jako složka potraviny, například v perníku, může být v názvu této potraviny použit termín med namísto termínu pekařský med nebo průmyslový med ; v seznamu složek se však vždy uvede název pekařský med nebo průmyslový med. Lze tedy pojmenovat medový, ale ve složení musí být uvedeno pekařský, popřípadě průmyslový med. Josef Duben únor 2011 l 43

10 Jak to dělám já Jednoduchý chov matek pro vlastní potřebu Včasné výměny matek a jejich vlastní chov pokládám za rozhodující činitel pro úspěšné včelaření. Každoročně kupuji několik matek od chovatele pro zlepšení chovu, další matky si pro svou potřebu sám odchovávám. Vyzkoušel jsem všechny klasické metody odchovu, z nichž jsem si pak vytvořil vlastní postup, který mi z hlediska času a zejména z hlediska minimálního rušení včelstev maximálně vyhovuje. Protože se snažím vždy jednorázově odchovat větší počet matek v červnu, potřebuji vysokou úspěšnost naražení matečníků. Tomuto požadavku vyhovuje nejlépe metoda sádky nebo osiřelce. Včelařím na rámkové míře 39x17 cm. Jako chovné si vyberu silné produkční včelstvo, kterému odeberu dobře obsazený medníkový nástavek nad mřížkou po kontrole, zda v něm není matka. Nástavek umístím na stinné místo mimo včelín na upravené, včelotěsné dno bez česna, které má na celé ploše zasíťované dno. Z nástavku odeberu uprostřed jeden plást a vložím místo něj po 2 hodinách osiření chovný rámek. Přelarvuji zásadně na misky z panenského vosku, vyrobené dřevěným kolíčkem 9 mm, misky přilepuji voskem ke kouskům dřevěných latiček, které opět přilepuji voskem k laťce chovného rámku. Tato metoda byla pěkně popsána přítelem Kolomým v jednom z minulých ročníků Včelařství a velmi se mi osvědčila. Je to příjemná práce, která stojí za chvíli času. S přelarvováním na plastové misky jsem v minulosti neměl příliš dobrou zkušenost, plast podle mého názoru ve včelách působí nepřirozeně a misky bylo nutné předem vkládat do včelstva k vytvoření voskových okrajů. V případě misek z vosku je podle mých dosavadních zkušeností úspěšnost přijetí podstatně vyšší, zejména pokud vytvoříme tenký okraj misky, na který včely mohou plynule navázat vlastní stavbou matečníku. Po vložení chovného rámku s miskami medníkový nástavek uzavřu a pro jistotu pokrmím řídkým cukerným nebo medným roztokem, zejména pro přísun vody při rozrušení včel osiřením. Zasíťované dno Zdařilá série Detail matečníku zaručuje dostatečné větrání, které je pro klid včel velmi důležité. Po asi 24 hodinách nástavek otevřu, přesvědčím se o přijetí matečníků a v případě, že je vyhovující odeberu 2 medné plásty, přiléhající k chovnému rámku a nahradím je silně obsazenými plásty z plodiště s nejmladším plodem (bez matky). Tento úkon provádím proto, abych zajistil nadbytek mladušek pro vyživení matečníků, i když se domnívám, že plnohodnotné matky vyživí i medníkové včely. Následně umístím chovný medníkový nástavek zpět na původní včelstvo, samozřejmě nad mřížku. Desátý den po přelarvování chovný rámek z nástavku vyjmu a zužitkuji zralé matečníky obvyklým způsobem, převážně do 3-4 plástových oddělků, připravených již v době odkvětu řepky. Po kontrole a likvidaci případných nouzových matečníků dřevěný nosič matečníku prostě odloupnu nožíkem od laťky chovného rámku a vložím mezi 2 rámky oddělku tak, aby se okraje dřevěného nosiče opíraly o sousední plásty. Při úspěšném raném chovu a dobrých povětrnostních podmínkách mám k dispozici oddělky s mladými matkami již v polovině června. Je velmi příjemné a výhodné mít k dispozici sílící oddělky s mladými matkami pro okamžitou výměnu, případně pro zazimování rezervních včelstev. Uvedená metoda se mi velmi osvědčila svou jednoduchostí a zejména minimálním rušením chovného včelstva. Jedná se v podstatě o kombinaci metody sádky a osiřelce, kdy však není nutné z chovného včelstva odebírat matku nebo pracně vytvářet sádku. Ing. Vladimír Šámal předseda ZO ČSV Čakov, okres České Budějovice kontakt: vladimir.samal@nature.cz 44 l Včelařství

11 A je to! Jak to dělám já Medobraní je sice včelařské žně, ale to neznamená, že točení klikou medometu je činností, na kterou se celý rok těšíme. Aby se točilo samo, je třeba motor. V obchodech je možno si vybrat, co peněženka unese. Druhou variantou, včelařskému národu vlastní, je zbastlit něco vlastníma rukama a hlavou. Ale jaký motor? Čím ho regulovat? Jaké má mít řemenice, jak zpřevodovat? Pohon vrtačkou. Lze ho dobře regulovat a dovede koš přibrzdit. Včelaření ve mlýně Jak přicházelo moje stáří, tak jsem se čím jsem dal do zahrady na svoje místečko, aby dál častěji a častěji rád vracel vzpomínkami do svého mládí, které jsem prožíval den, kdy bych se nepodíval, jak včely staví tatínek o mé iniciativě nevěděl. Neminul ve svém rodném Houskovském mlýně. a rámečky se zaplňují. Po čase jsem jich Vzpomínám nejen na klukovská dětská tam měl osm a všechny byly krásně zakladené. Potom jsem začal přidávat rámky tzv. léta, ale také na těžká léta, prožitá za okupace a potom na léta, která jsem věnoval do patra. Měl jsem štěstí, protože zrovna budování lomu a hlavně na zvelebení mé byl medový rok. Byla pěkná snůška a navíc rodné vísky. Včelařství se provozovalo tatínek zjistil, že už v rodině nevčelaří sám. v naší obci snad od středověku. Včelstva, Že i já mám svoje včely. Nedal jinak, než co si já i moji předkové pamatovali, tu že mu je musím ukázat. Tak jsem s ním nepřetržitě mívali na pěti statcích (v roce šel na zahradu k mému primitivnímu úlu už jich bylo osm a včelstev 17). Také Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že u nás ve mlýně se od pradávna chovaly včely. Můj tatínek včelařil. Přestože měl hodně naopak dal přednost větší rámkové míře. on má ve svých včelínech malorámky a já práce ve mlýně, tak si pro včely čas vždycky Navíc jsem měl všechny souše zakladené udělal. Bylo to roku 1934, když mne tatínek začal zasvěcovat do tajů včelaření. Měl překvapený a měl z mého úspěchu velikou nebo zanesené medem. Tatínek byl velmi již sedmery včely, které ještě choval ve stojanech. Přínosy medu byly slabé, průměrně a začal přemýšlet o tom, jak také jeho úly radost. Navíc se mým pokusem inspiroval 