ZEMĚDĚLCI A POTRAVINÁŘI POTŘEBUJÍ OD MINISTERSTVA AKTIVNÍ DIALOG A RYCHLÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ PRIORIT

Transkript

1 ADOPTUJTE KRAVIČKU! A PODPOŘTE TAK JAKO HEREC TOMÁŠ MATONOHA A MISS ROKU 2004 LUCIE KŘÍŽKOVÁ ČESKÉ CHOVATELE DOJNIC str. 12 SE SUCHEM LZE ÚČINNĚ BOJOVAT, JAK UKAZUJE KONKRÉTNÍ ÚSPĚŠNÝ PŘÍKLAD Z DYJÁKOVIC NA ZNOJEMSKU str. 22 ING. ZDENĚK KUBISKA VIDÍ V BUDOUCNOSTI DVA HLAVNÍ PROBLÉMY, A TO SEHNAT SPOLEHLIVÉ ZAMĚSTNANCE A DOBROU PŮDU str ŘÍJEN 2015 INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY > ZEMĚDĚLCI A POTRAVINÁŘI POTŘEBUJÍ OD MINISTERSTVA AKTIVNÍ DIALOG A RYCHLÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ PRIORIT PŘEDSTAVENSTVO AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY JEDNALO 7. ŘÍJNA O DLOUHOTRVAJÍCÍ KRIZI ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY SE ZÁSADNÍM BODEM VYHODNOCENÍ TŘIADVACETI POŽADAVKŮ PRO ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍCH PROBLÉMŮ V SEKTORU, DEFINOVANÝCH 28. SRPNA NA ZEMI ŽIVITELCE A PŘEDEVŠÍM PAK NA TRHU S MLÉKEM A MLÉČNÝMI VÝROBKY, VEPŘOVÝM MASEM, KONTROLOU DOVOZŮ, OCHRANY PŮDY, ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE, HOSPODAŘENÍ S VODOU V KRAJINĚ. Foto: archiv AK ČR Ministr zemědělství se na tomto jednání zavázal předložené požadavky analyzovat a urychleně začít pracovat na realizaci konkrétních návrhů. Celé září však uběhlo a reakce byla vesměs žádná. Jednání představenstva tak bylo pro ministerstvo dobrou příležitostí, jak s časovým odstupem předložené požadavky vypořádat. Zástupci ministerstva, tedy Jindřich Šnejdrla, náměstek pro řízení sekce komodit, výzkumu a poradenství a Pavel Sekáč, náměstek pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU, se vyjádřili ke všem předloženým požadavkům, seznámili zúčastněné se stavem jejich zpracování a přislíbili další součinnost a komunikaci. Členové představenstva se shodli na tom, že se ministerstvo v řešení krize ubírá převážně správným směrem, ve srovnání se sousedními státy však mají přijatá opatření zpoždění v legislativní a faktické implementaci a zemědělcům postiženým výrazným dlouhotrvajícím propadem cen chybí konkrétní a hmatatelné výsledky. Sucho u komodit, jako je ovoce, zelenina, brambory, chmel, cukrovka či v množství a kvalitě krmiv, způsobilo značné škody. Jejich stávající kumulovaná výše aktuálně přesahuje hranici dvou miliard korun a ta poroste s tím, jak budou končit sklizně zbývajících zasažených plodin. Agrární komora zde doporučuje využít notifikovaný program pro řešení krizí a rizik v zemědělství a lesnictví, jehož prostřednictvím může přijít pomoc až do výše 1,2 miliardy korun. Pozitivní zprávou je zpracovaný materiál k Fondu těžko pojistitelných rizik, který je připraven ke schválení vládou. Otevřený má být od příštího roku s úvodní roční alokací 200 miliónů korun. Ustanovení Fondu je podstatným krokem vpřed, protože jde o koncepční záležitost, která převezme značný díl rizikovosti zemědělského podnikání a přispěje tak ke stabilizaci sektoru a případným jednostranným řešením ze strany státu. Předpokládáme, že do nového systému vstoupí zemědělci z nejproblematičtějších regionů, postižených například

2 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA průběhem počasí letošního roku. Přihlásit by se měli také ti, kteří hospodaří v regionech, kde jsou výskyty takových událostí za poslední roky opakované a využít tak hlavní přednost Fondu, tedy stabilizaci hospodaření. Další finanční pomoc zemědělcům poskytne 310 milionů korun z bruselského záchranného mléčného balíčku, který byl rámcově schválen na Radě ministrů zemědělství EU v Bruselu 7. září a jeho konkrétní alokace pak o týden později v Lucemburku. Částku 310 milionů se ministerstvo zemědělství zavázalo dorovnat ve stejné výši z vlastního rozpočtu. Finance budou směrovat na podporu dojnic v navržené výši Kč na kus a prasnic ve výši Kč na kus. Výplata této mimořádné pomoci by pak měla proběhnout podle současného návrhu v maximálním termínu do 30. března Národní dotační titul na podporu prasat a drůbeže je připraven na čerpání v plné výši. Částečně by zemědělcům měla pomoci také výplata 70% zálohy platby SAPS, která bude zahájena 2. listopadu Celková sazba SAPS je cca Kč/ha s tím, že meziroční pokles je způsoben metodikou zapracování greeningu a mladého zemědělce. Ministerstvo také počítá s vyplácením podpor pro méně příznivé oblasti (LFA), tedy oblastí, ve kterých se chová převážná 80 % krav bez tržní produkce mléka a 60 % dojnic, a to od 1. prosince Na druhou stranu stále nedochází k oživení trhu a mechanismy, které by tomu měly pomoci jako je například zvýšení intervenčních cen, či exportní subvence, nebyla Evropská komise ochotna stále akceptovat. Vzhledem k propadům živočišných odvětví na třetinu původních stavů musí být politika ministerstva - i s ohledem na zlepšení kvality a stavu půdy či na jejich podporu a rozvoj především v původních zemích EU, postavena v těchto odvětvích ze strany státu stimulačně. Vezmeme-li si jako příklad prasata a produkci vepřového masa, vidíme, že dlouhodobý tlak dovozů za velmi nízké ceny už řadu zemědělců přinutil omezit, nebo zcela uzavřít své chovy. Řečí čísel, jde v horizontu posledních deseti let o pokles stavů prasat, a to z 3 milionů kusů v roce 2004 na 1,55 miliónů kusů v loňském roce. Ano, stavy prasat poklesly za deset let o polovinu a odvětví je na hraně zlomu. Vedle přímé pomoci zde je cesta v důslednější komunikaci se spotřebitelem, například výraznější propagací značky české produkce. Mnohem lépe by šla marketingově také využít identifikace masa podle povinně uváděné země původu. Udělali jsme si mimo jiné také interní analýzu aktivního zemědělce za celou EU27. Například Skotsko postupuje velmi přísně - zemědělec musí obchodovat svou produkci a hospodařit udržitelným způsobem, živočišná produkce musí mít finální produkt, jako je maso či vlna. Německo má požadavek speciálního zemědělského penzijního pojištění. Holandsko systém podmiňuje členstvím v obchodní komoře s obratem minimálně 10 tis. euro ročně. Inspiraci tedy pro naše MZe máme, protože součtem těchto drobností přicházíme k velkým číslům, která nás znevýhodňují v plné konkurenceschopnosti. Představenstvo Agrární komory České republiky se z uvedených důvodů shodlo na tom, že vyjadřuje podporu MZe v další činnosti související s plněním požadavků AK ČR. Zároveň je však nespokojeno s průběhem realizace požadavků a požaduje urychlení přípravy všech navržených programů, které by měly zemědělcům pomoci současnou kritickou situaci na trhu překlenout. Souběžným požadavkem k ministerstvu je svolání jednání zástupců chovatelských a pěstitelských svazů, s cílem kompenzovat újmu způsobenou letošním nepříznivým vývojem počasí. K řešení je dále upřesnění podmínek dalších kol Programu rozvoje venkova, rozdělení prostředků z navýšení kofinancování, redefinice LFA oblastí a mnoho dalších témat. Pokračuje také náš boj o zákon k významné tržní síle, jak jsme slyšeli na Živitelce, za novelu se jménem svým i jménem vlády postavil premiér Bohuslav Sobotka, tak nyní zbývá bitvu dokončit. Agrární komora proto opětovně nabídla ministerstvu svoji spoluúčast, protože naše dlouholeté zkušenosti ukazují, že nejtěžší je právě přetavit politická vyjádření a ústní podporu v praktická každodenní řešení. Úřad AK ČR Praha PASIVITA EVROPSKÝCH POLITIKŮ PŘINUTILA ZEMĚDĚLCE DEMONSTROVAT V BRUSELU VELKÁ ZEMĚDĚLSKÁ DEMONSTRACE V BRUSELU 7. ZÁŘÍ BYLA PRO ZÚČASTNĚNÉ NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK. STOVKY TRAKTORŮ A TISÍCE LIDÍ V CENTRU BRUSELU PRAKTICKY ZE VŠECH ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE PŘEDVEDLY OHROMNOU SÍLU EVROPSKÝCH ZEMĚDĚLCŮ, KTEŘÍ ZASE JEDNOU TÁHLI ZA JEDEN PROVAZ. NA TÉTO DEMONSTRACI SE ZDÁLO, ŽE JSOU VŠICHNI JEDNOTNÍ A CHTĚJÍ PO UNII RYCHLE VYŘEŠIT KRIZI V MLÉCE A DALŠÍCH CITLIVÝCH KOMODITÁCH. První jednání nedopadlo podle představ Následné mimořádné jednání Rady Evropské unie pro zemědělství a rybářství žádné řešení nepřineslo. Mohlo to být způsobené zdravotní indispozicí eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, nebo tím, že zase tak velcí kamarádi v rámci Evropské unie nejsme. Navržená mimořádná podpora v úrovni 500 milionů eur je pro řešení krize v rámci EU poměrně málo. Přesto bych na tomto místě chtěl poděkovat českému ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi za to, že se snažil na jednání Rady prosadit navýšení cen intervenčního nákupu a zavedení exportních dotací do třetích zemí. Tato opatření by krizi skutečně pomohla vyřešit. K české straně se přidali ministři z nových zemí Evropské unie, proti byli hlavní hráči ze starých zemí Němci, Francouzi, Nizozemci, Dánové i zástupci Evropské komise. Požadují, aby nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou vyřešil trh. Proč? Že by se báli Světové obchodní organizace? To zřejmě ne, spíše chtějí, aby se v nových zemích unie výroba mléka snížila a původní země unie mohly pohodlně exportovat hotové výrobky. A to je třeba si uvědomit a o to pevněji stát za vlastními požadavky. Pozitivní výstup z jednání Rady je, že se projednávalo zavedení regulace chování obchodních řetězců na evropské úrovni. To je zásadní a posiluje to mandát naší Poslanecké sněmovny ke schválení zákona o významné tržní síle. Rozdělení peněz pro nás nakonec vypadá slibně Na dalším jednání zemědělské Rady v Lucemburku 15. září, které bylo také provázeno velkými protesty zemědělců, se podařilo vyjednat naší delegaci v čele s ministrem Jurečkou velmi výhodnou obálku podpory pro Českou republiku. Z celkového balíčku na podporu dojných krav 420 milionů euro jsme získali 11,2 milionů euro a to je při kurzu 27,5 Kč/ euro cca 308 mil. Kč. Je to o 57 % více, než by vycházela obálka při stejné podpoře na litr vyprodukovaného mléka v celé EU. Je to způsobeno tím, že je u nás bohužel nižší cena mléka, než je průměr v EU, ale i tím že naši zástupci při jednání odvedli dobrou práci. Na jednu dojnou krávu by tak mělo vycházet Foto: archiv AK ČR cca 850 Kč. Pro porovnání na Slovensku vychází na krávu 490 Kč a v Polsku je to obdobně. Důležitý je požadavek na možnost dorovnání do 100 % této částky ještě z národních peněz a to by pak představovalo dotaci cca 1700 Kč na krávu. Ministerstvo s tímto doplatkem počítá a v současné době se chystá potřebná legislativa na unijní i národní úrovni. Je třeba, aby tyto peníze byly vyplaceny bez zbytečné administrativní zátěže a rychle, nejlépe do konce tohoto roku. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR 2

