ZPRÁVA Z NÁVŠTV ZAÍZENÍ PRO ZAJIŠTNÍ CIZINC. I. Obecný úvod

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRÁVA Z NÁVŠTV ZAÍZENÍ PRO ZAJIŠTNÍ CIZINC. I. Obecný úvod"

Transkript

1 a) Systematické návštvy ZPRÁVA Z NÁVŠTV ZAÍZENÍ PRO ZAJIŠTNÍ CIZINC I. Obecný úvod 1. Orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde se nacházejí osoby omezené na svobod, v eské republice do 1. ledna 2006 neexistoval. Dne 18. prosince 2002 byl pijat Opní protokol k Úmluv proti muení a jinému krutému, nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání 1, který mimo jiné zavázal smluvní strany této Úmluvy k vytvoení tzv. národního preventivního mechanismu. Tímto národním preventivním mechanismem se poínaje 1. lednem 2006 stal veejný ochránce práv, který spluje veškerá kritéria kladená Opním protokolem na tento prvek prevence. 2. Povinnosti veejného ochránce práv se rozšíily o úkol provádt systematické návštvy všech míst (zaízení), v nichž se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobod ( 1 odst. 3 a 4, 21a zákona. 349/1999 Sb., o veejném ochránci práv, ve znní pozdjších pedpis dále jen zákon o VOP). Je lhostejno, zda jsou tyto osoby omezené na svobod na základ rozhodnutí i píkazu orgánu veejné moci nebo v dsledku faktické situace, v níž se nacházejí. Pi návštvách ochránce zjišuje, jak je s tmito osobami zacházeno, snaží se zajistit respektování jejich základních práv a posílit jejich ochranu ped tzv. špatným zacházením. 3. Systematické návštvy ochránce vykonává podle uritého systému a pedem sestaveného plánu na konkrétní asový úsek. V tomto smyslu jde též o návštvy pravidelné s výrazným preventivním zamením. Zamstnanci Kanceláe veejného ochránce práv (dále jen zamstnanci Kanceláe) vždy navštíví nkolik podobných zaízení v rámci naplánovaného tématického zamení. Výbr konkrétních zaízení se ídí nap. pedchozími poznatky z praxe ochránce získanými referencemi od veejnosti i umístných osob (pozitivními i negativními), nebo na základ výsledk innosti resortních kontrolních mechanism. Zákon ochránci v ustanovení 21a odst. 2 ukládá vypracovat po provedení návštvy zaízení zprávu o svých zjištních. Souástí této zprávy mohou být doporuení nebo návrhy opatení k náprav. Ochránce po zaslání zprávy vyzve zaízení, aby se k jeho zpráv, doporuením nebo návrhm na opatení k náprav vyjádilo ve stanovené lht ( 21a odst. 3 zákona o VOP). 4. Ochránce se v rámci provádní a vyhodnocování systematických návštv nezamuje jen na formální dodržování zákonnosti, ale také na pípady, kdy by jednání odpovdných osob nebo stav v zaízeních neodpovídal principm demokratického právního státu a dobré správy a znamenal by nebo by mohl znamenat pro osoby v zaízeních umístné hrozbu muení, krutého, nelidského i ponižujícího zacházení nebo trestání, ale také špatného zacházení i neúcty k lovku a jeho právm. 1 vyhláška. 143/1988 Sb., Ministra zahraniních vcí o Úmluv proti muení a jinému krutému, nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání 1

2 b) Systematické návštvy zaízení pro zjištní cizinc 5. Bhem dubna, kvtna a ervna 2006 byly skupinou zamstnanc Kanceláe provedeny systematické návštvy ve tyech zaízeních pro zajištní cizinc (dále jen ZZC). Podle citovaného zákona ochránce provádí systematické návštvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobod veejnou mocí nebo v dsledku faktické situace. Ve smyslu ustanovení 1 odst. 4 písm. b) se jedná i o zaízení pro zajištní cizinc, kteí jsou omezeni na svobod v dsledku vydání rozhodnutí o zajištní na základ ustanovení 124 odst. 1 zákona. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na území R, ve znní pozdjších pedpis (dále jen zákona). 6. Zaízení pro zajištní cizinc byla v minulosti podrobena kritice ze strany Evropského výboru pro zabránní muení a nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání pi Rad Evropy (CPT), Výboru proti muení pi OSN (CAT) i veejného ochránce práv, který se podmínkami v tchto zaízeních zabýval z vlastní iniciativy v roce Neuspokojivá situace v tchto zaízeních byla konstatována i ve Zprávách o stavu lidských práv každoron vydávaných zmocnncem vlády R pro lidská práva. Negativní reference zaznívaly i od nevládních organizací. 7. Zlepšení situace se oekávalo v souvislosti s novelou zákona. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc, provedenou s úinností od zákonem. 428/2005 Sb. Novelou se sledovalo zejména to, aby omezení práv a svobod zajištných cizinc nešlo nad míru nezbytnou k dosažení úelu zajištní. Hlavní ideou rovnž bylo, aby zaízení svým vnitním režimem byla srovnatelná s pijímacími stedisky azylových zaízení, s tím rozdílem, že cizinec v zajišovacím zaízení nemá právo toto zaízení v prbhu zajištní opustit. Zmnil se i režim pijímání návštv, možnost opouštní zaízení dtmi, zdraznní poteby volnoasových aktivit, poskytování psychologické a sociální pée. Podstatn se zmnila práva a povinnosti umístných cizinc a rozšíil se okruh otázek, které jsou upraveny vnitním ádem zaízení (dále jen V). 8. Zajištní cizince za úelem správního vyhoštní (hlava X zákona) je upraveno v hlav XI zákona s tím, že Policie R je oprávnna zajistit cizince, jemuž bylo dorueno sdlení o zahájení ízení o správním vyhoštní, je-li nebezpeí, že by mohl ohrozit bezpenost státu, závažným zpsobem ohrozit veejný poádek nebo mait anebo ztžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštní, zejména je-li zjištno, že se cizinec v minulosti dopustil závadného jednání uvedeného v zákon, je evidován v evidenci nežádoucích osob nebo je nežádoucí osobou zaazenou do informaního systému smluvních stát. Cizince lze zajistit poté, co mu bylo dorueno písemné rozhodnutí o zajištní. Ohledn rozhodnutí o zajištní mže cizinec podat návrh k soudu, který rozhodne o trvání zajištní a naídí propuštní, jestliže zákonné dvody trvání zajištní pominuly a taktéž podat žalobu ve správním soudnictví (dvody pro zajištní neexistovaly od poátku), o emž by ml být pouen. 9. Doba zajištní nesmí pesáhnout 180 dn a v pípad nezletilého cizince mladšího 18 let 90 dn. Podání žádosti o azyl v prbhu zajištní není dvodem pro ukonení zajištní. O zajištní cizince policie neprodlen vyrozumí jeho píbuzného s povoleným pobytem na území a též píslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úad, má-li sídlo na území R a pokud o to cizinec požádá. V pípad nezletilého cizince bez doprovodu (dále jen NBD) vyrozumí Policie R taktéž orgán sociálnprávní ochrany dítte. 2

3 10. PR je dále povinna po celou dobu zkoumat, zda dvody pro zajištní trvají a neprodlen pouit zajištného cizince o možnosti pezkumu zákonnosti zajištní, a to jazykem, ve kterém je cizinec schopen se dorozumt. 11. Rozhodnutí o zajištní cizince se vykonává v zaízení pro zajištní cizinc. Režim zaízení je upraven v hlav XII zákona, která byla k novelizována. Dozor nad dodržováním ustanovení hlavy XII zákona ve vztahu k cizincm zajištným v zaízení provádí Ministerstvo vnitra. Tomu mže též zajištný cizinec adresovat své stížnosti s tím, že je ministerstvo vyídí do 30 dn. Proti zpsobu vyízení stížnosti je možné podat ministrovi vnitra návrh na jeho pezkoumání. 12. Novelou zákona došlo od rovnž k pevodu tchto zaízení pod Správu uprchlických zaízení Ministerstva vnitra (dále jen SUZ). Do tohoto data byla tato zaízení v režii PR. Policie v souasné dob plní pouze nezbytné úkony a úkoly stanovené jí zejména v ustanovení 164 a násl. zákona s tím, že se samozejm uplatní nap. pro použití donucovacích prostedk i zákon. 283/1991 Sb., o Policii eské republiky, ve znní pozdjších pedpis (dále jen ZPR). 13. Veejný ochránce práv si je vdom, že zmny související s novelou zákona není možné realizovat jednorázov, ale že jde o dlouhodobjší proces. V rámci systematických návštv zaízení pro zajištní cizinc se proto ochránce zamil nejen na materiální podmínky v zaízeních a na respektování práv zajištných cizinc, ale zabýval se i tím, nakolik úspšný je prozatím pechod tchto zaízení z kompetencí PR pod SUZ a ve kterých oblastech je již za stávající situace možno doporuit uritá zlepšení i opatení k náprav. Systematické návštvy ochránce zásadn nepojímal jako píležitost hledat za každou cenu chyby ve zcela nov zavedeném režimu zajištní cizinc, nýbrž jako možnost pispt svými poznatky ke zlepšení situace v zaízeních. c) Prbh návštv 14. Jak je již výše uvedeno, systematické návštvy se uskutenily ve tyech zaízeních pro zajištní cizinc. Návštvy byly jednodenní a probhly ve dnech 24. dubna 2006, 10. kvtna 2006, 16. kvtna 2006 a 20. ervna Návštv se za Kancelá úastnili 3-4 zamstnanci. Za zaízení ve vtšin pípad jednal vedoucí, pop. jeho zástupce. Ze strany jednotlivých zaízení byla pracovníkm Kanceláe poskytnuta veškerá souinnost. 15. Pesto je zde na míst zdraznit nové oprávnní ochránce týkající se jeho práva nahlížet do zdravotnické dokumentace. Ve smyslu ustanovení 67b odstavce 10 písm. n) zákona. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu, ve znní pozdjších pedpis, patí mezi taxativn vyjmenované subjekty oprávnné nahlížet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta i veejný ochránce práv, a to v souvislosti s šetením podle zvláštního zákona tak, aby byla zajištna ochrana citlivých údaj tetích osob. Zamstnancm Kanceláe, kteí se prokáží povením ochránce, že jsou oprávnni provádt šetení ve smyslu citovaného zákona, musí být umožnno nahlížet do zdravotnické dokumentace, a to i bez souhlasu pacienta. Opaný postup by mohl být posouzen jako neposkytnutí souinnosti podle ustanovení 15 zákona o VOP s možnými sankcemi uvedenými v zákon o VOP, což mže být krom vyrozumní nadízeného orgánu rovnž informování veejnosti vetn sdlení jména a píjmení osob oprávnných jednat jménem zaízení. I pesto, že SUZ v dob provádní návštv procházela zmnami jak ve vztahu k pevzetí kompetencí od PR souvisejících s výše zmiovanou novelou zákona, tak 3