4 až 5 kg na 1 včelstvo. O dva roky později vylepšit a zrenovovat. Rozhodl se postupně koupit nové úly Budečáky, které byly v osmi letech jsem při shrabování pokosené trávy uviděl takovou větší hrudku suché tehdy považované za vrchol moderního trávy. V ní byli čmeláci. Moc mě to upoutalo, a tak jsem běžel domů, vzal krabici, pracovalo. Tak jsme se rok po roce snažili včelařství. Úly byly větší a lépe se v nich ve které měl tatínek nové boty a opatrně náš chov včel vylepšovat. Včelaření mě tak jsem celou hrudku i se čmeláky vybral, dal zaujalo, že mě tento koníček vydržel až do krabice, udělal jsem nad krabicí malou do dneška, kdy už jsem, jak se říká, vyššího stříšku a nechal jsem to na stejném místě. věku. Postupem času jsem se i já modernizoval. V současnosti již používám Často jsem svůj primitivní úlek pozoroval, a když se čmeláci v krabici zabydleli, nástavkové úly, ke kterým jsem si vyrobil tak jsem si je přemístil na své místečko malou mechanizaci, abych nemusel na zahradě, kam jsem je chodil pozorovat. ručně zvedat nástavky. Mně nástavkové Dokonce se mi podařilo je rozmnožit. Měl úly vyhovují. Ale jsem dalek tomu, abych jsem z toho velikou radost a denně jsem je bral jako jedinou možnost, v čem čmeláky kontroloval. Čas běžel a já jsem již včelařit. Každý včelař má svoje oblíbené častěji pomáhal tatínkovi hlavně při rojení úly, na které je zvyklý. Je na něm, čemu včel. To byl asi hlavní impulz, kdy jsem se dává přednost. Jak říkával můj tatínek: rozhodl, že zkusím také včelařit. Naskytla Chlapče, když je medový rok a je dobrá se mi dobrá příležitost, když tatínek nebyl doma a včely se mu vyrojily. Tak jsem jsou včely. snůška, tak je medu v každé bedně, kde roj sebral, na dvoře jsem vzal bedničku, ve které byla dřevěná polena na topení. Josef Král Do té jsem udělal rámečky, přitavil kousky Vysočany(Housko) mezistěn a pak tam uložil roj. Bedničku Článků na toto téma je k nalezení v literatuře i na internetu spousta. Promýšlel jsem různá řešení, až jednoho dne mi odešla (spálila se) po našem flexa, tedy úhlová bruska. Už jsem ji měl připravenou k odvozu do sběrného dvora, když mi došlo, že v její hlavě je pravoúhlý převod (cca 3 : 1 do pomala), kterému vůbec nic není! Stačí to jen nějak spojit na jedné straně s košem, na druhé s vrtačkou a je to!!!! Postup: 1) Vykuchat flexu, na rotoru opatrně rozříznout vinutí (novou flexou ), zkrátit osu rotoru 2) Vyrobit svařenec s přesahem, držící převodovku a vrtačku (L 30x30, plocháč). Uchycení do těla medometu definitivně přivaříme po vystředění až úplně na závěr. 3) Z kousku tyčoviny (ø 20 mm a víc, délku naměříme dle skutečnosti) na soustruhu vyvrtat mezikus z jedné strany dle osy koše, z druhé dle průměru závitu převodovky, srovnáme čela. Nasuneme před svařením na závit převodovky a máme vyřešené ustředění a kolmost k přírubě, tedy matce, která původně držela brusný kotouč. Ještě před přivařením mezikusu obě příruby stáhneme k sobě, provrtáme, vyřízneme závit (M5) a sešroubujeme. Tím nedojde při brzdění koše k povolení a vytočení (možno svařit, ale pak už to nepůjde rozebrat). Pak přivaříme unášeč k matce (přírubě). Prořízneme drážku pro čep osy koše. 4) Zbývá už jen výškově a pokud možno souose usadit vrtačku, upevnit ji (klemou nebo stačí i gumicuk) a podle spouště vrtačky umístit raménko s tlačným šroubem (M10), jehož otáčením se regulují otáčky vrtačky. Výsledek předčil mé vlastní očekávání, díky převodu využívá vrtačka celý rozsah otáček, dobře se rozbíhá a při ubrání rychlosti i dobře brzdí. Oldřich Havlíček ohavl@seznam.cz únor 2012 l 45

12 Jak to dělám já 25 let zkušeností s protirojovou metodou Je zajímavé, jak se názorové tradice v průběhu let nemění. V letech 1985 nebo 1986 jsem se snažil neúspěšně vpašovat do časopisu Včelařství zkušenost, kterou jsem čistě náhodou získal při nucené absenci mé přítomnosti na mých tehdejších včelnicích (1983), kde jsem v té době prováděl výměnu klasických úlů za úly nástavkové. Tehdy se jednalo o 65 produkčních včelstev. Stalo se, že včelstva již umístěná v nástavkových úlech, nalezla prostor ve vysokém podmetu (úlovém dnu), a tento prostor zastavěla trubčinou. Zde vychovala masu trubců a na rozdíl od včelstev, která v tuto dobu ještě neměla možnost takový prostor využít, se téměř nerojila. Tento poznatek jsem počal cíleně využívat a přestal jsem se na trubce dívat jako na bandu zcela neužitečných darmožroutů a záletníků. Vprůběhu let jsem se dopídil kdy a kam je nejlépe vkládat stavební rámky. Zjistil jsem, že k pochopení tohoto mechanizmu jsou velmi důležité Zákonitosti života včelstva, které specifikoval a publikoval Otakar Brenner. K vysvětlení tohoto jevu jsem hledal v dostupné literatuře názory na rojení a jeho omezování v produkčním období včelstva. Nechci se zde zabývat metodou autorů Linhart, Bičík a Vagera. Tato metoda byla k mému údivu publikována v časopise Včelařství a nyní je ve včelařských kruzích dostatečně známá a také i diskutovaná. Dovolte mi tedy poukázat na tuto metodu i z jiné strany. Nejprve bychom si však měli udělat malou exkurzi do minulosti. zvoleného postupu. Je pravdou, že mnozí autoři včelařské literatury se tematice rojení včelstev vyhýbají a berou ji pouze jako existující fakt. Jiní autoři se zabývají hašením rojových nálad klasickými a mnohdy pracnými způsoby, například vylamováním matečníků, překládáním a záměnou plodových plástů, atd. Avšak, Quido Sklenar v publikaci Moje včelí matička (1923) v kapitole Stavební rámek (str. 45) doporučuje vkládat stavební rámek a říká: Užívá se ho zvláště k odvrácení rojivé horečky včelstva. V kapitole Zamezení rojení (str. 46) poznamenává: Správně užívaný stavební rámek snižuje též rojivost. V publikaci Včelařská encyklopedie (1956) v kapitole Roje (str ) se praví: užívají stavebního rámku. Nechávají dobrým čeledím stavět trubčinu a živit hodně trubčího plodu, který je žravým odběratelem krmné šťávy kojiček; odebere jí tolik, že včely zapomenou částečně na rojení. Co na to literatura Literatura uvádí, že v dřívějších dobách včelaři rojení podporovali, a to z čistě komerčních důvodů. Taktéž se uvádí, že