Floristický průzkum mikrovegetace stojatých vod v okolí Chotěboře se zřetelem na nepůvodní, invazivní a expanzivní druhy řas a sinic

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Floristický průzkum mikrovegetace stojatých vod v okolí Chotěboře se zřetelem na nepůvodní, invazivní a expanzivní druhy řas a sinic"

Transkript

1 Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristický průzkum mikrovegetace stojatých vod v okolí Chotěboře se zřetelem na nepůvodní, invazivní a expanzivní druhy řas a sinic Alena Nejedlá 2010 Vedoucí práce: RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D.

2 Nejedlá, A Floristický průzkum mikrovegetace stojatých vod v okolí Chotěboře se zřetelem na nepůvodní, invazivní a expanzivní druhy řas a sinic. [Floristic Research of Back-Water Microvegetation in the Surroundings of Chotěboř in Consideration of Alien, Invasive and Expansive Species of Algae and Cyanobacteria, BSc. Thesis, in Czech] The University of South Bohemia, Faculty of Science, České Budějovice. 57 pp. Anotace: The phytoplankton of 32 water reservoirs in the surroundings of Chotěboř was sampled during the year 2007, from the spring until the autumn. Species composition and relative abundance of species were studied. Abiotic factors like water ph, conductivity, temperature and transparency and also dissolved ions were measured. High attention was paid to the appearance of alien, invasive and expansive species of algae and cyanobacteria. Literature search about alien species of green algae, which occur in the Czech Republic, was compiled. Prohlašuji, ţe svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s pouţitím literatury a pramenů uvedených v seznamu citované literatury. V Českých Budějovicích, Prohlašuji, ţe v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Přírodovědeckou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách... Alena Nejedlá 2

3 Poděkování: Děkuji mému školiteli Janu Kaštovskému za trpělivost, rady a pomoc při psaní této práce, dále všem ostatním kolegům, přátelům a známým, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli. Především pak děkuji mé rodině za její lásku, pochopení a vytrvalou podporu. 3

4 OBSAH 1. CÍL PRÁCE VYMEZENÍ POJMŮ NEPŮVODNÍ, INVAZIVNÍ A EXPANZIVNÍ DRUH ŘAS A SINIC Nepůvodní a invazivní druhy řas a sinic v zahraničí Nepůvodní a invazivní druhy řas a sinic v ČR Charakteristika nepůvodních druhů zelených řas v ČR Pediastrum simplex Pleodorina indica Ulva cf. linza Staurastrum manfeldtii complex MATERIÁL A METODIKA Lokality Odběr vzorků Zpracování vzorků VÝSLEDKY Druhová diverzita Druhová diverzita jaro Druhová diverzita léto Druhová diverzita podzim Druhová diverzita souhrn výsledků Statistické zpracování dat Závislost počtu druhů na teplotě Závislost počtu druhů na průhlednosti Přehled nalezených nepůvodních druhů Cuspidothrix issatschenkoi Pediastrum simplex Staurastrum manfeldtii complex Fragilaria reicheltii Zajímavý nalezený původní druh - Treubaria schmidlei DISKUZE ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY Příloha 1. Mapa lokalit Příloha 2. Fotografie vybraných druhů Příloha 3. Seznam nalezených druhů

5 1. CÍL PRÁCE Práce je součástí projektu, jehoţ náplní je zmapování výskytu nepůvodních, invazivních a expanzivních druhů řas a sinic na území České republiky. Úkolem této práce bylo: Na zájmovém území v okolí Chotěboře, na jaře, v létě a na podzim v roce 2007, provést základní floristický průzkum mikrovegetace stojatých vod. Zmapovat zejména výskyt nepůvodních druhů řas a sinic. Zjistit, zda nepůvodní druhy ohroţují diverzitu na zkoumaných lokalitách, tedy chovají-li se jako invazivní. Zjistit vliv abiotických faktorů na druhovou diverzitu. Provést literární rešerši k výskytu nepůvodních druhů zelených řas na našem území. Úvodní část bakalářské práce se zaměřuje na vymezení základních pojmů, další část je věnována charakteristice čtyř nepůvodních druhů zelených řas na našem území: Ulva cf. linza, Pediastrum simplex, Pleodorina indica a Staurastrum manfeldtii complex. Dále práce zahrnuje vlastní výzkum; je zde popsána metodika odběru a zpracování vzorků, uvedeny výsledky získané během jednotlivých sezón a také je zde provedeno statistické vyhodnocení vlivu fyzikálně-chemických vlastností na druhovou diverzitu. V závěru práce je pak doplňující obrazová příloha a na přiloţeném CD data, která nejsou uvedena v tištěné podobě pro jejich velký rozsah. 5

6 2. VYMEZENÍ POJMŮ NEPŮVODNÍ, INVAZIVNÍ A EXPANZIVNÍ DRUH ŘAS A SINIC Řasy a sinice, rozšířené na celé naší planetě, jsou většinou vázány na jistý ekologicky vyhrazený biotop např. na rašelinné vody, termální prameny, povrchové vrstvy letního sněhu apod. (Hindák & Hindáková 2001). Je mnoho způsobů, kterými se tyto druhy mohou šířit, např. větrem, při záplavách, s taţným ptactvem, turistickým ruchem, dopravou a také prostřednictvím člověka (Eliáš & Boháč 2001). Invaze mikroskopických organizmů nejsou tolik nápadné jako např. invaze vyšších rostlin, avšak pro biotop, ve kterém k invazi dojde, mohou představovat podobně velké riziko (Kaštovský 2008). Zajímavá studie, ve které je zpracována problematika invazí v celosvětovém měřítku uvádí, ţe invaze řas představuje jen 2 % zatímco vyšší rostliny 44 % veškeré invaze (Pyšek et al. 2008). Přestoţe se význam pouţívaný pro nepůvodní, invazivní a expanzivní druhy můţe u různých autorů odlišovat, jsou v současné evropské terminologii označovány jako nepůvodní ty druhy, které se dostaly mimo svůj přirozený areál. Invazivní jsou pak druhy nepůvodní, jejichţ introdukce nebo šíření ohroţuje biologickou diverzitu (Mlíkovský & Stýblo 2006, Kaštovský 2008, Pyšek et al. 2008), mohou na nové lokalitě dominovat, a protoţe zde nemusí mít přirozeného nepřítele, můţe dojít nejen ke změně dosavadního druhového sloţení, ale dokonce i k vyhynutí některých druhů. Tyto invazivní druhy jsou většinou schopny rychle se fenotypicky přizpůsobit okolí, překonat řadu nepříznivých podmínek (např. sucho, mrazy, atd.) a také se vyznačují rychlým růstem a reprodukcí. Invaze tak představuje celosvětový problém a lze se s ní setkat ve všech taxonomických skupinách (Eliáš 2001, Pyšek et al. 2008). Expanzivní druh je druh původní, který se šíří ze svých dosavadních lokalit (např. sestupuje z horských oblastí do niţších poloh atd.) (Kaštovský 2008). 6

7 2.1. Nepůvodní a invazivní druhy řas a sinic v zahraničí Problematikou nepůvodních druhů řas a sinic se světová literatura nezabývá příliš intenzivně. Hlavní důraz je kladen na invaze mořských druhů. Nejlépe propracovaná je invaze mořské zelené řasy Caulerpa taxifolia, která se v roce 1984 při čištění monackých mořských akvárií dostala do Středozemního moře a v současné době se zde stále rozšiřuje. Na více neţ 120 km pobřeţí jiţ dokonce zlikvidovala porosty litorálních mořských rostlin i s celým ekosystémem (Meinezs 1999). Invaze této řasy byla později pozorována také v Kalifornii a Austrálii (Madl & Yip 2005). Dalším významným invazivním druhem na východním pobřeţí Austrálie je mořská bentická sinice Lyngbya majuscula, jejíţ extrémní rozvoj souvisí s antropogenním znečištěním (Albert et al. 2005). Ze sladkovodních invazí je nejvýznamnější šíření rozsivky Didymosphenia geminata, která migruje z původních horských a severských oblastí do níţin a jiţněji poloţených lokalit. Jejím původním místem výskytu byly tekoucí vody severských oblastí, vysokohorské polohy Alp a pozorována byla také v Asii a severní Americe (Krammer & Lange-Bertalot 1997). Postupem času začala pronikat i do niţších míst, ve střední Evropě byla nalezna v Polsku, kde později dosáhla masového výskytu (Kawecka & Sanecki 2003). V současnosti tato rozsivka způsobuje také velké problémy na Novém Zélandě (Kilroy et al. 2008) a ve východní části severní Ameriky (Gretz et al. 2006, Spaulding 2006). 7

