Evoluce výživy člověka
|
|
- Lubomír Růžička
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Masarykova univerzita Brno Lékařská fakulta Evoluce výživy člověka Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: MVDr. Halina Matějová Autorka: Bc. Jiřina Chludilová Obor: výživa člověka Brno, květen
2 Jméno a příjmení autora: Jiřina Chludilová Název bakalářské práce: Evoluce výživy člověka Pracoviště: fakulta Ústav preventivního lékařství - Teoretická pracoviště - Lékařská Vedoucí bakalářské práce: MVDr. Halina Matějová Rok obhajoby bakalářské práce:
3 Anotace: Bakalářská práce Evoluce výživy člověka přibližuje stravování v průřezu celé historie lidstva. Je zaměřena na způsoby získávání potravy a na zastoupení jednotlivých potravních komodit v jídelníčku člověka od jeho vzniku až po současnost. Zabývá se především změnami ve způsobu obstarávání jídla, kde byl významný jednak přechod na lovecko-sběračský způsob života, a dále zavedení a rozvoj zemědělství a jejich dopad na lidstvo. Praktická část zahrnuje studii zpracovanou prostřednictvím dotazníku a zabývající se způsobem obstarávání potravin dnešních lidí a porovnáním městské části populace s venkovským obyvatelstvem v této činnosti. Klíčová slova: evoluce, strava člověka, lovec a sběrač. Abstract: This Bachelor thesis on Evolution of human nutrition outlines nutrition throughout the entire human history. It focuses on ways of obtaining food and on representation of specific commodities in human food from its origin to these days. It deals with the changes in ways of obtaining food, where the changeover to hunting-gathering way of life was important, and also the introduction of agriculture and its overall impact on mankind. The practical part of this thesis includes a study based on questionnaires on ways of obtaining food by people these days in cities and in the country and it comparision. Keywords: evolution, human nutrition, hunter-gatherer. 3
4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Evoluce výživy člověka vypracovala samostatně pod vedením MVDr. Haliny Matějové a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 4
5 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Evoluce výživy člověka MVDr. Halině Matějové za poskytnuté rady, připomínky a čas. Rovněž děkuji všem, kteří se podíleli na zrealizování její praktické části. 5
6 Obsah 1. Úvod 8 2. Antropogeneze původ lidského rodu Řád Primates Lidoopi, naši nejbližší žijící příbuzní Jednotliví zástupci lidoopů a skladba jejich stravy Čeleď Hominidea Hominizace proces polidštění Teorie o změnách potravní strategie Úloha živočišných bílkovin v evoluci člověka Bipedie a termoregulace Vliv proměny klimatických podmínek Vznik rodu Homo Jednotliví zástupci rodu Homo Homo ergaster/erectus Homo heidelbergensis Homo neadrthalensis Homo sapiens anatomicky moderní člověk Potravní strategie předchůdců člověka v průběhu paleolitu Určení skladby stravy na základě rozborů fosilních nálezů chrupu Lovecko-sběračský způsob života Starší paleolit Výroba nástrojů a jeskynní malby Střední paleolit Lovci mamutů Mladší paleolit Pozdní paleolit 30 6
7 5.2.5 Mezolit střední doba kamenná Tepelná úprava a uskladnění potravy v pravěku Zemědělství Vznik a šíření zemědělství Nejstarší vyspělé zemědělské civilizace Mezopotámie Egypt Čína Obiloviny nejvýznamnější zemědělská komodita Chléb Další rostlinné produkty zemědělské výroby Luskoviny Ovoce Zelenina Byliny Domestikace zvířat Počátky a vývoj chovu dobytka Živočišné produkty zemědělství Využití keramických nádob Dopad zemědělství na strukturu a rozvoj společnosti Modely skladby stravy lidí v neolitu Vliv potravní strategie člověka na zdraví a nemoci Výskyt chorob v lovecko-sběračských společenstvech Zemědělské populace a choroby Egyptské mumie zachovalé tělesné ostatky neolitických lidí Strava lidí za posledních 2000 let Situace stravování v Evropě 48 7
8 8.1.1 Časté hladomory v Evropě Nástup užívání sladidel a tuků k přípravě pokrmů Sladidla Separované tuky Dopad užívání vysokoenergetických surovin v kuchyni Aktuální celosvětová dostupnost potravin Extrémní hlad a chudoba Nadbytečný přísun potravin a jeho dopad na zdraví Výživové změny v průřezu celé historie lidstva Změny ve složení a zastoupení jednotlivých potravin v jídelníčku člověka Potraviny rostlinného původu Celiakie Potraviny živočišného původu Laktózová intolerance Změny v energetickém příjmu a výdeji Změny v poměru přijímaného sodíku a draslíku Nápoje Praktická část bakalářské práce Úvod Metodika Výsledky Diskuze Závěr Použitá literatura Příloha 81 8
9 1. Úvod Člověk je ve srovnání s živočišnou říší tvorem evolučně mladým. Přesto představuje vrchol dosavadního vývoje živočišstva na Zemi. Jako jediný zabydlel téměř všechny ekologické zóny zeměkoule, vytvořil vyspělou civilizaci a úspěšně se začal vymaňovat působení přírodních zákonů. Jeho zásahy do přírody podstatně změnily ráz krajiny a ovlivnily životní prostředí na Zemi. Velkou roli v evoluci člověka sehrála jeho potravní strategie. Průběh historie člověka vychází z dokladů, které mohou být rozděleny na: 1) doklady přímé, tedy fosilizované zbytky těla předchůdců člověka a jejich produkty, 2) doklady nepřímé, které jsou získávány výzkumem současných populací lidí i non-humánních primátů, 3) doklady teoretické, které jsou výsledkem teoretické analýzy paleontologického i neontologického materiálu. Teoretická analýza je důležitým východiskem pro další zkoumání paleontologická i neontologická, tedy výzkum žijících organismů současných ekosystémů. Pro výzkum fosilizovaných či jinak konzervovaných pozůstatků hominidů se používá celá řada metod od klasických morfologických a morfometrických metod až po velmi sofistikované technologie, jako je třírozměrná počítačová tomografie. Molekulárně genetické metody mají pro starý fosilní materiál značná omezení, praktická i teoretická, a interpretace výsledků takových studií musí být prováděny s rozvahou a ne s bezhlavým entusiasmem, který vidíme v některých paleoantropologických studiích založených na spekulativních předpokladech (27). Doklady o nejstarších předchůdcích člověka, stejně jako o jejich způsobu života nemusí být zcela jednoznačné. Často vznikají různé teorie na základě neúplných informací, které jsou pak diskutovány ve vědeckých kruzích a získají své zastánce i odpůrce. Doklady o pravěkých lidech jsou přece jen dostupnější a umožňují odhalit jejich hospodářské, ekonomické a sociální podmínky. Zejména dobře lze vystihnout vývoj lidských sídlišť a způsob bydlení, vlastní hospodářskou a výrobní činnost (lovectví, sběračství, zemědělství, dobytkářství a pastevectví) a částečně i potravinový řetězec. Tato bakalářská práce se snaží vystihnout skladbu stravy a způsoby získávání potravin člověka a jeho předchůdců od prvopočátku až po současnost. Vzhledem k jistým omezením 9
10 do této práce nebyly zahrnuty či podrobně rozvedeny všechny faktory ovlivňující způsob stravy, jako jsou například náboženství a kulturní vlivy a jemné odchylky ve stravování jednotlivých společenství. 2. Antropogeneze původ lidského rodu Vznik člověka představoval velmi komplikovaný proces s odštěpováním slepých vývojových větví, v němž při platnosti zákona reverzibility vývoje není snadné určit přesně tu vývojovou linii, která vedla k dnešnímu člověku. Každopádně je proces antropogeneze složitý a dlouhodobý. Proces antropogeneze řeší paleoantropologie (věda o člověku), která čerpá ze srovnávací anatomie, genetiky, embryologie a zoologie, hodnotí přímé zbytky skeletů fosilních lidí a jejich předchůdců a sleduje i rostoucí kreativitu základních vývojových druhů rodu Homo. Na člověka se pohlíží jako na vrcholové stadium řádu primátů (obr. 1): Řád: Primates primáti Podřád: Anthropoidea vyšší primáti Nadčeleď: Hominoidea hominoidi Čeleď: Hominidae hominidi Rod: Homo Druh: Homo sapiens sapiens a jeho jednotlivé poddruhy 10
