Okruhy otázek předmětu Neurovědy Zubní lékařství. Neuroanatomie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Okruhy otázek předmětu Neurovědy Zubní lékařství. Neuroanatomie"

Transkript

1 Okruhy otázek předmětu Neurovědy Zubní lékařství Neuroanatomie Druhy axoplazmatického transportu včetně přibližných hodnot/den. Příklady transportovaných molekul. Význam jednotlivých druhů transportu v intaktním neuronu a při regeneraci jeho výběžků. Typy gliových buněk a jejich význam při ontogenezi a reparaci PNS. Vzájemné trofické vztahy mezi neurony a cílovou tkání, příklady jejich významu při ontogenetickém vývoji a reparaci nervové soustavy. Hematoencefalická bariéra, její strukturální složky a transportní mechanizmy. Nervové dráhy pro přenos bolestivých informací z kůže trupu a končetin. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů tvořících tyto dráhy. Nervové dráhy pro přenos bolestivých informací z dutiny ústní. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů tvořících tyto dráhy. Nervová dráha pro přenos chuťových informací do vyšších etáží CNS. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů tvořících chuťovou dráhu. Nervová dráha pro vědomé vnímání čichových informací. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů pro čichovou dráhu. Zraková dráha. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů pro zrakovou dráhu. Projekce sluchových informací do kortexu. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů. Nákres a popis jednoduchých blokových schémat rozložení a propojení neuronů dvou základních motorických systémů. Nákres a popis jednoduchého blokového schématu dráhy pupilárního (mydriatického a miotického) reflexu. Nákres a popis jednoduchého schématu pro myotatický reflex a reflexní oblouk šlachového vřeténka. Stavba a spoje enterického autonomního systému. Lokalizace, propojení a funkce jednotlivých neuronů. Kožní citlivost Podněty, jednotlivé typy senzorů a jejich rozložení, oblasti nejvyššího výskytu. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které slouží pro přenos modalit hrubé kožní citlivosti a diskriminačního čití do kortexu.

2 Visceroceptivní čití Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které slouží pro přenos viscerosenzorických informací do subkortikálních a kortikálních úrovní. Optický systém oka. Úprava intenzity zrakového podnětu Popis struktur optického systému oka. Nákres jednoduchého schématu vystihujícího lokalizaci a propojení neuronů, které zajišťují akomodaci čočky.. Detekce polohy hlavy v gravitačním poli, detekce úhlového a lineárního zrychlení vestibulárním orgánem Popis senzorů a jejich stavby. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které zajišťují přenos těchto informací do kůry. Udržování vzpřímeného postoje Popis svalových skupin zajišťujících vzpřímený postoj. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které zajišťují uvedenou funkci. Popište dráhy pro aferentní informace využívané při udržování vzpřímeného postoje. Manipulační pohyby horních končetin Nákres a popis jednoduchého blokového schématu motorických drah, které řídí manipulační pohyby horních končetin. Schéma a popis nezbytných aferentní dráh. Chůze Nákres a popis jednoduchého blokového schématu struktur CNS včetně jejich propojení, které zajišťují chůzi. Schéma a jeho popis pro nezbytné aferentní informace. Nocicepce, bolest Podněty, senzory. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které zajišťují přenos těchto informací do kůry z obličejové části hlavy. Popis struktur a jejich propojení, které zabezpečují stresovou analgesii. Mozeček Popis strukturálně-funkčního členění mozečku. Spoje vestibulárního mozečku, spoje mediánní a paramediánní zóny spinálního mozečku, spoje pontocerebella a uvedením jejich účasti na řízení motoriky. Bazální ganglia Popis jednotlivých struktur řazených k bazálním gangliím. Aferentní, eferentní a vzájemné spoje. Nákres a popis blokového schématu pro základní spoje bazálních ganglií. Účast bazálních ganglií na řízení motoriky.

3 Neurofyziologie Synapse a podklad postsynaptického potenciálu. Klidový potenciál, akční potenciál a jeho vedení, ionální proudy. Neuromuskulární přenos, generátorový potenciál. Monosynaptické a polysynaptické reflexy, příklady. Mechanismus fotorecepce. Detekce pohybu zrakovým systémem. Barevné vidění, prostorové vidění. Přenos zvuku ve sluchovém systému, lokalizace zdroje zvuku, audiometrie. Elektroencefalografie a evokované potenciály. Hlad a žízeň. Strach, úzkost a zuřivost. Emoce a stress. Učení a paměť Motivace a závislost, systém odměny a trestu. Řeč a poruchy řeči.

4 1. Druhy axoplazmatického transportu včetně přibližných hodnot/den. Příklady transportovaných molekul. Význam jednotlivých druhů transportu v intaktním neuronu a při regeneraci jeho výběžků. Anterográdní (od neuronu periferně) Materiál pro rŧst a obnovu struktur periferně od těla, které mají menší ţivotnost neţ neuron - Pro tvorbu a funkci synapse - pomalý 1-12 mm/den - molekuly cytoskeletu, obnova nervových výběţkŧ - rychlý aţ 410 mm/den - materiál pro tvorbu synaptických váčkŧ - transport glykoproteinŧ, lipidŧ a membránových enzymŧ Retrográdní (z periferie k perikaryu) mm/den - transport - vyčerpaných a pouţitých organel (mit, ER) - trofických a signálních molekul - virové partikule (vzteklina, HSV) - kovy (Pb,Au), toxiny 2. Typy gliových buněk a jejich význam při ontogenezi a reparaci PNS. Funkce: podpŧrné odstranění zbytkŧ neuronŧ po buněčné smrti či poškození produkce myelinového obalu udrţování homeostázy (stálosti vnitřního prostředí) (K+) zdroj signálních molekul pro neuron v prŧběhu ontogeneze CNS Makroglie (pŧvod v neur. trubici, vytváří pro axon nevhodné prostředí, které zastavuje rŧst axonu v prŧběhu ontogeneze) - oligodendrocyty Intrafacsikulární tvoří okolo axonŧ myelinový obal (jeden okolo více axonŧ) - Perineuronální - při tělech neuronŧ, netvoří myelin - spolu s astrocyty a mikroglií = perineuronální satelity - astrocyty - výběţky, podílejí se na stavbě HEB, transport ţivin k neuronu, stálost vnitřního prostředí - Fibrilární dlouhé výběţky v bílé hmotě, podporná funkce - Plazmatické v šedé hmotě, obklopují dendrity a synaptické komplexy, kontakt s kapilárami = výţiva neuronu

5 - Kmenové proliferují při poškození CNS tvorba astrocytární jizvy Mikroglie (pŧvod z mezodermu,funkce blízké makrofágŧm, při poškození a regeneraci CNS) - Ependymové buňky - vystýlají povrch dutin CNS, kryjí plexus choroideus - po poškození axonŧ v CNS dochází ke zvýšené prolif. aktivitě jen u mikrogliových buněk PNS vznik z prekurzorových buněk, pŧvod v neuronální liště, diferenciace podobná hematopoeze Satelitní buňky obklopují těla neuronŧ s vomatosenzitivních a autonomních gangliích Swannovy buňky myelinizující (tvoří myelinový obal jedna pro jeden neurit) - nemyelinizující (myelin netvoří, okolo axonŧ v periferních nervech) - terminální (obklopují senzorické a motorické terminály) - při poškození neuronu výrazně proliferují - význam při reparaci vytvoření permisivního mikroprostředí a stimulace rŧstu, předurčují cestu aţ k cílové struktuře - Zákonitosti jsou podobné jako při embryonálním vývoji. Jsou to principy: Neurotropizmu (produkce molekul, které mají vliv na rŧst axonu za vývoje a regenerace) Neurotrofizmu (diferencuje poze axon, který obnovil kontakt se správnou cílovou strukturou) Kontaktní navigace (buňky distálního pahýlku, hl. Schwannovy buňky, vytváří vhodný, adherentní povrch pro regenerující axon) 3. Vzájemné trofické vztahy mezi neurony a cílovou tkání, příklady jejich významu při ontogenetickém vývoji a reparaci nervové soustavy - pŧsobení specifických substancí uvolněných buňkou nebo tkání na druhou buňku nebo tkáň - v prŧběhu celého ţivota, redukce s věkem - typy: neurony mají trofický vliv na cílové buňky nebo tkáně neurony mobou být příjemci trofických faktorŧ z jiných tkání - Neurotrofické faktory faktory nezbytné pro přeţívání a diferenciaci určitých typŧ neuronŧ - např. NGF - ovlivňuje přeţívání somatosenzitivních a sympatických neuronŧ, zástupce neurotrofinŧ