3 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA SEMINÁŘ K SUCHU POMŮŽE ROZHÝBAT DALŠÍ CESTY ŘEŠENÍ DNE 24. ZÁŘÍ PROBĚHL V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ POD ZÁŠTITOU ZEMĚDĚLSKÉHO VÝBORU A AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY SEMINÁŘ NA TÉMA PŘÍNOSY GENERELU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY A INTEGROVANÉHO SYSTÉMU SLEDOVÁNÍ SUCHA V ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ. SEMINÁŘE SE ZÚČASTNIL MIMO JINÉ MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR RICHARD BRABEC, NÁMĚSTEK MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ ALEŠ KENDÍK A ŘEDITELKA STÁTNÍHO POZEMKOVÉHO ÚŘADU SVATAVA MARADOVÁ. ZA AGRÁRNÍ KOMORU ČR BYL PŘÍTOMEN JEJÍ PREZIDENT MIROSLAV TOMAN A DALŠÍ ČLENOVÉ VEDENÍ. Zástupcům z řad zemědělské veřejnosti, výzkumných ústavů a státní a územní samosprávy byl představen projekt Generel vodního hospodářství krajiny České republiky, jehož cílem je realizovat opatření, která zajistí ekologické a ekonomické využití vody v krajině. Představen byl také program integrovaného sledování sucha Intersucho, který sleduje aktuální relativní nasycení půdy a dopady sucha na vegetaci a zemědělcům poskytuje například predikci dalšího vývoje sucha a také predikci výnosů polních plodin a kondici travních porostů. Z diskuze vyplynulo, že klimatické výkyvy a jejich negativní projevy, jako je zvýšení průměrné teploty a změna rozložení srážek v čase, z toho vyplývající přívalové deště, povodně, nebo naopak sucho, budou v blízké budoucnosti nejspíš stále častější. Česká republika je přitom důležitým rozvodím a výzvou je tak především udržení vody v krajině a její hospodárné využití pro potřeby běžné populace, ale také průmyslu a zemědělství. Proto je nutný komplexní pohled a užití legislativních, dotačních a organizačních opatření, nutná je spolupráce dotčených rezortů, výzkumné sféry a zemědělské veřejnosti, technické prvky, jako jsou nádrže či přehrady a přírodě blízká opatření, které reprezentují mokřady, remízky a rybníky. Nutné je také více přizpůsobit zemědělskou výrobu modelům, které lze očekávat. Svůj význam zde má návrat živočišné výroby, změna osevních postupů v rostlinné výrobě, šlechtění suchu odolných hybridů polních plodin, či lepší využití stávajících i nových závlahových systémů. Rok 2015 jasně ukázal, že zemědělské sucho představuje problém zejména pro speciální plodiny a pro zemědělce, kteří nemají svá pole pod závlahou. Ale jsou zde i oblasti, kde se se závlahou vyskytly problémy spočívající například v zákazu jejich využívání, či historicky špatná údržba soustav. Mezi požadavky zemědělců proto musí být zahrnuty taková legislativní opatření, která vyřeší majetkové vztahy, odpovědnost za správu rozvodné sítě Foto: archiv AK ČR závlahového systému, obnovu státní správy meliorací, povolení čerpat vodu pro citlivé polní plodiny, ale také technická opatření vhodně podpořená dotačními mechanismy směřujícími na budování nádrží, vrtů, studní, zadržování srážkové vody, obnovu melioračních systémů, nebo využívání úsporných kapkových závlah. Cílem je zajištění dostupnosti závlahové vody v nejkritičtějším období vegetace při extrémním suchu. Zaměřit se souběžně musíme také na celý koncept řešení hospodaření s vodou v krajině. Ministerstva zemědělství a životního prostředí by neměla zapomínat na jeden ze zásadních významů řešení problému sucha a retence vody v krajině. Tím je zajištění dostatečného množství vody pro zemědělské, lesní, ale i vodní hospodaření, které bude s vodou ekonomicky a ekologicky nakládat, zhodnocovat ji a vracet, a tím také přispívat k jejímu cyklu v krajině, včetně dalšího využití například pro rekreaci. V gesci Státního pozemkového úřadu je připravován již zmíněný Generel vodního hospodářství, který mimo jiné reaguje na programové prohlášení vlády v oblasti eliminace povodní a zajištění potravinové soběstačnosti. Generel doplňuje a precizuje vládou přijatý materiál Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody a dále také pomocí multikriteriálního hodnocení definuje oblasti extrémně ohrožené suchem a dalšími negativními projevy klimatických změn. Na základě diskuze ze semináře Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR doporučuje ministerstvu zemědělství a vládě ČR zvýhodnit tyto oblasti v bodovacích kritériích v rámci pravidel poskytování dotací z Programu rozvoje venkova v opatření Investice do zemědělských podniků. Dále zahájit projekt proveditelnosti závlahové soustavy v nejohroženějších oblastech ČR, ve zkráceném legislativním procesu přijmout zákon o prodeji zemědělské půdy a přijmout novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Uskutečněné jednání tedy hodnotíme jako přínos pro další cesty efektivního řešení klimatických dopadů do každodenního zemědělského hospodaření s eliminací přebytku i nedostatku vody. Ing. Jan Doležal, Úřad AK ČR Praha 3

4 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA NA ZEMI ŽIVITELCE 2015 JSME SE PREZENTOVALI ÚSPĚŠNĚ AGRÁRNÍ KOMORA SE JIŽ TRADIČNĚ JAKO DLOUHOLETÝ PARTNER, ÚČASTNILA SVÝM AKTIVNÍM VKLADEM A SPOLUPRACÍ S VÝSTAVIŠTĚM ČESKÉ BUDĚJOVICE NA ZAJIŠTĚNÍ A PRŮBĚHU LETOŠNÍHO ROČNÍKU MEZINÁRODNÍHO AGROSALÓNU ZEMĚ ŽIVITELKA, JEHOŽ 42. ROČNÍK SE USKUTEČNIL MEZI 27. SRPNEM A 1. ZÁŘÍM. Foto: archiv AK ČR Partner AK ČR pro propagaci mléka Díky nabitému odbornému i kulturnímu programu a také díky příznivému počasí si na výstavní plochy našlo cestu opět přes sto tisíc návštěvníků. S potěšením pak musíme konstatovat, že zájem o ní projevili také současní vrcholní čeští politici, včetně prezidenta republiky, premiéra a dalších členů vlády, z nichž naprostá většina tuzemské zemědělce a potravináře podpořila a ocenila. Doufejme, že tato podpora jim zůstane také v jejich následné práci pro tyto sektory, protože témat k řešení je stále hodně. Zemi živitelku zahájil prezident Zeman V den slavnostního zahájení se části programu účastnil vedle dalších čestných hostů také Miloš Zeman, který ve svém vystoupení vyzdvihl význam práce zemědělců a potravinářů pro celou naši společnost. Uvedl, že tyto sektory jsou jediné, na kterých naše společnost existenčně závisí a jako takové musí dostat nejenom finanční, ale i morální podporu, a to právě i v případě výjimečných událostí, kdy o to více nabývá na významu hospodaření s vodou. Apeloval zároveň na spotřebitele, aby v obchodech upřednostnili kvalitní a chutné české potraviny. V následné uzavřené diskuzi se členy představenstva AK ČR a dalších přizvaných hostů se posléze věnoval odbornějším tématům a reagoval také na vznesené podněty a názory na současné problémy zemědělství a venkova jako je komplexní hospodaření člověka v krajině, péče o vodní zdroje, lesy a využití dřeva, či aktivity ve vztahu k ochraně přírody. Představenstvo projednalo stav sektoru za účasti ministra Dne 28. srpna se v rámci výstavy Země živitelka uskutečnilo jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory, kterého se účastnil ministr zemědělství Marian Jurečka s doprovodem svých náměstků. Dalšími hosty byl Martin Šebestyán, ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu, Martin Karban, ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, Jiří Hrbek, ředitel odboru Českého statistického úřadu a zástupci komerčních partnerů. V úvodu prezident AK ČR a PK ČR Miroslav Toman předal ministrovi zemědělství souhrn požadavků k řešení situace v sektoru, především pak v živočišné výrobě. Jak prezident Toman uvedl: Prioritním cílem je zachování chovů dojeného skotu v systému zemědělského hospodaření, protože jde o sektor naprosto zásadní z pohledu na ekonomiku podniků i vlivu na krajinu či zaměstnanost. Inspiraci pro nové cesty pomoci jsme hledali v zahraničí a přebíráme tak systémy, které například na Slovensku, v Belgii či Holandsku fungují. Proto komora požaduje zpracování a schválení nového dotačního programu na podporu mléka přes pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo rozšíření programu a zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Dále schválení nového dotačního program na podporu mléka formou zapravování organické hmoty do půdy. Je potřebné urychlit a uvést do praxe připravené programy Q1 kvality mléka a národní animal welfare, máme zájem otevřít tzv. zelenou naftu pro živočišnou výrobu, urychlit výplatu podpor pro méně příznivé oblasti či na úrovní Evropské komise a komisaře Phila Hogana dále požadovat zvýšení intervenčních cen mléčných komodit tak, aby tyto ceny více reagovaly na výrobní a vstupní náklady s možností pružnější adaptace na aktuální tržní výkyvy. Zavést lze exportní subvence na národní i unijní rovině a s využitím diplomatických kontaktů hledat nová odbytiště pro místní produkci. Více by se měly podpořit programy zaměřené na propagaci spotřeby tuzemské produkce mléka a mléčných výrobků. Zájem máme o pravidelný monitoring výrobních a dalších podpor ve vybraných členských zemích EU a to jak z evropských, národních, případně regionálních zdrojů. Ministerstvo zemědělství musí zapracovat na schválení nového podpůrného programu národní welfare pro prasata a drůbež, jako náhrada za neuskutečněné programy v rámci Programu rozvoje venkova. Mezi nové požadavky patří zpracování analýzy Programů rozvoje venkova vybraných zemí EU 15 a Polska z hlediska podpory živočišné výroby a poznatky aplikovat v rámci připravované aktualizace PRV v roce Zájem máme také na vytvoření vhodných podmínek pro podporu odbytových družstev a motivovat tak zemědělce k účasti v nich, například preferenčními kritérii PRV. Trváme také na nové formulaci definice aktivního zemědělce z pohledu podílu výše tržeb ze zemědělské prvovýroby a výše dotací a na tyto pak směrovat podpory pro výrobu a zpracování s přidanou hodnotou. V rámci činnosti a v gesci MZe ve spolupráci s celní a veterinární správou vzešel požadavek posílit a zpřísnit kontrolu dovážených potravin na úroveň, která je běžná v sousedních státech. Nezbytné je podpořit zákon o půdě, který by měl ochránit domácí aktivní zemědělce před zahraničním spekulativním kapitálem. Samostatnou kapitolou je podpora přijetí novely zákona o významné tržní síle a aktivní výstupy proti obchodním řetězcům, které otevřeně preferují zahraniční produkci před tuzemskou a zároveň deklarují svoje češství a matou tak naše spotřebitele. Komplexně je nezbytné řešit problematiku hospodaření s vodou jak ve vztahu k ochraně životního prostředí, tak ve vztahu k zachování rozměru zemědělské produkce a soběstačnosti. Urychleně aktivovat zásady poskytování podpory za ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy prostřednictvím Fondu nepojistitelných rizik a zároveň podpořit marketingový fond pro propagaci české produkce, který by byl financován jak z vlastních zdrojů zemědělců pravidelnými odvody vázanými například na jednotku produkce, tak státem. Prezident Toman deklaroval, že v případě, že nedojde k urychlenému naplňování těchto požadavků, bude Agrární komora reagovat všemi dostupnými prostředky. Ministr zemědělství Jurečka podpořil aktivity Agrární komory a přivítal návrhy a možnosti nových programů s tím, že ministerstvo se bude snažit vyjít vstříc v jejich řešení. Podporu zemědělcům a potravinářům vyjádřil také premiér Sobotka V sobotu 29. srpna se pak konaly Národní dožínky, které přijel podpořit také Bohuslav Sobotka, předseda vlády České republiky. Ten ve svém vystoupení poděkoval zemědělcům za celoroční poctivou práci a uvedl: Zemědělství nikdy v historii nebylo jenom podnikáním, vždy to bylo především hospodaření a péče o krajinu. I díky tomu, že se české ekonomice daří, je velmi důležité, aby se dařilo také našim zemědělcům. Proto se vláda snaží vytvářet náležité podmínky, jako bylo například obnovení programu zelené nafty. Dále pokračoval v tématu předložení novely zákona o významné tržní síle: Mohu říci, že to je opravdu velká bitva. Řetězce se brání, abychom novelu prosadili, a v parlamentu nasazují všechny možné prostředky. Jak ale slíbil, je vláda připravena novelu zákona o významné tržní síle prosadit tak, aby obchodní řetězce nediskriminovaly české zemědělce a české a moravské potravináře. Dále se věnoval také problematice koncepčního řešení dopadů klimatických změn s tím, že je nezbytné připravit opatření, díky kterým se naše krajina vyrovná s riziky sucha a nedostatku vody, a to především přes schopnost vodu zadržet. Úřad Agrární komory ČR Praha 4

