3.10. Magnetické vlastnosti látek
|
|
- Pavel Bárta
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 3.10. Magntické vlastnosti látk 1. Sznáit s s klasifikací látk podl charaktru intrakc s agntický pol. 2. Nastudovat zdroj agntického pol atou, ktré souvisí s pohyb lktronu v lktronové obalu atou. 3. Vysvětlit podstatu diaagntisu, paraagntisu a froagntisu. 4. Uět popsat hystrzní syčku. Vědět, jak s liší agnticky tvrdá a ěkká froagntika. Intrakci různých látk s agntický pol nlz vysvětlit, jstliž bud vycházt z klasické fyziky, nboť á výlučně kvantově chanickou povahu. V této kapitol pouz probr vli stručně výsldky studia chování různých atriálů v agntické poli. Výzku v této oblasti á vli široké praktické využití (lktroagnty, vidopásky, CD disky, paěti v počítači, vyštřovací tody v zdravotnictví na principu jadrné agntické rzonanc apod.) a zajíavou prspktivu. Již v podkapitol byla zavdna atriálová konstanta rlativní prabilita r vztah (3.7.-5). Látky slabě agntické (paraagntika, diaagntika) charaktrizuj, pokud jd o agntické vlastnosti, bzrozěrná vličina χ, zvaná agntická suscptibilita, ktrou zavd takto: Výsldná agntická indukc uvnitř hoognního para(dia)agntika j určna vktorový součt indukc B 0, ktrá by příslušla danéu bodu v prostoru, kdybycho odstranili látkové prostřdí a ponchali zdroj vnějšího agntického pol v původní stavu, a agntické indukc B i, ktrá j uvnitř látkového pol vyvolaná přítoností vnějšího zdroj agntického pol: B = B i + B Magntická suscptibilita vyjadřuj konstantu úěrnosti zi B i a B 0. Tdy B i = χ B Pravou stranu ( ) spolu s vztah (3.7.-5) dosaď do ( ). Po krátké úpravě obdrží rovnost: r = 1 + χ Obr Uístě vzork látky do nhoognního agntického pol (Obr ). Podl vlikosti a orintac agntické síly klasifikuj všchny látky na tři hlavní skupiny froagntické (froagntika), paraagntické (paraagntika) a diaagntické (diaagntika). Mzi froagntické látky patří také frity (látka friagntická). Jjich rlativní prabilita dosahuj hodnot 10 2 až Od kovových froagntik s liší zjéna noh větší lktrický odpor a tí, ž jsou spontánně zagntovány. Patří k ni například sloučniny oxidu žlza s oxidy jiných kovů (MnF 2 O 4, BaF 12 O 4 ) a agntovc (F 3 O 4 ). Něli bycho oponout xistnci zvláštních agntických látk (antifroagntika, 486
2 granáty), jiiž s však zabývat nbud. Rovněž vyloučí z našich úvah látky v supravodivé stavu. Látky froagntické jsou silně přitahovány k oblasti s vyšší hustotou agntických indukčních čar v Obr k jižníu zaostřnéu pólu. K téuž pólu jsou přitahovány látky paraagntické. Na diaagntika působí vli slabě opačně orintovaná agntická síla. Vloží-li vzork látky v tvaru kvádru do hoognního agntického pol a bud-li volně otáčivý kol, pro jdnoduchost vodorovné osy, zauj tuto stabilní polohu: froagntika a paraagntika v sěru pol (Obr a), diaagntika napříč (Obr b). Obr V Tab. (3.10-1) jsou hodnoty agntické suscptibility něktrých paraagntik a diaagntik. Diaagntické látky vykazují rlativní prabilitu alou, zápornou a tplotně nzávislou, kdžto látky paraagntické v široké rozsahu a s tplotní závislostí C r =1+, T v níž C j Curiova tplota a T trodynaická tplota látky. Přstož jsou alkalické kovy diaagntika, jjich prabilita nní tplotou ovlivněna. Rlativní prabilita froagntik závisí na vnější agntické poli a silně na tplotě. Při dosažní Curiovy tploty jjich prabilita poklsn z vysokých hodnot ( ) na hodnoty typické pro paraagntika. Njznáější látky, ktré projvují froagntisus za pokojové tploty, jsou prvky žlzo, kobalt, nikl, gadolinu, dál pak značné nožství slitin i sloučnin nkovových. a) Tab Vybraní rprzntanti a) diaagntik, b) paraagntik a jjich agntické suscptibility. Látka χ 10 6 bisut -176 tanol -7,9 ěď -10,3 NaCl -12,6 sklo -12,6 stříbro -26 voda -8,8 487
3 b) vodík -0,063 uhlík -0,22 Látka χ 10 6 dusík 0,013 hliník 23 kyslík 1,9 platina 350 tkutý kyslík 3400 wolfra 176 Charaktr pohybu lktronů v lktronové obalu atou určuj agntické vlastnosti látky. Můž si přdstavit, ž každý lktron tvoří proudovou syčku. Násldující odvozní vztahu zi agntický ont orbitálního lktronu a jho ontu hybnosti, ktré vychází z klasické fyziky, poskytuj vztah, ktrý kupodivu platí i v kvantové chanic. Přstož tou tak v skutčnosti nní, přdstav si, ž s lktron pohybuj po kruhové trajktorii poloěru r kol jádra atou (Obr ). Elktronu přísluší orbitální ont hybnosti b, orbitální agntický dipólový ont orb, hotnost a rychlost v. Vlikost ontu hybnosti za našich podínk j: b = vr. ( ) Obr K tou, abycho vypočítali orbitální agntický ont, ktrý xistuj díky pohybu lktronu, použij dfiniční vztah agntického dipólového ontu ( ). Proto njprv vyjádř proud: v I = =. t 2πr Proudová syčka, ktrou tvoří obíhající lktron, uzavírá kruh o poloěru r s obsah πr 2. J tdy zřjé, ž pro vlikost orbitálního agntického dipólového ontu platí: vr orb = S přihlédnutí k ( ) obdrží vztah zi orbitální ont hybnosti a orbitální agntický dipólový ont orb = b, ktrý přpiš do vktorového tvaru: orb = b Poněvadž j náboj lktronu záporný, ají vktory orb a b opačnou orintaci (Obr ). Další zdroj agntického pol atou j saotný lktron. Má totiž vlastní, říká též vnitřní ont hybnosti (tzv. spin), ktrý odpovídá spinové rotaci lktronu kol vlastní osy a á značku S. Spinu přísluší spinový agntický dipólový ont S. Obě vličiny S 488
4 a S charaktrizují lktron podobně jako hotnost a náboj lktronu (viz podkapitola 4.3.3). Tntokrát v analogii s klasickou přdstavou pohybu nlz dospět k vztahu, ktrý vličiny S a S spojuj: S = S I částic v jádř atou (protony, nutrony) ají spin a rovněž s v jádř pohybují, jnž příspěvk výsldného dipólového agntického ontu jádra k clkovéu agntickéu ontu atou j asi tisíckrát nší. J zajíavé, ž i nutron á spin. Chová s jako alý agnt a jho agntický ont s podobá agntickéu ontu rotujícího záporného náboj. Výsldný agntický ont atou nbo olkuly s skládá s agntickýi onty všch ostatních částic látky. Látka j zagntovaná, pokud látka vytváří saa o sobě agntické pol akroskopické povahy. Nyní s zabývj tři základníi jvy, ktré nastávají při intrakci látky s vnější agntický pol: diaagntisus, paraagntisus a froagntisus. Diaagntisus Obr Nchť s v blízkosti atou poalu zapíná agntické pol. V důsldku lktroagntické indukc vzniká i pol lktrické, nboť indukované lktrootorické napětí ůž vyjádřit jako křivkový intgrál vktoru intnzity lktrického pol podél uzavřné křivky. Vzě atatickou forulaci Faradayova zákona lktroagntické indukc (3.8.-6) a nahraď v ní lvou stranu zíněný intgrál. Zárovň přdpokládj, ž intgrační křivka obpíná plochu o obsahu πr 2 a agntické indukční čáry vnějšího agntického pol jsou kolé k rovině, v ktré lktron obíhá (Obr ): d 2 E dl = Edl = E2πr = ( Bπr ). dt Po úpravě j r db E =. 2 dt Indukované lktrické pol působí na lktron silou F a ta vyvolává silový ont o vlikosti Er. Mont síly j však také rovn drivaci ontu hybnosti podl času 2 db r db = re = dt 2 dt a po zkrácní dt dostan vztah: 2 r db = db bycho získali zěnu ontu hybnosti, ktrá nastan v důsldku přírůstku agntické indukc vnějšího agntického pol z 0 na hodnotu B, intgruj ( ): 489
5 2 r b = B Přírůstku z ( ) odpovídá zěna orbitálního agntického dipólového ontu (viz. vzorc ( )) 2 2 r orb = b = B, 2 4 ktrá á podl Lnzova zákona opačnou orintaci nž vnější agntické pol. Použili js klasickou úvahu, ktrá sic poůž pochopit podstatu diaagntisu, nní však fyzikálně správná! V souladu s skutčností j tvrzní, ž indukovaný agntický ont atou j úěrný agntické indukci vnější zdroj vyvolaného agntického pol a á k této indukci opačnou orintaci, což j podstata diaagntisu. Po zániku vnějšího agntického pol vyizí indukovaný agntický ont. Protož j Faradayův zákon lktroagntické indukc všobcný, vyskytuj s diaagntisus u všch látk v agntické poli. Diaagntisus j jv vli slabý a u látk paraagntických rsp. froagntických bývá paraagntis rsp. froagntis přkryt. Paraagntisus Pokud atoy látky ají pranntní agntické onty (atoy s lichý počt lktronů, atoy přchodových prvků např. chro, angan, žlzo, nikl, kobalt, paladiu a platina) a látka s bud nacházt v vnější agntické poli, nbudou již agntické onty atoů orintovány v prostoru nahodil, nýbrž s budou natáčt do sěru vnějšího agntického pol. Bud to znanat, ž víc atoů bud ít agntické onty orintovány shodně s vktor agntické indukc vnějšího pol nž v sěru opačné. Látka s títo agntizuj a pol v látc bud silnější, nž v jjí okolí. Mírou zagntování látky j vktor agntizac M, jnž udává objovou hustotu agntického ontu: d M = dv [ M ] = Náhodné srážky atoů v důsldku nuspořádaného pohybu narušují uspořádání agntických ontů pol, proto s rostoucí tplotou klsá vlikost výsldného agntického ontu látky. Připoňt si vztah ( ). Froagntisus J-li rlativní účink agntických ontů noh silnější nž v případě paraagntisu nbo diaagntisu, hovoří o jvu froagntické. Účinky indukovaných agntických ontů v látc froagntické dokonc často v pozorovaných výsldných polích přvládají. Froagntisus j důsldk čistě kvantového jvu, nazývaného výěnná intrakc. Spiny vli blízkých atoů s souhlasně orintují i přs rušivý vliv tplného pohybu. Při chladnutí roztavného froagntika s vytvářjí Wissovy oblasti spontánní agntizac, ktré Obr s často označují trín doény. V doénách jsou atoové agntické onty uspořádány do souhlasných sěrů. Jdnotlivé doény jsou však orintovány chaoticky a 490