6 - regulace přeţívání neuronŧ (kompetitivní selekce) - redukce axonálních kolaterál při reinervaci po poškození periferních nervŧ jejich peristence by zpŧsobila hypersenzitivitu - zánik neuronŧ = kompetitivní selekce, tím se liší od apoptózy - při ontogenezi a reparaci se uplatňují stejné principy popsané výše 4. Hematoencefalická bariéra, její strukturní složky a transportní mechanismy - odděluje intersticiální tekutinu mozku od krve v cévách, které pronikají do mozkové tkáně - struktura: - endotel mozkových kapilír - homogenní lamina basalis - četné výběţky astrocytŧ - transport pasivní difuze - na základě koncentračního gradientu (O2, CO2. lipidofilní substance=barbituráty, heroin, nikotin, dazepam) - usnadněná difuze pomocí transportérŧ, bez spotřeby energie (Glc, AK) - aktivní transport - vyţaduje energii (AK, ionty K+ dokonce proti koncentračnímu gradientu) - transcytóza - (coated vesicles, transferin Fe, selektivní transport pomocí receptorŧ ) 5. Nervové dráhy pro přenos bolestivých informací z kůže trupu a končetin. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů tvořících tyto dráhy. Nociceptory volná nervová zakončení, která registrují bolest - Adelta mechanické nociceptory, 5-30 m/s ostrá a ohraničená bolest - Adelta tepelné nociceptory, 5-30 m/s ostrá a ohraničená bolest - C - polymodální nociceptory ( chemické dráţdění, chlad, vyšší úroveň mechanického a tepelného dráţdění), 0,5-2 m/s - nejsou v mozku, plicích a játrech - aktivují je mech., tepelné, chemické stimuly které mohou být nebezpečím pro tkáně, zánět Poškozené buňky uvolňují bradykinin, prostaglandiny to pŧsobí na krevní destičky, ty uvolní serotonin, ten pŧsobí na podráţděné nociceptory ty produkují substanci P ta pŧsobí na mastocyty uvolní z granulí histamin, který pŧsobí na nociceptory Bolest chrání organismus před poškozením, (reflex odtáhnutí od zdroje nebezpečí) - ulehčuje diagnózu - paměťová stopa (vyhnutí se příště nebezpečí) - zabezpečuje dobré hojení (znemoţní pohyb)

7 Vedení bolesti z trupu a končetin - Tractus spinothalamicus lateralis, neospinothalamická dráha ostrá lokalizovaná bolest, axony nervŧ lokalizované v lamina IV a V I. a II. neuron paleospinothal., kříţí střední rovinu v cmmisura alba anterior III. neuron - thalamus (ncl. VPL, ncl.p ) IV. neuron kortex cerebri (gyrus postcentralis) - Tractus spinoreticularis tvořen axony nervŧ v lamina VI-VIII difúzní, špatně lokalizovaná bolest, autonomní a reflexní odpověď na bolest I. neuron: centrální raménka pseudounipolárních neuronŧ, jejichţ těla leţí ve spin. gangliích, vstupují do míchy (zadní kořen) fasciculus posterolateralis na II. neuron nucleus proprius III. neuron RF, thalamus (ncl.vpl, ncl. P, ncl. Intralaminares(IL)) pak cestou ARAS (ascending reticular activ. system) jde do IV. neuron cortex (a 3,1,2) front. lalok, přední limbický mozek -Tractus spinomesencephalicus (tr. spinotectalis) spinální neurony lamina I-V projekce do periaqueduktální šedé hmoty, podílí se n descendentní modulaci bolesti reciproční spoje s limbickým předním mozkem, hypothalamus, - emoční projevy bolesti 6. Nervové dráhy pro přenos bolestivých informací z dutiny ústní. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů tvořících tyto dráhy Tr. trigeminothalamicus, tr. trigemino-reticulo-thalamicus I.neuron ganglion trigeminale, ganglion geniculi n.vii, ganglion superius n. IX a X -> tractus spinalis n. trigemini II. neuron - pars caudalis ncl. spinalis n. trigemini -> tr. trigeminothalamicus anterior -> ncl. VPM, ncl. P (ostrá,lokalizovaná bolest) Špatně lokalizovaná bolest I. neuron ganglia(viz výš), tractus trigemino-reticulothalamicus - II. neuron retikulární formace - III. neuron - ncl. IL (thalamus) 7. Nervová dráha pro přenos chuťových informací do vyšších etáží CNS. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů tvořících chuťovou dráhu - receptory pro chuť = sekundární smyslové buňky

8 - s podpŧrnými a bazálními buňkami tvoří chuťové pohárky - ţivotnost chuťových buněk je 10 dní (obnova z epitelu) - baze sek. smysl. buněk inervovány z VII, IX a X - přenos informace z chuť. buněk na dendritické zóny se děje chemickou synapsí - komunikace receptorových buněk s povrchem epitelu je přes porus coliculi gustatorii Dráha: I. neuron - přední 2/3 jazyka GGL.GENICULI cesta nervus lingualis, chorda tympani, nervi palatini majores a minores z patra - zadní 1/3 jazyka GGL. INFERIUS n. IX rr. linguales - epiglotis GGL. INFERIUS n. X. nervus laryngeus superior II. neuron centrální raménka pokračují jako tractus solitarius do kraniální částni ncl. Solitarius zvané ncl. Gustatorius odtud stejnostranně do thalamu III. neuron ncl. Ventralis posteromedialis (VPM) thalami a odsud do gyrus postcentralis (a43) chuťová kŧra a do insuly (sekundární chuťová kŧra) 8. Nervová dráha pro vědomé vnímání čichových informací. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů pro čichovou dráhu I. neuron primární smyslové buňky v regio olfactoria (čichová sliznice) - axony (fila olfactoria) tvoří nervus olfactorius(prochází lanina cribrosa čichové kosti) a končí v bulbus olfactorius, zde přepojení na mitrální a chomáčkové neurony, jejichţ axony tvoří tractus olfactorius ten se dělí na stria olf. lateralis stria olf. intermedia a stria olf. medialis Stria olfactoria medialis a lateralis jdou do area olfactoria medialis(frontální lalok- area subcallosa a gyrus paraterminalis= přední limbický mozek) a lateralis (Brodmanova a28 a periamygdalární kortex) Stria olfactoria intermedia vede do tuberculum olfactorium (leţí v substantia perforata anterior) potom jako stria medullaris thalami do ncl. medialis dorsalis thalami (MD) a odtud axony do orbitofrontálního kortexu= uvědomění informace 9. Zraková dráha. Pořadí, lokalizace a propojení jednotlivých neuronů pro zrakovou dráhu - Spojení sítnice pomocí neuronŧ v určitém pořadí se zrakovým kortexem a subkortikálními strukturami I. neuron fotoreceptory II. neuron bipolární buňky sítnice III. neuron gangliové buňky jejichţ axony tvoří n. opticus překříţení v chiasma opticum - tractus opticus radix medialis tr. optici (10% axonŧ)

