STUDIE PROVEDITELNOSTI NA ZJIS TE NI KLASTROVE HO POTENCIA LU V OBLASTI LA ZEN STVI A BALNEOLOGIE V KARLOVARSKE M KRAJI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STUDIE PROVEDITELNOSTI NA ZJIS TE NI KLASTROVE HO POTENCIA LU V OBLASTI LA ZEN STVI A BALNEOLOGIE V KARLOVARSKE M KRAJI"

Transkript

1 STUDIE PROVEDITELNOSTI NA ZJIS TE NI KLASTROVE HO POTENCIA LU V OBLASTI LA ZEN STVI A BALNEOLOGIE V KARLOVARSKE M KRAJI Leden 2014

2 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 2 z 67

3 Obsah 1 Úvod Proč klastr? Co jsou to klastry Jak klastry vznikají Jak klastry fungují Co může klastr jeho členům přinést Vstupní podmínky pro vznik klastru Struktura průmyslu v regionu Význam a vývoj cestovního ruchu a lázeňství Regulační a legislativní aspekty fungování lázeňství Vymezení dotčených oborů a subjektů pro provedení pohovorů Výsledky uskutečněných pohovorů Přístup k realizaci pohovorů Hlavní souhrnné výstupy z realizovaných pohovorů Identifikace hlavních problémů a témat k řešení Vyhodnocení potenciálu pro spolupráci Analýza nákladů a přínosů, doporučení na realizaci budoucích aktivit Finanční plán a analýza klastru Základní přístupy/ modely financování klastrů Návrh finančního modelu fungování klastru Alternativní možnosti financování klastrů Přílohy... 6 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 3 z 67

4 1 Úvod Stejně jako cestovní ruch obecně, tak i lázeňství se stává stále významnějším odvětvím, které může zejména v neprůmyslově orientovaných regionech představovat výrazný potenciál pro ekonomický rozvoj. Zatímco klasická průmyslová výroba může putovat za levnými zdroji a pracovní silou, cestovní ruch představuje odvětví, které je díky své vázanosti na místní potenciál a v případě lázeňství i na místní přírodní zdroje, vázané k danému regionu. Přesto i zde, stejně jako v mnoha dalších odvětvích, s rostoucí globalizací roste konkurence, vzdálenost mezi jednotlivými destinacemi přestává hrát zásadní roli a pro potenciální cílovou skupinu hraje stále významnější roli kvalita, případně unikátnost nabídky. Právě to činí z lázeňství díky jeho vázanosti na místní přírodní zdroje odvětví, které disponuje unikátním potenciálem pro rozvoj regionu a to nejen jako odvětví cestovního ruchu, ale jako odvětví, které může přispět k rozvoji dalších navazujících odvětví, které spadají do oblasti sportu, turistiky, či zemědělství, ale třeba i výroby léčebných přípravků a zdravotnických zařízení. Potenciál lázeňství přispět k rozvoji regionů dále umocňuje trend preventivní péče a zdravého životního stylu, který se stále více rozmáhá a který zejména v posledních letech nabývá na významu. Stále více obyvatel je ohroženo civilizačními chorobami a jejich zdravotní stav se promítá nejenom do rostoucích nákladů na zdravotní péči, ale též do výrazného snížení produktivity práce a tím i ekonomického růstu. Z řady nechtěných vlivů je nejčastěji uváděna obezita, malá pohybová aktivita, nevhodné stravovací návyky, kouření apod. Dle provedených výzkumů a studií je těmto faktům připisována kromě přímé nemocnosti i menší obecná pohyblivost a koncentrace s důsledkem rostoucího počtu chyb a úrazů. Díky všem výše uvedeným skutečnostem se mnohé studie přiklánějí k názoru, že každé prostředky investované do zdravého životního stylu a preventivní léčby, generují nejenom úsporu na straně následných léčebných výdajů, ale i výrazný nárůst produktivity ekonomiky, která je na zdravé pracovní síle závislá. Mimo jiné i proto je stále více propagována potřeba prevence, zdravého životního stylu a přirozeného posilování imunity, k čemuž lázeňství jednoznačně přispívá. 1.1 Proč klastr? Vývoj ve světě, ale i v ČR ukazuje, že i v dobách stále výraznějšího rozvoje globalizace hraje klíčovou roli cílený rozvoj jednotlivých regionů, založený na využití místních podmínek, které představují pro daný region konkurenční výhodu, odlišující jej od ostatních regionů v okolí a představují tak výrazný potenciál pro udržení, případně vznik nových pracovních míst v regionu a tím i zajištění dalšího ekonomického rozvoje území. Při pohledu na Karlovarský kraj je zřejmé, že právě lázeňství představuje oblast, která je pro tento region unikátní a významnou oblastí, která hraje výraznou roli jak z pohledu zaměstnanosti, tak z pohledu ekonomického přínosu lázeňství samotného, ale i všech navazujících odvětví. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 4 z 67