5 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA AGRÁRNÍ KOMORY SE SEŠLY NA SLOVENSKU VE DNECH 8. A 9. ZÁŘÍ TOHOTO ROKU SE NA SLOVENSKU, V ČERVENÉM KLÁŠTORU USKUTEČNILO DALŠÍ JEDNÁNÍ AGRÁRNÍCH KOMOR ZEMÍ VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. HLAVNÍM TÉMATEM JEDNÁNÍ BYLA POKRAČUJÍCÍ KRIZE V KOMODITĚ MLÉKO. CENA MLÉKA V ČLENSKÝCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE KLESÁ VÍCE NEŽ 19 MĚSÍCŮ. Nejnižší cenu za svoje mléko přitom zemědělci dostávají v zemích EU 13 (státy, které do Unie přistoupili po roce 2004). Na vině je především loňské vyhlášení ruského embarga a ukončení režimu mléčných kvót. Byl tak vyvolán převis nabídky nad poptávkou, který dlouhodobě tlačí ceny směrem dolů. Jelikož se v obou případech jedná o důsledky politických rozhodnutí orgánů Evropské unie, za které doposud platili pouze zemědělci, měli by odpovědní politici přijmout rozhodnutí, které negativní cenový trend zvrátí, a kterým budou zemědělcům jejich ztráty kompenzovány. Tuto příležitost měli ministři zemědělství EU na mimořádném jednání v pondělí (7. září). Na podporu farmářů byla na tento den svolána demonstrace, na které se podílela také Agrární komora České republiky. Přestože demonstrace paralyzovala Brusel a měla velký ohlas v domácích i světových médiích, výsledky jednání pro nás ani další země Visegrádské skupiny nejsou přijatelné. Navrhovaný balíček 500 milionů euro, které bude navíc třeba rozdělit také do sektoru produkce vepřového masa, ovoce a zeleniny, nelze zhodnotit jinak než zoufale málo a zoufale pozdě. Ztráty zemědělcům tak bude alespoň prozatím nutné kompenzovat z národních zdrojů, hostitelská Slovenská potravinárská a polnohospodárská komora uvedla, že je s ministrem Jahňátkem a premiérem Ficem blízko dohody, která by zemědělcům po nutnou dobu ročně přinesla euro na dojnici. Prioritou je především udržení současné úrovně stavu dojnic a zaměstnanosti v sektoru. ale jejich význam pro stabilitu a konkurenceschopnost sektoru je nepopíratelný. V sousedním Polsku si to dobře uvědomují, a proto tamní vláda připravila mimořádné opatření pro zemědělce postižené suchem, na které bude prozatím vyčleněno 2,5 miliardy korun (380 milionů zlotých). Podmínkou je prokazatelné PROBLÉMY, SE KTERÝMI SE POTÝKAJÍ ZEMĚDĚLCI V POLSKU, MAĎARSKU, NA SLOVENSKU A V ČESKÉ REPUBLICE JSOU I PŘES NÁRODNÍ SPECIFIKA DOST PODOBNÉ A SPOLEČNÝ TLAK TĚCHTO ZEMÍ TAK ZESILUJE JEJICH POSTAVENÍ. poškození suchem, které způsobilo minimálně 30% ztrátu na produkci. Žádosti přijímá polské ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova do konce měsíce září s tím, že podpory budou zemědělcům vypláceny do konce tohoto roku. Zástupci maďarské komory na jednání uvedli, že se tamní zemědělci stali svým způsobem rukojmími mezinárodní politiky. Vzhledem k ruskému embargu a zrušení kvót se Maďarsko potýká s třetí nejnižší cenou mléka v Unii. Vinou špatné mezinárodní bezpečnostní situace na Středním východě je v posledních měsících Maďarsko ochromeno přívalem uprchlíků, kteří na jedné straně představují pro stát další neplánované výdaje (které chybí právě i pro krizí postižený sektor zemědělství) a na straně druhé často přímo na polích ničí na své cestě za lepším životem úrodu ovoce a zeleniny, ale i další plodiny jako hrách nebo slunečnici. V současné době také na české vládě záleží, jak se k současné situaci postaví. Pokud nebude schopno ministerstvo dojednat zvýšení pomoci financované z rozpočtu Evropské unie, bude muset podobně jako Polsko nebo Slovensko sáhnout do národních zdrojů. V opačném případě dojde ke snížení stavu dojnic a především ke ztrátě konkurenceschopnosti domácího sektoru živočišné výroby nejen směrem k západním členským zemím EU, ale také právě k sousednímu Polsku a Slovensku. Ing. Jan Doležal, Úřad AK ČR Zemědělce tento rok přitom neohrožují jen nízké prodejní ceny komodit, ale také následky dlouhotrvajícího sucha, které postihly především kukuřici, cukrovou řepu a pícniny. Výpadek příjmů tak v mnoha případech bude doprovázen nárůstem nákladů na krmivo pro hospodářská zvířata. Sucho však nepostihlo jen krmivovou základnu, ale negativně se podepsalo na výnosech speciálních komodit, jako jsou brambory, chmel, ovoce a zelenina, vinná réva a květinářská a školkařská výroba. Produkční plochy speciálních plodin sice nejsou veliké, Foto: archiv AK ČR 5

6 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA STAČÍ NEDĚLAT CHYBY NA POLOŽENOU OTÁZKU, JAK SE ODLIŠUJE SKVĚLÁ FIRMA OD PRŮMĚRNÉ, NENÍ NĚKDY AŽ TAK TĚŽKÉ ODPOVĚDĚT. MŮŽE TO BÝT I ZCELA BANÁLNÍ, PROTOŽE NA VINĚ JE TŘEBA GIGANTICKÉ EGO ŠÉFA ČI DŮVODY POPISOVANÉ NÍŽE. TAKOVÉTO CHOVÁNÍ ŠÉFŮ VEDE VE SVÝCH DŮSLEDCÍCH K PRŮMĚRNOSTI, I KDYŽ TO, BOHUŽEL ČI BOHUDÍK, NENÍ HNED ZŘEJMÉ. Zleva doprava Ing. Zdeněk Kubiska, generální ředitel ZZN Pelhřimov - TOP 10, MR 2014, Ing. Jaroslav Mikoláš, jednatel spol. Lupofyt - TOP 10, MR 2006, Ing. Václav Klejch, předseda představenstva ZD Dolní Újezd -TOP 10, MR 2009, Ing. Ludmila Koucká - ČMA, Manažerka roku 2002, Ing. Jiří Zelenka, předseda ZD Krásná Hora absolutně nejlepší Manažer roku 1994, Ing. Martin Pýcha - předseda ZS ČR, Ing. Karel Žďárský, generální ředitel spol. Farmet Česká Skalice absolutně nejlepší Manažer roku 2013 a PhDr. Ing. Jaroslav Šubrt ZS ČR, hodnotitel manažerů od roku 1993, firemní sociolog. Foto archiv ZS ČR. Změnové chování Které chyby například odlišují vynikající firmy od, eufemisticky řečeno, méně vynikajících? Uvedeme alespoň čtyři: 1. Organizace si dává mnoho cílů, nebo žádné. V případě mnoha cílů někdy stačí pouhá jejich redukce, vede to pak k větší soustředěnosti a v důsledku toho umožňuje dotahovat úkoly do konce. Jak říká klasik managementu Stephen Covey, že většina stresu nepochází z toho, že toho máme moc, největší stres pochází ze všeho započatého a přitom nedokončeného. Někdy jsou zaměstnanci zapojováni ne do vždy promyšlených projektů, někdy si připadají jako pokusní králíci; 2. Firma nemá exaktně definovaného zákazníka či zákazníky, když, tak velmi vágně. Přitom platí, že kdo propadne jednostrannosti, stává se dříve či později zajatcem své sebestřednosti a vlastní pýchy a realitu nezobrazuje pravdivě. Je třeba se vyvarovat toho, co říkal J. W. Goethe a to, že věci na kterých záleží nejvíce, by neměly být vydány na milost těm, na kterých záleží nejméně či nezáleží vůbec; 3. Firma nemá jasnou prioritu. Někdy šéfové mají jakoby nosnou vizi do budoucna, nicméně stále mlží v důležitých věcech organizace a nesoustředí se na řešení skutečných problémů. Rada zní, dívat se jim pod ruce raději a mikroskopem; 4. Šéf zná cíl, ale nemá plán realizace. Bohužel samo oznámení cíle nedá věci zázrakem do pohybu. Řízení změn musí probíhat zcela jinak, například konkrétní odpovědnost, jasně definované úkoly, harmonogram jejich plnění atd. Vše by mělo směřovat k tomu, aby úspěch byl pravidelný, opakovatelný a předvídatelný. S tím souvisí stanovená, tzv. změnová strategie - zastavit sestup, stabilizovat firmu, nastartovat vzestup, rozšířit růst, tedy diversifikovat aktivity a dostat organizaci na trajektorii vzestupu. Sedm chyb Řada manažerů si teprve postupně uvědomuje, že rozumová a emoční inteligence jsou dvě různé entity. Ukazuje se, že ideální je stav, kdy obě jsou v rovnováze, možná lepší je stav, kdy emoční inteligence převažuje, ne naopak. Dnes je ale již řada šéfů, co si zbytečně najímá za nemalé peníze kouče. Lepší je však stav, když si budou dávat zpětnou vazbu, stačí se ji nebát. Je třeba si být vědom toho, že o čem víte, můžete ovládat. To, o čem nevíte, ovládá vás. Mohou se tedy sami zbavovat, z reality odpozorovaných, vlastních chyb. Mezi zásadních sedm chyb, které jsou odpozorovány za 22 let soutěže manažer roku, které též diagnostikují sociální (emoční) inteligenci, která je mnohdy důležitější než inteligence rozumová (kognitivní), patří to, že vedoucí pracovníci dusí: 1. Nadšení, a to například neúctou k lidem, nehledáním neformální zpětné vazby; 2. Emoce necitlivým přístupem bez vnímavosti, tedy empatie; 3. Komunikaci, například tím, že neusilují o dvousměrnou komunikaci, obecně ji omezují; 4. Angažovanost tím, že lidem diktují jejich individuální cíle, omezují účast na rozhodování; 5. Odměňování tím, že odměňují špatné věci (ve fungující firmě je třeba správně odměňovat, správné lidi, ve správný čas); 6. Kulturu, firemní kultura je jedním ze subsystémů, které jsou v organizaci přítomny a ovlivňují výkonnost organizace, viz budování firemní kultury. Jen podotýkám, že mezi firemní kulturou a strategií firmy existuje oboustranně determinující vztah; 7. Důvěru tím, že není příkladem procedurální spravedlnosti, čestnosti a důvěry k ostatním. Jde o soulad slov s činy, tedy transparentnost a předpověditelnost. Toto je sedm zásadních chyb, které souvisí se sociální inteligencí. Ty mohou totiž pomalu, ale jistě rozkládat jakoukoli firmu. Ale ví-li šéf firmy o těchto potenciálních chybách, je schopen je eliminovat. Firemní kultura Každá firma či organizace má svou vlastní kulturu, což je určitý a charakteristický soubor norem, hodnot, zvyklostí a tradic. To vše se promítá do vnějšího prostředí, ale i do chování zaměstnanců uvnitř. Tento nepsaný systém firemních hodnot související s očekávaným chováním zhusta ovlivňuje výkonnost zaměstnanců více, než formální pracovní řády a pokyny. Zdá se však, že ne vždy si firmy svou specifickou kulturu uvědomují a zdaleka ne vždy ji záměrně vytvářejí. Máli organizace dobrou firemní kulturu, lze to většinou poznat poměrně rychle. Stačí k tomu málo, zpravidla například krátký kontakt s několika pracovníky. I když si každá firma vytvoří svou specifickou kulturu, je v zásadě možné, při hodnocení její úrovně, uvést určité zobecnění. Základním znakem je, že firma funguje jako tým, kde si vzájemně důvěřují, navzájem se podporují a společně usilují o dosažení firemních cílů; případná kritika firemních postupů vyústí ve snahu o nalezení konstruktivního řešení; pracovníci mají snahu firmu propagovat navenek; za samozřejmé se považuje sdílení základních důležitých informací s ostatními a naopak; podpora při dosahování společných cílů, pokud však vedení firmy vidí svou úlohu při řízení více jako řízení prostřednictvím jen příkazů a sankcí, je něco špatně. Podle těchto kritérii se řada věcí projasní, mnohé z toho může i diagnostikovat stav jakékoli firmy. V budoucnu budou úspěšné pouze ty firmy, co podporují spolupráci, rozvoj lidí a sdílení zkušeností. Firmy, kde se to opomíjí, nemají dlouhou perspektivu. Strategické řízení Z praxe se ukazuje, že strategické řízení je potřebné i v zemědělství, vedle velkých i pro malé a střední firmy. Uvádí se, že 75 % těchto firem se řídí pouze intuitivně, dlužno říci, že řada z nich ne neúspěšně. Co je, ale v zásadě problém, je skutečnost, že často preferují pohled jen na jedno čtvrtletí, v lepším případě na několik čtvrtletí dopředu. Co je nesporné, je to, že strategické řízeníve změnovém období vede firmu k systematičtějšímu pohledu na sebe samu i na prostředí, ve kterém funguje, co chce dosáhnout v dlouhodobějším časovém horizontu 5 až 10 let. Změna strategie musí souviset se změnou myšlení lidí, kteří tomu musí věřit, proto je třeba vlastní lidi nemanipulativně přesvědčit. Jeden z manipulativních rysů, je např. to, že situace k ovlivnění je pojednána zcela jednoznačně, ale v životě není nic černobílého. Ale pokud v organizaci věnujeme hodně energie a času vytváření poselství kdo nejde s námi, jde proti nám je něco špatně. V těchto organizacích se opírají jen o formální autoritu a respekt je odvíjen pouze od formální pozice. Vše nahrává tomu, aby se uplatnila pouze manipulativní komunikace, která vede ke snižování důvěry. V takovém prostředí se obtížně vyvolává proaktivita, což souvisí se čtyřmi typy výměn v rámci firmy. PhDr. Dipl. Ing. Jaroslav Šubrt, firemní sociolog, Řídící výbor a Národní hodnotitelská komise soutěže Manažer roku