9 -do tecta mesencephala tr. retinotectalis, do ncl. colliculi superiores a ncl. praetectalis (akomodace, sledování) -do hypothalamu tr.retinohypothalamicus, do ncl. suprachiasmaticus (řízení cirkdiánních rytmŧ) -do pulvinar thalami tr. retinothalamicus (koordanice zrakových vjemŧ se somatosenzitivními informacemi) - radix lateralis tr. optici končí na ncl. corporis genicullati lateralis (IV. neuron). Axony tr. genikulokortikus do primární zrakové kŧry (a17),odsud do asociační kŧry (a18, 19), dále - -okcipitoparietální cesta (a5, 7 parietální kŧra) vnímání pohybu a prostorového vidění -okcipitotemporální cesta (a20, 21 infratemporální kŧra) vnímání barev 10. Projekce sluchových informací do kortexu. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů I. neurony bipolární b. ncl. spiralis cochleae (dendrity u bazí Cortiho buněk, axony = tractus spinalis foraminosus po výstupu z modiolu = pars cochlearis n. VIII ) II. neurony - ncl. cochlearis ventralis a dorsalis svazky neuronŧ tvoří lemniscus lateralis,(kontralaterálně) a jdou do ncl. colliculi inferioris - integrace prostorových informací z ncl. OLIVARIS SUPERIOR - informace o intenzitě z ncl.cvd - jako brachium colliculi inferioris jdou na III. neurony ncl. corporis geniculati medialis (CGM), kde dochází k přepojení a axony dál tvoří radiatio acustica (přes capsula interna) do primární sluchové kŧry (gyrus temporalis superficialis) 11. Nákres a popis jednoduchých blokových schémat rozložení a propojení neuronů dvou základních motorických systémů

10 regulace pohybu : spinální mícha / mozkový kmen / kortex + (mozeček, BG, subkort. struktury stará se o zpřesnění pohybu) dolní motoneurony alfa a gama ovládají svalová vlákna horní motoneurony kortikální a subkortikální motoneurony ovládající dolní motoneurony 12. Nákres a popis jednoduchého blokového schématu dráhy pupilárního (mydriatického a miotického) reflexu Mydriatický reflex (rozšíření zorniček) (m. dilatator pupillae) I.-III. neuron (fotoreceptory, bipolární buňky, gangliové buňky) radix med. tr. optici IV. neuron ncl. praetectalis V. neuron ncl. intermediolateralis (C8-Th1) přes ramus communicans albus do tr. sympaticus poté pouze prochází ggl. ciliare superior, ze kterého vyjde jako nervi cilliares posteriores breves inervující m. dilatator pupillae Miotický reflex (zúţení zornice, m. sphnincter pupillae, m. ciliaris) I.-III. neuron (fotoreceptory, bipolární buňky, gangliové buňky) radix med. tr. optici IV. neuron ncl. praetectalis V. neuron ncl. acessorius n III. (Edinger-Westphalovo jádro) jeho axony jdou jako ramus inf. III. do VI. neuron - ganglion ciliare, kde se přepojí a axony odtud vycházející jdou jako nn.ciliares posteriores breves ke svalu m. sphincter pupillae a m. ciliares 13. Nákres a popis jednoduchého schématu pro myotatický reflex a reflexní oblouk šlachového vřeténka

11 Myotatický reflex monosynaptický napínací reflex - patří mezi proprioceptivní reflexy míchy - má význam při zajišťování svalového tonu a vzpřímené polohy těla - vzniká dráţděním proprioceptorŧ svalŧ svalového vřeténka a Golgiho šlachového tělíska - u napínacích reflexŧ dochází k rychlejší kontrakci svalŧ, proto se označují jako fázické napínací reflexy. příkldy: patellární (L2-L4), bicipitální (C5), tricipitální (C7) Schéma: Intrafusální svalová vlákna jsou uloţena paralelně k extrafusálním, která mají inervaci z alfa-motoneuronŧ. Ia axony ovlivňují alfa motorické neurony stejného svalu a jeho synergistŧ, zároveň inhibují antagonisty Reflexní oblouk šlachového vřeténka - má opačný efekt na regulovaný sval neţ myotatický reflex, šlachová vřeténka jsou ve šlaše svalu(v sérii), registrují nataţení šlachy - informace je vedena Ib aferentními axony do zadních rohŧ míšních, zde na interneurony, které INHIBUJÍ aktivitu alfa-motoneuronŧ stejného svalu, jeho synergistŧ a součacně stimulují alfa-motoneurony antagonistŧ. - hlavní funkcí je chránit sval před přetaţením, usnadňovat funkci antagonistŧ 14. Stavba a spoje enterického autonomního systému. Lokalizace, propojení a funkce jednotlivých neuronů - Enterický autonomní systém je samostatná řídící jednotka, která kontroluje činnost trávicí soustavy - představuje propojení lastních viscerosenzitivních a motorických neuronŧ a interneuronŧ - existuje zde modulace parasympatikem a sympatikem, jinak je ovšem nezávislý na CNS - motoneurony tvořeny postgangliovými parasympatickými neurony, na kterých končí axony: +Viscerosenzorických neuronŧ, nebo interneuronŧ vlastního systému - těla jsou v tela submucosa, jejihţ dendrity leţí v tela mucosa (sliznice) a podávají informace o nataţení stěny trávicí trubice. Axony jsou napojeny na motoneurony nebo interneurony v Meissnerově (submukózní) nebo Auerbacherově (myenterické) pleteni, které souvisí s peristaltickými pohyby +Pregangliových parasympatických neuronŧ 15. Kožní citlivost Podněty, jednotlivé typy senzorů a jejich rozložení, oblasti nejvyššího výskytu. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které slouží pro přenos modalit hrubé kožní citlivosti a diskriminačního čití do kortexu 1. Vnímání dotyku a tlaku = taktilní čití a hmat - zabezpečují mechanoreceptory. Podnětem je deformace kŧţe, ohnutí vlasu, chlupu Ruffiniho tělíska - receptory tlaku, pomalu adaptující, v kloubech, pojivu

12 Meckelovy disky - receptory tlaku, pomalu adaptující, napínání kŧţe, Meissnerovy tělíska rychle adaptující, receptory vibrací do 8Hz, na ohnuté kŧţi receptor vlasových folikulŧ (reakce na ohnutí) Vater-Paciniho tělíska rychle adaptující, vibrace Hz, akcelerace (nohy, penis, ureter, clitoris, prsa) 2. Vnímání tepla a chladu - termoreceptory, podněty teplo nad 36 = teplo, pod 36 = chlad chladové receptory 20-40, pomalá adaptace, vlákna typu Adelta tepelné receptory 32-45, pomalá adaptace, vlákna typu C Přenos modalit hrubé koţní citlivosti je zabezpečen anterolaterálním systémem -- - spinothalamickou drahou (fysiolog. starší) - vede informace o teple, chladu, bolesti s malou rozlišovací schopností I. neuron pseudounipolární neuron spinálního ganglia (ax. Adelta, Adelta, c) II. neuron ncl. proprius, axony přechází na druhou stranu přes commisura alba a tvoří tr. spinothalamicus, při prŧchodu mozovým kmenem jdou kolaterály do RF, prodlouţené míchy, mostu a šedé hmoty kolem aqueaductus Sylvii a středního mozku III. neuron ncl. ventralis posterolateralis(thalami), axony jdou přes capsula interna a končí v somestetické kŧţe parietálního laloku (gyrus postcentralis) Přenos modalit jemného taktilního čití je zabespečen lemniskální dráhou... Trigeminální dráhy pro hrubou citlivost a diskriminační čití 1. hrubá koţní citlovost a bolest I. neuron ggl. trigeminale, ggl geniculi n. VII a ggl superisus IX a X (informace o bolesti a teplotě jdou přes tr. spinalis n. trigemini a končí na ) II. neuron ncl.tractus spinalis nervi trigemini (odsud tr. trigeminothalamicus vent.) III. neuron ncl. ventralis posteromedialis (VPM) thalami (odsud tr. thalamocorticalis) do gyrus postcentralis (IV. neuron) 2. diskriminační (jemné) čití I. neuron - ganglion trigeminale, truncus spinalis n. trigemini II. neuron ncl. principalis n. trigemini tr. trigeminothalamicus ventralis III. neuron - thalamus (ncl. posteromedialis(pm) ) gyrus postcentralis (a3, 2, 1) IV. neuron 16. Visceroceptivní čití Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které slouží pro přenos viscerosenzorických informací do subkortikálních a kortikálních úrovní. -Visceroceptivní dráhy zajišťují přenos informací z viscerálních dutin a kardiovasculárního systému. -receptory (baroreceptory, chemoreceptory, nociceptory vnitřních orgánŧ) -mnohé viscerosenzorické dráhy končí nejvýše v hypothalamu = nevnímáme je