6 navnk s proto nprojvují (Obr ). Vloží-li látku do vnějšího agntického pol, porostou doény s agntickýi dipólovýi onty v sěru pol na úkor ostatních, případně s budou orintovat do sěru pol. Tyto dva jvy agntické pol v látc podstatně zsilují a jjich průběh silně závisí na charaktru izotropi látky. K výzkuu agntizac s např. používá Rowlandův prstnc. Zkouaný atriál j stočný tak, aby tvořil jádro toroidu (Obr ). S agntickou indukcí B 0, ktrá by s uvnitř Obr Rowlandův prstnc k studiu agntizac froagntických atriálů. Zkouaný vzork tvoří jádro toroidu. Jstliž prudc zvýší proud v priární cívc P z nuly na určitou hodnotu, indukuj s v skundární cívc proudový pulz, ktrý projd galvanotr. Pulzu odpovídá clkový náboj clk Q = i dt (t clk doba trvání pulzu, i S proud skundární cívkou jako funkc času), jnž j úěrný nárůstu vlikosti agntické indukc. Místo galvanotru lz připojit lktronický intgrátor napětí pro příé ěřní agntické indukc. toroidu vyskytovala bz přítonosti froagntického jádra jako důsldk xistnc proudu v závitch toroidu, s skládá B f příspěvk od froagntického jádra. Pro vlikosti indukcí s ohld na skutčnost, ž froagntiku zsiluj agntické pol, platí: B = B 0 + B f K tou, abycho stanovili B 0, stačí zěřit proud v závitch, rozěry toroidu a dosadit do vztahu ( ). Výsldnou indukci B v jádř toroidu j ožné zěřit. Obr przntuj historii agntování froagntického vzorku. Budiž jádro na počátku nzagntované (vzork s zahřj nad Curiovu tplotu a ochladí s za npřítonosti agntického pol) a postupně zvyšuj proud v závitch toroidu a tdy i agntickou indukci B 0 podl vztahu ( ). Křivka 0 s nazývá agntizační (křivka prvotní agntizac, pannská křivka) a jjí nlinární průběh dokládá, ž agntická suscptibilita froagntika závisí na hodnotě B 0. V bodě dosahuj vzork agntického nasycní (doény jsou prakticky zcla natočny v sěru pol B 0 ) a při další zvyšování proudu v závitch rost B f již jn npatrně. Hodnota B f v bodě j jdnou z základních charaktristik froagntika a závisí na tplotě. Na agntizační křivc jště rozlišuj v bodě 0 začínající vratnou část, kdy s v slabé poli vratně natáčjí agntické clk t 0 S 491
7 dipólové onty v sěru vnějšího agntického pol, a nvratnou, ktrá po ni náslduj při další růstu B 0. Nvratnost agntování j projv paěti agntických látk a využívá s k uchování inforac v paěťových édiích (kazty, diskty, pvný disk v počítači apod.). Nyní postupně snižuj hodnotu proudu v solnoidu z stavu. Objví s nová křivka D. I když pol B 0 zanikn, uvnitř froagntika zůstan pol s indukcí B r, ktrou nazývá ranntní agntická indukc. Jstliž bycho jádro z toroidu v této chvíli vyňali, získá pranntní agnt. Obr Nyní opět zvyšuj proud v toroidu, avšak tak, aby procházl závity v opačné sěru nž původně. Dospěj do stavu E, kdy vyizí B f a tdy bud platit: B = B 0 = B k, kd B k j korcitivní agntická indukc. Při další zvyšování proudu s opět dosáhn stav nasycní (F). Uzavřná křivka DEFGH s nazývá hystrzní. Plocha vyzná hystrzní syčkou rspktiv korcitivní indukc agntického pol j úěrná nrgii, ktrá usí být na zagntování atriálu vynaložna. Matriál s touto nrgií zahřívá. Vznikají hystrzní ztráty. Podl hodnot B k dělí froagntika na agnticky ěkké (např. žlzo 10-4 T, ocl rco T) a agnticky tvrdé (B k 4π 10-4 T). Při konstrukci trvalých agntů j žádoucí, aby byl agntický stav látky pokud ožno stálý a byl co njéně ovlivnitlný vnějšíi poli. Touto požadavku odpovídají agnticky tvrdé látky. K ni patří například uhlíková ocl (98,1% F, 1% Mn, 0,9% C), kobaltová ocl (52,6% F, 36% Co, 7% W, 3,5% Cr, 0,9% C), barnatý frit. Také j důlžité, aby byla co njvětší hodnota ranntní agntické indukc. V gnrátorch, lktrootorch, transforátorch a jiných zařízních s proěnný agntický pol j výhodné používat atriály s nízkou korcitivní agntickou indukcí a vysokou hodnotou prability. Uvď transforátorovou ocl (96% F, 4% Si), čisté žlzo (99,95% F), supralloy (15,7% F, 79% Ni, 5% Mo, 0,3% Mn) a anganatozinčnatý frit (Mn 0,5 Zn 0,5 F 2 O 4 ). Uožňují získat při dané proudu noh silnější agntické pol, nž u jiných látk, a bz vlkých hystrzních ztrát. KO Dfinujt agntickou suscptibilitu. KO Klasifikujt látky podl vlikosti a orintac agntické síly, ktrá na ně působí. KO Popišt závislost rlativní prability paraagntika na tplotě. KO Co s stan, dosáhn-li při zahřívání froagntiku Curirovu tplotu? KO J rlativní prabilita diaagntika kladná nbo záporná? Intrprtujt fyzikální význa znaénka rlativní prability. KO Co určuj agntické vlastnosti látk? KO Vysvětlt vznik agntického pol atou v souvislosti s pohyb lktronu v lktronové obalu atou. KO Co j příčinou zagntování látky? 492