5 Aby bylo možno v dnešním globalizovaném světě odvětví cestovního ruchu a lázeňství efektivně rozvíjet, je potřeba v regionu nastartovat spolupráci všech významných subjektů, které se v daném oboru pohybují. Konkurencí může být v dnešní době moderních technologií a klesajících nákladů na dopravu téměř jakékoliv území, které nabízí obdobnou službu, nebo produkt. Pro maximální využití potenciálů území je tak potřeba spojit síly všech subjektů, které v daném oboru působí a to i přesto, že se tyto subjekty v rámci regionu mohou vzájemně vnímat jako konkurence. Z nadregionálního pohledu však mohou společně čelit konkurenci z jiných regionů a společně tak posílit své postavení na trhu. Právě pro tento způsob spolupráce jsou ve světě již několik desetiletí využívány tzv. klastrové iniciativy, tedy sdružení/ uskupení, založená na specifických, dále popsaných principech. Tato studie se proto zabývá ověřením možnosti/ potenciálu, pro vznik klastrové iniciativy v oblasti balneologie v Karlovarském kraji. Snahou studie je v tomto kontextu ověření zda: Je význam lázeňství v regionu opravdu natolik významný, že vykazuje dobré předpoklady pro vznik klastru Existuje v území dostatečný počet klíčových hráčů, kteří se shodují na problémech, které je potřeba v dané oblasti řešit a jsou ochotni zvolit pro řešení vzájemnou spolupráci 1.2 Co jsou to klastry Pod názvem klastr rozumíme oborové seskupení/ sdružení firem stejného nebo podobného zaměření, které se nacházejí v relativní geografické blízkosti, nejčastěji v rámci jednoho regionu a které společně řeší své problémy, společně využívají místní surovinový, technologický či jakýkoliv jiný potenciál a to i přesto, že proti sobě mohou v některých případech vystupovat jako konkurenční subjekty. Hlavním předpokladem úspěšné spolupráce v rámci klastru je tak schopnost jednotlivých firem pochopit, že i ze spolupráce s relativními konkurenty na regionální úrovni, může společnost získat konkurenční výhodu na nadregionální či mezinárodní úrovni. Pro upřesnění vnímání klastru uvádíme dvě hlavní definice, které jsou nejčastěji používané jako vymezení klastru. Definice klastru dle Michaela Portera 1 Klastry jsou místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním oboru. Klastry zahrnují skupinu provázaných průmyslových odvětví a dalších subjektů důležitých pro hospodářskou soutěž. Obsahují např. dodavatele specializovaných vstupů, jako jsou součásti, stroje a služby a poskytovatele specializované infrastruktury. Klastry se často rozšiřují směrem dolů k odbytovým kanálům a zákazníkům, a do stran k výrobcům komplementárních produktů a společnostem v průmyslových odvětvích příbuzných z hlediska dovedností, technologií nebo společných vstupů. Mnoho klastrů také zahrnuje vládní či jiné instituce - jako např. univerzity, normotvorné agentury, 1 Zdroj: CzechInvest: Průvodce klastrem - STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 5 z 67

6 výzkumné týmy či obchodní asociace - které poskytují specializovaná školení, vzdělávání, informace, výzkum a technickou podporu. Definice klastru dle Evropské komise Klastry jsou skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které: - spolupracují a soutěží - jsou místně koncentrované v jednom či několika regionech, i když klastry mohou mít i globální dosah - jsou specializované v konkrétním průmyslovém odvětví provázaném společnými technologiemi a dovednostmi - jsou bud znalostní nebo tradiční Úspěšné klastry zlepšují ekonomiku zapojených společností, podporují vývoj a výzkum, inovaci, zajišťují vzdělávání a školení zaměstnanců jednotlivých členských firem, zvyšují export a podporují rozvoj regionu. Firmy zapojené do klastru centrálně řeší společné problémy, vzájemně se doplňují, jsou flexibilnější na trhu, mohou vyhovět větším zakázkám atd. Silný klastr upevňují tyto faktory: důvěra, spolupráce, přístup k informacím, geografická blízkost na regionální úrovni, státní investice, strategické centrální vedení aj. Významnou roli v místních klastrech hrají univerzity. Univerzita je významnou vědeckou základnou a aplikuje výzkumné poznatky do inovativního procesu v klastrech. Obecně jsou rozeznávány dva hlavní druhy klastrů: Klastry založené na hodnotovém řetězci - klastry založené na síti dodavatelských vazeb - např. automobilový průmysl, kde se členové klastru sdružují kolem hlavního hodnotového řetězce spojujícího výrobce automobilů s dodavateli; Klastry založené na kompetencích - soustředí se na konkrétní oblasti technické expertízy nebo kompetence v regionu/ území různé výzkumné nebo vzdělávací dovednosti - nejedná se o klíčové dodavatelské vazby v rámci daného sektoru, ale o aplikaci samotných znalostí a expertízy často napříč odlišnými hospodářskými aktivitami. Příkladem mohou být softwarové firmy, jejich geografická koncentrace je zřejmá, ale okruh zákazníků je velmi různorodý. Klastry by se neměly soustředit pouze na místní poptávku, ačkoliv z ní mohou vycházet. Dlouhodobým cílem by však měla být snaha zvýšení konkurence na mezinárodních trzích. Vstupní konkurenční výhoda však může být poháněna existencí poptávajících zákazníků uvnitř klastru, kteří podporují a stimulují inovace. Požadavky těchto členů klastru pak mohou ostatním členům klastru pomoci pochopit potřeby zákazníků a vztahy mezi zákazníky a dodavateli a tím předvídat světovou poptávku. Díky tomu pak může schopnost vyhovět místním zákazníkům vést k vyšší konkurenceschopnosti i v mezinárodním měřítku. 1.3 Jak klastry vznikají Jak je z předchozích kapitol zřejmé, důležitou podmínkou pro vznik klastru je existence oboru, který disponuje dostatečnou konkurenční výhodou, kterou by bylo možno v rámci klastrové iniciativy dále rozvíjet. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 6 z 67