4 i zmnami personálními, nelze nepoukázat na liknavost nkterých pracovník SUZ a Policejního prezidia PR (dále jen PP PR) pi poskytování souinnosti ve smyslu zákona o VOP, a to zejména v souvislosti s poskytnutím vnitních pedpis, a již na úseku SUZ i na úseku PP PR. Vnitní pedpisy SUZ byly nakonec pracovníkm Kanceláe poskytnuty jedním ze zaízení, piemž v ostatních zaízeních byly prbžn doplovány. 16. Prbh návštv byl ve všech zaízeních totožný. Bhem dopoledních hodin byla provedena prohlídka zaízení a rozhovory s vybranými pracovníky, které pokraovaly i v odpoledních hodinách. Odpoledne povení zamstnanci dále studovali spisovou dokumentaci a hovoili s cizinci. Vyhodnocení, které se promítlo do závrených zpráv, probíhalo na základ informací získaných z dokumentace zaízení, z prohlídky zaízení, z rozhovor s vedoucím a s pracovníky zaízení, z rozhovor se zajištnými cizinci a dále z osobních spis, sociálních spis a ze spis vedených PR. a) Informace o zaízeních II. Obecná zjištní 17. Navštívená ZZC jsou v souasné dob všechna zaízení tohoto typu, které SUZ provozuje. Konkrétn se jedná o ZZC Poštorná, ZZC Frýdek Místek, ZZC Velké Pílepy a ZZC Blá Jezová. Dv uvedená zaízení jsou urena jak pro muže tak pro ženy, jedno slouží výhradn k umístní muž a další je zatím koncipováno jako zaízení pro rodiny, matky s dtmi, pop. pro nezletilé bez doprovodu (NBD). V ZZC Blá-Jezová práv probíhá rozsáhlá rekonstrukce v souvislosti se zmnou jeho úelu z pobytového azylového stediska na zaízení pro zajištní cizinc, a to jak pro výše zmínné rodiny, matky s dtmi a NBD, tak i pro zajištné muže a ženy (ke zjištním z tohoto ZZC bude tedy v souhrnné zpráv pihlíženo jen pimen). Poty cizinc a jejich skladbu, poet zamstnanc SUZ, píslušník PR a pracovník Soukromé bezpenostní služby (dále jen SBS) a pracovník odboru azylové a migraní politiky ministerstva (dále jen OAMP) pibližuje následující tabulka (údaje platné k datu návštvy): Zaízení kapacita MR PR poet cizinc M Ž ML/ NBD žadatelé o azyl SUZ PR OAMP SBS Poštorná / Frýdek - Místek Velké Pílepy Blá- Jezová / / (340*) / (109)* 5 26 Pozn.: MR mírný režim; PR písný režim; M muži; Ž ženy; NBD nezletilí bez doprovodu; ML mladiství; * plánovaná kapacita 18. Ti zaízení se nacházejí na okrajích mst, jedno pak v odlehlé lesní krajin. Jsou zpravidla situována v rámci vtších komplex - nap. v areálu bývalých kasáren, v rámci budov sloužících PR i jako souást pobytového stediska pro žadatele o azyl. Toto umístní v jednom pípad zpsobuje nedostatek místa pro zízení vycházkového prostoru, který je omezen na nepíliš rozlehlý prostor táhnoucí se 4

5 podél budovy. Budovy zaízení jsou jedno, dvou i vícepodlažní. V nkterých pípadech slouží jak pro ubytování cizinc tak pro poteby SUZ, PR, SBS pop. i OAMPu. 19. Ve všech zaízeních jsou okna z vnjší strany zabezpeena mížemi alespo v úrovni 1. patra. Striktn vzato lze konstatovat, že existence bezpenostních míží nemá v souasné dob zákonný podklad jako je tomu nap. ve vznicích 2 nebo v policejních celách 3. Nicmén existenci stavebntechnických prostedk lze považovat za opodstatnnou, piemž opodstatnnost lze logicky dovodit ze samotného úelu zaízení. V zájmu právní jistoty by ovšem bylo na míst tento institut upravit pinejmenším formou vnitních pedpis. Jako inspirace zde mže posloužit práv úprava tchto prvk ve vznicích nebo policejních celách. Doporuuje se upravit existenci stavebn technických prostedk na zákonné/podzákonné úrovni. 20. Bylo zjištno, že v jednom zaízení jsou v ubytovacích místnostech mírného režimu cizinc stále nainstalovány kamery, by se dle vyjádení vedoucího zaízení i policie nepoužívají. Naopak kamery v písném režimu jsou pln funkní a jsou požívány. Toto opatení zasahuje do soukromí zajištných cizinc. Právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zarueno l. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod dále jen LZPS) a l. 10 LZPS garantuje právo na ochranu ped neoprávnným zasahováním do soukromého a rodinného života. Rovnž Evropská úmluva o lidských právech (vyhlášena pod. 209/1992 Sb.) v l. 8 zakotvuje právo každého na respektování jeho soukromého, rodinného života a korespondence. Garanci práva na soukromí nalezneme rovnž v l. 17 Mezinárodního paktu o obanských a politických právech (vyhlášen pod. 120/1976 Sb.), kde je uvedeno, že nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života a že každý má právo na zákonnou ochranu proti takovému zásahu. Porušením práva na soukromí dochází k porušení dalších dílích práv, které ve svém souhrnu právo na soukromí naplují. Mezi tato práva bývá azeno nap. právo na zachování nedotknutelnosti intimní sféry, sexuálního života, sexuální orientace atd. Zasahovat do soukromí je možné za splnní dvou kumulativn daných podmínek, a to, že tato možnost je výslovn dána zákonem a souasn je tento zásah nezbytný k ochran statk v zákon uvedených. Ve vztahu mezi zásahem a cílem, který je jím sledován, musí taktéž platit zásada proporcionality Instalace a provozování kamerového systému v celách pop. pokojích, kde jsou nebo mohou být cizinci umístni, nemá zákonný podklad, není tedy splnna již první podmínka pro zasahování do soukromého života zmocnní k narušení/omezení práva na soukromí v zákon. Z tohoto dvodu je irelevantní, že možnost monitoringu kamerovým systémem je dána PR l. 8 odst. 2 písm. c) NMV. 2/2006). Toto naízení rozvádí ve skutenosti nco, co zákon neupravuje, jde tedy nad rámec zákona. 2 Vyhláška. 345/1999 Sb., kterou se vydává ád výkonu trestu odntí svobody, ve znní pozdjších pedpis (dále jen VTOS) a Naízení generálního editele. 11 z roku 2006 o vzeské a justiní stráži 3 ZP PP. 158/2004, o policejních celách 4 K podmínce zákonnosti zásahu rovnž judikoval Evropský soud pro lidská práva ve vci Kahn v. The United Kingdom, že pokud neexistuje žádná právní úprava na úrovni zákona, znamená to, že žádný zásah do soukromí nemže být na základ a v souladu se zákonem, piemž nestaí úprava podzákonnou normou. Jakýkoliv zásah je tak porušením l. 8 Evropské úmluvy a není teba dále zkoumat, zda byl zásah nezbytný v demokratické spolenosti. 5

6 Umístním audiovizuálních prostedk se zabývalo i Nejvyšší státní zastupitelství (dále jen NSZ), a to v pípad kamerových systém v objektech školských zaízení urených k vykonávání ústavní výchovy, ochranné výchovy i poskytování preventivn výchovné pée. NSZ v tomto pípad konstatovalo, že umístní tchto prostedk v uvedených zaízeních je bez zvláštní zákonné úpravy v rozporu s právy zakotvenými v l. 8 odst. 1 Úmluvy o lidských právech, s l. 16 ve spojení s l. 20 odst. 1 Úmluvy o právech dítte a s l. 7 odst. 1, l. 10 odst. 2 a l. 12 odst. 1 LZPS. Dále konstatovalo, že umístní tchto prostedk v prostorách zaízení, ve kterých je umožnn nekontrolovaný pohyb osob, které nejsou zamstnanci zaízení, není porušením práv dítte garantovaných výše uvedenými normami. V ZZC za takové prostory nemohou být de facto považovány ani chodby v ubytovací ásti uvnit zaízení, a to z toho dvodu, že ubytovací prostory jsou ohranieny mížemi, za nž jiné osoby než pracovníci ZZC nemají pístup, pop. se zde pohybují pouze za doprovodu pracovník ZZC. V tomto ohledu dochází ke stetu zájm, mezi zájmem na ochranu soukromí ubytovaných osob a zájmem na zajištní jejich bezpenosti pop. bezpenosti pracovník zaízení. V tomto smru se ochránce kloní spíše k názoru Právnické fakulty Masarykovy univerzity, že každý zásah do práva na soukromí musí být v souladu se zákonem, piemž možnost konstatovat tento soulad vyžaduje pozitivní a zcela konkrétní úpravu, tudíž výslovné zákonné zmocnní k použití kamer. Na druhou stranu si je ochránce vdom, že monitorování chodeb v ubytovacích ástech zaízení napomáhá pi ešení stížností, pi odhalování šikany apod. Nicmén je nutno trvat na tom, aby zmocnní k používání kamer a poizování video záznam vyplývalo pímo ze zákona. V pípad školských zaízení se tak stalo novelou zákona. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní a ochranné výchovy, ve znní pozdjších pedpis, provedenou zákonem. 383/2005 Sb., kdy se jasn stanovily podmínky pro používání audiovizuálních systém s tím, že je možné je využívat pro kontrolu okolí budovy i více budov na jednom ohranieném pozemku, pro kontrolu vnitních prostor zaízení, kam nemají dti pístup a pro kontrolu chodeb, místností urených pro zamstnance zaízení a oddlené místnosti. Považuje se za žádoucí legislativn zakotvit podmínky pro používání kamerových systém ve spolených prostorách zaízení, jako jsou nap. chodby. Zárove je nutné trvat na úplném odstranní kamer z ubytovacích místností cizinc. b) Informace o personálu 22. V ZZC psobí SUZ, PR, OAMP a dále SBS. Kompetence, postupy a podmínky vzájemné souinnosti výše uvedených subjekt vyplývají jednak z píslušných ustanovení zákona a jednak z vnitních pedpis vydaných ministerstvem V pracovnprávním vztahu k SUZ v zaízeních psobí zejména vedoucí, zástupce vedoucího, sociální pracovníci, a to sociální pracovníci skupiny píjmu a skupiny sociální služby, úetní-pokladní, ubytovatel, léka a stední zdravotnický personál. 5 zejména naízení Ministerstva vnitra. 2/2006, kterým se stanovují kompetence, postup a podmínky vzájemné souinnosti SUZ MV, PR SCPP a MV pi provozování zaízení pro zajištní cizinc ve smyslu zákona. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na území R a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis; dále jen NMV. 2/2006). 6