13 -Viscerosenzitivní nervová vlákna v parasympatiku hlavně n. IX n. X - těla pseudounipolárních neuronŧ jsou v ganglion inferius těchto nervŧ - část I. neuronŧ v ggl. inf. n. IX, inervují sliznici orofaryngu (perif. raménka) - centrální raménka ncl. solitarius (jako ncl. commisuralis) to zabezpečuje aferentaci při reflexní kontrakci faryngeálních konstriktorŧ při polykání - druhá část inrevuje sinus caroticus (registruje změny systol. tlaku a předává tuto informaci na oddíl ncl. solitarius, označený jako jádro baroreceptorŧ) - axony, které inervují glomus caroticum a jejich neurony leţí v ggl. inf. n. IX registrují parciální tlak O2 a CO2 v krvi centrální raménka končí na dorsálním respiračním jádře (součást ncl solitarius) - pseudounipolární neurony ggl. inf. n. X se podílejí na viscerosenzorické inervaci srdce, respiračního aparátu a trávicího traktu (aferentní ax. končí na ncl. commisuralis v ncl. solitarius) - periferní raménka jiných viscerosenz. neuronŧ v ggl. inf. n. X přenášejí informace o kyselosti ţaludečních šťáv a mají vliv na příjem potravy (informace končí ja jádrech hypothalamu) - část vláken n. X. se podílí na inervaci sinus caroticus (registrují systol. tlak a končí na jádře baroreceptorŧ v ncl. solitarius) a glomus caroticum (regisrují parciální tlaky krevních plynŧ a končí na dorsálním respiračním jádře ncl. solitarisu) - V ncl. solitarus dochází ke koncentraci viscerosenzitivních informací a slouţí jako koordinační centrum pro mnoho dŧleţitých viscerálních reflexŧ Viscerosenzitivní nervová vlákna v sympatiku - přenášejí informace o tlaku, vibracích, teple, chladu a bolesti z viscerálních orgánŧ - těla neuronŧ jsou ve spinálních gangliích - centrální raménka ax. končí po vstupu do míchy na ncl.proprius (zadní rohy) - Náslené axony tvoří tr.spinothalamicus a tr. spinoreticularis, jejichţ prostřednictvím jdou informace hlavně do thalamu (ncl. VPL) a po přepojení v něm do příslušných oblastí somestetické kŧry 17. Optický systém oka. Úprava intenzity zrakového podnětu Popis struktur optického systému oka. Nákres jednoduchého schématu vystihujícího lokalizaci a propojení neuronů, které zajišťují akomodaci čočky Optický systém oka je tvořen rohovkou, koorovou vodou, čočkou, sklivcem a sítnicí - umoţňuje zachycení a interpretaci svět. podnětŧ (elektromagnet. vln) v rozmení nm - láme světlo tak, ţe vzniká zmenšený a převrácený obraz v ohnisku na sítnici - lomivost oka je regulována stahem a uvolněním svalŧ řasnatého tělesa (vyklenutí a zploštění čočky) Akomodace na dálku - m. ciliaris relaxace, vlákna zonula ciliaris napnutá (závěsný aparát) čočka se oploští -při pohledu do dálky se rovnoběţné paprsky zobrazují na sítnici v blízkosti ohniska (-ostrý obraz) -blízké předměty se zobrazují za sítnicí (- neostré)

14 Akomodace na blízko vlákna zonuly ochablé, m. ciliaris kontrahovaný vypouklý tvar čočky. zajištuje ho vlastní elasticita (zvětšení zakřivení, lomivosti), blízký bod se zobrazuje v rovině sítnice (ostrý), vzdálený se zobrazí před sítnicí (rozmazaný) Miosis(zúţení), Mydriasis (rozšíření) - viz dráhy Dráha akomodace: neuron v sítnici, 4. ncl. praetectalis, 5. Edinger-Westphalovo jádro, 6. ggl. ciliare nn.ciliares breves, m. ciliaris - nejvyšší index lomu má přední plocha rohovky a čočka. Dŧleţitá je i délka oka v opt. ose 18. Detekce polohy hlavy v gravitačním poli, detekce úhlového a lineárního zrychlení vestibulárním orgánem Popis senzorů a jejich stavby. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které zajišťují přenos těchto informací do kůry - k detekci polohy + změny rychlosti pohybu hlavy slouţí vestibulární systém - vlastní recepční orgán je statokinetické čidlo umístěné v kostěném labyrintu blanitý labyrint sloţený ze 3 polokruhových kanálkŧ, utriculu a sacculu. -vnitřek blanitého labyrintu je vyplněn endolymfou, vně je perilymfa - kanálky jsou ve 3 vzájemně kolmých rovinách jeden horizontálně, dva vertikálně - vlastní recepční buňky jsou v crista ampularis. + jsou obklopeny podpŧrnými buňkami - stereocilie receptorových buněk jsou zanořeny do kopuly = polysacharidová masa (buňky jsou dráţděny při úhlovém (rotačním) zrychlení začátek pohybu endolymfa se opoţďuje = vychýlení kopuly a ohnutí stereocílií) - prŧběh pohybu endolymfa je vzhledem k smyslovým buňkám v klidu ţádný vjem - ukončení pohybu setrvačností dochází k pohybu endolymfy = dráţdění smyslových buněk - ohnutí stereocílií = depolarizace (otevření kanálŧ pro K+ ionty) - Utriculus a Sacculus = statické čidlo, vlastní recepční orgán macula - detekují polohu hlavy v prostoru, lineární zrychlení ve směrech předozadním a vertikálním (ne nahoru a dolŧ) - sloţena ze smyslových a podpŧrných buněk (vlásky vláskových buněk jsou zanořeny do otolitové membrány mukopolysacharidy + otolity) - Buňky zaznamenávají směr gravitační síly (detekce polohy hlavy) a jeho změny (zrychlení) UTRICULUS horizontální, SACULLUS vertikální I. neuron bipolární neuron ggl. vestibularis do pars vestibularis n. VIII a končí na ncl. vestibulares

