ˇ ZARI ˇ STUDIJNI CLANKY NA OBDOBI: ˇ 23. RIJNA 26. LISTOPADU 2017

Transkript

1 Z A R I STUDIJN I CL ANKY NA OBDOB I: 23. R IJNA 26. LISTOPADU 2017

2 OBR AZEK NA TITULN ISTRAN E: SALVADOR Dva manzelsk ep ary jsou ve sluzb ena verejnosti s poj ızdn ymi stojany pred jedn ım z nejvet s ıch n akupn ıch center ve mest esansalvador. PO CET ZV ESTOVATEL U POCET BIBLICK YCH STUDI I UCAST NA PAM ATN ESLAVNOSTI (2016) OBSAH R IJNA Pracuj na sebeovl ad an ı Dokonal ym pr ıkladem v sebeovl ad an ıjejehova. Co se od nej mu zeme naucit? A co konkr etn ı- ho mu zeme delat, abychom se dok azali l epe ovl adat? R IJNA 5. LISTOPADU Napodobuj Jehovu v tom, ze budes soucitn y Co to znamen ab yt soucitn y? Jehova a Jez ısn am vprojevov an ı soucitu dali dokonal yp r ıklad. Co m u zeme d elat pro to, abychom i my byli soucitn ı? Acodobr eho n am to p rinese? 13 ZIVOTN IP R IB EH Jsem vde cn yzato,sk ym jsem mohl spolupracovat LISTOPADU Slovo na seho Boha potrv anav zdy LISTOPADU Boz ıslovojemocn e Proc je pozoruhodn e, zebiblejekdispozicivest ale v ıce jazyc ıch? A jak mu zeme d avat najevo, ze jsme r adi, ze ji m ame ve sv emate rstin e? Tyto cl anky prohloub ına si vde cnost za Bibli a nasi l askukjej ımu autorovi LISTOPADU Bu odv a zn yapus sedopr ace! Kres an epot rebuj ı odvahu. Co se mu zeme nau od odv a zn ych lid ı, o kter ych cteme v Bibli? Jak mu zou mlad ı, rodice, stars ısestryabrat ri, kter ı nejsou jmenovan ı, uk d elat, co je spr avn e? cit azat, ze jsou odv a zn ıacht ej ı Tato publikace nen ıur cena k prodeji. Je poskytov ana v r amci celosvetov e biblick evzd el avac ı cinnosti, kter ajepodporov ana dobrovoln ymi dary. Prisp et mu zete prostrednictv ım str anek September 2017 Vol. 138, No. 14 CZECH Pokud nen ıuvedeno jinak, jsou biblick ecit aty prevzaty ze Svat eho P ısma Prekladu nov eho sveta (se studijn ımi pozn amkami). The Watchtower (ISSN ) Issue 14 September 2017 is published monthly with an additional issue published in January, March, May, July, September, and November by Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc.; L. Weaver, Jr., President; G. F. Simonis, Secretary-Treasurer; 1000 Red Mills Road, Wallkill, NY , U.S.A., and in England by Watch Tower Bible and Tract Society of Britain, The Ridgeway, London NW7 1RN. (Registered in England as a Charity.) 2017 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Printed in Britain.

3 Pracuj na sebeovl ad an ı Ovoce ducha je... sebeovl ad an ı. (GAL. 5:22, 23) SEBEOVL AD AN I je vlastnost, kterou n am Jehova mu ze pomoct rozv ıjet. (Gal. 5:22, 23) On ji projevuje v dokonal e m ı re, ale pro n as, nedokonal elidi,jeto casto te zk e. Nedostatek sebeovl ad an ıjevlastn ep r ı cinou spousty dnesn ıch probl em u. Kdyz clov ek tuto vlastnost nem a, mozn aot al ı sv ecmi, kter ejsoud ulezit e, nebo nen ıefektivn ıvpr aci, pr ıpadn eve skole. V ysledkem toho, ze se neovl ad a, mu zou b yt tak eslovn ı utoky, opilstv ı, n asil ı, rozvod, zbytecn edluhy, z avislost, uvezn en ı, citov abolest,sexu alnep ren a sen e nemoci nebo nechten et ehotenstv ı. ( Zalm 34:11 14) 2 Ti, kdo se neum ı ovl adat, zpusobuj ı probl emy sobe idruh ym. Ot azkou sebeovl ad an ıseodborn ıci zab yvali uz ve 40. letech minul eho stolet ıav yzkumy z posledn ıdoby ukazuj ı, ze dnes jsou na tom lid esesebeovl ad an ım mnohem hu r. To n as vubec neprekvapuje, protoze Bible predpo- ved ela, ze posledn ı dny se mimo jin ebudouvyzna covat t ım, ze lid ebudou bezsebeovl ad an ı. (2. Tim. 3:1 3) 3 Procbychomnasebeovl ad an ım eli pracovat? Jsou pro to dva dule zit ed uvody. Zaprv e, bylo zjist eno, ze lid e, kter ı 1., 2. a) K cemu mu ze v est to, kdyzse clov ek neovl ad a? b) Procje dobr esenadot azkou sebeovl ad an ızamyslet? 3. Procbyk res an em eli na sebeovl ad an ıpracovat? P ISN E: 83, 52 JAK BYS ODPOV ED EL? Co se uc ıme z Jehovovy reakce na Satanovu vzpouru? Kdo z lid ı, o kter ych se p ıse v Bibli, se umel ovl adat, a kdo ne? Jak n am pri rozv ıjen ı sebeovl ad an ım uze pom ahat studium Bible? 3

4 dok a zou m ıt sv e pocity pod kontrolou, maj ım enev azn ej s ıch probl em u. Jsou citovestabiln ejs ı, l epe se jim dar ınavazovat hodnotn ap r atelstv ıanarozd ıl od impulzivn ıch lid ıvsob enemaj ıtakovou zlost ani sklon k uzkostiadepresi. Zadruh e, odol avat pokusen ıaovl adat spatn etouhypat r ıkpo zadavkum, kter e na n as m as am Buh. Pr av evtomselhal Adam s Evou. (1. Mojz. 3:6) Od t edoby sch azela tato vlastnost i mnoha dals ım lidem a tvrde za to zaplatili. 4 Z adn y nedokonal y clov ek nedok a ze projevovat sebeovl ad an ı dokonale. Jehova dobre v ı, jak ebojesv ad ıme, a chce n am pom ahat, abychom hr ı sn esklony umeli ovl adat. (1. Kr al. 8:46 50) Jako laskav yp r ıtel v tomto usil ıpodporuje kazd eho, kdo mu chce upr ımn eslou- zit a pro koho je te zk em ıt v nejak em ohledu sv e pocity a touhy pod kontrolou. V tomto cl anku se nejprve zamysl ı- me nad dokonal ym pr ıkladem Jehovy. Tak esepou c ıme z dobr ych a spatn ych pr ıklad u zaznamenan ych v Bibli a uvedeme si praktick erady,jaknasebeovl a- d an ıpracovat. JEHOVUV PR IKLAD 5 Jehova je v sebeovl ad an ı dokonal y, protoze je dokonal yvev sem. (5. Mojz. 32:4) S n ami to ale tak nen ı. Abychom tedy pochopili, co to sebeovl ad an ıje ajakhoprojevovat,mus ıme Jehovuv pr ıklad prozkoumat. Pak ho budeme umet l epe napodobovat. Takze kdy napr ıklad se Jehova ovl adl? 4. Co mu ze povzbudit kazd eho,kdobojujese sebeovl ad an ım? 5., 6. Napr ıklad kdy Jehova projevil sebeovl ad an ı? 6 Zamysli se nad t ım, jak reagoval na Satanovu vzpouru v Edenu. Musel to re sit. Vern eand ely D ablovo tvrzen ı bezpochyby pobourilo, rozzlobilo a na vzbourence se d ıvali s opovrzen ım. Mozn am aspodobn epocity,kdy zp rem y sl ı sotom,jak ezlosatanzp usobil. Jehova ale nereagoval ukvapene. Jeho reakce byla um ern asituaci.neroz c ılil se a pri re sen ı Satanovy vzpoury jednal spravedlive. (2. Mojz. 34:6; Job 2:2 6) Rozhodl se, ze nech auplynoutn ejak y cas, protoze nechce, aby kdokoli z lid ı zemrel, ale touz ı, aby vsichni dos ahli pok an ı. (2. Petra 3:9) 7 Z Jehovova pr ıkladu se uc ıme, ze imybychomm eli v a zit slova a promyslet si, co udel ame. Nemeli bychom jednat ukvapene. Kdyztedy re s ı sn ejakou dule zitou vec, vyhra si dost casu na to, abys o tom poprem y slel. Modli se o moudrost, abys rekl nebo ude- lal to, co je spr avn e. ( Zalm 141:3) Kdyz jsme rozc ılen ı nebo nazloben ı, vet sinou reagujeme pod n avalem emoc ı. A potom n am casto nezb yv anicjin eho, nezsv ych slov a skutku litovat. (Pr ısl. 14:29; 15:28; 19:2) DOBR EA SPATN EP R IKLADY BOZ ICH SLUZEBN IK U 8 Zkter ych biblick ych pr ıklad ujevidet, jak je sebeovl ad an ıd ulezit e? Urci- tesivzpomene snan ekolik muz ua zen, kter ısv ym touh am nepodlehli. Vezme- me si treba J akobova syna Josefa. To, ze se umel ovl adat, uk azal, kdyzslou- 7. Co se uc ıme z Jehovova pr ıkladu? 8. a) Kde mu zeme naj ıt pr ıklady v sebeovl a- d an ı? b) Co pom ahalo Josefovi odm ıtat n a- vrhy Potifarovy manzelky? (Viz uvodn ıobr a- zek.) 4 STR A ZN AV EZ

5 zil v dome Potifara, velitele faraonovy str a ze. Zal ıbil se jeho manzelce, protoze byl kr asn epostavyakr asn e- ho vzhledu. Co mu pomohlo ji odm ı- tat, kdyz se ho opakovane snazila sv est? Urcit ev enoval nejak y cas tomu, aby prem y slel, jak ed usledky by mohlo m ıt to, kdyby jej ım n avrh um podlehl. Akdy z se pak situace vyhrotila, utekl. Rekl: Jakbychse...mohldopustittak velk e spatnostiaskute cneh resit proti Bohu? (1. Mojz. 39:6, 9; pre cti Pr ı- slov ı1:10) 9 Co se od Josefa uc ıme? Kdyzjsme vpoku sen ıporu sit nejak ybo z ız akon, mus ıme jednat rozhodne. Nezsen ekter ızn as stali svedky Jehovov ymi, tak se napr ıklad prej ıdali, hodnepili,kou rili, brali drogy nebo zili nemravne. I po krtu je mozn atakov ev eci cas od casu l akaj ı. Pokud tetedyl ak an eco nespr avn eho, pomu ze ti, kdyzbude suva zovat okatastrof aln ıch duchovn ıch n asledc ıch toho, kdyby ses neovl adl. Mu ze s se snazit vytipovat situace, ve kter ych by hrozilo, ze sv ym touh am podlehnes, a promyslet si, jak se do nich nedostat. ( Zalm 26:4, 5; Pr ısl. 22:3) A kdyzu zse do nekter eznichdostane s, pros Jehovu, aby ti dal moudrost a s ılu odolat. 10 To, co zazil Josef, se dnes st av a mnoha mlad ym kres an um. Uve me si napr ıklad Kim. Jej ıspolu z aci se casto vytahovali s t ım, jak e meli o v ıkendu sexu aln ız azitky. Kim nic takov eho 9. Co konkr etn ıho mu ze sud elat pro to, abys sv ym touh am nepodlehl? 10., 11. a) Co se mlad ym lidem be zn est a- v a ve skole? b) Co mu ze mlad ym kres a- num pomoct, aby odol avali tlaku jednat ne- spr avn e? nevypr av ela. Prizn av a, ze kvuli tomu, ze se odlisovala, se obcas c ıtila sama, aspolu z acision ı mysleli, ze je hloup a, kdyzsnik ym nechod ı. Byla ale dost rozumn anato,abyv edela, ze v ml a- d ıjsousexu aln ıtouhysiln e. (2. Tim. 2:22) Spoluz aci se j ı casto ptali, jestli uzsn ek ym spala. Tyto situace vyuzi- la k tomu, aby jim vysvetlila, procne. Jsme hrd ınamlad ek res any, kter ıjsou rozhodnut ız ustat v mravn ım ohledu cist ı. A je na nehrd ytak ejehova. 11 VBiblisem uzeme doc ıst i o lidech, kter ısevsexu aln ım ohledu nedok azali ovl adat, a jsou pro n as varovn ym pr ı- kladem. P ı se se v n ıtak eosmutn ych n asledc ıch, ke kter ym takov echov an ı mu ze v est. Pokud jsi v podobn esituaci jako Kim, zamysli se nad pr ıb ehem naivn ıho mlad eho muze ze 7. kapitoly Pr ı- slov ı. Prem y slej tak eotom,cosestalo Amnonovi, a jak eobludn ed usledky jeho chov an ı melo. (2. Sam. 13:1, 2, 10 15, 28 32) Rodice by si behem rodinn eho uct ıv an ım eli se sv ym d ıt etem popov ıdat o tom, jak je dule zit e sexu aln ıtouhyovl adat a jak b yt rozumn y, kdyzsemun ekdo l ıb ı. Mu zou k tomu pouz ıt zm ın en ebiblick epas aze. 12 Josef dal pekn yp r ıklad v sebeovl a- d an ıivjin e situaci. Bylo to tehdy, kdyz jeho bratri pri slidoegyptanakoupit potraviny. Aby rozpoznal, co je v jejich srdci, nerekl jim, ze je jejich bratr. Akdy zu zpron ej bylo te zk esv eemoce ovl adnout, odesel, aby se mohl vyplakat. (1. Mojz. 43:30, 31; 45:1) Pokud nejak y bratr nebo sestra udel an eco, 12. a) Jak Josef ovl adl sv eemoce,kdy zse setkal se sv ymi bratry? b) V jak ych situac ıch mus ıme m ıt emoce pod kontrolou? Z A R I2017 5