7 24. Další složkou, která v zaízeních psobí, je SC PP PR. Píslušníci PR jsou pítomni v zaízeních po celých 24 hodin. innosti, které zajišují, vyplývají ze zákona, dále z NMV. 2/2006 a ze závazných pokyn Policejního prezidia 6. Píslušníci PR provádjí zejména píjem zajištného cizince do zaízení vetn provedení osobní prohlídky a prohlídky vcí pi píjmu, dále rozhodují o umístní cizince do písného režimu, a již na základ vlastních poznatk nebo na základ písemného návrhu SUZ, provádjí prbžné osobní prohlídky a prohlídky vcí (vetn balík) na základ žádosti SUZ, zajišují vnjší ostrahu zaízení, vnjší a vnitní ostrahu ásti s písným režimem a eskorty cizinc. 25. Hlavní innost pracovník OAMP spoívá v komunikaci s cizinci, kteí uinili prohlášení o úmyslu požádat o azyl. Ve smyslu ustanovení 148 zákona a v souladu s l. 5 NMV. 2/2006 vykonává ministerstvo dozor nad dodržováním ustanovení týkajících se zaízení (hlava XII zákona). Z návštv vyplynulo, že ešení stížností probíhá spíše neformáln a nesystematicky, stížnosti nejsou nikterak evidovány. Blíže viz bod 94 a násl. 26. Poslední složka, která v ZZC psobí, je SBS, a to na základ smlouvy o zajištní ochranných a bezpenostních služeb dle zákona. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis (dále jen Smlouva), mezi eskou republikou - SUZ jako objednatelem, a Special Securite Praha, s. r. o., jako dodavatelem. Povinnosti pracovník SBS jsou stanoveny Smrnicí pro výkon bezpenostní služby v zaízeních pro zajištní cizinc (dále jen Smrnice). V jednom zaízení se pracovníci setkali i s pedpisem, který rozvádl výše uvedenou Smrnici a vztahoval se pímo k dotenému zaízení. c) Informace o cizincích 27. Vtšinu zajištných cizinc tvoili obané stát bývalého Sovtského svazu (zejména Ukrajiny, Bloruska, Ruska a Gruzie), další poetnou skupinou byli dále cizinci z Vietnamu, Indie, Mongolska i íny. Poet zajištných cizinc pipadajících na to které zaízení, jakož i národnostní skladbu zajištných cizinc (všechna data platná pouze pro zajištné - bez ubytovaných cizinc 7 ) jejich rozdlení dle pohlaví a vku (na mladistvé a NBD), jejich právní postavení vzhledem k ízení o azylu a prmrnou délku zajištní podle jednotlivých ZZC, uvádjí následující tabulky (údaje k datu návštvy): 6 pedevším ze závazného pokynu Policejního prezidenta. 34/2006, kterým se upravuje umisování cizinc do zaízení pro zajištní cizinc - dále jen ZP PP. 34/2006) 7 cizinc, vi kterým má zajištný cizinec vyživovací povinnost nebo je má v péi, nelze-li zajistit péi o nj jiným zpsobem (ustanovení 140 odst. 1 zákona). 7

8 Poet zajištných dle ZZC Prmrná délka pobytu ve dnech ,6 32,9 29, Poštorná Frýdek - Místek Velké Pílepy Blá - Jezová Poštorná Frýdek - Místek Velké Pílepy Blá - Jezová Zajištní dle zem pvodu Ukrajina Vietnam Rusko Indie Mongolsko ína Gruzie Blorusko Moldávie Bangladéš Arménie Sri Lanka Kongo Rumunsko Komory Alžírsko Kazachstán Pákistán Egypt Zajištní dle pohlaví Zajištní dle statutu Zajištní dle vku Muži Ženy Žadatelé o azyl (v.již zamítnutých žádostí) Ostatní Mladiství/NBD* Dosplí d) Píjem cizinc 28. Ve smyslu ustanovení 164 odst. 1 písm. z) a odst. 3-5 zákona rozhodují o umístní cizince do zaízení organizaní lánky SC PP Policie R. Píslušník PR v zaízení pijme zajištného cizince od pedávajícího policisty s pedepsanými dokumenty, což dle l. 1 ZP PP. 34/2006 jsou: kopie Rozhodnutí o zajištní cizince (vetn pouení o možnosti soudního pezkumu zákonnosti zajištní), Píkaz k zajištní a umístní cizince do zaízení pro zajištní cizinc, Seznam doasn odebraných doklad, vcí a finanních prostedk cizince podepsaný cizincem a Kopie informace zaslaná operanímu stedisku SUZ. Tato procedura byla potvrzena ve všech zaízeních (pouze v jednom zaízení ve spisech chybla uvedená Kopie informace). 29. Ve všech zaízeních je u PR každému cizinci založen spis s pehlednou žurnalizací (pouze v pípad jednoho zaízení seznam písemností chybl), jehož souástí jsou v pedchozím bod uvedené dokumenty. Spis cizince také, dle sdlení policist, vždy obsahuje rozhodnutí o správním vyhoštní, pop. zahájení správního ízení o správním vyhoštní, a pouení o možnosti požádat o udlení azylu (nkdy 8

9 také pouení o právních prostedcích ochrany uvedené v bod 31), by ne vždy byly tyto dokumenty bhem studování evidence ve spisech nalezeny. Akoliv nejde o požadavek daný právními pedpisy, je toto širší pojetí dokumentace týkající se zajištného cizince ochráncem vítané, vzhledem k uvedenému je však nutno doporuit preciznjší vedení takové dokumentace. Doporuuje se zalenit rozhodnutí o správním vyhoštní, pop. o zahájení správního ízení o správním vyhoštní, a pouení o možnosti požádat o udlení azylu do povinného obsahu spisu cizince vedeného u PR ve smyslu l. 1 ZP PP. 34/ Podle ustanovení 3a písm. a) bod 4. a 3b odst. 1 zákona. 325/1999 Sb., o azylu a o zmn zákona. 283/1991 Sb., o Policii eské republiky, ve znní pozdjších pedpis (dále jen zákon o azylu), je cizinec oprávnn uinit v zaízení pro zajištní cizinc prohlášení o úmyslu požádat o azyl, a to do 7 dn ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udlení azylu. Tato formulace v praxi komplikuje píslušníkm PR realizovat uvedenou informaní povinnost, nebo není jasn dáno, který policejní útvar je k této povinnosti píslušný, resp. v jaké fázi od faktického zadržení cizince až po umístní do zaízení pro zajištní cizinc je nutno tuto povinnost splnit. Policisté nkterých zaízení proto, i pesto, že informaní povinnost již splnili píslušníci policejního útvaru, který cizince zajistil, pouují cizince o možnosti požádat o udlení azylu znovu. V jednom ZZC jdou dokonce dále, když poítají zákonnou sedmidenní lhtu cizince až od svého pouení. Tento pístup je samozejm žádoucí, nebo cizinec umístný v zaízení již není vystaven takové stresové situaci jako pi prvotním zadržení (kdy tráví asto hodiny v policejní cele) a je tak schopen lépe vnímat obsah jemu sdlených informací. Zaízení také vždy disponuje vhodným právním poradenstvím, které se cizinci pi prvotním omezení osobní svobody neposkytuje (cizinci je vtšinou možnost požádat o udlení azylu vysvtlena jak sociálním pracovníkem, tak i pracovníky neziskových organizací, kteí do všech zaízení pravideln docházejí). Praxe policist je však, jak již bylo uvedeno, nejednotná. Doporuuje se metodicky sjednotit praxi policist v pípad povinnosti informovat cizince o možnosti požádat o udlení azylu. Pokud již metodika na úrovni interních akt ízení existuje, ochránce by o ní uvítal bližší informace. Bylo by také žádoucí, aby cizinec pouovací formulá obdržel v kopii a ml tak možnost do ní kdykoliv nahlédnout. 31. Ve smyslu ustanovení 126 písm. b) zákona je policie povinna neprodlen po zajištní pouit zajištného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumt, o možnosti soudního pezkumu zákonnosti zajištní. Vzhledem k tomu, že nezákonnost zajištní lze namítat již pi zajištní nebo i pozdji (pokud dvody k zajištní pominuly), lze dovodit, že pouovací povinnost se váže jak k podání žaloby ve správním soudnictví, tak k podaní žaloby podle ustanovení 200o OS. V rozsahu pouování o právech, která se vztahují k právnímu postavení zajištného cizince, byla shledána nejednotná praxe. V nkterých zaízeních se pouení vyskytovalo pouze ve form pouení o možnosti požádat o udlení azylu, v jiných pípadech pouovací rozsah zahrnoval i pouení o možnosti podat proti rozhodnutí o 9