již Josef Antonín Janiš (1789) doporučuje jako samozřejmé a vhodné opatření při rozšiřování včelstev (početních stavů) dělat oddělence. Jsou, jak píše, stejně dobré jako přirozené roje a včelař si je může udělat, kdy je potřebuje. V publikaci Včelaříme jednoduše, autor a známý současný včelařský odborník Dr. Liebig doporučuje obírání včelstev koncem dubna nebo začátkem května o jeden včelami obsednutý plodový plást, který je využit k tvorbě smíšeného oddělku, kterého po devíti dnech využije jako chovné včelstvo k chovu matek a za dalších dvanáct dnů smíšený oddělek rozdělí do oplozovacích včelstvíček. Čili, řečeno velmi volně, k předcházení vzniku rojových nálad ve včelstvu je doporučováno oslabování včelstev v době reprodukce a shromažďování zásob. Tento způsob je vhodný pro včelaře, kteří tvoří nová včelstva pro obnovu vlastního fondu či ke komerčním účelům. Co ale mají dělat včelaři, kteří se nechtějí zabývat intenzivně tvorbou nových včelstev? Literatura a trubci V literatuře jsem také nalezl doporučení, jak rojení předcházet pomocí chovu trubčího plodu, a zde jsem si také ověřil správnost Sundavání roje nebývá mnohdy jednoduché 46 l Včelařství

13 I Dr. Liebig dále uvádí že: Stavební rámky, které jsme přidali v dubnu, se neužívají jen jako past na varroázu, a proto je nutno včas vyřezat dříve, než se vylíhnou trubci. To má také napomoci zabránit vzniku rojové nálady. Larvy trubců jsou kromě toho dobří odběratelé krmné šťávy. Dvě metody předcházení vzniku rojové nálady Jak se zdá, máme zde dvě metody, jak docílit stavu, kdy u včelstva nevznikne rojová nálada. Jedna metoda je metoda, kterou Dr. Liebig nazývá obíráním včelstev a tvorbou oddělků. Viz také J. A. Janiš. Druhá metoda je založena na poznatku, že nadprodukce produktu hltanových žláz ve včelstvu provokuje včelstvo k rojení a chov trubců nabízí cestu přirozeného odčerpání této energie. Nejsem ochoten se klonit k názoru, že Dr. Liebig, Emanuel Tocháček, Dr. Jaroslav Svoboda, nebo Quido Sklenar a možná i jiní autoři včelařské literatury byli fantastové, kteří si něco vymýšleli. Naopak, jejich publikované poznatky byly založeny na pozorování života včelstva mnohých generací včelařů a je čistě na nás, jak s tímto dědictvím naložíme. Co k výše uvedenému dodat Můžeme namítnout, že citovaní autoři doporučovali opakované vyřezávání trubčího plodu po zavíčkování. Dr. Liebig vyřezávání doporučuje jako prostředek biologického boje proti roztoči Varroa destructor, ale také jako protirojové opatření. Nevýhodou bylo použití pouze jediného stavebního trubčího rámku. Jeho atraktivitu a funkčnost bylo nutno obnovovat vyřezáváním, aby se dosáhlo potřebného množství trubčího plodu. Tato metoda byla náročná na čas a práci včelaře. Metoda, kterou nabízejí široké včelařské veřejnosti autoři Linhart, Bičík a Vagera tyto nevýhody časové náročnosti a pracnosti značně redukuje a umožňuje tuto (manipulaci se stavebními rámky) integrovat do běžných zásahů v průběhu běžného ošetřování včelstev. Co je této metodě vyčítáno Především je poukazováno na vyšší koncentraci roztočů Varroa destructor ve včelstvu, obzvláště v podletí. Ta je způsobena délkou vývoje trubčí larvy v dospělce a tudíž i vyšším počtem oplozených samiček roztoče, které vycházejí z buňky spolu s líhnoucím se trubcem. Jedná se až o jednu třetinu více samiček, než kolik jich vychází spolu s dělničím plodem. Není to ale neodstranitelná vada. V období letního slunovratu, kdy pomíjí nebezpečí vzniku rojových nálad ve včelstvu je potřeba trubčí rámky ze včelstev odstranit. Tento úkon provedeme současně s přípravou včelstva na zimování úpravou úlového prostoru a revizí plástů. Současně můžeme použít některých léčebných přípravků k tlumení roztočové nákazy (Formidol, Gabon). Zde nejsme tak bezbranní a dokážeme vznikající zimní generace včel před poškozením ochránit. Kdy metoda nefunguje podle očekávání Nefunguje tehdy, pokud se nedokážeme oprostit od zažitých postupů ošetřování včelstev a do těchto se snažíme implantovat navrženou metodu. Nefunguje tehdy, pokud se o aplikaci metody snaží držitel včel, který potřebuje ke každému úkonu posvěcené schéma a dle něho bezmyšlenkovitě jedná. Nefunguje tehdy, pokud jsou stavební rámky do plodového tělesa vloženy předčasně a způsobí porušení teplotních poměrů a nerovnováhu vnitřních vztahů ve včelstvu. Nefunguje tehdy, pokud stavební rámky jsou do včelstva vloženy za plné snůšky, tedy pozdě. Včelstvo zaplní vystavěnou trubčinu medem dříve, než ji matka stačí zaklást, a tím je znehodnocený protirojový efekt metody. Zákonitosti života včelstva Abychom se těchto neúspěchů vyvarovali, je třeba si vytvořit vzorec chování, pomůcku. Touto pomůckou, která nám pomůže pochopit celý tento systém, je znalost a aplikace Brennerových Zákonitostí života včelstva. Ty nás poučují o tom, že aby včelstvo mohlo stavět, potřebuje vhodnou teplotu, dostatek včel schopných stavby a příliv potravy podle vzorce: Stavba (voskové dílo) = Teplo (teplota vnitřního prostoru a vnějšího prostředí) = Pracovní potenciál (dostatečné množství stavby schopných včel) = Energie (dostatečná nabídka potravy). Z toho je možno odvodit následující: Jestliže je jedna složka těchto zákonitostí zastoupená v menší míře, vyrovnají se ostatní zákonitosti na úroveň té nejmenší a včelstvo slábne. Jestliže jedna složka zákonitostí zcela chybí, včelstvo tuto nedokáže nahradit a uhyne. Např. nedostatek potravy, vada nebo úhyn matky A to je celý zázrak, který nazýváme chovem včel. Aplikace metody a chov matek Aplikace metody chovu trubců přináší nepříjemné překvapení chovatelům matek. Ochota včelstev k chovu je minimální. Chov matek při matce je téměř nemožný. K tomuto účelu je nutno chovné včelstvo z aplikace metody vyloučit a vést klasickým způsobem přípravy k chovu. Případně je vhodný způsob za použití osiřelce, případně sádky (smíšeného oddělku). Na druhou stranu vidíme, že u takto vedených včelstev dochází k tichým výměnám matek. Není žádnou výjimkou, že nalezneme v pozdním podzimu při kontrolách dvě matky ve včelstvu. To přináší problémy při případném klíckování matek. Nemůžeme si být