Pomoc mladistvým bez rodinného zázemí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pomoc mladistvým bez rodinného zázemí"

Transkript

1 Pomoc mladistvým bez rodinného zázemí propuštěným z ústavních zařízení Bc. Lucie Slezáková Únor 1998

2 OBSAH Úvod 1 1. Charakteristika cílové skupiny Charakteristika klientů výchovných ústavů Charakteristiky mladistvých a mladých delikventů 3 2. Cíle a formy pomoci Adopce dětí z dětských domovů Vliv sankčních opatření na podmínky sociální integrace mladých delikventů Pomoc mladým propuštěným z ústavních zařízení Náhradní rodinná péče pro dospělé Domy na půli cesty Další formy Dosavadní praxe v ČR Sociální kurátoři Domy na půli cesty Projekt LATA Laskavá Alternativa Trestu pro Adolescenty Změny v soudním a vězeňském systému z posledních let 18 Závěr 20 Příloha č Příloha č Příloha č Literatura 26 2

3 Úvod Práce je zaměřena na základní informace a přehled o existujících formách pomoci mladým lidem, kteří jsou před propuštěním z ústavních zařízení (z dětských domovů, ale i z výkonu trestu odnětí svobody), nebo těsně po něm a jsou bez rodinného zázemí 1. V intencích požadavků zadavatele (MPSV) autorka vycházela primárně ze zahraničních pramenů, které by mohly poskytnout inspiraci při řešení daného problému v České republice. Zároveň se snažila zjistit, jak je již v ČR řešen. Problém, který je tématem této práce, neustále hledá své optimální řešení u nás, ale i v zemích, které jsou v péči o děti a adolescenty bez rodinného zázemí mnohem dále. Co se týče přípravy na nezávislost, není programů mnoho ani ve vyspělých západních zemích. Často chybí ochota 2, jelikož se jedná o poměrně malý počet jedinců, navíc z marginálních sociálních skupin. Pravděpodobně i z tohoto důvodu je literatura na toto téma velmi chudá. Autorka se tudíž snažila z tohoto minima existujících pramenů vytěžit co nejvíce. Často se však jedná pouze o naznačení směru možných cest. Většina z dostupných pramenů se zabývala popisem cílové populace, jiné prameny ukazovaly i možná řešení, avšak pouze ve formě návrhů, nikoli popisu či zhodnocení zkušeností. Zdá se, že podrobnější informace je možné, a žádoucí, získat pouze osobními kontakty, jejichž navázání nebylo v této fázi plánováno. Využitelnost zjištěných návrhů a zkušeností v českém prostředí byla následně konzultována s odborníky z praxe. 3 1 Bez rodinného zázemí neznamená automaticky bez rodiny. Častěji se bohužel jedná o to, že původní rodina propuštěného nepřijímá. Četné studie totiž dokázaly, že pokud odloučení dítěte od rodiny trvá déle než 6 měsíců, je malá šance na úspěšný návrat dítěte zpět ke své původní rodině, jak říká např. JUDr. Vodičková z Fondu ohrožených dětí. Tento návrat pak má podle ní mnohá rizika jedním z nich je dokonce reálné nebezpečí, že mladé dívky budou rodinou využívány k prostituci. 2 Když se Fond ohrožených dětí tázal na zájem ústavů o poústavní péči pro jejich bývalé chovance v Domu na půli cesty, ozvalo se jen velmi málo oslovených. 3 Při psaní práce se autorka musela vyrovnat s jedním koncepčním problémem práce se zabývá dvěma skupinami jedinců (bývalými chovanci dětských domovů a propuštěnými mladými vězni), kteří se sice potýkají s některými stejnými problémy, na druhou stranu však vykazují některé odlišné charakteristiky. Jak poznamenal PhDr. Kovařík, adolescentům z dětských domovů určité zkušenosti chybějí a těm, kteří prošli zkušeností věznění, naopak některé zkušenosti přebývají. Některé kapitoly jsou proto podle potřeby psány společně pro obě skupiny, protože dochází k prolínání problémů (už proto, že se často z bývalých chovanců dětských domovů rekrutují mladiství a mladí delikventi). Kromě toho neexistuje specifická literatura o mladých delikventech bez rodinného zázemí. 3

4 1. Charakteristika cílové skupiny 1.1. Charakteristika klientů výchovných ústavů Zahraniční prameny věnují značnou pozornost charakteristice mladých ve výchovných ústavech. Jejich porovnání s charakteristikou českých klientů podle českých pramenů dává mnohými podobnými rysy prvotní východisko možností aplikace zahraničních přístupů v české praxi. Za zahraničí tyto charakteristiky nejlépe klasifikoval Brian Raychaba [Raychaba 1988:37-48]. Chovanci VÚ bývají nejčastěji:! děti chudých! děti z nízkopříjmových neúplných rodin! děti z minoritních etnických skupin! oběti zneužití! fyzického! sexuálního (dívek i chlapců)! citového! zneužití v pěstounské péči! děti zanedbávané! děti problémové. K situaci v ČR uvádí Kovařík tyto příčiny sociálního osiření a problémy dětí, které byly umístěny ve výchovných ústavech: [Kovařík1996a:5]! opuštění dítěte! nezájem rodičů! špatná, popř. nedostatečná péče! ohrožení zdraví či života dítěte. Dále uvádí názor M.A.Burkeové, že příčiny sociálního osiření jsou a budou ovlivněny měnící se situací v zemích střední a východní Evropy po roce 1989, která zahrnuje tyto faktory:! zhoršení ekonomického statutu dětí a jejich rodin! nedostatek bytů, především sociálně dostupných! další úpadek rodinných hodnot! uprchlíci, jejich rodiny a děti 4