15 II. neuron vysílají k rŧzným částem mozku Spoje s mozečkem - z ncl. vestibulares přes peduncullus cerebellares inf. a tvoří spoje s pars flocculonodularis a ncl. fastigii cerebella (z vestibulocerebela vedou na motoneurony inervující svaly trupu tr. cerebrospinalis = udrţení rovnováhy) Spoje s míchou axony z ncl. vestibul. lateralis tvoří tr. vestibulospinalis lateralis,končí na všech úrovních míchy na lamina 7,8 ovlivňuje svalový tonus extenzorŧ a jsou součást signálních extenzorových reflexŧ ; axony ncl. vestibularis medialis tvoří tr. vestibulospinalis medialis, který se přidává k fasciculus longitudinalis medialis, sestupuje a končí na lamina 8 krčních a horních hrudních segmentech míchy - Vestibulární spoje pŧsobí přes interneurony na alfa a gamamotoneurony pro řízení pohybŧ hlavy, aby byla zachována rovnováha Spoje s mozkovým kmenem v ascendentní části FLM přechází axony vestibulárních jader pro spojení s motoneurony n.iii, IV, VI. a akcesorními okulomotorickými jádry koordinace pohybŧ hlavy a očí 19. Udržování vzpřímeného postoje Popis svalových skupin zajišťujících vzpřímený postoj. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které zajišťují uvedenou funkci. Popište dráhy pro aferentní informace využívané při udržování vzpřímeného postoje -Vzíájemné postavení těla a končetin se upravuje při kaţdém motorickém úkolu - Tato posturální aktivita vychází z integrace informací z proprioreceptorŧ, vestibulárního aparátu a zraku Ŕízení postoje- hlavní mechanismy spinální a kmenové - spinální okruhy zprostředokovávají napínací a šlachové reflexy (svalové vřeténko, šlachové Golgiho tělísko) upravují pouze menší odchylky (větší výkyvy posturální vyţadují zásahy z vyšších center ) - svalové skupiny pro udrţení vzpřímeného postoje jsou hlavně axiální svalstvo (krk, trup, proximální svaly končetin, které jsou kontrolovány mediálním motorickým systémem) Motoneurony jsou ve ventrálních rozíh míchy (šedá hmota) Mediání motorický systém zahrnuje kortikální a subkortikální dráhy, které kontrolují udrţení rovnováhy a posturální motoriku. -dráhy jsou zkříţené i nezkříţené a končí převáţně na - interneuronech intermediální zóny, jejich axony připadají vzdálenějším segmentŧm míchy = dlouhé propriospinální dráhy - motoneuronech mediálního systému DRÁHY: (mediální motor. dráhy mozkového kmene) - 1. tractus vestibulospinalis lateralis a medialis (ncl. vestibulares med. et lat.) - reflexní řízení rovnováhy a posturální motoriky - 2. tractus tectospinalis (ncl. colliculi sup.) je to dráha s centrolaterální projekcí, - slouţící pro koordinaci pohybŧ hlavy a očí - 3. tractus reticulospinalis (z RF mostu a přední míchy) (med. facilitace sv. axiálníc a extenzorŧ)(lat. inhibice axiálních sv. a extenzorŧ. excitace flexorŧ) - kontrola posturální motoriky

16 Kortikální dráhy - tractus corticospinalis anterior (a4 g.praecentralis,a6 před g. praecentralis) jejich axony končí na motoneuronech mediální skupiny. - inervace krku, trupu a proximálních svalŧ končetin, vydávají kolaterály k RF-mostu a prodlouţené míchy (tr. corticoreticularis) vliv na systém motor. drah mozkového kmene 20. Manipulační pohyby horních končetin Nákres a popis jednoduchého blokového schématu motorických drah, které řídí manipulační pohyby horních končetin. Schéma a popis nezbytných aferentní dráh -Jemnou manipulaci zajišťují distální svaly končetin -tyto svaly jsou inervované motoneurony, které jsou kontolovány laterálním motorickým systémem - motoneurony jsou uloţeny ve ventrálních rozích míšních (šedá hmota) v laterálním sloupci -LATERÁLNÍ MOTORICKÝ SYSTEM zahrnuje kortikální a subkortikální dráhy, které kontrolují jemné manipulační pohyby rukou a prstŧ horní končetiny - většina drah je zkříţena a končí na místech interneuronŧ intermediánní zóny, jejich axony jsou krátké, přepojují 1-2 segmenty míchy (krátké propriospinální dráhy) končí na motoneuronech lat. sloupce, které inervují distální svaly končetin Laterální dráhy mozkového kmene jsou tvořeny axony neuronŧ, které tvoří magnocelulární sloţku ncl.ruber - axony kříţí střední rovinu a a bílou hmotou prostupují jako tr. rubrospinalis (= součást hmatové dráhy tr.corticorubro-spinalis, začínající v temporální kŧře a6). Je zodpovědný za projevy zbytkové motoriky. Neurony vydávají taky axony tvořící tr. bulbospinalis, které končí na motorických jádrech n. V, VIII, XII Kortkální dráhy začíná v a 4,6 - po překříţení v decussatio pyramidum pokračují na laterální skupinu motoneuronŧ pro inervaci dist. svalŧ končetin Propriocepce z horních končetin - I. neuron pseudounipolární b. spinálních ganglií (převáţně hrudních a krčních) + centrální raménka informace z trupu a horních končetin (jako fasciculus cuneatus) a přepojí se na - II. neuron ncl. cuneatus. lateralis tr. cuneocerebellaris a končí na neuronech spinálního mozečku. Část neuronŧ tvořící ncl. cuneatus lateralis vydává neurity, které po překříţení pokračují do lemniscus medialis (tr. bulbothalamicus) a vedou informace z horních končetin do - III. neuron thalamu (ncl.vpl) - IV. neuron g. postcetralis (a 3,1,2) 21. Chůze

17 Nákres a popis jednoduchého blokového schématu struktur CNS včetně jejich propojení, které zajišťují chůzi. Schéma a jeho popis pro nezbytné aferentní informace -Chŧze je rytmicky se opakující pohyb, zajištěný činností center uspořádaných na zpŧsob oscilátoru -Krok je fáze stahu (kontrakce flexorŧ) a fáze opory (kontrakce extenzorŧ) -Krokový mechanismus je tedy nervovým okruhem v míše - časově a prostorově zajišťující uspořádaný sled sthŧ rŧzných svalových skupin -krokové generátory pro jednotlivé končetiny a svaly dalších oblastí těla, které se při chŧzi aktivují, jsou propojené propriospinálními a komisurálními vlákny Míšní generátory kroku jsou pod přímým vlivem mesencephalické lokomoční oblasti zahájení a udrţení rychlosti chŧze - udrţování rovnováhy vyţaduje účast center řídících posturálí motoriku, při některých fázích je potřebná také účast mozkové kŧry (přesné kladení chodidel, zraková kontrola - schody) -Pohyb je regulovaný hierarchickým motorickým systémem - nejniţší struktura 1. interneurony míchy (na C, T a L úrovni) - aktivují flexory a extenzory jednotlivých končetin - spinální motorická jednotka se označuje jako PATTERN GENERÁTOR - 2. další generátor motorických stimulŧ leţí pouze v horních segmentech míchy (v interneuronální šedé hmotě) - 3. lokomoce je iniciována lokomočním centrem, nacházejícím se v mozkovém kmeni (zpětnovazebná kontrola a modulace premotorickou kŧrou(cestou přes RF v úrovni colliculi inf.) - 4. mesencephalické lokomoční oblasti spouští generátor lokom. pohybu určuje charakter pohybu chŧze či běh - 5. mozeček, spinální ganglia (koordinace pohybŧ) - bazální ganglia zahájení a iniciace chŧze pro člověka je chŧze jedním z nejvíce zautomatizovaných pohybŧ 22. Nocicepce, bolest Podněty, senzory. Nákres a popis jednoduchého schématu vystihujícího pořadí, lokalizaci a propojení jednotlivých neuronů, které zajišťují přenos těchto informací do kůry z obličejové části hlavy. Popis struktur a jejich propojení, které zabezpečují stresovou analgesii Bolest nepříjemný smyslový a citový záţitek s aktuálním nebo potenciálním poškozením tkáně Nociceptory receptory bolesti, které jsou aktivované mechanichy, termicky, chemicky - k aktivaci dochází po poškozenítkáně nebo zánětlivými procesy Poškozené buňky uvolňují bradykinin, prostaglandiny to pŧsobí na krevní destičky, ty uvolní serotonin, ten pŧsobí na podráţděné nociceptory ty produkují substanci P ta pŧsobí na mastocyty uvolní z granulí histamin (vazodilatace, edém), který pŧsobí na nociceptory - spojeny s vlákny - Adelta mechanické nociceptory, 5-30 m/s ostrá a ohraničená bolest - Adelta tepelné nociceptory, 5-30 m/s ostrá a ohraničená bolest - C - polymodální nociceptory ( chemické dráţdění, chlad,

