Přehled 10-ti letého působení eura. Marta Doubková

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přehled 10-ti letého působení eura. Marta Doubková"

Transkript

1 Přehled 10-ti letého působení eura Marta Doubková Seminární práce 2009

2 OBSAH ÚVOD EURO EURO A HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE VÝHODY JEDNOTNÉ MĚNY EURO PŘEHLED 10-TI LETÉHO PŮSOBENÍ EURA ROK Stav v eurozóně Vývoj kurzu EUR/USD ROK Stav v eurozóně Vývoj kurzu EUR/USD ROK Stav v eurozóně Vývoj kurzu EUR/USD ROK Stav v eurozóně Vývoj kurzu EUR/USD SHRNUTÍ DESETILETÉHO PŮSOBENÍ EURA STAV V EUROZÓNĚ MĚNOVÝ PÁR EUR/USD ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK... 27

3 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 3 ÚVOD Hlavním cílem seminární práce bylo nastínit vývoj jednotné měny euro od jejího vzniku aţ po současnost. Vedlejším cílem bylo určit, zda euro naplňuje počáteční očekávání. Po krátkém teoretickém úvodu se práce dělí do čtyř částí, které charakterizují postupný vývoj eura. Na závěr je uvedeno i stručné shrnutí.

4 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 4 1 EURO Euro je jednotnou měnou, kterou sdílí celkem 16 členských států Evropské unie, jeţ spolu tvoří eurozónu. Euro, jako svou měnu, nyní pouţívá cca 329 milionů občanů EU. Euro bylo zavedeno 1. ledna 1999 v 11 členských státech, ve kterých nahradila dřívější měny, a stala se tak významným krokem k prohloubení evropské integrace. Toto nahrazení probíhalo ve dvou fázích. V první fázi bylo euro zavedeno jako virtuální měna pro bezhotovostní platby pro účely účetnictví, za paralelního pouţívání dřívějších měn při hotovostních platbách. Od 1. ledna 2002 bylo pak jiţ euro zavedeno i do podoby bankovek a mincí. Euro není měnou ve dvou zemích EU - Dánsku a Velké Británii- které si vyjednaly ve Smlouvě výjimku umoţňující neúčast. Zbývající státy dosud nesplnily podmínky pro přijetí jednotné měny. [10] Obrázek 1- Země s jednotnou měnou euro [10] Dále však existují i země, které euro pouţívají, ale nejsou plnoprávnými členy eurozóny. Mezi tyto země řadíme Androru, Vatikán, Monako a San Marino, které do eurozóny přešly automaticky, protoţe pouţívaly jiţ před zavedením eura některou z měn větších členských zemí. Pátou zemí, jeţ není členem eurozóny, ale euro pouţívá, je Černá Hora, která ho začala pouţívat bez jakýchkoli dohod. [12] 1.1 Euro a hospodářská a měnová unie Všechny členské státy EU jsou součástí hospodářské a měnové unie (HMU), která zajišťuje úzkou koordinaci hospodářských a fiskálních politik a rovněţ i jednotnou měnovou politiku a jednotnou měnu euro. Cíl dosáhnout úplné HMU a jednotné měny byl stanoven jiţ v roce 1992 v Maastrichtské smlouvě. Upravuje rovněţ podmínky pro zavedení eura, tzv. konvergenční kritéria, které se týkají dosaţení nízké a stabilní inflace, stabilního směnného kurzu a zdravých veřejných financí. [10]

5 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Výhody jednotné měny euro Hlavní přínosy eura: - větší výběr a stálé ceny pro spotřebitele a občany - větší bezpečnost a více příleţitostí pro podniky a trhy - větší hospodářskou stabilitu a růst - integrovanější finanční trhy - silnější přítomnost EU v celosvětovém hospodářství - hmatatelný symbol evropské identity Výhody jednotné měny euro v celosvětovém pojetí - jednotná měna činí eurozónu přitaţlivější pro podnikání třetí země - přitaţlivá rezervní měna díky obezřetnému hospodářskému řízení - posiluje vliv eurozóny ve světovém hospodářství - hospodářská stabilita eurozóny díky řádnému řízení hospodářství eurozóny (absorpce vnějších otřesů) [13] Využití eura v mezinárodním finančním měnovém systému: - pouţívá se k emisi státních a podnikových dluhopisů. Na konci roku 2006 činil podíl eura na mezinárodních trzích s dluhopisy přibliţně 1/3, na americký dolar připadalo 44 % - globální banky uzavírají po celém světě značné půjčky v eurech - euro je druhou nejobchodovanější měnou na devizových trzích - vyuţívá se k fakturaci a platbám v mezinárodním obchodě - euro se spolu s americkým dolarem široce pouţívá jako důleţitá rezervní měna pro případ měnové krize. - řada zemí navázala své měny na euro, které slouţí jako kotevní nebo referenční měna [11]