8 2.2. Nepůvodní a invazivní druhy řas a sinic v ČR Z dosavadních prací autorů, kteří se zabývají problematikou nepůvodních druhů řas a sinic na našem území (např. Gardavský 1989, Marvan et al. 1997, Gágyorová & Marvan 2002, Znachor & Lodeová 2005, Kaštovský 2006, Kaštovský et al. 2006), lze usoudit, ţe prozatím se u nás nepůvodní druhy neprojevují jako invazivní, tedy nebyl zaznamenán ţádný podstatný vliv na původní biodiverzitu (Kaštovský 2008). Potenciální nebezpečí by mohla pro ostatní druhy představovat rozsivka Didymosphenia geminata, která má tendenci vytvářet silnou nadprodukci, ale její rozšíření u nás je zatím jen lokální v Beskydech (Gágyorová & Marvan 2002). Velký význam pro člověka má bezesporu výskyt sinic, ať jiţ toxických druhů: Cylindrospermopsis raciborskii a Planktothrix rubescens, nebo také např. Synechococcus capitatus, která ucpává vodárenské filtry, a působí tak technologické potíţe (Micka & Holleová 1997). Co se týče šíření nepůvodních druhů na území ČR, jsou zde nálezy tropických druhů (např. sinice Cylindrospermopsis raciborskii, zelené řasy Pleodorina indica a Pediastrum simplex a rozsivka Cyclotella woltereckii). Dále k nám pronikají druhy severské a ty, které sestupují z horských poloh do niţších (sinice Anabaena compacta, Geitleribactron periphyticum, Gloeotrichia echinulata, Planktothrix rubescens, Synechococcus capitatus a rozsivka Didymosphenia geminata). Invaze navíc probíhají nejen severo-jiţním směrem: nachází se u nás jak druhy východní (sinice Cuspidothrix issatschenkoi, rozsivka Cyclostephanos delicatus), tak i druhy ze západu (sinice Anabaena compacta, rozsivka Actinocyclus normanii f. subsalsus). Další migrace patrně souvisí také s antropogenní zátěţí ţivotního prostředí solení silnic nejspíš způsobuje expanzi slanomilných druhů r. Ulva atd. (Kaštovský 2008). Seznam nepůvodních druhů (Tab. 1) byl sestaven na základě absence těchto druhů ve starších floristických pracích prováděných na našem území Prodromus českých řas sladkovodních I, II (Hansgirg 1889, Hansgirg 1892), doplněných dílčími studiemi (Vilhelm 1914, Vilhelm 1922). 8

9 Tab. 1. Seznam nepůvodních druhů řas a sinic na území ČR Skupina Cyanobacteria Chlorophyceae Ulvophyceae Zygnemophyceae Bacillariophyceae Druh Anabaena compacta Cuspidothrix issatschenkoi Cylindrospermopsis raciborskii Geitleribactron periphyticum Gloeotrichia echinulata Planktothrix rubescens Synechococcus capitatus Pediastrum simplex Pleodorina indica Ulva cf. linza Staurastrum manfeldtii complex Actinocyclus normanii f. subsalsus Cyclostephanos delicatus Cyclotella woltereckii Didymosphenia geminata Fragilaria berolinensis Fragilaria reicheltii Navicula schroeteri Skeletonema potamos 2.3. Charakteristika nepůvodních druhů zelených řas v ČR Následující kapitola je věnována literární rešerši čtyř druhů zelených řas, nepůvodních na území ČR (invazivní druhy ostatních skupin řas a sinic jiţ byly zpracovány v rámci předešlých diplomových prací na invazivní témata Hájková 2008, Melichar 2008). Základní data byla získána excerpcí webových stránek (Kaštovský et al. 2009). 9

10 Pediastrum simplex Syn.: Micrasterias simplex (Meyen) Kützing 1834, Monactinus simplex (Meyen) Corda 1839, Helierella simplex (Meyen) Brébisson 1839 Taxonomické zařazení: Oddělení: Chlorophyta Charakteristika: Mikroskopická vodní zelená řasa. I přes velké rozšíření se nejeví jako nebezpečná. Výskyt ve světě: Původní: Pantropický planktonní druh, zasahuje aţ do mediteráních oblastí Bangladéš (Ali et al. 1986), Turecko (Gönülol & Obali 1998), Albánie (Rakai et al. 2000), Japonsko (Tsukii 2002), Čína (Wang & Li 2004, Guo et al. 2009), Kostarika (Chow et al. 2004), Egypt (Rashid 2005, Kholeif & Mudie 2009), Florida (Work 2005), Jordánsko (Saadoun et al. 2008), Pákistán (Korai et al. 2008), Portugalsko (Cabecinha et al. 2008, 2009), Srbsko (Cadjo et al. 2008), Brazílie (Melo-Magalhães et al. 2009), Izrael (Barinova & Tavassi 2009), Španělsko (Pérez et al. 2009). Často nalézán v paleontologických sedimentech, kde je povaţován za indikátor vyšší teploty (Komárek & Jankovská 2001). Nepůvodní: Zaznamenán ve Virginii brakické vody v Chesapeake Bay (Wass 1972), Kanadě řeka Rideau (Canadian Museum of Nature team 2000), Německu Teltowkanal, Berlin-Treptow (Kusber & Jahn 2000), severní Itálii Lagi di Garda (Salmaso 2002), Nizozemí rybník Kralingse nedaleko Rotterdamu (Beket 2005) a s velkou pravděpodobností je rozšířen mnohem více. Výskyt ČR: Hansgirgův Prodromus (Hansigirg 1889) tento druh udává i od nás, ale jako velmi ţídka se vyskytující. První nález většího mnoţství je z okolí Doks (Sládečková-Vinniková 1957), kde se vyskytoval často i později (Sládečková-Vinniková 1958, Perman & Lhotský 1963). Další lokality např.: Hostivařská přehrada (Sulek pers.com.), přehrada Sedlice (Štěpánek et al. 1958, Ettl & Fott 1959), rybník Jordán u Tábora (Mitiska 1962), pískovna Chomoutov (Jasenská 1984, Navrátil & Poulíčková 2001), štěrkovna Kvasice (Sládečková & Bernard 1987), vodní nádrţ Plumlov (Znachor 2005), koupaliště Bagr v Českých Budějovicích, Vrbenské rybníky, Svět, pískovna Veselí n. Luţnicí (Zapomělová pers.com.). V současné době prodělává tento druh velmi intenzívní expanzi, stal se zcela běţným, a tak uţ nejsou jeho recentní nálezy nějak zvlášť zaznamenávány. 10

11 Pleodorina indica Syn.: Eudorina indica Iyengar 1933 Taxonomické zařazení: Oddělení: Chlorophyta Charakteristika: Mikroskopická zelená řasa tvořící kolonie. Zvýšený výskyt byl u nás zatím zaznamenán pouze jednou, ale jeho intenzita poukazuje na moţné budoucí problémy souvisejícími s trendem vysokých letních teplot. Výskyt ve světě: Původní: Pantropický druh Indie (Iyengar 1933), následně Mexiko a Argentina (Zalocar 1993). Nepůvodní: Slepé rameno Dunaje v Dolním Rakousku (Angeler et al. 1999, Colenam 2002). Jiné výskyty v Evropě nebyly dosud hlášeny. Výskyt ČR: Rozsáhlý masový vodní květ zaznamenán v extrémně horkém létě v srpnu 2003 řeka Malše v Českých Budějovicích (Znachor & Lodeová 2005a), následující rok pak s niţší intenzitou. Vzhledem k úpravám řeky v r (sníţení hladiny na minimum a rozsáhlé bagrování sedimentů dna) je diskutováno moţné zničení či váţně poškození této hlavní lokality. V roce 2004 hlášen nález na přehradě Hněvkovice (Znachor & Lodeová 2005b), Lipno a v rybníce Valchař u obce Dobronín (Zapomělová pers. com.). Jde o dosud nejlépe zdokumentovanou invazi řas na našem území Ulva cf. linza Syn.: Ulva linza Linnaeus 1753, Enteromorpha linza (Linnaeus) J. Agardh 1883 Taxonomické zařazení: Oddělení: Chlorophyta Charakteristika: Makroskopická zelená řasa, v dospělosti připomíná zhruba 15 cm velký list. S rostoucí eutrofizací a zvyšováním salinity existuje moţnost dalšího šíření, ale pravděpodobně nepředstavuje riziko. Výskyt ve světě: Původní: Kosmopolitní mořská řasa Korea (Hudson et al. 1998), Patagonie (Hader 11

12 et al. 2000), Mexiko (Aguilar-Rosas 2002), nejčastěji Středozemní moře (Caliceti et al. 2002, Sawidis et al. 2003, Mohamed & Khaled 2005, Ibtissam et al. 2009), dále Severní moře (Granhag et al. 2004), Anglie (Bowen et al. 2007, Thompson et al. 2007, Akesso et al. 2009), Černé moře (Bilgin et al. 2008), Japonsko (Shimada et al. 2008), USA (Van Alstyne et al. 2009), východní pobřeţí u hranice mezi USA a Kanadou (Mathieson et al. 2009), Taiwan (Chuang et al. 2009). Nepůvodní: Čtyři zprávy o výskytech na různých lokalitách v Polsku (Marczek 1954; Pliński 1971, 1973; Kowalski 1975), další nález v Kanadě jezero Michigan (Lougheed & Stevenson 2004), s velkou pravděpodobností jsou migrace do sladkých vod běţnější. Výskyt ČR: Ulva linza se na našem území nevyvíjí do typické formy nebyla přesně determinována a druhy udávané jako U. cf. flexuosa a U. cf. linza jsou povaţovány za synonymní. Nejčastější oblastí výskytu jiţní Morava (Gardavský 1989): např. rybník Nesyt, Zámecký rybník, lesní tůně v Horním lese u Břeclavi (Heteša pers. com.), pískovna u Šakvic (Skácelová pers.com), rybník u Jedovnice (Marvan et al. 1997) a řeka Jihlava (Wolgemuth 1984, Marvan et al. 1997). Dále rybníky v okolí Průhonic a Hrnčířů, které jsou v těsné blízkosti solených silnic, Studenecké rybníky (Marvan et al. 1997) a v rezervaci Soos (Lederer et al. 1998) Staurastrum manfeldtii complex Syn.: Staurastrum manfeldtii var. planctonicum Lütkemüller 1942, Staurastrum planctonicum Teiling 1946, Staurastrum sebaldii var. ornatum f. planctonicum (Lütkemüller) Teiling 1947 Taxonomické zařazení: Oddělení: Chlorophyta Charakteristika: Mikroskopická vodní zelená řasa krásivka; občasný extrémní nárůst biomasy způsobuje vytlačení původních druhů. Výskyt ve světě: Původní: Oligotrofní aţ mezotrofní jezera severní Evropy a alpská jezera (Lenzenweger 1996), jezero Loch Lomond ve Skotsku (Krokowski 2007). 12