8 KO Pokust s vysvětlit podstatu diaagntisu, paraagntisu a froagntisu. KO Dfinujt vličinu agntizac. KO Nakrslt a popišt hystrzní syčku. KO Jak s od sb liší agnticky tvrdé a agnticky ěkké atriály pro vysvětlní použijt hystrzní syčku. Žlzná tyč délky 6 c a obsahu průřzu 2 c 2 j složna z atoů, ktrý přísluší agntický dipólový ont 2, Nchť ají dipólové onty všch atoů stjný sěr a orintaci. Určt dipólový ont tyč. Jak vlký ont síly usí na tyč působit, aby s udržla v poloz kolé k vnějšíu agntickéu poli o indukci 1,5 T? Počítjt s hustotou žlza 7900 kg -3. = 2, J T -1 ; l = 6 c = 0,06 ; S = 2 c 2 = ; B = 1,5 T; ρ = kg -3 ; M = 0, kg ol -1 ; N = 6, ol -1 ; clk =?; M =? Obr Protož s v zadání přdpokládá saturac vzorku, tj. úplné sřazní agntických dipólových ontů atoů, získá vlikost výsldného dipólového ontu prostý součt vlikostí příspěvků od jdnotlivých atoů (vktory příspěvků jsou rovnoběžné s toutéž orintací). Odtud: clk = N. (1) Vodítk k výpočtu počtu atoů N j znáá hustota žlza: Nat ρ = =. (2) V V S přihlédnutí k dfinici olární hotnosti M a látkového nožství n vyjádř hotnost atou at : N Nat N M = = = = at N n N N M at =. (3) N Nyní osaostatně N z (2) a postupně dosaď hotnost atou podl (3), obj nahraď součin obsahu průřzu a délky tyč: Vρ VρN SlρN N = = =. (4) at M M K obcnéu řšní dospěj dosazní (4) do (1): SlρN clk =. M clk = 21,47 J T -1 Mont síly, ktrý působí vnější agntické pol na agnt (viz poznáka v podkapitol 3.6.3), js vyjádřili vztah ( ). Nboť jsou vktory agntické indukc vnějšího agntického pol a clkového dipólového agntického ontu na sb kolé(obr ), platí pro vlikost silového ontu: M = clk B = 32,2 N. 493
9 Chování látk v agntické poli Látky slabě agntické (paraagntika, diaagntika) charaktrizuj, pokud jd o agntické vlastnosti, bzrozěrná vličina χ zvaná agntická suscptibilita, ktrá souvisí s rlativní prabilitou takto: r = 1 + χ Podl vlikosti a orintac agntické síly klasifikuj všchny látky na tři hlavní skupiny froagntické (froagntika), paraagntické (paraagntika) a diaagntické (diaagntika). Mzi froagntické látky patří také frity (látka friagntická). Látky froagntické jsou silně přitahovány k oblasti s vyšší hustotou agntických indukčních čar v Obr k jižníu zaostřnéu pólu. K téuž pólu jsou přitahovány látky paraagntické. Na diaagntika působí vli slabě opačně orintovaná agntická síla. Diaagntické látky vykazují rlativní prabilitu alou, zápornou a tplotně nzávislou, kdžto látky paraagntické v široké rozsahu a s tplotní závislostí C r =1+, T v níž C j Curiova tplota a T trodynaická tplota látky. Přstož jsou alkalické kovy diaagntika, jjich prabilita nní tplotou ovlivněna. Rlativní prabilita froagntik závisí na vnější agntické poli a silně na tplotě. Při dosažní Curiovy tploty jjich prabilita poklsn z vysokých hodnot ( ) na hodnoty typické pro paraagntika. Njznáější látky, ktré projvují froagntisus za pokojové tploty, jsou prvky žlzo, kobalt, nikl, gadolinu, dál pak značné nožství slitin i sloučnin nkovových. Zdroj agntického pol atou Charaktr pohybu lktronů v lktronové obalu atou určuj agntické vlastnosti látky. Vztah zi orbitální ont hybnosti a orbitální agntický dipólový ont lktronu orb = b přpiš do vktorového tvaru: orb = b Poněvadž j náboj lktronu záporný, ají vktory orb a b opačnou orintaci (Obr ). Elktron á vlastní, říká též vnitřní ont hybnosti (tzv. spin, značka S). Spinu přísluší spinový agntický dipólový ont S. Platí: S = S Výsldný agntický ont atou nbo olkuly s skládá s agntickýi onty všch ostatních částic látky. Látka j zagntovaná, pokud látka vytváří saa o sobě agntické pol akroskopické povahy. Diaagntisus Indukovaný agntický ont atou j úěrný agntické indukci vnější zdroj vyvolaného agntického pol a á k této indukci opačnou orintaci, což j podstata diaagntisu. Po zániku vnějšího agntického pol vyizí indukovaný agntický 494