5 ! vzrůstající ohrožení zdraví a blaha dětí (ekologická situace, stres atp.)! nárůst toxikománie! sexuální promiskuita, prostituce! nárůst kriminality. Míru ohrožení a rozsah vlivu těchto faktorů v ČR by však bylo třeba prověřit Charakteristiky mladistvých a mladých delikventů Trestná činnost mládeže se vyznačuje shodnými, popř. velmi podobnými projevy a specifiky bez ohledu na odlišnost trestně-právních systémů a sankčních mechanismů uplatňovaných k její regulaci v různých zemích. Základní poznatky proto lze shrnout do těchto bodů (vycházíme z podkladů získaných o situaci v Evropě, USA či v Japonsku):! Mladiství chlapci jsou delikventní signifikantně častěji než dívky, byť se zastoupení dívek na kriminalitě mládeže v posledních letech výrazně zvyšuje. Mladiství příslušníci minorit (např. imigranti, černošské obyvatelstvo, Romové) jsou na trestné činnosti mládeže zastoupeni výrazně vyšším podílem, než jaký by odpovídal jejich skutečnému zastoupení v příslušné majoritní společnosti (SRN, USA, i ČR).! V naprosté většině případů se mladiství dopouštějí méně a středně závažné kriminality majetkové povahy (75-80 %), kterou páchají zpravidla ve skupinách (znepokojivý je trend k organizovanosti trestné činnosti v USA, kde se skupiny mladistvých od poloviny 80. let ozbrojují moderními střelnými zbraněmi, čímž se zvyšuje riziko spáchání závažnějších trestných činů než původně zamýšlených majetkových deliktů).! Násilné delikty jsou páchány výrazně častěji mladistvými pocházejícími z rodin, kde docházelo k fyzickému násilí, sexuálnímu zneužívání či psychickým traumatům, než těmi, kteří vyrůstali v relativně dobrém rodinném prostředí. Oběti takových deliktů se samy později stávají pachateli stejných či obdobných trestných činů na svých vrstevnících či dětech [Válková, Zezulová 1996: 35].! Převažuje nízká vzdělanostní úroveň, která je velkou překážkou pro získání zaměstnání. 5

6 ! Typická je nízká mentální úroveň, mnoho delikventů jsou absolventi zvláštních škol ( někdy ani tyto nedokončili).! Delikventi procházejí disharmonickým pubertálním a adolescentním vývojem.! Nedostatek pozitivních životních zkušeností vede k preferenci nesprávných hodnot a postojů ve vztahu k věcem, lidem a ke společnosti.! Velmi časté jsou zkušenosti mladistvých s drogami [Prasek 1996:19-20]. Pomoc určená sledovaným skupinám by proto měla být podle sledovaných pramenů a v souladu s českými zkušenostmi zaměřena na prevenci a řešení těchto obecných problémů:! delikvence! alkoholismus a drogová závislost! nedostatky ve vzdělání! stigmatizace! nízké sebehodnocení! vývojové nedostatky (které v budoucím životě často vyústí v nedostatky v osobním, sociálním, citovém, ale i sexuálním životě)! nedostatek pracovní zručnosti (v Kanadě bylo například odhadnuto, že nezaměstnanost bývalých chovanců dětských domovů v roce 1988 byla 70-80% oproti tehdejším 17% nezaměstnaných v celé populaci) 1! nedostatky základních životních zkušeností (u mladých z dětských domovů). Další v odborné literatuře uváděné charakteristiky se týkají spíše chovanců VÚ, mladí delikventi, byť jsou aktuálně bez pomoci rodinného zázemí, mohou mít zkušenost s úplnou i neúplnou rodinou. Oběma skupinám ovšem chybí základní sexuální výchova. Jde o neznalost:! jak se chovat v intimním vztahu! jak zvládnout rodičovskou roli neměli možnost si osvojit rodičovské role socializací ve vlastní rodině, nevědí, jak má vypadat vztah rodiče děti. Převážně mladým delikventům pak chybí zkušenosti a znalosti utvářející 1 Tato mládež má jen omezenou představu o práci (za celý život se setkává s omezeným počtem zaměstnání: vychovatel, učitel, lékař, sociální pracovník). Jedním z největších problémů, kterým po vypuštění do normálního života čelí, je nedostatek všeobecných zkušeností a zručností. 6