11 2.1 Řád Primates První primáti se vyvinuli z primitivních hmyzožravců. Jejich výskyt je datován do období před 60 až 70 miliony lety (26). Nejstarší primáti žili na stromech. Tento způsob života naznačují četné anatomické znaky (klíční kost, pětiprstá končetina s divergujícím palcem atd.). Život na stromech vyžadoval rychlé reakce, velkou čilost a rychlou souhru smyslových orgánů a svalů. Proto u nich docházelo k postupnému rozvoji mozku a to následně vedlo k jejich rozšíření i mimo tropické a subtropické oblasti. Primáti představují nejvýše organizované savce, v jejichž čele stojí člověk. Jedná se o poměrně členitou skupinu charakterizovanou řadou znaků, které jsou u každého zástupce v určitém stádiu vývinu a ne všichni jedinci jsou nositeli těchto znaků. U člověka se plně prosadily všechny vývojové tendence primátů, což jsou: - zvětšování a rozvoj mozku - zkracování obličejové části lebky v důsledku snižování činnosti čelistního a čichového aparátu - redukce chrupu z počtu 44 zubů na 32 - pohyb spodní čelisti ve vertikální rovině - prsty končetin mají tendenci k větší pohyblivosti, palec se staví do opozice k ostatním prstům (u člověka tento znak na nohou v důsledku vzpřímené chůze mizí) - na prstech jsou hmatové polštářky, drápy jsou nahrazovány nehty - výživa plodu se děje dokonalou placentou - v hrudní krajině je uložen většinou jeden pár mléčných žláz - primáti rodí zpravidla jen jedno dítě Řád Primates zahrnuje dva podřády: Prosimiae (poloopice), jehož představiteli jsou lemuři, outloni a nártouni žijící v tropických oblastech Afriky a Asie a přilehlých ostrovech. Druhý 11
12 podřád primátů, Simiae neboli Anthropoidea, jsou označováni jako vyšší primáti a dále se dělí na skupinu ploskonosých a úzkonosých. Jednou ze dvou nadčeledí skupiny úzkonosých jsou Hominoidea tvořící nejvyspělejší skupinu vůbec. Ta zahrnuje tři čeledi: - Hylobatidae (gibonovití) - Pongidae (lidoopi čili orangovití) - Hominidae (lidé) Zástupci nadčeledi Hominoidea jsou tedy výsledkem evolučních procesů, které probíhaly od společného předka různými směry a v různých životních podmínkách. Giboni a lidoopi představují nejbližší příbuzenstvo člověka, s nímž měli v minulosti velmi mnoho společných znaků. Během dlouhé evoluce se však lidé začali výrazně odlišovat a dá se říct, že hlavní příčinou byla změna v potravní strategii (14). Je obecně známo, že zaobírání se stravou a samotná konzumace potravin má zásadní vliv na chování, ekologii a biologii všech zvířat. Zvláště primáti tráví velkou část svého aktivního života hledáním potravy, její konzumací a trávením. Adaptace na potravu je tedy považována za jeden z hlavních faktorů ovlivňující evoluci primátů (13) Lidoopi, naši nejbližší žijící příbuzní Lidoopi a lidé jsou si daleko bližší, než se dříve předpokládalo. Biochemické, sérologické, molekulárně biologické, fyziologické i genetické výzkumy ukazují, že zástupci nadčeledi Hominoidea jsou si nápadně podobní složením a základními charakteristikami krve, humorální regulace, karyotypem a zejména charakteristikami molekulárně genetickými. Lidem je nejbližší šimpanz, ale i gorily a orangutani vykazují množství velmi podobných znaků na molekulární úrovni. Počet chromozomů je sice 46 u rodu Homo a 48 u všech rodů velkých lidoopů, ale moderní genetika prokázala, že rozdíly v počtu chromozomů nejsou podstatné. (27). Kromě některých jasně znatelných rozdílů v morfologii lidé výrazně předčili lidoopy především v rozvoji mozku. Lidský mozek je zbrázděn větším počtem závitů než mozek 12
13 kteréhokoli z lidoopů a jeho průměrná váha kolísá mezi 1200 až 1450g. U lidoopů byly zjištěny hodnoty pohybující se v rozmezí g. Při hodnocení rozdílů mezi lidoopy a člověkem nehraje úlohu pouze absolutní váha mozku a jeho členitost, ale i relativní velikost mozku vůči celkové velikosti těla. U člověka je poměr váhy mozku a celkové váhy těla asi 1:53 až 1:57, u lidoopů je tento poměr 1:125 až 1:320. I když dosahují lidoopi ze všech primátů mimo člověka největší velikosti a rovněž jejich mozek je největší a nejsložitěji stavěn, rozdíly v rozvoji mozku a inteligenci mezi lidmi a lidoopy jsou jasně znatelné Jednotliví zástupci lidoopů a skladba jejich stravy Orangutani Samci orangutanů váží až 100kg a samice v důsledku výrazného sexuálního dimorfizmu minimálně o polovinu méně. V zajetí bývá jejich váha obvykle vyšší, neboť z nedostatku pohybu nepřirozeně tloustnou. Potravu orangutanů tvoří ovoce, mladé výhonky, ale i hmyz, ptačí vejce a různí malí obratlovci, na něž příležitostně narazí. Rostlinná složka však v potravě převládá. Šimpanzi (rod Pan) Tento rod má dva zástupce šimpanze a bonoba. Výzkum krve lidoopů a člověka ukázal, že bonobo je jediný lidoop, jehož krevní sérum neobsahuje žádné protilátky proti lidské krvi. Oba druhy jsou méně přizpůsobeny pobytu v korunách stromů než orangutan. Proto také nejsou jejich paže tak dlouhé. V přírodě mají někteří šimpanzi vyloženě masožravé tendence. Nepožírají jen hmyz a malé obratlovce, ale někdy jim slouží za kořist i dost velká zvířata. Nezřídka zabíjejí a požírají dokonce i opice. Existuje taky několik ověřených případů, kdy šimpanzi unesli děti Afričanů očividně jako kořist (14). Tyto skutečnosti byly odhaleny u šimpanzů žijících v oblastech tvořících přechod mezi lesem a savanou. Ti tráví pohybem po zemi více času než na stromech, osvojili si více k tomuto účelu chůzi po dolních končetinách a častěji se zabývají koordinovaným lovem (3). Hlavní součástí šimpanzí potravy jsou nicméně přece jen rostliny různé plody, výhonky, listí a kůra. 13
14 Gorily Tito největší primáti vůbec jsou vysloveně vegetariáni. Hlavní složku jejich potravy tvoří výhonky keřů a stromů, listí, kořínky, kůra apod. V tomto směru se tedy gorily zásadně liší jak od šimpanzů, tak od orangutanů (14). 2.2 Čeleď Hominidae Čeleď Hominidae se objevila před 7-6 miliony lety, ale o tom, kdo byl prvním zástupce samotné lidské linie, se vedou obsáhlé diskuse. Hlavním důvodem je to, že vlastně nejsou stanovena zcela přesná kritéria na odlišení nejstarších zástupců afrických lidoopů od prvních lidských předchůdců. Nicméně základním kritériem pro zařazení do lidské linie musí být jednak přizpůsobení skeletu k dvojnohé chůzi, včetně stavby lebky a polohy velkého týlního otvoru, morfologie zubů, tedy přinejmenším částečné zmenšení špičáků, zkrácení a zvýšení korunky stoliček a polidštění stavby třenových zubů. Tento komplex znaků charakterizuje všechny zástupce lidské linie a musí se tudíž vyskytovat i u jejích nejstarších zástupců. Důkazy o prvních hominidech pocházejí především z východní a střední Afriky a nejsou příliš hojné. Dělíme je na: Archaickou skupinu s mnoha starobylými znaky na lebce i zubech. Přechodovou skupinu, kdy se objevují již moderní znaky, například zmenšení špičáků, zvětšování stoliček, molarizace třenových zubů a ztlušťování skloviny. Pokročilou skupinu, ve které se již lebka v ničem nepodobá lidoopům. Mozek je zvětšený, čelisti krátké. Zuby jsou u zástupců této skupiny moderní, i když mají mnohem tlustší sklovinu a mnohem větší moláry a premoláry, než je tomu u dnešní populace (14). 14
15 3. Hominizace proces polidštění 3.1 Teorie o změnách potravní strategie Předpokládá se, že první krok, který vedl ke vzniku člověka, byl učiněn tím, že některé formy pralidoopů definitivně opustily stromový způsob života a přešly postupně k životu v travnatých terénech. Tím rozhodujícím momentem, kterým byl hominizační proces zahájen, se tedy s vysokou pravděpodobností kromě současně probíhající preadaptace k bipedii stal přechod na jiný typ stravy. Změna ve složení potravy pak vedla k celému komplexu adaptací, které zformovaly bazální hominidy (obr. 2). V podstatě existuje několik teorií popisujících možný způsob jejich pozměněného stravování. Jednou z nejznámějších je Jollyho teorie požíračů semen, která plně vysvětluje všechny základní znaky, jimiž je čeleď Hominidae charakterizována. Podle ní nastal rozhodující moment vedoucí ke vzniku hominidů v přechodu od měkké rostlinné potravy, jako jsou dužnaté plody, mladé výhonky a listí, k tvrdé rostlinné potravě, představované tuhými listovými čepelemi travin, jejich semeny, oddenky, kořínky apod. Dnes už se jeví označení požírači semen pro primární hominidy jako zavádějící a značně nepřesné. Základní myšlenka Jollyho teorie o přechodu z měkké dužnaté stravy na tužší objasňuje morfologické změny chrupu a je všeobecně přijímána. Nic méně je nutno podotknout, že spíše než konzumací semen se primární hominidé pravděpodobně zaobírali sběrem ořechů, tuhých listů, kořenů a jiných dostupných potravin v jejich novém prostředí. Jakožto všežravci si jídelníček doplňovali o drobnější živočišnou potravu, které se dokázali zmocnit. Typ stravy pak pravděpodobně vyvolával u našich předchůdců postupné změny v morfologii chrupu. Bylo zaznamenáno zmenšování řezáků, což je vysvětleno tím, že drobné a tvrdé objekty tvořící jejich potravu, se dostávaly do ústní dutiny vcelku a mohly tam být snadno dopravovány i pomocí pouhých rtů. Stejně snadno je možno objasnit i relativní zvětšování 15