7 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU A BALÍČEK PRO CHOVATELE RADA MINISTRŮ ZEMĚDĚLSTVÍ 7. ZÁŘÍ 2015 ROZHODLA O ALOKACI 500 MILIONŮ EURO PŘEDEVŠÍM NA POMOC CHOVATELŮM DOJENÝCH KRAV. Z BALÍČKU JE VŠAK MENŠÍ ČÁST URČENA TAKÉ CHOVATELŮM PRASAT A PĚSTITELŮM OVOCE A ZELENINY. Na dalším jednání Rady pro zemědělství a rybářství 15. září v Lucemburku rezortní ministři osmadvacítky rozhodli o rozdělení balíčku mezi jednotlivé členské státy. Evropská komise si jakožto vrcholný výkonný orgán unie vzala na starost faktickou realizaci balíčku, včetně politických rozhodnutí, která z něj vyplývají. Komise také pečlivě sleduje situaci na trhu s vepřovým masem a je připravena případně posílit podporu pro soukromé skladování. To mimo jiné vyplývá z pravidel dalších opatření souvisejících s již dříve schváleným balíčkem. Pravidla byla minulý týden představena expertům z členských států a k formálnímu schválení dojde pravděpodobně v příštích dnech či týdnech. Největší část balíčku představuje okamžitá cílená podpora v hodnotě přibližně 420 miliónů euro, které jsou ve formě národních obálek pro jednotlivé členské státy určeny především k řešení krizové situace na trzích s mlékem a vepřovým masem, tedy těch, které byly v minulém roce nejvíce postiženy propadem. Již prvního října navíc bylo schváleno prováděcí nařízení Komise, které členským státům umožní větší flexibilitu ve vyplácení záloh na přímé platby a nárokových plateb (LFA) z Programu rozvoje venkova. Toto opatření by mělo především pomoci stabilizovat hospodaření chovatelů dojených krav, kteří se letos potýkali Foto: archiv AK ČR s problémy s provozním financováním. Dalšími opatřeními, které by mohly stabilizovat situaci na trhu, je navýšení podpory pro soukromé skladování vybraných mléčných výrobků a posílení prostředků na propagaci unijní produkce mimo území EU, a to o 30 miliónů euro. Komise rovněž zveřejnila 1. října nové prováděcí nařízení, které poskytuje větší flexibilitu členským státům vyplácet dříve větší podíl než obvykle z přímých plateb SZP a plateb na plochu z rozvoje venkova. Kromě toho, že Komise dokončila texty vztahující se k zesílené režimy soukromého skladování podpory pro některé mléčné výrobky, chce rovněž řešit nerovnováhu na trhu a zvýšení finančních prostředků na podporu, zejména na trhy mimo EU. Komise se také zavázala nadále pečlivě sledovat trh s vepřovým masem a je připravena k aktivaci rozšířené podpory na soukromé skladování vepřového maso. Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO) ve spolupráci s Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI) navíc poskytne až 30 miliónů euro na podporu nutričních požadavků uprchlíků na území Evropské unie. Podle tiskové zprávy COPA-COGECA upravil Jan Doležal, Agrární komora ČR GLOSÁŘ Foto: Nina Havlová EU poroučí ovoci a zelenině Někdejší, dnes vysmívané komunistické heslo poručíme větru, dešti má svou novodobou verzi v legislativě Evropské unie týkající se podmínek při uvádění ovoce a zeleniny na trh, kterou by šlo parafrázovat jako poručíme ovoci a zelenině. Jednou z mnoha podmínek takzvané standardizace je minimální velikost plodů, což se právě letos týká v naší zemi nejkonzumovanějšího ovoce jablek. Kvůli suchu mnoho plodů nedorostlo potřebné velikosti, takže se nesmí prodávat, ba ani dodávat do škol, což je podle EU také verze uvádění na trh. Jak se to rýmuje s projektem ovoce do škol a deklarovanou snahou EU podporovat zdravý životní styl, je ve hvězdách. Dražší, ale naše Od příštího roku zřejmě převezme aktualizaci bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) Státní pozemkový úřad (SPÚ). Jedním z důvodů mají být údajně vysoké náklady VÚMOP na tuto činnost. Architekti připravované změny však zřejmě zapomněli na to, že platy zaměstnanců SPÚ jsou vyšší, než platy pracovníků VÚMOP, takže aktualizace v podání SPÚ bude ještě dražší. Ekonomika, byť tato oblast není silnou stránkou ministerstva, tak těžko hraje v této změně roli. Zlí jazykové ale tvrdí, že opatření má nahrát lidoveckým starostům ve snaze snáze vyjmout pozemky ze zemědělského půdního fondu pro své plány poté, co SPÚ přebonituje příslušné BPEJ do nižších kategorií. Za dražší službu se tak může zlevnit půda, která bude následně dražší asi těžký ekonomický rébus pro vedení ministerstva. Není nad názorný příklad Starostové obcí pod přehradou Orlík, kteří požadují jeho částečné vypuštění, aby tak údajně ochránili obyvatele před budoucími povodněmi, by měli absolvovat instruktážní výlet do okolí Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství přehrady ještě i v těchto dnech. Pohled na Orlík, jehož hladina díky suchu a stále udržovaném odtoku vody z přehrady, který je vyšší než přítok, klesla zatím o deset metrů, a nebude-li příliš pršet, bude klesat i nadále. Stav dokumentuje celá řada aktuálních fotografií na internetu, podstatné je ale jedno: Pokud by zmiňovaní starostové pod Orlíkem svůj záměr na úkor všech obyvatel a turistů u Orlíka a nad Orlíkem prosadili, vypadal by Orlík ještě mnohem žalostněji, než letos o prázdninách a na podzim. Ministr sjednotitel Ačkoli je role sjednotitele národa obvykle přisuzována jiným představitelům státu než ministru zemědělství, povedlo se tento složitý proces realizovat právě stávajícímu představiteli zemědělského resortu. Jde o ovšem o poněkud svérázné pojetí, při kterém se podařilo spojit nejen všechny hlavní zájmové organizace působící v zemědělské oblasti, ale i na venkově, včetně živnostníků, Svazu měst a obcí a dokonce církví či vlastníků lesů. Ne však pro politiku resortu, ale proti ní. Tak jednotnou frontu se dosud nepodařilo vytvořit ani žádnému dosavadnímu ministr zemědělství, ale zřejmě ani žádnému jinému vysokému státnímu představiteli. K čemu bude služební zákon? V současnosti platný služební zákon zřejmě zásadně zkomplikuje osoby a obsazení na postech náměstků na ministerstvech, včetně ministerstva zemědělství. Jde zejména o bod 6 podmínek pro uchazeče o nejvyšší funkce, podle kterého je třeba, aby uchazeč pracoval posledních 5 let ve státní správě, nebo aby v ní pracoval v tomto období nepřetržitě tři roky. To ovšem nesplňuje zhruba polovina nejvyšších představitelů resortu a řada šéfů podřízených organizací. Ministerstvo ale prý už má plán, jak služební zákon obejít. V takovém případě je ale otázkou, k čemu by byl takový služební zákon. Petr Havel 7

8 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA OSLAVILI JSME, ŽE MÁME SKLIZENOU ÚRODU, NA KRAJSKÝCH DOŽÍNKÁCH VE DRUHÉ POLOVINĚ ZÁŘÍ JSME S LIDMI Z PARDUBIC A OKOLÍ OSLAVILI TROCHU NETRADIČNÍM ZPŮSOBEM TO, ŽE ZEMĚDĚLCI MAJÍ PLNÉ STODOLY. PROČ NETRADIČNĚ? ZEMĚDĚLCI SAMI PŘIJELI ZA LIDMI DO MĚSTA. HISTORICKY TO BYLO VŽDY OPAČNĚ A JEN NA VESNICI. PŘI OSLAVÁCH LIDÉ DĚKOVALI SEDLÁKŮM. Teď na našich polích tak oblíbené zelené hnojení. Kvete krásně fialově a lidé nevědí, co je to za plodinu. Dozvěděli jste se ale také kolik litrů mléka je potřeba na kostku másla a jiné zajímavosti. Foto: autorka Časy se ale mění. Lidé mají potraviny více než se zemědělstvím spojené se supermarkety. Řízky, víc než se stájí plnou růžových čuníků, mají spojené s tácky a foliemi. Na nich jsou už jen úhledně naskládané plátky masa. Na internetu kolují děsivá videa zvířátek z jatek. Vytěsňujeme tyto procesy vědomě. Máme je za něco špatného, děsivého, masového až vražedného. Namletý a ochucený polotovar, hamburger, řízeček, to už je spojováno jen s požitkem. Jenže bez těch procesů by nebyl ani ten tácek s masem na pultech, ani křupavý rohlík. Nebyl by ani pecen chleba, který zvoní, když na něj poklepete. Je upečený z čerstvého kvásku jako dřív. Neobejde se nic bez traktorů na silnici, které zdržují provoz v době žní. Nejde to oddělit na něco hezkého a čistého. Přísloví, že bez práce nejsou koláče, platí doslova a do písmene i v zemědělství. Dobroty jako je zmiňovaný kváskový chléb, ale i med, koláče, perníky, masné výrobky, zpracované ovoce a čerstvou zeleninu bylo včera možné ochutnat a koupit na Pernštýnském náměstí. Návštěvníci měli možnost nejen vidět to nejlepší z produktů Pardubického kraje. Úplně poprvé se při této příležitosti oficiálně vyhlašovali nejlepší výrobci. K dispozici byly katalogy s jejich seznamem včetně výrobků, se kterými bodovali. Pokud někdo nestihl ochutnat, mohl se dozvědět, kam a ke komu si pro dobroty může zajet. Trhy zpestřily i rukodělné výrobky jako byla mýdla nebo oblečení a šperky. Malé i velké kluky a možná nejen je, fascinovala těžká technika. Mnohdy jsou traktory lépe vybaveny než naše osobní auta. Na druhou stranu také pracovníků v zemědělství ubylo a takováto mašina je vlastně nahradila. Ten, kdo moderní stroj obsluhuje, musí mít velké technické a mnohdy i počítačové dovednosti. Kdo viděl příjezd nebo naopak odjezd techniky, byl fascinován například skládáním hydraulického žacího ústrojí u kukuřičného kombajnu. Módní trendy se nevyhýbají ani zemědělské technice a traktor v černé vypadal opravdu impozantně. Výkony traktorů jsou v řádech stovek koní. Kdo nostalgicky vzpomíná, a má radši historii, mohl se svézt v kočáru. Jeden takový odpoledne táhl Jack a kobyla Jolana. Návštěvníci se svezli na nádvoří zámku, které bylo převážně o tradicích. Nechyběl bohatý program pro rodiny s dětmi. Prezentovaly se odborné školy, a to až do pondělního odpoledne. Školy na tradice sice navazují, ale jsou ukázkou dnešní, moderní doby. Vždyť právě ony musí připravit mladé lidi, kteří budou chtít pracovat i v našem oboru zemědělství. Na náměstí děti pobavili ušáci, kteří skáčou přes překážky jak do dálky, tak do výšky. Není to dost možná o tradičním chovu králíků, ale je hezké vidět, že děti neztrácejí kontakt se zvířaty. Umí se o ně starat a pracovat s nimi. Více o zemědělství pro děti nabídl Zemědělský svaz se svým stánkem Zemědělství žije!. Mohli jste vyzkoušet, jak obtížné je podojit krávu a upřímně řečeno, povedlo se to málokomu. Dnes krávy dojí stroje nebo v některých stájích dokonce roboti. S dětmi si své znalosti mohli proklepnout i rodiče. Třeba jak vypadá semínko žita, lnu a jiných plodin. Jestli byste si nespletli semínko svazenky s kmínem, kdybyste nesměli přičichnout. A cože je ta svazenka? Celý den jsme poslouchali muziku různých žánrů. Hudební produkci začali velmi šikovní žáci z chrudimské základní umělecké školy. Velmi mne potěšilo, když mi mistr zvukař řekl, že jsme vybrali dobře, protože jim to krásně ladí. Do tradic nás vrátila i cimbálovka Dolňáci. Klasici ocenili revival českého Zlatého slavíka Karla Gotta v podání Josefa Boudy. Dost možná přitáhl nejvíc posluchačů před podium. Den zakončilo vystoupení oblíbené skupiny Buty. Zahrála své nejznámější pecky, ale i ty méně známé z dob začátku své kariéry. Myslím, že samotná kapela Buty musí být spokojená, protože mají posluchače i mezi nejmenšími, kteří předvedli někdy až obdivuhodné taneční kreace. Viděla jsem na vlastní oči i malého Spidermana a jiné pohádkové a filmové bytosti. U stánku České pojišťovny si děti mohly nechat namalovat na obličej, co je napadlo. Vím, že návštěvníky už tolik nezajímá zákulisí příprav takovéto akce, ale musím poděkovat úplně všem, kteří se na Krajských dožínkách podíleli. Ne vždy jsou někde jmenování nebo vidět. Vězte ale, že za tím vším stojí obrovský počet lidí. Nevybíráme žádné vstupné i přesto, že je to akce finančně velmi náročná. Další velké díky tedy patří všem, kdo na akci přispěli. Děláme to pro lidi, aby si uvědomili, že zemědělci jsou tu především pro ně. Pozvání přijali i významní hosté. Nebyl prostor na žádné dlouhé proslovy, ale jen na krátké přivítání. To, že přijeli ve svém volném čase, nás velmi těší. Vnímáme to jako poděkování a vyjádření úcty organizátorům i široké veřejnosti. Už druhý den jsme dostali potěšující odezvy a podněty, které nás motivují k dalšímu zlepšení a novinkám v roce příštím. Ing. Vanda Rektorisová, ředitelka Regionální agrární komory Pardubického kraje 8

9 INZERCE POMÁHÁME VÁM, KDYŽ POČASÍ SKLÍZÍ ZA VÁS POJIŠTĚNÍ PLODIN Pojištění všech pěstovaných plodin a trvalých kultur Nejširší rozsah pojišťovaných rizik Kvalitní a rychlá likvidace škod 9