10 zajištní žalobu ve správním soudnictví 8 a o možnosti podat návrh v prbhu zajištní z titulu zániku trvání dvod zajištní 9. Doporuuje se metodicky sjednotit praxi policist v pípad pouování cizince o uvedených právních institutech. V souvislosti s tím se doporuuje vytvoit jednotnou verzi pouovacího formuláe, který by obsahoval pouení o možnosti požádat o udlení azylu, o možnosti podat žalobu ve správním soudnictví i o možnosti podat návrh ve smyslu ustanovení 200o OS z dvodu zániku trvání dvodu zajištní, a každému zajištnému cizinci vydat pi omezení osobní svobody jednu kopii, aby ml možnost do ní kdykoliv nahlédnout. 32. Ve smyslu ustanovení 125 odst. 2 zákona policejní orgán provádjící prvotní zajištní cizince za úelem správního vyhoštní má povinnost o tomto neprodlen vyrozumt jeho píbuzného s povoleným pobytem na území R, OSPOD (v pípad NBD) a též píslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úad, pokud se nacházejí na území a zajištný cizinec o to požádal a pokud nejde o cizince, který požádal o ochranu formou azylu. Pes výše uvedené nebyly o tchto úkonech ve spisech cizinc žádné údaje, a již ve smyslu, že se tak stalo, nebo že cizinec píbuzné ve shora naznaeném smyslu nemá, na území není konzulární úad i diplomatická mise nebo že o jejich vyrozumní cizinec nepožádal. Dle sdlení jedné cizinky tato pi prvotním omezení osobní svobody ze strany PR požádala o možnost být dovedena dom (500m od místa zadržení) pro doklady a telefon, v nmž mla uloženy kontakty na píbuzné a jiné tetí osoby, piemž jí tato možnost byla bezdvodn zamítnuta. Informování píbuzných i tetích osob se tak problematizuje a zstává nejasnou otázkou, nebo ne všichni cizinci mají u sebe v dob prvotního omezení osobní svobody mobilní telefon a doklady. V tomto smru by bylo žádoucí, aby si v pípad, že o výše uvedených skutenostech nebudou ve spisech žádné informace, policista pijímající cizince do zaízení tyto údaje vyžádal a do spisu zaznamenal, pop. dotené orgány v souladu se zákonem vyrozuml, pokud se dozví, že se tak nestalo. 33. Po píslušných administrativních krocích ze strany PR je cizinec podroben osobní prohlídce a prohlídce svých vcí. Pítomnost dalších osob bhem prohlídky se liší v závislosti na zaízení, a to od pracovníka SBS a sociálního pracovníka skupiny píjmu až po stední zdravotnický personál. Cizinec je nejprve prohledán, poté je ve vtšin zaízení pistoupeno k dkladnjší prohlídce, kdy je cizinec ve spodním prádle. Osobní prohlídka (pouze první ást prošacování) je v jednom zaízení natáena na videozáznam, který se uchovává po dobu 30 dn (k existenci kamer viz bod 20). Prohlídka by mla být vždy realizována píslušníky PR stejného pohlaví (v souladu s ustanovením 137 odst. 3 zákona), což bylo ve všech ZZC namátkov oveno v záznamech o provedení osobní prohlídky. Pestože osoby, které jsou dkladné osobní prohlídce (tedy prohlídce provádné vysvleením do spodního prádla) pouze pítomny a nejsou s cizincem ve fyzickém kontaktu, mže cizinec vnímat negativn i kontakt vizuální, pokud se jedná o osobu opaného pohlaví. V tomto ohledu se považuje za nezbytné, aby bylo drazn dbáno na to, aby pi provádní dkladné osobní prohlídky byly pítomny výlun osoby stejného pohlaví. Lze pipustit, aby se prohlídky muže úastnila zdravotní sestra písm. b) zákona, resp. 65 a násl. zákona. 150/2002 Sb., soudní ád správní, ve znní pozdjších pedpis 9 200o OS 10

11 34. V jednom zaízení bylo zjištno formální pochybení týkající se seznamu doasn odebraných doklad, vcí a finanních prostedk cizince. Finanní prostedky jsou na seznamu vždy identifikovány hodnotou, potem bankovek i mincí stejné hodnoty a íslem bankovky. Finanní prostedky se také oznaují píslušnou cizí mnou. Doporuuje se instruovat píslušníky PR v tom smyslu, aby provádli precizní identifikaci cizí mny na seznamu odebraných doklad, vcí a finanních prostedk cizince. 35. Po provedení osobní prohlídky a prohlídky vcí cizince je tomuto umožnno použít sociální zaízení (sprchu a WC). Cizinec obdrží balíek obsahující hygienické poteby a také urí, zda si ponechá svj odv (v pípad, že se nachází v hygienicky nezávadném stavu) nebo zda využije erárního obleení. V prvním pípad je jeho vlastní obleení pedáno k vyprání, po tuto dobu je cizinec doasn obleen v erárním odvu (vtšinou košile, kalhoty, bunda, vše v rzných barvách). Ze záznam dvou zaízení nebylo patrno, zda cizinec pi pijetí do zaízení disponoval hygienicky nezávadným odvem, i nikoliv. Je žádoucí, aby byla evidence týkající se poskytování ošacení vedena peliv a bylo prkazné, zda byl cizinec schopen užívat své vlastní obleení nebo zda mu bylo umožnno využívat erární. 36. Po pedání cizince píslušníky PR pracovníkm SUZ je cizinec v kontaktu s píjmovým sociálním pracovníkem, který cizince pouí o jeho právech a povinnostech v zaízení a seznámí ho s vnitním ádem v jazyce, kterému rozumí, což cizinec stvrdí svým podpisem (ustanovení 131 zákona). V praxi tento krok probíhá nejrznjšími zpsoby. Cizinci jsou vysvtleny jednotlivé podrobnosti týkající se zdravotní prohlídky, sociálních služeb, stravování, výdeje hygienických poteb a dalších aspekt režimu v zaízení, nebo je cizinci ponechán k petení vnitní ád zaízení s tím, že jsou mu dovysvtleny otázky jím nepochopené. Oba pístupy jsou dostatené, pokud splní svj úel z hlediska obsahového. V nkterých zaízeních seznamovali sociální pracovníci cizince též se systémem dobrovolného návratu do zem pvodu a s možností podat žádost o udlení azylu (viz bod 30 a 31). Ve dvou navštívených zaízeních však bylo zjištno, že formulá Seznámení cizince s vnitním ádem zaízení pro zajištní cizinc je napsán v eštin (stejn jako výet práv a povinností). Formuláe jsou cizinci podepsány, asto bez podpisu tlumoníka 10. Stejné je možné konstatovat ohledn Pouení cizince o nakládání s uschovanými penžními prostedky a vcmi. Pokud je praxe taková, že cizinci je nejprve dán tiskopis v jeho mateském jazyce, a poté je do jeho spisu založena pouze eská verze, nemá SUZ žádnou oporu pro svá tvrzení, že cizinec je pouován v jazyce, kterému rozumí, a proti pípadným stížnostem cizinc na tento nedostatek nemá k dispozici žádné dkazy, které by tyto stížnosti vyvracely. V pípad dvou zaízení oba formuláe chybly zcela, resp. seznámení i pouení nebylo evidováno. Doporuuje se využívat formuláe Seznámení cizince s vnitním ádem zaízení pro zajištní cizinc a Pouení cizince o nakládání s uschovanými 10 Sociální pracovníci, by byly jejich jazykové znalosti na dostatené úrovni (vtšinou hovoili anglicky, rusky, pop. nmecky i francouzsky), s nkterými cizinci, zejména asijských státních píslušností, komunikovali obtížn, piemž ne vždy byl pivolán tlumoník (asto se používali tzv. komunitní tlumoníci mezi cizinci samotnými). Ojedinle se vyskytly pipomínky cizinc na zmatené informace pi píjmu. 11

12 penžními prostedky a vcmi v píslušných jazykových mutacích a tyto formuláe zajištným cizincm pi píjmu pedkládat a dále je evidovat. 37. Vstupní pohovor se sociálním pracovníkem skupiny sociální služby (je k dispozici již ubytovaným cizincm v rámci režimu zaízení) probíhá v rámci píjmové procedury v její poslední fázi. Tento pohovor má podrobnjší povahu než vstupní pohovor se sociálním pracovníkem píjmového oddlení. Probíhá vtšinou následující den po dni pijetí cizince do zaízení (pop. více dn, záleží na psychickém stavu cizince), tedy v dob, kdy již cizinec není vystaven bezprostední stresové situaci vyplývající z nového neznámého prostedí. Cizinci je znovu vysvtlen režim v zaízení, jsou podrobn rozebrána jeho práva a povinnosti, objasnna sociální práce i právní poradenství. Tento dvojí systém pohovoru cizince se sociálními pracovníky v asovém rozptí píjmu a doby adaptace cizince v zaízení je ochráncem vítaný, nebyl však potvrzen ve všech zaízeních, bylo by proto žádoucí jej zavést celoplošn. 38. Cizinec je v rámci píjmové procedury také podroben vstupní lékaské prohlídce (viz dále bod 51 a násl.). V pípad, že léka v zaízení není pítomen, je cizinec umístn na izolaci, a to až na max. 72 hodin od píjmu do zaízení (l. IV pokynu editelky SUZ MV R Pravidla a rozsah povinných lékaských a zdravotních prohlídek u osob umístných v ZZC SUZ MV dále jen Pokyn. 41/2005). V navštívených zaízeních se vyskytují dva typy izolace. Zatímco ve tech jsou zízeny samostatné izolaní místnosti (dvoulžkové až tylžkové), v jednom ZZC plní funkci izolace cely písného režimu. Izolaní místnosti, dostaten prosvtlené a vtrané, jsou vybaveny matracemi s omyvatelným povrchem (krom jednoho zaízení), toaletou a umyvadlem s tekoucí vodou. Toaleta je pouze v pípad dvou zaízení oddlena od zbývajícího prostoru izolace neprhlednou zástnou, resp. byla v oddlené místnosti stále pístupné v izolaci umístným cizincm. Tento stav neodpovídá požadavku na respektování lidské dstojnosti a soukromí zarueným Listinou základních práv a svobod 11. Akoliv nejde o explicitní požadavek zákona (izolaní místnosti nejsou v zákon upraveny vbec), lze vzhledem k charakteru takových místností (a i s ohledem na skutenost, že v nkterých zaízeních jsou jako izolace používány cely písného režimu) aplikovat ustanovení 133 odst. 2 zákona a na opatení neprhledných zástn trvat. Doporuuje se zajistit ve všech izolaních místnostech všech zaízení oddlení toalety od zbývající ásti místností neprhlednou zástnou. Dále se doporuuje postupn zajistit vybavení všech místností (nejen izolaních) matracemi s omyvatelným povrchem, a to jak z dvod hygienického tak i epidemiologického (snadnjší dezinfekce). e) Umisování a ubytování cizinc 39. Ve smyslu ust. 141 odst. 1 a 2 zákona se pi urení ubytovacích prostor pihlíží podle možnosti k náboženským, etnickým i národnostním zvláštnostem, píbuzenským a rodinným vztahm, vku nebo zdravotnímu stavu, piemž se oddlen umisují nezletilí cizinci od zletilých, muži od žen; výjimku lze uinit v pípad osob blízkých. Tento požadavek byl ve všech ZZC respektován. 11 l. 7 odst. 1 a l. 10 odst. 1 LZPS 12