6 co tevyvedezm ıry, a ty napodob ı s Josefuv pr ıklad, pomu ze ti to ner ıct nebo neudelat neco, ceho bys pozdeji litoval. (Pr ısl. 16:32; 17:27) A v pr ıpade, ze je nekdo z tv ych pr ıbuzn ych vy- loucen y, asi mus ı sovl adat sv eemoce, abys s n ım nebyl v kontaktu v ıc, nezje nutn e. Umet se ovl adat v takov ych situac ıch nen ıv ubec jednoduch e, ale je to snazs ı, kdyzsiuv edom ıme, ze tak napodobujeme Boz ıp r ıklad a jedn ame v souladu s jeho radami. 13 VBiblicteme i o pr ıkladu kr ale Davida. KdyzhoSaulnebo Simei provokovali, nerozzuril se ani proti nim nezneuzil svou moc. (1. Sam. 26:9 11; 2. Sam. 16:5 10) Sebeovl ad an ı ale nebylo jeho silnou str ankou vzdycky. V ıme napr ı- klad, jak eho hr ıchu se dopustil s Bat-se- bou nebo jak v afektu zareagoval na Na- balovu chamtivost. (1. Sam. 25:10 13; 2. Sam. 11:2 4) Presto se z jeho zivota mu zeme neco naucit. Zaprv e, stars ıve sborech se mus ıum et ovl adat, aby nezneuz ıvali svou autoritu. Zadruh e, nikdo by si s am sebou nemel b yt pr ıli s jist yamysletsi, ze nikdy pokusen ınepodlehne. (1. Kor. 10:12) JAK NA TO 14 Jak mu ze snasebeovl ad an ıpracovat? Uve me si situaci, kter aseoprav- du stala. Luigi byl v aute a zezadu do nej nabouralo jin eauto.ikdy ztobyla chyba toho druh eho ridi ce, zacal Luigimu nad avat a chtel se pr at. Luigi poprosil Jehovu, aby mu pomohl zvl ad- 13. Co se mu zeme naucit z Davidova zivota? 14. a) Co zazil Luigi? b) Procjed ulezit e, jak se v takov ych situac ıch zachov ame? nout emoce, a snazil se ridi ce uklidnit. Bylo to ale zbytecn e.luigisipoznamenal udaje o pojist en ıtohomu ze aodjel,zat ımco on jest epo r ad kri cel. Ot yden pozdeji sel Luigi na opetov- nou n av st evu k jedn epan ı a uk aza- lo se, ze jej ıman zel je ten ridi c, co do nej naboural. Tomu muzi bylo trapneazasv uj v ystup se omluvil. Navrhl, ze bude kontaktovat Luigiho pojis ov- nu, aby se vec co nejdr ıv vyre sila. Za- pojilsedorozhovoruobibliato,co slysel, se mu l ıbilo. Luigi si zpetn euv e- domil, jak bylo dobr e, ze po nehode zustal klidn y, a k cemu by mohlo v est to, kdyby se neovl adl. (Pre cti 2. Korin anum 6:3, 4.) 15 Co n am mu ze pomoct, kdyzchce- me v sebeovl ad an ıud elat pokrok? Pra- videln eape cliv estudiumbible.vzpomen si, co Buh rekl Jozuovi: Tato kniha z akona by se nemela vzd alit od tv ych ust, a budesvn ı c ıst polohlasem dnem a noc ı, abys dbal na to, abys jednal podle vseho, co je v n ınaps ano, nebo potom ucin ı ssvoucestu usp e snou apakbude sjednatmoud re. (Jozue 1:8) Ale jak n am studium Bible mu ze pomoct v tom, abychom se umeli ovl a- dat? 16 Uzjsmesi rekli, ze jsou v n ıp r ıklady, ze kter ych je videt, co dobr eho se- beovl ad an ıp rin a s ıak cemu to vede, kdyzhopostr ad ame. Jehova mel p adn yd uvod, proc je do Bible nechal za- psat. ( R ım. 15:4) Udel ame tedy dobre, kdyz si je budeme c ıst a do hloubky onichp rem y slet. Zkus prij ıt na to, jak 15., 16. Jak mu ze studium Bible pomoct tobeatv erodin eud elat v sebeovl ad an ıpokrok? 6 STR A ZN AV EZ

7 To, jestli dok a zeme zustat v klidu, nebo n am povol ı nervy, mu ze pr ımo nebo nepr ımo ovlivnit nasi sluzbu (14. odstavec) se z nich mu ze spou cit ty a tvoje rodina. Pros Jehovu, aby ti v tom pom a- hal. A kdyzsiuv edom ı s, ze se v neja- k em ohledu ovl adat nedok a ze s, priznej si to. Modli se, aby se ti to darilo, a ze vsech sil se snazzlep sovat. (Jak. 1:5) Hledej v nasich publikac ıch praktick e rady, kter etivtomm uzou pomoct. 17 Co mu ze sd elat pro to, aby sebeovl ad an ırozv ıjely tvoje deti? Rodice ve- d ı, ze s touto vlastnost ısed eti nerod ı. Meli by jim v tom d avat dobr yp r ıklad. Atoplat ıov sech vlastnostech, kter e se deti mus ınau cit. (Ef. 6:4) Pokud vid ı s, ze tvoje deti se neum ıovl adat, zeptej se s am sebe, jestli jsi pro nedob- r ym pr ıkladem. D avej ho t ım, ze budes pravidelnechoditdoslu zby a na shrom a zd en ıa ze budesv est rodinn euct ı- v an ı. A kdyzjetozapot reb ı, neboj se r ıct d ıt eti ne. I Jehova dal urcit aomezen ıadamoviaev e. Mohlo jim to po- 17. Jak mu zou rodice ucit svoje deti, aby se umely ovl adat? moct, aby uzn avali jeho autoritu. Podobne kdy z rodice vychov avaj ı svoje detiad avaj ıjimdobr yp r ıklad, uc ıjet ım sebeovl ad an ı. L aska k Bohu a ucta k jeho me r ıtk um patr ıktomunejcenn ejs ı- mu, co mu zete detem predat. (Pre cti Pr ıslov ı1:5,7,8.) 18 A uzm asd eti, nebo ne, mej pros ım tak enamysli, ze je zapotreb ımoud re si vyb ırat pr atele. Najdi si takov e, kter ı tebudoupodporovatvetv ych duchovn ıch c ılech a pom ahat ti vyhnout se probl em um. (Pr ısl. 13:20) Duchovne zame ren ıp r atel enatebebudoum ıt dobr y vliv, a to i v tom, jak projevuj ısebeovl a- d an ı. Jejich pr ıklad te bude motivovat, abys je napodoboval. A nen ıpochyb, ze sv ym dobr ym chov an ım budeszasety povzbuzovat druh e. D ıky sebeovl ad an ı budesm ıt hezk yvztahsjehovou,budesm ıt radost ze zivota a druz ıstebou budou r adi. 18. Procbychomsim eli pr atele moudre vyb ı- rat? Z A R I2017 7

8 P ISN E: 142, 12 JAK BYS ODPOV ED EL? Procjen ekdy te zk e b yt soucitn y? Jak n as Jehova uc ı projevovat soucit? Jak mu ze ssoucit d avat najevo? Napodobuj Jehovu v tom, ze budessoucitn y Jehova, Jehova, B uh milosrdn yasoucitn y. (2. MOJ Z. 34:6, NWT) PRI jedn ep r ıle zitosti Buh mluvil s Mojz ı sem a rekl mu svoje jm eno a jak em a vlastnosti. Prvn ı, kter ezm ınil, byly milosrdenstv ıasoucit. Rekl: Jehova, Jehova, Buh milosrdn yasoucitn y, pomal ykhn evu a pln yv ern el asky a pravdy. (2. Mojz. 34:5 7, NWT ) Mohl vyzdvihnout svoji moc nebo moudrost. Mojz ı salepot reboval ujistit, ze ho Buh bude podporovat, a tak Jehova zduraznil vlastnosti, kter epodtrhuj ı jeho ochotu pom ahat sv ym sluzebn ık um. (2. Mojz. 33:13) Jak na tebe pusob ı, ze Buh nejdr ıv zm ınil milosrdenstv ıasoucitaa zpakdal s ı svoje vlastnosti? V tomto cl anku budeme prem y slet o soucitu, cozjepochopen ıpro nekoho, kdo trp ı, a touha jeho utrpen ızm ırnit. 2 Buh stvoril lidi ke sv emu obrazu. A protoze je soucitn y, je pro nep rirozen ezaj ımat se o dobro druh ych. Soucit- NWT je zkratka pro revidovan evyd an ı Svat eho P ısma Prekladu nov eho sveta vangli ctine. 1. Jak se Jehova predstavil Mojz ısovi a proc je to pozoruhodn e? 2., 3. a) Procm uzeme r ıct, ze pro lidi je prirozen eb yt soucitn ı? b) Procbyn as melo zaj ımat,coseosoucitup ıse v Bibli? 8