6 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 6 2 PŘEHLED 10-TI LETÉHO PŮSOBENÍ EURA 2.1 Rok Stav v eurozóně V absolutním vyjádření je HDP eurozóny největším produktem na světě hned za USA. Z tabulky (Tabulka 1) je však patrné, ţe kromě roku 2000 a 2001, eurozóna vykazovala dlouhodobě niţší tempa růstu reálného HDP neţ USA. Jeden z hlavních argumentů, tj. urychlení hospodářského růstu, se tedy po zavedení eura v roce 1999 nepodařilo potvrdit. Vyšší tempo růstu HDP přinesl v eurozóně jen následující rok po zavedení eura rok V roce 2001 postihla eurozónu i USA recese. V USA byl sice pokles tempa růstu silnější neţ v eurozóně, ale na druhou stranu se s recesí dokázala vypořádat rychleji. Tabulka 1- Míra růstu reálného HDP v % [26] Dalším úkolem ECB bylo nepřipustit vyšší tempo inflace neţ 2 %. Jak lze však vidět v následující tabulce (Tabulka 2), tento úkol se ECB splnit nepodařilo. Jako hlavní příčiny byly uváděny rostoucí ceny ropy a sluţeb. Tabulka 2- Vývoj míry inflace podle HICPs (v %)[26] Otázka inflace rovněţ upozorňuje na značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi eurozóny. Jak se ve svých pracích zmiňuje Mach, stav nadměrné regionální inflace či nadměrné nezaměstnanosti je standardním průvodním znakem měnové integrace nesourodných ekonomik. Jiţ v tomto období se v eurozóně začínaly vydělovat dvě skupiny zemí. Jedna s poměrně vysokým hospodářským růstem spojeným s vyšší inflací (Irsko) a druhá skupina zemí proţívajících recesi spojenou s nízkou inflací (Německo). Z této skutečnosti vyplývá, ţe obě tyto skupiny potřebovaly ve stejném okamţiku jiný přístup ze strany hospodářské politiky. [26]

7 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Vývoj kurzu EUR/USD K došlo na základě výpočtu měnového kurzu ECU k USD ke stanovení výchozího kurzu eura k USD k ve výši 1,1677 USD = 1 ECU; přičemţ 1 ECU = 1 EUR. Sazba jednotlivých měn EMU ve vztahu k ECU resp. euru pak byla vypočtena vynásobením trţních kurzů měn 11ti členských zemí k USD z výsledným kurzem USD k ECU ke stejnému datu. Takto vypočtené fixní přepočítací sazby pro 11 členských zemí k jednomu euru se sobě vzájemně rovnaly, neboť představovaly pouze různé kvantitativní vyjádření jednoho eura. Všechny měny se mění ve stejném poměru podle vývoje EUR/USD. [1] Vývoj měnového páru EUR/USD v průběhu let znázorňuje následující obrázek (Obrázek 2). 2.2 Rok Obrázek 2 Vývoj EUR/USD v letech [14] Stav v eurozóně V průběhu let 2001 aţ 2003 byla slabým místem růstového procesu domácí poptávka, jejíţ meziroční růst se pohyboval kolem 1 %. Na nízké domácí poptávce se podílela jak spotřeba domácností, tak nízká investiční aktiva. Zpomalení růstu spotřeby domácností pod dlouhodobý průměr byl důsledkem umírněného růstu mezd, zvýšené nezaměstnanosti i obav obyvatelstva z budoucího vývoje. Několikaletý pokles investiční aktivity měl své příčiny nejen

8 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 8 v nadměrné zadluţenosti podniků, ale i v rozsahu nejistot, které negativně ovlivňovaly investiční klima v Evropě. Rok 2003 byl ve znamení pokračujícího nízkého výkonu ekonomiky eurozóny v porovnání s ostrým vzestupem ekonomického výkonu USA a Asie. Začaly se však objevovat i optimistické scénáře na očekávané oţivení v následujícím období. Příchod vzestupné fáze hospodářského cyklu podpořil pokrok dosaţený v adaptacích finančních bilancí firem, zesílení efektu expanzivní měnové politiky, neexistence výraznější vnitřní či vnější nerovnováhy, zmírnění inflace, promítnutí globálního oţivení do silnější poptávky po exportu. Začaly se zde však projevovat i limity síly oţivení, do kterých se řadily ztráty podílů na exportních trzích důsledkem silné měny. Zatímco ještě v roce 2002 tempo vývozu bylo vyšší neţ tempo dovozu, v roce 2003 se tyto pozice vyměnily. Útlum ekonomické aktivity rovněţ zvýšil napětí v rozpočtové sféře. V sestupné fázi hospodářského cyklu se deficit veřejných financí v roce 2002 zvýšil na 2,2 % v eurozóně a 1,9 % v EU. Pro rok 2003 se předpokládaly nárůsty schodků na 2,5 % v eurozóně a 2,3 % v EU. V průběhu roku však byly upraveny. Tři země (Francie, Itálie, Německo) měly rozpočty vyšší neţ 3 %. V dalších třech zemích (Portugalsko, Nizozemsko a Velká Británie) se pohybovaly v zóně nebezpečné blízkosti maastrichtského kritéria či nad ním. I přes převaţující synchronizaci hospodářského cyklu v rámci seskupení zemí EU se vyskytovaly ve fázi přechodu z fáze sestupné k oţivení i určité rysy divergenčního vývoje. Zde se začala objevovat zajímavá skutečnost, kdy průměr růstu zemí EU byl vyšší neţ u eurozóny a docházelo tak v nastupující fázi oţivení k prohloubení diferenciace temp ekonomického růstu. Mezi hlavní faktory způsobující tento trend byla zařazována odlišná míra zdanění firem, pruţnosti trhu práce a odchylek od potenciálu ekonomiky. [14] Při sumarizování roku 2004 Jean-Claude Trichet oznámil sníţení odhadu růstu eurozóny na 1,8 %. Tento slabý výkon byl připisován především rostoucím cenám ropy a vysokým kurzem eura. Příliš silné euro umoţnilo zpochybnit jednu z dosud nezpochybnitelných výhod eura, protoţe jedním z diskutovaných důvodů tohoto nepříznivého kurzového vývoje byl právě připisován existenci jedné kvantitativně silné měny. [31]