10 ont. Protož j Faradayův zákon lktroagntické indukc všobcný, vyskytuj s diaagntisus u všch látk v agntické poli. Diaagntisus j jv vli slabý a u látk paraagntických rsp. froagntických bývá paraagntis rsp. froagntis přkryt. Paraagntisus Pokud atoy látky ají pranntní agntické onty (atoy s lichý počt lktronů, atoy přchodových prvků např. chro, angan, žlzo, nikl, kobalt, paladiu a platina) a látka s bud nacházt v vnější agntické poli, nbudou již agntické onty atoů orintovány v prostoru nahodil, nýbrž s budou natáčt do sěru vnějšího agntického pol. Látka s títo agntizuj a pol v látc bud silnější, nž v jjí okolí. Mírou zagntování látky j vktor agntizac M, jnž udává objovou hustotu agntického ontu: d M = dv [ M ] = Náhodné srážky atoů v důsldku nuspořádaného pohybu narušují uspořádání agntických ontů pol, proto s rostoucí tplotou klsá vlikost výsldného agntického ontu látky. Froagntisus J-li rlativní účink agntických ontů noh silnější nž v případě paraagntisu nbo diaagntisu, hovoří o jvu froagntické. Froagntisus j důsldk čistě kvantového jvu, nazývaného výěnná intrakc. Při chladnutí roztavného froagntika s vytvářjí Wissovy oblasti spontánní agntizac, ktré s často označují trín doény. V doénách jsou atoové agntické onty uspořádány do souhlasných sěrů. Jdnotlivé doény jsou však orintovány chaoticky a navnk s proto nprojvují (Obr ). Vloží-li látku do vnějšího agntického pol, porostou doény s agntickýi dipólovýi onty v sěru pol na úkor ostatních, případně s budou orintovat do sěru pol. Tyto dva jvy agntické pol v látc podstatně zsilují. Cyklické agntování froagntické látky charaktrizuj hystrzní syčka. 495
INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE
Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění
FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt
Více4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
ATOMOVÁ FYZIKA I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Kvantování nrgi lktroagntického zářní opakování téa Elktroagntické zářní Planck (1900): Enrgi lktroagntického zářní ůž být vyzářna
Vícezákladní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie
Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ
Více3.9. Energie magnetického pole
3.9. nergie agnetického poe 1. Uět odvodit energii agnetického poe cívky tak, aby bya vyjádřena poocí paraetrů obvodu (I a L).. Znát vztah pro energii agnetického poe cívky jako funkci veičin charakterizujících
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
VíceDIDAKTICKÝ TEST MAGNETICKÉ POLE
DIDAKTICKÝ TEST MAGNETICKÉ POLE Použité zdroje: Blahovec, A.: Elektrotechnika I, Inforatoriu, Praha 2005 Černý, V.: Repetitoriu, Základní vztahy v elektrotechnice, časopis ELEKTRO ročník 2003 http://www.odbornecasopisy.cz
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceJednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)
Jdnokapalinové přiblížní (MHD-magntohydrodynamika) Zákon zachování hmoty zákony zachování počtu lktronů a iontů násobny hmotnostmi a sčtny n t div nu ni divnu i i t div u M M (1) t i m n M n u u M i i
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
Více6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu
6 Elktronový spin Elktronový spin j vličina poněkud záhadná, vličina, ktrá nmá obdoby v klasickém svět. Do kvantové mchaniky s spin dostal jako xprimntální fakt: z řady xprimntů totiž vyplývalo, ž kromě
VíceChemické výpočty. výpočty ze sloučenin
Cheické výpočty výpočty ze sloučenin Cheické výpočty látkové nožství n, 1 ol obsahuje stejný počet stavebních částic, kolik je atoů ve 1 g uhlíku 1 C počet částic v 1 olu stanovuje Avogadrova konstanta
VíceÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4
ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH
VíceMagnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové
MAGNETICKÉ POLE V LÁTCE, MAXWELLOVY ROVNICE MAGNETICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární
VíceSTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník
STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Magnetické pole Vytváří se okolo trvalého magnetu. Magnetické pole vodiče Na základě experimentů bylo
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ
Jihočská univrzita v Čských Budějovicích Katdra fyziky Modly atomu Vypracovala: Brounová Zuzana M-F/SŠ Datum: 3. 5. 3 Modly atomu První kvalitativně správnou přdstavu o struktuř hmoty si vytvořili již
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně
Více1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.
Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností
VíceMěrný náboj elektronu
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt
VíceL HOSPITALOVO PRAVIDLO
Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o
VícePENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM
PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
VíceSkalární a vektorový popis silového pole
Skalární a vektorový popis silového pole Elektrické pole Elektrický náboj Q [Q] = C Vlastnost materiálových objektů Interakce (vzájemné silové působení) Interakci (vzájemné silové působení) mezi dvěma
VícePopis fyzikálního chování látek
Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
VíceElektrický proud v elektrolytech
Elektrolytický vodič Elektrický proud v elektrolytech Vezěe nádobu s destilovanou vodou (ta nevede el. proud) a vlože do ní dvě elektrody, které připojíe do zdroje stejnosěrného napětí. Do vody nasypee
Více4.5.7 Magnetické vlastnosti látek
4.5.7 Magnetické vlastnosti látek Předpoklady: 4501 Předminulá hodina magnetická indukce závisí i na prostředí, ve kterém ji měříme permeabilita prostředí = 0 r, r - relativní permeabilita prostředí (zda
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
Více3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí
Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců
Více1. Hmotnost a látkové množství
. Hotnost a látkové nožství Hotnost stavební jednotky látky (například ato, olekly, vzorcové jednotky, eleentární částice atd.) označjee sybole a, na rozdíl od celkové hotnosti látky. Při požití základní
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
VíceFyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.
Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
VíceDifúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity
Dfúz Fckův zákon dfúz v plynu Přdpokládjm dální plyn s konstantní tplotou T a konstantním tlakm p v kldu, v ktrém j nízká nhomognní hmotnostní koncntrac příměs Pak v staconárním stavu musí být clková síla
Více2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
Více(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ
Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku
Více3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí
3. MAGNETSMUS 3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3.1.1 Určete magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole ve vzdálenosti a = 5 cm od velmi dlouhého přímého vodiče, jestliže jím protéká
VíceElektromagnetismus 163
Elektromagnetismus 163 I I H= 2πr Magnetické pole v blízkosti vodi e s proudem x r H Relativní permeabilita Materiály paramagnetické feromagnetické (nap. elezo, nikl, kobalt) diamagnetické Ve vzduchu je
VíceMagnetické pole - stacionární
Magnetické pole - stacionární magnetické pole, jehož charakteristické veličiny se s časem nemění kolem vodiče s elektrickým polem je magnetické pole Magnetické indukční čáry Uzavřené orientované křivky,
VíceLátkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A
Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,
VíceElektřina a magnetizmus závěrečný test
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-20 Téma: závěrečný test Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: TEST - A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník TEST Elektřina a magnetizmus závěrečný
VíceStacionární magnetické pole Nestacionární magnetické pole
Magnetické pole Stacionární magnetické pole Nestacionární magnetické pole Stacionární magnetické pole Magnetické pole tyčového magnetu: magnetka severní pól (N) tmavě zbarven - ukazuje k jižnímu pólu magnetu
VíceZáznamový arch. Magnetické pole solenoidu. Interaktivní fyzikální laboratoř, MFF UK v Praze. Jména členů skupiny:
Záznaový arch Magnetické pole solenoidu Interaktivní fyzikální laboratoř, MFF UK v Praze Jéna členů skupiny: Datu: Část I Základní vlastnosti agnetického pole cívky KVALITATIVNĚ V této části je vaši cíle
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 12: Měření měrného náboje elektronu. Dosah alfa částic v látce. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 12: Měřní ěrného náboj lktronu Datu ěřní: 19. 4. 21 Dosah alfa částic v látc Jéno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužk: 2. ročník, 1. kroužk, pondělí
VíceRentgenová strukturní analýza
Rntgnová strukturní nlýz Příprvná část Objktm zájmu difrkční nlýzy jsou 3D priodicky uspořádné struktury (krystly), n ktrých dochází k rozptylu dopdjícího zářní. Díky intrfrnci rozptýlných vln vzniká difrkční
VíceVznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice
Střídavý proud Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice Vznik střídavého proudu Výroba střídavého napětí:. indukční - při otáčivé pohybu cívky v agnetické poli
VíceKapitola 3. Magnetické vlastnosti látky. 3.1 Diamagnetismus
Kapitola 3 Magnetické vlastnosti látky Velká část magnetických projevů je zejména u paramagnetických a feromagnetických látek způsobena především spinovým magnetickým momentem. Pokud se po sečtení všech
VíceStacionární magnetické pole. Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole.