16 velikosti stoliček a jejich skusové plochy. Čím menší nároky klade tuhá potrava na řezáky, tím větší nároky klade na stoličky. Tvrdou potravu je totiž nutno před polknutím dokonale rozdrtit a rozmělnit. Charakter potravy rovněž ovlivnil velikost špičáků. Pohyb čelistí ve svislé rovině bez možnosti posunu spodní čelisti do stran, který plně dostačuje při požírání měkkých plodů a listí a vyhovuje i přijímání masité potravy, ale už nevyhovuje při přijímání stravy tvrdé. Pro její dokonalé rozdrcení jsou nejefektivnější krouživé pohyby čelistí, při nichž stoličky pracují jako jakési mlýnské kameny. Takový krouživý pohyb by však znemožnily velké špičáky. Pro efektivnější rozdrcení potravy se pravděpodobně zvětšovala skusová plocha stoliček. Premoláry a moláry, které se v poměru k přením zubům během první hominizační fáze relativně silně zvětšovaly, se začínají v průběhu druhé fáze hominizace charakterizované nárůstem podílu živočišných potravin ve stravě naopak relativně zmenšovat. Dochází tak k sekundární redukci chrupu, a to v opačném směru, než proběhla redukce primární. Sekundární redukce chrupu, respektive velikosti zubů, trvá u člověka vlastně dodnes. Tyto adaptace skupiny vyšších primátů ve stavbě čelistí, chrupu a končetin pak bazálním hominidům poskytovaly větší možnosti ve využívání prostorově koncentrovaných zdrojů energeticky bohaté potravy. Kdyby jejich strava byla více specializována, jistě by se častěji potýkali s konkurenčními druhy živočichů (14). 3.2 Úloha živočišných bílkovin v evoluci člověka Lidé i současní lidoopi jsou potomci primátů, jejichž strava byla tvořena z velké části rostlinnými potravinami. Trávicí trakt člověka i velkých opic má spoustu rysů tohoto jejich společného předchůdce. Nejvíce přetrvávajícími znaky jsou anatomie střeva, rychlost trávení, pasáž tráveniny s relativně pomalou rychlostí. V procesu hominizace byl rozhodující zvýšený přísun živočišné složky potravy, kdy efektivnější skladba stravy umožnila předchůdcům člověka rozvoj mozku a s tím i značnou 16
17 schopnost učení. Ale na rozdíl od rychlých učících schopností, se morfologie organismů mění v průběhu evoluce jen velmi pomalu, především v důsledku určitých selektivních tlaků. Tyto změny nemají osobitý charakter, ale spíše vyplývají ze základního fyziologického designu předchůdců. To platí i pro anatomii trávicího traktu a rychlost průchodu tráveniny střevem u zástupců hominoidů, kteří jsou adaptací střeva na převážně rostlinný typ potravy do určité míry znevýhodněni. Zdá se ale, že konzumace masa ve vývojové linii člověka byla cestou k obejití těchto omezení. Pro savce herbivory je typické, že s evolučním růstem velikosti těla klesá kvalita stravy, která musí být přijímána ve větším množství. To se událo během vývoje lidoopů goril a orangutanů, kteří se začali živit ne příliš kvalitní stravou, jako jsou zralé listy, kůra či naopak ještě nevyzrálé ovoce. Tím, že snížily nároky na potravu z jejího jakostního hlediska, zaplatili nemalou cenu v podobě pasivnějšího způsobu života. Oproti lidem postrádají tak důležité sociální chování a obecně energii potřebnou k aktivnějšímu způsobu života. Šimpanzi zvolili jinou strategii v podobě pojídání velkých kvant zralého ovoce, aby tak svému velkému tělu dodali potřebnou energii. Nejefektivnější strategií, která je předpokládána u vývojových linií hominoidů žijících v sušších oblastech se sezónním charakterem, je výraznější konzumace živočišných potravin. Zmiňovaná strategie se týká i předchůdců člověka, kteří mohli využít výhod vyplývajících z všežravého způsobu života tj. přísunu kvalitních proteinů, třeba že měli anatomii trávicí trubice a způsob trávení podobný spíše herbivorům. Pojídáním živočišných produktů tělu dodávali nejenom esenciální aminokyseliny, ale také potřebné mikronutrienty. Své nutriční potřeby tak začali uspokojovat jinými způsoby. Rostlinné potraviny už nepředstavovaly nejvýznamnější zdroj všech potřebných složek stravy, ale stále měly větší význam z energetického hlediska. Předpokládá se, že došlo k výrazné selekci ve výběru konzumovaných rostlin. Tato potravní strategie mohla dovolit předchůdcům člověka zvětšování velikosti těla bez současné ztráty pohyblivosti, hbitosti a rozvoje sociálního chování. Také mohla poskytnout potřebnou energii k rozvoji mozku (16). 17
18 3.3 Bipedie a termoregulace S procesem hominizace dále úzce souvisí již výše zmiňovaná bipedie a také termoregulace. Vznik homininního typu bipedie zásadně změnil nejen vlastnosti lidského těla a lidské reprodukce, ale také chování a jejich sociální struktury. Rovněž vytvořil předpoklady k progresivnímu vývoji mozku a nástrojové činnosti. Bipedie jako nový způsob lokomoce nevznikla bezdůvodně a musela hrát už u raných předků člověka důležitou roli potravní i sociální. Například stále otevřenější ekosystémy mohly poskytovat řadu vhodných, do té doby nevyužívaných potravních zdrojů. Morfologické analýzy postkraniálního skeletu prokazují, že horní končetina se mnohem méně přímo podílela na lokomoci a byla používána častěji k manipulaci, tedy i k získávání a zpracovávání energeticky výhodné, ale obtížněji dostupné potravy. Bipedie musela vzniknout v ekosystémech, které v případě potřeby poskytovaly vhodné a bezpečné útočiště, současně i prostředí poměrně přehledné, v němž i samotné vzpřímení postavy mohlo přinášet za jistých okolností výhody. Takovým prostředím jsou polootevřené ekosystémy, například lesostepi a galeriové pralesy s velkými sezónními výkyvy klimatu. Změny v termoregulaci prvních hominidů byly také nepochybně zásadně důležité. Výkonná termoregulace dovolila prvním hominidům aktivitu v době, kdy většina potravních konkurentů musela odpočívat ve stínu, protože jim v případě dlouhodobějšího pohybu na slunci hrozilo přehřátí. Tato fyziologická výhoda jim umožnila plně rozvinout nejen typickou hominidní všežravost, ale využít komunikace a vlastností velkého hominidního mozku, jako je výkonná paměť, analytické myšlení, schopnost učení a integrace poznatků. První předchůdci člověka se tak postupně ekologicky diferencovali od předků lidoopů (27). 18
19 3.4 Vliv proměny klimatických podmínek V pravěku, který trval více jak 2 miliony let, docházelo k periodickému střídání dob ledových a meziledových. Mluvíme o glaciálech a interglaciálech. Charakteristický přechod od teplotního minima k interglaciálnímu optimu byl obvykle rychlý, ke zhoršování klimatu však docházelo postupně nejhorší bylo až na konci cyklu. V době ledové se utvářely mohutné ledovce na velké části Eurasie a severní Ameriky, a protože vázaly obrovské množství vody, klima bylo suché a průměrné teploty se pohybovaly pod bodem mrazu. V době meziledové se oteplovalo, což vyvolávalo tání ledovců a přibývalo dešťových srážek. Klimatické změny ovlivňovaly rostlinstvo a druhy zvířat, což se dotýkalo i vývoje člověka, jeho způsobu života a skladby jeho potravy (22). I nepříliš velké klimatické změny sezónního charakteru měly za následek výraznější kolísání v množství dosažitelné rostlinné stravy, zákonitě musely vést k větší orientaci na živočišnou složku potravy. Předchůdcům člověka připadl úkol intenzivně vyhledávat vhodná místa pro sběr potravy, a tím se jim dostávalo větší možnosti k prozkoumání rozsáhlých ploch a k setkání s vhodnou živočišnou potravou. Byli tak přímo předurčeni k tomu, aby se z nich v průběhu hominizace stali nejenom sběrači potravy, ale i lovci. Ke konci procesu polidštění byla jistě pevně stanovena dělba úkolů a práce, která je základem sociální organizace charakterizující později po dlouhá období život tlup primitivních lidí lovců a sběračů (14). 4. Vznik rodu Homo V období mezi 3 až 2,7 miliony lety se začalo výrazně měnit klima, postupně se ochlazovalo a snižovalo se také množství srážek. Došlo k rozšíření oblastí pokrytých savanovými a stepními formacemi a objevily se nové typy středně velkých a velkých savců, včetně rozsáhlého 19