10 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ZNEUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY MÁ PŘÍMÉ EKONOMICKÉ DOPADY JAK NA VÝROBCE, TAK I SPOTŘEBITELE ZE STATISTICKÝCH DAT JE PATRNÉ, ŽE OD ROKU 2007 DOŠLO K PROPADU TRŽEB VÝROBCŮ POTRAVIN A NÁPOJŮ V TAKOVÉM ROZSAHU, ŽE TEPRVE V LETOŠNÍM ROCE SE TRŽBY VRÁTILY K ÚROVNI ROKU U VÝROBCŮ NÁPOJŮ JE SITUACE JEŠTĚ HORŠÍ A TI JSOU V SOUČASNOSTI NA ÚROVNI 80% VÝCHOZÍHO ROKU. JEŠTĚ HORŠÍ JE SITUACE U DOMÁCÍCH TRŽEB, KTERÉ SE ANI U VÝROBY POTRAVIN NEDOSÁHLY PŮVODNÍ ÚROVNĚ A VÝSLEDEK ROKU 2014 JE TAŽEN EXPORTEM, KTERÝ U VÝROBY POTRAVIN TRVALE ROSTE OD ROKU 2008 A ELIMINUJE TAK ČÁSTEČNĚ PROPAD DOMÁCÍCH TRŽEB. U VÝROBY NÁPOJŮ ALE EXPORT STAGNUJE, COŽ SE NA CELKOVÝCH TRŽBÁCH PROJEVUJE NEGATIVNĚ. Foto: shutterstock.com Naopak, jak je patrné za sledované období, narostly tržby maloobchodních řetězců téměř o dvě třetiny a s výjimkou roku 2010 nikdy meziročně neklesly do červených čísel. Za tak razantním růstem tržeb je kromě pokračující koncentrace trhu, kdy řetězce získávají tržní podíl na úkor nezávislého obchodu, který likvidují, nutno vidět i růst cen potravin, a zvyšování podílu dovozu na zásobování trhu, který se z velké míry realizuje právě přes maloobchodní řetězce. Potvrzuje to obecnou pravdu, že ten kdo určuje co, a za kolik se na trhu prodává, jsou obchodní řetězce. Pokud bychom do dat ČSÚ promítly zadní marže obchodních řetězců, tj. různé poplatky a bonusy, vypadal by vývoj tržeb ještě hůře. PŘESUN VYTVÁŘENÉ PŘIDANÉ HODNOTY K OBCHODNÍKOVI Opět ze statistických dat je patrný další negativní jev, který přímo ovlivňuje spokojenost spotřebitelů a ohrožuje existenci tuzemských výrobců, zejména v oblasti malých a středních podniků, což je dlouhodobá stagnace tvorby přidané hodnoty jak ve výrobě potravin, tak nápojů. Přidaná hodnota s drobnými výkyvy u výroby potravin vzrostla za sledované období o cca 10 % a u výroby nápojů stagnovala, zatímco u maloobchodních řetězců vzrostla dvojnásobně. Dochází tedy ke zřejmému přesunu přidané hodnoty od zemědělců a zpracovatelů k obchodníkům, a to formou nejrůznějších slev, bonusů a poplatků. Ve svém důsledku tento efekt podvazuje investiční a inovační aktivity průmyslu z důvodu nedostatečné tvorby zdrojů a dopadá na spotřebitele omezením nabídky a kvality domácích produktů. RŮST SPOTŘEBITELSKÝCH CEN SE NEPROMÍTÁ DO DODAVATELSKÝCH CEN Z předchozích dat je patrné, že dlouhodobě nerostou tržby ani dodavatelské ceny a přesto je ze sledování statistických dat patrný trvalý růst spotřebitelských cen. Je patrné, že jeho 10

11 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Vývoj tržeb od roku 2005 Zdroj: ČSÚ 2015 Vývoj přidané hodnoty od roku 2005 příčina není ani u dodavatelů, ale ani u vnějších vlivů jako je změna daně z přidané hodnoty nebo spotřebních daní. Z grafu je patrné, že zvýšení DPH na potraviny v roce 2012 se na růstu cen skokově neprojevilo, naopak poklesem cen se projevil počátek krize v roce Z výše uvedeného je patrné, že za nárůstem cen potravin stojí téměř výhradně nárůst obchodních přirážek řetězců, který dnes dosahuje u vybraných druhů téměř základních potravin (uzeniny, mléčné výrobky, trvanlivé pečivo) i 100 % a u potravin s vyšší přidanou hodnotou se nezřídka pohybuje nad 150 %. Tento stav umožňuje za situace, kdy je cena průmyslového výrobce a tedy i nákupní cena obchodníka zásadním způsobem deformována dodatečnými plněními, běžně na úrovni desítek procent, manipulaci s dosahovanou výší marží u potravinářských výrobků. CO TEDY PŘINÁŠÍ VÝZNAMNÁ TRŽNÍ SÍLA OSTATNÍM HRÁČŮM NA TRHU Dodavatelé dostávají ročně o desítky miliard méně se zdůvodněním, že je nutno udržovat nízké ceny pro spotřebitele a zachraňovat sociální smír. Tyto peníze jim nechybí jen na investice do vybavení a nákupu kvalitních surovin pro výrobu, ale i pro jejich zaměstnance, kteří pak nedostávají takovou mzdu, jakou by si zasloužili, a proto si nemohou koupit kvalitní potraviny. Spotřebitelé zaplatí ročně o desítky miliard více než by museli a místo kvalitních potravin si nakonec kupují dle svých možností levné náhražky z Polska nebo Německa. Jediný, kdo jednoznačně profituje a to na obou stranách, je obchodník. NA ZÁVĚR ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD Z REÁLNÝCH CEN: 1 kg Eidamu s 45 % tučností nakupuje obchodník za 97 Kč od mlékárny a prodává jej zákazníkovi za 199 Kč včetně DPH, má na něm přirážku 76 Kč na kilogram, což je 79 %. Pokud by měl přirážku deklarovaných 20 %, mohl by za něj zaplatit dodavateli 116 Kč a přitom by jej mohl zákazník dostat za 159 Kč včetně DPH. To je obrovský rozdíl. Dodavatel by vydělal, spotřebitel by vydělal a pouze řetězec by si namísto svých skoro 80 % ponechal pouze 20 %. To, že to neudělá, mu umožňuje právě jeho významná tržní síla. Miroslav Koberna, Potravinářská komora ČR Zdroj: ČSÚ 2015 Vývoj spotřebitelských cen od roku 2005 Zdroj: ČSÚ 2015 Foto: shutterstock.com 11

12 KOMODITY TOMÁŠ MATONOHA S LUCKOU KŘÍŽKOVOU ADOPTOVALI KRÁVU POPULÁRNÍ HEREC TOMÁŠ MATONOHA SI SPOLEČNĚ S ÚSPĚŠNOU MODERÁTORKOU LUCIÍ KŘÍŽKOVOU OSVOJILI PĚKNOU STRAČENU. NESTALI SE Z NICH VŠAK ZE DNE NA DEN DOJIČI KRAV, ALE BYLI PRVNÍMI, KTEŘÍ SE ROZHODLI PODPOŘIT INICIATIVU ADOPTUJ KRAVIČKU. O PROJEKTU BÍLÉ PLUS: Účelem projektu Agrární komory ČR Bílé plus v letech , který navazuje na podobný projekt, realizovaný v období , je podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků v ČR a nově i SR. Projekt Bílé plus je podporován z prostředků Evropské unie a České republiky. Financování je rozděleno v poměru 50% EU, 30% ČR a 20% z vlastních prostředků AK ČR. Více informací na Fota: archiv Bílé plus Kravičky v České republice dávají jedno z nejkvalitnějších mlék. Iniciativa Adoptuj kravičku má za cíl ukázat, že mají lidé u nás zájem o české zemědělství a chovatele dojnic. Celá naše rodina konzumuje mléčné výrobky každý den. Minimálně obden chodíme se synkem do mlékomatu pro čerstvé mléko, milujeme jogurty, sýry Synek je doslova závislý na sýru cottage, já zase na ranním kakau a manžel na vyšlehaném mléce do kávy. Často také popíjíme různé jogurtové nápoje a jíme kysané výrobky. Kraviček si proto velmi vážíme, každý den si díky nim na spoustě věcí pochutnáme, popisuje svou lásku k mléčným výrobkům známá česká moderátorka a Miss ČR z roku 2003 Lucie Křížková. Kladný vztah k mléčným výrobkům, farmařině a podpoře kvalitních domácích produktů má i Tomáš Matonoha, který prožil část svého života na venkově. První věc, co se vám dostane v dětství do žaludku, je mléko, které vás pak provází celým životem. Já si bez něj a mléčných výrobků nedokážu představit ani snídani - neuděláte si třeba bez mléka dobré cappuccino. Nejoblíbenější pokrm našich dětí je krupicová kaše nebo dukátové buchtičky se šodó to bez mléka taky nedáte. Jogurty jsou u nás nejspíše důležitější potravinou než pečivo. Bez nich nefunguje domácnost. Nevzpomínám si, že bych kdy vůbec udělal nákup bez mléčných výrobků, to zkrátka neexistuje, tvrdí striktně oblíbený umělec. Dovedla by si Lucka Křížková představit, že by svůj život rázem změnila a uchýlila se k tvrdé práci na farmě? Nejsem žádná fajnovka, práce ani zápachu se nebojím - naopak mě všechno kolem zvířat na farmě voní. Klidně bych si někdy vyzkoušela, jaké to je žít a pracovat na farmě. Dokonce i našeho synka u nás v Plzeňské ZOO nejvíce zajímá sekce hospodářská zvířata, dodává s úsměvem sympatická moderátorka. Do adopce kraviček se můžete zapojit i vy. Bude probíhat virtuální formou. Na webových stránkách naleznete aplikaci, kde budete moci podpořit kravičky svým hlasem. Šárka Pelcová 12

13 INZERCE ZÁJEM O KOMPLEX VELETRHŮ TECHAGRO ROSTE, PAVILONY SE RYCHLE ZAPLŇUJÍ KOMPLEX VELETRHŮ TECHAGRO NENÍ TŘEBA NIJAK ZVLÁŠŤ PŘEDSTAVOVAT, TUTO AGRÁRNÍ VÝSTAVU ZNAJÍ ZEMĚDĚLCI A FARMÁŘI ZE VŠECH KOUTŮ ČESKÉ REPUBLIKY. PO ZDAŘILÉM POSLEDNÍM ROČNÍKU, NEJVĚTŠÍM VE SVÉ HISTORII, SE ORGANIZÁTOŘI I VYSTAVOVATELÉ PUSTILI DO INTENZIVNÍCH PŘÍPRAV ROČNÍKU 2016, KTERÝ V BRNĚ PROBĚHNE OD 3. DO 7. DUBNA. partnery a získání nových kontaktů. Zřejmě i z tohoto důvodu se firmy přihlašují na ročník 2016 již nyní, měsíc před samotným termínem uzávěrky přihlášek. Ten je stanoven na 31. října tohoto roku. Mezinárodní veletrh zemědělské techniky Mezinárodní veterinární veletrh První ročník mezinárodního veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO se konal v roce Za dobu své existence výstava trojnásobně zvětšila výstavní plochu a ztrojnásobil se také počet návštěvníků. Rekordní byl poslední ročník 2014, obsazeno bylo přes m 2 výstavní plochy a veletrh navštívilo téměř návštěvníků. Cílem organizátorů je, aby i příští rok byl veletrh TECHAGRO minimálně stejně úspěšný jako ten minulý. Proč na veletrh? Pokud se firmy rozhodují o účasti na veletrhu, hodnotí především obchodní význam tohoto specifického marketingového nástroje. Jak si v tomto ohledu stojí veletrh TECHAGRO, prozradila PR manažerka veletrhu Radovana Pastrňáková. Komplex TECHAGRO, ANIMAL VETEX, SILVA REGINA a BIOMASA zaznamenává velmi pozitivní hodnocení vystavovatelů. Spokojenost s ročníkem 2014 vyjádřilo téměř 90% vystavujících firem. Nejlépe hodnotily rozsah akce a také obchodní přínos, tedy možnost prezentace, setkání s obchodními TECHAGRO mezi pěticí největších evropských veletrhů Přesto že je veletrh TECHAGRO omezen kapacitou brněnského výstavního areálu, jeho další vzestup spočívá v mezinárodním růstu. Loňského ročníku se zúčastnili vystavovatelé ze čtyřiceti jedna zemí a návštěvníci přijeli z padesáti zemí. Cílem organizátorů je posilovat evropský význam projektů a udržet je mezi pěticí největších evropských agrárních veletrhů. Dosáhnout toho lze akvizicí zahraničních vystavovatelů a pořádáním odborných konferencí a doprovodných programů s mezinárodní účastí. V současné době jednáme o oficiální účasti vystavovatelů ze zahraničí, konkrétně z Maďarska, Bulharska či z Itálie. Řadu zahraničních firem aktivně oslovujeme prostřednictvím našich zahraničních zástupců a osobní prezentací na významných zahraničních veletrzích. Zaměřujeme se také na organizaci obchodních misí, zejména ze střední a východní Evropy, doplnila Radovana Pastrňáková. Navštivte náš stánek na Agritechnice Veletrhu AGRITECHNICA v německého Hannoveru se tradičně účastní přibližně dvacet čtyři českých firem, mezi nimi i Veletrhy Brno. V termínu od 8. do 14. listopadu najdete společnou expozici BVV a Asociace výrobců zemědělské a lesnické techniky v hale č. 7 na stánku C15. V Hannoveru rozhodně nemůžeme chybět. Máme zde domluvena setkání s oborovými asociacemi, novináři a firmami, navštěvujeme zahraniční vystavovatele. Německo patří mezi naše důležité partnery. Kromě toho náš stánek na AGRITECHNICE je vždy jakýmsi zázemím pro návštěvníky z České republiky, které i letos rádi uvítáme. Kdo tedy zamíří do Hannoveru, určitě by neměl opomenout navštívit expozici prezentující čtyřlístek brněnských veletrhů, říká Radovana Pastrňáková. Mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh Veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví Brno - Výstaviště m 2 vystavovatelů výstavní plochy návštěvníků 13