13 Nepůvodní: Rybníky průmyslových oblastí: Dháka Bangladéš (Begum 2008), Karáčí Pákistán (Aliya 2009). Výskyt ČR: Výrazný výskyt řeka Jihlava (Dočkal & Sládeček 1974) a štěrkovna Kvasice v blízkosti řeky Moravy (Sládečková & Bernard 1987, Marvan et al. 1997). Dále: přehrada Kruţberk (Gágoryová 1993), nádrţ Mostiště, Sedlice, Římov, Hněvkovice, Orlík, Slapy, Nové Mlýny, Brněnská přehrada (Marvan et al. 1997), přehrada Husinec, Ţlutice (Znachor & Komárková 2002), Hracholusky (Znachor 2005), Letovice, Hněvkovice, Pilská, Římov, Stanovice, Vír, Znojmo, koupaliště Bagr v Českých Budějovicích, Malý Kněţský rybník v Jihlavě (Zapomělová pers. com). V současnosti velmi běţný druh, všechny nálezy nejsou tedy publikovány. 13

14 3. MATERIÁL A METODIKA 3.1. Lokality Na zájmovém území v okolí Chotěboře (mapa v Příloze 1) bylo vybráno 31 lokalit, s ohledem na maximální různorodost biotopů (oligotrofní lom, mezotrofní rekreační vody, vodní nádrţe i eutrofní produkční rybníky), velikostí i zastínění. Vzhledem k očekávanému rozdílnému chemickému sloţení byla lokalita Velké Dářko následně rozdělena a započítávána jako dvě různé lokality, 29r (rašeliniště) a 29k (koupaliště). Celkem bylo tedy zkoumáno 32 lokalit. Jejich charakteristiky jsou shrnuty v následujících dvou tabulkách; v Tab. 2 jsou uvedeny souřadnice udávající místo odběru ( a velikosti vodních ploch ( Tab. 3 zahrnuje typ, vyuţití a relativní zastínění lokalit Odběr vzorků Vzorky řas a sinic byly odebrány ze 32 lokalit během jarní, letní a podzimní sezóny, v termínech , a Z kaţdé lokality byly do uzavíratelné lahvičky o objemu 50 ml připraveny 2 typy vzorků. První, který slouţil k chemickému rozboru vody, nebyl koncentrovaný ani fixovaný. Po odebrání byl pak zamraţen. Druhý vzorek, určený k mikroskopickému pozorování, byl odebrán pomocí planktonní sítě o průměru ok 20 μm. Aby nedocházelo k přenosu mikroorganizmů z předchozí lokality, byla síť vţdy propláchnuta místní vodou a pro maximální zakoncentrování vzorku vhozena do vody cca 3x. Tento vzorek byl na místě ihned fixován 1,5% roztokem formaldehydu a následně uloţen do chladničky. Při kaţdém odběru byly kapesním multimetrem Hanna (Hanna Combo HI98129) změřeny chemickofyzikální vastnosti vody: ph, vodivost a teplota. Průhlednost vody byla určena Secchiho deskou (Příloha 4 na CD). Dále byla také zjištěna velikost vodních nádrţí a na semikvantitativní stupnici odhadnuto zastínění lokalit vegetací (0 zcela otevřená krajina, 1 stromy okolo nádrţe stíní hladinu část dne, 2 stromy okolo nádrţe stíní hladinu celý den) (Tab. 3). 14

15 Tab. 2. Charakteristika lokalit GPS, Velikost. * velikost byla dopočítána dle Číslo Název GPS Velikost [ha] 1 Svinský r '42.113"N, 15 39'8.418"E 2,9* 2 Zámecký r '26.406"N, 15 38'1.339"E 4,5* 3 Pilský r '0.148"N, 15 35'59.069"E 4,5 4 Jiříkovský r '9.197"N, 15 32'5.629"E 27,2 5 Haberský r '18.914"N, 15 29'16.341"E 14,0 6 Balaton 49 44'18.886"N, 15 39'1.921"E 1,1* 7 Stavenov 49 45'14.755"N, 15 40'33.005"E 18,0 8 Dolní-cihelský r '28.568"N, 15 40'7.18"E 0,6* 9 v.n. Břevnice 49 42'17.784"N, 15 40'15.47"E 13,0 10 Eckhardtův r '24.871"N, 15 40'46.824"E 4,5 11 Kumpánek 49 42'15.974"N, 15 41'31.984"E 1,7 12 Panský r '45.222"N, 15 43'21.577"E 3,5* 13 Borovčák 49 42'48.308"N, 15 41'53.267"E 0,1* 14 v.n. Pařížov 49 49'47.758"N, 15 34'22.209"E 20,9 15 Hlubošský r '59.192"N, 15 35'6.697"E 3,0 16 v.n. Seč 49 50'19.946"N, 15 38'34.77"E 220,1 17 v.n. Křižanovice 49 51'47.928"N, 15 46'27.971"E 31,8 18 Rohozenský velký r '17.743"N, 15 48'22.714"E 20,0 19 Dlouhý r '7.732"N, 15 48'53.347"E 7,4 20 Velká Kamenice 49 46'51.269"N, 15 49'34.413"E 12,0 21 Návesník 49 42'44.954"N, 15 55'45.576"E 3,4 22 Pobočenský r '9.229"N, 15 48'53.675"E 7,6 23 Ranský r '58.221"N, 15 49'52.779"E 10,0 24 Řeka 49 40'25.984"N, 15 50'33.319"E 45,0 25 Mlýnský r. II 49 41'6.698"N, 15 51'46.589"E 2,0* 26 Zahájský r '31.099"N, 15 45'58.64"E 2,8* 27 Jilemský r '46.12"N, 15 35'4.481"E 8,2 28 Malé Dářko 49 39'54.472"N, 15 52'46.773"E 18,0 29r Velké Dářko rašeliniště 49 38'40.129"N, 15 53'18.021"E 206,0 29k Velké Dářko koupaliště 49 37'55.83"N, 15 54'20.904"E 206,0 30 v.n. Pilská 49 35'20.272"N, 15 55'48.352"E 36,4 31 Borek 49 47'34.089"N, 15 34'42.74"E 2,0 15

16 Tab. 3. Charakteristika lokalit Typ, Využití, Rel. Zastínění.? vyuţití není známo, RBC regionální biocentrum, PR přírodní rezervace, PP přírodní památka, NBK nadregionální biokoridor, NPR národní přírodní rezervace Číslo Název Typ Využití Rel. zastínění 1 Svinský r. polní r. produkční 1 2 Zámecký r. návesní r.? 1 3 Pilský r. polní r. produkční 1 4 Jiříkovský r. polní r. produkční 0 5 Haberský r. návesní r.? 0 6 Balaton polní r. rekreační 1 7 Stavenov lesní r. součást RBC 1 8 Dolní-cihelský r. návesní r. produkční 1 9 v.n. Břevnice přírodní koupaliště rekreační 1 10 Eckhardtův r. lesní r. produkční 1 11 Kumpánek lesní r.? 2 12 Panský r. návesní r.? 1 13 Borovčák lesní r.? 2 14 v.n. Pařížov vodní nádrž vodárenské, energetické 1 15 Hlubošský r. přírodní koupaliště rekreační 1 16 v.n. Seč přírodní koupaliště rekreační 0 17 v.n. Křižanovice vodní nádrž vodárenské, energetické 1 18 Rohozenský velký r. luční r. součást PR 1 19 Dlouhý r. přírodní koupaliště rekreační 1 20 Velká Kamenice luční r. součást PP 1 21 Návesník luční r. součást PP 0 22 Pobočenský r. polní r. produkční 0 23 Ranský r. polní r.? 1 24 Řeka přírodní koupaliště rekreační 0 25 Mlýnský r. II polní r. produkční 1 26 Zahájský r. luční r. součást PR 1 27 Jilemský r. lesní r. součást NBK 1 28 Malé Dářko luční r. součást NPR 0 29r Velké Dářko rašeliniště přírodní koupaliště rekreační 0 29k Velké Dářko koupaliště přírodní koupaliště rekreační 0 30 v.n. Pilská přírodní koupaliště rekreační 0 31 Borek lom rekreační 1 16

17 3.3. Zpracování vzorků Biologický rozbor Zakoncentrované vzorky byly důkladně vyhodnoceny pomocí optického mikroskopu (Olympus BX 51), byly určeny všechny nalezené druhy řas a sinic a současně pořízena fotografická dokumentace digitální kamerou (Olympus DP71) (Příloha 2). K determinaci byla pouţita následující literatura: Geitler 1932; Hindák 1978; Hindák 2001; Houk 2003; Komárek 1996; Komárek & Anagnostidis 1999, 2005; Komárek & Fott 1983; Krammer & Lange-Bertalot 1991; Krammer & Lange-Bertalot 1997a, 1997b; Lenzenweger 1996, 1997, 1999; Wołowski 1998; Wołowski & Hindák Relativní četnost jednotlivých druhů byla stanovena s vyuţitím semikvantiativní stupnice (Tab. 4) (Kaštovský et. al 2008). Tab. 4. Relativní abundance druhů Status Relativní abundance [%] 0 bez výskytu 0 1 druh ojediněle zastoupený <1 2 druh vzácný druh poměrně hojný druh hojný druh velmi hojný druh masově zastoupený Mnoţství zooplanktonu (perloočky, buchanky, viřníci) přítomného v jednotlivých vzorcích bylo odhadnuto dle stupnice: 0 ţádný zooplankton, 1 max. 10 kusů na mikroskopovaný homogenizovaný vzorek, 2 více neţ 10 kusů na mikroskopovaný homogenizovaný vzorek. 17