20 množství druhů pozemních opic. Vyvinuly se dvě nové formy primátů, robustní australopitéci a rod Homo. V důsledku všežravého způsobu života se vyznačují řadou morfologických změn na chrupu - špičáky získávají typicky lidskou formu, řezáky se zmenšují, stoličky zvětšují a čelisti se zkracují. U obou skupin se také výrazně zvětšuje mozek. Od počátku své evoluce se obě skupiny vyvíjely odlišným směrem a svůj adaptivní potenciál realizovaly v různých ekologických nikách. V linii vedoucí k rodu Homo se tělo zvětšovalo, měnila se jeho stavba a proporce. Prodlužují se dolní končetiny a zmenšují se zuby. Postupně se dále zvětšuje mozek, zkracuje se a zmenšuje kostra obličeje a relativně se zkracují končetiny horní. Celá kostra se stává štíhlejší, postava se zvětšuje jak co do výšky, tak i do hmotnosti. Tělo prvních zástupců rodu Homo získává charakteristický lidský tvar a proporce. Na rozdíl od nich australopitéci představovali slepou vývojovou větev. Vyhynuli před více než jedním miliónem let v důsledku zhoršených životních podmínek při nástupu doby ledové provázené vysycháním Afriky a především neschopností konkurovat mnohem vyspělejšímu člověku vzpřímenému. Samotný vznik rodu Homo jako otázka prvopočátku lidského rodu je dodnes obklopen mnoha diskusemi. Většina autorů se dnes shoduje, že vznik rodu Homo probíhal ve dvou fázích. Fáze raných forem rodu Homo (kam je řazen například Homo habilis), která má přechodový charakter, a fáze pokročilých forem rodu Homo (například druhy Homo erectus a Homo sapiens), která představuje evoluci člověka se všemi lidskými znaky, biologickými i kulturními. Základním problémem řešení otázek vzniku lidského rodu je relevantní definice rodu, která by vyhovovala jak tomu, co známe u dnešního člověka, tak i těm nejstarším zástupcům rodu Homo, kteří nutně museli mít ještě mnoho archaických znaků po svých předchůdcích, které se u současného člověka nevyskytují a ani vyskytovat nemohou. Fosilní pozůstatky raných forem rodu Homo jsou velmi neúplné, a tak se badatelé soustředí především na zuby a čelisti, a také na několik relativně zachovalých lebek. To působí komplikace při vytváření přesné a dostatečně obecné definici rodu Homo. Důvody jsou dva. Zaprvé, neznáme dobře variabilitu skeletu, zubů a čelistí, a ani přesnější parametry tělesné stavby a pohlavních rozdílů. Tak je za rané formy rodu Homo považována celá škála fosilních primátů od jasných australopitéků až po pokročilejší formy náležející k druhu Homo erectus. Za druhé, stále větší roli hrají 20
21 analýzy, které využívají přednostně kraniální materiál a především zuby a čelisti. Tím se definice rodu Homo příliš zjednodušuje. Navíc se ukazuje, že zuby jsou nepřesným zdrojem informací. V linii vedoucí k rodu Homo se nutně musely objevit nové adaptace odlišné od australopitéků. Zdůrazňuje se zejména zvětšení postavy. U raných forem rodu Homo se musí dále přepokládat systematická výroba kamenných nástrojů. Ta je dobře doložena fosilními nálezy (26). Řešení přímé vývojové větve hominidů vedoucí k dnešnímu člověku je dále komplikováno tím, že se před statisíci lety souběžně na určitém území vyskytovalo více druhů, které by mohly spadat do naší vývojové linie. A přestože tehdejší velikost populací byla vzhledem k jejich způsobu života malá, jistě se mezi sebou občas náhodně setkávali. Evoluce člověka stejně jako všech jiných organismů je náhodný proces řízený selekcí. Tehdy ještě vůbec nemuselo být zřejmé, který z těchto druhů se bude vyvíjet dále a který zanikne (16). 4.1 Jednotliví zástupci rodu Homo Homo ergaster/erectus Zatím není jasné, kolik bylo vlastně druhů raných forem rodu Homo. Prvním nepochybným zástupcem byl Homo ergaster/erectus, který se objevil asi před 1,8 1,9 milionem let v Africe. Od samého počátku vyráběl kamenné nástroje, které se v mnoha charakteristikách odlišovaly vyspělejší technologií od nástrojů raných hominidů, včetně nástrojů produkovaných Homo habilis. Člověk vzpřímený vedl lovecko-sběračský způsob života, i když na počátku své evoluce nebyl tento druh nijak dovedným lovcem. Byl to spíše lovec menších a mladých zvířat a mrchožrout. Homo ergaster/erectus patří mezi nejstarší a také nejdéle se vyvíjející lidské formy (obr. 3). Jeho evoluce probíhala minimálně jeden milion let a v průběhu této doby se v hlavních rysech příliš nezměnil ani morfologicky ani kulturně. Byl vysoký a štíhlý, jeho tělesná výška se pohybovala mezi cm a hmotnost od 60 do 21
22 80kg. Štíhlá postava, a také relativně úzká pánev, mohla být takzvanou tropickou adaptací, tedy přizpůsobením k horkému, suchému klimatu, ve kterém běžně žijí současné africké populace v oblastech subsaharské a východní Afriky. V průběhu evoluce se u Homo ergaster/erectus zmenšovala postava, byla robustnější (26). Typický Homo erectus se vyvinul až v Asii z Homo ergaster, který sem migroval z Afriky a později se přesunul i do Evropy. V Africe se Homo ergaster postupně proměnil v Homo heidelbergensis, který se šířil do Eurasie, kde se mísil s tamním Homo erectus. Z člověka heidelbergenského v Evropě vznikli neandrtálci, v Africe anatomicky moderní člověk Homo sapiens. Homo erectus osídlil postupně celý starý svět, a to na dobu nejméně 1,5 milionu let. V čase se proměnil v řadu místních typů, které můžeme označit za poddruhy. Stal se výkonným lovcem a v rozmezí tisíc let zpět ovládl oheň, který mu poskytoval teplo, světlo, ochranu před šelmami, možnost úpravy stravy a soustřeďoval skupinu v sociálně těsnější jednotku. V typickou formu se vyvinul v Asii, kde také později vyhynul Homo heidelbergensis Homo heidelbergensis zahrnuje formy lidí žijící v Africe a v Evropě přibližně mezi 800 až 200 tisíci lety (obr. 4). Pozdní osídlení Evropy způsobily nejspíše obtížné přístupové cesty, četné šelmy a později i nepříznivé klimatické podmínky dob ledových. Lidé heidelberští žili v tlupách, budovali chýše s ohništi a dokázali lovit i větší zvířata. Objevili metodu výroby oštěpu. Dokumentován je i kanibalismus Homo neanderthalensis Přeměna člověka heidelberského v neandrtálce započala před více než 200 tisíci lety v předposlední době ledové. Neandrtálci žili v tlupách a stavěli poměrně velké příbytky s více ohništi, často v jeskyních a někdy k tomuto účelu používali i kosti mamutů. V období 22
23 posledního glaciálu jsou podle biochemických rozborů jejich ostatků vykreslováni jako zdatní a efektivní lovci s vysokým podílem masa ve stravě. Předpokládá se, že podstatnou část masa mohli získávat sbíráním mršin (13). Dokázali lovit zvířata velká (zubry a slony), obezřetná (kozorožce) i šelmy (medvědy). Neandrtálci dospívali v 15 letech a ti, co se dospělosti dožili, umírali v průměru ve věku 40 let. Až 35 % nalezených koster je mladších 10 let, ale vysoká úmrtnost před dosažením dospělosti nebyla výjimkou u žádného z živočišných druhů. To se stalo pozdějším fenoménem moderního člověka. Pozdní neandrtálci žili v Evropě od období 35 tisíc let v kontaktu s přicházejícími anatomicky moderními lidmi a přejímali od těchto příchozích novou kulturu. Záhy však neandrtálci vymřeli, což mohlo mít více příčin. V první řadě neandrtálská ekonomika byla založena na lovu a nedovedla natolik využít potravního zdroje prostředí jako sběračsko-lovecké populace moderního člověka. Chladnému prostředí byli přizpůsobeni pouze tělesně, nikoli kulturně. Také psychický stres v podmínkách ztenčených potravních zdrojů a vnitřní křížení v izolovaných skupinách mohlo sehrát významnou roli. V souhrnu nemohli konkurovat vyspělejší kultuře početnějších a lépe vyzbrojených moderních lidí (obr. 5) Homo sapiens - anatomicky moderní člověk První doklady o vzniku anatomicky moderního člověka pocházejí z Afriky z období před až lety. Pokročilý anatomicky moderní člověk měl již všechny atributy současného člověka (například sofistikované umění a pohřbívání, zhotovování keramiky a tkanin atd.) a ve srovnání se staršími lidskými formami zcela nové ekologické a lovecké strategie založené na vyspělých zbraních a dokonalé znalosti prostředí a etologie zvířat. Tyto nové charakteristiky se však v plné míře projevují až mnohem později v období zhruba před lety, kdy se anatomicky moderní člověk dostává do Evropy a kdy také definitivně kolonizuje Austrálii (26). V Africe vznikal anatomicky moderní člověk z člověka heidelberského. Tuto představu podporují analýzy mitochondriální DNA přenášené jen po mateřské linii. Ukázaly, že rozdíly ve struktuře vybraného úseku mitochondriální DNA mezi všemi současnými etniky světa 23