7 hodnoty a normy týkající se práce, vzdělání a aktivit volného času [Kadlec 1995:9]. Hlavním problémem, který musí jedinec po odchodu z dětského domova či z výkonu trestu odnětí svobody vyřešit, je získání zaměstnání. Všeobecně ale platí, že ten kdo práci najde, vykonává vesměs nekvalifikované, a tudíž špatně placené povolání, neboť mu schází vzdělání, pracovní výcvik a vůbec sociální dovednosti spojené s prací. Zároveň však mnohým chybí ochota pracovat (práce nemusí být těmito jedinci považována za jediný prostředek k získání peněz). T.Čakrtová upozorňuje (v souvislosti s osobami propuštěnými z výkonu trestu) na možnost využít po vzoru některých zemí i u nás existující institut veřejně prospěšných prací podle našich předpisů o zaměstnanosti, kterými se sleduje krátkodobé pracovní umístění do doby, než se podaří najít pro občana trvalé zaměstnání. Uvádí, že v některých evropských zemích (Holandsko, Finsko a další) jsou pro přechodnou dobu před zařazením do běžného pracovního poměru vytvářena pracovní střediska pro propuštěné, kde si mohou vydělat alespoň minimální denní mzdu. Jde většinou o práce veřejně prospěšné pro danou obec, převážně nevyžadující kvalifikaci. Tato střediska jsou obvykle napojena na dočasné sociální ubytovny s odbornou pomocí sociálního pracovníka a pomáhají překonávat tzv. krizi prvního dne [Čakrtová 1994:7]. Sociální integraci těchto osob je však třeba řešit komplexně. Problémy s pracovním uplatněním souvisejí např. s tím, že sledovaní mladí nemají po odchodu z ústavu žádné sociální zázemí. Pro děti z dětských domovů institucionální podpora u většiny případů končí v 18 letech a rodiny, pokud se mladí rozhodnou do nich vrátit, nebývají většinou ochotny nebo schopny je podporovat. Mladí lidé z výchovných ústavů jsou paradoxně méně samostatní než jejich vrstevníci s rodinným zázemím. Přesto musejí v 18 letech tyto instituce opustit, 1 a měli by být schopni se o sebe postarat, ale chybí jim asertivita, odpovědnost za vlastní chování, iniciativa atd. Přitom dalším z problémů je psychická nezralost spojená s poruchami chování a emocionálními problémy vyvolanými předchozími špatnými zkušenostmi. Děti 1 Také děti vychovávané v pěstounské péči mohou být nuceny odejít při dovršení zletilosti - náhradní rodiče na ně již nedostávají příspěvky a mohou tak mít finanční problémy. (To však je spíše neobvyklé, neboť Většina, přibližně 80 % dětí svěřených do pěstounské péče, žije v rodině pěstounů i po dosažení zletilosti, kdy pěstounská péče zaniká, až do svého sociálního osamostatnění. [FOD 1996: 26]) 7

8 z výchovných ústavů nejsou vůbec připraveny na každodenní problémy. Jedná se o mladistvé, kteří jsou sice věkem dospělí, sociálně jsou však zcela nezralí. Nemají nikoho, kdo by jim pomohl vřadit se do společnosti, kdo by je naučil vyřizovat si úřední záležitosti. Pokud se ocitnou bez trvalého bydliště a nemají občanský průkaz, nemají ani nárok na státní sociální podporu (často nemají vyřízené doklady ani ti vězni, kteří byli několik let ve výkonu trestu odnětí svobody, což je úkol pro nápravná zařízení). 8

9 2. Cíle a formy pomoci Způsoby pomoci sledovaným skupinám mladých řeší většinou dílčí aspekty komplexní společenské integrace a přispívají k ní různou měrou. Ačkoliv nejsou příliš početné, jsou rozmanité, a proto lze uvést pouze jejich nijak neutříděný přehled Adopce dětí z dětských domovů Nelze-li dosáhnout ideálu, aby děti nemusely být umísťovány do DD, je třeba se snažit o jejich odchod z nich v co nejkratší době a v co nejmladším věku, a to dle možností do rodinného prostředí. U nesamostatných bez rodinného zázemí by primární snahy měly směřovat k tomu, aby bylo maximum dětí z dětských domovů adoptováno, a to co nejdříve. Všichni odborníci z této oblasti se shodují na tom, že co se týče rychlosti adopce, nebylo zatím u nás nalezeno vhodné řešení. V České republice bývá často opomíjena i možnost zachování (sanace) původní (ale i náhradní) rodiny. Přitom všechny zahraniční materiály vycházejí právě z toho, že spolupráce s původní rodinou a pomoc této musí být na prvním místě Vliv sankčních opatření na podmínky sociální integrace mladých delikventů Co se týče problému delikventní mládeže, prvním cílem je prevence kriminality mladistvých. Pokud však již dojde ke spáchání trestného činu mladistvým, neměl by být zbytečně volen nepodmíněný trest. Počet mladistvých ve vazbě i ve výkonu trestu je v ČR mnohem vyšší než v ostatních evropských zemích. Delší je i doba strávená ve vazbě či ve výkonu trestu. Přitom naši odborníci znají negativní důsledky nepřiměřených sankcí: Generálně preventivní účinky formálních sankčních opatření vůči mladistvým nebyly empirickými výzkumy prokázány; trestná činnost mladistvých má epizodický charakter a ve většině případů odezní sama, a to dovršením určitého stupně mentální a sociální zralosti, zpravidla ve věku kolem 20 let; nepřiměřeně restriktivní zásahy vůči mladistvému delikventu jak ze strany oficiálního justičního systému, tak 9