7 Pro identifikaci těchto oborů se na úrovni státu, případně regionů provádí tzv. mapování klastrů, které má za cíl využít dostupných statistických dat pro identifikaci odvětví, která s ohledem na své dosavadní výsledky mohou představovat perspektivní odvětví, jejichž rozvoj by bylo vhodné podpořit implementací společné strategie. Pro zmapování vhodných odvětví jsou používány nejrůznější statistické metody a makroekonomické analýzy, jejichž společným cílem je identifikovat v území ta odvětví, která s ohledem na podíl na zaměstnanosti lze považovat za klíčová (tzn., zaměstnávají v regionu nadprůměrný počet zaměstnanců) a zároveň disponují dostatečnou konkurenční výhodou, která z nich činí klíčová odvětví z pohledu ekonomického rozvoje (podíl na exportu, podíl na vytvořené hrubé přidané hodnotě v území apod. vykazují rovněž nadprůměrné hodnoty). Takto zpracovaná data jsou zpravidla interpretována pomocí tzv. lokačního koeficientu, který ukazuje, zda je hodnota pro dané odvětví vyšší než národní průměr a zda lze tedy dané odvětví v daném regionu považovat za významné. V rámci tzv. mapování klastrů jsou tak touto cestou zmapována perspektivní odvětví, u kterých jsou následně prováděny další doplňující analýzy, které mají za cíl určit, zda daný obor opravdu disponuje potenciálem, který lze dále rozvíjet pomocí klastrové iniciativy. Tyto doplňkové analýzy jsou zpravidla prováděny formou studia dostupných detailních analýz daného oboru, případně s využitím osobních setkání s místními experty, firmami. V případě, že daný obor na základě těchto dodatkových analýz stále vykazuje potenciál pro vznik klastrové iniciativy, následuje proces stanovení společné strategie a definování společných cílů. Jak je z popisu zřejmé, výše uvedený přístup je tzv. přístupem shora, tedy přístupem, kdy dochází, zpravidla z úrovně vlády, ministerstev, nebo regionálních vlád k provedení analýz, jejichž cílem je identifikovat v regionu potenciální obory, u kterých mohlo být přínosné nastartování spolupráce jednotlivých subjektů. Druhým způsobem, který se při identifikaci klastrů využívá je přístup tzv. zdola nahoru, tedy přístup, který je založený na skutečnosti, že v regionu existuje již v daném perspektivním oboru fungující spolupráce, která se vznikem klastrové iniciativy formalizuje, případně rozšíří. V takovém případě nejsou v regionech prováděny žádné statistické ani jiné analýzy s cílem identifikovat obory s potenciálem pro vznik klastru, klastr staví na tom, co se v území již přirozeně děje. Vstupní analýza odvětví se v daném případě nedělá jako nástroj pro zmapování perspektivních oborů, ale jako vodítko pro stanovení počátečních aktivit a nastavení strategie klastru. Cílem procesu mapování klastrů je u tohoto přístupu identifikovat překážky, které by mohly být řešeny efektivněji společně, stanovit způsob zapojení jednotlivých účastníků do procesu vzniku klastrové iniciativy, a stanovení rolí v rámci klastru. Cílem prováděného mapování není ani v jednom případě zpracovat hezky vypadající studii, zpracovanou externími konzultanty. Jedná se o proces, který by měl formou osobních setkání a workshopů zapojit všechny dotčené subjekty do diskuse o možném společném řešení problémů s cílem vypracovat společný základ strategie klastru, za který se všichni zapojení účastníci postaví. Důležitým faktorem v tomto kontextu je skutečnost, že klastr nelze v území vytvořit, pokud již v regionu neexistují zárodky excelence a zárodky pro spolupráci jednotlivých subjektů. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 7 z 67

8 Zkušenosti rovněž ukazují, že klastrové iniciativy si neudrží dostatečnou hybnou sílu pokud se mezi jednotlivými subjekty nenajdou klíčový hráči, tzv. šampioni, kteří převezmou iniciativu, a budou díky svému vlivu a síle jednotlivé cíle klastru tlačit kupředu. Zejména v případech, kdy je klastr iniciován regionem, nebo vládnou, je tzv. převzetí vedení jednotlivými účastníky z průmyslu/ podnikatelskými subjekty klíčové pro dlouhodobější udržitelnost klastru. Většina klastrových iniciativ u kterých k tomuto převzetí nedošlo, končí nezájmem jednotlivých aktérů o účast, neboť veřejná správa bez aktivního zapojení podnikatelů nedokáže definovat klíčové problémy v oboru a stanovit vhodné strategie pro jejich řešení. Stejně jako převzetí vedení ze strany podnikatelských subjektů, je pro fungování klastru klíčová role tzv. facilitátora. Facilitátor je nezávislý moderátor, který je zodpovědný za aktivní rozvíjení strategie klastru. V ideálním případě se jedná o subjekt/ osobu, která je pro členy klastru partnerem, nikoliv podřízeným subjektem. Ačkoliv to tak na první pohled nemusí vypadat, právě role facilitátora je pro dlouhodobé fungování klastru klíčová. Úkolem facilitátora je získat si důvěru jednotlivých členů klastru. Jen tak bude schopen identifikovat možnosti pro zapojení jednotlivých účastníků do společných projektů, iniciativ jako je např. společný výzkum, nákup, nebo společná propagace. Facilitátor díky této skutečnosti musí splňovat následující předpoklady: - umět vytvářet dlouhodobé vztahy a motivovat když se objeví těžkosti - vytvořit si dobrou znalost prostředí a činností jednotlivých členů klastru - mít znalosti o zdrojích dostupných pro podporu fungování klastru - být považován za důvěryhodného partnera 1.4 Jak klastry fungují Hlavním cílem klastrů je rozvoj konkurenční výhody. Existence klastru předpokládá, že právě komunikace, spolupráce a obecně vztahy uvnitř klastru jsou důležitým prvkem, který pomůže využít technologie, zkušenosti, know-how a inovační potenciál jednotlivých členů k vytvoření konkurenční výhody. Dalším cílem bývá vytváření sítí a vztahů a to buď mezi akademickou sférou a praxí, nebo např. vytváření sítí s dodavatelskými řetězci. I když základní konkurenční výhoda je dána většinou inovací, efektivnějšího fungování je možné dosáhnout i prostřednictvím dobrého řízení dodavatelského řetězce a tím snižování opadů, zásob apod. Spolupráce může mít mnoho forem od společných projektů, přes smlouvy, sdílení znalostí či kooperativní výzkum a vývoj, společný marketing apod. Jak již bylo uvedeno, v klastrech jsou často sdruženy konkurenční subjekty, očekává se však, že pochopí, že jejich společným cílem by měla být spolupráce, které jim zlepší konkurenční postavení na nadregionálních/ globálních trzích. Nejdůležitějším faktorem fungování klastrů je kromě předchozích částí schopnost generování inovací. Přestože standardní spolupráce s dodavateli, výzkumnými subjekty, či zákazníky přispívá ke STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 8 z 67