24 odpovídají při známé mutační rychlosti společnému předku žijícímu před 200 tisíci lety v Africe. Největší rozdíly byly zaznamenány právě v Africe. Tamní kombinace DNA sekvencí se vyskytovaly i ve světě, zatímco kombinace vzniklé mimo Afriku se v ní téměř neobjevovaly. Z toho vyplývá, že lidé zpět do subsaharské oblasti migrovali minimálně. Podobných výsledků bylo dosaženo i analýzou chromozomu Y, který se dědí pouze v otcovské linii (15). 5. Potravní strategie předchůdců člověka v průběhu paleolitu 5.1 Určení skladby stravy na základě rozborů fosilních nálezů chrupu Fosilní nálezy zubů předchůdců člověka jsou považovány za velmi významný zdroj informací o způsobu jejich stravování, a to ze dvou důvodů. Jednak zuby slouží ke zpracování potravy, za druhé jde v důsledku jejich vysoké odolnosti v přírodě o velmi četné nálezy. V závislosti na skladbě potravy se pak uzpůsobuje tvar i velikost zubů. Potrava je v dutině ústní zpracovávána řezáním, které probíhá především předními zuby, dále drcením a rozmělňováním stoličkami. Měkčí, poddajná strava je v ústech spíše řezána, zatím co tuhá a křehká potrava vyžaduje důkladné rozmělnění dvěmi proti sobě směřujícími hladkými plochami zubů. Velikost zubů, zejména okluzní plocha stoliček, může dále korelovat se stupněm bazálního metabolismu, a tudíž i s velikostí celého těla. Tuto teorii ale nelze s jistotou aplikovat na většinu fosilních primátů. Rozloha okluzní plochy stoliček totiž závisí nejen na množství, ale i na typu přijímané potravy, kde důležitou vlastností je zmiňovaná tuhost potravin. Změny v morfologii chrupu, která se odvíjí od stravovacích zvyklostí daného živočišného druhu, mohou být výrazné, zvláště když jde o druhy s nevyhraněnou skupinou potravin, tedy všežravce. 24
25 Diametrální rozdíly v morfologii chrupu lze pozorovat u herbivorů a omnivorů. Druhy primátů inklinující k rostlinné stravě mají drobné, malé řezáky, zatímco jejich stoličky jsou mohutné. Takový chrup je uzpůsoben ke zpracování velkého množství rostlinné potravy. U fosilních nálezů zubů přímých předchůdců člověka jsou rozdíly velikostí řezáků a molárů méně znatelné v důsledku konzumace smíšené stravy, kdy výraznější řezáky sloužily současně jako nástroj k preparaci masa a dalších potravin. Mechanické zpracování potravy nemá vliv jen na morfologii dentice, ale v ústech zanechává stopy na zubní sklovině. Typ a rozsah poškození povrchu zubů souvisí se skladbou stravy a přítomností pevných částic ve stravě. Tyto stopy na rozdíl od konkrétní morfologie dentice odhalují individuální zážitky několik dní až týdnů před smrtí jedince. Poškozená zubní sklovina se totiž po určité době vyhlazuje. Například požírači listů mají zvýšený výskyt dlouhých úzkých škrábanců na okluzním povrchu molárů, kdežto sklovina pojídačů ovoce je spíše poznamenána erozí v podobě drobných jamek. Zde jsou navíc rozdíly mezi konzumenty tuhých částí rostlin, které poznamenávají zuby výrazněji, a pojídači jemných druhů ovoce. Tyto poznatky vycházejí z rozboru dentice dodnes žijících druhů primátů. Z rozborů fosilních nálezů chrupu se dá usuzovat, že naši dávní předchůdci následně přešli z konzumace tvrdších plodin na měkčí, a to podle přítomnosti delších a užších rýh ve sklovině, a zvětšili frekvenci tohoto typu potravin, o čemž vypovídá vyšší dentice. U některých předků jsou znatelné výraznější poškození na labiální straně přední dentice, což svědčí o tom, že přední zuby byly někdy používány častěji jako nástroj než na samotné mechanické zpracování potravy. Z těchto poznatků vyplývá, že zatím co morfologie zubů poskytuje přibližnou představu o vlastnostech běžně konzumovaných potravin, stav zubní skloviny vypovídá přímo o účincích aktuálně přijatého jídla. Existuje řada metod, které mohou či nemusí poskytnout poměrně přesvědčivé ale i slabší důkazy o skladbě stravy našich předků. Ačkoliv existuje dostatek informací o anatomii a stavu skloviny zubů z fosilních nálezů, kterých se primárně dotýkaly vlastnosti stravy, jsou zde mnohdy výrazné rozdíly v rámci jednoho druhu, které nabourávají jejich jednotnost. Proto nelze s jistotou podporovat přesnost odhadů o podílech rostlinných a živočišných potravin ve 25
26 stravě u jednotlivých vymřelých druhů jen na základě prozkoumání morfologie zubů a typu poškození jejich skloviny. Navíc podle některých studií nebyly nalezené zuby po morfologické stránce příliš vhodné na zpracování živočišné potravy, ale z chemických testů i přesto byla prokázána jejich konzumace. Je nutné brát v úvahu konzumaci vajec a drobných organismů spadajících do živočišné říše, které nevyžadují žádné nebo jen nepatrné zpracování v dutině ústní, a tudíž nepoškozují povrch zubů ani nijak neformují jejich tvar. Mohlo se jednat o termity, mravence, kobylky, larvy, housenky a řadu dalších druhů hmyzu, které pro některé z našich dávných předchůdců mohly představovat významný zdroj nutrietů (13). 5.2 Lovecko-sběračský způsob života Starší paleolit Starší paleolit probíhal v období dvou milionů let až do 250 tisíc let zpět. V pravěku, ve stále sušším prostředí východní Afriky s omezenými zdroji potravin, kde je v té době současně doložen velký výskyt šelem, se nutně mění strategie hominidů. Je kombinací tří faktorů získávání potravy, ochrany před predátory a reprodukční zdatnosti. Pozvolný úbytek potravy nutil k oportunnímu využití všech zdrojů, včetně živočišných. Vedle drobných živočichů se nabízely také zdechliny větších zvířat, častější v dobách sucha, kdy je všeobecná nouze o rostlinné zdroje. Jejich využití potvrzují stopy po kamenných nástrojích na fosilních kostech velkých zvířat, která nemohla být tehdejšími primitivními nástroji ulovena. O mrtvá zvířata ale bylo nutno soupeřit s mnohem lépe vyzbrojenými šelmami a různými mrchožrouty. Člověk mohl uspět pouze jako sociální skupina, organizovanou činností, rychlým vyhledáváním a zpracováním zdroje a společnou obranou. Někdy uspěl, jindy musel přenechat kořist silnějším, jak svědčí stopy po zubech velkých šelem překrývající na kostech stopy po kamenných nástrojích. Ale můžeme pozorovat i opačné situace, kdy se podařilo lidem šelmu zahnat. Tehdejší lidé nejspíš rychle rozpoznali výhody ostré hrany kamene, 26