9 n ıjsou casto i lid e, kter ıjehovuneznaj ı. (1. Mojz. 1:27) V Bibli je hodne pr ıb eh u, ve kter ych tato vlastnost vynik a. Vzpomensinatenodvoupro- stitutk ach, kter esep red Salomounem dohadovaly, kter a z nich je matkou novorozenete. Kdyzje Salomoun vyzkousel t ım, ze nar ıdil, aby bylo d ıt erozseknuto vejpul, zacala skutecn amatka okamzit e jednat, protoze s n ım hluboce souc ıtila. Udelala to i za cenu toho, ze by d ıt e dostala ta druh a zena. (1. Kr al. 3:23 27) Nebo si vzpomenna faraonovu dceru, kter azachr anila mal eho Mojz ı se. I kdyzzjistila, ze nalezen ed ıte je Hebrejec a proto by nemel zustat nazivu poc ıtila k nemu soucit a rozhodla se, ze ho vychov ajako vlastn ıho syna. (2. Mojz. 2:5, 6) 3 Procbyn as ot azka soucitu mela zaj ımat? Protoze Jehova chce, abychom ho napodobovali. (Ef. 5:1) I kdyzjsme byli stvoreni tak, abychom byli soucitn ı, kvuli nedokonalosti m ame sklon ksobectv ı. Nekdy pro n as mozn anen ı snadn e rozhodnout se, jestli pomu zeme druh ym, nebo udel ame neco pro sebe. Jak se mu ze s naucit b yt soucitnej s ı? Zaprv e, venuj cas tomu, abys prozkoumal, jak soucit projevuje Jehovaajaklid e. Zadruh e, zamysli se nad t ım, jak mu ze sjehov uv pr ıklad napodobovat a co dobr ehotitop rinese. JEHOVA DOKONAL Y PR IKLAD SOUCITU 4 V Bibli je pops ano mnoho situac ı, kdy Jehova projevil soucit. Prem y slej 4. a) Proc Jehova poslal andely do Sodomy? b) Co se uc ıme z pr ıbehu o Lotovi a jeho rodine? napr ıklad o tom, co udelal pro Lota. Tento dobr ymu zbyl zna cnest ısnen kvuli otresn emu chov an ıobyvatel Sodomy a Gomory. Nemeli z adnou uctu k Bohu, a tak Jehova rozhodl, ze si zaslouz ızem r ıt. (2. Petra 2:7, 8) Poslal andely, aby Lotovi rekli, ze Sodoma a Gomora budou zniceny a ze mus ıut ect. V Bibli cteme: Kdyzst a- le ot alel, pak [andel e], protoze Jehova s n ım mel soucit, uchopili jeho ruku irukujehoman zelky a ruce jeho dvou dcer a pristoupili k tomu, aby ho vyvedli ven a aby ho postavili za mes- tem. (1. Mojz. 19:16) Z tohoto pr ıkla- du je videt, ze Jehova dobre ved el, vjak ejelotsituaci.m uzeme si tedy b yt jist ı, ze dobre v ı, jak ymi te zkostmi proch az ıme my. (Iz. 63:7 9; Jak. 5:11, ppc.; 2. Petra 2:9) 5 Jehova nejenom soucit projevuje, ale uc ıtoisvojeslu zebn ıky. Uve me si jeden ze z akon u, kter e dal izraelsk emu n arodu. Kdyzn ekdo nekomu puj cil pen ıze, mohl si vz ıt od dluzn ıka odev jako z astavu, aby si byl jist y, ze mu dluh splat ı. (Pre cti 2. Mojz ı sovu 22:26, 27.) Musel ale dluzn ıkovi odev vr atit do z a- padu slunce, aby se mel v noci c ım pri- kr yt. Pokud postr adal soucit, mozn ase mu ho vr atit nechtelo. Jehova ale svoje sluzebn ıky ucil b yt soucitn ıajednat citlive. Co vypl yv azez asady, kter a je v tomto z akon eobsa zen a? Nikdy bychom nemeli prehl ı zet potreby nasich bratruasester.kdy zjsouvt ezk esituaci amyjimm uzeme pomoct, meli bychom udelat, co je v nasich sil ach. (Kol. 3:12; Jak. 2:15, 16; pre cti 1. Jana 3:17) 5. Jak n as Boz ıslovo,nap r ıklad versv1.ja- na 3:17, uc ıb yt soucitn ı? Z A R I2017 9

10 6 Jehova jednal s Izraelity soucitne, ikdy zopakovan eh resili. V Bibli cteme: Jehova, Buh jejich praotcu, jim st ale pos ılal v ystrahy prostrednictv ım sv ych poslu, znovu a znovu pos ılal, protoze poci oval soucit se sv ym lidem asesv ym obydl ım. (2. Par. 36:15) Podobneimybychomm eli souc ıtit s te- mi, kdo Jehovu zat ım neznaj ı, ale por ad jest em uzou svoje spatn ejedn an ı napravit a st at se jeho pr ateli. Jehova nechce, aby v bl ı z ıc ım se soudu byl ne- kdo znicen. (2. Petra 3:9) Takze dokud je jest e cas, chceme r ıct jeho varovn e poselstv ıconejv ıc lidem a pomoct jim, aby z Boz ıho soucitu meli uzitek. 7 To, ze je Jehova soucitn y, mu ze potvrdit rada bratru a sester. Uve me si, co stalo jedn erodin evdob eetnick eho konfliktu, kter yza c atkem 90. let vypukl v zem ıch b yval ejugosl avie. Se sv ym 12let ym synem Milanem a jeho bratrem cestovali rodice s dals ımi svedky autobusem z Bosny do Srbska. Jeli na oblastn ısjezd,nakter em se Milanovi rodice chteli d at pokrt ıt. Na hranic ıch ale voj aci rodinu nechali vystoupit, protoze si vsimli, ze patr ı kjin emu etniku. Ostatn ıbrat ri mohli v cestepokra covat. Rodinu dva dny drzeli na hranic ıch a pak velic ıd ustojn ık zavolal sv emu nadr ızen emu, aby se ho zeptal, co s nimi m aud elat. Telefonoval pr ımo pred nimi, a tak vsich- ni cty ri slyseli odpove : Prostejevez- mete ven a zastrelte. 8 Kdyzsespoluvoj aci bavili, pri sli 6. Jak epou cen ısim uzeme vz ıt z Jehovova soucitn eho jedn an ı s Izraelity? 7., 8. Proc je jedna rodina presv ed cen a, ze Jehova s nimi mel soucit? krodin edvamu zi. Poseptali jim, ze jsou tak esv edkov ea ze se od bratru z autobusu dozved eli, co se stalo. Milanovi a jeho bratrovi rekli, aby nasedli do jejich auta a pres hranice prejeli s nimi, protoze doklady det ıvoj aci nekontrolovali. Rodic um rekli, aby obeslibudovuasetkalisesniminadruh estran e hranice. Milan byl v takov em stresu, ze neved el, jestli se m asm at nebo brecet. Rodice se ptali: Mysl ıte si, ze n as prostenechaj ı odej ıt? Ale jak sli pryc, vypadalo to, jako by je voj a- ci vubec nevideli. Milan a jeho bratr se s rodici za hranicemi setkali a spolecn eodjelinasjezd.bylip resved cen ı, ze Jehova odpoved el na jejich modlitby. Z Bible v ıme, ze ne vzdycky Jehova svoje sluzebn ıky ochr an ıp r ımo. (Sk. 7:58 60) Ale tehdy to tak mohlo b yt. Milan r ık a: Pripadalo mi, jako by andel evoj aky oslepili a Jehova n as zachr anil. ( Zalm 97:10) 9 Skvel ym pr ıkladem soucitu je i Jez ı s. Souc ıtil s lidmi, kter ıbyli sed ren ı a...zm ıt ani sem a tam jako ovce bez past y re. Jak na jejich zalostn ystavreagoval? Zacal je vyucovat mnoha ve- cem. (Mat. 9:36; pre cti Marka 6:34) Jednal uplne jinak nezfarizeov e, kter ınem eli nejmens ıchu b ezn ym lidem pom ahat. (Mat. 12:9 14; 23:4; Jan 7:49) Touz ı sitypodobn ejakoje z ı slidem pom ahat a ucit je o Jehovovi? 10 To ale neznamen a, ze bychom me- li b yt soucitn ıv zdycky. Boz ısoucitbyl nam ıst evp r ıpadech zapsan ych v Bib- 9. Co Jez ısc ıtil k lidem, kter ızan ım prich azeli? (Viz uvodn ıobr azek.) 10., 11. Je soucit vzdycky nam ıste? Vysvet- li to. 10 STR A ZN AV EZ

11 li, o kter ych jsme se zm ınili. Ale napr ı- klad kr al Saul Boha neposlechl, presto- ze si myslel, ze jedn asoucitn e. Uset- ril zivot Agaga, nepr ıtele Boz ıho lidu, atak enejlep s ıkusyzbravuadobytka. Proto ho Jehova jako izraelsk eho kr ale zavrhl. (1.Sam.15:3,9,15) Jehova je spravedliv ysoudce.dok aze c ıst v srdci lid ı, a tak v ı, kdy soucit nen ı opodstatnen y. (N a r. 2:17; Ezek. 5:11) Bl ı z ı se doba, kdy vykon arozsudeknadv semi, kdo ho odm ıtaj ı poslouchat. (2.Tes. 1:6 10) Pak nebude nam ısteb yt soucitn yst emi, kter e posoudil jako spatn e.to, ze je znic ı, bude soucitn evzhle- dem k dobr ym lidem, kter ezachov a nazivu. 11 Je jasn e, ze nen ınan as posuzovat, jestli by nekdo mel b yt znicen, nebo zustat nazivu. Sp ısbychomte meli delat vsechno, co je v nasich sil ach, abychom lidem soucitnepom a- hali. Jak ymi praktick ymi zpusoby to mu zeme delat? Nad nekter ymi se zamysl ıme. JAK MU ZE SSOUCIT D AVAT NAJEVO 12 Pom ahej druh ym s be zn ymi vecmi. To, aby byl kres an ke sv ym blizn ım abratr um i sestr am soucitn y, je jeden ze z akladn ıch Jehovov ych pozadav- ku. (Jan 13:34, 35; 1. Petra 3:8) Sou- c ıtit mimo jin eznamen a trp et spolu sn ek ym. Soucitn y clov ek chce tr apen ıdruh ych lid ızm ırnit, mozn atak, ze jim pomu ze s ne c ım, co je pro net ez- k e. Vs ımej si toho, co druz ıpot rebuj ı. Mohl bys napr ıklad nekomu nab ıdnout, ze mu s ne c ım pomu ze s, treba ze za nej neco vyr ıd ı s? (Mat. 7:12) 13 Zapoj se do humanit arn ı pomoci. Kdyzvid ıme, jak lid etrp ın asledkem pr ırodn ıch katastrof, chceme jim d at najevo, ze s nimi souc ıt ıme. Svedkov e Jehovovi jsou zn am ıt ım, ze v takov ych situac ıch druh ym pom ahaj ı. (1. Petra 2:17) Jedna sestra z Japonska zila 12. Napr ıklad jak mu ze sdruh ym projevit soucit? 13. C ım jsou svedkov e Jehovovi zn am ı? D avej najevo soucit t ım, ze druh ym nab ıdnes praktickou pomoc (12. odstavec)