10 ze strany neformálních institucí sociální kontroly (rodina, škola, pracoviště) mohou naopak ztížit, či vůbec znemožnit tento proces a vést ke kontraproduktivnímu výsledku v podobě recidivy [Válková, Zezulová 1996:35]. Jsou známy i možné cesty k větší efektivnosti soudnictví a vězeňství obecně: V současné době nelze považovat péči o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody za ucelený systém sociální práce, nýbrž pouze za určitou dílčí nabídku sociální služby.( ) V rámci vězeňství probíhají v současné době vítané systémové změny směrem k jeho humanizaci. Hledají se rovněž nové, úspornější a efektivnější cesty, od tzv. alternativních trestů se sociální intervencí, až po náhradu trestu sociálními programy. Tím se nejen snižuji náklady na výkon trestu v drahých vězeňských zařízeních, ale zvyšují se i vyhlídky na resocializaci pachatelů. Klíčovým problémem resocializačního procesu je stanovení a realizace vhodných diferencovaných penitenciárních programů pro odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody. Výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody musí v maximální míře podporovat pozitivní sociální kontakty obviněných a odsouzených mimo vězení, a to především u perspektivních rodinných vazeb [Čakrtová 1994:6-7]. U mladých jedinců by mělo být častěji využíváno mimosoudní narovnání bez použití trestněprávních mechanismů. V oblasti lehké a střední delikvence mladistvých se neformální vyřízení zdá být levnější, rychlejší, humánnější a efektivnější, a to i z hlediska pozdější recidivy. "Nová ambulantní opatření (nařízená sociální péče, sociálně výchovné kurzy, vyrovnání mezi pachatelem a obětí) mohou v praxi nahradit tradiční sankce (peněžitá pokuta, arest pro mladistvé, trest odnětí svobody pro mladistvé), a sice bez toho, že by se zvýšilo nebezpečí recidivy "[Viehman 1994:43]. V oblasti zacházení s mladistvými se osvědčují mimosoudní způsoby vyřizování trestních věcí (odklony, alternativy trestních sankcí). Jsou to např. odborné poradenství a komunitní programy (v USA známé pod názvem community-based programs on control of aggressiveness, the evils of drug abuse, career training etc.) zaměřené na kontrolu agresivity, zneužívání drog, výcvik sociálních dovedností nebo již výraznější omezení a ovlivňování způsobu života mladistvého prostřednictvím dohledu probačního úředníka (USA, západní Evropa). Vzrůstající popularitě se těší v poslední době též různé formy narovnání mezi mladistvým delikventem a poškozeným (mediation - USA, Täter-Opfer-Ausgleich - 10

11 SRN, Tatausgleich - Rakousko). Specializované soudnictví pro mládež výrazně usnadňuje používání jiných než trestněrepresivních reakcí na delikventní chování, neboť umožňuje, aby soudci mládeže při posuzování trestní odpovědnosti mladistvého vycházeli nejen z dovršení určitého věku v době spáchání trestného činu, ale zhodnotili i dosažený stupeň jeho rozumové a mravní zralosti. [Válková, Zezulová 1996:35]. "Ve většině západoevropských zemí se škála sankcí určených pro mladistvé odlišuje od sankcí určených pro dospělé 1. V zemích, které mají samostatné zákony o soudnictví mládeže (např. Rakousko, Německo, Polsko, Francie, USA) existují odstupňované, vzájemně propojené systémy výchovných (opatrovnických) opatření a trestních sankcí. Ukládání trestních sankcí mladistvým pak přichází v úvahu jen tehdy, pokud není obava, že tím bude ohrožen jejich další vývoj. Tímto způsobem je garantován princip preference výchovného působení před trestní represí vyhrazenou pro dospělé pachatele (výjimečně používanou vůči mladistvým pachatelům nejzávažnějších trestných činů). [Válková, Zezulová 1996:36] Pomoc mladým propuštěným z ústavních zařízení V prostudované literatuře jsme zaznamenali následující, jednak již existující a jednak zatím navrhované formy přímé pomoci v integraci mladistvých adolescentů do společnosti. Nejvíce podkladů jsme získali o náhradní rodinné péči pro dospělé a o domech na půli cesty, zajímavé jsou ovšem i další podněty Náhradní rodinná péče pro adolescenty Jednou z možných forem podpory adolescentů je pěstounská péče i po 18. roce života. Ta se však potýká s řadou problémů. Náhradní rodinná péče pro právně dospělé musí nabývat jiných podob než ta pro děti. Jelikož si odborníci v západní Evropě uvědomují všechny problémy spojené 1 Nejmarkantněji se tento přístup projevuje u nepodmíněného trestu odnětí svobody, jehož uložení je u mladistvých vázáno na splnění řady podmínek a představuje tak skutečně krajní prostředek reakce společnosti na nejzávažnější trestné činy. Významnou roli naproti tomu hraje podmíněné odsouzení, často kombinované s různými výchovnými pokyny a závazky a obvykle spojené s probačním dohledem. 11

12 s pěstounskou péčí o dospělé, byl navíc v některých zemích Evropské unie (Dánsko, Německo, Itálie, Nizozemí, Velká Británie) zaveden nový typ náhradní rodinné péče pro ty, kteří byli dříve považováni za nevhodné k osvojení, a to hlavně děti příliš staré, nebo příliš problematické 1. Tato pěstounská péče se nazývá terapeutická, nebo specializovaná. Speciálně vyškolení a značně podporovaní náhradní rodiče dostávají o mnoho větší státní příspěvky než běžní náhradní rodiče. Na specializované pěstouny jsou ostatně kladeny jiné požadavky - jejich úkolem není přijmout dítě za své, ale poskytovat mu profesionální péči. Zhodnocení ukázala, že většině dětí starších 14 let může osvojení stále ještě výrazně pomoci. Výzkum zaměřený na výsledky jednoho z těchto projektů (Kent Family Placement Project ve Velké Británii) ukázal, že 64 % umístění skončilo podle plánu a že 76 % dětí schéma prospělo. I přes velkou kumulaci rizikových faktorů byla tato specializovaná schémata tedy velmi úspěšná. Snaha o profesionalizaci pěstounské péče o tyto skupiny nevhodné k osvojení vychází zajisté i z toho, že osvojování dospělých má mnohem menší uznání a status než osvojování dětí. V České republice zní volání po zvýšení prestiže alternativní pěstounské péče ve společnosti, po vytvoření, podpoře a realizaci výcvikových programů pro pěstounské rodiny a po organizaci výcviku a přípravy speciálních pracovníků zatím v případě péče o děti Domy na půli cesty Země EU 3 připisují stále menší důležitost ústavní péči pro malé děti (celoevropský trend jednoznačně dává přednost osvojení novou rodinou, nebo 1 Objekty pěstounské péče nejsou v tomto schématu jen dospělí, ale i pubescenti, děti postižené, či z jiných důvodů nevhodné k osvojení. 2 Při zavádění opatření tohoto typu se v ČR budeme potýkat navíc s těmito problémy:! se stále se zhoršující skladbou dětí, které do náhradní výchovy přicházejí! s relativně vysokým a stále se zvyšujícím podílem rómských sociálně osiřelých dětí! s nedostatkem vhodných, ochotných a na náročnou službu pěstounské péče odborně připravených zájemců o svěření dítěte do PP.Kovařík zde dále uvádí nedostatky současného systému náhradní rodinné péče, které mohou mít vliv na úspěšnost tohoto opatření, a také náměty na řešení existujících nedostatků (Kovařík 1996b:1) 3 Co se týče organizačního zajištění, Evropa na rozdíl od Severní Ameriky, která péči o děti svěřuje především do rukou neziskových organizací, spoléhá na státní instituce a, především, na samosprávu. 12