27 kterou je možné získat jeho rozbitím a dalším opracováním. Tento kontinuální proces poznávání motivovaný zcela konkrétní nutriční situací a podmíněný předchozím vznikem bipedie s volnými horními končetinami byl nezbytným předpokladem další evoluce. Občas je vyslovována námitka, že mršiny byly vzhledem k přítomnosti toxických látek v rozkládajícím se těle nepřípustnou potravinou. Ale odpůrci této teorie tvrdí, že lidé jistě záhy poznali, jaký stupeň rozkladu je ještě bezpečný. Získávání živočišné stravy od přírody k tomu nevyzbrojenými lidmi bylo za stávajících okolností nutně společenskou činností skupiny. S ohledem na dlouhodobou péči žen o pomalu dospívající potomky, která byla při jednočetných porodech a dlouhých meziporodních intervalech pro zachování druhu rozhodující, tento nebezpečný úkol převážně závisel na tělesně mnohem zdatnějších mužích. Sdílení potravy celou skupinou pak vedlo ke vzniku lidské potravní strategie, kdy je potrava shromažďována a déle dělena mezi jednotlivé členy tlupy. Takový postup je důležitý pro dělbu práce uvnitř společnosti a její další sociální organizaci. Sdílení potravy nejen utužuje sociální vazby, ale má vliv i na reprodukci. U savců jsou obecně rozlišena tři postnatální období: kojenecké, které trvá do odstavení; juvenilní, kdy si mládě dokáže potravu sehnat už samo, ale ještě není pohlavně dospělé; a období dospělosti charakteristické reprodukční schopností. Již u prvních lidí se předpokládá vsunutí období dětství mezi kojenecké a juvenilní, kdy si mládě ještě není schopno shánět potravu samo, ale je mu zajišťována skupinou. Sdílení a dělení potravy tak umožňuje mládě odstavit dříve, a tím zkrátit meziporodní interval, což přineslo reprodukční úspěch. S ohledem na stále se prodlužující období učení se složitějším sociálním situacím u mláďat bylo takové řešení evolučně nevyhnutelné. Jak už bylo zmíněno v předchozích kapitolách, přísun živočišné stravy umožnil rozvoj mozku. Mozek současného člověka tvoří 2 % tělesné hmotnosti, ale ke své činnosti potřebuje okolo 20 % z celkového energetického příjmu. Přísun kvalitní stravy, jakou představují živočišné bílkoviny, je pro rozvoj mozku významným faktorem. Bylo prokázáno, že mezi současnými primáty mají vždy druhy s kvalitnější stravou encefalizační kvocient větší než druhy se stravou chudší, tedy všežravé proti plodožravým a ty opět proti listožravým. Kvalitní strava podporuje spíše hmotnostní rozvoj mozku, další spolučinitelé, jakým je složitost prostředí, pak přispěly k rozvoji jeho funkcí. U prvních lidí převládalo sběračství a počínal se pozvolna kromě vyhledávání mrtvých zvířat rozmáhat i lov. Nakupení opracovaných kostí a také nástrojů na jednom místě vede 27
28 k vyslovení myšlenky, že první lidé vytvářeli domovské základny, kam se opakovaně vraceli s kořistí, a kde bylo možné rozlišit místa výroby nástrojů a místa porcování kořisti. Pravděpodobně v rámci určitého teritoria střídali více vhodných míst, zpravidla blízko vody, kde rostly také stromy poskytující jim útočiště v případě nebezpečí. Voda byla nezbytná nejen s ohledem na termoregulaci při životním stylu s větší spotřebou energie, ale mohla být i zdrojem potravy. V důsledku velké úmrtnosti mláďat se podle věku nalezených koster dožívali první lovci a sběrači v průměru 13 let. Protože se kostry kojenců a malých dětí vesměs nezachovávají, byl průměrný věk pravděpodobně ještě nižší (25) Výroba nástrojů a jeskynní malby Okamžik, kdy byl vyroben první nástroj, je skutečným kvalitativním zlomem v historickém vývoji člověka. Výroba nástrojů je totiž nutně spjata s existencí vědomí, neboť jde o činnosti, která nepřináší bezprostřední užitek, ale jejím cílem je získat prostředek, s jehož pomocí bude užitku teprve dosaženo. Pro takovou činnost je nezbytné mít schopnost udělat si představu toho, k čemu bude nástroj použit. Objevuje se tu tedy zákonitě prvek určité abstrakce, začátek myšlení (14). S výrobou nejprimitivnějších kamenných nástrojů ještě není spojován aktivní lov zvěře, neboť s jednoduše opracovanými kameny v ruce by nebyl účinný ani možný. Výroba kamenných nástrojů je hmatatelným dokladem jakési lidské úrovně dosažené během evoluce člověka, je důsledkem sociálních proměn v chování vyvolaných prostředím (25). Jednou z prvních metod výroby efektivnějších kamenných nástrojů bylo tvarování jednoho předmětu z jednoho kusu suroviny. Zbylé odražené úštěpy tvořily odpad. Tato metoda se opětovně objevuje v různých kulturách od starší doby kamenné. Nejběžnějším produktem tohoto výrobního procesu byl sekáč, pěstní klín nebo různé typy listovitých hrotů a šipek. S postupem času výroba nástrojů podlehla různým inovacím. V závěru starší a na počátku střední doby kamenné směřovala strategie výroby nástrojů k miniaturizaci. Bylo možno vyprodukovat i z malého kusu suroviny velké množství nástrojů. 28
29 Současně s kamenem se používaly i suroviny z organického materiálu, tedy dřevo, kosti, paroží a mamutovina. Organický materiál živočišného původu představuje relativně snadno opracovatelnou surovinu s velkou variabilitou z hlediska fyzikálních vlastností, ovšem snadněji podléhal zkáze, takže je jeho dochování zejména z období starého či středního paleolitu spíše raritou (obr. 6; 7). V mladším paleolitu již existovalo mnoho metod zpracování a výroby různých předmětů určených k lovu, preparaci tkání a k dalším činnostem. Jednalo se o různé postupy štípání, příčného i podélného dělení, řezání, hlazení, vrtání, rytí, kterými bylo možné vyrobit předměty denní potřeby i ozdoby nebo umělecká díla (15). S výrobou nástrojů, respektive s lovem, ke kterému byla podstatná část nástrojů užívána, se pojí i malby a rytiny tehdejších lidí, které představovaly vrchol paleolitického umění. Zobrazována byla především lovená zvěř, malovány byly také lovecké scény a koncem paleolitu vznikaly jeskynní svatyně s plastikami zvířat. Mnoho scén je vyryto nejen v jeskyních, na kamenech ale též na kostech, a tak se o lovu a i nástrojích k tomu určených dozvídáme mnohdy velmi konkrétní údaje (1). Nejčastěji zobrazovaným zvířetem je kůň, zubr, kozorožec, mamut, pratur, jelen, méně už lev, divoký vepř, medvěd a nosorožec. Za ojedinělé můžeme označit zobrazení ptáků, ryb, hadů a hmyzu. Je to logické, protože právě ta zvířata, která byla hlavním předmětem lovu, byla i hlavním předmětem zájmu tlupy (14) Střední paleolit Střední paleolit je datován mezi až let zpět a je často spojován s neandrtálci. V této době sběr a lov zůstávaly nadále jediným zdrojem obživy, ale přitom se zdokonaloval způsob lovu, zejména velkých zvířat. Tehdy naši předchůdci lovili jeleny, tury, bizony, zubry, lesní slony, mamuty. Dokonce je pravděpodobné, že se určité skupiny specializovaly na jednotlivé druhy zvířat. Jak se zdá, lov už byl v té době kolektivní záležitostí. 29
30 Z rostlinné potravy se zachovaly například lískové ořechy, jádra planých jablek, otisky hub. Sbírala se také hojně ptačí vejce. Jsou tu i zřetelné doklady kanibalismu. Tehdejší lidé už uměli rozdělávat oheň a používat ho k přípravě masa (1). Řídké styky mezi skupinami lovců a sběračů nemohly ještě vést k výměnnému obchodu (15) Lovci mamutů Ať už byl důvod hromadění mamutích kostí u centrálních sídlišť lidí jakýkoliv, dokazovaly tyto skládky loveckou zdatnost tlupy. Bohaté místní zdroje potravy umožňovaly zakládání dlouhodobých sídlišť se stabilními chýšemi, které mohly být obývány po celý rok. I když bližší rozbory ukazují, že tehdejší populace se do centrálních sídlišť soustřeďovaly hlavně v zimě, kdy bylo také nejsnadnější lovit zesláblé mamuty. Ne všechny zvířecí kosti z těchto nalezišť představují pozůstatky zvířat lovených z potravních důvodů. Vlci či lišky se lovili jistě především kvůli kožešině, a jejich nepříliš chutné maso se jedlo asi jen v dobách nouze. Lov zajíců a drobných hlodavců, vydatně přispívajících k obohacení jídelníčku, mohl být záležitostí žen a dětí. Úkolem mužů byl nejspíš jen lov velké zvěře, především sobů a řidčeji koní. Vedle toho se samozřejmě praktikoval i vysoce nebezpečný, a proto prestižní lov mamutů. Předpokládá se, že skolení jednoho či několika obřích tlustokožců vyžadovalo spolupráci mužů z několika tlup a odehrávalo se jistě jen jednou, dvakrát do roka. Je ovšem otázkou, jak se mamuti lovili. Kopání obrovských jam do zmrzlé půdy bylo nereálné, nejspíš přednostně lovili slabší kusy, které bylo možno odlákat od stáda, zahnat do bažiny a postupně ubít. K lovu mohli používat také oheň (15) Mladší paleolit Probíhal před až lety. Nejnápadnějším rysem mladého paleolitu od samého počátku je značný nárůst počtu sídlišť svědčící o prudkém zvýšení počtu lidí. Urychlení 30