13 Mírný režim 40. ást s mírným režimem tvoí ve smyslu ustanovení 132 odst. 1 zákona ubytovací místnost, spolené sociální a kulturní zaízení a další prostor, v nmž se mohou zajištní cizinci voln pohybovat, stanovený vnitním ádem zaízení. Piemž ustanovení 134 odst. 1 písm. h) zákona dopluje, že provozovatel zajištnému cizinci umožní volný pohyb v rámci ásti s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístnými v této ásti. Pokud byli v rámci zaízení umisováni muži i ženy, bylo pro n ureno vždy jednotlivé patro/patra s tím, že v jednom zaízení se mohli navzájem setkávat jak na vycházkovém dvoe, tak ve spoleenské místnosti zízené mimo ubytovací prostory v rámci zaízení. Naopak v jednom zaízení, v nmž byli ve dvou patrech umístni muži v mírném režimu, byl zaznamenán písemný pokyn zveejnný na nástnce, který zakazoval pecházení cizinc mezi jednotlivými patry. Vzájemné setkávání muž a žen není taktéž umožnno. Vzhledem k výše citovanému ustanovení a také s pihlédnutím ke zcela opané praxi v jiném zaízení, lze konstatovat, že separování muž a žen je automatické ve vztahu k jejich umístní na pokojích, nikoli však ve vztahu k jejich pohybu v ásti s mírným režimem, pop. ve vycházkových prostorách. Opatení, které by vzájemný kontakt muž a žen zakazovalo, by mlo být odvodnno nap. pedchozími negativními zkušenostmi jako obtžování, násilí, vydírání apod. V doteném zaízení je dvodem zákazu pecházení mezi patry šikana a agresivní chování jedné komunity vi druhé. 41. Cizinci jsou v mírném režimu ubytováni ve 4 8 lžkových pokojích. V jednom zaízení jsou cizinci ubytováni v bukách tvoených dvma tílžkovými pokoji (pop. dvma tílžkovými a jedním jednolžkovým pokojem) vybavenými lžky, skíkami, židlemi a stolkem, spolenou místností se stolem, židlemi a závsnými skíkami, toaletou a koupelnou se sprchovým koutem a umyvadlem se zrcadlem. Namátkou zmené pokoje odpovídaly tém všechny co do výmry jak požadavku nyní již neplatného ustanovení 138 zákona, které stanovilo, že ubytovací plocha na jednoho cizince musí init nejmén 3,5 m², tak požadavku uplatovanému pro velikost ubytovacích ploch pro odsouzené, které musí init nejmén 4m² 12. Ovšem i pes tuto skutenost se jevila velikost nkterých pokoj v souvislosti s jejich povinným vybavením jako nedostatená. Ve smyslu ustanovení 133 odst. 1 zákona mají být ubytovací místnosti v ásti s mírným režimem vybaveny lžky, skíkami na uložení osobních vcí, stolkem a židlemi v potu odpovídajícímu potu ubytovaných cizinc. V souvislosti s výše zmínným problémem volné plochy nebyly v mnoha zaízeních dodrženy ve všech pokojích stanovené poty židlí, ale zejména skínk. Doporuuje se vést možnost snížení kapacity v jednotlivých zaízeních v patrnosti zejména pi zvyšování kapacity jednoho ze zaízení, pop. v budoucnu pi reprofilaci pobytových a jiných zaízení na zaízení zajišovací. Ohledn potu židlí a skínk v pokojích se považuje za žádoucí diskutovat o této problematice se samotnými cizinci a jejich pání i názor mít radji vlastní skí ku i více volného místa respektovat. 42. V nkterých zaízeních mají cizinci k dispozici uzamykatelné bezpenostní schránky, do kterých si ukládají mobilní telefony, cigarety apod. Vzhledem 12 Ustanovení 17 odst. 6 vyhl.. 345/1999 Sb., kterou se vydává ád výkonu trestu, ve znní pozdjších pedpis 13

14 k velikostem skínk není do nich de facto možné uložit jiné než výše jmenované vci, by by pro cizince mly stejný i vtší význam. Skíky v pokojích nejsou uzamykatelné, piemž pokoje zstávají po celý den otevené. Nejednou od cizinc zaznlo, že se jim ze skínk ztratily vci. V jednom zaízení mají cizinci možnost opatit si zámek ke skíkám sami ze svých prostedk, což se vzhledem k jejich finanní situaci nejeví jako píliš šastné ešení. Doporuuje se skí ky opatit zámky, a v zaízeních, ve kterých nejsou bezpenostní schránky, se doporuuje zvážit jejich zavedení. 43. Sociální zaízení jsou v mírném režimu spolená na chodbách. V koupelnách jsou sprchové kouty, ve vtšin zaízení z boních stran oddlené pepážkami, a ve všech zaízeních z pední strany bez jakékoliv zástny. Toalety jsou klasické, pouze v jednom zaízení jsou v mužské ásti samostatn oddlené turecké záchody. Považuje se za žádoucí vybavit sprchové kouty omyvatelnými závsy, které ženám i mužm zajistí vtší soukromí pi provádní hygieny. Písný režim 44. ásti s písným režimem jsou v zaízeních tvoeny 2 4 celami s kapacitou 2 5 osob. Cely jsou vybaveny lžky, ne vždy pak stolky a stolikami v možném potu ubytovaných osob tak, jak to pedpokládá ustanovení 133 odst. 2 zákona. V celách jsou dále umyvadla a v pevážné vtšin turecké záchody, které jsou z boní strany od zbývající ásti cely asto oddleny pepážkou, ovšem z pední strany jsou všechny toalety bez zástn, což taktéž neodpovídá požadavku stanovenému ve výše citovaném ustanovení. Doporuuje se naplnit zákonné požadavky na vybavení místností v písném režimu. Ohledn matrací lze odkázat na doporuení v bod Ve smyslu píslušných ustanovení V (l. V odst. 1, l. VI odst.1, l. XII odst. 2) má být na vnitní stran dveí písného režimu umístna informace o ordinaních hodinách lékae, rozpis poskytování sociálních služeb a harmonogram výdeje hygienických poteb. Jelikož asový harmonogram výdeje stravy má být taktéž umístn na pístupném míst, stejn jako vnitní ád (ustanovení 138 odst. 4 zákona, l. XI odst. 3 V), lze dovodit, že i k tmto informacím by ml mít cizinec v písném režimu pístup. Tyto požadavky nejsou ve vtšin zaízení respektovány. V písném režimu jednoho zaízení se vyskytovalo pt jazykových mutací umístných vn ubytovacích místností písného režimu (byly tudíž cizinci pístupné pouze na žádost), v jiném zaízení chybla v prostorách písného režimu jakákoliv verze V. Pouze v jednom zaízení byla eská a ruská verze pipevnna na vnitní stranu dveí cel písného režimu, cizinec tak ml možnost kdykoliv do nj nahlédnout, by byl odkázán na své jazykové schopnosti Doporuuje se naplnit píslušné ustanovení zákona a lánk V s tím, že uvedené informace budou vyvšeny krom eštiny ješt alespo v ruštin a anglitin. Ohledn zveejnní V se lze spokojit se zpístupnním ásti týkající se práv a povinností cizinc. f) Strava 46. Ve smyslu ustanovení 134 odst. 1 písm. a) zákona provozovatel cizinci poskytne mimo jiné i stravu a ve vnitním ádu stanoví asový rozvrh jejího výdeje (ustanovení 138 odst. 1 písm. b) zákona). Podle ustanovení 143 zákona se poskytuje strava 14

15 odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince tikrát denn, v pípad dtí ptkrát denn. Pi výbru stravy se podle možností pihlíží k požadavkm kulturních a náboženských tradic cizince. 47. Dodávky stravy jsou do ZZC zajišovány rznými subjekty od soukromých dodavatel restauraního typu, pes jiná zaízení spadající pod SUZ až po Zaízení služeb MV p. o. Pouze jedno zaízení si stravu pipravovalo samo. Ve všech zaízeních si zajištní cizinci mohou vybrat ze stravy bez omezení druh mas, ze stravy bez vepového masa nebo stravu vegetariánskou. I pes tyto možnosti docházelo ze strany cizinc k pipomínkám ohledn složení stravy. Byl namítán zejména nedostatek rýže, ovoce, zeleniny a vitamín, vysoká etnost houskových knedlík apod. V jednom zaízení se taktéž vyskytly stížnosti na to, že podávané jídlo je studené. V jednom pípad byl jídelníek pro vegetariány spolený s jídelníkem s vylouením vepového masa. Ze zdravotních dvod mže cizincm léka pedepsat dietu. Pevážn se jednalo o diety šetící a žaludení. V jednom zaízení bylo zjištno, že druhá svaina se vydává pouze dtem do 15 let, což není v souladu s citovaným ustanovením. Doporuuje se dbát na vyvážené složení stravy zejména co do druh píloh a ve spolupráci s dodavatelem zajistit astjší písun erstvého ovoce a zeleniny. Rovnž je nutné zajistit odpovídající teplotu jídla a respektování zákonných požadavk týkajících se stravování osob mladších 18 let. 48. Pro výdej stravy musí být v souladu s V vyhrazeno minimáln 30 minut, a to pro snídani v rozmezí od 7:00 hod. do 9:00 hod., výdej obda probíhá v rozmezí od 12:00 hod. do 14:00 hod. a veee má být podávána v rozmezí od 18:00 hod. do 20:00 hod. V cele s písným režimem je strava poskytována na ubytovací místnosti. asový harmonogram má být upraven režimov a vyvšen na informaní tabuli na pístupném míst. V písném režimu je výdej stravy zveejnn pouze v nkolika zaízeních. Vzhledem ke skutenosti, že pro cizince v písném režimu je pístupným místem pouze jeho cela, lze vyvodit, že asový harmonogram by ml být rovnž vyvšen na vnitní stran dveí v písném režimu (viz bod 45). asové rozpisy výdeje stravy a jídelníky jsou v ZZC vyvšeny na pístupných místech. Rozpisy jsou ve vtšin pípad krom eštiny rovnž v anglickém a ruském jazyce, jídelníky jsou ve všech zaízeních pouze v eštin. Cizinci se stravují ve spolených jídelnách, v pípad vtšího potu cizinc se jídlo vydává postupn. V souvislosti s tímto systémem výdeje stravy bylo zjištno, že v jednom pípad, kdy byl obd vydáván postupn tem skupinám cizinc, byla doba pro jeho výdej stanovena od 11:30 hod hod. Tento asový úsek se nejeví jako dostatený pro odebrání a zkonzumování stravy pro více než 100 cizinc. Pro zajištní informovanosti cizinc se považuje za žádoucí, aby byl jídelníek a asový harmonogram výdeje stravy vyvšen v jídelnách a dále na chodbách v ubytovacích ástech zaízení. V ásti s písným režimem se doporuuje na vnitní stran dveí vyvsit asový harmonogram výdeje stravy. Považuje se za žádoucí, aby oba dokumenty byly i v jiných jazykových mutacích (nap. anglitina, ruština). Pokud je strava vydávána prbžn nkolika skupinám cizinc, považuje se za vhodné zohlednit tento systém i pi urování délky doby výdeje stravy. 49. Podle V (l. XI bod 4) provozovatel rovnž poskytuje neomezen tekutiny v rámci zajištní pitného režimu. Pitný režim má být zajištn neomezen jak v mírném, tak v písném režimu. V jídelnách i na chodbách zaízení jsou umístny 15