18 Chemický rozbor Z nezakoncentrovaných vzorků bylo stanoveno mnoţství fosforečnanových, dusičnanových a amonných iontů pomocí přístroje FIA (Foss Tecator, Švédsko). Tyto rozbory byly provedeny v laboratoři Katedry biologie ekosystémů PřF JU. Statistické zobrazovací metody Ke zpracování výsledků byl pouţit software Statistika 8.0 s vyuţitím dvou metod lineární regrese a ANOVA. 18

19 Počet druhů 4. VÝSLEDKY 4.1. Druhová diverzita Druhová diverzita řas a sinic na 32 daných lokalitách byla sledována během roku 2007 s odběry na jaře, v létě a na podzim, kdy na několika rybnících odběr nemohl být proveden, protoţe byly vypuštěny Druhová diverzita jaro 2007 Jarní odběr vzorků byl proveden v období Výsledky sběru jsou uvedeny v Příloze 5, která je z kapacitních důvodů umístěna na přiloţeném CD. Při jarním odběru byla celkově zjištěna poměrně nízká druhová diverzita (Obr. 1), která se pohybovala v rozmezí od 12 do 40 druhů na lokalitu. Nejniţší (do 15 druhů) byla pozorována na lokalitách: Svinský rybník (č. 1), Pilský rybník (č. 3) a vodní nádrţ Paříţov (č. 14), ve kterých byla naměřena niţší teplota. Naopak nejvyšší druhová rozmanitost (nad 38 druhů) byla zaznamenána na lokalitách: Velká Kamenice (č. 20), Zahájský rybník (č. 26) a Jilemský rybník (č. 27), kde byly teploty výrazně vyšší. Druhová diverzita jaro r 29 k Obr. 1. Druhová diverzita při jarním odběru Číslo lokality Cyanobacteria Chlorophyta Bacillariophyceae Ostatní 19

20 Celkem bylo nalezeno 184 druhů řas a sinic. Nejčastější skupinou byly zelené řasy v počtu 84 druhů (46 %) (Obr. 2), nejběţnější byly: Desmodesmus quadricauda, Pediastrum boryanum, Pediastrum duplex na všech sledovaných lokalitách, Monoraphidium contortum na 26 lokalitách. U rozsivek v počtu 50 druhů (27 %) byla dominantním druhem Asterionella formosa zaznamenaná na 31 lokalitách, dále Aulacoseira sp. na 24 lokalitách a hojně se také vyskytovala Fragilaria crotonensis na 20 lokalitách. Naopak skupina sinic byla zastoupena pouze 28 druhy (15 %). Nejčastější sinicí byla Oscillatoria angusta a Oscillatoria limosa, které se vyskytly na 8 lokalitách, dále pak Phormidium sp. na 9 lokalitách. Další nalezené druhy (22 druhů, 12 %) byly pro přehlednost grafu (Obr. 1) a jiná následná zpracování společně zařazeny do jedné skupiny označené jako ostatní ; nejběţnější byly: Dinobryon sp. nalezený na 12 lokalitách, Peridinium sp. na 10 a Trachelomonas hispida na 8 lokalitách. Z nepůvodních druhů byly nalezeny dva Fragilaria reicheltii na lokalitě Balaton (č. 6) a Pediastrum simplex na 13 lokalitách: Balaton (č. 6), Dolní-Cihelský r. (č. 8), v. n. Břevnice (č. 9), Hlubošský r. (č. 15), v. n. Seč (č. 16), Rohozenský velký r. (č. 18), Dlouhý r. (č. 19), Velká Kamenice (č. 20), Pobočenský r. (č. 22), Zahájský r. (č. 26), Jilemský r. (č. 27), Malé Dářko (č. 28), Velké Dářko koupaliště (č. 29k). Obecně lze říci, ţe v jarním období byla druhová diverzita nízká a druhy netvořily výrazné dominanty, výjmkou byly rozsivky (Příloha 5 na CD). Druhová diverzita - souhrn jaro % 15% 27% 46% Cyanobacteria Chlorophyta Bacillariophyceae Ostatní Obr. 2. Druhová diverzita souhrn všech lokalit, jaro

21 Počet druhů Druhová diverzita léto 2007 Letní odběr vzorků proběhl Výsledky sběru jsou opět uvedeny na přiloţeném CD (Příloha 6). Druhová diverzita byla v tomto období největší (Obr. 3), pohybovala se v rozmezí od 15 do 70 druhů. Nejniţší druhové zastoupení (15 druhů) bylo pozorováno na dvou lokalitách: vodní nádrţ Pilská (č. 30) a lom Borek (č. 31). Nejvyšší druhová diverzita (nad 60 druhů) byla zaznamenána na 4 rybnících: Návesník (č. 21), Pobočenský (č. 22), Ranský (č. 23) a Řeka (č. 24). Druhová diverzita léto r 29k Obr. 3. Druhová diverzita při letním odběru Číslo lokality Cyanobacteria Chlorophyta Bacillariophyceae Ostatní Celkem bylo nalezeno 241 druhů řas a sinic. Nejčastější skupinou byly opět zelené řasy v počtu 128 druhů (54 %) (Obr. 4), nejběţnější byly: Pediastrum boryanum, Pediastrum duplex na 30 lokalitách, Desmodesmus quadricauda na 27 lokalitách, Chlamydomonas sp. a Coelastrum microporum na 25 lokalitách. Byl zaznamenán letní narůst sinic, identifikováno bylo 37 druhů (15 %). Dominantu tvořila Planktolyngbya limnetica, která se vyskytovala na 16 lokalitách a Woronichinia naegeliana na 13 lokalitách. Druhová rozmanitost rozsivek oproti jaru klesla na 37 druhů (15 %), na jaře dominantní Asterionella formosa se v létě vyskytovala pouze na 14 lokalitách. Ze skupiny 21

22 ostatní bylo nalezeno 39 druhů (16 %), nejvíce zastoupené byly: Trachelomonas volvocina na 28, Peridinium sp. na 24 a Trachelomonas oblonga na 17 lokalitách. Zástupci nepůvodních druhů byly tři Cuspidothrix issatschenkoi na lokalitě Eckhardtův rybník (č. 10), Pediastrum simplex na 18 lokalitách: Haberský r. (č. 5), Balaton (č. 6), Stavenov (č. 7), Dolní-cihelský r. (č. 8), v. n. Břevnice (č. 9), Eckhardtův r. (č. 10), Kumpánek (č. 11), Panský r. (č. 12), v. n. Paříţov (č. 14), Hlubošský r. (č. 15), v. n. Křiţanovice (č. 17), Dlouhý r. (č. 19), Velká Kamenice (č. 20), Pobočenský r. (č. 22), Ranský r. (č. 23), Řeka (č. 24), Zahájský r. (č. 26), Jilemský r. (č. 27). Staurastrum manfeldtii complex bylo nalezeno na 28 lokalitách: Svinský r. (č. 1), Zámecký r. (č. 2), Pilský r. (č. 3), Jiříkovský r. (č. 4), Haberský r. (č. 5), Balaton (č. 6), Stavenov (č. 7), Dolní-cihelský r. (č. 8), v.n. Břevnice (č. 9), Eckhardtův r. (č. 10), Kumpánek (č. 11), Panský r. (č. 12), Borovčák (č. 13), v. n. Paříţov (č. 14), Hlubošský r. (č. 15), v. n. Seč (č. 16), v. n. Křiţanovice (č. 17), Rohozenský velký r. (č. 18), Dlouhý r. (č. 19), Velká Kamenice (č. 20), Návesník (č. 21), Pobočenský r. (č. 22), Ranský r. (č. 23), Řeka (č. 24), Mlýnský r. II (č. 25), Zahájský r. (č. 26), Jilemský r. (č. 27), Malé Dářko (č. 28). V letním období u všech skupin kromě rozsivek vrcholila druhová diverzita a byl zaznamenán častější výskyt dominant (Příloha 6 na CD). Druhová diverzita - souhrn léto % 15% 15% 54% Cyanobacteria Chlorophyta Bacillariophyceae Ostatní Obr. 4. Druhová diverzita souhrn všech lokalit, léto

23 Počet druhů Druhová diverzita podzim 2007 Podzimní odběr vzorků, v období , nebyl z důvodu vypuštění proveden na 7 nádrţích: Panský rybník (č. 12), Hlubošský rybník (č. 15), Návesník (č. 21), Řeka (č. 24), Zahájský rybník (č. 26), Malé Dářko (č. 28 ) a Velké Dářko (č. 29r). Výsledky sběru jsou opět uvedeny na přiloţeném CD (Příloha 7). Na podzim druhová diverzita výrazně poklesla (Obr. 5), pohybovala se v rozmezí od 5 do 42 druhů a značně kolísala v rámci jednotlivých lokalit. Nejniţší druhová diverzita (do 5 druhů) byla pozorována na lokalitě vodní nádrţ Pilská (č. 30), nejvyšší (nad 40 druhů) na dvou rybnících: Stavenov (č. 7) a Borovčák (č. 13). Druhová diverzita podzim r 29k Číslo lokality Cyanobacteria Chlorophyta Bacillariophyceae Ostatní Obr. 5. Druhová diverzita při podzimním odběru (lokality č. 12, 15, 21, 24, 26, 28 a 29r byly vypuštěny) Celkem bylo nalezeno 161 druhů řas a sinic. Přestoţe byl u zelených řas zaznamenán výrazný pokles druhové diverzity, tak i v tomto období, stejně jako na jaře a v létě, tvořily nejčastější skupinu 71 druhů (44 %) (Obr. 6). Nejvíce zastoupeno bylo opět Pediastrum boryanum na 20 lokalitách a Pediastrum duplex na 17 lokalitách. Počet druhů rozsivek se oproti létu zvýšil, nalezeno bylo 42 druhů (26 %). Dominantou zůstala Asterionella formosa, zaznamenána byla na 22 lokalitách. U skupiny sinic došlo 23