31 demografického vývoje postupovalo ruku v ruce s vývojem duchovní kultury, technologie a bezpochyby za podstatného zdokonalování vyjadřovacích schopností a komunikace. Nelze potvrdit, že by vznik mladého paleolitu souvisel s nástupem člověka moderního typu, případně s jeho konkurenčním soužitím s neandrtálci, ani s klimatickými změnami (15). Tehdy probíhala poslední doba ledová. Podle pylové analýzy byla krajina tehdejší doby spíše bezlesá, optimální pro stáda velké zvěře, neboť poskytovala otevřený prostor a dostatek rostlinné potravy. Některé výzkumy vedou k tvrzení, že bylo podnebí ještě podstatně chladnější, připomínající subarktickou tundru. I když později skutečně došlo k maximálnímu ochlazení, tehdejší klima bylo i pro člověka poměrně příznivé. Základem obživy zůstával nadále lov zvěře a sběr rostlin či živočišných produktů. Způsoby a technika lovu se nadále zdokonalovaly. Rozšířily se druhy vrhacích nástrojů. Tehdejší lovci se zaměřovali spíše na stádní zvěř, někde na mamuty, jinde lovili koně, bizony či zubry. Objevují se i nosorožec, kozoroh, kamzík a vzácně i jelen. Má se za to, že lidé zvířata naháněli a štvali v organizovaných skupinách přes srázy, pomocí umělých překážek je zaháněli do soutěsek nebo jim připravovali jámy a pasti (1) Pozdní paleolit Asi před 11 tis. lety ustoupilo čelo pevninského ledovce až hluboko do Skandinávie, s postupným oteplováním se rozšiřovaly lesy. Stáda chladnomilné stepní zvířeny se pozvolna stěhovala k severu, z jihu se vraceli lesostepní druhy jako srnec, jelen, pratur a zubr. Poslední mamuti a srstnatí nosorožci, stejně jako jeskynní medvědi vymřeli o několik tisíc let dříve. V otevřeném terénu se vyskytovali koně a ve vlhčím prostředí losi a bobři. Zalesněné prostředí ovšem uživí asi o třetinu biomasy méně než otevřená step. Lidé se museli přizpůsobovat nejen postupnému mizení některých zvířat, ale i odlišnému způsobu života nově vzniklé fauny. Ta se již tolik nestěhovala a žila spíše individuálně nebo v menších stádech (15). 31
Původ a vývoj člověka
Původ a vývoj člověka Člověk svým původem navazuje na živočišnou říši a je součástí přírody. Vývoj člověka je složitý a dlouhodobý proces, při kterém došlo k celé řadě změn v anatomické stavbě, fyziologii
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.9.2012
VíceVývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci?
Vývoj rodu homo 1. Kde jsme se vzali? Je těžké vystopovat linii člověka. Předpokládá se, že různé druhy žili spolu, mohli se (asi) mezi sebou množit a tím mohli vznikat další druhy. Zajímavé je, že existují
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:
VíceZÁKLADY ANTROPOGENEZE. Evoluce primátů. Primáti. Vznik a vývoj člověka
Dva vzpřímen meně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném m popelu před p 3,5 miliony let Vznik a vývoj člověka ZÁKLADY ANTROPOGENEZE Evoluce primátů vznik primátů v křídě z hmyzožravců pohyb brachiací
VíceVypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka
VÝVOJ ČLOVĚKA: Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka - blíže levému okraji narýsují tužkou přímku, kterou rozdělí po 5cm (miliony let), každých 5cm rozdělí po
VíceAustralopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23
Interaktivní hra, její součástí je rozmístění fotografií a informací po třídě (identifikace dle čísla) žáci obdrží jmenovku Homo sapiens, Homo habilis, Homo erectus a Australopithecus a mají si vybrat,
VícePravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová
Pravěk - Doba kamenná Vypracovala: Jana Opluštilová Osnova Starší doba kamenná Paleolit 1.Nejstarší Paleolit 2.Starý Paleolit 3.Střední paleolit 4.Mladý Paleolit Střední doba kamenná Mezolit Mladší doba
VícePRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA
PRAVĚK ÚLOHA 1: Co rozumíme pod pojmem prehistorie (pravěk)? Od kterého období mluvíme o historii? PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA Existují tři teorie o původu člověka a života K život a lidé byli E život a lidé
VíceVY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK
VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 6. 10. 2012 Datum pilotáže: 24. 10. 2012 Metodika: prezentaci lze použít při seznámení s vývojovými druhy
VíceAntropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015
Antropogeneze člověka PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Byl jednou jeden člověk https://www.youtube.com/watch?v=zwzxpiessxk Sledujte film, vytvořte myšlenkovou
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceDělení doby kamenné ve střední Evropě
Doba kamenná Dělení doby kamenné ve střední Evropě A) starší doba kamenná paleolit 4 000 000 9 500 př.n.l. B) střední doba kamenná mezolit 9 500 tis. 5 500 tis. př.n.l. C) Mladší doba kamenná neolit 5
VícePRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10
PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK doba od počátku lidských dějin po první starověké státy u nás trvá až do příchodu slovanských kmenů v 6. století n.l.
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského ţáky
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Fáze
VíceHistorie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz
Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historická kritéria posuzování vývoje techniky v pravěku 1. Kritéria technologická z jakého materiálu a jakým způsobem
VíceInovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Strana 1 Opakování pravěku Strana 2 PRAVĚK starší doba kamenná (před 3 miliony let) probíhá vývoj člověka: člověk zručný homo habilis člověk vzpřímený homo erectus člověk rozumný homo sapiens člověk dnešního
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
VíceVÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů.
KDE SE VZAL ČLOVĚK? NÁBOŽENSTVÍ Člověk byl stvořen bohem. Bůh Hospodin udělal člověka z hlíny a vdechl do jeho chřípí život. Dal mu jméno Adam, tj. muž ze země. Stvořil pro něho ráj Eden. (Ivan Olbracht:
VíceVY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci
1/5 5.2.02.17 Savci Cíl chápat rozmanitost živočišné říše - popsat vývoj savců - odvodit společné rysy savců - vysvětlit význam stavby těla s ohledem na jejich způsob života - znát orgánovou stavbu savců
VíceNázev materiálu: Primáti - členění
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceCo všechno víme o starším pravěku?
Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 20 VY 32 INOVACE 0115 0220 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VícePříbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons.
Příbuzenstvo člověka Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Hominoidi Hominoidea, skupina v rámci úzkonosých opic (Catarrhini) zahrnuje hominidy (Hominidae) a gibony (Hylobatidae) před cca
VíceVariabilita a adaptabilita člověka V. Doc. Václav Vančata
Variabilita a adaptabilita člověka V. Doc. Václav Vančata Historie kolonizace světa člověkem a jeho předky Vznik lidské variability a adaptací Historii kolonizace světa člověkem a jeho předky lze rozdělit
VíceExkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem
Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem Termíny konání: 16. září 2014 Cíle exkurze: žáci uvidí reálné kosterní pozůstatky či umělé makety jednotlivých členů vývojové řady člověka prohlédnou
VíceNázev: Hrdličkovo muzeum
Název: Hrdličkovo muzeum Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: geografie, dějepis Ročník: 4., 5. (2. a 3. ročník
VícePravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )
Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceDOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L.
DOBA KAMENNÁ TÉMA: DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ - učebnice str.14 DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ Starší doba kamenná (paleolit) - vývoj člověka, doba ledová, kamenné nástroje, život v tlupách Střední doba kamenná (mezolit)
VíceVY_32_INOVACE_DVK1101
PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_DVK1101 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Pravěké umění DVK / 1. ročník Charakteristika a periodizace pravěkého umění PRAVĚK JAKO HISTORICKÉ OBDOBÍ
VíceŽivočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo.
Živočišná říše Živočišná říše Živočišná říše je obrovská. Skládá se z pěti skupin obratlovců, zvaných savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. Kromě nich však existuje velké množství živočichů, které
VíceKATEGORIE STARŠÍ (1) Jaký živočich je symbolem Světového fondu na ochranu přírody?