jisti, že nám někde ve včelstvu neběhá jiná matička. Přestože ve včelstvech probíhají tiché výměny matek, praxe ukazuje, že je třeba provádět periodickou obměnu genetického materiálu nákupem matek z vyšších chovů a jejich případnému následný rozchov. Jak to dělám já Jak je to s medem Pokud se naučíme tuto metodu správně používat, budeme při prohlídkách včelstev překvapeni množstvím trubců. Trubci, pokud nejsou na záletech, se převážně zdržují na plodu, kde vytváří tepelnou pohodu. Ostatní včely dělnice jsou zaměstnány převážně snůškou a na česnech je patrná vysoká letová aktivita. To má samozřejmě i příznivý vliv na mednou produkci. Nad vlivem chovu trubců na medné výnosy se zamýšlí polský výzkumník Maciei Winiarski v článku, ve kterém klade otázku, zda Má smysl likvidovat trubčí plod? Uvedená úvaha je u nás publikována v Odborných včelařských překladech č. 2/2010 na stránce 19. Autor zde na základě osmiletého pokusu dokazuje, že systematické vyřezávání trubčího plodu snižuje výnosy medu až o 35% ve srovnání se včelstvy, kde trubčí plod vyřezáván nebyl. Jak dále To, zda budou včelaři předcházet vzniku rojových nálad ve včelstvech tím či oním způsobem, záleží na zkušenostech každého jednotlivého včelaře. Je věcí každého včelaře, zda bude užívat k omezení rojivosti klasické metody, či zda bude k předcházení rojových nálad užívat metodu obírání včelstev, jak ji uvádí Dr. Liebig, případně i jiní, nebo bude chtít užívat zde diskutovanou metodu, kterou včelař umožní včelstvům chov trubců podle jejich uvážení a potřeb. Je však možno také obě metody užívat současně a vytvořit si záložní včelstva s mladými matkami pro případnou plánovanou podzimní či jarní výměnu matek, spojování včelstev, dvoumatečná včelstva Skutečností však je, že umožníme-li včelstvu chov trubců, má to významný vliv na předcházení vzniku rojových nálad. A to by neměl včelař opomenout. Josef Křapka, Bečov únor 2012 l 47

14 Jak to dělám já Moje zkušenost s melecitózou V letošním roce (2011) jsem se s melecitózním medem setkal za dobu svého včelaření (25 let) podruhé. Včelařím v nadmořské výšce okolo 550 m, stanoviště mám na rozhraní zemědělské krajiny a souvislých lesních komplexů. Přínos melecitózy jsem poprvé zaznamenal kolem , kdy jsem začal med okamžitě vytáčet a vcelku se to přes určité obtíže podařilo. Předpokládal jsem, že medovicová snůška bude vzhledem k poměrně suchému počasí končit na začátku července. Šok nastal v období mezi a , kdy včely v průběhu jednoho týdne zanesly medníky a plodiště melecitózním medem, který nebylo možné vytočit. Přínos v tomto týdnu odhaduji na 20 kg na včelstvo. Při pokusech o vizuální zjištění zdroje medovice se mi potvrdilo, že v převážné většině se pravděpodobně jedná o některé druhy mšic na starších smrkových porostech, které byly hojně včelami navštěvovány. Stál jsem před úkolem, jak si s plnými plásty poradit. Při tomto množství medu totiž nepřipadalo v úvahu, že by včely vše spotřebovaly do zakrmení, nebo aby na tomto medu 48 l Včelařství zimovaly. Med v buňkách ani po vyjmutí plástů z úlů neztuhl úplně, ale zachoval si konzistenci krystalického gelu. Při první melecitózní snůšce před několika lety jsem zvolil metodu rozváření plástů, která je však velmi pracná a přišel jsem o třetinu souší. Včelařím na rámkové míře 39x17. V posledních létech se snažím z hygienických důvodů zásadně obměňovat dílo, a proto mi bylo líto likvidovat světlé plásty, neboť včely zanesly i čerstvě vystavěné mezistěny v plodištích. Proto jsem zvolil postup, při kterém jsem širokou, ostrou vidličkou na celé ploše plástů poškrábal víčka a plásty namočil do studené pitné vody ve větší plastové nádobě. Nebylo nutné rámky pracně klasicky odvíčkovat, protože při poškrábání víček nedocházelo vzhledem k tuhosti medu v buňkách k jejich poškozování. Po asi 3-4 dnech pronikla voda do medu v buňkách a plásty vyplavaly k hladině. Pak stačilo jen několikerým prudkým trhnutím řídký medný roztok v buňkách vystříknout, sítem odebrat víčka a plásty postupně vrátit do včel k dočištění a zakrmení cukrem. Protože mi bylo líto vzniklý roztok medu vylévat, pokusil jsem se také o částečné využití na medovinu tím způsobem, že jsem zvážil plné plásty před namočením a podle celkového množství medu přidal adekvátní množství pitné vody v poměru, vhodném pro dobré prokvašení. Pro tento účel jsem použil pouze světlé plásty, abych se vyhnul riziku pachutí a nečistot ze starého díla. Roztok je nutné svařit ihned, aby se předešlo nežádoucímu samovolnému kvašení za přístupu vzduchu. Podle mých dosavadních pozorování je riziko výskytu melecitózy podstatně vyšší v suchém počasí, kdy je zřejmě větší celková koncentrace cukrů v medovici. K problému přispívají podle mého názoru i současné klimatické změny, které mohou v budoucnosti vyvolávat i změnu druhové skladby a populačních křivek producentů medovice, a tím bohužel i častější výskyt melecitózních snůšek. Ing. Vladimír Šámal předseda ZO ČSV,o.s., Čakov

15 Jak to dělám já Přepravní bedny na plásty s medem Nastala zimní doba zdánlivě včelího klidu. Ale po nás včelaře je pořád co zlepšovat a pokud možno si usnadnit práci. Například vím, jaká je to dřina při vytáčení nosit plné nástavky s medem, ať už je musíme přenášet ze včelina nebo z venkovního stanoviště. Já jsem ten problém také měl, a proto jsem se ho rozhodl vyřešit. Vyrobil jsem si malou šikovnou bedničku, do které se vejde 5 až 6 plástů 39x24 cm plných medu nebo 4 plásty 39x24 (mám je široké 5 cm, ale o tom jindy). J elikož vytáčím med doma a včely mám čtyři kilometry daleko, vyrobil jsem si jich raději čtrnáct kusů. A věřte mi, že se s nimi velice dobře manipuluje, jak můžete vidět na fotografii, a pro mne je to velká úleva při této práci. Výška bedny činí 27 cm, vnitřní délka je 40 cm a vnitřní šířka je 22 cm. Čela jsem zhotovil z dřevěné desky (prkna) 22 cm šířky a tloušťky 2 cm. Uvnitř je vyfrézovaná 12 mm široká drážka na úchyt plástu. Kdo nemá frézu, tak si musí zvětšit bednu a uvnitř bedny přišroubovat laťky na úchyt rámku. Taková široká prkna jsou drahá. Proto jsem čela (předek a zadek) zhotovil z finančních důvodů z prken různé šířky, jak je vidět na obrázku, a spojil jsem je dvěmi laťkami, které používám na uchopení bedny, dohromady. Dále jsem si koupil několik segmentů laminované plovoucí podlahy. Jejich cena je v zimním období mnohem nižší. Segmenty jsem použil na boční stěny. Vrchní kryt transportní bedny jsem zhotovil z latěk a pokryl starým linem, takže mne nezaskočí při transportu medu ani silná přeháňka. Jaroslav Franek franekjaroslav1@seznam.cz Tel.: Na přání čtenářů otiskujeme detailní foto přípravku na drátkování mezistěn od J. Franeka únor 2012 l 49