16 nádoby na aj, i šávu. V jednom zaízení se tyto nádoby nepoužívají a namísto toho dostávají cizinci na týden dv balení instantního aje, piemž z jednoho je možné pipravit 10 litr nápoje. V dalším zaízení si cizinci stžovali také na skutenost, že na jednom pate je k dispozici pouze jedna rychlovarná konvice, která nemže uspokojit poteby 60 cizinc. V pokojích mít konvice cizinci nemohou, jelikož tam nejsou elektrické zásuvky. V zájmu zajištní dostatených možností pipravit si kávu i aj se doporuuje zabezpeit dostatený poet rychlovarných konvic. 50. Pouze v jednom zaízení mli cizinci pi jídle k dispozici umlohmotné píbory, které se jednou týdn mní. V dalších zaízeních mohli používat pouze hliníkové lžíce. Namísto keramických talí i hliníkových esšálk jsou ve všech zaízeních pouze umlohmotné talíe a misky. ada cizinc namítala, že není možno nakrájet maso, jelikož miska neposkytuje dostaten pevný podklad. K bezpenostním dvodm tohoto opatení se vyjadovali skepticky s tím, že v zaízení se najdou a mnohem snáze opatí nebezpenjší vci než je nap. umlohmotný nž. V této souvislosti se doporuuje zavést umlohmotné píbory ve všech zaízeních. g) Zdravotní pée 51. Zdravotní pée je v ZZC zajišována vždy jedním lékaem a pti až šesti pracovníky stedního zdravotnického personálu. Stední zdravotnický personál je v zaízení pítomen 24 hodin denn. Pi poskytování zdravotní pée se krom zákona 13 uplatní i vnitní pedpisy na úseku SUZ První kontakt cizince s lékaem probíhá v rámci vstupní lékaské prohlídky, která musí být provedena do 72 hodin od pijetí cizince do zaízení 15. Ve dvou zaízeních jsou žadatelé o azyl podrobeni širší zdravotní prohlídce než ti, co o azyl nepožádali. Dvody, kterými tento postup lékai vysvtlovali, spoívaly v možné kontinuit léebné pée, která mže být následn žadatelm o azyl poskytnuta v pobytových stediscích. Dalším argumentem byla skutenost, že pokud by zaal být cizinec léen nap. na syfilis a musel by být vyhoštn, nemohla by být léba dokonena. Všem cizincm ve všech zaízeních je provedeno základní psychosomatické vyšetení, plícní vyšetení, chemické vyšetení moi a s jejich souhlasem testy na pítomnost HIV. Žadatelm o azyl je nadto ve zmínných dvou zaízeních provedeno vyšetení stolice a vyšetení na lues, což v ostatních zaízeních absolvují opt všichni cizinci. Další vyšetení se následn realizují na základ výsledk provedených test. 13 Zákon. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví, ve znní pozdjších pedpis Sdlení MZV. 96/2001 Sb. m. s. Úmluva o lidských právech a biomedicín 14 Pokyn editelky SUZ MV. 43 z roku 2005 Poskytování zdravotní pée v zaízeních pro zajištní cizinc SUZ MV R Pokyn editelky SUZ MV. 41 z roku 2005 Pravidla a rozsah povinných lékaských a zdravotnických prohlídek u osob umístných v zaízení pro zajištní cizinc SUZ MV Pokyn editelky SUZ MV. 44 z roku 2005 Úmyslné odmítání stravy osobami umístnými v zaízení pro zajištní cizinc SUZ MV 15 l. IV pokynu editelky SUZ MV R Pravidla a rozsah povinných lékaských a zdravotních prohlídek u osob umístných v ZZC SUZ MV dále jen Pokyn. 41/

17 53. Ohledn vyšetení na lues lze podotknout, že ve smyslu l. IV bod 5 písm. a) pokynu. 41/2005 se vyšetení krve na stanovení diagnózy syfilis provádí u osob starších 15 let bez výjimky. Pesto, že se ne vždy jedná o žadatele o azyl, u nhož je vyhlídka kontinuity léebné pée, je žádoucí toto vyšetení provádt u všech cizinc, a to z dvodu, že pokud nedojde k faktickému vyhoštní cizince, tak tento opouští po uplynutí 180 dn 16 zaízení a mže se nekontrolovan pohybovat po celém území eské republiky a tak pípadné onemocnní šíit. Navíc je teba upozornit na ustanovení 70 odst. 1 zákona. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví, ve znní pozdjších pedpis, podle nhož jsou fyzické osoby povinny podrobit se léení infekního onemocnní stanoveného provádcím právním pedpisem, tj. vyhl.. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky pedcházení vzniku a šíení infekních onemocnní a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zaízení a ústav sociální pée, ve znní pozdjších pedpis. V píloze 2 citované vyhlášky, která obsahuje seznam infekních onemocnní, pi nichž se naizuje izolace na lžkových oddleních nemocnic nebo léebných ústav, a u nemocí, jejichž léení je povinné, najdeme na devátém míst rovnž syfilis v I. a II. stádiu. Vasný záchyt onemocnní je rovnž dležitý pro to, aby pípadná léba mohla být dokonena ped realizací správního vyhoštní. Pokud by nastala situace, že by léba výše zmínných nemocí nebyla ukonena ped tímto okamžikem, je nutno trvat na tom, aby byl cizinec pemístn ze ZZC do izolace na lžkové oddlení nemocnice nebo léebného ústavu, a to až do okamžiku ukonení léby. Dokonení léby infekního ani jiného onemocnní není zákonným dvodem pro zajištní cizince, tedy ani pro trvání zajištní, pokud zákonné dvody odpadly. Rovnž odbr stolice je výše uvedeným Pokynem stanoven pro všechny osoby umístné v zaízení. V zaízení, kde jsou umisovány osoby mladší 18 let bylo zjištno, že tyto jsou okovány pouze proti spalnikám a nikoli vakcínou TRIVIVAC (proti spalnikám, píušnicím a zardnkám) tak, jak to pedpokládá l. IV bod 2 pokynu. 41/2005. Doporuuje se provádt vstupní lékaské prohlídky v rozsahu, jaký stanoví Pokyn editelky SUZ MV - Pravidla a rozsah povinných lékaských a zdravotních prohlídek u osob umístných v ZZC SUZ MV. 54. Pi vstupní prohlídce resp. ped ní, je v nkterých zaízeních cizinci pedáno pouení o tom, jaké vyšetení podstoupí, jaké odbry budou realizovány a z jakého dvodu. Tato zaízení mla k dispozici pouení v základních svtových jazycích (anglitina, ruština, francouzština, nmina) a v dalších jazykových mutacích jako rumunština, bulharština, perština apod. Ve vztahu k informovanosti cizinc je tento postup ze strany ochránce vítaný. Nicmén bhem rozhovor s cizinci zaznlo, nap. že pi odbru krve nebylo cizinci sdleno, z jakého dvodu se tak dje, o jaké vyšetení se jedná atd. V jiném zaízení si cizinci stžovali na skutenost, že je léka nedostaten informuje o tom, jaké léky jim pedepisuje, jaké mají úinky, pop. na to, že jim léky nepomáhají apod. Informace ohledn dostupnosti prezervativ pro osoby umístné v zaízení (l. VII bod 5 Pokynu editelky SUZ. 43/2005 Poskytování zdravotní pée v zaízeních pro zajištní cizinc SUZ MV R - dále jen Pokynu. 43/2005) byly zveejnny zídka. Podle pracovník zaízení ale cizinci o této možnosti vdí. Pouení o povaze a úelu odbru krve, moi, okování atd. pi vstupní prohlídce by mla být cizinci (pop. zákonnému zástupci nezletilého) k dispozici. 16 Ustanovení 125 odst. 1 zákona 17