9 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Vývoj kurzu EUR/USD V průběhu roku 2003 došlo k dosaţení 1,30 dolaru za euro. Ovšem tato skutečnost byla dána spíše oslabováním dolaru neţ posilováním eura, protoţe Evropa se jen velice pomalu zotavovala z dlouhé recese.v EU posilování eura brzdilo především nastupující hospodářské oţivení. Skutečnost, ţe euro posilovalo především vůči dolaru dokazuje i jeho porovnání s ostatními měnami (švýcarský frank, britská libra, japonský jen), vůči nimţ euro posilovalo daleko méně. [5] 2.3 Rok Obrázek 3 Vývoj EUR/USD v letech [14] Stav v eurozóně V polovině roku 2005 přišlo od renomované banky HSBC varování, protoţe z její analýzy vyplynulo, ţe evropská monetární unie funguje špatně, a proto některé její státy mohou profitovat z návratu k původním měnám. V materiálu European meltdown? analytici konstatovali, ţe Itálie, Německo a Nizozemsko byly poškozeny hlavně politikou jedné úrokové míry pro všechny. Podle nich je to právě euro, které způsobilo deflační spirálu v Německu a recesi v Itálii. Rovněţ i OECD upozornila na negativa eurozóny a vyzvala představitele Evropské unie k urychlení reforem pracovního trhu a trhu sluţeb. [23] Jiţ v tomto období byl ekonomický růst v Evropě pomalý, konkurenceschopnost vykazovala klesající tendenci, nezaměstnanost se zvyšovala. Někteří začali spatřovat hlavní příčinu

10 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 10 těchto problémů v samotném evropském socioekonomickém systému, jemuţ připisovali vinu za rigiditu a neflexibilitu evropské ekonomiky, která tak blokuje její dynamiku. Zavedení eura rovněţ odebralo Evropanům jednu důleţitou proměnnou měnový kurz a měnovou politiku. Někteří proto tvrdí, ţe uţ samotná existence eura zvětšuje rigiditu evropské ekonomiky. Ceny a mzdy jsou neflexibilní a mobilita pracovních sil je také velmi malá. [21] Diskutovalo se rovněţ o uvolnění podmínek Paktu stability, který umoţnil větší rozpočtové deficity členských zemí EU. Tato skutečnost ohrozila stabilitu měny. [27] V průběhu roku 2006 docházelo postupnému zvyšování tempa hospodářského růstu, coţ přinášelo vyšší inflační tlaky. Růst inflačního rizika spatřoval Trichet především v růstu cen ropy (o 42 %). Dalším faktorem bylo zvyšování mnoţství peněz v oběhu v zemích eurozóny. Řada expertů poukazovala na tento problém a zároveň upozorňovali na skutečnost, ţe od zavedení společné měny v roce 1999 ECB ani jednou nesplnila inflační cíl, tj. drţet průměrný růst spotřebitelských cen pod 2 %. Trichet rovněţ uvedl ţe inflační tlaky v eurozóně zesílí i přes to, ţe její hospodářství je na vzestupu. Dalším znepokojujícím jevem se ukázal stav veřejných financí v mnoha zemích eurozóny, který vykazoval zhoršující tendenci. Od roku 2004 celkové zadluţení přesahovalo 70 % (rok ,5 %, rok %). Ze dvanácti zemí eurozóny neplnilo rozpočtové kritérium podmiňující zavedení eura pět členů. [17] V roce 2006 tedy nadále přetrvávaly rozdíly mezi jednotlivými státy v rychlosti růstu ekonomiky a inflace. Země eurozóny se za osm let od zavedení eura úplně nepřizpůsobily měnové unii s jednotnou měnovou politikou a měnou. [8] V roce 2007 se i nadále prováděly srovnání, ze kterých vyplývalo, ţe euro výrazně zpomalilo růst v zemích, které jej zavedly, oproti zemím, které si ponechaly vlastní měny. Průměrný hospodářský růst v západoevropských zemích, které euro nezavedly (Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Island, Norsko, Švýcarsko) byl od roku 2002 dvojnásobný oproti zemím, které euro zavedly, zatímco do roku 2002 byl v obou skupinách zemí hospodářský růst skoro stejný. Můţe se tedy říci, ţe euro funguje jako brzda, která eurozónu připravila za čtyři roky ( ) své existence o 4 % růstu HDP, neboli o 300 miliard euro (8,5 bilionu korun). Diskutovaným důvodem se stala teorie optimálních měnových oblastí, jejíţ jádro spočívá především v odlišnosti jednotlivých zemí a odlišným hospodářským vývojem. Odstranění

11 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 11 měnových kurzů mezi Německem, Řeckem, Irskem a dalších se projevilo v nemoţnosti pruţného reagování na pohyby kapitálu posilováním a oslabováním kurzu. To tvoří základ pro vysokou nezaměstnanost a zpomalení hospodářského růstu. Průměrná cenová hladina v eurozóně od zavedení eura v lednu 2002 do roku 2006 stoupla o 10 %. V Řecku, Portugalsku či Španělsku to bylo o 15 % a v Německu nebo Finsku jen o 5 %. Vysvětlení se nabízí v důsledku zrušení kurzů mezi státy posilování měny je tak znemoţněno a tím se příliv kapitálu do země projevuje pouze odlišnou inflací. [24] Jak ukazuje obrázek (Obrázek 4), země eurozóny po zrušení národních měn výrazně zpomalily růst oproti zemím, které euro nezavedly. Obrázek 4 Vývoj reálného HDP [4] Vývoj kurzu EUR/USD Pohyb nejsledovanějšího kurzu dolar-euro determinuje vývoj světové ekonomiky. Jeho vývoj je odrazem vzájemných vztahů zejména mezi ekonomikami USA, Číny, EU a situací na trhu s ropou. Postupné oslabování dolaru proti euru s krátkodobými úseky korekce v roce 2006 pokračovalo i v roce Po přechodné apreciační korekci dolaru na začátku roku nastoupilo další oslabování dolaru k hranici 1,37 USD/EUR, které bylo v červnu opět vystřídané jeho zhodnocením na 1,33 USD/EUR. [28]