16 Jak to dělám já Dadantklub do druhé desítky V roce 2001 měl Ing. Vladimír Řeháček jasnou vizi, že je třeba vnést do české kotliny svěží vítr a ukázat včelařům, že ve světě jsou vyvinuty a rozšířeny metodiky ošetřování včelstev, které lépe vnímají potřeby včelstev a zároveň umožňují snadnější obsluhu včelařům. Za tímto účelem založil občanské sdružení Dadantklub. Vlajkovou lodí Dadantklubu je úl Eurodadant, který je historicky třetí významnou modifikací úlů Dadant. Autorem Eurodadantu je Ing. Vladimír Řeháček ( ), dlouholetý vědecký pracovník a učitel včelařství v SOUV Nasavrky. Úl a metodiku vyvíjel od r až do své smrti v říjnu E urodadant zpřístupňuje celosvětově používanou metodiku ošetřování včelstev a modifikuje ji pro přírodní a klimatické podmínky ČR. Ty jsou dány především silnými nárazovými snůškami, které jsou nejpravidelnější na jaře. Následná, různě dlouhá bezsnůšková období, bývají přerušena většinou nepravidelnou snůškou, specifickou pro danou oblast. Abychom jarní snůšku maximálně využili, potřebu- 50 l Včelařství Včelnice manželů Gottwaldových v Buku jeme, aby včelstva byla v optimální síle již začátkem května, kdy rozkvétá řepka ozimá, nejjistější zdroj snůšky v ČR. Pro splnění tohoto cíle nabízí Eurodadant včelstvům ideální podmínky. Základní podmínkou prudkého jarního rozvoje je především vysoký plást v plodišti. Velké plodiště poskytuje matce dostatek prostoru pro kladení po celou sezónu. Na rozdíl od většiny ostatních metodik se plodiště při rozšiřování nikdy netrhá. Prostor pro ukládání sladiny je řešen nástavky s polorámky, které umožňují snadnější manipulaci s nástavky, oddělování zralého a nezralého medu v jednotlivých vrstvách a také snadnější získávání druhových medů. I když se v Eurodadantu nepoužívá mateří mřížka, matka polorámky nezakládá a med je uchováván až do vytočení v panenských plástech. Díky tomu nedochází k ovlivňování chuti a vůně medu kontaktem s košilkami v tmavých plodových plástech. Zjednodušuje to i skladování souší, které nemusíme sířit či jinak chránit před zavíječi. Oproti 11rámkovému originálu Dadant a evropské verzi Dadant-Blatt na 12 rámků má Eurodadant 13 rámků. Zůstala zachována výška plodištního rámku 30 cm a celková plocha neděleného plodiště 270 dm2. Důležitou součástí Eurodadantu je tzv. manipulační nástavek, což je polonástavek, umístěný mezi dnem a plodištěm. Slouží ke stavbě divočiny, k odkládání nektaru při nárazových snůškách a k předávání informací mezi létavkami. Eurodadant je uteplený úl na studenou stavbu s vysokým dnem, jehož 1/3 je zasíťovaná. Problém s obměnou díla v plodišti vyřešil Ing. Řeháček znovuobjevením Blinovy přepážky, která umožňuje obměnit až polovinu plodových plástů za sezónu.

17 Jak to dělám já Značení cejchem Hlavním cílem Dadantklubu je postupné vylepšování metodiky ošetřování včelstev v Eurodadantu. Na každoročních setkáních se naši členové mohou seznámit i s postupy a výsledky včelaření svých kolegů. Letos se konalo setkání Dadantklubu v listopadu 2011 v Dobré Vodě u Záblatí. Hostem našeho setkání byl ředitel Výzkumného ústavu včelařského Dr. Ing. Kamler, který přednesl přednášku na téma Ošetřování včelstev v 11 12rámkovém systému Dadant. S metodikou včelaření v Eurodadantech ve velkoprovozu nás seznámil předseda Dadantklubu Ing. Cimala. O své poznatky o polském včelařství se s námi podělil Karel Vrzáň a Rudolf Stonjek nám předvedl elektrický rudlík na nástavky. O zásadách konstrukce Eurodadantu nás poučil Luboš Tomášek a následně nám výrobu jednotlivých částí Eurodadantu názorně předvedl ve své dílně Daniel Gottwald. Součástí našich setkání je již tradičně exkurze na včelnici některého z našich členů. Letos jsme navštívili včelnici manželů Gottwaldových v Buku, která se nachází v nadmořské výšce 790 metrů a první med z vrb vytáčeli v uplynulé sezóně již I to je jedna z výhod Eurodadantu. Přejeme všem, kteří to s Eurodadantem zkusí, aby i oni šířili mezi ostatními včelaři heslo Dadantklubu: Eurodadant radost včelařit! Každý ví, jaký fenomén se rozšířil mezi včelaři v posledních letech. Jsou to krádeže úlů a včelstev. Rozhovor s mým přítelem včelařem na toto téma mne jako kováře inspiroval, zda bych dokázal úspěšně vyrábět sortiment vypalovacích želez. Metoda označování majetku vypáleným cejchem je doslova pravěká. Tedy několika tisíci lety prověřená a zaručeně účinná. Pokud si dáte záležet, značku lze vypálit do hloubi několika milimetrů podle materiálu doslova na věky věků. Takovou značku nelze beze stopy odstranit a v případě včelaře označený úl ztrácí pro možného zloděje cenu. Navíc na stránkách pracovní společnosti nástavkových včelařů existuje databáze uživatelů cejchů. Pokud byste narazili na nějaký podezřelý úl, není problém zjistit podle databáze majitele úlu. Co se technologie výpalu týče, podle mých zkušeností ideálního výsledku docílíte rovnoměrným ohřevem cejchovače plynovým hořákem až do okamžiku, kdy kov začne nabírat barvu, poté pokračujte ještě několik vteřin (cca 7 vteřin, dle velikosti železa). Následně přitlačte značku na konkrétní místo na cca 2 vteřiny. Pozor, při vypalování do dřeva se vyvalí hustý bílý dým, který vám při nepozornosti zasáhne oči a vy začnete slzet. Výsledek ale stojí za to. Na dřevě máte perfektní reliéf vašeho loga. Železo nemusíte ohřívat pouze plynovým hořákem, ale například i pomocí elektrického vařiče, kamen, ohniště a podobně. S vypáleným obrázkem lze dále ještě pracovat. Pokud ho chcete vyčistit, aby zbyly pouze tmavé linky na světlém dřevu, můžete ho po ploše mírně přebrousit smirkovým papírem. V dnešní době není problém vyrobit cejch s prakticky jakýmkoliv motivem, a tak není na škodu si trochu pohrát s obrázky, které nemusí jen namíchnout zloděje, ale nakonec mohou Váš úl také ozdobit. Menší značkovací železo nemusíte používat pouze k ochraně úlu, ale také např. jako prostředek k ocejchování rámků (kradou se také), a dokonce i jako pečetidlo do vosku. Do budoucna bych chtěl pro včelaře připravit některé další výrobky. Například jednou z našich dalších aktivit je výroba štípané šindele včetně pokládky. Chtěli bychom proto zahájit výrobu klátů s šindelovým opláštěním. Uvidíme, co přinese budoucnost a zda se u nás najdou příznivci těchto téměř zaniklých řemeslných postupů lidové architektury. Jan Tyle kovářství-šindelářství tel.: Ing. Pavel Cimala MUDr. Vladimír Šumera dadantklub@seznam.cz Cejchy máte na věčnost... únor 2012 l 51