14 KOMODITY POTENCIÁL EKOLOGICKÉ PRODUKCE OBILNIN ZAPOJENÍ SE DO SYSTÉMU EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ (EZ) JE ŠANCÍ PRO ŘADU ZEMĚDĚLCŮ. EKOLOGICKY KVALITNĚ OBHOSPODAŘOVANÁ ORNÁ PŮDA DOKÁŽE VÝRAZNĚ ZLEPŠIT EKONOMIKU PODNIKU. NEJČASTĚJI PĚSTOVANOU SKUPINOU PLODIN NA ORNÉ PŮDĚ V SYSTÉMU EZ JSOU OBILNINY. V UPLYNULÉM ROCE JE ZASELI EKOZEMĚDĚLCI NA VÍCE NEŽ 24 TISÍCÍCH HEKTARECH A ŠLO PŘEDEVŠÍM O PŠENICI A OVES. Výnos v EZ je dlouhodobě nižší než při konvenčním hospodaření (v průměru dosahuje % konvenčního výnosu). Situaci v ČR lze označit za odpovídající průměru EU. Podobně jako v České republice, i v ostatních zemích EU dosahují výnosy obilovin v EZ v průměru zhruba poloviční úrovně výnosů konvenčních. Významným důvodem jsou omezené možnosti vstupů. Statistická data ukazují, že podstatný vliv na rozdíl výnosů v ekologickém a v konvenčním hospodaření při pěstovaných obilnin mají klimatické podmínky. Například v klimaticky horších letech 2010 a 2012, které negativně ovlivnily produkci, se snížil rozdíl ve výnosech mezi EZ a konvencí a zlepšila se pozice EZ. Ekologické zemědělství má sice nižší výnos, který je však stabilní v lepších i horších letech. Obecně dnes již platí, že relace mezi výnosy v konvenčním a ekologickém zemědělství jsou stálejší, stejně tak jsou relativně stálé relace u nákladových položek. Tato skutečnost umožňuje lepší plánování rozvoje farem. Důležitým faktorem, který ovlivňuje efektivitu pěstování jednotlivých plodin, jsou výkupní ceny. Vzhledem ke AČKOLIV EKOLOGICKÝ PŘÍSTUP ŠETŘÍ PŮDU A DO JISTÉ MÍRY I KAPSU ZEMĚ- DĚLSKÉHO PODNIKATELE, BEZ KNOW-HOW JSOU ZAČÁTKY VELMI TĚŽKÉ. V České republice je možno v rámci poradenství využít tyto organizace: Správci regionálních center PRO- BIO Svazu ekologických zemědělců - celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Spolek PRO-BIO poradenství (EPOS) - občanské sdružení poradců, výzkumných pracovníků a pedagogů v oblasti ekologického zemědělství. Bioinstitut, o.p.s. - Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny = zastřešuje výzkumné a vzdělávací aktivit v ekologickém zemědělství v ČR s důrazem na environmentální přínosy. Biosad - občanské sdružení podporující rozvoj ekologické produkce ovoce v ČR. Svaz integrované a ekologické produkce o.s. EKOVÍN - sdružuje subjekty zabývající se integrovanou produkcí a ekologickou produkcí hroznů a vína. stoupající poptávce po bioprodukci není v současné době nutné se obávat výrazného zmenšení prémie za bio. Tento rozdíl mezi cenami bioprodukce a konvenční produkce se pohybuje u obilnin dle druhu a kvality v rozpětí od minimálních 15 %, ale v extrémních případech může překročit dokonce dvojnásobek ceny za konvenční produkt. Bonus, který v klimaticky příznivých letech v konvenci představuje zvýšený výnos, tak kompenzuje v ekologii obvykle cenová prémie za biokvalitu. Co říkají čísla? Každý sedlák může využít nápovědy, kterou mu poskytují modelové kalkulace dostupné online na webu Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VUZT). Právě ony byly použity k porovnání ekonomiky pěstování pšenice ozimé v EZ a konvenci v následujícím srovnání. Tyto ukazatele byly porovnány ještě s dalšími dvěma zdroji, a to s Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu (tzv. agronormativy) a Výběrovým šetřením o nákladech a výnosech zemědělských výrobků prováděném Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Z výsledků je patrné, že nižší produkce v EZ (50 % výše výnosu konvence) je téměř plně kompenzována nižšími náklady (pokles se pohybuje mezi 5 až 20 %) a vyššími nákupními cenami. Celkové náklady při pěstování obilnin se pohybují okolo 20 tisíc korun na hektar, přičemž v ekologii je to o 5 až 20 % méně. Intenzifikační vstupy (osiva, hnojiva a postřiky) v EZ jsou využívány přibližně z 60 %, v případě pěstování pohanky či prosa jen ze třetiny v porovnání s konvencí. Největší rozdíl je v nákladech na nakupovaná hnojiva. Za ně je v průměru v konvenci vynakládáno o 3,5 až 4,5 tisíce korun na hektar více než v EZ (viz graf 1). V EZ jsou sice nižší výnosy, zároveň je však dosahována vyšší výkupní cena za bioobilí. Tato cenová prémie vychází v průměru okolo 50 %. Jinými slovy, výkupní ceny bioobilí jsou 1,5 krát vyšší než u konvence. Ačkoliv existuje široké cenové rozpětí příplatku dle kvality bioproduktu, je patrný postupný nárůst výkupních cen všech druhů bioobilí (např. pšenice ozimá byla v roce 2014 nejčastěji vykupována za 7,5 tis. korun, což je o 45 % více než v roce 2009; viz graf 2). Podobný cenový nárůst (o cca 40 %) zaznamenaly průměrné ceny ječmene a žita v biokvalitě, nejrychleji, více než dvojnásobně, vzrostla cena špaldy Struktura nákladů pěstování pšenice ozimé v EZ a konvenci (2013) Zdroj: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2013, ÚZEI Vývoj minimální a maximální výkupní ceny pšenice v biokvalitě a průměru v ČR ( ) Zdroj: Výkupní ceny obchodních společností, ČSÚ (roční průměry cen zemědělských výrobců) (z 6,5 tis. korun v roce 2009 na 13,5 tis. korun za tunu v 2014) a téměř dvojnásobně vzrostla cena i u ovsa nahého. Výsledkem je, že i bez dotací, vychází pěstování obilnin v EZ ziskové a po započtení dotací je EZ rentabilně srovnatelné s konvencí, ba dokonce i lepší. Náklady a zisk V rámci nákladů hrají variabilní náklady v EZ méně významnou roli a jejich výše je vždy významně nižší v důsledku minimálního použití prostředků na ochranu rostlin a průmyslových hnojiv. Vyšší náklady (o cca 20 %) jsou zaznamenány v poslední době u nákladů na osiva. Dle šetření ÚZEI (2013) jsou přímé náklady v EZ (tj. náklady na vstupy) na zhruba třetinové úrovni konvenčních podniků. S nižším využitím intenzifikačních vstupů však souvisí nižší, zhruba poloviční výnos dosažený v EZ a tím způsobené vyšší náklady přepočtené na jednotku produkce (tj. např. tunu pšenice). Ekofarmy vyprodukovaly tunu ozimé pšenice za Kč, zatímco podniky s konvenčním způsobem hospodaření za Kč. Přesto vychází pěstování pšenice ozimé v EZ rentabilní i bez započtení dotací, i když mírně pod nákladovou rentabilitou konvence (16 ku 22 %) a dokonce s vyšší rentabilitou než konvenční hospodaření po přičtení dotací (69 ku 52 %). S ohledem na vyšší cenu, a zejména výši dotací, stačí v EZ k pokrytí vynaložených nákladů a tedy dosažení nulového zisku (neboli nulové rentability) menší výnos. Například u zmiňované pšenice postačuje dosažení třetinového výnosu (1,22 t/ha) oproti konvenci, 14

15 KOMODITY Foto: Kateřina Čapounová kde minimální hranici představuje výnos 3,46 t/ha. Podobně příznivá čísla hovoří i pro pěstování ovsa, ječmene jarního nebo prosa. U ovsa bude ekosedlák v plusu, překročí-li výnos 0,5 t/ha, u ječmene jarního pak 0,83 t/ha, a v případě prosa 0,21 t/ha, samozřejmě za předpokladu, že svou produkci zobchoduje, což v případě těchto komodit není problém. Ekologické pěstování na orné půdě v praxi Nižší náklady na prostředky na ochranu rostlin, nulové platby za minerální hnojiva a vyšší dotace by mohly být lákadlem, proč s ekologickým zemědělstvím začít. Ovšem nic není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vyšší ceny za osiva, ale i další administrativní zátěž spojená s certifikací a kontrolou jsou jen drobnosti. Ekologické zemědělství vyžaduje pokoru, znalosti a především pečlivost. Vše co se zanedbá, neudělá ve správný čas a dobře, se negativně projeví, a prostředky na opravu jsou minimální, říká Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Osevní postup je alfa - omega úspěchu ekologického hospodaření na orné půdě. Vždy je dobré jej individuálně přizpůsobit kvalitě konkrétního pozemku - zejména s ohledem na plevele. Samozřejmě důležitou roli má ale i poptávka (odbyt) a půdní podmínky. Ing. Jaroslav Stránský z Tvrdkovské zemědělské farmy, spol. s r.o., který hospodaří na Bruntálsku, uplatňuje tradiční trojhonný až pětihonný osevní postup. V osevním postupu máme plochy rozděleny cca na třetinu až polovinu. Děláme hrách a jetelotrávy a na zbytku pěstujeme obilniny (špalda, oves, pohanka). Každoročně tak ha půdy odpočívá pod drnem. Velikosti ploch sice regulujeme podle poptávky - plodiny ale nahrazujeme jen minimálně, dodržujeme zastoupení plodin v osevním postupu, takže nahrazujeme jen v rámci typu plodiny, komentuje zastoupení plodin v osevním postupu Jaroslav Stránský. Protože ekologické zemědělství neuplatňuje herbicidní přípravky, je boj s plevely poněkud složitější, nikoliv však bezvýsledný. Plevele jsou problém první dva až tři roky po přechodu do ekologie. Poté se pole díky jetelovinám Srovnání základních ekonomických ukazatelů pěstování ozimé pšenice v EZ a konvenci Ukazatel MJ EZ KZ Poměr EZ /KZ Celkové náklady Kč/ha ,94 z toho: přímé náklady Kč/ha ,64 Tržby Kč/ha ,88 výnos t/ha 3,00 6,00 0,50 realizační cena Kč/t ,77 Dotace Kč/ha ,69 Hospodářský výsledek (včetně dotací) Kč/ha ,24 Hospodářský výsledek (bez dotací) Kč/ha ,65 Přepočet nákladů na tunu Kč/t ,87 Rentabilita nákladová I (zisk vč. dotací / celkové náklady) % 68,6 51,8 1,33 Rentabilita nákladová II (zisk bez dotací / celkové náklady) % 15,5 22,3 0,70 Minimální výnos hlav. produktu pro nulovou rentabilitu t/ha 1,22 3,46 0,35 Zdroj: Technologie a ekonomika plodin VUZT a meziplodinám čistí, vysvětluje Jaroslav Stránský své postřehy, které za léta praxe vypozoroval, a zásady, jaké dodržuje: Šťovík téměř nelze regulovat, v rozumné míře jej lze udržovat jetelovinami. Rizikem je, pokud by dozrál v senáži, proto porosty se šťovíkem nikdy nesenážují. Tam, kde hrozí výrazné zaplevelení šťovíkem, provádí se jeho regulace po orbě a následné přípravě ručně. Riziko šíření semen plevelů v hnoji lze eliminovat termínem, kdy se připravuje krmení. Slámu ze zaplevelených polí nelze použít ke stlaní a ke krmení. Pokud je sláma zaplevelená, je nutné ji rozbít, ne stlát. Nevyzrálý hnůj se zaorává jen pod směsky. Když plevele vyklíčí pod směskami, nepřežijí. Pokud chcete dosáhnout slušné výnosy, je potřeba každoročně vyměnit alespoň část osiva, radí Jaroslav Stránský. Podle něj je potřeba jeden rok nakoupit kvalitní osivo nejlépe v kategorii elita (E), to si uchovat a využít v dalším roce. Přeséváním farmářského osiva klesá výnos! Kvalitní osiva jsou základem kvalitní produkce nejen v ekologickém zemědělství. Nutno ale podotknout, že certifikovaná bioosiva jsou stejně jako bio obiloviny obchodována za vyšší ceny a tak pěstitelé stále hojně využívají možnost udělení výjimky na použití konvenčního osiva. A protože poptávka generuje nabídku, trh s bioosivy tak v ČR už léta stagnuje. Trh je ale možné prostřednictvím omezování výjimek i stimulovat. Od letošního roku bylo zahájeno odrůdové zkoušení polních plodin v podmínkách ekologického zemědělství. Cílem je získání a šíření informací o pěstitelských vlastnostech registrovaných odrůd v systému ekologické produkce a následně postupná regulace výjimek na konvenční osiva odrůd obilovin. Odrůdové zkoušení je financováno z národních podpor v rámci dotačního titulu 9. A. b. 4. Garantem je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Foto: Pavlína Samsonová Zpracovala Andrea Hrabalová pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství 15