24 k výraznému poklesu na 17 druhů (11 %) a niţší byl také počet lokalit, kde byly nalezeny: např. Planktolyngbya limnetica na 9 lokalitách, Chroococcus limneticus na 8 lokalitách. Skupina ostatní byla zastoupena 31 druhy (19 %), nejčastěji se vyskytovaly: Mallomonas sp. na 14, Trachelomonas planctonica na 10 a Peridinium sp. na 9 lokalitách. Z nepůvodních druhů byly zastoupeny tři: Pediastrum simplex na 13 lokalitách: Balaton (č. 6), Stavenov (č. 7), Dolní-cihelský r. (č. 8), v. n. Břevnice (č. 9), Eckhardtův r. (č. 10), Kumpánek (č. 11), v. n. Paříţov (č. 14), Rohozenský velký r. (č. 18), Dlouhý r. (č. 19), Velká Kamenice (č. 20), Pobočenský r. (č. 22), Ranský r. (č. 23), Jilemský r. (č. 27). Staurastrum manfeldtii complex se vyskytovalo na 13 lokalitách: Svinský r. (č. 1), Jiříkovský r. (č. 4), Stavenov (č. 7), v. n. Břevnice (č. 9), Kumpánek (č. 11), Borovčák (č. 13), v. n. Paříţov (č. 14), Rohozenský velký r. (č. 18), Velká Kamenice (č. 20), Pobočenský r. (č. 22), Ranský r. (č. 23), Jilemský r. (č. 27), Borek (č. 31). Fragilaria reicheltii byla nalezena pouze na lokalitě Balaton (č. 6). S poklesem druhové diverzity v podzimním období došlo také ke sníţení výskytu dominant, výjimku opět tvořily rozsivky (Příloha 7 na CD). Druhová diverzita - souhrn podzim % 11% 26% 44% Cyanobacteria Chlorophyta Bacillariophyceae Ostatní Obr. 6. Druhová diverzita souhrn všech lokalit, podzim

25 Druhová diverzita souhrn výsledků Během odběrů na jaře, v létě a na podzim roku 2007 na 32 sledovaných lokalitách bylo celkem nalezeno 378 druhů řas a sinic v následujícím zastoupení: sinice 61 druhů (16 %), zelené řasy 184 druhů (49 %), rozsivky 69 druhů (18 %) a skupina ostatní byla tvořena 64 druhy (17 %) (Obr. 7). Seznam všech nalezených druhů je uveden v Příloze 3. Druhová diverzita - souhrn v r % 16% 18% 49% Cyanobacteria Chlorophyta Bacillariophyceae Ostatní Obr. 7. Druhová diverzita souhrn za období jaro, léto, podzim 2007 V rámci jednotlivých sledovaných skupin můţeme během těchto tří sezón pozorovat následující vývoj (Obr. 8). Dominantou v počtu druhů byly jednoznačně zelené řasy, u kterých byl pozorován obrovský nárůst v létě. Ve všech sledovaných obdobích byl zaznamenán výskyt následujících druhů: Eudorina elegans, Chlamydomonas sp., Pandorina morum, Coelastrum microporum, Crucigenia tetrapedia, Desmodesmus opoliensis var. opoliensis, Chlorotetraedron incus, Monoraphidium arcuatum, Monoraphidium contortum, Pediastrum biradiatum, Pediastrum boryanum, Pediastrum duplex, Pediastrum simplex, Pediastrum tetras, Scenedesmus acuminatus, Scenedesmus acutus, Schroederia setigera, Tetraedron caudatum, Tetraedron minimum, Tetrastrum 25

26 staurogeniaeforme, Dictyosphaerium cf. sphagnale, Micractinium pusillum, Oocystis lacustris, Closterium limneticum (Příloha 8 na CD). Sinice zaznamenaly v létě jen mírný nárůst v počtu druhů v porovnání s jarním obdobím a jejich diverzita byla srovnatelná s diverzitou rozsivek a také se skupinou zahrnující ostatní druhy. Na podzim pak pokles sinic korespondoval se sníţením počtu druhů zelených řas, u obou zmíněných skupin cca na polovinu jejich letních hodnot. Ve všech třech sezónách byl pozorován výskyt těchto druhů: Aphanocapsa sp., Chroococcus limneticus, Microcystis cf. aeruginosa, Phormidium sp., Planktolyngbya limnetica, Planktothrix agardhii, Snowella lacustris, Snowella litoralis, Woronichinia naegeliana (Příloha 8 na CD). U rozsivek bylo zjištěno jarní a podzimní maximum, podzimní nárůst oproti létu nebyl ale velký. Jak na jaře, tak i v létě a na podzim byl zjištěn výskyt následujících druhů: Asterionella formosa, Aulacoseira granulata, Aulacoseira sp., Cyclotella sp., Cyclotella sp. 2, Cymatopleura solea, Cymatopleura sp., Cymbella sp. 2, Fragilaria crotonensis, Gomphonema acuminatum, Gomphonema cf. olivaceum, Gomphonema truncatum, Gyrosigma sp., Melosira varians, Navicula sp., Navicula sp. 2, Nitzschia sigmoidea, Surilella sp., Tabellaria flocculosa (Příloha 8 na CD). Druhová diverzita ve skupině ostatní vzrostla v létě téměř o plovinu ve srovnání s jarním obobím a podzimní pokles o čtvrtinu letní hodnoty nebyl tak výrazný jako u sinic a zelených řas. Během všech tří sezón byly pozorovány tyto druhy: Peridinium sp., Trachelomonas hispida, Trachelomonas oblonga, Trachelomonas planctonica, Dinobryon sp. a Mallomonas sp. (Příloha 8 na CD). Nepůvodní druhy byly nalezy celkem 4: Cuspidothrix issatschenkoi (1 lokalita léto), Pediastrum simplex (13 lokalit jaro, 18 lokalit léto, 13 lokalit podzim), Staurastrum manfeldtii complex (28 lokalit léto, 13 lokalit podzim), Fragilaria reicheltii (1 stejná lokalita jaro a podzim). 26

27 Počet druhů Diverzita - souhrn v roce jaro léto podzim Sezóna Cyanobacteria Chlorophyta Bacillariophyceae Ostatní Obr. 8. Druhová diverzita souhrn všech lokalit v r s ohledem na jednotlivé sezóny 4.2. Statistické zpracování dat Ke statistickému zpracování výsledků byl pouţit software Statistika 8.0 s vyuţitím dvou metod lineární regrese a ANOVA. Zkoumána byla závislost mezi druhovou diverzitou (vysvětlovaná proměnná) a osmi faktory prostředí (vysvětlující proměnné): velikost lokality (ha), teplota ( C), ph, vodivost (μs), průhlednost (cm), mnoţství PO4-P (μg/l), NO3-N (μg/l) a NH4-N (μg/l). Závislosti mezi těmito proměnnými byly zhodnoceny v softwaru Statistica 8.0 prostřednictvím lineární regrese a ANOVY. Výsledky měření abiotických faktorů jsou v Příloze 4 na CD. Pouţité testy ukázaly průkazný vliv 2 faktorů prostředí, teploty (Tab. 5, Obr. 9) a průhlednosti (Tab. 5, Obr. 10), vliv ostatních vysvětlujících proměnných se ukázal jako neprůkazný (Tab. 5). 27

28 Tab. 5. Průkaznost vlivu faktorů prostředí na druhovou diverzitu (p < 0,05 průkazný vliv, p > 0,05 neprůkazný vliv) Použitá metoda df F p Velikost lokality [ha] lin. regrese 1 0,294 0,591 Průměrná teplota [ C] lin. regrese 1 7,075 0,014 Průměrné ph lin. regrese 1 0,028 0,869 Průměrná vodivost (μs] lin. regrese 1 0,869 0,361 log (Průměrná průhlednost [cm]) lin. regrese 1 4,437 0,046 Průměr naměřených hodnot PO4-P [μg/l] lin. regrese 1 1,060 0,314 Průměr naměřených hodnot NO3-N [μg/l] lin. regrese 1 0,745 0,397 Průměr naměřených hodnot NH4-N [μg/l] lin. regrese 1 0,440 0,514 Relativní zastínění ANOVA 2 0,160 0, Závislost počtu druhů na teplotě Vyuţitím lineární regrese bylo zjištěno, ţe s rostoucí teplotou průkazně roste počet druhů (F = 7,075; df = 1; p = 0,014). 100 Závislost počtu druhů řas a sinic na teplotě vody Počet druhů Teplota [ C] Obr. 9. Závislost počtu druhů řas a sinic na teplotě vody (F = 7,075; df = 1; p = 0,014; r 2 = 0,235). Přerušované čáry vyznačují 95% konfidenční interval. 28