18 Tr. trigeminothalamicus, tr. trigemino-reticulo-thalamicus vyšší úroveň mechanického a tepelného dráţdění), 0,5-2 m/s, špatně lokalizovaná bolest I.neuron ganglion trigeminale, ganglion geniculi n.vii, ganglion superius n. IX a X -> tractus spinalis n. trigemini II. neuron - pars caudalis ncl. spinalis n. trigemini -> tr. trigeminothalamicus anterior -> ncl. VPM, ncl. P (ostrá,lokalizovaná bolest) Špatně lokalizovaná bolest I. neuron ganglia(viz výš), tractus trigemino-reticulothalamicus - II. neuron retikulární formace - III. neuron - ncl. IL= intralamineris (thalamus) Stresová analgezie necitlivost k bolesti při stresu - spoje z hypothalamu (thalamus, amygdala) a PAG aktivují descendentní antinociceptivní systém, který na míšní úrovni tlumí přenos bolesti a zároveň oslabuje stresovou reakci 23. Mozeček Popis strukturálně-funkčního členění mozečku. Spoje vestibulárního mozečku, spoje mediánní a paramediánní zóny spinálního mozečku, spoje pontocerebella a uvedením jejich účasti na řízení motoriky Členění mozečku - makroskopicky: lobus flocculonodularis, vermis, 2.hemisféry, šedá hmota na povrchu jako kortex cerebri a ve formě mozečkových jader, bílá hmota mezi kortexem a jádry (substantia medullaris) - v příčném směru: lobus flocculonodularis, lobus anterior, posterior, oddělené fissurou primou, a posterolateralis, (+ fissura horizontalis dělí lobus posterior) - z funkčního hlediska: mediánní, paramediánní a laterální část (kortikální pruh, bílá hmota a jádro) mediánní zóna vermis a ncll. fastigii paramediální zóna paramediální kortex (kus hemisfér), část ncl. dentatus - dělení z hlediska fylogeneze a eferentace: lobus flocculonodularis (archicerebellum) starý, spoje s vestibálárními drahami spinocerebellum (paleocerebellum) informace z extererec.trupu a dol. končetin (jeho efer. dráhy ovlivňují motor. dráhy, proto SPINOcerebellum) pontocerebelum (neocerebellum)(hemisféry) přepojení přes jádra pontu Základní spoje vestibulárního mozečku funkce: udrţení rovnováhy, aferentace jdou přímo z cristae ampulares a macula utriculi, sacculi (cestou n.viii bez přepojení) zrakové informace jdou z ncl. corporis geniculi lateralis a z colliculi superiores po jejich přepojení v ncl. pontis eferentní spoje končí na ncl. vestibulares = zásadní význam pro udrţení rovnováhy - cestou tractus vestibulospinalis lateralis et medialis ovlivněny motoneurony inervující axiální svalstvo

19 navíc vestibulocerebellum kontroluje pohyb očí a koordinuje je s pohyby hlavy Základní spoje spinálního mozečku mediální zóna - informace o propriocepci z kaudálních částí trupu a dolních končetin (tr. spinocerebellaris ant. et post.) - propriocepce z horních končetin (tr. bulbocerebellaris), informace z labyrintu a zrakové informace Zpracované informace vedou eferentními spoji z kortexu vermis na neurony ncl. fastigii axony descendentně k neuronŧm RF mozkového kmene a ncl. vestibularis lat. - do míchy tr. vestibulospinalis a tr. reticulospinalis (malá část axonŧ z ncl. fastigii jde ascendentně do thalamu a po přepojení jdou do motorické kŧry (kontroluje mediální descendentní systém)) paramediální zóna aferentace z proprioceptorŧ a exteroreceptorŧ dolních končetin (tr. spinocerebellaris) - z horních končetin (tr. bulbocerebellaris) Kortex této zóny má spoje s ncl. emboliformis a ncl. globosus z nich jdou vlákna kontralaterálne (přes pedunculi cerebellares superiores) do magnocelulární komponenty ncl. RUBER a do thalamu (ncl.vl), po přepojení jdou do mozkové kŧry, ovlivňují činnost končetinových svalŧ Spinální mozeček kontroluje činnost laterálního systému descendentních drah mozkového kmene = regulace aktivity dolních míšních motoneuronŧ pro inervaci dostálních svalŧ končetin (tr. corticospinalis lat.) Spoje Pontocerebella aferentace jde ze senzitivní a motorické kŧry, přepojení na ncl pontis (PONTOcerebellum) - vlákna jdou cestou pedunculli cerebellares medii kontralaterálně do kŧry pontocerebella Kortex laterální zóny mozečku spoje s ncl. dentatus přes pedunculi cerebllares superiores do thalamu (ncl.vl) Ncl. dentatus má spoje s parvocelulární částí ncl. ruber Pontocerebellum cestou tr. corticospinalis lateralis ovlivňuje činnost distálních svalŧ končetin (plánovaná motorika) 24. Bazální ganglia Popis jednotlivých struktur řazených k bazálním gangliím. Aferentní, eferentní a vzájemné spoje. Nákres a popis blokového schématu pro základní spoje bazálních ganglií. Účast bazálních ganglií na řízení motoriky Striatum, pallidum, ncl. subthalamicus, substantia nigra (motorická jádra thalamu ncl V-A,V- L,VL) Striatum ncl. caudatus a putamen (dorsální striatum) - ncl. accumbens (ventrální striatum) Globus pallidus(dorsání pallidum) pars medialis a lateralis (+ ventrální pallidum substantia innominata a její část ncl. basalis Meynerti = součást limbického mozku plánování a iniciace pohybŧ) Substantia nigra pars reticularis a pars compacta

20 Aferentní spoje striatum (pallidum a ncl.caudatus) přijímá informace z 3 hlavních zdrojŧ: - mozková kŧra (tr. corticostriaticus) (a 1,2,3,4,6) do putamen z front. pariet. a occip. laloku do ncl. caudatus - thalamu ncl. CENTROMEDIANUS - substantia nigra pars compacta Vzájemné spoje: neurony z ncl. caudatus a putamen do obou částí gl. pallidus a do pars reticularis substantia nigra. GP a SN mají spojení s ncl. subthalamicus, odsud do Gpi Eferentní spoje z GPi do ncl Ventralis anterior a ventralis lateralis (V-A,V-L) a potom do prefrontálního a premotorického kortexu Motorická smyčka kontrola svalŧ končetin a trupu, povel k akci zabezpečuje tr. corticospinalis a tr. reticulospinalis. (Okulomotorická smyčka převedení pohybŧ zabezpečuje tr. corticobubaris a tr. reticulobulbaris)

21 1. Synapse a podklad postsynaptického potenciálu Synapse - oblast: na plazmatické membráně umoţňující komunikaci mezi neurony nebo neurony efektory Elektrická (connexony) - malá synapt. štěrbina (2nm) - kontinuita cytoplazmy - přenos proudem iontŧ - dvojsměrný tok informace - přenos rychlý, stereotypní - u člověka vzácné Chemická - synaptická štěrbina velikost asi 30-60nm - mezi pre a postsynaptickým elementem - přenos pomocí transmiteru - synaptické zpoţdění (prŧtok štěrbinou) - jednosměrný tok - přenos flexibilní, plastický (všichni víme jak něco o Ca2+ kanálech, aktivních zónách, vesikulech i o odbourávání transimteru atd.) Postsynaptický potenciál - Změna propustnosti postsynaptické membrány pro ionty Na+ vyústí v místní odpověď membránového napětí v podobě depolarizace nebo hyperpolarizace (závisí na mediátoru). Tyto změny se šíří po membráně neuronu s úbytkem. - EPSP zpŧsobený depolarizací postsynaptické membrány (prostup pro Na+ ionty)(acetylcolin), šíření po těle neuronu (od synaptické štěrbiny) s dekrementem k iniciálnímu segment, kde se EPSP sumují (prostorově, časově) a dosaţením hraniční hodnoty membránového napětí ( aţ o 15mV vyšší neţ je klidová) vyvolávající na iniciálním segmentu nový akční potenciál šířící se po axonu bez úbytku - IPSP zpŧsobený hyperpolarizací postsynaptické membrány(inhibičním transmiterem - GABA) = sníţení excitability postsynaptického neuronu vŧči dalším dráţděním (vzestup propustnosti membrány pro Cl-) 2. Klidový potenciál, akční potenciál a jeho vedení, ionální proudy Klidový potenciál je podmíněn odlišnou propustností plazmatické membrány pro jednotlivé ionty v závislosti na jejich exta/intracelulární koncentraci (koncentračním gradientu) a intenzitě jejich aktivních transportŧ. Je tedy značně variabilní a pohybuje se v rozmezí -50 aţ -90 mv (v klidu je uvnitř záporný a vně kladný náboj potenciálový rozdíl na membráně = membránový potenciál)