12 vm ıste, kter ebylovroce2011zasa- zeno siln ym zemet resen ım a vlnou tsunami. Rekla, ze ji moc povzbudilo a ute silo, kdyzvid ela, jak prij ı zd e- j ıdobrovoln ıci z ruzn ych c ast ıjaponska i jin ych zem ı, aby pomohli opravit domy a s aly Kr alovstv ı. Napsala: D ıky tomu jsem si uvedomila, ze o n as Jehova pecuje. Pecujeme tak e jeden o druh eho. A hodnebratr uasesterpocel em svet esezan as modl ı. 14 Pom ahej nemocn ym a stars ım lidem. Souc ıt ıme i s temi, kdo jsou nemocn ı nebo uzmaj ısv uj vek. Te s ıme se na dobu, kdy nemoci a st a r ıbudouv ec ıminulosti, a proto se modl ıme o pr ı- chod Boz ıho kr alovstv ı. Nezktomu dojde, del ame, co mu zeme, abychom takov ym lidem pom ahali. Jeden spisovatel popsal, co se stalo, kdyzsijeho maminka, kter atrp ela Alzheimerovou chorobou, jednoho dne zaspinila saty. Ve chv ıli, kdy se je pokousela vycistit, nekdo zazvonil. Byly to dvesestry,kte- r ejipravideln enav stevovaly. Zeptaly se, jestli j ım uzou nejak pomoct. Zena rekla: Je to trapn e, ale ano. Sestry j ı to pomohly vycistit, pak j ıuva rily caj azdr zely se, aby si s pan ıpopov ıdaly. Jej ısynjimbylvd ecn yanapsal: Klobouk dolup red svedky. Delaj ıto,co k a zou. Motivuje tetv uj soucit s nemocn ymi a stars ımi lidmi k tomu, abys jim pom ahal, jak jenom mu ze s? (Fil. 2:3, 4) 15 Pom ahej druh ym poznat Jehovu. Ten nejleps ızp usob, jak mu zeme lidem pom ahat, je ucit je o Bohu a jeho kr alov- 14. Jak mu ze spom ahat nemocn ym a stars ım lidem? 15. Jak nas ıslu zbou pom ah ame druh ym? stv ı. Tak ejimm uzeme uk azat, procje pro nedobr e r ıdit se Jehovov ymi me- r ıtky. (Iz. 48:17, 18) Kazatelsk aslu zba je u zasn yzp usob, jak ct ıt Jehovu a b yt kdruh ym soucitn ı. Mohl bys slouzit v ıc? (1. Tim. 2:3, 4) CO DOBR EHO TO PRINESE TOBE? 16 Odborn ıci na dusevn ızdrav ı r ıkaj ı, ze lid e, kter ıjednaj ısoucitn e, jsou zdravej s ı, spokojenej s ı a maj ı kvalitnej s ıvztahy.kdy zbude spom ahat tem, kdo nejak trp ı, budes s astn ej s ıaoptimistict ej s ı, nebudessec ıtit osamele ani nebudesm ıt sklon zab yvat se negativn ımi myslenkami. Vid ı s, co dobr e- ho ti to prinese? (Ef. 4:31, 32) Jestlize s l askou pom ah ame druh ym, m ame dobr esv edom ı, protoze v ıme, ze del a- me to, co si Jehova preje. D ıky tomu, ze jedn ame soucitne, jsme tak elep s ı- mi rodici, manzelsk ymi partnery a pr a- teli. Tem, kdo nev ahaj ıprojevitsoucit, druz ıochotn eji pomu zou, kdyztosa- mi budou potrebovat. (Pre cti Matou- se 5:7; Luk a se 6:38.) 17 Jak jsme si rekli, kdyzjsmesoucit- n ı, prosp ıv atoin am. Melobytob yt ale hlavn ım duvodem, procsevtom chceme zlepsovat? Ne. T ım by mela b yt nasetouhanapodobovatachv alit Jehovu, kter yjenejlep s ım pr ıkladem l asky a soucitu. (Pr ısl. 14:31) Snaz- me se proto b yt jako on a prisp ıvat tak kv rel ym vztahum s bratry a sestrami akdobr ym vztahum s ostatn ımi lidmi. (Gal. 6:10; 1. Jana 4:16) 16. Co dobr eho n am prin a s ıto, ze jsme soucitn ı? 17. Procchcemeb yt soucitnej s ı? 12 STR A ZN AV EZ

13 ZIVOTN IP R IB EH Jsem vde cn yzato, sk ym jsem mohl spolupracovat VYPR AV I DAVID SINCLAIR V POLOVINE30.letsedonewyorsk eho Bronxu prist ehovali James a Jessie Sinclairovi, kter ym jsem se o nekolik let pozdeji narodil. Zakr atko se zde sezn a- mili s Williem Sneddonem, kter ystejn e jako oni poch azel ze Skotska. Po p ar minut ach si zacali pov ıdat o sv ych rodin ach. Maminka Williemu vypr av ela, ze pri- sla o otce a stars ıho bratra kr atce pred Velkou v alkou. Pri rybaren ınamo ri totiznajelilod ı na minu. Willie na to reagoval: Tak to je v a s otec v pekle! Willie patril ke svedk um Jehovov ym a moje sokovan amaminkatakpoprv esly sela bib- lickou pravdu. Willie t ım maminku rozzlobil, protoze jej ıotecbyldobr y clov ek. Willie ale dodal: A co kdybych v am rekl, ze do pekla sel i Jez ı s? Maminka si vzpomnela na modlitbu, kterou znala z kostela. R ıkalo se v n ı, ze Jez ı s sestoupil do pekel a pak tret ıdenvstal.za cala proto prem y slet: Pokud by peklo bylo m ısto, kde jsou zl ı lid emu ceni v plamenech, co by tam de- lal Jez ı s? A tak se maminka zacala zaj ı- mat o to, co se p ı se v Bibli, a tak eza cala vbronxuchoditnashrom azd en ı. V roce 1940 se dala pokrt ıt. Rodice tehdy nebyli nijak zvl a s povzbuzov ani, aby se sv ymi detmi studovali Bibli. A tak zat ımco maminka b yvala ov ıkendech ve sluzb enebonashrom az- den ı, o mesestaraltat ınek. Kdyzjsem povyrostl, zacali jsme na shrom a zd en ı chodit vsichni tri. Maminka tr avila ve sluzb ehodn e casu a vedla nekolik studi ı. Jednu dobu dokonce vedla skupinov a studia, protoze z ajemci bydleli bl ızko sebe. O pr azdnin ach jsem casto chodil do sluzby s n ı. Hodnejsemsetaknau cil obibliatak ejakzn ıdruh evyu covat. Mus ım r ıct, ze kdyzjsembylmal y, duchovn ıv eci jsem nebral moc v a zn e, byla to prosteb ezn a souc ast naseho zivota. Kdyz mi ale bylo 12, stal jsem se Z A R I

14 Willie a Liz Sneddonovi Dopisspozv an ım do betelu Smaminkou aon eco pozdeji stat ınkem V17letech,kdyjsemza cal slouzit vbrooklynsk em betelu zvestovatelem a od t edobyu zjsemchodil do sluzby pravidelne. V 16 letech jsem se zasvetil Jehovovi a 24. cervence 1954 jsem se na sjezdu v Torontu dal pokrt ıt. SLUZBA V BETELU Nekte r ıbrat ri v nasem sboru tehdy slouzili v betelu anebo tam pracovali v minulosti. Hodnem etoovlivnilo.obdivoval jsem, jak dobre um ıvyu covat avysv etlovat biblick enauky.u citel emi sice doporucovali, abych sel na univerzitu, ale j asidalzac ıl sluzbu v betelu. A tak jsem si na sjezdu v Torontu dal do betelu prihl a sku. O rok pozdeji na sjezdu na Yankee Stadium v New Yorku jsem to udelal znovu. Kr atce nato jsem byl pozv an, abych od 19. z a r ı1955za cal slouzit v betelu v Brooklynu. Bylo mi tehdy 17 let. Prvn ıpr ace, kterou jsem dostal, byla ve vaz arn enaadamsstreet117.brzo jsem dostal za ukol obsluhovat stroj, kter yse razoval 32str ankov e c asti knih, aby je mohl dals ıstrojse s ıt k sobe. Umel jsem ps at na stroji, a tak jsem byl asi po mes ıci ve vaz arn ep ridelen do oddelen ı casopisu. Pro kazd eho nov e- ho odberatele casopis u Str a zn av ez a Probu te se! totizbylopot reba napsat na stroji jeho adresu na mal y kovov y st ı- tek. O p ar mes ıc upozd eji jsem uzpra- coval v oddelen ıexpedice.m el ho teh- dy na starost Klaus Jensen. Poz adal me, abych pom ahal bratrovi, kter yvozilkrabice s publikacemi do pr ıstavu, odkud se rozes ılaly do cel eho sveta. Tak ejsme brali na postu pytle s casopisy, kter ebyly urceny sborum po cel ych Spojen ych st a- tech. Bratru Jensenovi totizp rislo, ze

15 fyzickou pr aci potrebuji. V a zil jsem tehdy 57 kilo a byl jsem huben yjakolunt. Bratr Jensen to odhadl moc dobre. D ıky dorucov an ıpublikac ıdop r ıstavu a na postu jsem opravdu zes ılil. Oddelen ı casopisu vy rizovalo tak e sborov eobjedn avky casopis u. D ıky tomu jsem zjistil, v jak ych ruzn ych jazyc ıch se casopisy v Brooklynu tisknou. Omnohaznichjsemdot e doby ani neslysel, ale mel jsem radost, ze des ıtky tis ıc casopis uputuj ıdotolikavzd alen ych zem ı. Ani by me nenapadlo, ze jednou budu moct mnoho z nich navst ıvit. V roce 1961 jsem dostal za ukol pracovat v kancel a ri pokladn ıka, kterou mel na starosti bratr Grant Suiter. Po p ar letech si mezavolaldokancel are bratr Nathan Knorr, kter ytehdyvedlce- losvetov ed ılo. Rekl mi, ze jeden z bratru, kter ısn ım spolupracuj ı, bude mes ıc na skole sluzby Kr alovstv ıapotomp u- jde pracovat do sluzebn ıho oddelen ı. Byl jsem pove ren, abych se ujal pr ace m ısto nej a spolupracoval s Donem Adamsem. Don Adams byl shodou okolnost ıten, kdo ode menasjezduvroce1955p reb ıral prihl a sku do betelu. Zacal jsem tak e spolupracovat s Robertem Wallenem a Charlesem Molohanem. My cty ri jsme spolecn epracovalip res 50 let. Mel jsem vzdycky velkou radost z toho, ze mu zu spolupracovat s tak duchovnesm yslej ı- c ımi muzi. ( Zalm 133:1) Vroce1970jsemza cal jednou za rok nebozadvacestovatnan ekolik t ydn u do pobocek Watch Tower Society. Tehdy se tomu r ıkalo n av st eva z onov eho Columbia Heights 124, kde jsem pracoval des ıtky let S Robertem Wallenem, Charlesem Molohanem adonemadamsem Z A R I

16 Livija a j a dozorce. Behem n av st evy se setk av am s betelity a mision a ri, snaz ım se druh educhovn epovzbuditatak e kontroluji dokumenty v pobocce. Vzdycky memoc te silo setk avat se se studenty prvn ıch tr ıd Gileadu, kter ıst ale vern e slouzili vzem ıch, do kter ych byli posl ani. Velmi si v a z ım toho, ze jsem mohl takto navst ı- vit v ıce nez90zem ı. NASEL JSEM SKVELOU PARTNERKU Vsichni betelit ezbrooklynupat rili do nekter eho ze sboruvnewyorkuaoko- l ı. J achodilst ale do toho stejn eho sbo- ru v Bronxu, ze kter eho v prub ehu let vznikly dals ısbory.za calo se mu r ıkat Upper Bronx. Vpolovin e60.letsedoobvodunaseho sboru prist ehovala rodina puvo- dem z Lotysska. Predt ım zili v jizn ı c asti Bronxu, kde poznali pravdu. Jejich nejstars ıdceralivijaza cala hned po stredn ı skole s pravidelnou prukopnickou sluz- bou. O p ar mes ıc upozd eji se prest ehovala do Massachusetts, protoze tam bylo v ıc zapotreb ızv estovatelu. Zacal jsem j ı ps at, co je nov eho ve sboru, a ona mi zase psala, jak se j ıda r ıveslu zbe. On ekolik let pozdejibylalivijajme- nov ana zvl a stn ıpr ukopnic ı. Chtela de- lat pro Jehovu co nejv ıc, a tak si podala prihl a sku do betelu. V roce 1971 byla do betelu pozv ana. R ıkal jsem si, jestli to n ahodou nen ıznamen ıodjehovy!dne 27. r ıjna 1973 jsme se vzali. Moc n as pote silo, ze n a ssvatebn ıproslovm el bratr Knorr. V Pr ıslov ıch 18:22 je naps ano: Nasel nekdo dobrou manzelku? Nasel neco dobr eho a dost av asemudobr ev u- le od Jehovy. Livija i j asimocv az ıme toho, ze spolu mu zeme slouzit v betelu uzp res cty ricet let. A st alejsmevesboru v t esam e c asti Bronxu. SPOLUPRACUJI S KRISTOV YMI BRATRY Moc r ad vzpom ın am na dobu, kdy jsem spolupracoval s bratrem Knorrem. Slouzil Jehovovi s maxim aln ım nasazen ım a velmi si v a zil pr ace mision a r u. Mnoz ıznichbyliv ubec prvn ısv edkov e vzem ıch, kam byli posl ani. Bylo smutn e, kdyz pak bratr Knorr v roce 1976 dostal rakovinu. V dobe, kdy uzbylupout an na lu zko, mepo z adal, abych mu pre cetl nejak emateri aly, kter esep ripravovaly ktisku.poprosilm e, abych prizval i FrederickaFranze,abytakymohlposlouchat. Pozdeji jsem se dozved el, ze bratr Knorr do t edobys am tr avil hodne casu t ım, ze bratru Franzovi, kter emu sl abl zrak, pred c ıtal. Vroce1977bratrKnorrzem rel. Pro vsechny, kdo ho meli r adi, bylo velkou utechou, ze vern eslou zil Jehovovi azdo posledn ıho dne sv eho pozemsk eho zivo- 16 STR A ZN AV EZ