13 pomoci vlastní rodině dítěte). Vznikají naopak malé domovy, které jsou zaměřeny na specifické ohrožené skupiny mládeže (street children, znásilněné mladé dívky, drogově závislé, mladé s problémovým chováním a podobně). Souhrnně jsou tyto domovy nazývány Centra samostatného bydlení s dohledem (Centres for independent living under supervision). Hlavním cílem center je naučit mladé lidi schopnostem, které jsou nezbytné pro samostatné bydlení (vytváření domácího rozpočtu, vaření apod.). Dále se zde adolescenti učí, jak zacházet se svým časem a, obecněji, jak si zorganizovat vlastní život. S těmito trendy úzce souvisí profesionalizace pracovníků v ústavní péči. V Německu se v posledních letech objevují malé domovy (existující často při větších institucích), tzv. Commune, které poskytují přístřeší mladým lidem, kteří se dobrovolně rozhodli tam žít a připravovat se na budoucí povolání. Dohled dospělých je minimální. Kanadský The National Youth In Care Network [Raychaba1988:35] je asociací mladých lidí od 14 do 24 let, kteří právě jsou nebo byli v ústavech sociální péče pro mládež. Asociace vznikla v roce 1986 a v roce 1988 reprezentovala na mladých Kanaďanů. Pracují v ní jen mladí lidé a výhradně pro mladé lidi. Mezi základní cíle asociace patří:! podporovat rozvoj místních a oblastních sítí pro mladé současné a bývalé klienty výchovných ústavů! rozvíjet rozhled a názory těchto mladých lidí! informovat širokou veřejnost o potřebách mladých současných a bývalých chovanců! prosazovat zlepšení podmínek mladých, kteří jsou v ústavní péči, i těch, kteří ji již opustili! rozvíjet služby pro mladé propuštěné z ústavního zařízení! pomáhat při vzniku místních svépomocných skupin mladých současných a bývalých chovanců! podporovat vznik a pokračování přátelství mezi mladými současnými a bývalými klienty výchovných ústavů. 13

14 Další formy Jedním z dosud neprověřených námětů je možnost obdržení grantu při opuštění péče. Jako každý mladý člověk, který se chce postavit na vlastní nohy, tak i sledovaná skupina má kromě obvyklých výdajů na jídlo, dopravu a ošacení též další výdaje: na nájemné, na základní vybavení domácnosti atd. Na rozdíl od jedinců z rodinného prostředí je u těchto dětí třeba nahradit neexistující finanční a materiální pomoc rodiny pomocí z jiných zdrojů. Jedním z možných návrhů je [Raychaba 1988:14-15], že by vstup do samostatného života měl být mladým propuštěným z ústavní péče usnadněn tím, že by:! po dobu jednoho roku měli hrazenu zdravotní péči,! měli dostat vlastní oblečení na všechna roční období,! měli obdržet grant, jehož výše by byla každý rok valorizována a který by sloužil k! nákupu nezbytného vybavení domácnosti,! zaplacení nájemného na určitou dobu! hrazení dopravy. V citované literatuře nejsou k dispozici informace o tom, zda byl tento návrh nakonec v Kanadě uveden do praxe a jaké jsou případně jeho výsledky, stejně jako informace o tom, zda s ním nejsou zkušenosti v jiných zemích. JUDr. Vodičková z Fondu ohrožených dětí vidí omezenou možnost využití tohoto návrhu v ČR v tom, že by si - dle jejích zkušeností z praxe bývalí chovanci dětských domovů neuměli s obdobným grantem vůbec poradit. Je tu však možnost dalšího vedení a konzultací jako podmínky pro přidělení peněz. Některými západními prameny bylo navrhováno, aby chovanci výchovných ústavů pro mládež do 18 let již před dovršením tohoto věku postupně získávali nové povinnosti i pravomoci typu:! aby museli sami platit nájemné (nezprostředkovaně),! aby platili inkaso,! aby se podíleli na domácích pracích,! a na druhou stranu aby měli možnost vlastního soukromí (např. možnost zamykat se ve vlastním pokoji) [Raychaba 1988:66-67]. 14