22 Akční potenciál -AP je signál, který se šíří po axonu - vzniká na axonálním (odstupovém) hrbolku neuronu - Podráţdění vyvolávající AP mŧţe být otevření postsyn. kanálŧ pŧsobením neurotransmiteru nebo elektických stimulŧ z okolí - při vychílení klidového membránového potenciálu k tzv. prahovému potenciálu dochází k aktivaci napšťově řízených Na+ kanálŧ dochází k depolarizaci membrány prudkým influxem Na+ iontŧ. - Na+ kanály se po chvíli zavírají a depolarizací byly otevřeny pomalejší K+ kanály, influx K+ spolu s činností Na+/K+ pumpy vedou k repolarizaci membrány postupně aţ k hyperpolarizaci a ta je příčinou refrakterní fáze (během níţ je neuron buď absolutně, či relativně nedráţditelný = nelze vyvolat další AP) Šíření AP Vznik pozitivního náboje na krátkém úseku vnitřní membrány vede k přesunŧm iontu + iontŧ uvnitř a iontŧ vně a tím k depolarizaci sousedního úseku membrány, překročení prahoé hodnoty a šíření AP. Hyperpolarizace centrálnějšího úseku vede k šíření AP pouz jedním směrem (kus blíţ k neuronu je v refrakterní fázi) Myelinizace umoţňuje saltatorní vedení AP mezi jednotlivými Ranvierovými zářezy a tím se vedení výrazně urychluje (V jednotlivých internodiích je axon el. izolován a k obnovování AP nedochází tak často) - rychlost vedení v nemyelinizovaném axonu je 1m/s, v myelinizovaném je to aţ 30m/s, rychlost samozřejmě vzrŧstá s prŧměrem axonu AP je vţdy u daného typu buňky stejný, výška hrotu a délka trvání se nemění Nákres: Neuromuskulární přenos, generátorový potenciál Neuromuskulární přenos se děje na nervosvalové ploténce. - Akční potenciál vyvolá v presynaptyckém zakončení axonu uvolnění mediátoru (Acetylcholinu) (synaptická štěrbina nm, vyplněna materiálem jako lamina basalis). Acetylcholin zpŧsobuje velmi rychlé zvýšení permeability postsynaptické membrány pro Na+ ionty a tím její depolarizaci a tedy pokračování vedení el. potenciálu dále svalovým vláknem.( Na postsynaptické membráně jsou cholinové receptory navázání Ach na cholinergní receptor otevření kanálŧ pro Na+ dovnitř a K+ ven = depolarizace). To vyvolá uvolnění Ca2+ s následnou aktivací aktin-yosinového komplexu, který spotřebovává ATP (reakce mezi vlákny aktinu a myosinu posun vláken po sobě = kontakce sarkomery celého svalového vlákna) Generátorový potenciál Podnět vyvolá na smyslovém receptoru podráţdění, zvané GENERÁTOROVÝ POTENCIÁL. Receptorový potenciál má charakter místního membránového napětí o hodnotě 1-10mV, šíří se s úbytkem, alesumuje se, vzniká v nemyelinizovaných nervových zakončeních specifických receptorŧ (smyslové orgány,.. )

23 Fyziologický charakter depolarizace, hyperpolarizace nastává, kdy ve spouštěcí zóně dosáhne depolarizace prahovou (spouštěcí) hodnotu - stoupne-li premeabilita pro Na+, vniká Na+ do buňky podle el. a konc. gradientu, polarita membrány tak kledá a dochází k depolarizaci - stoupne-li permeabilita pro K+, uniká K+ ven podle konc. gradientu nastává hyperpolarizace membrány Depolarizace aktivuje, hyperpolarizace vede téměř vţdy k inhibici Fyziologický charakter vţdy depolarizace, šíří se bez úbytku, jeho postup končí v místě synapse, kde pŧsobí uvolnění mediátoru z presynaptického vlákna a vzniku postsynaptického potenciálu na postsynaptické buňce 4. Monosynaptické a polysynaptické reflexy, příklady Monosynaptický reflex skládá se ze 2 nervových buněk (neuronŧ) - ascendentní (senzorický, dostředný) neuron vede vzruch přes jedinou synapsi na eferentní (motorický, odstředivý) neuron např. MONOSYNAPTICKÝ NAPÍNACÍ REFLEX - (myotatický, vřeténkový), který prostřednictvím svalových (šlachových) vřetének ovlivňuje délku kosterních svalŧ - Refelxní oblouk probíhá míchou, dráţděný i výkonný orgán jsou stejné (svalové vřeténko jedno je intrafusální a druhé extrafusální), jedná se o míšní reflex (konstantní hodnota prahu dráţdivosti) Nákres:... intrafusální vřeténko, Ia axon (pseudounipol. neuronu) zadní rohy, přední rohy alfa motoneuron aktivace příslušného svalového extrafusálního vlákna a jeho synergistŧ (inhigici antagonistŧ) (vřeténka jsou patalelně!) Polysynaptický reflex - Do reflexního oblouku je zapojen ještě minimálně jeden další neuron (interneuron) - prahová hodnota vzruchu není konstantní, malé výkyvy (př. flexorové míší reflexy chrání tkáně před poškozením) 5. Mechanismus fotorecepce Tyčinky, čípky, rhodopsin, opsiny, mono a poly-chromatismus, stavba sítnice, receptivní pole v sítnici, zorná pole, zraková dráha a onkogenní vlastnosti jejího vývoje, zrakové oblasti Tyčinky 100 mil, obsahují rhodopsin, který je schopen absorbovat fotony Čípky 7 mil., 3 typy červené, zelené, modré, obsahují opsin (světločivý pigment), který absorbuje vlnovou délku ( nm) 420 modrá, 530 zelená, 560 červená, jen při dobrém osvětlení, nejvíce ve fovea centralis (macula lutea) Plocha sítnice rozdělena na receptivní pole s receptivním centrem a receptivní periferní pole

24 - On-neurony přírŧstek impulsŧ při stimulaci R-C, úbytek při stimulaci R-PP - Off-neurony úbytek impulsŧ při stimulaci R-C, přírŧstek při stimulaci R-PP Bipolární buňky - 3 typy, 1 typ pro tyčinky, 2 pro čípky (On/Off předává/nepředává signál) - bipolární buňky pro tyčinky nemají přímé synapse na gangliové buňky, ale předávají signál na amakrinní buňky tyčinek. Ty jsou buď přímo spojené s Off-gangliovými buňkami nebo nepřímo před bipolární buňky čípkŧ na On-gangliové buňky Horizontální buňky - dendrity v kontaktu s tyčinkami a čípky - podílejí se na rozlišení středu a perifer. receptivních polí gangliových buněk = zvýšení kontrastu obrazu Amakrinní buňky nemají axony - jejich dendrity jsou v kotaktu s bipolárními buňkami a gangliovými buňkami = zvýšení kontrastu a detekce pohybu Gangliové buňky - malé (parvocelulární) - velké (magnocelulární) - typy On (excitované světlem dopadajícím na R-C) a Off Parvocelulární buňky vedou informace ze tří typŧ čípkŧ, lokalizované na fovea centralis končí v parvocelulární části ncl. corporis geniculati lateralis slouţí k vedení informací o barvách ostrosti obrazu Magnocelulární buňky nerozeznají signál ze 3 typŧ čípkŧ - vedou informace z oblasti retiny mimo foveu centralis - končí na magnocelulární sloţce ncl. corporis geniculati lateralis - vedou informace o pohybu Dráha u příslušné otázky.. 6. Detekce pohybu zrakovým systémem Většinu gangliových buňěk je moţno rozdělit do 90% Parvocelulárních (malé) vedou inf. o barvě, formě a ostrosti 10% Magnocelulárních (velké) pohyb - nerozeznávají přesné informace 3 druhŧ čípkŧ, nepřenáší barvu a ostrost - mají velké receptivní pole a jsou schopné vést rychlé potenciály z retiny mimo foveu centralis - axony těchto buňěk se napojují na magnocelulární sloţku ncl. corporis geniculati lateralis I. neuron fotoreceptor II. neuron bipolární buňky III. neuron magnocelulární gangl. buňky n.opticus, chiasma opticum, tr. opticus radix lateralis