9 konkurenční výhodě, pro dlouhodobý rozvoj je klíčové zejména neustálé hledání nových technologií a postupů. V klastru vždy musí někdo hrát hlavní rozvojovou roli. Ideální je, pokud se jedná přímo o někoho z oboru, protože má nejsilnější motivaci díky přímému prospěchu z úspěchu klastru. Přestože je pro fungování klastru rovněž velmi důležité zapojení veřejného sektoru, jeho role by měla být spíše okrajová podpůrná, například tím, že bude vytvářet prostředí, nabízet pobídky pro vznik a rozvoj klastrů a podporovat realizaci záměrů klastrů na politické úrovni. 1.5 Co může klastr jeho členům přinést Rozsah možných přínosů klastrů je velmi různorodý a může se u jednotlivých subjektů lišit. Mezi obecně nejčastější přínosy lze zahrnout následující: úspory z rozsahu a spolupráce včetně snížení nákladů ačkoliv se jedná na první pohled o okrajovou záležitost, například společné nákupy materiálu či jiných dodávek může členům klastru přinést značné úspory ihned po nastartování klastru, bez nutnosti složitých či nákladných opatření. dostupnost kvalifikované pracovní síly společná realizace školení, vzdělávání, ale například i společný tlak na veřejnou správu a samosprávu ve snaze přizpůsobit vzdělávací systém potřebám podnikatelských subjektů v regionu. zvýšená specializace díky spolupráci s dalšími články v hodnotovém řetězci zejména u průmyslových klastrů umožňuje spolupráce s dalšími subjekty v hodnotovém řetězci soustředit se pouze na vybranou část řetězce a tím zvyšovat kvalitu a specializaci výroby. přilákání nových zákazníků zejména při oslovování nových zahraničních trhů může spolupráce v rámci klastru napomoci k rozložení nákladů potřebných na oslovení potenciální cílové skupiny na více subjektů a tím snížení celkové ekonomické náročnosti pro jednotlivé členy klastru. rychlá výměna informací o nových postupech a nových technologiích stejně jako v průmyslu, tak i ve službách je možné využít spolupráce v rámci klastru jak ke společnému výzkumu a vývoji, tak při následném testování a zavádění nových technologií. schopnost společného lobbingu a prosazování zájmů odvětví jakákoliv jednání s veřejnou správou a samosprávou mají výrazně vyšší šanci na úspěch, pokud budou vedena jménem klastru zastřešujícího klíčové hráče v daném oboru, největší zaměstnavatele apod. Klastr se tak může stát trvalým partnerem pro diskusi s veřejnou správou o možnostech podpory rozvoje daného odvětví, podpory exportu, dostupnosti lidských zdrojů, budování veřejné infrastruktury potřebné pro rozvoj odvětví apod. efektivní spolupráce a partnerství veškeré výše uvedené prvky lze v konečném důsledku shrnout pod hlavní přínos, kterým je efektivní spolupráce všech subjektů v oboru. Jak vyplývá z uvedených bodů, spolupráce může mít mnoho podob, od výměny informací, přes společnou propagaci, společné řešení lidských zdrojů až po společné oslovování nových trhů a cílových skupin. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 9 z 67

10 Ať již je možných přínosem klastru cokoliv z výše uvedeného, případně jakýkoliv zde neuvedený efekt, zkušenosti z regionů, kde již klastry fungují, ukazují, že spolupráce subjektů působících ve stejném oboru může přinést výrazné pozitivní efekty nejen dotčeným subjektům samotným, ale v konečném důsledku i regionům ve kterých klastry působí. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 10 z 67

11 2 Vstupní podmínky pro vznik klastru Aby bylo možno vyhodnotit možnosti a potenciál pro vznik klastru v oblasti lázeňství v Karlovarském kraji, je potřeba se nejprve podívat na strukturu ekonomiky regionu a postavení a roli lázeňství v rámci ekonomiky regionu. 2.1 Struktura průmyslu v regionu Regionální ekonomika Karlovarského kraje se vyznačuje velkým podílem sektoru služeb (terciér) na tvorbě HPH (hrubé přidané hodnoty), který má navíc rostoucí tendenci (58,3 % v roce 2012). V porovnání s ostatními kraji se jedná o 3. nejvyšší hodnotu po Praze a Jihomoravském kraji. Přestože se jedná o důkaz o významu lázeňství a cestovního ruchu obecně v rámci ekonomiky regionu, je potřeba zmínit, že vysoký podíl služeb není dokladem o vyspělosti Karlovarského kraje, jako spíše o slabé výkonnosti průmyslu, především zpracovatelského. Poměrně významný podíl tvoří také primérní sektor (zemědělství a lesní hospodářství, rybolov). Tento sektor ekonomiky se podílí 3,9 % na tvorbě HPH, což je v porovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší hodnota (po Jihočeském kraji a Vysočině). Graf 1: Vývoj podílů ekonomických sektorů na tvorbě HPH, 2002, 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Sektor průmyslu (sekundér) vykazuje podprůměrné podíly na tvorbě HPH v porovnání s Českem (s klesající tendencí), navíc porovnáme-li hodnoty s průměrem Česka bez Prahy, která toto srovnání zkresluje, zjistíme, že právě v průmyslu Karlovarský kraj nejvíce zaostává za ostatními kraji (po Jihomoravském kraji 2. nejnižší podíl v zastoupení průmyslového sektoru). Do sektoru průmyslu je dle odvětvové klasifikace ČSÚ (CZ-NACE) navíc řazeno také odvětví těžby a dobývání, přičemž zejména těžba hnědého uhlí a lehkých stavebních materiálů v kraji je v porovnání s ostatními regiony ČR vysoce nadprůměrná. I s ohledem na tuto skutečnost lze odvodit, že faktický podíl zpracovatelského průmyslu, tj. odvětví s vyšší přidanou hodnotou v rámci sektoru průmyslové STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 11 z 67

12 výroby, na hospodářství Karlovarského kraje a jeho výkonnost jsou v regionálním srovnání podprůměrné. Ze struktury ekonomických sektorů dle zaměstnanosti (celkového počtu zaměstnaných osob v jednotlivých sektorech národního, respektive regionálního hospodářství) je patrná poměrně výrazně nižší zaměstnanost v primárním a sekundárním sektoru na úrovni Karlovarského kraje v porovnání zejména s údaji za ČR bez započtení Prahy. Naproti tomu podíl v zaměstnanosti v sektoru služeb v kraji byl za rok 2012 v porovnání s ČR bez Prahy o téměř 5 % vyšší (činil 60,5 % oproti 55,7 % za ČR bez Prahy). Graf 2: Vývoj podílů ekonomických sektorů na celkové zaměstnanosti, 2002, 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Při detailnějším pohledu na odvětvovou strukturu lze opětovně tuto skutečnost připočíst zejména významu lázeňství a cestovního ruchu (ubytování, stravování, doprovodné služby v oblasti obchodu a osobních služeb) v ekonomice Karlovarského kraje. Zmíněné údaje potvrzuje i pohled na podrobnější členění hospodářství Karlovarského kraje dle odvětví CZ-NACE (Graf 3). I zde je patrná nižší výkonnost zpracovatelského průmyslu v kraji oproti situaci v Česku v Karlovarském kraji se podílel zpracovatelský průmysl v roce 2012 pouze 20,1 % na tvorbě HPH, zatímco v ČR je to 24,7 % a tuto hodnotu navíc snižuje efekt Prahy (průměrný podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HPH je v Česku bez započtení Prahy 30,5 %) a výrazně vyšší podíl služeb. V poměrně heterogenní skupině služeb mají v Karlovarském kraji v porovnání s průměrem Česka významnější roli odvětví pohostinství a ubytování (statistiky dle třídění CZ-NACE čistě pro odvětví ubytování a pohostinství nejsou sice dostupné, z detailnějších statistických dat o odvětvové struktuře dle staršího třídění OKEČ sledovaných do roku 2008 lze nicméně odvodit, že tento trend přetrvává i STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 12 z 67