18 Obdobná pouení by mla být cizincm k dispozici i pi pozdjších výkonech a vyšeteních tak, aby byla zajištna jejich plná informovanost. Doporuuje se dbát na informování cizinc/pacient ohledn povahy a úink lék, které jsou jim podávány. V souvislosti s informováním cizinc/pacient se doporuuje zvážit vytvoení informaních panel se strunými informacemi o vyšeteních v rámci vstupních prohlídek, o nejbžnjších lécích, o dostupnosti prezervativ, které by byly alespo v základních svtových jazycích zveejnny na dostupných místech. 55. Stejn jako ostatní ást populace má i zajištný cizinec právo odmítnout lébu nebo lékaský zákrok. K výjimkám mže dojít jen na základ zákona a za jasn vymezených podmínek (ustanovení 23 odst. 4 zákona. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu, ve znní pozdjších pedpis). Pokud pacient vyšetovací a léebné úkony odmítá i pes náležité vysvtlení, má si ve smyslu odstavce 2 citovaného ustanovení léka vyžádat o tomto pacientov rozhodnutí písemné prohlášení (revers). Obdobn hovoí i l. IX odst. 1 písm. i) Pokynu. 43/2005. V ZZC však lékai nemají negativní reversy k dispozici. Pro naplnní píslušných zákonných ustanovení se doporuuje, aby mli lékai formuláe negativních revers k dispozici, piemž by bylo vhodné zavést jednotné formuláe pro všechna ZZC. 56. Ve smyslu ustanovení 138 odst. 1 písm. a) zákona provozovatel stanoví asový rozvrh poskytované zdravotní pée. Ve vtšin zaízení vyplývala informace o ordinaních hodinách lékae z denního režimu, který byl ale pouze výjimen i v jiných jazykových mutacích. Nkde byly ordinaní hodiny zveejnny samostatn, piemž lze ocenit, že ve dvou zaízeních byly údaje uvedené i v anglitin a ruštin/francouzštin za souasného zobrazení piktogramu (léka pi vyšetení pacienta, znak první pomoci). Na vnitní stran dveí v písném režimu byl asový rozvrh poskytované zdravotní pée zveejnn výjimen, a to pes požadavek stanovený l. V V (viz bod 45). Výdej lék probíhá v zaízeních tikrát denn. Cizinci si pro léky chodí nebo jim je roznáší zdravotní sestra za doprovodu pracovníka SBS. V souvislosti se stanovením a zveejnním asového rozvrhu poskytované zdravotní pée se považuje za žádoucí zajistit, aby k nmu mli pístup všichni zajištní cizinci, tedy i cizinci umístni v písném režimu, piemž se doporuuje, aby byl rozvrh vypracován alespo v základních svtových jazycích. 57. Systém pedvádní cizinc k lékai se v zaízeních rzní. Nkde jsou cizinci shromaž ováni pracovníkem SBS, který je poté pedá píslušníkovi PR a ten je k lékai doprovodí. V jiném zaízení cizince doprovází pracovník SBS, v dalším jak pracovník SBS, tak píslušník PR a v nkterých pípadech i sociální pracovník. Ve dvou zaízeních bylo zjištno, že pi vyšetení zstávají pootevené dvee ped kterými zstává píslušník PR, pop. je v ordinaci nap. pi poskytování pée cizinci závislému na drogách pracovník SBS. Ve dvou zaízeních píslušníci PR vypovdli, že jsou v nkterých pípadech pítomni pi vyšetení mimo ZZC, tedy v civilním zdravotnickém zaízení. V souvislosti s pítomností píslušníka PR, resp. pracovníka SBS pi vyšetení, je nutné poukázat na standardy, které byly zformulovány Evropským výborem pro zabránní muení a nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) ve vztahu k vznicím. V souvislosti se zachováním lékaského tajemství je zdraznno, že veškeré lékaské prohlídky by mly probíhat mimo doslech, a pokud si léka nepeje nco jiného, i mimo dohled pracovníka SBS, pop. píslušníka PR. V tomto ohledu je 18

19 teba trvat na tom, aby tento požadavek byl ve vztahu k zajištným cizincm respektován. 58. Specializovaná pée je cizincm poskytována v pípad poteby ve zdravotnických zaízeních v blízkých mstech (Kladno, Praha, Beclav, Mladá Boleslav). Pée psychologa nebo psychiatra je cizincm zajišována vtšinou v pípad poteby. Pokud je u cizinc detekována TBC, jsou hospitalizováni na uzavených plícních oddleních psychiatrických léeben. Vhodnost tohoto ešení je diskutabilní, a to vzhledem ke skutenosti, že psychiatrické léebny jsou primárn ureny pro poskytování zcela jiného druhu zdravotní pée než léba TBC, emuž odpovídá i složení pacient, by na plícním oddlení. Je otázkou, jak se osoba, která asto nerozumí esky, je v cizí zemi, v neznámém prostedí, vyrovná se skuteností, že je umístna spolen s osobami trpícími duševní poruchou, i nemocí. Pouze v jednom pípad se krom psychiatrické léebny využívá služeb i léebny pro TBC a respiraní onemocnní. Léba syfilis (v 1. a 2. stádiu), a patí mezi nemoci u nichž se naizuje izolace na lžkových oddleních nemocnic nebo léebných ústav (viz bod 53), je léena v zaízeních, piemž depotní penicilinové preparáty (Retarpen) pedepisují lékai dermatovenerologických oddlení smluvních zdravotnických zaízení. Rovnž opiáty jsou v pípad poteby pedepisovány externími lékai, což souvisí i s faktem, že lékai v zaízeních nemají jako zamstnanci SUZ ani statut registrovaného zdravotnického zaízení ve smyslu zákona. 160/1992 Sb., o zdravotní péi poskytované v nestátních zdravotnických zaízeních, ve znní pozdjších pedpis, ani nespadají pod žádný subjekt, který by zdravotnickým zaízením byl, což je mimo jiné podmínka pro to, aby mohli pedepisovat opiáty. Ovšem nemožnost pedepisovat opiáty není v tomto smru problémem nejpalivjším. Sami lékai nkdy tento stav pociují jako nevyhovující, s ímž se lze ztotožnit, jelikož podle souasné právní úpravy mohou zdravotní péi poskytovat toliko zdravotnická zaízení státu nebo nestátní zdravotnické zaízení, ímž se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnní podle citovaného zákona (ustanovení 8). Považuje se za žádoucí urychlen ešit statut zdravotnických zaízení, který de facto i de iure neodpovídá platné právní úprav, což se promítá i do samotného provozu a možností poskytovat zdravotní péi v zaízeních. Ochránce by taktéž uvítal vyjádení k praxi umisovat cizince s prokázaným TBC onemocnním na uzavená plícní oddlení psychiatrických léeben. 59. Krom ošetení a lékaských prohlídek souvisejících s onemocnním cizince léka taktéž provádí prohlídku cizince po jakémkoliv fyzickém kontaktu, a již s píslušníkem PC, pracovníkem SBS, i SUZ. Cizinec je taktéž prohlédnut po fyzickém kontaktu s jiným cizincem. Stední zdravotnický personál nebo léka provádí vizuální kontrolu ped a po každé eskort. Ve dvou zaízeních bylo zjištno, že ne vždy je pravidlo provést vizuální prohlídku dodržováno. Je na míst zajistit takovou spolupráci mezi provozovatelem (tedy pracovníky SUZ) a píslušníky PR, kteí eskortu realizují, aby byl respektován l. VIII Pokynu. 41/2005, kde se stanoví, že mimoádná prohlídka se povinn provádí ped opuštním a po návratu do zaízení, tudíž je jejich povinností umožnit stednímu zdravotnickému personálu pop. lékai tento požadavek naplnit. 60. Cizinci, kteí se sebepoškodí (podle vyjádení léka se vždy prozatím jednalo o demonstrativní akt), jsou objednáni k psychiatrovi. V jednom zaízení jsou cizinci v tchto pípadech pouováni o tom, že pípadné náklady, které vzniknou 19

20 v souvislosti s jejich jednáním, jim budou dány k úhrad. Pokud je úhrada náklad vzniklá sebepoškozením po cizincích skuten vymáhána, mlo by se tohoto pouení dostat cizincm ve všech zaízeních, nap. prostednictvím informaního panelu. Pi projevech agresivity je cizincm v jednom zaízení aplikován Diazepam intramuskulárn, v dalším zaízení byla zaznamenána mimoádná událost, pi níž byla cizince aplikována zklidující injekce. V tchto pípadech je nutno dbát na dodržení ustanovení 23 odst. 4 zákona. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu, ve znní pozdjších pedpis, tzn., že bez souhlasu nemocného je možné provádt vyšetovací nebo léebné výkony mimo jiné pouze jestliže osoba jevící známky duševní poruchy anebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí. h) Kulturní a sociální poteby 61. S ohledem na prmrnou dobu zajištní a skutenost, že pro znanou ást cizinc jde o první zkušenost s omezením osobní svobody, navíc na území jiného než domovského státu, je nezbytné v tchto asto tíživých sociálních pípadech z dvod pedcházení sociáln-patologických jev uspokojovat mj. i základní duchovní poteby zajištných. Ve dvou ze ty navštívených zaízení jsou tyto poteby uspokojovány pravideln, a to návštvou pravoslavného duchovního, v dalších ze zaízení jsou v souasnosti uspokojovány spíše nárazov (nap. formou mše v pípad výslovného zájmu zajištných), piemž v budoucnu se pak poítá s jejich pravidelným uspokojováním v intervalu alespo jednou msín návštvou duchovního. Krom poptávky majority zajištných, tedy pravoslavných, o duchovní služby nebyl u ostatních skupin cizinc zjištn zvýšený zájem. Návštvy katolického duchovního v jednom ze zaízení nenašly mezi zajištnými vtší odezvu a bylo od nich po ase upuštno. Muslimská komunita není v praktikování svých náboženských poteb nijak omezována, modlitební kobereky provozovatel v ubytovacích místnostech bez problému toleruje. Na základ žádosti muslimské komunity bylo v jednom ze zaízení také respektováno její pání vydávat pro ni stravu jinou (dle náboženských pravidel istou ) nabrakou než u nemuslimských zajištných. Omezení vyplývající z náboženských rozdíl jsou respektovány i pi výdeji stravy. 62. Jedním z hlavních problém zajištných cizinc je smysluplné vyplnní doby v nm strávené, která se u pevážné vtšiny poítá ne na týdny, ale spíše na msíce. Klíovým faktorem pro bezproblémový prbh zajištní je tedy možnost v rámci doasného omezení osobní svobody využít volný as, kterého mají cizinci nadbytek. Akoli tuto povinnost zákon upravuje nepímo v ustanovení 132 zákona povinností provozovatele poskytnout spolené sociální a kulturní zaízení, je zejmé, že zaízení by mla ze shora uvedeného dvodu pedcházet sociáln-patologickým jevm zízením prostoru vyhrazeného pro volnoasové (vnitní) aktivity, jako nap. hraní deskových her, karet, etba knih, novin a asopis, pípadn i sledování televize apod. Ve dvou zaízeních se kvli omezením daným stavebn technickým ešením pro úely spoleenské místnosti v praxi využívají jídelny, ve zbylých dvou zaízeních byla v každém z pater zbudována spoleenská místnost. V jednom ze zaízení byla vybudována prostorná ajovna a výtvarná dílna. Akoli ochránce chápe, že pedevším v menších zaízeních mže být z kapacitních dvod problematické zízení samostatné spoleenské a kulturní místnosti, ponechává k úvaze její zbudování nap. pestavbou trvale uvolnných a nevyužívaných prostor, které se v zaízení mohou do budoucna vyskytnout. 20

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ 10 hlavních problém souasné legislativy 1. Neexistence stechového zákon a na nj navazujících

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. Azylový dm, Horní 1113/23 Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Místo poskytované služby: Azylový dm Horní 1113/23 742 21 Kopivnice Posláním

Více

Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438

Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438 Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438 1/11 Spis.zn.:.j.: Vyizuje: Tel.: 751/10/SÚ/Ran 13/11/SÚ/Ran Ranglová 352 370 433, 352