12 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 12 Obrázek 5 Vývoj EUR/USD v letech [14] Podmínky pro znehodnocení dolaru byly v delším časovém horizontu vytvořeny především opakovaným poklesem klíčové úrokové sazby americké centrální banky (Fed) a růstem deficitu běţného účtu americké platební bilance. Pozdější zpřísnění měnové politiky bylo podmíněné hrozbou inflace z nastartované globální ekonomiky, která gradovala vlivem rostoucích cen surovin, zejména ropy. Silný růst světového hospodářství pomohl i ekonomice EU, která v roce 2006 vzrostla o 3 %. V roce 2007 byl tento růst postupně konfrontovaný se slabší zahraniční poptávkou ze strany USA, sílícím eurem a zpřísňováním měnové politiky. Kurz USD/EUR se v roce 2007 pohyboval v horní polovině pásma 1,25 1,40 USD/EUR. V průběhu roku ho determinovaly především inflační tlaky v americké ekonomice vyplývající z růstu dovozních cen (hlavně ropy) a vysoké míry vyuţití výrobních kapacit, růst domácí poptávky v USA způsobený vyšší průměrnou mzdou a začátek zpomalování vysoké dynamiky růstu čínské ekonomiky. [28] 2.4 Rok Stav v eurozóně V první polovině roku 2008 se euro projevovalo jako silná měna, která jiţ od konce roku 2007 lámala postupně všechny maxima. Odborníci poukazovali na to, ţe to není pouze jev spojený se slábnoucí americkou ekonomikou, ale také důsledkem poměrně dobré kondice

13 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 13 zemí eurozóny, která se, aţ na výjimky, úspěšně bránila výraznějšímu ochlazení ekonomické aktivity. Mluvilo se rovněţ o tzv. decouplingu, kdy se Evropa stala díky rostoucímu významu domácí poptávky a orientaci na další trhy méně závislá na situace v USA. Německo v roce 2006 dosáhla hospodářského růstu 2,9 % a v roce ,6 %. Na rok 2008 MMF předpokládala tempo růstu 1,4 % především kvůli rychle klesající podnikatelské důvěře způsobené rekordně silným eurem, stoupající inflaci i zhoršených podmínek na mezibankovním trhu. Další země eurozóny Francie podle odhadů MMF měla zpomalit z 1,8 % na 1,4 % v roce Francouzská ekonomika zpomalovala, stejně jako ostatní země eurozóny, v důsledku rostoucího eura a draţší cen potravin a energií, které omezovaly domácí poptávku. Na začátku roku 2008 se v těchto dvou zemích začala situace stabilizovat především díky sektoru sluţeb a průmyslové produkci. Naproti této skutečnosti však stojí údaje z Itálie a Španělska. MMF předpovídalo Itálii zpomalení hospodářského růstu v roce 2008 z 1,4 % na 0,3 %. Problémy italské ekonomiky byly dlouhodobého charakteru a rostoucí inflace se silným eurem se začaly projevovat. Průmyslová výroba, výrobní sektor i sektor sluţeb se nacházely v kontrakci a ani výhled nepoukazoval na zlepšení. Italská spotřebitelská důvěra rovněţ pokračovala v propadu a byla jednou z nejniţších v eurozóně, coţ mělo za následek soustavné sniţování tempa růstu výdajů domácností (tvoří 70 % italské ekonomiky), které se tak se podílely na propadu hospodářského růstu. Další zpomalení hospodářského růstu bylo předpovídáno Španělsku (z 3,8 na 1,8 %). Finanční krize se dotkla především zmiňovaného Španělska a také Irska. Problémy na Španělském trhu nemovitostí se začaly projevovat skrze špatnou domácí poptávku i v dalších sektorech (výrobní sektor a sektor sluţeb). Nedostatečná sladěnost hospodářských cyklů a odlišný vývoj ve čtyřech největších ekonomikách eurozóny však znamenaly pro ECB značné komplikace, jejímţ jediným cílem je udrţení cenové stability. Podle březnových čísel však inflace v eurozóně dosahovala díky růstu cen potravin a energií jiţ 3,6 % a je tedy zároveň i vysoko nad inflačním cílem ECB, která si jej stanovila pod hranici 2 %. Pokud by byl normální stav, ECB by zvedla sazby (ze 4 %), ale obavy před riziky zpomalování hospodářského růstu ji nutily nechávat tyto sazby