13 v současnosti; dle OKEČ činil podíl odvětví ubytování a pohostinství na HPH v roce 2008 v Karlovarském kraji 4,2 % oproti 2,1 % v ČR), což lze přikládat významu lázeňství v regionu. Větší podíl na tvorbě HPH má také skupina zdravotnictví a sociální péče (dle OKEČ 6,9 % v kraji oproti 3,9 % v Česku v roce 2008), která s oblastí lázeňství velmi úzce souvisí. Graf 3: Tvorba HPH v jednotlivých odvětvích hospodářství, 2002 a 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Vývojové porovnání mezi roky 2002 a 2012 ukazuje, že největší pokles podílu na tvorbě HPH má zpracovatelský průmysl pokles tohoto odvětví se markantně projevuje také u zaměstnanosti. To jen potvrzuje, že firmy ve zpracovatelském průmyslu se v kraji stále více orientují na méně kvalitativně náročnou výrobu zakázkového typu především pro německý trh. Výrazný nárůst (přes 50 %) za sledované období zaznamenalo také odvětví Výroby a rozvodu elektřiny, tepla a vody. To může souviset s mírným nárůstem výroby elektrické energie v kraji (zejména mezi roky 2002 a 2008 o cca 15 %, většina krajů ČR v tomto období stagnace nebo pokles), ale také se zvyšováním ceny elektrické energie. Struktura zaměstnanosti v podstatě, až na několik výjimek v odvětvích, které v zásadě nemají významnější podíl na zaměstnanosti ani markantnější dopad na celkový vývoj zaměstnanosti v ČR či regionu/-ech, odpovídá struktuře a významu jednotlivých odvětví ve smyslu jejich výše uváděné ekonomické výkonnosti (vyjádřené jejich podílem na tvorbě HPH). STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 13 z 67

14 Graf 4: Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví hospodářství, 2002 a 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Vyšší podíl zaměstnanců v kraji oproti průměrům za ČR mají tedy zejména odvětví ubytování a pohostinství a zdravotní a sociální péče související primárně s poskytováním lázeňské péče. Stejně tak mnohem výraznější podíl zaměstnanosti je i nadále v odvětví těžby a dobývání, kdy souhrnně s výrobou elektřiny a vodohospodářstvím dosahuje téměř dvojnásobku podílu těchto odvětví na zaměstnanosti v rámci ČR (v kraji činil v r podíl těchto odvětví na celkové zaměstnanosti 4,6 %, zatímco na úrovni ČR pouhá 2,4 %; trend na úrovni kraje je navíc spíše stagnující, v rámci ČR jako celku potom zaznamenává větší pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích). Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu i přes v podstatě stagnující vývoj podílu na celkové zaměstnanosti v Karlovarském kraji ve srovnávaných letech (r ,3 %; r ,2 %) a naopak výraznější pokles v případě ČR (r ,9 %; r ,8 %), resp. ČR bez započtení Prahy (r ,6 %; r ,4 %) se stále pohybuje pod průměrem ČR. Zcela obrácený trend vývoje ve sledovaných letech pak zaznamenalo odvětví stavebnictví; zatímco v Karlovarském kraji podíl zaměstnanosti v tomto odvětví poměrně výrazně klesl (o téměř 29 % z podílu 9,9 % v r na 8,1 % v r. 2012), na úrovni ČR byl naopak zaznamenán nárůst (o cca 4,1 % z 8,9% podílu v r na 9,3 % v r. 2012, resp. o 7,4 % za ČR bez Prahy z 8,7% podílu na 9,3 % celkové zaměstnanosti dle odvětví). Analýza rovněž ukazuje, že v ekonomice kraje jsou více zastoupeny obory, které mají spíše nižší produktivitu práce a méně přispívají k tvorbě přidané hodnoty. Odvětvová struktura hospodářství kraje je tedy jednou z příčin jeho relativního zaostávání oproti ostatním oblastem Česka. Druhou, neméně významnou příčinou slabých hospodářských výsledků, je především velmi nízká úroveň STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 14 z 67

15 samotné produktivity práce napříč téměř všemi odvětvími ekonomiky Karlovarského kraje (viz Graf 5). Příčinou toho může být především orientace na jednodušší výrobu s nižší přidanou hodnotou, která souvisí s pozicí firem na nízkém stupni hodnotového výrobního řetězce. Graf 5: Odvětví ekonomiky (dle třídění CZ-NACE) a jejich pozice podle produktivity a Lq, 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty, VŠPS Jak je z provedené analýzy zřetelné, v podstatě všechna odvětví ekonomiky Karlovarského kraje se potýkají s nízkou úrovní produktivity, která se nejčastěji pohybuje přibližně v rozmezí 0,6 až 0,8 násobku úrovně Česka; výjimkou je pouze soubor odvětví Těžby a dobývání, výroby a rozvodu energií a zásobování vodou, a poměrně překvapivě také odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství. Nadprůměrnou úroveň produktivity lze i na základě výsledků šetření v dřívějších letech, zpracovaných s využitím staršího třídění dle OKEČ, za něž jsou dostupná data v detailnějším třídění za jednotlivá odvětví, zatímco za CZ-NACE jsou v určitých případech doposud dostupná data pouze souhrnně za několik odvětví dohromady (viz např. Těžba, výroba elektřiny, zásobování vodou; Obchod, doprava, ubytování a pohostinství), předpokládat také v sektoru zdravotnictví, sociálních a veterinárních služeb, tedy právě oborů, které jsou v regionu rozvinuty právě v důsledku souvislosti s rozvojem lázeňství. Nízkou úroveň produktivity na úrovni cca 0,6 násobku průměru Česka vykazují dokonce i odvětví služeb jako peněžnictví a pojišťovnictví a komerční služby. Jednoznačně nejnižší produktivitu pak vykazuje odvětví informačních a komunikačních činností. Lokalizační kvocient nám dále ukazuje, která odvětví jsou v regionu výrazněji koncentrována v porovnání s národní ekonomikou. Jsou jimi především v kraji tradiční těžební průmysl, jehož lokační koeficient je navíc velmi pravděpodobně značně zkreslen s ohledem na již zmíněný fakt, že údaje za některá odvětví dle CZ-NACE jsou uváděny souhrnně za více odvětví. V daném případě tedy lokační STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 15 z 67