18 Včelařská praxe Medovina, nápoj nejenom vánoční Před mnoha lety jsem psal: Co se stalo s medovinou, tímto nápojem dávných reků? Je odsouzen k zapomnění, jako mnoho jiných poznatků a zkušeností našich předků, které, ač pomáhaly tisícerým generacím žít, dnes nestojí než za pohrdavý úsměv? 1 Ačkoliv tehdy jsme snad mohli zaznamenat určitý narůstající zájem spotřebitelů o tento produkt, přetrvával nicméně u většiny potenciálních konzumentů zakořeněný názor, že medovina je alkoholický nápoj poněkud neušlechtilý, neboť byl před sametovou revolucí jeden z nejlevnějších. A tedy jaksi opovrženíhodný v okamžiku, kdy nás minula učňovská či středoškolská léta, ve kterých jsme jím brali zavděk. Věřím, že se od té doby mnoho změnilo. Medovina si na trhu od té doby našla své místo. Již dříve bylo možno konstatovat, že čajovny jsou místem, kde je nezřídka možno různé medoviny okoštovat. Přízeň tato místa klidu a pohody medovému vínu uchovávají. Právě čajovny medovinu objevily pro nové konzumenty a vdechly jí nový život. Medový mok lze samozřejmě zakoupit v desítkách specializovaných včelařských prodejen. Běžně vám zde nabídnou produkci možná více než desítky českých i slovenských výrobců, medový nápoj je i v nabídce v běžné potravinové síti, byť zde samozřejmě v užší nabídce. Naopak širokou nabídku zprostředkovává internetový obchod. Tento stav zviditelnění a prosazení se medového vína vnímám jako hlavní pozitivum vývoje posledních deseti patnácti let. Špetka z historie medoviny Medovina nebyla nikdy pouze slovanským či dokonce jen českým nápojem, kteréžto asociace můžeme nabýt četbou starých pověstí A. Jiráska. Kvašené nápoje z medu se konzumovaly prakticky všude, kde člověk začal sbírat a skladovat med. Vzácný včelí produkt byl jediným běžně dostupným koncentrovaným sladidlem relativně již v prehistorických dobách. Od nejstarších dob byla medovina považována za zdroj života, moudrosti, odvahy a síly a jako taková se přednostně podávala hrdinům a rekům. Věřilo se, že má účinky afrodisiaka. Inrus mulso, foris oleo, tj. zevnitř medovinou, zvenku olejem, zněla odpověď stoletého starce římskému císaři Augustovi na jeho dotaz, jak kmet dosáhl v plné síle své dlouhověkosti. Oblíbená byla zejména na půlnoční straně Evropy; seveřané věděli, jak se v nepřívětivém podnebí ochránit před nepřízní počasí a účinně a příjemně si rozproudit krev. Nelze opomenout, že také Wales a Anglie byly po staletí domovinou vína z medu. Veliká Alžběta I. sama docházela do hlubokých palácových sklepů, 1 Libor Dupal, Kniha o medovině (nakladatelství MAŤA, 1. vydání, 1996). Ležácký sklep v Nasvrkách, kde zraje medovina aby zde osobně prováděla inspekci a dozor nad výrobou medoviny, určené speciálně pro její výsostný stůl. A posléze se dostáváme ke Slovanům, zvláště pak starým Moravanům a Čechům. Dochované záznamy starých orientálních cestovatelů uvádějí, že bohatí jedinci ve Velkomoravské říši vlastnili i sto nádob medoviny. Ta byla ve značném množství konzumována při různých příležitostech, konkrétně při výročních rodinných shromážděních, kdy se společně popíjelo na uctění památky zesnulých. Postupně četnost záznamů zmiňujících konzumaci zlatavého moku v našich zemích narůstá. Karel IV., otec vlasti zavedl pro chov včel a obchod s medem několik speciálních opatření zejména celního a daňového charakteru; tím rozvoji včelařství výrazně napomohl a alespoň dočasně i medovině, byť rozšířením vinařství vytvořil osudnou konkurenci. Medovina z nápojových lístků všech krčem a šenků postupně prakticky vymizela. V roce 1504 se v Praze nacházeli pouze dva medaři, shodou okolností oba v sousedních domech na Staroměstském rynku naproti radnici. Jeden z nich skončil zvláště hrůzyplně. Jeho žena ho otrávila, aby sama byla za svůj hanebný čin r utopena. Nešťastná Markéta medařka: jako by její osud na dlouhá staletí předznamenával úděl moku, kterým své hosty tak ochotně častovala. Takováto recese se v různé době postupně projevila prakticky všude, kde v průběhu věků byl tento nápoj užíván. Nastal soumrak výroby medoviny. Věříme, že jen proto, aby byla pro dvacáté první století znovu objevena Výrobní postup Detailní metody na přípravu medoviny z nejdávnějších dob se nedochovaly, mnoho ale napovídají postupy používané v rovníkové Africe ještě v polovině minulého století a možná někde dodnes. Roztok s medem se vaří, zchlazený se očkuje ušlechtilými hluboko prokvášecími vinnými kvasinkami, po dvojím stažení z kalů se polotovar uloží do sudů ke zrání, případně se medovina školí (přidávání kuléru, přikyselení, přislazení, macerování bylinami a kořením aj.). Přes zdánlivou jednoduchost základních technologických principů je třeba zdůraznit značnou variabilitu postupů a receptur. Novodobí výrobci již mají dostupné hluboké znalosti z oblasti kvasných procesů a nelze než doporučit, aby se jimi řídili a plně jich využili. Jen zúročením dávného odkazu a zkušeností předků spojením s výsledky moderní vědy a technologie mohou zajistit vysokou jakost svých výrobků. Někteří výrobci prosazují výrobu zastudena, tedy medový roztok nepřevářejí. Zdůrazňují, že tak v medovině uchovají termolabilní látky, v medu tak ceněné. Technické požadavky na medovinu Článek je určen odborné veřejnosti, a tak bychom se neměli bát několika odborněji zaměřených řádek, byť tentokrát zůstaneme velmi struční. Podívejme se nejdříve na náležitosti značení medoviny. Důležité jsou údaje o složení výrobku. Potravinářské výrobky musí mít v označení uvedené své složení i použité přídatné látky (buď celým názvem, nebo pomocí kódu E stanoveného vyhláškou). Například použití sorbanu draselného se označuje kódem E 202, kyseliny citronové E 330, karamelového kuléru E 150a atd. Za vážnější prohřešek považuji poukazování na léčivé účinky medu a medoviny. To 52 l Včelařství