14 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 14 téměř rok beze změny, coţ je ale pro země jako je Itálie a Španělsko stále málo k tomu, aby došlo k oţivení ekonomické aktivity. [4] V průběhu roku 2008 došlo ze strany k ECB ke sníţení úrokových sazeb na 3,25 %. Důvodem byl rostoucí vliv finanční krize, která vedla 15 států eurozóny do recese. [19] V roce 2008 eurozóna sklouzla do recese. Pod trendovou úrovní by mělo růstat růstové tempo ještě do poloviny roku V roce 2008 ekonomika zemí eura zpomalila na cca 1 % z tempa 2,6 % v roce [9] Samotný prezident ECB, Jean-Claude Trichet, se domníval, ţe by kaţdá banky měla stanovit výši úrokových sazeb podle konkrétních potřeb své země. Guvernér ECB ve svém projevu dále potvrdil předpověď Mezinárodního měnového fondu pro růst světové ekonomiky, který se v roce 2009 sníţí o půl procenta na celkové 2,2%. [19] Zároveň uvádí předpoklad, ţe tento výhled bude platit i pro rok Nízká inflace je výsledkem pokračujícího propadu cen komodit v reakci na pokles ekonomické aktivity. V únoru inflace v eurozóně činila 1,2 %. ECB v novém pravidelném odhadu růstu eurozóny uvedla, ţe v letošním roce očekává pokles jejího HDP o 2,2 % aţ 3,2 %. Pro rok 2010 odhaduje ECB pohyb mezi poklesem o 0,7 % aţ růstem o 0,7 %. Podle prezidenta ECB budou v roce 2009 ekonomické indikátory stále slabé, i kdyţ niţší ceny komodit by měly podpořit výdaje spotřebitelů. V roce 2010 by však mělo v eurozóně dojít k pozvolnému oţivení. [7] Euru by mohlo pomoci v růstu oţivení na akciových trzích v Evropě. Veškerý příznivý efekt z opětovného příklonu k rizikovějším aktivům však vstřebávají velmi slabé výsledky HDP z eurozóny. Ta v roce 2008 zaznamenala růst ekonomiky pouze o 0,7 %, kdyţ v posledním čtvrtletí minulého roku vykázala největší kontrakci od vzniku měnové unie, a to aţ o 1,5 %. K takto slabým číslům pomohla především německá ekonomika, která v posledním čtvrtletí minulého roku zaznamenala kontrakci o 2,1 %, svůj podíl však měly i ostatní země jako Francie (-1,2 %), Itálie (-1,8 %) a Španělsko (-1 %). [3] Vývoj kurzu EUR/USD U hlavního měnového páru EUR/USD byl na začátku roku 2008 kurz 1,46 EUR/USD, v únoru 2009 byl 1,28 EUR/USD, společná evropská měna tedy oslabila pouze o 12 %. Můţe se rovněţ říci, ţe finanční krize dolaru paradoxně pomohla. Dolar je totiţ brán jako

15 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 15 bezpečný přístav, ke kterému se investoři uchylují ve špatných dobách. Avšak silná pozice dolaru podle názoru Hlaváče dlouhodobě nevydrţí. Finanční krize a po ní následující recese v reálné ekonomice donutily americkou centrální banku FED k rozsáhlé emisi nových peněz do ekonomiky, mnohem větší, neţ jakou můţeme pozorovat v Eurozóně. Do budoucna to bude znamenat přebytečnou nabídku dolarů na měnovém trhu a oslabení této měny vůči euru. [16] Vývoj měnového páru EUR/USD v průběhu let znázorňuje následující obrázek (Obrázek 6). Obrázek 6 Vývoj EUR/USD v letech [14]

16 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 16 3 SHRNUTÍ DESETILETÉHO PŮSOBENÍ EURA Rok 2009 je ve znamení 10-ti let od zahájení činnosti ECB. Euro si získalo hned na začátku respekt na finančních trzích. Během prvního desetiletí ukázalo, ţe je ţivotaschopná měna. Stalo se tvrdou měnou, která je dnes uznávána a přijímána téměř po celém světě. Jak jiţ bylo řečeno výše, euro se stalo i druhou mezinárodní rezervní měnou. Všechny tyto aspekty jsou nepochybnými úspěchy. Na druhou stranu je však nutné poznamenat, ţe společná evropská měna má i své neúspěchy a nesplněná očekávání. V prvé řadě nedokázalo splnit vizi většího hospodářského růstu a nepřispělo ani nijak viditelně k vyšší prosperitě. Průměrný roční hospodářský růst zemí eurozóny není prokazatelně lepší neţ před zavedením eura, přičemţ v některých případech by dokonce bylo moţné hovořit o oslabení růstu. Ze začátku se někteří domnívali, ţe euro přispívá k hospodářskému růstu tím, ţe odbourává měnová rizika a usnadňuje kapitálové toky. Jako příklad můţe poslouţit velký hospodářský růst Irska a Španělska. V roce 2008 se však ukázalo, ţe nešlo o stabilní trend trvalého rázu. Euro v tomto případě pouze zafungovalo jako zesilovač hospodářského cyklu. Rostl objem peněz a úvěrů v ekonomice a euro ještě více umoţnilo nafouknout objem úvěrů. Za nedlouho však následovala finanční krize a hospodářská recese. Vstup do eurozóny se nevyplatil i dalším státům, např. Portugalsku, Řecku či pobaltským státům, které jiţ pouhou fixací svých národních měn vykročili ke krizi. Nyní budou čelit krizi podobného charakteru jako Mexiko v roce 1994 či jihovýchodní Asie v roce Česká republika se vyhnula finanční krizi, především z toho důvodu, ţe banky neinvestovali do hazardních CP z důvodu měnového rizika. [22] 3.1 Stav v eurozóně V eurozóně celkově panuje neuspokojivý hospodářský růst s velkými rozdíly mezi zeměmi, dále velké rozdíly v mírách inflace. Evropští politici si od eura slibovali především urychlení hospodářského růstu v Evropě, ale od chvíle jeho zavedení došlo oproti předchozím třem desetiletím k dalšímu zpomalení.

17 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 17 Tabulka 3 Růst HDP v euro 12 (v %, stálé ceny) [22] Eurozóna navíc vykazuje pomalejší růst neţ Evropská unie jako celek a dokonce niţší i neţ USA. Rovněţ ze zpomalil i růst produktivity práce a růst celkové produktivity faktorů. Obrázek 7 HDP ve vybraných zemích [25] Obrázek 8 Produktivita práce ve vybraných zemích [25] Z hlediska inflace se v eurozóně vyskytly dvě skupiny zemí s nízkou a trvale vysokou inflací. Tyto rozdíly se pak mohou s dalším rozšiřováním eurozóny a s negativním měnovým vývojem ještě více vyostřit. Proinflačně působí uţ samo fixování vlastní měny na euro. [20]