16 koeficient těžebního průmyslu (CZ-NACE B) 2 na úrovni kraje snižují k němu přidružená odvětví výroby a rozvodu elektřiny (CZ-NACE D), plynu a tepla a zásobování vodou (CZ-NACE E). Stejně tak lze vyšší koncentraci v regionu očekávat také v případě odvětví zdravotnictví a sociální péče (CZ-NACE Q) a ubytování stravování a pohostinství (CZ-NACE I), úzce spojených s lázeňstvím, jejichž lokační koeficientyt 3 velmi pravděpodobně výrazně snižují pro účely statistiky přidružená odvětví (Veřejná správa a obrana CZ-NACE O; Vzdělávání CZ-NACE P; Obchod CZ-NACE G; Doprava CZ-NACE H). Ovšem ani tato odvětví, v kterých se kraj v podstatě specializuje, nedosahují alespoň průměrných hodnot produktivity v rámci Česka. I zde je patrný velmi významný vliv lázeňství na ekonomiku regionu. Na druhou stranu nám toto srovnání ukazuje, že v regionu není na lázeňství pravděpodobně navázán žádný další obor zpracovatelského průmyslu, který by z tradice lázeňství těžil (např. výroba vybavení pro lázeňské provozy, výroba léčebných přípravků apod.). Z pohledu hodnocení zpracovatelského průmyslu v regionu je pro upřesnění, která odvětví či aktivity jsou klíčové pro hospodářství a jaká je jejich pozice v národní/ regionální ekonomice, je nutné jít v analýze na nižší úroveň členění. To umožňují data za zaměstnanost podle jednotlivých dílčích odvětví zpracovatelského průmyslu a také hodnoty HPH. S ohledem na skutečnost, že po roce 2009 došlo ke změně klasifikace odvětvové struktury ze staršího členění OKEČ na třídění CZ-NACE, kdy tyto dva systémy se vyznačují drobnými odlišnostmi v třídění ekonomických činností, byla pro účely sjednocení uváděných statistických dat za sledovaná období (rok 2002 a 2012) provedena sumarizace určitých položek ekonomických činností (odvětví). Struktura odvětví tedy v konečné podobě odpovídá spíše staršímu členění OKEČ (kdy roztřídění dle detailnějšího členění CZ-NACE nelze z dostupných starších statistik provést), přičemž je doplněna o některé nově samostatně evidované položky CZ-NACE (např. odvětví Výroba nábytku, které nebylo před rokem 2009 samostatně evidováno). 2 Podle staršího třídění dle OKEČ činil v roce 2009 Lq odvětví těžby a dobývání 4,7 3 V roce 2009 činil Lq odvětví zdravotnictví a sociální péče 2,35; Lq pohostinství a ubytování 1,95 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 16 z 67

17 Graf 6: Struktura zaměstnanosti dle odvětví zpracovatelského průmyslu v Karlovarském kraji a Česku, 2002, 2012 Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje a České republiky, firmy s více než 100 zaměstnanci Při detailním pohledu na strukturu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu vidíme výraznou orientaci Karlovarského kraje na některá, především tradiční, odvětví. Jsou to odvětví Výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (20,2 % podíl na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v r. 2012), Výroby nekovových minerálních výrobků (18 %), Výroba dopravních prostředků a zařízení (17,3 % - toto odvětví zaznamenalo v Karlovarském kraji i ČR od roku 2002 velmi výrazný nárůst) a Výroba elektrických a optických zařízení a přístrojů (10,9 %). Poměrně významné zastoupení má stále Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, jejíž podíl sice klesá, ale oproti průměru za ČR, který poklesl téměř trojnásobně (z 8,6 % na 3,1 %), se drží na úrovni kolem 8 %. Zpracovatelský průmysl v kraji je nejvíce specializován na těchto pět dílčích odvětví. Jedná se převážně (kromě výroby elektrických a optických zařízení) o odvětví tradiční, která mají v regionu již dlouhou historii. V porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu však často dosahují nižší přidané hodnoty a produktivity (viz dále Tabulka 1). V uplynulých několika letech se v kraji výrazněji profilovalo právě odvětví výroby elektrických a optických zařízení a přístrojů, hrající významnou roli především z pohledu exportu; po roce 2008 nicméně toto odvětví z hlediska produktivity (vývoj tržeb) zaznamenalo poměrně výrazný útlum. Mírně posilující tendenci má naopak strojírenský průmysl. I přes pozitivní vývoj v posledních letech je v Karlovarském kraji oproti Česku stále nižší zaměstnanost v odvětví Výroby dopravních prostředků a zařízení a především výrazně nižší produktivita. Poměrně velké množství firem v kraji je však na automobilový průmysl navázáno jako dodavatelé dílčích komponent (např. zabezpečovacích zařízení, čalounění apod.) STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 17 z 67