Magnetické pole Stacionární magnetické pole Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole. Stacionární magnetické pole Pilinový obrazec magnetického pole tyčového magnetu Stacionární magnetické pole
Více28. Základy kvantové fyziky
8. Základy kvantové fyziky Kvantová fyzika vysvětluj fyzikální principy mikrosvěta. Mgasvět svět plant a hvězd Makrosvět svět v našm měřítku, pozorovatlný našimi smysly bz jakéhokoli zprostřdkování Mikrosvět
VíceElektřina a magnetizmus magnetické pole
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-13 Téma: magnetické pole Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník VÝKLAD Elektřina a magnetizmus magnetické pole
VícePříklady z kvantové mechaniky k domácímu počítání
Příklady z kvantové mchaniky k domácímu počítání (http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/kvant-priklady.pdf (nbo.ps). Počt kvant: Ionizační nrgi atomu vodíku v základním stavu j E = 3, 6 V. Najdět frkvnci,
VíceChemické repetitorium. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Chemické repetitorium Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 1 Anorganická a obecná chemie Stavba atomu Atom je nejmenší částice hmoty, která obsahuje jádro (složené
Více1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás.
Příklady: 30. Magnetické pole elektrického proudu 1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás. a)
VíceZávislost odporu kovového vodiče na teplotě
4.2.1 Závislost odporu kovového vodiče na teplotě Předpoklady: 428, délková a objemová roztažnost napětí [V] 1,72 3,43 5,18 6,86 8,57 1,28 proud [A],,47,69,86,11,115,127,14,12,1 Proud [A],8,6,4,2 2 4 6
VícePřehled veličin elektrických obvodů
Přehled veličin elektrických obvodů Ing. Martin Černík, Ph.D Projekt ESF CZ.1.7/2.2./28.5 Modernizace didaktických metod a inovace. Elektrický náboj - základní vlastnost některých elementárních částic
VíceVY_32_INOVACE_6/15_ČLOVĚK A PŘÍRODA. Předmět: Fyzika Ročník: 6. Poznámka: Vodiče a izolanty Vypracoval: Pták
VY_32_INOVACE_6/15_ČLOVĚK A PŘÍRODA Předmět: Fyzika Ročník: 6. Poznámka: Vodiče a izolanty Vypracoval: Pták Izolant je látka, která nevede elektrický proud izolant neobsahuje volné částice s elektrický
VíceVliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění
Vlv prostupů tpla mz byty na spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění Anotac Fnanční částky úhrady za vytápění mz srovnatlným byty rozpočítané frmam používajícím poměrové ndkátory crtfkované podl norm
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady
Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31
Víceje daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme
DERIVACE FUNKCE Má zásadí výzam při vyštřováí fukčích závislostí j v matmatic, al také v aplikacích, apř v chmii, fyzic, koomii a jiých vědích oborch Pricip drivováí formulovali v 7 stoltí závisl a sobě
VíceElektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů
Elektrický proud Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Vodivé kapaliny : Usměrněný pohyb iontů Ionizované plyny: Usměrněný pohyb iontů
VíceVzájemné silové působení
magnet, magnetka magnet zmagnetované těleso. Původně vyrobeno z horniny magnetit, která má sama magnetické vlastnosti dnes ocelové zmagnetované magnety, ferity, neodymové magnety. dva magnetické póly (S-J,
Více1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty
1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol
VíceGRAFEN. Zázračný. materiál. Žádný materiál na světě není tak lehký, pevný a propustný,
VLASTNOSTI GRAFENU TLOUŠŤKA: Při tloušťc 0,34 nanomtru j grafn milionkrát tnčí nž list papíru. HMOTNOST: Grafn j xtrémně lhký. Kilomtr čtvrčný tohoto matriálu váží jn 757 gramů. PEVNOST: V směru vrstvy
VíceNESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Masarykovo gymnázium Vsetín Autor: Mgr. Jitka Novosadová DUM: MGV_F_SS_3S3_D16_Z_OPAK_E_Nestacionarni_magneticke_pole_T Vzdělávací obor: Člověk a příroda Fyzika Tematický okruh: Nestacionární magnetické
VíceH - Řízení technologického procesu logickými obvody
H - Řízní tchnologického procsu logickými ovody (Logické řízní) Tortický úvod Součástí řízní tchnologických procsů j i zjištění správné posloupnosti úkonů tchnologických oprcí rozhodování o dlším postupu
Více5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF
VíceZapnutí a vypnutí proudu spínačem S.