17 celosvetov ta. (Zjev. 2:10) Vedenım eho byl pak pove ren bratr Franz. dıla V te dobe jsem pracoval jako sekreta r Miltona Henschela, ktery s bratrem Knorrem spolupracoval cela desetiletı. mou hlavnı pracı v betelu Rekl mi, ze bude pomahat bratru Franzovi s c ımko li, co bude potrebovat. Pravidelne jsem mu cetl materialy, ktere se pripravovaly vynikajıc ı pame k tisku. Bratr Franz mel a umel se u zasn e soustredit na to, co slysel. Byla pro me cest mu pomahat az do prosince 1992, kdy skoncil jeho zivot na zemi. Tech 61 let v betelu uteklo tak rychle! zemreli ı JeOba moji rodice jako vern hovovi sluzebn ıci, a tak se te s ım, az je ıt am v mnohem leps ım svet e. (Jan priv nabız ı, se 5:28, 29) Nic, co tenhle svet ani zdaleka nemuze vyrovnat tomu, kdyz spolupracuje s muzi a zenami, clov ek kterı verne slouzı Jehovovi i svym spo lukres an um. S manzelkou jsme se pre svedcili, ze Jehovova radost je [nase] pevnost. (Neh. 8:10) ka ze dobrou zpravu Boz ı lid stale a to ım to dılo nezavisı na zadnem konkretn toho, ze jsem jednotlivci. Moc si va z ım behem let mohl spolupracovat s tolika ymi skvel bratry a sestrami. Patrilo mezi ne i mnoho pomazanych, jejichz pozem y, ze sky zivot uz skoncil. Jsem vde cn jsem s Jehovovymi sluzebnıky zazil tolik ych ı! vec krasn Navstıvil jsem bratry a sestry ve vıce nez 90 zemı ch! Ve Venezuele v roce 1970 na mojı prvnı zonove navsteve S Danielem a Marinou Sydlikovymi v roce 1977 na zonove navsteve

18 Slovo naseho Boha potrv anav zdy Zelen atr ava uschla, kvet zvadl; ale pokud jde o slovo naseho Boha, to potrv ananeur cit y cas. (IZ. 40:8) P ISN E: 116, 115 JAK SE BOZ ISLOVO ZACHOVALO I PRESTO, ZE... se jazyk vyv ıj ı? se m en ı politick asc ena? mnoz ı lid ejehop rekl ad an ı br anili? UM I Ssip redstavit, jak ybybyltv uj zivot, kdybys nemel Bibli? Nemel bys kde hledat spolehliv eradyproka zdodenn ı situace. Neznal bys uspokojiv eodpov edi na ot azky t y- kaj ıc ıseboha, zivota a budoucnosti. A neved el bys, jak Jehova jednal s lidmi v minulosti. 2 Nast est ıvtak zalostn e situaci nejsme. Jehova n am dal sv e Slovo, Bibli. A sl ıbil, ze jej ıposelstv ıpotrv anav zdy, jak to cteme u Izaj a se 40:8. Tento slib citoval apostol Petr at yk a se Jehovov ych v yrok u neboli toho, co chce Buh sdelit lidem, a v sir s ım uplatnen ıhom uzeme vzt ahnout na Bibli. (Pre cti 1. Petra 1:24, 25.) Samozrejm e ze uzitek ztoho,cosevn ıp ıse, mu zeme m ıt predev s ım tehdy, kdyz ji cteme v jazyce, kter emu dobre rozum ıme. Ti, kdo Boz ıslovomiluj ı, si tuto skutecnost vzdycky uvedomovali. Behem stalet ın ekter ıtvrd epracovalinap rekl ad an ıbible anatom,abysedostalamezilidi,ikdy zsesetk avali s velk ym odporem a probl emy. Meli stejnou touhu jako Jeho- 1., 2. a) Jak ybybyl zivot bez Bible? b) V jak em pr ıpadem uzeme m ıt uzitek z toho, co se p ıse v Bibli? 18

19 va, kter ysip reje, aby lid ev seho druhu byli zachr an eni a pri sli k presn emu pozn an ıpravdy.(1.tim.2:3,4) 3 Pri rozboru tohoto cl anku si uk a- zeme, jak Boz ıslovop rest alo 1. v yvoj jazyka, 2. zmeny na politick e sc en e, kter eovliv novaly lingui francu neboli be zn eroz s ı ren yjazyk,a3.odporproti jeho prekl ad an ı. Kcemu dobr emu n am takov e informace budou? Budeme za Bibli jest evd ecn ej s ıabudemeje stev ıc milovat jej ıho autora, kter yjipron as nechal zapsat. (Mich. 4:2; R ım. 15:4) V YVOJ JAZYKA 4 Vpr ubehu casu se jazyk men ı. Po nejak edob em uzou slova a slovn ıspojen ı znamenat neco upln ejin eho nez dr ıv. Asi te napad an ejak yp r ıklad toho, jak se zmenila tv a mate rstina. Stejn ejetoishebrej stinou a re ctinou, tedy s jazyky, ve kter ych byla na- ps ana vet sina Bible. Od tech se modern ıhebrej stina a re ctina dost lis ı. Takze vlastneka zd y, kdo chce Boz ımu Slovu rozumet, mus ı c ıst nejak yjeho preklad. Plat ıtoiolidech,kte r ırozum ımodern ıhebrej stinenebo re cti- ne. Nekte r ısimysl ı, ze by se meli naucit starovekou hebrejstinu a re ctinu, aby si pre cetli Bibli v puvodn ım jazyce. Zas tak uzite ejimtoaleb yt nemus ı. Jsme vde cn ızato, ze Bib- V ıc informac ınajde svcl anku Meli byste se ucit hebrejsky a recky?, kter yvy sel ve Str a zn e ve zi z 1. listopadu Co si rozebereme v tomto cl anku? (Viz uvodn ıobr azek.) 4. a) Jak se jazyk v prub ehu doby men ı? b) Jak v ıme, ze Buh z adn yjazykneup rednostnuje, a jak to na tebe pusob ı? le nebo jej ı c asti jsou dnes prelo zen e do v ıc nez3200jazyk u. Jasneztoho vid ıme, ze Buh chce, aby jeho Slovo pom ahalo co mozn anejv ıce lidem bez ohledu na to, z jak eho jsou n aroda nebo kmene nebo jak ym mluv ıja- zykem. (Pre cti Zjeven ı14:6.)jak na tebe pusob ıto, ze m ame tak laskav e- ho a nestrann eho Boha? (Sk. 10:34) 5 To, ze se jazyk vyv ıj ı, plat ıivp r ı- padejazyk u, do kter ych se prekl ad a Bible. Preklad Bible, kter ybyld r ıv snadno srozumiteln y, se casem mu ze st at zastaral ym. Uve me si treba Bibli kr ale Jakuba, kter abylap relozena do anglictiny poprv evroce1611.stala se z n ınejroz s ı ren ej s ıanglick abible av yznamneovlivnilaangli ctinu. Stoj ı za zm ınku, ze Bible kr ale Jakuba uv ad ı Boz ıjm eno Jehova jenom na nekoli- ka m ıstech. Na vet sin em ıst v Hebrej- sk ych p ısmech, kde bylo v puvodn ım textu Boz ıjm eno, je velk ymi p ısmeny uvedeno P AN. V pozdej s ıch vyd a- n ıch pouzili prekladatel eslovo P AN i v nekter ych vers ıch Kres ansk ych reck ych p ısem. Sv ym zpusobem uznali, ze Boz ıjm eno m a v takzvan em Nov em z akon epr avoplatn em ısto. 6 Kdyz Bible kr ale Jakuba poprv evy- sla v anglictin e, byla napsan amodern ım jazykem. Nekter aslovaseale ca- sem stala zastaral ymi a dnes uzjsou jen te zko srozumiteln a. To sam eplatilo o Bibl ıch v jin ych jazyc ıch, kter e tehdy vysly, napr ıklad o Kralick e bibli 5. D ıky cemu byla Bible kr ale Jakuba tak v y- znamn a? 6. Proc jsme vde cn ı za Preklad nov eho sveta? Z A R I

20 v ce stin e. Jsme proto opravdu vde cn ı za Preklad nov eho sveta, kter yjenapsan ysou casn ym jazykem. Cel ynebo zc asti je k dispozici ve v ıc nez150ja- zyc ıch, takze ho mu ze c ıst vet sina svetov epopulace.d ıky tomu, ze je srozumiteln y, mu ze Boz ıslovop usobit na srdce lid ı. ( Zalm 119:97) Je ale v yjime cn yhlavn et ım, ze uv ad ıbo z ı jm eno tam, kde puvodn ebylo. LINGUA FRANCA 7 To, jak yjazykbylnejroz s ı ren ej s ı, neboli co bylo linguou francou, casto ovlivnoval v yvoj na politick esc e- ne. Jak tedy Jehova zajistil, aby i pres politick e zmeny meli lid e jeho Slovo v jazyce, kter emu budou rozumet? Abychom si na tuto ot azku odpoved e- li, pomu ze n am jeden pr ıklad z minulosti. Prvn ıch 39 biblick ych knih napsali Izraelit e neboli Zid e. Pr av ejim byla puvodn e sv erena Boz ıposv atn a prohl a sen ı. ( R ım. 3:1, 2) Ve tret ım stolet ıp r. n. l. uzalehodn e Zid uhebrejsky neumelo. Proc? Protoze vel- kou c ast sveta tehdy dobyl reck yvojevudce Alexandr Velik y. (Dan. 8:5 7, 20, 21) S t ım, jak se Reck a r ı se rozrus- tala, se re ctina stala be zn ym jazykem mnoha jej ıch obyvatel, vcetn e Zidu, kter ıbylirozesetinaobrovsk em uzem ı. Pro vet sinu Zid utedybylo casem te zk erozum et Hebrejsk ym p ısm um. Co s t ım? 8 Asi v polovine tret ıho stolet ı pr. n. l. bylo prvn ıch pet biblick ych 7., 8. a) Proc hodn e Zidu ve t ret ım stolet ıp r. n. l. nerozumelo Hebrejsk ym p ısmum? b) Co je Septuaginta? knih prelo zeno z hebrejstiny do re c- tiny. Ostatn ı knihy Hebrejsk ych p ı- sem byly prelo zeny ve druh em stolet ı pr. n. l. V ysledn asb ırka techto biblick ychknihza cala b yt zn am ajakoseptuaginta. Jetovlastn eprvn ıp reklad cel ych Hebrejsk ych p ısem. 9 D ıky Septuaginte mohli Hebrejsk a p ısma c ıst recky mluv ıc ı Zid eilid e zjin ych n arod u. Um ıssip redstavit, jak byli nadsen ı, kdyz mohli Boz ıslovo slyset nebo c ıst ve sv emate rstin e? Casem byly c asti Bible prelo zeny do dals ıch rozs ı ren ych jazyku, jako byla syrstina, g ot stina a latina. C ım v ıc lid e Boz ıslovo cetli a rozumeli mu, t ım v ıc ho milovali. A meli tak esv eobl ı- ben ever se nebo pas a ze, tak jako my dnes. (Pre cti Zalm 119: ) Boz ıslovotedyp retrvalo navzdory tomu, ze se menil jazyk, kter ybylmezi lidmi nejrozs ı ren ej s ı. ODPOR PROTI PREKL AD AN IBIBLE 10 Cas od casu se ti, kdo byli u moci, snazili, aby obycejn ı lid e nemeli kbiblip r ıstup. Upr ımn ıjednotlivcise ale proti tomu postavili. Byl j ım napr ıklad teolog ze 14. stolet ıjanviklef. Byl silnep resved cen, ze z Boz ıho Slova by mel m ıt uzitek kazd y clovek. Tehdy ale obyvatel eangliep r ı- stup k Bibli vlastnenem eli. Jak to? Vet sina si ji nemohla dovolit, protoze Bibleseru cneopisovalaatakov yopis 9. a) Jak Septuaginta adal s ıp reklady Bible pusobily na ty, kdo je cetli? b) Jak ajetv anejobl ıbenej s ı c ast Hebrejsk ych p ısem? 10. Proc lid evdob ejanaviklefavlastn enemeli pr ıstup k Bibli? 20 STR A ZN AV EZ