16 SVAZY A SPOLEČENSTVA PŘEDSTAVUJEME SVAZ ŠKOLAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY - DOKONČENÍ Z PŘEDCHOZÍHO ČÍSLA PO POLITICKÝCH ZMĚNÁCH V ROCE 1989 NASTAL V NAŠEM ŠKOLKAŘSTVÍ OBDOBNÝ VÝVOJ JAKO V CELÉM NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ. V DŮSLEDKU RESTITUCÍ A RESTRUKTURALIZACI MAJETKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ DOŠLO V LÉTECH 1990 AŽ 1993 K VÝZNAMNÉMU POKLESU POPTÁVKY PO ŠKOLKAŘSKÉM MATERIÁLU. ŠKOLKAŘSKÁ PRODUKCE V ROCE 1992 KLESLA VE SROVNÁNÍ S ROKEM 1989 NA 40 %, MNOHO ŠKOLEK BYLO ZRUŠENO A ZBÝVAJÍCÍ ŠKOLKY MĚLY NEMALÉ EXISTENČNÍ PROBLÉMY. Z TĚCHTO DŮVODŮ SVAZ ŠKOLKAŘŮ VYVÍJEL JEN MALOU ČINNOST. V ROCE 1993 NASTÁVÁ OŽIVENÍ EKONOMIKY, ROZVÍJÍ SE INVESTIČNÍ ČINNOST A STOUPLA POPTÁVKA PO ŠKOLKAŘSKÝCH VÝPĚSTCÍCH. Tuzemská produkce okrasných dřevin měla do roku 2011 rostoucí tendenci, v roce 2012 však došlo ke stagnaci, v některých případech až k poklesu produkce v průměru o 15 % v důsledku poklesu poptávky ze strany státních zakázek, velkého stavebnictví i rekultivací. Výměra ploch pro produkci okrasných školkařských výpěstků se tak v roce 2012 snížila z ha na ha. Účastníci letošního zájezdu SŠ ČR do Itálie (archiv SŠ ČR) Bohužel zbytek českých školek nebyl schopen pokrýt narůstající potřebu školkařského materiálu v naší zemi vlastní produkcí a bylo nutno začít dřeviny dovážet ze zahraničí. I když školky, které přetrvaly, svoji produkci zvýšily a vznikla řada nových školek, nestačilo to na uspokojení českého trhu. Od roku 1997 do roku 2002 se produkce českých školek zdvojnásobila, avšak dovoz školkařského materiálu se ztrojnásobil. V roce 2002 byla potřeba školkařského materiálu pokryta v naší zemi asi ze 60 % z vlastí produkce a zbývajících 40 % z dovozu. V současnosti je situace s mírnými výkyvy podobná. Svaz školkařů ČR v současné době zastupuje české školkařtví na tuzemských i zahraničních výstavách. Jde například o akce Flora Olomouc, Zelený svět, For Garden, IPM Essen a Zielen to Zycie ve Varšavě. Do budoucna doufáme ještě v širší propagaci u nás i ve světě. Jednotliví členové SŠ ČR reprezentují české školkařtví i na jiných veletrzích a výstavách, např. Baumschulburze v maďarském Sombatthely, Gardenia v polské Poznani, Plantarium a Groet Green v Zundertu v Holandsku, Zahrada Čech v Lysé nad Labem, Flora Bratislava na Slovensku, Stavební veletrh v Brně a podobně. Každoročně pořádáme celosvazové školení pro členy na Skalském Dvoře, kde jsou na programu aktuální témata týkající se fytopatologie, ochrany rostlin, aktuálních pesticidů, novinek v pěstebních substrátech, marketingu, legislativy, či ochrany přírody. Neméně podstatnou součástí je i možnost vzájemné konzultace každodenních problémů, které přináší školkařství a vývoj doby. Plodné debaty členů vyústily do tvorby odborných publikací, které vykryly prázdná místa ve vzdělávání a uceleném přehledu o současných pěstovaných odrůdách. Jedná se o Seznam doporučených rostlin, Katalog trvalek, Katalog jehličin, Rododendrony a jiné vřesovištní rostliny a České šlechtění okrasných dřevin od Karla Hiekeho. Důležitým počinem Svazu školkařů ČR je Zelená burza, která se již čtyři roky koná na Výstavišti v Brně. Podmínkou účasti na Zelené burze je členství ve Svazu a nabízení produkce českých rostlin, popř. dopěstovaných v ČR alespoň po dobu jedné vegetační doby. Zelená burza je koncipována jako kontraktační burza zahradnických výpěstků, se zaměřením na výhradně velkoobchodní prodej rostlinného materiálu pro realizační firmy, zahradní centra a další firmy podnikající v zahradnickém či školkařském oboru. Díky tomuto počinu se do Svazu hlásí noví členové, mezi odbornou veřejností vzniká širší povědomí o českém školkařství a jeho výpěstcích, ale hlavně členové, kteří vystavují, hlásí zvýšení obratu až o 10 %. Již tradiční záležitostí Svazu školkařů je pořádání odborného zájezdu do zahraničí. Každý zájezd je pro nás školkaře inspirací. Považujeme za velmi důležité udržovat kontakty se svými zahraničními kolegy a porovnávat vývoj školkařství v jednotlivých zemích. Letos se jelo po rakouských a italských školkách. V rámci zájezdu jsme navštívili i EXPO Milano. Cílem, který se nám v současné době jeví jako velmi důležitý, je odborná spolupráce se zahradnickým školstvím. Snažíme se pracovat v době, kdy se nám nedostává odborných vyučených zaměstnanců, chybí nám mistři s maturitou a špičkoví vysokoškolští odborníci. Díky tomu, že se zahradnický obor učí na 60ti středních školách dochází k úpadku odbornosti a odtrženosti od praxe. Bilance zahraničního obchodu s okrasnými dřevinami je rovněž vysoce pasivní a v roce 2012 dosáhla 522,1 mil. Kč. Dovoz produktů okrasného školkařství do České republiky činil 668,4 mil. Kč. Meziroční nárůst tvořil tedy 19 %. Nejvíce dováženou skupinou byly stromy a venkovní keře, které se na celkovém dovozu v rámci této skupiny komodit podílely téměř 49 %. K nejvýznamnějším vývozcům do ČR patří tradičně Nizozemsko, dále Německo, Maďarsko, Itálie a Rakousko. Vývoz školkařských výpěstků z ČR v roce 2012 zaznamenal 4% meziroční pokles na hodnotu 146,3 mil. Kč. Vedle vývozu na Slovensko se ve větší míře vyvezlo zboží rovněž do Německa, Polska, Rakouska a Maďarska. Největší vývozní položkou byly venkovní stromy a keře. Tento úpadek trval poslední dva roky. Letošní pozvolné dlouhé jaro bylo pro prodej školkařského materiálu velmi příznivé a doufáme, že se i podzimní sezóna vydaří. V poslední době aktivně spolupracujeme s Ministerstvem zemědělství na tvorbě legislativy a propagaci oboru. Doufáme, že se budeme díky naší píli, aktivní komunikaci s jednotlivými orgány státní správy, sounáležitou podporou ostatních zemědělských oborů a svazů, ministerstva i EU dále vyvíjet v odvětví, které si zaslouží své postavení v zemědělském sektoru České republiky a české školkařtví bude pojmem stejně, jako bylo v době svého vzniku. Ing. Marie Horáková - tajemnice Svazu školkařů ČR 16

17 SVAZY A SPOLEČENSTVA ZELENÁ BURZA, BRNO V LEDNU PŘÍŠTÍHO ROKU POŘÁDÁ SVAZ ŠKOLKAŘŮ ČR ZELENOU BURZU, JEDINEČNOU AKCI, KTERÁ V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY NEMÁ OBDOBY. DÍKY ZAHRANIČNÍM ZKUŠENOSTEM NAŠICH ČLENŮ A JEJICH ZNALOSTEM S OBCHODOVÁNÍM A VÝSTAVNICTVÍM NA EVROPSKÝCH TRZÍCH SE PODAŘILO ZORGANIZOVAT VELKOOBCHODNÍ KONTRAKTAČNÍ VÝSTAVU, KTERÁ JE PŘÍNOSNÁ NEJEN PRO JEDNOTLIVÉ ČLENY SŠ ČR, ALE I PRO CELÝ OBOR. Foto: archiv SŠ ČR Burza dává možnost výhodné prezentace všem členským firmám Svazu školkařů ČR za rovných podmínek, bez ohledu na velikost firmy nebo šíři pěstovaného sortimentu. Podmínkou účasti na Zelené burze je členství ve Svazu školkařů ČR. Zelená burza je kontraktační výstava zahradnických výpěstků, se zaměřením výhradně na velkoobchodní prodej rostlinného materiálu pro realizační firmy, zahradní centra, obce, správce veřejné zeleně a další subjekty podnikající v zahradnickém či školkařském oboru. Díky návštěvě Zelené burzy získává odborná veřejnost přehled o školkařské produkci v České republice. Svaz školkařů tímto významně podporuje prodej českých výpěstků na domácím trhu. Návštěvník burzy má možnost seznámit se s celým pěstovaným sortimentem v ČR a na místě porovnat kvalitu a cenu výpěstků u jednotlivých vystavovatelů. V letošním roce se bude vystavovat pouze český rostlinný materiál. Členství ve Svazu školkařů ČR je zárukou kvalitního pěstebního materiálu. Výpěstky našich členů splňují školkařskou normu a po celou dobu pěstování ve školkách našich členů jsou pod jejich starostlivou péčí. Věříme, že pátý ročník, který se koná od na BVV v pavilonu B, zaujme jak vystavovatele, tak potenciální návštěvníky a stane se tak tradiční akcí na Brněnském výstavišti. Zájemci mohou bližší informace najít na STŘEDNÍ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH MÁ PESTRÝ ZÁBĚR STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA VETERINÁRNÍ, MECHANIZAČNÍ A ZAHRADNICKÁ A JAZYKOVÁ ŠKOLA S PRÁVEM STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JE ŠKOLA S DLOUHOLETOU TRADICÍ. JEJÍ HISTORIE SAHÁ AŽ DO ROKU 1886, KDY BYLA ZALOŽENA ČESKÁ ŠKOLA ROLNICKÁ. V současné době je studium na střední škole čtyřleté a je zakončené maturitní zkouškou. Jedná se o školu státní, která nabízí zájemcům tyto obory: Mechanizace a služby, Zahradnictví, Rostlinolékařství a Veterinářství. Výuka probíhá v moderních laboratořích a dílnách a školním statku, kde se chovají domácí zvířata velká i drůbež, dále ZOO koutek pro mazlíčky žáků veterinárního oboru. Součástí školy je i vlastní autoškola, dále různé kurzy v rámci oborů. Pro veterinární obor jsou nabízené i kurzy paznehtářský, kosmetický, inseminační, myslivecký a řidičský průkaz skupiny B. Studenti mechanizace mají možnost získat řidičský průkaz skupin T, B, C1, dále svářečské zkoušky, zkoušky na motorovou pilu a myslivecké zkoušky. Pro zahradnický obor je to řidičský průkaz skupiny B, v případě zájmu i skupiny T, kurz na motorovou pilu a myslivecké zkoušky. Rostlinolékařství je nový obor na této škole, kde žáci získají řidičský průkaz skupin T, B a ostatní kurzy nabízené pro obor zahradnictví. Nedílnou součástí školy je také Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Ve škole se konají kurzy cizích jazyků, kurzy pomaturitní jedná se o studium denní, výuka trvá celý školní rok, studenti maturanti jsou nadále studenty. Škola také organizuje řadu jazykových zkoušek. Jsou to státní jazykové zkoušky, mezinárodní zkoušky z němčiny a angličtiny a také zkouška čeština pro cizince. Škola je tedy licenčním partnerem Goethe-Institutu, může organizovat mezinárodní zkoušky z němčiny a je také partnerem Britské rady, organizuje mezinárodní zkoušky z angličtiny. Škola se prezentuje na veřejnosti řadou výstav, dnů dovedností, sportovních dnů a dnů partnerství. Studenti jsou úspěšní v mnoha soutěžích, olympiádách a sportovních klání. Již pravidelně v říjnu se koná Výstava ovoce. Výstava trvá pět dnů, je určena nejen zaměstnancům a žákům školy, ale celé veřejnosti a zájemcům o vystavované plody podzimu. V rámci výstavy se konají také dny otevřených dveří, je možné si prohlédnout školu, domov mládeže a celý areál, který nabízí ke zhlédnutí mimo jiné také zahradu, ovocné sady, středisko praxe s domácími zvířaty. V prosinci je to potom Vánoční výstava. Především studenti Zahradnictví prezentují své výrobky: vánoční vazbu, věnce a věnečky, svícny a vánoční dekorace. Výstava je opět určena široké veřejnosti. V dubnu organizujeme Den partnerství. Setkáváme se s partnery školy, s veřejností, žáky a studenty jiných škol. Prezentujeme svou činnost, školu a její obory. Koncem školního roku jsou na programu dny dovedností, což jsou soutěže a klání určená našim studentům. Studenti každého oboru prezentují dovednosti získané během studia. Naši studenti jsou úspěšní v mnoha dovednostních soutěžích, olympiádách a také sportovních disciplínách. Například studenti oboru Veterinářství Foto: archiv školy se pravidelně účastní soutěže O pohár ústředního ředitele Státní veterinární správy. Často tým studentů naší školy obsazuje první místo a pohár přiváží do školy. Také studenti oboru Zahradnictví se pravidelně účastní soutěží, jako je soutěž Lipová ratolest či Kopidlenský kvítek. I zde jsou velmi úspěšní a obsazují první místa. Studenti oboru Zemědělská mechanizace a služby nevynechají mezinárodní soutěž ve svařování či v jízdě traktorem. I oni patří mezi nejlepší. Mgr. Olga Cahová, zástupkyně ředitele 17