29 Závislost počtu druhů na průhlednosti Vyuţitím lineární regrese bylo zjištěno, ţe s vyšší průhledností průkazně klesá počet druhů (F = 4,437; df = 1; p = 0,046). 100 Závislost počtu druhů řas a sinic na logaritmu průhlednosti vody Počet druhů ,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 log (Průhlednost [cm]) Obr.10. Závislost počtu druhů řas a sinic na logaritmu průhlednosti vody (F = 4,437; df = 1; p = 0,046; r 2 = 0,162). Přerušované čáry vyznačují 95% konfidenční interval Přehled nalezených nepůvodních druhů Cuspidothrix issatschenkoi Cuspidothrix issatschenkoi (Usachev) Rajaniemi et al (Příloha 2 Obr. 11) Syn.: Raphidiopsis mediterranea Skuja 1937, Anabaena issatschenkoi Usachev 1938, Aphanizomenon issatschenkoi (Usachev) Proshkina-Lavrenko 1968 Taxonomické zařazení: Oddělení: Cyanobacteria 29

30 Charakteristika: Planktonní mikroskopická vláknitá sinice se schopností vytvářet heterocyty. Rozměry: Vlákna 500(1120?) μm dlouhá, buňky uprostřed trichomu 4-8(15,9) x (1,5)2-3(4,4) μm, buňky koncové 5-20(34,8) x 1,2-2,9 μm, heterocyty (4,5)6-10,9(15?) x (1,5)2-3(6,5) μm, akinety 6-20(28,5?) x 2-4,5(7) μm (Komárek 1996). Výskyt: Mezotrofní aţ eutrofní sladkovodní nádrţe. Nalezen pouze v létě na lokalitě Eckhardtův rybník (č. 10) s relativní četností Pediastrum simplex Pediastrum simplex Meyen 1829 (Příloha 2 Obr. 12, Obr. 13) Syn.: Micrasterias simplex (Meyen) Kützing 1834, Monactinus simplex (Meyen) Corda 1839, Helierella simplex (Meyen) Brébisson 1839 Taxonomické zařazení: Oddělení: Chlorophyta Charakteristika: Mikroskopická vodní zelená řasa. Rozměry: Cenobium aţ 246 μm v průměru, okrajové buňky (12-)16-57 x 6-38 μm, vnitřní buňky 6-40 x 6-36 μm (Komárek & Fott 1983). Výskyt: Mezotrofní aţ eutrofní stojaté ev. mírně tekoucí vody. Nalezeno v létě na lokalitě Haberský rybník (č. 5) s relativní četností 1 (v následujícím textu bude tento typ výskytu označován jako L 1); dále: Balaton (č. 6) na jaře s relativní četností 3 (J 3), L 1 a na podzim s relativní četností 2 (P 2); Stavenov (č. 7) L 2, P 2; Dolní-Cihelský r. (č. 8) J 2, L 2, P 2; v. n. Břevnice (č. 9) J 1, L 2, P 2; Eckhardtův r. (č. 10) L 2, P 3; Kumpánek (č. 11) L 1, P 2; Panský r. (č. 12) L 1; v. n. Paříţov (č. 14) L 1, P 2; Hlubošský r. (č. 15) J 1, L 2; v. n. Seč (č. 16) J 1; v. n. Křiţanovice (č. 17) L 1; Rohozenský velký r. (č. 18) J 1, P 1; Dlouhý r. (č. 19) J 1, L 1, P 2; Velká Kamenice (č. 20) J 2, L 1, P 2; Pobočenský r. (č. 22) J 2, L 2, P 2; Ranský r. (č. 23) L 2, P 2; Řeka (č. 24) L 1; Zahájský r. (č. 26) J 1, L 2; Jilemský r. (č. 27) J 1, L 1, P 1; Malé Dářko (č. 28) J 2; Velké Dářko koupaliště (č. 29k) J 1. 30

31 Staurastrum manfeldtii complex Staurastrum manfeldtii complex Coesel 1992 (Příloha 2 Obr. 14) Syn.: Staurastrum manfeldtii var. planctonicum Lütkemüller 1942, Staurastrum planctonicum Teiling 1946, Staurastrum sebaldii var. ornatum f. planctonicum (Lütkemüller) Teiling 1947 Taxonomické zařazení: Oddělení: Chlorophyta Charakteristika: Mikroskopická vodní zelená řasa krásivka. Rozměry: Délka buňky μm, šířka s výběţky μm, šířka isthmu15-17 μm (Lenzenweger 1997). Výskyt: Mezotrofní aţ eutrofní stojaté vody. Nalezeno na lokalitě Svinský rybník (č. 1) L 2, P 2; dále: Zámecký r. (č. 2) L 1; Pilský r. (č. 3) L 2; Jiříkovský r. (č. 4) L 2, P 2; Haberský r. (č. 5) L 2; Balaton (č. 6) L 1; Stavenov (č. 7) L 2, P 3; Dolní-cihelský r. (č. 8) L 1; v.n. Břevnice (č. 9) L 2, P 3; Eckhardtův r. (č. 10) L 2; Kumpánek (č. 11) L 1, P 2; Panský r. (č. 12) L 1; Borovčák (č. 13) L 2, P 2; v. n. Paříţov (č. 14) L 1, P 2; Hlubošský r. (č. 15) L 1; v. n. Seč (č. 16) L 2; v. n. Křiţanovice (č. 17) L 3; Rohozenský velký r. (č. 18) L 2, P 1; Dlouhý r. (č. 19) L 2; Velká Kamenice (č. 20) L 3, P 2; Návesník (č. 21) L 2; Pobočenský r. (č. 22) L 1, P 2; Ranský r. (č. 23) L 2, P 1; Řeka (č. 24) L 1; Mlýnský r. II (č. 25) L 1; Zahájský r. (č. 26) L 1; Jilemský r. (č. 27) L 1, P 1; Malé Dářko (č. 28) L 1; Borek (č. 31) P Fragilaria reicheltii Fragilaria reicheltii (Voigt) Lange-Bertalot 1986 (Příloha 2 Obr. 15) Syn.: Centronella reicheltii Voigt 1902, Centronella rostafinskii Woloszyńska 1922 Pozn.: Druh je do jisté míry pochybným taxonem s velkou pravděpodobností jde o abnormalitu nějaké jiné rozsivky, která má bipolární buňky a pod tlakem různých stresorů vytvoří třetí rameno (uvaţuje se o druhu Fragilaria crotonensis) (Schmidt 1997). Je tedy moţné, ţe se v tomto případě nejedná o invazi (ostatně nijak hojnou) ale o pouhé zvýšení šancí na vznik takovéto abnormality. Taxonomické zařazení: Oddělení: Chromophyta 31

32 Charakteristika: Mikroskopická hnědá řasa rozsivka. Rozměry: Ramena μm dlouhá (Krammer & Lange-Bertalot 1991). Výskyt: Plankton mezotrofních aţ eutrofních rybníků. Nalezena na lokalitě Balaton (č. 6) na jaře a na podzim s relativní četností Zajímavý nalezený původní druh - Treubaria schmidlei Treubaria schmidlei (Schröder) Fott & Kováčik 1975 (Příloha 2 Obr. 16) Syn.: Polyedrium schmidlei Schröder 1898, Tetraedron schmidlei (Schröder) Lemmermann 1903, Treubaria limnetica (Smith) Fott & Kovácik 1975, Echinosphaerella limnetica Smith 1920 Taxonomické zařazení: Oddělení: Chlorophyta Charakteristika: Mikroskopická zelená řasa. Rozměry: Buňky 8-19 μm v průměru; výběţky 20-40(-60) μm dlouhé (Komárek & Fott 1983). Výskyt: Sporadicky a izolovaně v planktonu různých typů vod (Komárek & Fott 1983). Na území ČR zatím publikován pouze jediný nález z roku 1953 na lokalitě vodárna Brno Pisárky (Poulíčková et al. 2004). Nyní, v létě r. 2007, zaznamenána na lokalitách Balaton (č. 6) a Řeka (č. 24) s relativní četností 1. 32

33 5. DISKUZE Součástí projektu s cílem zmapovat výskyt nepůvodních a invazivních druhů řas a sinic na našem území byly s touto předkládanou prací také bakalářské práce Sabiny Hájkové (Hájková 2008) a Antonína Melichara (Melichar 2008). Vzhledem k tomu, ţe oba autoři prováděli podobný průzkum na svých lokalitách (Hájková v okolí Kutné Hory, Melichar v okolí Jihlavy) v témţe roce a přibliţně ve stejném období, jsou tyto výsledky vhodné k porovnání, samozřejmě s ohledem na jisté rozdíly při jejich hodnocení a prezentaci. Obecně se dá říci, ţe se planktonní společenstva mění s roční dobou, spolu s tepelnými, světelnými a chemickými změnami. Čím větší jsou fyzikálně-chemické změny během roku ve vodě, tím více se liší sloţení jednotlivých planktonních společenstev, která se ve vodě střídají (Fott 1956). Během odběrů ve třech sezónách v roce 2007 bylo v rámci této práce nalezeno celkem 378 druhů řas a sinic (184 druhů na jaře, 241 v létě a 161 na podzim). Navýšení druhové diverzity v letním období oproti jaru a následný pokles na podzim tak koresponduje s výsledky, které získal také Melichar 62 druhů na jaře, 143 v létě a 119 na podzim (Melichar 2008); souhrnný počet nalezených druhů za všechny sezóny ve své práci neuvádí. Hájková popisuje nález celkem 248 druhů 120 na jaře, 147 v létě a 148 na podzim (Hájková 2008). Podobný počet zastoupených druhů v letním a podzimním období vysvětluje tím, ţe pokračoval nárůst zelených řas a stále přetrvávaly sinice, coţ je udáváno jako poměrně častý úkaz, tedy ţe se výskyt vegetace sinic mnohdy prodluţuje z letního období aţ do září a počátku října (Javornický 1966). V této práci se však podobný vývoj nepotvrdil. Na jaře byla celkově zjištěna poměrně nízká druhová diverzita, která se v rámci jednotlivých sledovaných skupin (sinice, zelené řasy, rozsivky, ostatní ) pohybovala v rozmezí od 12 do 40 druhů, podobné zjištění uvádí ve své bakalářské práci také Hájková od 11 do 53 druhů (Hájková 2008). Důvodem nejniţší druhové diverzity zaznamenané na lokalitách Svinský r. (č. 1), Pilský r. (č. 3) a v. n. Paříţov (č. 14) by mohla být niţší teplota, která zde byla naměřena. Nejvyšší druhová rozmanitost (nad 38 druhů) byla zaznamenána na lokalitách Velká Kamenice (č. 20), Zahájský rybník (č. 26) a Jilemský rybník (č. 27), kde byly naměřeny teploty výrazně vyšší, které tak vytvořily 33