19 Včelařská praxe je pro potravinu a navíc alkoholický nápoj zcela nepřípustné. Jakékoliv zdravotní tvrzení musí být schváleno v souladu s harmonizovanou legislativou EU. Reklama a označení nesmí vyvolávat neoprávněná a neprokazatelná očekávání u spotřebitele. Pochybnosti má autor rovněž o možnosti použít pojem přírodní v názvu medoviny, neboť 4 vyhlášky č. 113/2005 Sb. o označování, odst. (2), uvádí, že: Na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu ani na připojených součástech a písemné dokumentaci, která potravinu provázejí, se neuvádějí údaje, že ( ) charakter potraviny je domácí, čerstvý, živý, čistý, přírodní, pravý nebo racionální, pokud toto označení není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých potravin ve zvláštních právních předpisech. A to pro med ani pro medovinu není. Co se týče fyzikálních a chemických požadavků, vyhláška Ministerstva zemědělství ČR závazně stanovuje jako minimální hodnoty obsah etanolu 10 % objemových a obsah cukru nejméně 40 g/l, zatímco obsah těkavých kyselin je pochopitelně limitován nejvyšší hodnotou, sice 1,6 g/l (jako kyselina octová). V některých výrobcích je obsah alkoholu upraven přidáním lihu (obvykle medoviny, které obsahují přes13,0 % alkoholu.). To může být nepochybně trnem v oku některým skalním příznivcům přírodních výrobních postupů. V dobré medovině nesmí být přídavek etanolu ve vůni ani v chuti patrný. Skutečně závažným porušením předepsaných hodnot bývá překročení stanoveného obsahu těkavých kyselin. V takovém případě se jedná nepochybně o technologickou nedůslednost producenta, umocněnou vysokou citlivostí kvasícího moku na produkci těkavých kyselin. To ale rozhodně není omluvou. Ocet je v některých medovinách skutečně až příliš cítit i nepříliš vycvičeným nosíkem a jazýčkem Takový výrobek pak lze považovat pouze nejen za podřadný, ale dokonce nepoužitelný. Umíme medovinu vychutnat? Na trhu je široký výběr medovin. Z těch méně alkoholických je to Medovina z Potštejna od rodiny Plevů (11%), Hromčíkova Elisa (12%) nebo Hradní medovina (12%) od pana Vydry z Brna; většina nabízených produktů má obsah lihu kolem 13% - např. některé druhy Královské medoviny (od Fy. Včelex ze Záhřebu), Staroslovanská medovina od Ing. Kudláče ze slovenské Dolné Krupé; jen výjimečně je deklarován vyšší obsah lihu, příkladem je bylinná Královská medovina. Výrobci rádi ochucují produkt bylinným či kořenným extraktem nebo aromatem. Z výzkumného ústavu včelařského tak máme na trhu Dolskou medovinu mandlovou, ale také skořicovou, kterou nabízí i záhřebský Včelnex. Hromčík nabízí svoji Elisu v podobě sherry, přidává do ní višňový koncentrát. Složitější kompozice bylin a koření nalezneme v Královské bylinné anebo v Hromčíkově hořké, atd. Některé výrobky uvádí specifický druh použitého medu (Staroslovanská medovina z akátového medu, anebo z medu medovicového); Hromčík deklaruje použití pouze a výhradně českého medu. Více medovinařů zdůrazňuje, že se vyhnuli v technologii tepelným záhřevům, čímž ochránili termolabilní látky z medu. Jeden producent se ovšem chlubí, že tak uchoval léčivé látky, které jsou obsaženy v medu. To je ovšem neschválené, a tedy nepřípustné tvrzení. Medovinu, jako každý jiný alkoholický nápoj, můžeme buď pouze pít (ani nechci pomyslit, že snad kvůli otupení smyslů), nebo vychutnávat. Při odborné degustaci medoviny se hodnotí vzhled, vůně a chuť a provedení takové zkoušky může být i na pohled hotovým koncertem. Při hodnocení vzhledu medového nápoje se nejprve posuzuje jeho čistota; právě u tohoto nápoje není ani zdaleka samozřejmostí - vyžaduje se průhlednost a čirost výrobku, přičemž jen jemný sediment je možný a přípustný. Jemná opalescence (tj. nepatrné částečky rozptýlené v roztoku) je pro medovinu, zejména s vyšším zbytkovým cukrem, přirozeným jevem a nepovažuje se v žádném případě za zákal. Teprve až medové víno, které zůstává ve skleničce i po chvíli zakalené, zamlžené, je nutno považovat za podřadné. Horší je ovšem případ, kdy medovina vykazuje zákal mikrobiálního původu. Nápoj pak jistě nelze doporučit ke konzumaci. Protože při zběžném posouzení nerozlišíme původ zákalu, je vhodné se výrobkům postrádajícím jiskru vyhnout. Dalším krokem při hodnocení vzhledu je posouzení barvy. K provedení tohoto úkonu je optimální denní světlo. To samozřejmě při chutnání ve sklípku s osvětlením spíše intimního charakteru budeme postrádat. Naštěstí se medovina nerozlišuje podle barvy na druhy (jako je tomu např. u vín) a může kolísat od žluté přes světle hnědožlutou, jantarovou, zlatohnědou až po tmavě hnědou či téměř černohnědou. Nepřirozeně tmavě hnědé zbarvení však může být prvotním signálem poněkud vysokých dávek přidaného potravinářského kuléru. Vůně je při posouzení výrobku velice důležitým znakem. Ve vůni se hodnotí hladkost, vyladěnost a harmonie. Získané dojmy je nezbytné Odkazy, související právní předpisy - vybrané odkazy Kniha o medovině; Libor Dupal; nakladatelství MAŤA, 1996, 2004; ( knihy/123444/kniha-o-medovine ) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění (poslední změna: č. 281/2009 Sb.); Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, v platném znění (poslední změna č. 117/2011 Sb.); Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, v platném znění (poslední změna, č. 43/2005); do této vyhlášky je zpracována směrnice č. 2001/110/ES o medu; stvrdit posouzením chuti. Ač lze vůni od chuti někdy jen stěží oddělit, zůstává chuť nakonec pro spotřebitele tím nejdůležitějším znakem. Doušek je třeba vtáhnout do úst tak, aby