21 byl velmi drah y. Krometohov etsi- na lid ı byla negramotn ych. Samozrej- memohlisly set pas a ze, kter ese cetly v kostele, ale jen sotva ne cemu rozumeli. Proc? Protoze Bible, kterou c ırkev pouz ıvalaakter eser ıkalo Vulg ata,bylanapsan avlatin e. Ve stredo- vekubylalatinamezioby cejn ymi lid- mi v podstatemrtv ym jazykem. Jak se k drahocenn ym pokladum, kter e vbiblijsou,tilid edostanou?(p r ısl. 2:1 5) 11 Vroce1382vy sel v anglictin ep reklad, kter y byl pozdeji zn am y jako Viklefova Bible. Stoupenci Viklefa, zn am ı jako lolardi, si ji rychle obl ıbili. Tito kazatel e, kter ıpocel eangliicestovali pe sky z vesnice do vesnice, touzili, aby se Boz ıslovodostalodomysli a srdce obycejn ych lid ı. Tem, kter e potkali, casto cetli pas a ze z Viklefovy Bible a jej ıru cneopsan e c asti jim nech avali. Jejich usil ıp rineslo u zasn e v ysledky, protoze lid eseobo z ıslovo zase zacali zaj ımat. 11. K cemu vedlo to, ze vy sla Viklefova Bible? 12 Jak na to zareagovali duchovn ı? Viklefa, jeho Bibli a podporovatele nen avid eli. Pron asledovali lolardy azni cili kazdou Viklefovu Bibli, kterou nasli. Po jeho smrti ho dokonce prohl asili za kac ı re. Samozrejm enebylo mozn epotrestatn ekoho, kdo uz nezije. Duchovn ı ale vykopali jeho te- lo, kosti sp alili a popel hodili do reky Swift. Zastavit s ı ren ı Boz ıho Slova mezi lidmi, kter ıtou zili c ıst ho a rozumet mu, se vsak c ırkvi nepodari- lo. V dals ıch stolet ıch mnoz ıvevro- peavjin ych c astech sveta zacali Bibli prekl adat do be zn ych jazykuatisk- nout ji. TEN, KDO TEVYU CUJE KTV EMU PROSPECHU 13 Bible je inspirovan a Bohem, ale to nemu zeme r ıct o prekladatelsk e pr aci na Septuaginte, Viklefove Bibli, Bibli kr ale Jakuba ani z adn em jin em 12. Jak se duchovn ıstav eli k Viklefovi a jeho pr aci? 13. Kjak emu z av eru doch az ımeajaktoposiluje nasi v ıru? Jan Viklef a dals ı si pr ali zpr ıstupnit Boz ıslovoka zd emu. Preje ssitoity? (11. odstavec) Classic Vision/age fotostock 21

22 prekladu. Nicm en ekdy zsip ripomeneme neco z historie techto a mnoha dals ıch preklad ubible,doch az ıme kjasn emu z av eru: presn ejaktojehova sl ıbil, jeho Slovo potrv anav zdy. D ı- ky tomu m ame pevnou v ıru, ze se spln ıiv sechny ostatn ıjehosliby.(jozue 23:14) 14 Kdyzp rem y sl ıme o tom, ze se Bible zachovala az dodnes, nejenze to posiluje nasi v ıru v Jehovu, ale tak eto prohlubuje nasi l asku k nemu. Co je vlastnet ım nejdule zit ej s ım duvodem, procn am Jehova dal sv eslovo?apro c Viz r ame cek P rij se pod ıvat!. 14. Jak y vliv na n a svztahkbohum ato, ze se Bible zachovala azdodnes? se postaral o to, aby se dochovalo az do dnesn ıdoby?proto ze n as miluje a chce, abychom ved eli, co je pro nase dobro. (Pre cti Izaj a se 48:17, 18.) Je naprosto prirozen e, ze mu jeho l asku chceme opl acet, a to t ım, ze ho milujeme a poslouch ame. (1. Jana 4:19; 5:3) 15 Je jenom logick e, ze kdyzsibo z ı- ho Slova v a z ıme, chceme z nej pro sebe vyte zit maximum. Jak n am v tom mu ze pomoct cten ıbible?jakp r ımo na Bibli obr atit pozornost lid ıveslu z- be? A jak mu zou Boz ıslovopou z ıvat bratri, kter ıvyu cuj ızp odia? Na tyto tri ot azky si spolecn eodpov ıme pr ı st ı t yden. 15. O cem budeme mluvit pr ıst ıt yden? P rij se pod ıvat! Dne 3. dubna 2017 bylo v nasem svetov em ust red ıvewarwickuve st at e New York otevreno biblick e muzeum. Jedna ze st al ych v ystav se jmenuje Bible a Boz ıjm eno. Jej ısou c ast ıjeiexpozice,vekter e se cas od casu obme nuj ıvz acn e Bible a souvisej ıc ıp redmety. Zveme te, aby ses na tuto a dals ıv y- stavy ve svetov em ust red ıp risel pod ıvat. Rezervaci si pros ım udelej na str ank ach v sekci ON AS POBOCKY/PROHL IDKY.

23 Bo z ıslovojemocn e Slovo Boha je ziv eavykon av amoc. (HEBR. 4:12) JAKO Jehovovi sluzebn ıci nem ame z adn e pochybnosti otom, ze Boz ıposelstv ıur cen elidem je ziv eavykon av a moc.(hebr.4:12)mnoz ızn as mu zou z vlastn ızku senosti r ıct, jak Bible dok a ze zmenit zivot clov eka. Nekte r ına si bratri a sestry byli dr ıv zlodeji, narkomani nebo zili nemravne. Jin ıvyd el avali spoustu penez nebo byli slavn ı, ale neco jim por ad sch azelo. (Kaz. 2:3 11) Mnoz ıbylivt ezk e, nebo dokonce bezv ychodn esituaci,alete maj ısmyslzi- votaanad eji do budoucnosti. Nekter etakov ep r ıb ehy sis asi se z ajmem pre cetl ve Str a zn ev ezi vrubrice Biblem en ı zivot lid ı. A i po krtu Boz ıslovok res anum pom ah am ıt st ale pevnej s ı vztah k Jehovovi. 2 Melo by n as prekvapovat, ze hodnelid ıvdne sn ıdob e udelalo na z aklad estudiabo z ıho Slova obrovsk e zivotn ı zmeny? Vubec ne! Takov ep r ıb ehy n am pripom ınaj ına se bratry a sestry, kter ı zili v prvn ım stolet ıam eli nebeskou nadeji. (Pre cti 1. Korin anum 6:9 11.) Potom co apostol Pavel vyjmenoval, jac ılid enezd ed ıbo z ıkr alovstv ı, dodal: Nekte r ızv as takov ı byli. Boz ı Slovo a svat yduch 1. Procnepochybujemeotom, ze Boz ıposelstv ıjemocn e? (Viz uvodn ıobr azek.) 2. Jak Boz ıslovouk azalo svoji moc v prvn ım stolet ı? P ISN E: 114, 113 CO MU ZE SD ELAT PRO TO, ABY BOZ I SLOVO PUSOBILO... ve tv em osobn ım zivot e? kdyzmluv ıs s lidmi ve sluzb e? kdy zvyu cuje szp odia? 23

24 jim ale pomohly se zmenit. Dokonce ipok rtu nekte r ıud elali z ava zn echyby, kter em ely dopad na jejich vztah sjehovou.biblesenap r ıklad zminu- je o jednom bratrovi z prvn ıho stolet ı, kter ymuselb yt vyloucen y. Pozdeji se spatn ym jedn an ım prestal a mohl zase patrit do sboru. (1. Kor. 5:1 5; 2. Kor. 2:5 8) Je povzbuzuj ıc ı, kdyzsiuv e- dom ıme, s jak sirokou sk alou probl e- muna si spoluve r ıc ıbojovalianad c ım vs ım d ıky s ıle Boz ıho Slova zv ıt ezili. 3 KdyzjeBo z ıslovotakmocn eamy ho m ame k dispozici, urcit ehochceme maxim aln evyu z ıvat. (2. Tim. 2:15) Vtomtocl anku si uk a zeme, co mu zeme delat pro to, aby pusobilo 1. v na- sem osobn ım zivot e, 2. kdyzmluv ıme slidmiveslu zbea3.kdy zvyu cujeme zp odia. D ıky temto pripom ınk am budeme naseho nebesk eho Otce jest ev ıc milovat a budeme mu jest evd ecn ej s ı za to, ze n as vyucuje k nasemu prospe- chu. (Iz. 48:17) VOSOBN IM ZIVOT E 4 Jestlize m anan as Boz ıslovop u- sobit, mus ıme ho c ıst pravidelne po- kud mozno kazd yden.(jozue1:8)je pravda, ze vet sina z n as m adostnabit y casov ypl an. Nemelibychomale dovolit, aby cokoli ani be zn epovinnosti nabouralo n a sprogramka z- dodenn ıho cten ıbible.(p re cti Efezanum 5:15, 16.) Mnoz ısina sli cas ke cten ıbibler ano, jin ıji ctou, nezjdou 3. O cem budeme uvazovat pri studiu tohoto cl anku? 4. a) Co je zapotreb ıktomu,abynan as Boz ı Slovo mohlo pusobit? b) Jak si na cten ıbible del a s cas ty? CO MU ZE SD ELAT PRO TO, ABY BOZ ISLOVOP USOBILO... ve tv em osobn ım zivot e? Pravidelneho cti. Otom,cocte s, do hloubky prem y slej. To, co se dozv ıd a s, uplatnuj. sp at, a dals ızasen ekdy behem dne. M ame stejn epocityjakopisatel zalmu, kter y rekl: Jak j amilujitv uj z a- kon! Po cel y den se j ım zab yv am. ( Zalm 119:97) 5 Nestac ıalebiblijenom c ıst. O tom, co jsme si pre cetli, bychom meli rozj ımat neboli do hloubky uvazovat. ( Zalm 1:1 3) Jedinetakbudemem ıt zjej ınad casov e moudrosti osobn ıu zitek. A uzsiji cte svti sten eneboelektronick eform e, tv ym c ılem by melo b yt dostat ji ze str anek do srdce. 6 Jak mu zeme rozj ımat, aby n am to neco dalo? Mnoh ym kres an um pom a- h a, kdyzsip rectou urcit y usek z Bible, zastav ıseap rem y slej ınadot azkami 5., 6. a) Proc je dule zit e rozj ımat? b) Jak rozj ımat, aby n am to neco dalo? c) Co ti pri- n a s ı to, ze si ctes Bo z ı Slovo a rozj ım a s on em? 24 STR A ZN AV EZ