15 Tomuto návrhu se jen vzdáleně v České republice blíží projekt Střecha 1 (který není výchovným ústavem pro děti do 18 let, ale domem na půli cesty pro ty, kteří ústav opouštějí). Klienti platí Fondu nájem 1000 Kč, který v sobě zahrnuje i inkaso, ale způsob platby se málo podílí na výchově k samostatnosti. Zajímavým nápadem se zdá být ten, který navrhuje, aby byl každý chovanec při odchodu z dětského domova nebo z výkonu trestu odnětí svobody vybaven alespoň příručkou [Raychaba 1988:18-19] s praktickými kontakty na:! krizová centra! poradenské organizace! zdravotnická zařízení! protialkoholní a protidrogová centra! sociální pracovníky! úřady práce! odbory sociální péče! občanská sdružení a neziskové organizace! zástupce národnostních menšin! vzdělávací zařízení! sdružení homosexuálů a lesbiček a s informacemi o:! placení inkasa! vyplňování daňového přiznání! tom, jak si otevřít účet v bance! sociálním pojištění, sociální podpoře a pomoci s ohledem na předpokládané místo bydliště chovance. Arbeitserziehungsanstalt Kalchrain [Pilař 1991:16-19] je výchovné zařízení ve Švýcarsku, které představuje řešení pro ty, kteří jsou nevhodní pro přijetí do 1 O projektu Střecha viz blíže kapitola

16 domů na půli cesty 1. Obyvatele tvoří mladí lidé po výkonu trestu od 17 do 30 let. Většina svěřenců má zkušenosti s drogami, někteří jsou HIV pozitivní. Ústav zastává tyto principy (Pilař: 1991): 1. Vytvoření modelu malých rodin - malá skupina svěřenců s vychovatelem (vychovatelkou) a třemi pomocnými vychovateli. 2. Možnosti dalšího vzdělávání, získání odborné kvalifikace, doplnění základního vzdělání (14 učebních oborů). 3. Snaha o vytvoření idyly vesnice, snaha o integraci do venkovského života (po výstupu žít v okolních obcích a městečkách a nevracet se do původních velkoměstských aglomerací). Dříve než se rozhodne ústav svěřence přijmout, přesvědčí se o vhodnosti indikace se soudem. Po příchodu je hoch zařazen do vstupního, izolovaného oddělení (...). Na oknech jsou mříže. Během pobytu, který trvá dva měsíce, se musí chlapec rozmyslet, co chce dělat a čemu by se chtěl vyučit. Po přeřazení do otevřeného oddělení (3 výchovné skupiny) s volnějším režimem mají chlapci v katastru ústavu volný pohyb. Totéž platí o bezprostředním okolí (...); jedenkrát za měsíc jsou povoleny o víkendech návštěvy u rodičů. Výstupní skupina svěřenců bydlí ve vedlejší budově moderního internátu. Vnitřní zařízení (internátu) je zcela v kompetenci chlapců. Ti se téměř po celý den pohybují mimo ústav. Domů mohou jezdit jedenkrát za dva týdny. Když v tomto programu uspějí, po dvou měsících jim ústav umožní pobyt mimo zařízení. Stále však zůstávají ve stavu svěřenců. V případě selhání je hoch automaticky přeřazen zpět na uzavřené oddělení. Jeho pouť ústavem pak začíná znovu. Arest pro mladistvé je další ze specifických metod zacházení s mladistvými vězni v SRN, kteří nejsou vhodní pro přijetí do domů na půli cesty. Výkon takového trestu se nezapisuje do trestního rejstříku, ale pouze do výchovného, neveřejného, rejstříku. Tento trest se však týká převážně mladistvých z dobrých rodin, kteří (většinou pod vlivem špatné party) spáchali ojedinělý trestný čin. Během arestu mladiství obývají cely po jednom, které jsou umístěny v samostatné budově v blízkosti obvyklých ústavů pro výkon trestu. 1 Domy na půli cesty mívají velice striktní pravidla přijetí (viz např. český projekt Střecha) 16

17 Spolky sociální péče o odsouzené (Deutsche Bewährungshilfe) v Německu vznikaly od konce 40. let. Při zřizování spolků si SRN brala příklad z Velké Británie a Francie. Činnost spolku je financována z menší části finančními dary a členskými příspěvky, z větší části pak příspěvky státu a pokutami, které platí pachatelé trestných činů (k platbě jsou odsouzeni soudem) a které jsou významným zdrojem příjmů spolků. Spolkům jde převážně o resocializaci pachatelů. Dnes těchto spolků existuje velké množství - např. Bavorský zemský spolek má 20 filiálek, které jsou přičleněny k jednotlivým bavorským ústavům pro výkon trestu. Členem spolku může být každá fyzická osoba, nositeli jsou justice a společenské a dobročinné spolky. Předsedy filiálních spolků jsou povinně ředitelé Vězeňských ústavů. Dále jsou ve spolku povinně další dva zaměstnanci ústavů, dobrovolně jich tam může být více. Dobrovolná práce není honorovaná. Co se týče postpenitenciární péče, spolek mimo jiné poskytuje:! nabídku alternativních projektů místo výkonu trestu! pomoc či radu při hledání bytu nebo zajištění dočasných domovů pro propuštěné vězně a zázemí obecně (Bavorský spolek poskytuje v případě potřeby dočasné ubytování na 6-12 měsíců) 1! podporu nároků klienta při jednání s úřady! finanční podporu školské a profesní přípravy odsouzených. Spolky jsou nositeli mnohých kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů! nabídku práce ve speciálních firmách, jejichž je Spolek zřizovatelem! doprovod na pracovní úřad popřípadě na pracoviště! pomoc při navazování ztracených či přerušených kontaktů! pomoc při vyrovnávání dluhů - kontakt s věřiteli, advokáty, pojišťovnami! pomoc při překonávání závislosti! pomoc při odstraňování poruch v sociálním jednání! pomoc při překonávání pocitů méněcennosti a zbytečnosti! návod, co s volným časem! bezúročné půjčky i jednorázové finanční částky. 1 Klienti bydlí v malých samostatných bytech. Bydlení je financováno z vlastní práce ubytovaného nebo z příspěvků. Bydlící musí na bydlení přispívat. V některých případech, pokud nejsou k dispozici byty ani ubytovny, propuštěný bydlí dočasně v hotelu nebo penzionátu a spolek mu přispívá na bydlení. 17