(1) Jaký živočich je symbolem Světového fondu na ochranu přírody? a) lední medvěd b) panda velká c) slon indický d) kosatka dravá (2) Kde v současné době najdeme stromové kapradiny? a) převážně v tropických
VíceVÝTVARNÁ KULTURA. 1. Pravěk. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 1 Pravěk Strana: 1
VÝTVARNÁ KULTURA 1. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19. Třídění organismů obratlovci
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19 Třídění organismů obratlovci Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení
VícePovrch, objem, proporce. Jindřiška Svobodová
Povrch, objem, proporce Jindřiška Svobodová Plocha a objem tělesa Tělesa z geometrického pohledu se liší svými proporcemi, fakta: Plocha povrchu těles roste s 2.mocninou jejich lineárního rozměru Objem
VícePaleogenetika člověka
Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Kdo je náš předek?
VíceZáklady biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
VíceEvoluce člověka a její modely
Evoluce člověka a její modely Evoluce člověka a její modely 1) Jak dlouho jsme na Zemi 2) Evoluce rodu Homo z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak
VíceEvoluce člověka a její modely
a její modely a její modely 2) z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak se to dělo (evoluce rodu Homo) přestože je to velmi krátké období v historii
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceTygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.
Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.
VíceS t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4
S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Panama J O S E F O P A T R N Ý N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., 2004 Libri, 2004 ISBN 80-7277-216-3 Obsah
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen
Víceživot v křídě SPINOSAURUS 252 mil.
102 život v křídě SPINOSAURUS 252 mil. trias jura křída kenozoikum 201 mil. 145 mil. 66 mil. 0 Spinosaurus Gigantický teropodní dinosaurus, delší a zřejmě i těžší než mohutný Tyrannosaurus rex (strany
VíceZákladní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda
Přírodopis 8. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák popíše stavbu těla savců a základní charakteristiku. Vysvětlí přizpůsobení savců prostředí a způsobu života (např. kytovci,
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.9.2009 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.9.2009 Mgr. Petra Siřínková TŘETIHORY Paleogén Paleocén Eocén Oligocén Neogén Miocén Pliocén TŘETIHORY
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,
VíceOtázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova
Otázka: Pravěk Předmět: Dějepis Přidal(a): BarboraKleckova Období od osídlení Země prvními lidmi až po období vzniku prvních lidských civilizací; nejdelší období v dějinách lidstva, které trvalo více než
VíceMEDVĚDOVITÍ Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768
; MEDVĚDOVITÍ Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768 charakteristika čeledi: - největší žijící šelmy s mohutnou hlavou a zakrnělým ocasem
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/02
Číslo materiálu: Název materiálu: Doba kamenná Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Mgr. Petra Březinová 1. Dějiny pravěku 1.1. Doba kamenná Dobu kamennou dělíme na 4 období: 1) Starší doba
VíceKočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.
VíceOkoun říční - Perca fluviatilis
Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens
VíceGeografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi
Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie
VíceSlon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi
Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č
VíceProces domestikace živočišných druhů od paleolitu do současnosti aneb kde se vzala domácí zvířata? Ing. Lenka Skoupá
Proces domestikace živočišných druhů od paleolitu do současnosti aneb kde se vzala domácí zvířata? Ing. Lenka Skoupá Domestikace (zdomácnění) Při domestikaci člověk aktivním chovem a výběrem zvířat mění
VícePřírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
VíceTaháky. Dějepis pravěk a starověk
Taháky Dějepis pravěk a starověk Úvodem (i když ho nikdo nebude číst) Školní výuka dějepisu je zločin proti vzdělání. Místo toho, aby vám podali fascinující informace, které budete hltat (a že historie
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_01. Obratlovci a jejich znaky
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_01 Obratlovci a jejich znaky Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení
VíceEKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický
VíceVěda o výživě se zabývá složením potravy a studiem využití potravy v organismu.
Věda o výživě se zabývá složením potravy a studiem využití potravy v organismu. Výživa znamená celý soubor dějů živení člověka - nejen potravu, nýbrž i způsob jeho stravování, tedy množství i jakost potravy
VíceOdhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
VíceZáklady antropogeneze
Dva vzpřímen meně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném m popelu před p 3,5 miliony let Vznik a vývoj člověka Základy antropogeneze Evoluce primátů vznik primátů v kříděk z hmyzožravc ravců pohyb
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
Více6.10.2008 PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ. 8 mil. Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let
Základy antropogeneze II. PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let 0 PONGO GORILLA PAN HOMO FYLOGENEZE HOMINIDŮ 1 Zuby z Kapthurin
VíceLidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Lidoopi Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se skupinou vyšších primátů, kam patří ze zoologického hlediska
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceNázev: Zdravý životní styl 2
Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího
VíceTři mozky tři odlišné způsoby myšlení
Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Náš mozek se vyvíjel více než 200 milionů let. Byla to období, kdy na zemi vládli plazi, pak savci a následně primáti. V těchto obdobích se postupně vyvíjely všechny
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
VíceLucie Segeďová, Lukáš Dolák
Afrika kolébka lidstva Lucie Segeďová, Lukáš Dolák Obsah prezentace 1. Antropogeneze-vývoj názorů 2. Postavení člověka v živočišné říši 3. Hominizační proces 4. Teorie vzniku rodu Homo 5. Předchůdci rodu
VíceVýukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
VíceVýživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,
Více4. Homininé: Australopithecinae
4. Homininé: Australopithecinae Australopitékové Archaičtí A. anamensis, A. bahrelghazali, A. afarensis Robustní A. aethiopicus, A. robustus, A. boisei Přechodní gracilní A. garhi, A. africanus Australopithecus
VíceSpeciální ZŠ a MŠ Adresa
Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu
VíceAž 4 x větší než přední
Jonáš Richard 14.2.2014 Vzhled Tarbíci svým vzhledem připomínají klokany. Jejich tělo je dlouhé 10 cm a váhově se pohybují okolo 60g, jejich ocas je ještě o něco delší než tělo a na konci je zakončen bíločernou
VíceModul 02 - Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana
Vícekdo byli a jak se vyvinuli naši předkové? antropologie, archeologie, historie a dalších vědních disciplín X Geografie obyvatelstva: prostorové a
GOS 3 kdo byli a jak se vyvinuli naši předkové? antropologie, archeologie, historie a dalších vědních disciplín X Geografie obyvatelstva: prostorové a časové procesy kolonizace a využívání Země, procesy
VíceVY_32_INOVACE_02_17_VL Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciáln lní vzdělávac vací potřeby Klíčov ová slova Druh učebnu ebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň a typ vzdělávání
VícePravěk na našem území. Skládačka
Pravěk na našem území Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním; 2) karta s odpověďmi; 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme.
VícePrimatologie VIII. Doc. Václav Vančata
Primatologie VIII. Doc. Václav Vančata Nadčeleď Hominoidea Charakteristické znaky nadčeledi Hominoidea Skelet lidoopů Nadčeleď Hominoidea - charakteristické znaky skeletu Vybrané charakteristické znaky
VíceLidská vyvojová biologie - Cvičení 1 Jak hodnotit lidskou ontogenezu? Doc. Václav Vančata
Lidská vyvojová biologie - Cvičení 1 Jak hodnotit lidskou ontogenezu? Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped Ped F UK UK Náměty ke cvičení Jak a podle čeho členit lidskou ontogenezu Jaké
VíceDějepis 6. ročník. Podmínky:
Dějepis 6. ročník Podmínky: - výsledná známka bude tvořena známkou z ústních zkoušení, písemek, aktivity, projektu či referátu, domácích úkolů, kompetenční známky a sešitu - mou povinností je si vést sešit,
VíceČtvrtohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.
Čtvrtohory pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list přestavuje soubor sedmi učebních úloh, které byly vytvořeny za účelem procvičení poznatků týkajících
VíceŠablona č. 01.30 Přírodopis Savci opakování
Šablona č. 01.30 Přírodopis Savci opakování Anotace: Opakování učiva o savcích. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Pracovní list je vhodný k opakování učiva o savcích. Speciální vzdělávací
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceSAVCI, SYSTÉM, POTRAVNÍ VZTAHY
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Zuzana Staňková VY_32_INOVACE_MGV_B_SS_1S3_D19_Z_ZOO_Savci_system_po travni_vztahy_t.docx Člověk a příroda Zoologie
VíceCo víme o původu psa na základě analýzy DNA
Co víme o původu psa na základě analýzy DNA RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz 1) Hypotéza o domestikaci
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceMALÍŘSTVÍ PALEOLITU MALÍŘSTVÍ PALEO
MALÍŘSTVÍ PALEOLITU VY_32_INOVACE_DVK1102 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Pravěké umění DVK / 1. ročník Obrazová prezentace vývoje malířství v období paleolitu MALÍŘSTVÍ
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu
- porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů - rozpozná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) - rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů - určuje vybrané druhy
VíceJelen žije většinou ve vysokých lesích
( animace kliknutím na objekt ) Lesní zvěř ( prezentace s výkladem) je těžké ji spatřit, protože je velmi plachá ve dne se ukrývá vychází brzy zrána a večer ( za soumraku ) Jelen žije většinou ve vysokých
VíceBiologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
Více