25 kdyzmluv ıs s lidmi ve sluzb e? kdyzvyu cujes zp odia? Pouz ıvej ho co nejcast eji. Biblick ever se rozeb ırej a vysvetluj. Verse uv ad ej tak, aby osloven ym el k Bibli uctu. Svuj proslov postav na biblick ych vers ıch. Nedovol, aby nejak evypr aven ı, prirovn an ı nebo tvuj prednes Bibli zast ınily. Venuj cas tomu, abys verse vysvetlil, zn azornil a uplatnil. jako: Co se z toho dozv ıd am o Jehovovi? Jak se mi dar ı z asadu obsazenou v techto vers ıch uplatnovat? Vcem bych se mohl zlepsit? KdyzoBo- z ım Slovetaktop rem y sl ıme a modl ı- me se pri tom, bude n as to motivovat, abychom jeho rady uplatnovali svedo- miteji. D ıky tomu budeme vn ımat jeho moc jest ev ıc. (2. Kor. 10:4, 5) KDYZMLUV IME SLIDMIVESLU ZBE 7 Jak mu zeme Boz ıslovoconejv ıc vyuz ıvat ve sluzb e? Kdyzk azeme a vyucujeme, pouz ıvejme ho co nejcast e- ji. Jeden bratr k tomu rekl: Kdybys byl ve sluzb ed um od domu se samotn ym Jehovou, mluvil bys jenom ty, nebo bys nechal mluvit i jeho? Kdyzte- dy ve sluzb e cteme pr ımo z Boz ıho 7. Jak bychom meli Boz ıslovopou z ıvat ve sluzb e? Slova, vlastnenech av ame Jehovu, aby sosloven ym clov ekem mluvil. Dobre zvolen ybiblick yver spravd epodobne zapusob ımnohemv ıc nez cokoli, co bychom rekli my. (1. Tes. 2:13) Poloz si ot azku: Snaz ım se lidem c ıst z Boz ıho Slova kdykoli je to jenom trochu mozn e? 8 Samozrejm ejepot reba v ıc nezli- dem biblick e ver se jenom pre c ıst. Proc? Protoze m alokdo Bibli rozum ı. Taktobyloivprvn ım stolet ı. ( R ım. 10:2) Nemeli bychom tedy predpokl a- dat, ze myslenku obsazenou v biblick em versi osloven ypochop ıjenomna z aklad etoho, ze jsme mu ho pre cetli. Meli bychom z nej vyzdvihnout to du- lezit e mo zn at ım, ze znovu pre cteme kl ı cov aslova avysv etlit, co to 8. Procbychomveslu zbenem eli biblick ever- se jenom c ıst? Z A R I

26 znamen a. Jedinetakm uze Boz ıslovo pusobit na mysl a srdce nasich posluchac u. (Pre cti Luk a se 24:32.) 9 T ım, jak vers uvedeme, mu zeme tak ep rispet k tomu, ze si osloven ybude Bible v a zit. Napr ıklad mu zeme r ıct: Pod ıvejme se, co k tomuto n am etu r ı- k an asstvo ritel. Nebo kdyzbudeme mluvit s ve r ıc ım clov ekem, kter yale nen ık res an, mu zeme r ıct: Vsimn ete si, co k tomu r ıkaj ısvat espisy. Apokud mluv ıme s nek ym, kdo se o n a- bozenstv ı nezaj ım a, mu zeme se ho zeptat: Uzjsten ekdy slysel tento v y- rok? Kdyzpamatujemenato, ze kaz- d y clov ek mu ze ve rit ne cemu jin emu apoch azet z jin eho prostred ı, budeme se snazit zvolit uvodn ıslovatak,aby ho zaujala. (1. Kor. 9:22, 23) 10 Mnoz ı zvestovatel e zjistili, ze kdyzveslu zbepou z ıvaj ıbo z ıslovo, m atonalidisiln yvliv.uka zme si to na pr ıkladu. Jeden bratr sel na opetov- nou n av st evu ke stars ımu muzi, kte- r y cetl nase casopisy uzl eta. Nejenze mu posledn ı c ıslo Str a zn ev eze predal, ale tak ezn ı vybral dva verse a pr ı- mo z Bible mu je pre cetl. Byl to tre- t ıa ctvrt yver szprvn ıkapitolydru- h eho Korin anum, kde se p ı se: Otec projevun ezn eho milosrdenstv ıab uh vesker e ut echy... n as ute suje ve vsem nasem souzen ı. Na p ana ta slova tak zapusobila, ze bratra poprosil, aby je pre cetl jest ejednou. Rekl, ze s manzelkou zoufale potrebuj ı utechu. Te 9. Co mu zeme delat pro to, aby si druz ıbible v a zili? Uve pr ıklad. 10. a) Vypr av ej, co zazil jeden bratr. b) Jak jsi s ılu Boz ıho Slova ve sluzb epoc ıtil ty? se o Bibli zaj ım av ıc. KdyzBo z ıslovo ve sluzb epou z ıv ame, m aobrovskou moc! (Sk. 19:20) KDYZVYU CUJEME ZP ODIA 11 R adi chod ıme na shrom a zd en ıina krajsk e a region aln ısjezdy.p redevs ım tam uct ıv ame Jehovu, ale z toho, co tam slys ıme, tak e cerp ame uzitek pro sebe. Bratri, kter ıvyu cuj ızp odia, to povazuj ızavelkoucest, ale z arove n ved ı, ze nesou v a znou odpovednost. (Jak. 3:1) Mus ım ıt na mysli, ze to, co vyucuj ı, by vzdycky melo b yt zaloze- no na Boz ım Slove. Kdyztedydosta- nesza ukol predn est neco z p odia, co mu ze sud elat pro to, aby behem tv eho proslovu pusobilo na posluchace Boz ı Slovo? 12 Z akladem tv eho proslovu by melo b yt Boz ıslovo.(jan7:16)dejsitedy pozor na to, aby nic nejak evypr a- ven ı, prirovn an ınebozp usob tv eho prednesu neodv ad elo pozornost od pouzit ych biblick ych vers u ani je nezast ınilo. Mej tak enamysli, ze jednoduse pre c ıst radu vers usamoosob eneznamen a vyucovat zbible.kdy zjich pre cte shodn e, tak v mysli tv ych posluchac unejsp ıs z adn ynez ustane. Kl ı cov ever se tedy vyber pecliv eav enuj cas tomu, abys je dobre pre cetl, vysvetlil, zn azornil a uplatnil. (Neh. 8:8) Pokud m a s k proslovu osnovu od nas ıorganizace, prostuduj si nejen ji, ale i uve- den ebiblick ever se. Snazsepochopit, 11. Jakou odpovednost maj ıbrat ri, kter ıvyucuj ızp odia? 12. Co mu ze re cn ık udelat pro to, aby z akladem jeho proslovu bylo Boz ıslovo? 26 STR A ZN AV EZ

27 jak s osnovou souvisej ı. Nekter evyber a na jejich z aklad e rozeber mys- lenky v osnove. (Dobr eradynajde s vu cebnici Vyuz ıvej vzdel av an ıvteokratick e skole ve 21. az23.studii.)ap re- devs ım pros Jehovu, aby ti pomohl vz acn emy slenky z jeho Slova predat druh ym. (Pre cti Ezru 7:10; Pr ıslov ı 3:13, 14.) 13 Na jednu sestru v Austr alii hluboce zapusobil biblick yver s, kter ysly- sela na shrom a zd en ı. I kdyz v det- stv ıza zila hrozn ev eci, zaujala ji dobr a zpr ava z Bible a zasvetila svuj zivot Jehovovi. Presto pro ni bylo te zk euv e- rit tomu, ze ji Jehova miluje. Po ne- jak edob esej ı to ale podarilo. Co j ı pomohlo? Zlomov ybodnastal,kdy z rozj ımala o biblick em versi, o kter em se mluvilo na shrom a zd en ı, a spojila si ho s dals ımi. Zapusobilo podobne inatebe,kdy zn ekdo na shrom a zd en ı nebo sjezdu pouzil Boz ıslovo?(neh. 8:12) 14 Za Boz ıpsan e Slovo, Bibli, jsme jeho autorovi moc vde cn ı. Nejenze ji lidem z l asky poskytl, ale tak esplnil svuj slib, ze potrv anav zdy. (1. Petra 1:24, 25) Je tedy urcit edob re, ze ji pravidelne cteme, r ıd ıme se j ıapou z ı- v ame ji ve prospech druh ych. D av ame t ım najevo vde cnost za tento poklad atak el asku k Bohu Jehovovi. Viz r ame cek Zlomov ybod. 13. a) Jak na jednu sestru zapusobil biblick y vers, kter ysly sela na shrom a zd en ı? b) Jak y uzitek z biblick eho vyucov an ınashrom azd e- n ım asty? 14. Jak mu zeme d avat najevo, ze si v a z ıme Boz ıho Slova? ZLOMOV YBOD Jest ehodn e let potom, co Victoria poznala biblickou pravdu, nedok azala uve rit tomu, ze ji Buh miluje. Co j ınakonecpomohlo? Vypr av ı: Obrat nastal azpatn act let po m em krtu. Pri jedn ep redn a sce v s ale Kr alovstv ı... mluvil recn ık o slovech z Jakuba 1:23 a 24. Tyto verse prirovn avaj ıbo z ıslovokzrcadlu, ve kter em mu zeme sami sebe videt tak, jak n as vid ıjehova.za cala jsem prem y slet, jestli to, jak se na sebe d ıv am, se lis ıodtoho, jak se na med ıv ajehova.t eto myslence jsem se ale nejdr ıv br anila. St ale jsem byla presv ed cen a, ze po Jehovovi nemu zu cht ıt, aby memiloval. On ekolik dn ıpozd eji jsem narazila na biblick y text, kter yzm enil muj zivot. Byl to verszizaj ase 1:18, kde Jehova svuj lid vyb ız ı: Tak poj te a urovnejme z ale zitosti mezi sebou.... I kdyby se vase hr ıchy prok azaly b yt jako sarlat, budou vyb ıleny pr av e jako sn ıh. Mela jsem pocit, ze Jehova mluv ı pr ımo ke mnea r ık ami: Takpoj,Vicky, urovnejme z ale zitostimezisebou.dob re tezn am, zn am tv eh r ıchy, zn am i tv esrdce a miluji te. Tu noc jsem nemohla sp at. St ale jsem pochybovala o tom, ze by me Jehova mohl milovat, ale zacala jsem prem y slet o Jez ısov e v ykupn ıob eti. Najednou mi doslo, jak dlouho se mnou mel Jehova trpelivost a kolika ruzn ymi zpusoby mi dokazoval, ze memilu- je. A j amuvlastn eneust ale r ıkala: Tvoje l aska nen ıtakvelk a, abych se do n ıve sla ij a. Obe tv eho Syna nestac ınato,abyse vztahovala i na me. Bylo to, jako bych Jehovovi v ykupn evracela.kdy zjsemaleotomto daru uvazovala te, konecn ejsemza cala c ı- tit, ze mejehovamiluje. 27

28 Bu odv a zn y apus sedopr ace! Bu odv a zn yasiln y a jednej. Neboj se ani se nedes, nebo Jehova... je s tebou. (1. PAR. 28:20) P ISN E: 60, 29 JAK BYS ODPOV ED EL? Jak mu zou mlad ı ajejichrodi ce uk azat, ze jsou odv a zn ı? Procodvahupot rebuj ı stars ısestry? Jak mu zou odvahu projevovat bratri? SALOMOUN dostal na starost jeden z nejdule zit ej s ıch stavebn ıch projektuvhistorii stavbuchr amu v Jeruzal em e. Chr am mel b yt vynikaj ıc ım zpusobem velkolep y a ve vsech zem ıch mel b yt zn am ysvoukr asou. A co bylo jest ed ulezit ej- s ı, mel to b yt dum Jehovy, prav eho Boha. Jehova urcil, ze Salomoun bude tento projekt r ıdit. (1. Par. 22:1, 5, 9 11) 2 Kr al David si byl jist y, ze Buh Salomounovi pomu ze. Z a- rovensialeuv edomoval, ze Salomoun je jest emlad yanezkusen y. Bude m ıt dost odvahy, aby takov y ukol prijal, nebo se toho zalekne? Jestli to mel zvl adnout, potreboval b yt odv a zn y a pustit se do pr ace. 3 Salomoun se mohl o odvaze hodnenau cit od sv eho otce Davida. Ten v ml ad ıbojovalsdrav ymi zv ı raty, kter aodnesla ovce z otcova st ada. (1. Sam. 17:34, 35) A projevil obrov- skou odvahu, kdyzsepostavilost r ılen emu v ale cn ıkovi, obru 1., 2. a) Jak yd ulezit y ukol Salomoun dostal? b) Co delalo Davidovi starosti? 3. Co se mohl Salomoun o odvaze naucit od sv eho otce? 28