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku Právní pedpis hl. m. Prahy.23/2003 Obecn závazná vyhláška o místním poplatku ze ps Datum vydání: 27.11.2003 Datum úinnosti: 1.1.2004 Pozmovací vyhlášky/naízení 21.10.2004 -.18/2004 Obecn závazná vyhláška,

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí Spisový a skartaní ád 1 Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí má povinnost vykonávat spisovou službu podle 63 odst.2písmena d zákona 499/2004

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ)

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) 1 Úvodní ustanovení 1) Disciplinární ád upravuje postup orgán Asociace finanních zprostedkovatel a finanních

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

VEEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o vydání zastavného území v k.ú. Popovice u Brandýsa

VEEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o vydání zastavného území v k.ú. Popovice u Brandýsa Mstský úad Brandýs nad Labem Stará Boleslav ODBOR ÚZEMNÍHO ROZVOJE A PAMÁTKOVÉ PE pracovišt Praha 1 nám. Republiky 3, 110 01 Praha 1, 221 621 111. jedn. : 2008/ 9515-140 65 V/5 Vyizuje: Ing. arch. Bredová

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Informace o povinném subjektu zveejované podle zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím

Informace o povinném subjektu zveejované podle zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím ZÁKLADNÍ ŠKOLA BEZNICE, píspvková organizace tel. 318 682 165 Rožmitálská 419 fax 318 683 608 262 72 Beznice e-mail: skola@zsbreznice.cz Žáci ZŠ Beznice podporují sbrovými aktivitami chov tuák v ZOO Praha,

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I.

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I. Centrum sociální pée msta Žamberk O: 00854603 VNITNÍ SMRNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PEOVATELSKÉ SLUŽBY I. PRÁVA 1. Možnost nahlížet do veškeré dokumentace, která je o klientovi vedena. 2. Možnost

Více

Smrnice rektora. 36R/2007 POŽÁRNÍ OCHRANA

Smrnice rektora. 36R/2007 POŽÁRNÍ OCHRANA rektor Smrnice rektora. 36R/2007 POŽÁRNÍ OCHRANA Plze 10. prosince 2007 R-586-07 Tato smrnice v souladu se zákonem. 133/1985 Sb., o požární ochran, ve znní pozdjších pedpis a vyhláškou. 246/2001 Sb., o

Více

Prohlášení vlastníka domu.p.975 (Konvalinka) o vymezení jednotek v budov

Prohlášení vlastníka domu.p.975 (Konvalinka) o vymezení jednotek v budov První rezidenní uzavený investiní fond, a.s. I: 241 30 249; se sídlem Praha 3, Žižkov, Konvova 2660/141, PS 130 83; zapsaná v obchodním rejstíku vedeném Mstským soudem v Praze, oddíl B, vložka 17277; jednající

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

Poznatky z návštěv detenčních zařízení pro cizince

Poznatky z návštěv detenčních zařízení pro cizince Poznatky z návštěv detenčních zařízení pro cizince Zjištění a doporučení veřejného ochránce práv Ondřej Vala Bratislava, Slovenská republika Kancelář veřejného ochránce práv 15/6/2015 Působnost ochránce

Více

Místní knihovna Jindichovice. Knihovní ád

Místní knihovna Jindichovice. Knihovní ád Místní knihovna Jindichovice Knihovní ád I. Úvodní ustanovení Tento knihovní ád je závazný pro veejné knihovní a informaní služby poskytované Místní knihovnou Jindichovice (dále jen MKJ). MKJ poskytuje

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV LÉEBEN DLOUHODOB NEMOCNÝCH I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV LÉEBEN DLOUHODOB NEMOCNÝCH I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV LÉEBEN DLOUHODOB NEMOCNÝCH I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Novelou zákona. 349/1999 Sb., o veejném ochránci práv, ve znní pozdjších pedpis (dále jen zákon), jejíž úinnost nastala

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení 2. Sí Vodních skaut 3. Úel sít VS 4. Vodní výchovné jednotky Junák svaz skaut a skautek R

ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení 2. Sí Vodních skaut 3. Úel sít VS 4. Vodní výchovné jednotky Junák svaz skaut a skautek R ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a strukturu sít Vodních skaut (dále jen VS). (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka, b) Organizaní ád a systemizace

Více

RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. . 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva )

RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. . 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva ) RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva ) Rámcovou smlouvu uzavírají spolenosti: eská spoitelna, a. s. se sídlem: Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PS 140 00 I: 45244782 DI: CZ45244782

Více

Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník

Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník Specializaní kurz Veejné zdravotnictví, IPVZ Praha, 11. 3. 2008 JUDr. Dominik Brha, advokát Nová

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV ZAÍZENÍ. Vznice. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV ZAÍZENÍ. Vznice. I. Obecný úvod Systematické návštvy ZPRÁVA Z NÁVŠTV ZAÍZENÍ Vznice I. Obecný úvod 1. Orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde se nacházejí osoby omezené na svobod, v eské republice

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova pro seniory Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova pro seniory Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova pro seniory Podlesí.j.: SSV 15/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI. l. VII.

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007 Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007 Domácí pée právní rámec dle ustanovení 22 zákona.48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní v platném znní : Hrazenou

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Popis p edm tu pln ní

Popis p edm tu pln ní ást 2 zadávací dokumentace Popis pedmtu plnní Pedmtem plnní veejné zakázky je uzavení rámcové smlouvy (na 4 roky), na jejímž základ budou zadavatelem zadávány jednotlivé veejné zakázky k provádní ostrahy

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PEOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-STED Poslání peovatelské služby Peovatelská služba M Brno -sted je zaízení, které prostednictvím svých služeb pomáhá seniorm a zdravotn

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ,

DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ, ZATEPLENÍ PODLAHY PDY BUDOVY SPŠ ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY OSTRAVA DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ, PLÁN BOZP Zakázka. : 1013 1 Zhotovitel

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008 Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008 Domácí pée právní rámec dle ustanovení 22 zákona.48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní v platném znní : Hrazenou

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

M S T S K Ý Ú A D V E V E L K Ý C H H A M R E C H s t a v e b n í ú a d V E E J N Á V Y H L Á Š K A Ú Z E M N Í R O Z H O D N U T Í

M S T S K Ý Ú A D V E V E L K Ý C H H A M R E C H s t a v e b n í ú a d V E E J N Á V Y H L Á Š K A Ú Z E M N Í R O Z H O D N U T Í M S T S K Ý Ú A D V E V E L K Ý C H H A M R E C H s t a v e b n í ú a d.j. : Velké Hamry dne 25.7.2008 Vyizuje : Oleníek Telefon : 483 369 824 Monika Nevailová, nar. 11.1.1981, Muškova 1404/1, 148 00 Praha

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení. Pedmt dražby. III. Úastníci dražby

Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení. Pedmt dražby. III. Úastníci dražby Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení I.1. I.2. I.3. Tento Dražební ád upravuje prodej cenných papír ve veejné dražb (dále jen dražba ) podle zákona. 256/2004 Sb., o podnikání

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

lánek 1 Pedmt Smlouvy

lánek 1 Pedmt Smlouvy Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín I: 49562827 DI: CZ49562827 Bankovní spojení: 36739851/0100.j.: Zastupující: Organizaní jednotka: (dále jen Poskytovatel

Více

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003 1 Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl Praha, Olomouc 2003 Jedním z nejbolavjších míst v našem systému sociální pée je zajištní

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ):

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Cikháj se na svém zasedání dne 22.12.2003 usneslo vydat na základ 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 02/2007 PRACOVNÍ ÁD. Ing. Jan Kvasnika. zamstnanci msta zaazení do mstského úadu

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 02/2007 PRACOVNÍ ÁD. Ing. Jan Kvasnika. zamstnanci msta zaazení do mstského úadu Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 02/2007 PRACOVNÍ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika Rozsah psobnosti: zamstnanci msta zaazení do mstského úadu Nabývá úinnosti: Poet stran: Poet píloh: 1.11.2007 12 1 Tímto

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

4 Užívání elektrického ru ního ná adí a souvisejících elektrických p edm... 4

4 Užívání elektrického ru ního ná adí a souvisejících elektrických p edm... 4 Unipetrol RPA, s.r.o. HSE&Q Užívání elektrického runího náadí a souvisejících elektrických pedm N 11 007 Norma je závazná pro všechny subjekty (fyzické i právnické osoby), které užívají, udržují, kontrolují

Více

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Smrnice. 1-T/2013 Úinnost od 1. 7. 2013 Za vcnou správnost odpovídá tajemník MÚ Bc. Pavel Sedlák. Smrnice je závazná pro zamstnance Msta Jevíko zaazené do Mstského úadu

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO PODLIMITNÍ VEEJNOU ZAKÁZKU TVORBA TELEVIZNÍHO CYKLU ZAMENÉHO NA PROPAGACI ROVNOSTI ŠANCÍ ŽEN A MUŽ DATUM: 20.PROSINEC 2005 ZADAVATEL Šance

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VE EJNOU ZAKÁZKU NA SLUŽBY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VE EJNOU ZAKÁZKU NA SLUŽBY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEEJNOU ZAKÁZKU NA SLUŽBY Odborná praxe osob do 30 let vku v eské správ sociálního zabezpeení Zjednodušené podlimitní ízení dle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve

Více

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin Zápis z ádné valné hromady akciové spolenosti PAVUS, a.s. se sídlem Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9 Prosek, I:60193174 zapsané v obchodním rejstíku, vedeném Mstským soudem v Praze oddíl B, vložka 2309

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001 OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001 O nakládání s komunálním odpadem Zastupitelstvo msta v Luhaovicích schválilo na svém zasedání dne 13.12.2001 v souladu s ustanovením 17 odst. 2 zákona. 185/2001

Více

Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla

Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla Zastupitelstvo msta Napajedla (dále zastupitelstvo") vydalo ve smyslu 96 zákona. 128/2000 Sb., o obcích, ve znní pozdjších zmn a doplk, (dále zákon") svým usnesením

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Mstský úad Vimperk Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK STAVEBNÍ POVOLENÍ

Mstský úad Vimperk Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK STAVEBNÍ POVOLENÍ Mstský úad Vimperk Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK odbor výstavby a územního plánování íslo jednací: VÚP 330-1368/1765/06 Pr-5 Vyizuje: Ing. Robert Proka Telefon: 388 459 057 Ve Vimperku dne: 26.09.2006

Více