mohly být vnímány všechny vjemy najednou. Cílem je vyladěnost sladkosti, kyselosti, případně hořkosti z přidaných bylin a koření. Přidávané složky, obvykle zejména alkohol, případně kyselina, či karamelové barvivo by neměly v chuti hrubě, neharmonicky vystupovat. A jak medovinu podávat? Nejklasičtějším způsobem je zřejmě podat medovinu alespoň mírně vychlazenou. Teplotou mezi 10 a 15 C bychom neměli chybovat. Tímto způsobem podání můžeme zdůraznit využití medoviny jako aperitivu, je ovšem pravda, že někteří skalní vinařští sommeliers tuto roli medovině striktně upírají a připouštějí naopak sklenku lepkavého moku na závěr hostiny. Medovinu lze jistě požít bez následků i chambré, tedy servírovanou při pokojové teplotě. Tato teplota by se však měla spíše blížit 18 C než překračovat 20 C. Naproti tomu nelze nic namítat proti oblíbenému přihřátí medoviny a jejímu požívání ve stavu, který útroby velmi příjemně prohřeje, ať již při vánočních nákupech, nebo na horách po běžkařské túře. Někdy se jako optimální teplota zahřátí medového vína uvádí 40 C (někdy doporučují až 60 C), ale v každém případě je třeba dbát na rychlý, krátký záhřev, aby nedocházelo ke ztrátám aromatických látek a cenného obsahu alkoholu. Ing. Libor Dupal Kontakt: dupal@regio.cz (Autor působil dlouhé roky v oblasti technologie medu a medoviny, poté ve státním úřadě v oblasti harmonizace technických předpisů ČR s právem Evropské unie, nyní je předsedou Sdružení českých spotřebitelů a působí jako nezávislý konzultant v mezinárodních projektech v oblasti volného pohybu zboží, ochrany spotřebitele aj.) Je autorem Knihy o medovině (MAŤA, Praha), kterou v novém dotisku druhého přepracovaného vydání můžete objednat u distribuční fy Kosmas Vyhláška č. 38/2001Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, v platném znění (poslední změna č. změna: 111/2011 Sb.); Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (poslední změna č.: 281/2009 Sb.); Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí; v platném znění (poslední změna č. 115/2011 Sb.). únor 2012 l 53

20 Jak začít včelařit (část 2.) Zateplené nezateplené úly K této problematice bylo v tomto časopise v minulosti hodně materiálů, ale názory na tuto problematiku se dodnes liší. Naštěstí si může každý vybrat u výrobců ten svůj úl. Stále se vyrábějí jak zateplené, tak nezateplené verze. Otázka zateplení ale stojí za zamyšlení. I zateplený úl by měl mít větrací očka. Otevřené česno cca 8 x 200 mm. Porovnejme si to s lidským zatepleným obydlím. Tepelný zdroj v místnosti o teplotě 30 až 35 C, to je vlastně teplota chomáče včel, otevřené okno, to je česnový prostor úlu. Venku bude mrznout, v úlu asi 1 cm od chomáče bude také teplota kolem 0 C. Ale blíže ke středu chomáče bude stále stoupat, jako když jdeme ke kamnům. Silné a zdravé včelstvo se vždy dokáže vyrovnat s teplotou v úlu i při těch největších mrazech. Unezateplených úlů (zejména Langstroth) se používá rámková míra v šíři 448 mm. Včelstvo zimuje v chomáči a jeho šíře je závislá na síle včelstva. Ani to nejsilnější včelstvo nikdy neobsadí celou šíří tohoto rámku. Prostor od stěny úlu až k chomáči nám tvoří vzduchovou izolaci. Velikost rámků a jejich uspořádání Velikost, počet rámků a rámková míra byla vždy příčinou rozporů mezi včelaři. Nemá význam tuto otázku dopodrobna rozebírat. K rámkové míře a uspořádání rámků se v minulosti vyjadřovala řada odborníků, ale názory jsou dodnes různé. Většina těchto Nové mezistěny jsou zárukou zdravého rozvoje včelastva 54 l Včelařství autorů se shoduje pouze v názoru, že rámek a úlový prostor musí odpovídat biologickým potřebám včelstva. Každý rámek se skládá z přířezů o třech různých délkách. Optimální materiál na tyto přířezy je lipové dřevo, i když lze použit jiné, např. smrk. Snad jediný problém v úlové otázce se dokázal sjednotit, a to šíře horní loučky přířezu na rámek, který činí 25 mm u všech typu úlů. Horní loučka by neměla být vyšší než 12 mm. Zejména u nástavkového včelaření. Od okraje bočních louček po stěnu úlu by měla být mezera cca 8 mm. Spodní loučka rámků je rovněž široká 25 mm. U nástavkového včelaření se doporučuje užší, cca 10 mm. K docílení pravidelné mezery mezi rámky místo mezerníků, lze do úlů (nástavků) podél polodrážky namontovat tzv. distanční hřebeny a do těchto hřebenů pak lze vkládat jednotlivé rámky. Stanoviště úlů typu Langstroth Hoffmanův rámek je možné použít ve všech úlech. Liší se od klasických rámků pouze tím, že jeho boční loučky jsou široké cca mm asi do jedné poloviny nebo po celé délce. Pokud používáme nástavky čtvercového půdorysu, tyto jsou z pravidla přizpůsobené na tzv. teplou (podélnou) nebo studenou (příčnou) stavbu k česnovému prostoru. K tomuto uspořádání jsou opět názory včelařů různé, např. že u studené stavby se lépe včely přesouvají po zásobách, je tam lepší výměna vzduchu. U teplé stavby zase řada včelařů tvrdí, že na nich lépe zimují včely, mají menší spotřebu zásob, větší teplotu uprostřed chomáče atd. Které uspořádání rámků v úlu je lepší nebo horší, to bude asi i v budoucnu stále neřešitelný problém. Včely se žádnému uspořádání nijak zvlášť nebrání, ale asi nesouhlasí se žádným. Dokazují nám to tím, že když obsadí roj bez našeho vědomí nějaký nevystrojený úl, budou své dílo stavět jako divočinu pod úhlem asi 45 k česnovému prostoru. Montáž nových rámků Někteří výrobci úlů jako bonus při zakoupení nových úlů dávají přípravky k montáži rámků. Také mezi včelaři najdeme různé přípravky k montáži a děrování rámků pro drátek. Samotná montáž je bez těchto přípravků možná, ale trochu pracná. Při montáži musíme počítat s tím, že plné plásty budeme někde přenášet a z toho plyne, že je nutné horní loučku k bočním lépe upevnit. Optimální je vrut (2x30 mm), ale také můžeme použít dva delší silnější hřebíky (např. 1.4x32 mm). Po montáži rámku bychom měli po okraji za pomoci hřebíků připevnit distanční kolíčky cca 8 mm vysoké, pokud to nebudeme řešit jiným způsobem (např. Hoffmanovým rámkem). Pro upevnění mezistěny je nutné do rámku namontovat drátky, které lze zakoupit ve včelařských prodejnách. Existují dva druhy