18 2.4 Dosavadní praxe v ČR Sociální kurátoři V ČR patří péče o mladistvé propuštěné z ústavní a ochranné výchovy mezi činnosti sociálních kurátorů. V práci sociálního kurátora došlo po roce 1989 ke kvalitativním změnám. Sociální kurátor je specializovaný pracovník okresních, magistrátních nebo obvodních úřadů, který poskytuje marginálním skupinám občanů kontinuální poradenskou a socio-terapeutickou službu a pomoc při překonávání obtížných životních situací [Bednářová 1997:38] 1. Dosud platná právní úprava umožňuje i poskytování věcných a peněžitých dávek určených k překlenutí nejtěžšího období po propuštění z vězení. Charakteristickými rysy práce kurátorů je princip dobrovolnosti, spolupráce s dalšími zainteresovanými státními pracovišti, zejména s orgány činnými v trestním řízení, Úřady práce a odbory okresních úřadů, spolupráce s dalšími, zejména nestátními subjekty [Čakrtová 1994:7]. V ČR dnes pracuje asi 150 sociálních kurátorů a k okruhu jejich klientů (podle 52 vyhlášky č.182/91 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení,) patří: 1. občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, 2. občané, proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jimž byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen, a kteří potřebují pomoc k překonání nepříznivých sociálních dopadů, 3. občané závislí na alkoholu a jiných toxikomániích, kteří sociální pomoc potřebují v řešení sociálních situací, 4. občané žijící nedůstojným způsobem života, 5. občané propuštění ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti. V současné době je sociální kurátor tím, kdo garantuje návaznost penitenciární a postpenitenciární sociální práce. Z hlediska vězňovy resocializace po 1 Institut sociálních kurátorů existuje např. též v Německu, kde bývají umístěni mimo soudní budovy. Jednotliví kurátoři nemají kanceláře ve stejné budově. Nejčastěji sídlí v městských čtvrtích s větším výskytem sociální patologie. Zařízení kanceláří bývá neformální, připomíná spíš byt než kancelář. Kurátor navíc nepracuje jen v kanceláři. Též jeho pracovní doba je pohyblivá, má pouze určenou minimální dobu, po kterou se musí vyskytovat v kanceláři. 18

19 propuštění z výkonu trestu je výhodné, když první kontakt s kurátorem proběhne již ve vězení, nejpozději půl roku před propuštěním. Klient tak dostane pocit jistoty a zároveň je to začátek budování vzájemné důvěry. Cíl práce kurátora je definován jako změna životních podmínek klienta. Základem jeho práce je přesná analýza klientova problému. Kurátoři se zpravidla specializují podle problémů a závislostí klientů. Úlohou každého sociálního kurátora je vytvořit terapeutický vztah mezi ním a klientem. Je třeba vzít v úvahu, že vztah kurátor-klient může být pro klienta prvním reálným vztahem v životě. Šanci na úspěch má jen ten terapeut, kterému se podařilo navázat úzký osobní vztah s klientem. Vztah kurátor-klient musí podle Chovancové [Chytil 1994:23] obsahovat tyto čtyři aspekty:! citový příklon! respekt k autonomii a svébytnosti klienta! přijetí klientovy psychické závislosti na kurátorovi! empatický zájem kurátor se dívá na svět očima klienta, snaží se mu porozumět zevnitř. Práce sociálního kurátora je proto velmi náročná. Výzkum Vztah struktury klientely k práci sociálního kurátora provedený v Ostravě v roce 1987 prokázal, že terapeutický vztah sociální kurátor-klient není ovlivňován ani věkem klienta ani délkou pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody ani počtem odsouzení. Aby však práce kurátorů byla efektivní, nesmějí být jak tomu mnohdy bývá přetíženi neúnosně velkým množstvím klientů Domy na půli cesty Nejznámějším je Projekt Střecha Fondu ohrožených dětí, který se snaží o plynulý přechod dětí z výchovných zařízení do samostatného života poskytnutím chráněného bydlení po dobu 3-5 let v normálních bytech či bytech internátního typu. Děti mají k dispozici poradenskou a psychoterapeutickou péči, zaškolovací a rekvalifikační kurzy, vzdělávací a kulturní programy a podporu při dalším studiu. Projekt pomáhá v řešení bytové otázky, hledání zaměstnání, celkovém osamostatňování, včetně vyrovnávání se se šokem ze svobody. Jedná se o 19