34 vhodnější podmínky pro rozvoj druhů. Závislost druhové četnosti na teplotě se potvrdila také při statistickém zpracování výsledků (kapitola 4.2). Rozsivky, stejně jako ve výsledcích u Melichara (Melichar 2008), vykázaly obecně uváděný trend jarního maxima (Javornický 1978, Demir & Kirkagae 2005), který se začíná objevovat jiţ po roztátí ledové pokrývky a je spojen se zvyšujícícím se slunečním zářením, stoupajícími teplotami a prodlouţením dne (Sorokin 1999, Lee 2008). Jarní rozvoj je mimo jiné podmíněn obohacením povrchové vrstvy nádrţe ţivinami, jednak z hlubších vrstev při jarní cirkulaci vody, dále roztátým sněhem a jarními dešti (Javornický 1978). Nárůst biomasy rozsivek pokračuje do cca poloviny jarního období dokud je ve vodě dostatečné mnoţství rozpuštěného křemíku, který je nutný pro stavbu schránek. Při poklesu na kritickou hladinu koncentrace křemíku se růst většiny rozsivek zastaví (Lee 2008). V létě, v porovnání s ostatními sezónami, byla druhová diverzita největší. Nejniţší druhové zastoupení (15 druhů) bylo zjištěno na lokalitě v. n. Pilská (č. 30), kde kvůli prudkému nárůstu sinic pravděpodobně došlo k potlačení rozvoje dalšího fytoplanktonu; dále v lomu Borek (č. 31), který je oligotrofní, a tedy neposkytuje dostatečné mnoţství ţivin pro rozvoj mikroflóry. Nejvyšší druhová rozmanitost (nad 60 druhů) byla zaznamenána na rybnících: Návesník (č. 21), Pobočenský (č. 22), Ranský (č. 23) a Řeka (č. 24). Všechny zmíněné lokality vykazují podobné chemické sloţení na přítomnost amoniakálního dusíku, fosforečnanů a dusičnanů, jsou eutrofní a bez zastínění. Dominantou v počtu druhů byly jednoznačně zelené řasy, u kterých byl v tomto období pozorován obrovský nárůst podobný, i kdyţ ne tak velký, popisuje Hájková (Hájková 2008); Melichar pak ve své práci uvádí, ţe počet druhů zelených řas se oproti jaru zdvojnásobil (Melichar 2008). Dále byl zaznamenán očekávaný letní nárůst sinic. V porovnání s jarním obdobím se jednalo o mírný nárůst počtu druhů, nicméně s častějším výskytem dominant. (téţ Hájková 2008, Melichar 2008). Podobně jako ve své práci uvádí Melichar (Melichar 2008), ani v rámci těchto sledovaných lokalit nebyl zaznamenán sinicový vodní květ s dominantním rodem Microcystis, jak je to obvyklé v rámci celé ČR (Šejnohová 2008). Důvodem by mohla být vyšší nadmořská výška a niţší průměrné teploty v oblasti Vysočiny. Domiantu tvořily Planktolyngbya limnetica a Woronichinia naegeliana. Na lokalitě vodní nádrţ Pilská (č. 30), kde bylo druhové zastoupení nejniţší, pravděpodobně právě kvůli prudkému nárůstu sinic došlo k potlačení rozvoje dalšího fytoplanktonu. Důvodem ústupu mikroflory by mohlo být např. vyčerpání ţivin (Hindák et al. 1978), nebo schopnost sinic vylučovat cyanotoxiny, které pak brzdí 34

35 rozvoj dalších organizmů. Toto bylo dokázáno jak v přírodě tak i v pokusech (Fott 1956, Lee 2008). Podzimní období bylo charakteristické zvýšením počtu druhů rozsivek, jarního maxima však nedosáhlo (téţ Melichar 2008). Limitujícím faktorem, a tedy důvodem pro tento menší vrchol rozsivek, je mnoţství křemíku, který se do okolního prostředí v tomto období dostává z rozpadajících se schránek jarní populace, příp. s přitékající vodou (Lee 2008). Dominantním druhem byla stále Asterionella formosa, její výskyt je také běţný ve srovnatelných lokalitách (Hájková 2008, Melichar 2008). V literatuře je téţ označena za frekventovaný druh, větší nárůst je popisován především na jaře, méně pak na podzim (Lund 1949, 1950). Přestoţe byl zaznamenán výrazný pokles zelených řas, tak i v tomto období, stejně jako na jaře a v létě, tvořily nejčastější skupinu. Hájková ve své práci uvádí nejen nejvyšší počet druhů zelených řas ale téţ navýšení počtu druhů oproti létu (Hájková 2008). U skupiny sinic došlo k výraznému poklesu druhů, zatímco Melichar zmiňuje, ţe ústup sinic oproti létu je mírný (Melichar 2008). Je tedy zřejmé, ţe sinicím vyhovují více vyšší teploty. Při diskuzi podzimních dat musíme však zohlednit jiţ dříve zmiňovanou skutečnost, ţe na 7 rybnících z důvodu vypuštění nebylo moţné odběr provést, a tím mohlo dojít k ovlivnění výsledků. Při statistickém zpracování dat byla zjištěna závislost mezi druhovou diverzitou a teplotou resp. průhledností vody. Ukázalo se, ţe s rostoucí teplotou průkazně roste počet druhů. Pro mnohé sladkovodní řasy je teplota skutečně rozhodujícím činitelem, avšak závislost počtu druhů na teplotě, znázorněná v grafu (Obr. 9), je pravděpodobně ovlivněna dominancí zelených řas během všech sledovaných sezón a dále pak letním nárůstem biomasy sinic, coţ zkreslilo viditelnost vlivu teploty na jiné druhy, tj. z grafu není např. čitelné, ţe rozsivky preferují niţší teplotu na jaře a na podzim, naopak některým sinicím a zeleným řasám se daří jen v teplé vodě v letním období (Fott 1956). Dále bylo zjištěno, ţe s vyšší průhledností průkazně klesá počet druhů. Toto sníţení můţe být způsobeno nedostatkem ţivin ve vodě, mikroflóra tedy nemá vhodné podmínky pro svůj rozvoj a biomasa nenarůstá do takových rozměrů, aby způsobila vegetační zákal. Díky malé populaci řas a sinic je pak průhlednost vyšší. Druhým, v literatuře uváděným důvodem, je přítomnost většího mnoţství zooplanktonu, který se fytoplanktonem ţiví, a tak výrazně sníţí jeho populaci a současně zvýší průhlednost vody (Graham & Wilcox 2000). Nejzajímavějším nalezeným druhem byla Treubaria schmidlei, kterou uvádí moderní Prodromus (Poulíčková et al. 2004) pouze z jediné lokality (vodárna Brno 35

Přehled řas Všebořického laloku (Česká republika)

Přehled řas Všebořického laloku (Česká republika) Czech Phycology, Olomouc, 4: 35-41, 2004 35 Přehled řas Všebořického laloku (Česká republika) Algae in Všebořice (Czech Republic) Jana A m b r o ž o v á VŠCHT, ÚTVP, Technická 3, 166 28 Praha 6 Abstract

Více

Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita

Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita Sinice vodních květů v ČR Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT ddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanický ústav Akademie

Více

Determinace sinic vodních květů v ČR Polyfázický přístup on species level

Determinace sinic vodních květů v ČR Polyfázický přístup on species level Determinace sinic vodních květů v ČR Polyfázický přístup on species level Determinační praktikum PřF UK, 19. 11. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, Botanický ústav AVČR, Brno Oddělení experimentální fykologie

Více

Výběr substrátu při odběru fytobentosu

Výběr substrátu při odběru fytobentosu Výběr substrátu při odběru fytobentosu lze ovlivnit výsledky monitoringu? Mgr. Lenka Šejnohová BU AVČR, Brno Označení společenstev dle typu substrátů epifyton taxony uzpůsobené k osidlování mechorostů,

Více

Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě

Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě 1) Víte, co je to (velikost několik cm) a jak byste to popsali do odběrového protokolu? Jedná se o

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně

Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně Zpráva z projektu "Rybníík Svět" za r.. 2014.. Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně Rozsivka Aulacoseira granulata a sinice Synechococcus sp. v UV a ve viditelném světle J. Lukavský, H. Strusková,

Více

Zatmění Slunce v roce 2012. Jan Sládeček. Abstrakt:

Zatmění Slunce v roce 2012. Jan Sládeček. Abstrakt: Zatmění Slunce v roce 2012 Jan Sládeček Abstrakt: V roce 2012 došlo k prstencovému i úplnému zatmění Slunce a také k přechodu planety Venuše přes sluneční disk. Tento úkaz lze rovněž považovat za miniaturní

Více

Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu. & Masarykova Univerzita

Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu. & Masarykova Univerzita Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu Lenka Šejnohová & kol. Determinační schůzka CCT, 8. 9. 2006 Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Fotodokumentace mikroskopických nálezů Řešeno v rámci projektu TAČR č. TA 01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů (2011-2014). Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Více

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7. - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7.1 Charakteristika odvětví Odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl), které zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve

Více

L01KA Fytocenologický výzkum

L01KA Fytocenologický výzkum L01KA Fytocenologický výzkum Cíle: - posílit zájem o své okolí - získat vztah k přírodě, uvědomit si smysl ochrany přírody - inovovat výuku formou aktivit v terénu, poukázat na klady a těžkosti této formy

Více

Rybník Svět. (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková

Rybník Svět. (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková Rybník Svět (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková Cílem projektu je zmapovat stav ryb. Svět a jeho povodí z hlediska hydrochemie, trofického potenciálu a oživení řasami.