18 SVAZY A SPOLEČENSTVA SDRUŽOVAT SE MÁ SMYSL ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR ZORGANIZOVAL NA MINISTERSTVU ZEMĚDĚLSTVÍ 3. ZÁŘÍ. KONFERENCI NA TÉMA PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ORGANIZACE PRODUCENTŮ V RÁMCI NOVÉ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A PŘÍLEŽITOSTI PRO ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA. KONFERENCE BYLA ORGANIZOVANÁ VE SPOLUPRÁCI SE EVROPSKOU ORGANIZACÍ DRUŽSTEV V ZEMĚDĚLSTVÍ COGECA. VYSTOUPILI ZDE DOMÁCÍ I ZAHRANIČNÍ HOSTÉ, VČETNĚ ČESKÉHO MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ ING. MARIANA JUREČKY. je normální součástí ekonomiky. Zemědělci jsou různorodí, ale společná organizace trhu je nezbytná. V budoucnu už nebudou možná existovat národní domácí trhy, ale budou existovat evropské řetězce a zemědělci na to musí reagovat. Poukázal na to, jak se holandští zemědělci koncentrují do družstev, bez jejichž existence, by nemohli takto růst. Své vystoupení zakončil větou: Budoucnost je velmi slibná a my se jí musíme chopit. Foto: archiv ZS ČR Úvodního slova se ujal ministr Jurečka, který reagoval na současnou krizi na mléčném trhu a potvrdil aktivní vyjednávání ze strany ministerstva k Evropské unii a docílit tak zvýšení ceny mléka. Zmínil se o přípravě podpor, které ale dle jeho slov celou situaci nevyřeší. V budoucnu je nutné propojit právě prvovýrobce a zpracovatele, jenže někdo musí udělat první krok. Ministr Jurečka poukázal na svazové motto: Společně jsme silnější a zdůraznil, že je nutné tuto myšlenku dál rozvíjet. Zároveň slíbil podpořit sdružování zemědělců mimo jiné i prostřednictvím zvýhodnění v preferenčních kritériích v rámci podpory investic v Programu rozvoje venkova. Předseda svazu Pýcha ve své prezentaci poukázal na fakt, že družstva, které mají v České republice bohatou historii, nehrají v současnosti tak významnou roli, jak by naše zemědělství potřebovalo. Upozornil na situaci týkající se odbytových družstev, kdy v ČR v některých sektorech odbytové organizace nejsou, anebo je jejich význam na trhu zanedbatelný, jako například při prodeji masa. Odlišná situace je ale v sektoru mléka. Zde je družstev naopak příliš mnoho. V podstatě to v průměru vychází tak, že na každou mlékárnu je jedna odbytová organizace, ale jejich podíl na trhu je bohužel malý. Dokud nebudeme mít silné odbytové organizace, nebudou si naši zemědělci schopni vyjednat lepší cenu. Budoucnost vidí Pýcha ve větší spolupráci zemědělské výroby a to se může jednat nejenom o národní odbytové organizace, ale o nadnárodní odbytové organizace, jejichž schopnost odolat tlaku nadnárodního obchodu, ale i národních a nadnárodních zpracovatelů bude daleko větší. Tady nezbytně potřebujeme pomoc také ministerstva zemědělství. Potřebujeme zemědělce ke vstupu do družstev více stimulovat. Slovenský předseda Svazu zemědělských družstev a obchodních společností VÝZNAM DRUŽSTEV PRO ZEMĚDĚLCE JE ČASTO PODCEŇOVÁN, PŘITOM JDE O OSVĚDČENÝ A ÚČINNÝ NÁSTROJ K ŘEŠENÍ SITUACE NA NÁRODNÍM I EVROPSKÉM TRHU. Milan Mišánik poukázal, že situace v tvorbě družstev je na Slovensku ještě složitější než v ČR. Představil historii mlékařského odbytového družstva sever, které se za 12 let svého fungování stalo největší organizací tohoto druhu na Slovensku. Družstvo se soustřeďuje jen na stabilní domácí partnery a to jednak velkoodběratele a jednak lokální zpracovatele surového mléka. Postupem času odbytové družstvo rozšířilo portfolio svých služeb, od společného nákupu náhradních dílů po telekomunikační služby či nákup nafty. Tím, že družstvo vystupuje jako velkoobchod, má u dodavatelů velkou vyjednávací sílu při dohadování nejlepších smluvních podmínek či nejlepších cen. Nutno dodat, že všechny obchody družstva fungují na bázi dobrovolnosti. Jako největší hrozbu bere Mišánik nekorektní praktiky některých obchodních řetězců či nesmyslnou společnou zemědělskou politiku EU, jejímž trendem je podpora malých podniků, ačkoliv budoucnost vede ke zvětšování velikosti. Podromos Kalaitzis, politický poradce C/C pro rozvoj zemědělských družstev EU a opatření na podporu zemědělských družstev EU také pohovořil o situaci na mléčném trhu, jelikož to není problém pouze u nás, ale je to problém celoevropský. Supermarkety jsou dominantní ve všech zemích a je nutné na to reagovat, snažit se jednat společně a zdůvodnit proč je nutné jednat společně, aby to bylo efektivní, účelné a účinné. Zemědělci se musí spojit a reagovat na tržní tlak. Proto COGECA podporuje rozvoj družstev a to především v nových zemích, kde nejsou tak rozvinutá. Hans van Es, ředitel Asociace nizozemských producentů ze sektoru ovoce a zelenina řekl, že spolupráce, vzájemná podpora a vyměňování si zkušeností, O své zkušenosti z odbytových organizací ze sektoru ovoce a zeleniny se podělil i Roman Chaloupka, tajemník Ovocnářské unie. V tomto sektoru sdružování do odbytových organizací funguje lépe než jinde, díky dlouhodobé podpoře z EU. Na rozdíl od jiných sektorů, spadala oblast ovoce a zeleniny pod tzv. společné organizace trhu, jež regulovala evropská legislativa a podpora sdružování tak zde funguje dlouhodobě. Zajímavou přednášku pro účastníky měl Heinrich Schmidt, poradce v mléčném sektoru DRV. Hovořil o postavení družstev a o mléčném trhu v Německu. Stejně jako všude jinde i v Německu postupně klesá počet mléčných odbytových družstev, stejně jako klesá počet krav. Z celkového mléka, které je zpracováno v mlékárnách, je 95 % dodáváno z domácí produkce a 5 % surového mléka je dováženo ze zahraničí. Téměř polovina mléčných produktů je z Německa vyváženo do zemí EU i mimo ně, 37 % je určeno maloobchodníkům a zbývající část je určena k dalšímu zpracování. Své povídání zakončil výzvami pro družstva jako dosáhnout velmi dobré ceny pro členy na trhu a zajistit stabilitu trhu. Jak vidno z příspěvků řečníků, koncentrace ve větší zemědělské celky funguje, což by mohlo nějakým způsobem namotivovat české zemědělce k seskupování se, organizování se do větších skupin a tím získání lepšího postavení na trhu. Je samozřejmé, že se to nestane ze dne na den, nebude to v rámci několika měsíců či příštích let, ale je to určitý závazek do budoucna. Závazek pro české zemědělce udělat krok dopředu, a také pro ministerstvo zemědělství těmto aktivitám pomoci. Ing. Jana Sixtová, ZS ČR 18

19 INZERCE VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ Partner Agrární komory ČR Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění. Přínosy spolupráce Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven Poskytované služby Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

20 SVAZY A SPOLEČENSTVA GENOVÉ ZDROJE LNU SETÉHO A MOŽNOSTI JEJICH VYUŽITÍ LEN SETÝ (LINUM USITATISSIMUM L.) JE JEDNOLETÁ ROSTLINA, BOTANICKY ŘAZENÁ DO ČELEDI LNOVITÝCH (LINACEAE) S VYSOKOU FENOTYPOVOU ROZMANITOSTÍ DLE KONKRÉTNÍCH AGROEKOLOGICKÝCH PODMÍNEK (MUIR A WESTCOTT, 2003). ROD ZAHRNUJE VÍCE NEŽ 200 DRUHŮ PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN JEDNOLETÝCH I VYTRVALÝCH, Z NICHŽ PRAKTICKÝ VÝZNAM MÁ POUZE LEN SETÝ (LINUM USITATISSIMUM L.). české a ruské kolekce odrůd lnu ze dvou ruských genových bank, VIR Petrohrad a VNIIL Toržok. Cílem projektu je provést hodnocení vybraných genových zdrojů z těchto kolekcí v podmínkách České republiky a Ruska zejména z hlediska obsahových látek v semeni mastných kyselin, nutričních látek (lignanů), antinutričních kyanogenních glykosidů. Z pohledu tohoto cíle byly zjištěny zajímavé výsledky, které zde uvádíme. Foto: archiv společnosti Agritec Len setý pochází z Přední Asie a severní Afriky pravděpodobně z planého druhu Linum angustifolium L., se kterým má shodný počet chromozomů, a také se s ním vzájemně kříží. Z historických nálezů je známo, že len používal již prehistorický člověk, a to v oblasti mezi Kavkazem, Mezopotámií, Kaspickým a Černým mořem. Nejprve sbíral len divoký (vytrvalý), teprve později začal pěstovat len jednoletý, jak ho známe nyní. Tato mutace vytrvalého lnu na jednoletý byla vyvolána pravděpodobně sušším a teplejším klimatem. Vznik kulturních forem lnu se datuje z doby před pěti až šesti tisíci lety. Do Evropy se rozšířil 3000 let před naším letopočtem z Egypta, kde se pěstoval jako přadná rostlina. Na našem území je len pěstován již odpradávna. Nejstarší doklad o používání lnu byl u nás v ČR nalezen při sídlištním výzkumu v Mohelnici na Moravě a byl zařazen do mladší doby kamenné, tj. asi 5. tisíciletí př. n. l. Šlo o fragmenty provázků setkaných z několika lněných nití. Tento nález patří k nejstarším nejen u nás, ale v celé střední Evropě (Mojžíš, 1988). Dlouhá historie pěstování lnu odpovídá plné využitelnosti této plodiny. Ve světě i v ČR se pěstují tři typy lnů přadný, olejný a olejnopřadný. Hospodářsky se dělí na přadný a olejný len, kdy forma olejnopřadného typu je zařazena k olejným lnům, lišící se dle poskytovaného hlavního a vedlejšího produktu. V celosvětovém měřítku je olejný len využíván především jako olejnina zdroj semene (přibližně 75 % ploch), využitelnost přadného lnu spočívá především v produkci stonku na dlouhé vlákno k textilním účelům jako hlavního produktu a semeno, jakožto vedlejší produkt, je využíváno spíše k technickým účelům, jako je výroba fermeží, barev a laků. Naopak olejný len je spíše využíván pro konzumní a krmivářské účely (celá semena i olej) nebo v medicíně jako výživový doplněk celostní medicíny. Produkce vlákna přadných typů lnu jsou využívány především v textilním průmyslu a případná produkce vlákna olejných lnů v automobilovém a leteckém průmyslu (komponenty), k výrobě izolací pro stavební účely vnitřního i vnějšího charakteru, pro výrobu kvalitního papíru i jako palivo. Vzhledem k dlouhé historii pěstování lnu je jasné, že v rámci využívání této plodiny vzniklo mnoho krajových variet a odrůd. Protože se jedná o plodinu hospodářsky významnou, probíhá u lnu i nadále neustálé šlechtění, čímž vznikají šlechtitelské materiály, ze kterých se získávají dalším procesem moderní, komerční odrůdy. Veškeré tyto materiály tvoří genové zdroje, které je třeba v rámci zachování biodiverzity uchovávat. K uchování genofondu slouží genová banka, kde se uvedené materiály nejen skladují, ale také se získávají nové ze světového sortimentu, využitelné pro šlechtění v ČR. Od roku 2012 na pracovišti společnosti Agritec, kde je v genové bance uchovávána kolekce genových zdrojů lnu, probíhá řešení pětiletého grantového projektu projektu KONTAKT LH1226 Komplexní studium genetické variability druhu Linum usitatissimum L., vzájemná výměna genetických zdrojů České republiky a Ruské federace s cílem zvýšení jejich užitné hodnoty a využití pro tvorbu odrůd s všestranným uplatněním. Spolupráce je zaměřena na vzájemnou výměnu části Hodnocení obsahu lignanu secoisolariciresinolu u genotypů/odrůd lnu Lignany jsou látky fenolické sekundární metabolity, chemicky příbuzné s polymerem ligninem s estrogenní aktivitou vyskytující se v rostlinách a rostlinných materiálech. Z přirozených lignanů jsou nejvýznamnějšími estrogenními sloučeninami matairesinol a secoisolariciresinol nacházející se v rostlinných materiálech ve formě glykosidů. Secoisolariciresinol existuje ve lněném semínku ve dvou isomerních formách. Obsah lignanu secoisolariciresinolu vykazoval v námi sledovaném souboru obsahy v rozmezí 1735 (u novošlechtění AGT 409/10) 5122 (AGT 427/10) mg.kg -1. U odrůd byl nejvyšší obsah lignanu secoisolariciresinolu zjištěn u odrůdy Atalante (4657 mg.kg -1 ) a Amon (4232 mg.kg -1 ). Nejnižší obsahy vykázaly odrůdy Baikal (2046 mg.kg -1 ), Astral 2382 mg.kg -1 ) a Oural (2470 mg.kg -1 ). Hodnocení obsahu kyanogenních glykosidů u genotypů/odrůd lnu Významnými antinutričními složkami lněných semen jsou kyanogenní glykosidy, kterých je známo asi 75, a které jsou nejdůležitějšími a nejrozšířenějšími kyanogeny mnoha rostlin konzumovaných jako složky lidské potravy nebo používaných jako krmiva hospodářských zvířat. Jsou to glykosidy 2-hydroxynitrilů, tj. glykosidy nitrilů 2-hydroxykarboxylových kyselin. Kyanogenní glykosidy jsou důležitým, ale ve vztahu ke krmivářským potřebám zvířat nebo potravinovým účelům výživy lidí spíše negativním prvkem. Ve sledovaných parametrech semene lnu a jedním ze směrů i tohoto projektu je zjištění genotypů s nižším obsahem těchto negativních látek. 20