18 Tabulka 1: Pět nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE) v Karlovarském kraji a Česku podle tržeb, rok 2012 Odvětví CZ-NACE Karlovarský kraj Podíl na tržbách ve z.p. Odvětví CZ-NACE Česko Podíl na tržbách ve z.p. 25 Výroba kovodělných výrobků 25,7% 29 Výroba motorových vozidel 28,6% 11 Výroba nápojů 14,7% 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 7,9% 22 Výroba pryžových a plastových 28 Výroba strojů a zařízení jinde 10,8% výrobků neuvedených 7,7% 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 7,7% 27 Výroba elektrických zařízení 6,7% 29 Výroba motorových vozidel 6,4% 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 6,6% Pozn.: Zahrnuty pouze podniky s více než 100 zaměstnanci, není zahrnut elektrotechnický průmysl z důvodu chybějících dat Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013 Tabulka 1 znázorňuje podíly tržeb pěti nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu v Karlovarském kraji (podle nového členění CZ-NACE). Hodnoty jen potvrzují postavení výše identifikovaných klíčových odvětví zpracovatelského průmyslu v regionu. Těchto pět nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu se podílí na více než 65 % tržeb, což ukazuje poměrně velkou koncentraci zpracovatelského průmyslu v kraji do několika odvětví. Mezi nimi se také nachází odvětví NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (necelý 11% podíl na tržbách ve zpracovatelském průmyslu). Tento obor ještě v roce 2008 zaujímal pouze zhruba 7,5% podíl. Je to tedy možný nově se rozvíjející obor v ekonomice kraje. Navíc, jak znázorňuje Tabulka 2, toto odvětví v kraji vykazuje rostoucí úroveň produktivity. Statistika neposkytuje údaje potřebné k vypočítání standardního ukazatele produktivity pro jednotlivá dílčí odvětví zpracovatelského průmyslu. Z dostupných dat je možné vypočítat mírně odlišný ukazatel produktivity, a sice tržby vztažené na 1 zaměstnance (Tabulka 2). Tabulka 2: Produktivita (tržby/zaměstnance) v nejvýznamnějších odvětvích zpracovatelského průmyslu Karlovarského kraje (ČR=100) Odvětví CZ-NACE KVK 2010 KVK 2012 Výroba nápojů 160,68 136,20 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 138,65 130,58 Výroba pryžových a plastových výrobků 95,39 89,21 Výroba textilií a oděvních výrobků 74,82 82,58 Výroba nábytku 66,88 63,83 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 38,27 38,99 Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 18 z 67

19 Kraj tak dosahuje nadprůměrné produktivity v porovnání s Českem pouze v odvětví Výroby nápojů (konkrétně 136 % průměru Česka v roce 2012) sídlí zde nejvýznamnější český výrobce minerálních vod v zahraničním vlastnictví. Produktivita se mezi roky 2010 a 2012 v kraji v porovnání s Českem snížila v podstatě ve všech hlavních průmyslových odvětvích s výjimkou tradičního odvětví textilního a oděvního průmyslu, a to i přes skutečnost, že jde o odvětví energeticky a materiálově velmi náročné a jehož pozice v EU je i vzhledem k rostoucím environmentálním nárokům na výrobu značně nejistá. Výrazně nižší produktivitu vykazuje další tradiční obor Výroba nekovových minerálních výrobků (sklo, keramika, porcelán), dosahující pouze mírně přes 1/3 úrovně produktivity v tomto oboru v Česku. Průmysl v regionu je tedy tvořen převážně tradičními odvětvími využívajícími místní zdroje, jako jsou kovodělný a hutnický průmysl, sklářský, keramický průmysl a průmysl stavebních hmot (Výroba nekovových minerálních výrobků) a potravinářství. Stále více se začínají rozvíjet průmysl elektrických a optických zařízení, který je velmi exportně orientovaný a plastikářský průmysl. Jelikož se kraj orientuje ve větší míře na těžší průmysl, který produkuje velké množství odpadních produktů, existuje zde potenciál pro rozvoj odvětví zabývajících se recyklací a výrobou produktů z druhotných surovin. V kraji existují i firmy, které se zabývají výzkumem a vývojem v této oblasti, a právě toto může být potenciálním nově se rozvíjejícím oborem. Jak již bylo řečeno, v ekonomice Karlovarského kraje hrají velmi důležitou roli také služby, jejich podíl na HPH je po Praze a Jihomoravském kraji mezi kraji Česka 3. nejvyšší a činil v roce 2012 více než 58 %. Služby jsou velice heterogenní skupinou, zahrnují veřejné služby, které poskytuje stát či jeho organizace všeobecně a také komerční a podnikatelské služby, které se vyznačují obecně vyšší produktivitou a tržní orientací. Graf 7: Struktura HPH v odvětví služeb v Karlovarském kraji a Česku, 2002, 2012 Zdroj: ČSÚ Regionální účty Ze struktury tvorby HPH v sektoru služeb, kterou zachycuje Graf 7, vidíme, že v Karlovarském kraji je oproti průměru Česka vyšší zastoupení veřejných služeb (skupiny O - Q). Jejich podíl tvořil v roce 2012 téměř 35 % HPH a za sledované období se zvyšuje. Z detailnějších údajů o odvětvové struktuře STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 19 z 67