18 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 18 Obrázek 9 Míra inflace ve vybraných zemích [25] Mezi nejčastěji uváděnou výhodou se řadí úspory subjektů z nižších transakčních nákladů a nižší kurzová rizika. NBS však odhaduje roční úspory ze sníţení celkových transakčních nákladů např. ve slovenské ekonomice na 0,36 HDP a ve VB pouze na 0,1 % HDP. Další výhoda se týká finanční stability, tj. rozpočtové disciplíny vlád jednotlivých zemí eurozóny dodrţováním fiskálních kritérií, které jsou obsaţeny v maastrichtských kritériích. Avšak kombinace národních fiskálních politik s nadnárodní měnovou politikou motivuje vlády k přenášení finanční zátěţe na ECB, coţ se projevuje stále většími deficity, které se pohybují jiţ i nad úrovní 3 % HDP. Projevuje se zde i nedodrţování Paktu stability některými členy. [6] Obrázek 10 Vývoj rozpočtů vybraných zemí [25]

19 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Měnový pár EUR/USD Euro je po dolaru druhá nejvíce obchodovaná měna na devizovém trhu. Přesto na druhém místě má poměrně výrazný odstup, kdyţ euro bylo v roce 2007 obsaţeno ve 37 % všech transakcí. Evropská měna byla zavedena v roce 1999 a její význam od té doby roste, coţ je dáno mj. i výrazným zhodnocením, které si v posledních letech provází, a které jí pomohlo překonat původní nedůvěru investorů. Podíl eura na celkových devizových rezervách na úkor americké měny pozvolna roste a v roce 2007 dosahoval jiţ 26 %, coţ je o 8 % více neţ v roce Měnový pár EUR/USD je rovněţ nejlikvidnějším párem na devizovém trhu a zahrnuje 27% veškerých obchodů. Euro je silně ovlivňováno situací ve Spojených státech a tak více neţ kondici eurozóny, tento pár odráţí sílu americké ekonomiky. Z evropských zemí pak tento pár nejvíce ovlivňuje situace v Německu, které je motorem eurozóny. Z ostatních makroekonomických fundamentů euro nejvíce ovlivňuje zasedání Evropské centrální banky (ECB) a výsledky inflace, coţ je dáno tím, ţe prvořadým cílem ECB je udrţení cenové stability s inflačním cílem mírně pod 2%. [2] Obrázek 11 Vývoj eura [25]

20 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 20 ZÁVĚR Politické, kulturní, ekonomické a sociální rozdílnosti nedělají z Evropy oblast pro optimální fungování jedné měny. Měnová unie spíše vyhovuje malým ekonomikám s vysokým stupněm otevřenosti vzhledem k tomu, ţe jejich domácí cenová hladina je úzce spjata s vývojem zahraniční cenové hladiny. Pro malé otevřené ekonomiky je tedy měnová unie prostředkem stabilizace mezinárodního obchodu, platební bilance a cenové hladiny. [15] Poradkyně prezidenta republiky Janáčková upozornila na to, ţe společná evropská měna od svého zaloţení doposud neprokázala svoji úspěšnost. Očekávalo se od ní, ţe napomůţe ke zvýšení homogenity Evropské unie a nastartování vyššího hospodářského růstu. Skutečností je však opačný trend. Oproti zemím, které zůstaly mimo eurozónu je růst v zemích pouţívajících společnou měnu niţší. [30] Co se týká finanční krize, euro se pravděpodobně stane nástrojem rozloţení nákladů finanční krize, a jejich přenesení i na ty země eurozóny, které byly krizí primárně méně postiţeny. [18] Bilance eura je po deseti letech nevyváţená. Na jedné straně je celosvětově uznávanou tvrdou rezervní měnou, na druhé působí jako nebezpečný zesilovač výkyvů hospodářského cyklu a faktor, který ještě více prohloubil finanční krizi. [22]

21 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 21 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BRŮŢEK, Antonín. Příprava a realizace Evropské měnové unie a společné měny euro [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://nb.vse.cz/icre/books/sb-015/06.pdf>. [2] BRYCHTA, Jaroslav. FOREX a nejvíce obchodované měnové páry [online]. c , [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.finance.cz/zpravy/finance/ forex-a-nejvice-obchodova ne-menove-pary/>. ISSN [3] BRYCHTA, Jaroslav. Forex : Euro slabší v reakci na výsledky HDP v zemích eurozóny [online]. Economia, , [cit ]. Dostupný z WWW: <http://investice.ihned.cz/c forex-euroslabsi-v-reakci-na-vysledky-hdp-v-zemich-eurozony>. [4] BRYCHTA, Jaroslav. Odolnost eurozóny má své limity [online]. Seznam, c , [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/ odolnost-eurozony-ma-svelimity/>. [5] BUREŠ, Jan. Kdy dostane ECB strach ze silné měny? [online]. Europeum, [2003], [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=38&cid=6&nolang=0&pag e=1&type=0>. [6] Diskuse o euru [online]. Český portál, [2004], [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.euportal.cz/articles/2056-diskuse-oeuru.aspx>. [7] ECB sníţila úrokovou sazbu na rekordní minimum [online]. Vláda České republiky, c2008, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.euroskop.cz/38/11098/clanek/ecb-snizila-urokovou-sazbu-narekordni-minimum/>. [8] EK : země eurozóny se s eurem ještě úplně nesţily [online]. Vláda České republiky, c2008, [cit ]. Dostupný z WWW:

22 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 22 <http://www.euroskop.cz/38/6340/clanek/ek-zeme-eurozony-se-s-euremjeste-uplne-neszily/>. [9] Ekonomika eurozóny letos klesne o 0,6 procenta [online]. Vláda České republiky, c2008, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.euroskop.cz/38/10276/clanek/ekonomika-eurozony-letosklesne-o-0-6-procenta/>. [10] Euro [online]. Evropská komise, c2008, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/economy_finance/the_euro/index_cs. htm?cs_mid=2946>. [11] Euro : euro ve světě [online]. Evropská komise, c2008, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/economy_ finance/the_euro/the_euro6484_cs.htm>. [12] Euro je měnou jiţ ve dvaceti zemích [online]. Economia, c , [cit ]. Dostupný z WWW: <http://bankovnictvi.ihned.cz/c _d-euro-jemenou-jiz-ve-dvaceti-zemich>. [13] Euro : proč euro? [online]. Evropská komise, c2008, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/economy_ finance/the_euro/the_euro6476_cs.htm>. [14] EUR/USD [online]. Yahoo, c2009, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://finance.yahoo.com/echarts?s=eurusd=x#chart1:symbol =eurusd=x;range=1d;indicator=volume;charttype=line;crosshair=on;ohlcval ues=1;logscale=off;source=undefined>. [15] HAZUCHA, Dušan. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online]. Český portál, [2004], [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.euportal.cz/articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti-.aspx>. [16] HLAVÁČ, Petr. Finanční krize : Malé měny pokládá, dolaru svědčí... [online]. Fincentrum Media, c , [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.investujeme.cz/clanky/financni-krizemale-meny-poklada-dolaru-svedci.../>. ISSN

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Česká národní banka (ČNB) podle očekávání potvrdila nastavení měnové politiky i na druhém měnovém jednání v

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna stouply spotřebitelské ceny v prosinci o 5,4 procenta meziročně,

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká národní banka se v červenci připojila k celosvětovému trendu rostoucích úroků v boji proti hrozící inflaci. ČNB zvýšila

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Slovenská centrální banka (NBS) v květnu naplnila očekávání trhu a zvedla klíčovou úrokovou sazbu -- o 50 bazických bodů (0,5%).

Slovenská centrální banka (NBS) v květnu naplnila očekávání trhu a zvedla klíčovou úrokovou sazbu -- o 50 bazických bodů (0,5%). Investiční oddělení Květen 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Makroekonomická data zveřejněná minulý měsíc potvrdila silný, neinflační růst české ekonomiky. Spotřebitelské

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Export, motivace tuzemské ekonomiky 163. Žofínské fórum Export, motivace tuzemské ekonomiky Lubomír Lízal, PhD. Palác Žofín, 14. dubna 2014 Význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku Nominální objemy celkového HDP a vývozu a dovozu

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005 Oproti uplynulému roku jsme přistoupili k novému uspořádání této zprávy. Namísto komentáře za poslední kalendářní měsíci zde budete nacházet informace o vývoji ekonomiky a kapitálových trhů za uplynulých

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ ukončila rok 2006 bez stabilní vlády. Pravicová ODS, která loni v červnu vyhrála parlamentní volby, získala druhý pokus

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Březen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Březen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Březen 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o 3,8 procent po růstu o 3,7 procent v únoru. Vývoj inflace

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Ekonomický bulletin 2/2015 3,5E 7,5E

Ekonomický bulletin 2/2015 3,5E 7,5E konomický bulletin 30 6 3,5 6 80 100% 53% 6 7,5 vropská centrální banka, 2015 Adresa 60640 Frankfurt am Main Německo Telefon +49 69 1344 0 Internet http://www.ecb.europa.eu Za vyhotovení tohoto bulletinu

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Říjen 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V říjnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po stejném růstu v měsíci záři. Vývoj inflace

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Odbor národohospodářských analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001

Odbor národohospodářských analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001 Odbor národohospodářských analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001 Duben 2002 OBSAH Seznam zkratek 3 Úvod 5 Shrnutí tendencí ekonomického vývoje za rok 2001 7 I. Hlavní

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB Mojmír Hampl Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 Situace v letech 2012-2013 Klíčovou MP sazbu jsme v listopadu 2012 snížili na 0,05 % (technická

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB 11. prosince 212 Pardubice Plán prezentace Česká ekonomika v roce 212 a měnová politika ČNB Vývoj vnějšího

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ je bez stabilní vlády i půl roku po parlamentních volbách. Prezident dal v listopadu pravicové ODS druhou šanci sestavit

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny během září vykázaly pokles o 0,3 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Červenec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem srpna vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,5 procenta. V meziročním

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Srpen 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Srpen 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Srpen 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Hrubý domácí produkt české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl o 4,5 procenta meziročně po

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

FX 2015. Obchod +420 498 777 777 www.akcentacz.cz. Ing. Miroslav Novák +420 605 299 883 miroslav.novak@akcenta.eu

FX 2015. Obchod +420 498 777 777 www.akcentacz.cz. Ing. Miroslav Novák +420 605 299 883 miroslav.novak@akcenta.eu FX 2015 Obchod +420 498 777 777 www.akcentacz.cz Ing. Miroslav Novák +420 605 299 883 miroslav.novak@akcenta.eu Co přinesl rok 2014 Česká republika HDP v ČR rostl Rok 2014 byl ve znamení hospodářského

Více

Ekonomická prezentace

Ekonomická prezentace Ekonomická prezentace Česká ekonomika rok po oslabení kurzu Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Emisní den zlaté mince Železobetonový most v Karviné-Darkově 14. října 2014 Plán prezentace Proč

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB Box MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY Na základě údajů dostupných k 23. únoru 2012 sestavili pracovníci projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Průměrný meziroční růst reálného

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červen 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červen 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červen 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem července zůstaly spotřebitelské ceny během června nezměněné. V meziročním

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance

Více

Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.

Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Pololetní zpráva Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Zajištěné a garantované fondy IKS / LYXOR Souhrnný měsíční report k datu 31/07/2015 Pro zobrazení reportu klikněte na název fondu KB AKCENT 2

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem března vzrostly spotřebitelské ceny během února o pouhých 0,1 procenta. V

Více

Svět a Česko v roce 2013. Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Svět a Česko v roce 2013. Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Svět a Česko v roce 2013 Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny 8.2.2013 Rok 2012 nebyl nejlepší. l 2 Téma roku 2013: Kdy se odrazíme ode dna? Proč být optimistou? Nejčernější scénáře ze stolu

Více

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom Výhled české ekonomiky na období 2011-2012 Pavel Mertlík hlavní ekonom 14.10.2010 Globální výhled: růstová pauza prudké zpomalení hospodářského růstu v USA a v eurozóně v druhém pololetí r. 2010 prvním

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Leden 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny v prosinci vykázaly nárůst o 0,4 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010 Řecké problémy a dopady na Česko Praha, 29. dubna 2010 Proč se zabývat Řeckem Obviňují nás, že strašíme Řeckem Odborníci i novináři upozorňují, že situace může být horší, než se zdálo V EU se vážně uvažuje,

Více

Co přinese rok 2013?

Co přinese rok 2013? Co přinese rok 213? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Brno 5. Prosince 212 Proč centrální banky zajímá realitní trh?

Více

Praha: ceny bytů opět porostou? Pohled spíše makroekonomický

Praha: ceny bytů opět porostou? Pohled spíše makroekonomický Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Praha, 24. května 2012 Praha: ceny bytů opět porostou? Pohled spíše makroekonomický Ing. Kamil Kosman Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Možné scénáře vývoje

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Analytické komentáře Bohuslava Čížka z pohledu firem (SPČR) k aktuálním ekonomickým tématům

Analytické komentáře Bohuslava Čížka z pohledu firem (SPČR) k aktuálním ekonomickým tématům Analytické komentáře Bohuslava Čížka z pohledu firem (SPČR) k aktuálním ekonomickým tématům Obsah 1) Účinnost devizových intervencí a riziko deflace... 1 2) Kurz koruny a cena ropy... 2 3) Stav globální

Více

Výsledky šetření SP ČR a ČNB

Výsledky šetření SP ČR a ČNB Svaz průmyslu a dopravy České republiky Confederation of Industry of the Czech Republic Výsledky šetření SP ČR a ČNB Bohuslav Čížek Komentáře k vybraným základním výsledkům pravidelného čtvrtletního šetření

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Stabilita bankovního sektoru,

Stabilita bankovního sektoru, Stabilita bankovního sektoru, nové regulatorní požadavky a trendy v úvěrování doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. hlavní ekonom 23.2.2012 Aktuální hospodářský růst ČR Česká ekonomika byla podle předběžných údajů

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Srpen 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Srpen 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Srpen 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Domácí ekonomika vykázala ve druhém čtvrtletí letošního roku meziroční růst o 2,4 procenta, což je o 0,2 procenta

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Květen 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Květen 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Květen 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Zde byla v poslední době zveřejněna čísla o HDP za 1. čtvrtletí. Bohužel však byla mnohem horší než předběžné

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY

STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY IVETA OCÁSKOVÁ VÝKONNÁ ŘEDITELKA PRO KORPORÁTNÍ BANKOVNICTVÍ KOMERČNÍ BANKA STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY STROJÍRENSKÉ FÓRUM 2015 STROJÍRENSKÉ SPOLEČNOSTI Většina strojírenských společností patří

Více

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC Vydáno: AUDITOR spol. s r. o., 30. 3. 2012 Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC - Dvojnásobný nárůst v zemích BRIC - V mnoha evropských zemích stále

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Duben 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem května vzrostly spotřebitelské ceny během dubna o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Oslabení měnového kurzu

Oslabení měnového kurzu Oslabení měnového kurzu Intervence: pojistka proti deflaci a recesi Vladimír Tomšík Česká národní banka Výchozí podmínky Mezinárodní srovnání: hospodářský růst Dlouhé období hospodářského útlumu, přičemž

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 2014 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny během prosince vykázaly růst o 0,5 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

ZVLÁŠTNOSTI MAKROEKONOMICKÉ POLITIKY ZEMÍ BLÍZKÉHO VÝCHODU. 7.3 Ropa

ZVLÁŠTNOSTI MAKROEKONOMICKÉ POLITIKY ZEMÍ BLÍZKÉHO VÝCHODU. 7.3 Ropa 7.3 Ropa Druhý kanál přenášející globální hospodářskou krizi na arabské země byl trh s ropou. Globální recese vedla k poklesu poptávky po ropě, což vyvolalo prudký pokles cen ropy. V červenci 2008 dosáhla

Více

Výhled české ekonomiky. na rok 2015. Výhled české ekonomiky. Mírný optimismus

Výhled české ekonomiky. na rok 2015. Výhled české ekonomiky. Mírný optimismus Krátkodobá 2015 Výhled české Mírný optimismus Krátkodobá 2015 Ohlédnutí za rokem 2014 Po dvou recesích krátce po sobě přinesl rok 2014 zlepšení většiny parametrů české. Růst HDP zrychlil, nezaměstnanost

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Jaké jsou dopady oslabení kurzu půl roku poté?

Jaké jsou dopady oslabení kurzu půl roku poté? Jaké jsou dopady oslabení kurzu půl roku poté? Vladimír Tomšík Viceguvernér ČNB Exportní konference Hospodářská komora ČR, Praha 4. června 214 Plán prezentace Zahraniční vývoj Vývoj kurzu koruny Vývoj

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR

ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR KDY PŘIJME P ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR Kritéria nominální konvergence (Maastrichtská kritéria) Cenová stabilita 12měsíční průměr HICP inflace do 1,5 % nad referenční hodnotou, která

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 16.5.2006 KOM(2006) 223 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy) [SEC(2006)

Více

Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice

Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Výroční konference českých diplomatů - ekonomických radů a ekonomických tajemníků 26. června 212 I. Makroekonomický

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Listopad 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny během listopadu vykázaly růst o 0,2 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více