ELEKTROMAGNETICKÁ INDUKCE Dva Faradayovy pokusy odpovídají na otázku zda může vzniknout elektrický proud vlivem magnetického pole Pohyb tyčového magnetu k (od) vodivé smyčce s měřidlem, nebo smyčkou k
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
VíceNESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník
NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Nestacionární magnetické pole Vektor magnetické indukce v čase mění směr nebo velikost. a. nepohybující
VíceMAGNETICKÉ POLE. 1. Stacionární magnetické pole I I I I I N S N N
MAGETCKÉ POLE 1. Stacionární magnetické poe V E S T C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á Í je část prostoru, kde se veičiny popisující magnetické poe nemění s časem. Vzniká v bízkosti stacionárních vodičů
VíceMěrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu
- 1 - Tato Příloha 307 j součástí článku: ŠKORPÍK, Jří. Enrgtcké blanc lopatkových strojů, Transformační tchnolog, 2009-10. Brno: Jří Škorpík, [onln] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacn-tchnolog.cz/nrgtckblanc-lopatkovych-stroju.html.
VíceVěra Keselicová. květen 2013
VY_52_INOVACE_VK62 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Věra Keselicová květen 2013 8. ročník
VíceSTUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA
STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,
Více1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?
Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou
VíceTeplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování
Vícer j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách
Elektrostatiké pole Elektriký proud v látkáh Měděný vodiče o průřezu 6 protéká elektriký proud Vypočtěte střední ryhlost v pohybu volnýh elektronů ve vodiči jestliže předpokládáe že počet volnýh elektronů
VíceMagnetické pole se projevuje silovými účinky - magnety přitahují železné kovy.
Magnetické pole Vznik a zobrazení magnetického pole Magnetické pole vzniká kolem pohybujících se elektrických nábojů. V případě elektromagnetů jde o pohyb volných elektronů (nosičů elektrického náboje)
Více2. Atomové jádro a jeho stabilita
2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron
VíceElektrické vlastnosti látek
Elektrické vlastnosti látek A) Výklad: Co mají popsané jevy společného? Při česání se vlasy přitahují k hřebenu, polyethylenový sáček se nechce oddělit od skleněné desky, proč se nám lepí kalhoty nebo
VíceATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře
ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů
VíceFunkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
VíceZměna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára
Zěny skupenství átek Zěna skupenství, Tání a tuhnutí, Subiace a desubiace Vypařování a kapanění Sytá pára, Fázový diagra, Vodní pára Zěna skupenství = fyzikání děj, při které se ění skupenství átky Skupenství
VíceElektrické vlastnosti látek
Elektrické vlastnosti látek Elektrické jevy Již z doby starověku jsou známy tyto elektrické jevy: Blesk Polární záře statická elektřina ODKAZ Elektrování těles Tělesa se mohou třením dostat do stavu, ve
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha 3: Měrný náboj lktronu Datum měřní: 18. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátk 7:30 Vypracoval: Tadáš Kmnta Klasifikac: 1 Zadání 1. DÚ: Odvoďt
VíceElektřina a magnetismus Elektrostatické pole
Elektrostatické pole Elektrostatické pole je prostor (v okolí elektricky nabitých částic/těles), ve které na sebe náboje působí elektrickýi silai. Zdroje elektrostatického pole jsou elektrické náboje (vázané
VíceOtázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole
Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:
VíceFYZIKA II. Petr Praus 8. Přednáška stacionární magnetické pole (pokračování) a Elektromagnetická indukce
FYZIKA II Petr Praus 8. Přednáška stacionární magnetické pole (pokračování) a Elektromagnetická indukce Osnova přednášky tenká cívka, velmi dlouhý solenoid, toroid magnetické pole na ose proudové smyčky
VíceMA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity
MA: Cvičné příklady funkc: Df a vlastnosti, ity Stručná řšní Na zkoušc j samozřjmě nutné své kroky nějak odůvodnit. Rozsáhljší pomocné výpočty s tradičně dělají stranou, al bývá také moudré nějak naznačit
VíceZadání témat. Řešení témat. Zadání úloh. Úloha 3.3 Baterie na β-radioaktivitu (5b) Téma5 Fontány. Téma 1 Pravidelné mnohostěny
2 Studntský matmaticko-fyzikální časopis ročník VIII číslo 3 Trmín odslání: 14. 1. 2002 Zadání témat Téma5 Fontány Podívjt s na obrázk, na ktrém j namalovaná fontána a vysvětlt, jak funguj. Odhadnět, do
VíceProtonové číslo Z - udává počet protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku
Stavba jádra atomu Protonové Z - udává protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku Neutronové N - udává neutronů v jádře atomu Nukleonové A = Z + N, udává nukleonů (protony + neutrony)
VíceInovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Magnetizmus. Název: Autor:
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Magnetizmus Indukční zákon Ing. Radovan Hartmann
VíceČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E. 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole
Kde se nacházíme? ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole Mapování elektrického pole -jak? Detektorem.Intenzita
Více