20 dle OKEČ sledovaných do roku 2008 lze odvodit, že mezi těmito službami i doposud dominuje zejména skupina Zdravotnických činností, což pravděpodobně souvisí s rozvinutým oborem léčebných procesů v lázních. Skupina komerčních a podnikatelských služeb (G - N) tvoří méně než 60 % HPH v sektoru služeb. V porovnání s průměrem Česka je zde zejména nižší zastoupení komerčních služeb, které zahrnují činnosti v oblasti ICT, peněžnictví a pojišťovnictví a činnosti v oblasti výzkumu a vývoje (souhrnně cca 12 % v kraji oproti 26,9 % v ČR). Naopak vyšší zastoupení má v Karlovarském kraji odvětví Ubytování a stravování. Celkově se do struktury služeb v kraji promítá velmi rozvinuté lázeňství, což zvyšuje podíly právě odvětví služeb zejména v oblastech zdravotnictví a ubytování a stravování. 2.2 Význam a vývoj cestovního ruchu a lázeňství Cestovní ruch (CR) představuje pro Karlovarský kraj významné odvětví a dobré podmínky pro rozvoj CR se promítají i do ekonomického přínosu kraje. Na území Karlovarského kraje se nachází velký počet turistických cílů a atraktivit, ale především vlivem lázeňství se Karlovarský kraj stal vyhledávanou cílovou destinací pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Lázeňský cestovní ruch patří jednoznačně k jednomu z nejefektivnějších druhů cestovního ruchu, který se podílí na rozvoji zahraničního cestovního ruchu a představuje pro Karlovarský kraj a celou Českou republiku významný zdroj příjmů. Lázeňské pobyty, regenerační a relaxační pobyty, zdravotní turistika, wellness, fitness programy, patří v současnosti mezi dynamicky se rozvíjející produkty cestovního ruchu. Tyto typy produktů doplněné kvalitní nabídkou ubytovacích, stravovacích, kulturních, sportovních a ostatních aktivit patří k nejžádanější oblasti poptávané jak cestovními kancelářemi i touroperátory, tak individuálními návštěvníky. Podmínky pro rozvoj CR v kraji na straně poptávky jsou velmi dobré, jak naznačuje vývoj počtu návštěvníků v posledních letech (viz Tabulka 3). Z hlediska návštěvnosti se Karlovarský kraj řadí jednoznačně mezi významné turistické cíle. Na základě porovnání krajů podle celkového počtu návštěvníků patří Karlovarskému kraji 5. místo. Z hlediska podílu zahraničních hostů a počtu přenocování (jak všech hostů, tak i zahraničních návštěvníků) je nicméně kraj hned na 2. příčce za hlavním městem Prahou, v ukazateli průměrného počtu strávených nocí patří Karlovarskému kraji opětovně 1. místo, což je pravděpodobně dopad právě lázeňství, díky kterému je přidaná hodnota generovaná cestovním ruchem výrazně vyšší, než je tomu v jiných krajích ČR. Tabulka 3: Srovnání krajů dle návštěvnosti, Ø Hosté celkem Přenocování Průměr z toho z toho ČR, kraje zahraniční zahraničních počet doba počet poř. počet poř. poř. % % nocí pobytu poř. poř. podíl podíl ČR , ,8 3,0 4,0 Hl. m. Praha , ,3 1 2,5 3,5 13 Jihomoravský , ,1 4 2,0 3,0 14 Jihočeský , ,9 8 2,9 3,9 7 Královéhradecký , ,8 7 3,7 4,7 2 Karlovarský , ,1 2 6,2 7,2 1 Středočeský , ,4 9 2,6 3,6 12 Liberecký , ,8 6 3,4 4,4 4 STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU Stránka 20 z 67

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji Potenciál klastrů v Karlovarském kraji RNDr. Jan Vozáb, PhD. Východisko M. Porter Klastry jsou úspěšná odvětví spojená vertikálními (dodavatelsko - odběratelskými) a horizontálními (společní zákazníci,

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ Ondřej Legner, Pavel Vančura, Zdeněk Lejsek Konference ke statistickým projektům MMR, 29. dubna 215, Kaiserštejnský palác ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008 Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 28 kapacity hromadných ubytovacích zařízení počet hostů počet přenocování srovnání v rámci ČR Počet hostů eviduje ČSÚ a to pouze v ubytovacích zařízeních

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2014 Typologie návštěvníků

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2013 Typologie návštěvníků

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb. IT Cluster People for IT IT for People Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz Kontext Hlavní směry výzkumu a vývoje Biologické a ekologické

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu Regionální operační program severozápad Aktuální problémy domácího cestovního ruchu 21. září 2010 L I T O M Ě Ř I C E Tomio Okamura viceprezident AČCKA SOUČASNÝ STAV PŘÍJEZDOVÉHO A DOMÁCÍHO CESTOVNÍHO

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Potenciál SEKCE C Zpracovatelský průmysl 19 10 Výroba potravinářských výrobků 20 13 Výroba textilií 2 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových,

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2014 2013 2012 A. Zahraniční

Více

RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3

RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3 RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3 Slabá pozice kraje (ve VaV) počet obyvatel HDP (mil. Kč) zaměstnanci ve VaV (FO) celkové výdaje na VaV (mil. Kč) KV kraj 301 726 78 151 200 203,5

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím

Více

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR Hlavní zjištění Program 1. Představení projektu 2. Je ČR závislou ekonomikou? 3. Otázky / diskuse 4. Jak je na tom ČR v oblasti inovací? 5.

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Dopady zpřísňující legislativy na zaměstnanost v herním průmyslu

Dopady zpřísňující legislativy na zaměstnanost v herním průmyslu Dopady zpřísňující legislativy na zaměstnanost v herním průmyslu Konference MF ČR Souvislosti regulace hazardních her v České republice 11. listopadu 2015 Kongresové centrum Praha VÚPSV, v.v.i., Karlovo

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Ekonomická stránka CR

Ekonomická stránka CR Ekonomická stránka CR Příjmy, výdaje a bilance ZCR za rok 2007 až 2012 (v mil. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 příjmy ze ZCR 132 914,1 139 828,2 133 118,2 132 623,0 135 954,0 135 007,0 137 815,0

Více

Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance

Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance Sekce 2: Inovace vedené firmou 4.5.2006 Ing. Radim Kocourek Co jsou inovace? Definice: "Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 1 30. 3. 2007 Lázeňská péče v Karlovarském kraji v roce 2006 Balneologic Care in

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2012 Výsledky za 4Q 2012

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha 1 Inovace a klastry Nejvíce inovací pramení z osobních kontaktů v rámci týmů.

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované

Více

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC Social Innovation & Enterprise Cluster co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Sociální podnikání je činnost firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Srpen 2012 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. Česká republika výsledky za 1. pololetí 2012 Kraje ČR regionální analýzy dat do roku 2011 Obsah prezentace A. Příjezdový cestovní

Více

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2 Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu

Více

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Statistiky 1. pololetí 2010 - lázně Celkově vidíme nárůst u počtů hostů, a to o 5% oproti 1. pololetí

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Praha, 16. května 2013 Vlastimil Hotař, Technická univerzita v Liberci prostřednictvím Operačního programu Lidské

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj

Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj Růstové faktory českého strojírenství Ostrava, 17.4.2014 Miroslav Novák hejtman Moravskoslezského kraje Klíčový význam strojírenství pro kraj Tradiční odvětví,

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu Královéhradecký kraj: Rozvojové plány a investiční příležitosti Aktivity agentury CzechInvest v rámci lokalizace investic a rozvoje trhu nemovitostí Mgr. Martina Chamasová Ředitelka regionální kanceláře

Více