20 přechodné polootevřené bydlení s důrazem na individuální potřeby jednotlivých klientů. Schůzky odborného týmu s klienty se nazývají terapeutická komunita. Tato se odehrává pravidelně jednou týdně, dále při každém přijetí nového klienta a následně při jeho odchodu, podle potřeby i mimořádně. Součástí programu je spoluspráva klientů, tzn. že na provozu a údržbě zařízení se podílejí ve svém volném čase i dva vybraní klienti. Střecha tak přispívá sekundární sociální prevencí a prevencí kriminality. Základní Podmínky přijetí (Důležité body smlouvy FOD klient projektu Střecha) jsou tyto:! mladistvý se nemůže nebo nechce vrátit po ukončení ústavní výchovy k vlastní rodině! má trvalé bydliště v takové vzdálenosti od pobytového zařízení, že během jednoho dne zvládne cestu tam i zpět s tím, že si v místě bydliště stačí zařídit nějaké záležitosti! je ochoten plnit ustanovení programu socializace (cílem programu socializace je, aby se klient stal autonomním, kompetentním, aby získal pocit svobody, odpovědnosti, pravomoci, vůdcovství, naučil se rozhodování a řešení konfliktů, v rámci individuálního programu socializace se odborníci snaží, aby klient získal co nejlepší sebehodnocení a sebereflexe, komunikace, reflexe pravidel a vazeb ve společnosti a psychosociálních dovedností)! hlavní podmínkou přijetí do takového domu je chodit do práce. Jako kontraindikace přijetí jsou jmenovány:! abúzus alkoholu či jiných návykových látek včetně patologického hráčství! těžké poruchy osobnosti! mentální postižení! duševní choroba! sklony k agresivitě, trestná činnost. 1 S klientem je uzavřena podnájemní smlouva o přechodném ubytování orientačně na 2-4 roky. Pokud je třeba klienta nadále podporovat, je to možné. Podnájemní smlouva a domovní řád Domu na půli cesty Fondu ohrožených dětí v 1 Výrazně problémoví jedinci sem nepatří, pro ty musí podle JUDr. Vodičkové stát zřídit něco jiného 20

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Činnosti PMS v trestním řízení

Činnosti PMS v trestním řízení Postavení PMS PMS jako složka ministerstva spravedlnosti přispívá k efektivnímu řešení věcí projednávaných soudy. Mezi její přinos patří zejména zrychlení, zefektivnění a zjednodušení trestního řízení

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Aktualizováno v únoru 2012 23 606 (10.2.2012) 1 724 (10.2.2012) Vězeňská služba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Zvýšení efektivity přípravy vězňů před propuštěním z věznice Nové Sedlo

Zvýšení efektivity přípravy vězňů před propuštěním z věznice Nové Sedlo Zvýšení efektivity přípravy vězňů před propuštěním z věznice Nové Sedlo Vězeňská služba ČR Věznice Nové Sedlo Zpracoval: Mgr. Petr Roubíček Předkládá: ředitel věznice plk. Mgr. Miroslav Špalek Charakteristika

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Aktualizováno v únoru 2013

Aktualizováno v únoru 2013 Aktualizováno v únoru 2013 16 238 (17.4.2013) 1 444 (17.4.2013) Vězeňská sluţba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Město Kolín. Směrnice

Město Kolín. Směrnice Město Kolín Směrnice č. 14 ze dne 26.5.2014, kterou se stanoví obecná pravidla pro uzavírání nájemních smluv na sociální byty v majetku města Kolína Tato směrnice je závazná pro zaměstnance města Kolína

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa S t ř e d i s k o Z l í n PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa PRÁCE S PACHATELI NÁSILNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje NEPŘEHLÍŽEJME DOMÁCÍ

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Výzkumné otázky I. Co profesionálům z oblasti náhradní péče o dítě přinesly

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji 13. 11. 2013 Workshop: Prevence sociálních a bezpečnostních rizik v transformující se společnosti 21. století Moravskoslezský kraj - vybrané statistické

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Jestliže kriminalita zraňuje, spravedlnost má napravovat křivdy a napomáhat uzdravení. Howard Zehr

Jestliže kriminalita zraňuje, spravedlnost má napravovat křivdy a napomáhat uzdravení. Howard Zehr Jestliže kriminalita zraňuje, spravedlnost má napravovat křivdy a napomáhat uzdravení Howard Zehr Východiska činnosti PMS Odplatná justice Obnovující justice TČ je především útok na společnost Prioritou

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 Spr. 155/2013-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 S cílem zajistit základní údaje o počtech případů Probační a mediační

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV Základní východiska reformy Stav systému (poznatky z konkrétních kauz, výzkumů, analýz,

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život 18. 9. 2014 DK Akord - Ostrava Zaměření pracovních skupin Pracovní skupina č.

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

Dům na půl cesty Jičín

Dům na půl cesty Jičín Dům na půl cesty Jičín Aktivita je součástí individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji (www.socialniprojekty.cz). Projekt je financován z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím

Více

PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ

PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ O NÁS Veřejně prospěšný spolek STOP RECIDIVĚ! z.s. byl založen lidmi, kterým není lhostejný osud pachatelů a obětí trestní činnosti. V stávající

Více

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis:

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Pěstounská péče na přechodnou dobu v praxi www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Pěstounská péče na přechodnou

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Závěrečná zpráva o činnosti 2014 Obsah Kontaktní údaje... 3 Adresa:... 3 Úvodní slovo... 3 Přehled činnosti... 5 Statistika

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence PhDr. Julius Kopčanský 1. Komunitní plán (do r. 2006) Vznik magistrátní komise PK a PP již před rokem 2005 (jiné PS ale již existovaly) Práce

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Orgán sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Co znamená Armáda spásy v ČR? Co znamená Armáda spásy v ČR? Komunitní centra poskytují jak registrované služby, tak volnočasové

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

6. krajská protidrogová konference

6. krajská protidrogová konference 6. krajská protidrogová konference Poskytování léčby problematickým uživatelům drog v rámci kriminální justice Prof. Morag MacDonald Centre for Research into Quality Birmingham City University Česká Republika,

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Člověk v tísni, o.p.s.

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Čím se zabýváme Humanitární a rozvojová pomoc (přírodní katastrofy/ Skutečný dárek) Podpora lidských práv (podpora občanské společnosti v zemích s totalitním režimem, filmový festival

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ Karlovarský kraj Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s. založeno 1994 27 zaměstnanců 150 externích spolupracovníků 10 000 klientů/40 projektů Poslání a

Více