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU Bankovní institut vysoká škola Martin Dobyáš ANALÝZA REALITNÍHO TRHU PRAHA ZÁPAD Vedoucí práce : Ing. Petr Ort Ph.D. 2009-1 - OBSAH ANALÝZA REALITNÍHO TRHU... 1 OBSAH... 2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA TRHU...

Více

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Aerační technologie pro redukci klidových stádií sinic a biodostupnosti živin v sedimentech nádrží Projekt: NAZV QH81012 Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.

Více

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

NOVÁ LEGISLATIVA PRO PŘÍRODNÍ KOUPACÍ VODY NOTNĚ PŘENOŠENÝ NOVOROZENEC

NOVÁ LEGISLATIVA PRO PŘÍRODNÍ KOUPACÍ VODY NOTNĚ PŘENOŠENÝ NOVOROZENEC NOVÁ LEGISLATIVA PRO PŘÍRODNÍ KOUPACÍ VODY NOTNĚ PŘENOŠENÝ NOVOROZENEC Petr Pumann Vodárenská biologie 2012 Praha, 1.-2.2.2012 Dlouhá cesta 15.2.2006 - směrnice 2006/7/ES září 2006 - návrh vyhlášky na

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Shrnutí Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky A. Činnosti vztahující se k výzkumnému řešení problematiky Obnovené pastvy skotu na lokalitě Švýcárna (plán od 2015 2020) Správa CHKO

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí? Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Hydrobiologický ústav Na Sádkách 7, 37 5 České Budějovice www.hbu.cas.cz Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

1 Profil vod ke koupání. 2 Voda ke koupání (T) 3 Oblast vlivu (informace veřejnosti prostřednictvím mapy)

1 Profil vod ke koupání. 2 Voda ke koupání (T) 3 Oblast vlivu (informace veřejnosti prostřednictvím mapy) Profil vod ke koupání - VN Orlík - střed (VN Orlík - Podskalí, VN Orlík - ATC Radava) Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Moravskoslezský kraj Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Projekt z programu LIFE NATURE Záchrana lužních stanovišť v Povodí Morávky Březen 2008 (návrh) Pozadí problému Monitoring

Více

Obsah: čistota koupališť, kvalita vody ke koupání, možnosti koupání v přírodě - klady a zápory těchto koupališť, úrazy při koupání, znečištění moří

Obsah: čistota koupališť, kvalita vody ke koupání, možnosti koupání v přírodě - klady a zápory těchto koupališť, úrazy při koupání, znečištění moří Vysvětlivky: červeně černě modře zeleně Náměty pro VH Téma: motivační a výkladová část učební úlohy, otázky odpovědi, internetové odkazy doporučená vyučovací metoda KOUPÁNÍ Doporučení pro předmět: biologie,

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Vodní květy. řas a sinic. Petr Znachor

Vodní květy. řas a sinic. Petr Znachor Vodní květy řas a sinic Petr Znachor Asi každý, kdo se v létě chodí koupat do přírodních koupališť, rybníků nebo nádrží, narazil na úkaz nazývaný vodní květ. Jedná se o hromadné, pouhým okem viditelné

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Kolektiv autorů: Ing. Milan Chromý, ScreenLine CZ, a.s. Doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D., VUT Brno Ing. Jiří Stránský, IKATES, s.r.o.

Kolektiv autorů: Ing. Milan Chromý, ScreenLine CZ, a.s. Doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D., VUT Brno Ing. Jiří Stránský, IKATES, s.r.o. Kolektiv autorů: Ing. Milan Chromý, ScreenLine CZ, a.s. Doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D., VUT Brno Ing. Jiří Stránský, IKATES, s.r.o. OKNO + = ŘÍZENÝ SOLÁRNÍ KOLEKTOR 4x NEJ: - NEJLEVNĚJŠÍ - NEJJEDNODUŠŠÍ

Více

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

Rozmístění obyvatelstva na Zemi Rozmístění obyvatelstva na Zemi Velká nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel: 4/5 lidí žijí na severní polokouli polovina obyvatel žije na 5 % rozlohy souše Přes 50 % obyvatel je soustředěno v pásu do 200

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

Zeměpis Název Ročník Autor

Zeměpis Název Ročník Autor Planeta Země I. 6 Planeta Země II. 6 Glóbus a mapa I. 6 Glóbus a mapa II. 6 Litosféra I. 6 Litosféra II. 6 Sluneční soustava 6 Vesmír 6 Soutěsky 6 Kaprun 6 Vznik ledovce. 6 Grossglockner 6 Pedosféra 6

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B.

Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B. Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B. ÚVOD Světový sortiment mečíků (Gladiolus L.) zahrnuje v současnosti přibliţně

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Pojem a úkoly statistiky

Pojem a úkoly statistiky Katedra ekonometrie FVL UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Pojem a úkoly statistiky Statistika je věda, která se zabývá získáváním, zpracováním a analýzou dat pro potřeby

Více

SITUAČNÍ ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ

SITUAČNÍ ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ SITUAČNÍ ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ Nejdůležitější vývoj v posledních 24 hodinách V rámci EU a zemí regionu EFTA hlášeno 17 nových potvrzených případů; První potvrzené případy

Více

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ Eva Hojerová, PřF JU v Českých Budějovicích Stanovení koncentrace rozpuštěného O 2 ve vodě Koncentrace O 2 ve vodě je významným parametrem běžně zjišťovaným při výzkumu vlastností

Více

Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné

Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné Kvalita srážkové vody v oblasti Luční hora Strážné Nina Strnadová, Martina Říhová, Jana Říhová Ambrožová Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT Praha Jaroslav Andrle KRNAP 1985 2009 až dosud 1 1 Rozloha

Více

SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006)

SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006) SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006) Již třetím rokem pořádala Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci ve spolupráci s Katedrou ekologie

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

VÝSKYT MĚDI V PITNÉ VODĚ V ČESKÉ REPUBLICE

VÝSKYT MĚDI V PITNÉ VODĚ V ČESKÉ REPUBLICE Citace Němcová V., Kožíšek F., Kantorová J., Vraspír P., Pomykačová I.: Výskyt mědi v pitné vodě v České republice. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 373-378. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy

Více

Navigační systém & Digitální Mapy

Navigační systém & Digitální Mapy ANDROID IOS WINDOWS MOBILE WINDOWS PHONE WINDOWS CE BADA SYMBIAN JAVA Navigate the World Navigační systém & Digitální Mapy O společnosti Navigační software Digitální mapy Callcentrum (Cisco) Založeno 2006

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005. Stručný souhrn

OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005. Stručný souhrn OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005 Summary in Czech Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005 Přehled v českém jazyce Stručný souhrn Pokračuje dlouhodobé směřování k

Více

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Závislost náhodných veličin Úvod Předchozí přednášky: - statistické charakteristiky jednoho výběrového nebo základního souboru - vztahy mezi výběrovým a základním souborem - vztahy statistických charakteristik

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291 Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

Navigační systém & Digitální Mapy. NAVITEL s.r.o., U Habrovky 247/11, 140 00 Praha 4 - Krč, Česká republika

Navigační systém & Digitální Mapy. NAVITEL s.r.o., U Habrovky 247/11, 140 00 Praha 4 - Krč, Česká republika Navigační systém & Digitální Mapy O společnosti Založena 2006 Koncových uživatelů 13 000 000+ Zaměstnanců 400+ Vývoj navigačního systému Plná uživatelská podpora Globální centra Navigační software Digitální

Více

Rekonstrukce zemního vodojemu Chloumeček

Rekonstrukce zemního vodojemu Chloumeček Rekonstrukce zemního vodojemu Chloumeček Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D. Středočeské vodárny a.s., U Vodojemu 3085, Kladno 1 - Présentation électronique ÚVOD Základní informace: dvoukomorový vodojem 2x 400 m

Více

Mgr. Zdena Seidlová Téma učivo: OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Rekreační krajina 1 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test ZÁPIS

Mgr. Zdena Seidlová Téma učivo: OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Rekreační krajina 1 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test ZÁPIS Materiál pro domácí VY_03_Z6E_46 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27 Vážení čtenáři, Lovochemie, a.s., věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření

Více

International Migration Outlook: SOPEMI 2010. Summary in Czech. Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010. Přehled v českém jazyce

International Migration Outlook: SOPEMI 2010. Summary in Czech. Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010. Přehled v českém jazyce International Migration Outlook: SOPEMI 2010 Summary in Czech Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2010 Přehled v českém jazyce Mezinárodní migrace je nadále jedním z nejdůleţitějších politických

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Infračervená termografie ve stavebnictví

Infračervená termografie ve stavebnictví Infračervená termografie ve stavebnictví Autor: Ing. Marcela POČINKOVÁ, Ph.D., Ing. Olga RUBINOVÁ, Ph.D. Termografické měření a následná diagnostika je metodou pro bezkontaktní a poměrně rychlý průzkum

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více