29 Goliatovi. Buh Davidovi pomohl, aby ho pouh ym kamenem srazil. (1. Sam. 17:45, 49, 50) 4 Je videt, ze David byl ten prav y, kdo mohl Salomouna povzbudit, aby byl odv a zn y a pustil se do stavby chr a- mu. (Pre cti 1. Paralipomenon 28:20.) Kdyby Salomoun odvahu nemel, mohl by ho strach ochromit natolik, ze by sprac ı ani nezacal.atobybylohor s ı, nezkdybyp ri plnen ı ukolu nejak selhal. 5 Stejnejako Salomoun i my potrebu- jeme pomoc od Jehovy, abychom byli odv a zn ı a dok azali plnit ukoly, kter e n am d av a. Proto se zamysl ıme nad pr ı- kladem nekolika odv a zn ych lid ızminulosti. Potom si uk a zeme, jak i my mu ze- me b yt odv a zn ıajednat. PR IKLADY ODVAHY 6 Vzpomensi,jakouodvahuprojevil Josef, kdyz se ho Potifarova manzel- ka snazila sv est. Musel ved et, ze kdyz ji odm ıtne, mu ze to m ıt v a zn en asledky. Presto nepodlehl pokusen ı, ale jednal odv a zn e a rozhodne. (1. Mojz. 39:10, 12) 7 Dals ım pr ıkladem odvahy je Raab. Kdyzdojej ıho domu v Jerichu pri sli izraelst ızv edov e, mohla podlehnout strachu a poslat je pryc. Ona ale duv e rovala Jehovovi, ty dva zvedyschovalaapo- mohla jim dostat se do bezpec ı. (Jozue 2:4, 5, 9, 12 16) Raab ve rila, ze Jehova je prav yb uh a ze zemi d aizraelit um. Nedovolila, aby ji ochromil strach z lid ı, 4. Proc Salomoun potreboval odvahu? 5. Procpot rebujeme odvahu? 6. Co te zaujalo na tom, jak byl Josef odv a zn y? 7. Jak odvahu projevila Raab? (Viz uvodn ı obr azek.) atoanizjeri ssk eho kr ale a jeho muz u. M ısto toho odv a zn ejednalaad ıky tomu zachr anila sebe i svoji rodinu. (Jozue 6:22, 23) 8 Velkou odvahu meli i Jez ı sovi ver- n ı apostolov e. Mohli pozorovat, jak tu- to vlastnost d aval najevo Jez ı s. (Mat. 8:28 32; Jan 2:13 17; 18:3 5) Jeho pr ı- klad jim pomohl, aby byli tak etakov ı. Kdyzjimpozd eji saduceov ezak azali s ı- rit Jez ı sovo ucen ı, neposlechli je. (Sk. 5:17, 18, 27 29) 9 Josef, Raab, Jez ı s a apostolov ebyli pevnerozhodnut ıd elat, co je spr avn e. Jejich odvaha nevych azela z prehnan e- ho sebevedom ı. Byli odv a zn ıproto, ze se spol ehali na Jehovu. I my se dost av a- me do situac ı, ve kter ych potrebujeme odvahu. V takov ych chv ıl ıch se mus ıme spol ehat na Jehovu, ne na sebe. (Pre- cti 2. Timoteovi 1:7.) Zamysl ıme se te nad dvema oblastmi zivota, ve kter ych je odvaha zapotreb ı: v rodineave sboru. KDY JE ODVAHA ZAPOTREB I 10 Mlad ı, kter ıcht ej ıb yt vern ıjehovovi, se dost avaj ıdomnohasituac ı, ve kter ych mus ı b yt odv a zn ı. Mu zou se ucit od Salomouna, kter yodv azn ed elal moudr arozhodnut ıp ri stavbechr amu. Je pravda, ze mlad ıbym eli poslouchat rady rodic u, ale v nekter ych dule zit ych vecech se mus ı rozhodnout sami. (Pr ısl. 27:11) Patr ı k tomu treba to, s k ym se budou kamar adit, co budou delat ve voln em case, cemu se budou vyh ybat, 8. Jak y vliv mela na apostoly Jez ısova odvaha? 9. Kdo je podle 2. Timoteovi 1:7 hlavn ım zdrojem odvahy? 10. Procodvahupot rebuj ımlad ı lid e? Z A R I

30 aby zustali mor aln e cist ı, nebo kdy se daj ıpok rt ıt. Ke vsem temto rozhodnut ım je zapotreb ı odvaha. Mlad ıtoti zd e- laj ıp resn y opak toho, co si preje Satan, kter ysevysm ıv abohuajehomor aln ım z asad am. 11 Jedno z dule zit ych rozhodnut ı, jak e mus ımlad ıud elat, se t yk atoho, cemu se v zivot ebudouv enovat. V nekter ych zem ıch jsou pod tlakem, aby vystudovali vysokou skolu a nasli si dobre placenou pr aci. V jin ych zem ıch je n aro c- n aekonomick asituace,atakm uzou m ıt pocit, ze mus ıfinan cnepom ahat rodine. Jestli je neco z toho tvuj pr ıpad, zamysli se nad Mojz ı sem. Vychov avala ho faraonova dcera, takze si dost dobre mohl d at za c ıl, ze bude bohat yaz ısk a vysok epostaven ı. Predstav si, jak yn a- tlak na nej musela vyv ıjet jeho egyptsk a rodina, ucitel ear adci. Mojz ı stomuale nepodlehl. Odv a zn eserozhodl, ze bude slouzit Jehovovi. Potom co za sebou nechal bohatstv ıegypta,senajehovu s odvahou spolehl. (Hebr. 11:24 26) Jehova ho za to odmenil a jest ev ets ıodmena ho cek avbudoucnosti. 12 Kdyzsimlad ıodv azn estanov ıduchovn ıc ıle a budou v zivot ed avat na prvn ım ısto sluzbu Jehovovi, urcit eje za to odmen ı. Pomu ze jim, aby se dok a- zali postarat o svoji rodinu. Timoteus, kter y zil v prvn ım stolet ı, se zame roval na duchovn ıc ıle a ty mu ze sd elat to sam e. (Pre cti Filipanum 2:19 22.) Nekolik praktick ych rad k tomu, jak si mu ze s d avat duchovn ıc ıle, najdesv cl anku D avej si duchovn ı c ıle k oslave Stvo ritele ve Str a zn ev ezi z15. cervence , 12. a) Procjep ekn ym pr ıkladem odvahy Mojz ıs? b) Jak mu zou mlad ımoj z ıse napodobovat? 13 Odvahu d at si duchovn ıc ıle potre- bovala jedna sestra z Alabamy ve Spo- jen ych st atech. Napsala: Uz odmalicka jsem byla hodnestydliv a. Skoro jsem si nedok azala pov ıdat s bratry a sestrami vs ale Kr alovstv ıaje stet ez s ıbylomluvit sciz ımi lidmi ve sluzb e. Presto si dala za c ıl st at se pravidelnou prukopnic ı aspomoc ırodi cu a sboru toho dos ahla. R ık a: Satanuv svet propaguje n azor, ze vys s ıvzd el an ı, sl ava, pen ıze a velk y majetek jsou dobr ec ıle. Clovek jich ale stejne casto nedos ahne a honit se za nimi pusob ı jenom stres a bolest. D ıky sluzb e Jehovovi jsem opravdu s astn a aztoho,cod el am, m am skvel ypocit. 14 Odvahu potrebuj ıirodi ce. Zamest- navatel v as mozn a casto z ad a, abyste ove cerech a v ıkendech pracovali pres- cas. To ale mu ze b yt doba, kterou jste si vyhradili na rodinn euct ıv an ı, sluz- bu nebo shrom a zd en ı. Chce to odvahu, abyste takov epo zadavky odm ıtali a d a- vali detem dobr yp r ıklad. Nebo se st a- v a, ze nekte r ırodi ce ve sboru dovoluj ı sv ym detem veci, kter evyd etem nedovolujete. Takov ırodi ce se v as mozn azeptaj ınad uvod. Budete odv a zn ıataktn e jim svuj postoj vysvetl ıte? 15 Kdyzrodi ce detem pom ahaj ıd avat si duchovn ıc ıle a dosahovat jich, ukazuj ı, ze jsou odv a zn ı. Nekter ym rodicum se nechce povzbuzovat deti k tomu, aby se staly prukopn ıky, slouzily tam, kde je to v ıc potreba, pracovaly v betelu nebo pom ahaly na stavebn ıch projektech. Mozn aseboj ı, ze deti 13. Proc odvahu pot rebovala jedna mlad a sestra? 14. Napr ıklad kdy odvahu potrebuj ırodi ce? 15. Jak mu ze rodic um pomoct Zalm 37:25 ahebrejc um 13:5? 30 STR A ZN AV EZ

31 Jsi rozhodnut yb yt odv a zn yvev sech oblastech zivota? (13. az17.odstavec) se jednou nebudou schopn eon enebo o sebe postarat. Moudr ırodi ce jsou ale odv a zn ıad uve ruj ı, ze Jehova dodrz ı svoje sliby. (Pre cti Zalm 37:25; Hebrejcum 13:5.) Takov ı rodice pom ahaj ıd etem, aby z ıskaly stejn ypostoj. (1.Sam.1:27,28;2.Tim.3:14,15) 16 Jedni rodice ze Spojen ych st at upom ahali sv ym detem, aby si d avaly du- chovn ıc ıle. Manzel vysvetluje: Jest e nez vubec deti umely chodit a mluvit, vypr av eli jsme jim, jak je kr asn e b yt prukopn ıkem a pracovat pro sbor. Ap resne o to se te snaz ı. To, ze maj ı duchovn ı c ıle a pracuj ı na nich, jim pom ah aodol avat tlaku Satanova sveta azam erovat se na to, co je opravdu du- lezit e naslu zbu Jehovovi. Jeden bratr, kter ym adv ed eti, napsal: Hodne rodic uv enuje dost usil ıapen ez tomu, aby detem pomohli dosahovat ruzn ych c ıl u, napr ıklad ve vzdel an ı, sportu a ji- 16. Jak nekte r ırodi ce pom ahali detem zame- rovat se na duchovn ıc ıle a co to prineslo? n ych z ajmech. Je ale mnohem rozumnej s ıvynakl adat usil ıapen ıze na to, abychom detem pom ahali dosahovat c ı- lu, d ıky kter ym budou m ıt dobr yvztah sjehovou.jeskv el e nejenom sledovat, jak nase deti sv ych c ıl udosahuj ı, ale taky u toho s nimi b yt. Rodice, mu zete si b yt jist ı, ze kdyzd etem pom ah ate zame- rovat se na duchovn ıc ıle, Buh v as bude podporovat. PROCJEODVAHAD ULEZIT AVESBORU 17 Odvaha je potrebn aivesboru.napr ıklad stars ımus ıb yt odv a zn ı, kdyz res ı v azn e provinen ı nejak eho kres- ana nebo kdyzpom ahaj ıt em, kdo jsou vkritick em zdravotn ım stavu. Nekte- r ı star s ı chod ı do v ezen ı, kde studuj ısez ajemci nebo vedou shrom a zd e- n ı. A co svobodn e sestry? V dne sn ı dobe maj ı spoustu pr ıle zitost ı projevit odvahu a slouzit Jehovovi ve vet s ı 17. Uve pr ıklady, kdy je odvaha potrebn ave sboru. Z A R I