25 IV. neuron ncl. corporis geniculati lateralis (magnocelulrní část) -- primární zrakový kortex (a17) asociační kortex (a 18, 19) -- occipitotemporální cestou do parietálního kortexu (a5,7) = vnímání polohy, pohybu a prostoru tr. opticus radix medialis tectum mesencephala (ncl. colliculi superiores, ncl. praetectalis) = zaměření a sledování pohybu 7. Barevné vidění, prostorové vidění Čípky, viz otázka fotorecepce Trichromatismus Parvocelulární gangliové buňky I-III. neuron sítnice radix lateralis tr. optici ncl. corporis geniculati lateralis(iv) - radiatio optica - -- primární zrakový kortex (a17) asociační kortex (a 18, 19) -- occipitotemporální cestou do infratemporální kŧry (barva, kontrast) Sítnice je rozdělena na temporální a nasální polovinu a kaţdá z nich je horizontálně rozdělena na horní a dolní čtvrtinu (obraz je vţdy převrácený i stranově) podobně mŧţeme rozdělit primární zrakové pole kaţdá část zrakového pole má odpovídající oblast prim. zrakové kŧry v kontralaterální hemisféře Primární zraková kŧra je rozdělena do tří paralelních systémŧ (oddělená zraková analýza) - kortikální sloupce pro příjem informací z levého a pravého oka (jsou vedle sebe dleţité pro binokulární vidění prostorové vidění) - vertikální sloupce - analýza informací z identických míst retiny se stejnou osou orientace (vnímání pohybu) - blob - ( neurony lamina II a III) primární zrakové kŧry barva a tvar Prostorové vidění kortikální sloupce primární zrakové kŧry (integrace inf. z levého a pravého oka) 8. Přenos zvuku ve sluchovém systému, lokalizace zdroje zvuku, audiometrie Zvukové vlny naráţejí na bubínek, kmity se přenášejí středoušními kŧstkami na oválné okénko vnitřního ucha Oscilace membrány oválného okénka převádí kinetickou energii na tekutinu vyplňující prostor scala vestibuli, scala tympani.

V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.

V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra. SPOJE MOZEČKU Mozeček a okolní struktury mozkového kmene. Základní členění mozečku: lobus flocculonodularis, vermis a dvě hemisféry. V mozečku je šedá hmota uložena ve formě jader a povrchového kortexu.

Více

Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.

Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis. SLUCHOVÁ DRÁHA Sluchová dráha představuje řetězec neuronů, které převádějí sluchové informace z vláskových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha do sluchové kůry. Pro sluchovou dráhu je charakteristické,

Více

Senzorická fyziologie

Senzorická fyziologie Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na

Více

BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM

BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM BAZÁLNÍ GANGLIA K základním strukturám bazálních ganglií je řazeno striatum, pallidum a ncl. subthalamicus (viz základní kurz neuroanatomie). Z funkčního hlediska je však nutno klasifikaci struktur bazálních

Více

AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM OBECNÁ CHARAKTERISTIKA AUTONOMNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly o řízení motoriky, živočichové reagují na změny vnějšího prostředí prostřednictvím čtyř

Více

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy: OKULOMOTORIKA Vzhledem k tomu, že nejostřejší místo vidění se nachází na fovea centralis musí existovat velmi přesné motorické řízení, které zabezpečuje koordinované pohyby očí a hlavy tak, aby docházelo

Více

MÍŠNÍ REFLEXY PROPRIOCEPTIVNÍ MÍŠNÍ REFLEXY

MÍŠNÍ REFLEXY PROPRIOCEPTIVNÍ MÍŠNÍ REFLEXY MÍŠNÍ REFLEXY Jak již bylo uvedeno v úvodu motorických drah, představuje spinální mícha nejnižší strukturu pro řízení pohybu. Na úrovni spinální míchy je zabezpečena základní pohybová aktivita, která je

Více

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších

Více

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Více

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Více

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,

Více

BOLEST Tepelné a mechanické nociceptory polymodální nociceptory

BOLEST Tepelné a mechanické nociceptory polymodální nociceptory BOLEST Bolest je komplexní počitek, podobně jako je tomu u zraku či sluchu. Množství různých podnětů, které vyvolávají bolest znemožňuje jednoznačně specifikovat její stimulus. Existuje řada definic, které

Více

strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů

strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů TRACTUS NERVOSI - DRÁHY NERVOVÉ Tractus - nervová dráha (zkratka tr.) Homogenní skupina neuronů, která propojuje 2 šedé struktury CNS a vede nervové vzruchy stejné povahy. V ryze anatomickém pojetí jsou

Více

ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)

ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA) ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA Zrak je u člověka dominantní smysl. Zrakový systém je tvořen i/ sítnicí (retinou), ii/ zrakovými dráhami, které přenáší zrakové informace z retiny do mozkového kmene a kortexu, a iii/

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační

Více

Neurony a neuroglie /

Neurony a neuroglie / Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS

Více

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY Senzitivní systém povrchová citlivost hrubé dotykové čití ( protopatické), bolest, teplo, chlad hluboká citlivost: jemné

Více

SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY

SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY SENZORY A JEJICH OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Informace z vnitřního i zevního prostředí ve formě fyzikálních nebo chemických podnětů (stimulů) musí být přeměněna na nervové vzruchy,

Více

Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Střední mozek 2 cm úsek kmene mezi pontem a diencefalon tektum,

Více

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém a bolest Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém - povrchová citlivost (protopatická) hrubé dotykové čití, bolest, teplo, chlad - hluboká citlivost (epikritická):

Více

receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)

receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha

Více

7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II

7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II 7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II Viscerosenzitivita Přenos informací z viscerální oblasti a kardiovaskulárního systému Vázána na autonomní nervový systém Většina informací

Více

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,

Více

Receptory. podnět. biologický signál

Receptory. podnět. biologický signál Fyziologie smyslů Receptory podnět biologický signál Receptory membránové receptory (z vnějšího prostředí) cytosolové receptory (pronikne-li signál membránou) jaderné receptory (pronikne-li signál membránou)

Více

Variace Smyslová soustava

Variace Smyslová soustava Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,

Více

5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I

5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I 5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I Význam a regulační povaha nervového systému ANTICIPACE Kortex Potenciální vstup Potenciální výstup Kortex Integrace CNS Senzor Vstup Výstup

Více

7. Nervová soustava člověka

7. Nervová soustava člověka 7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)

Více

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní. Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,

Více

Receptorové informační vstupy

Receptorové informační vstupy Receptorové informační vstupy Senzorické systémy: 1) struktury oddělující vnější fyzikální svět od vlastních receptorů 2) receptory (buňky schopné transformace energie) 2 výklady 3) aferentní dráha 4)

Více

Histologická praktika. Nervový systém

Histologická praktika. Nervový systém Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační

Více

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již

Více

Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU

Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU Aference. Volba FT vzhledem k míře poruchy pohybového systému. Etáže řízení a jejich ovlivnění. Analgetický účinek FT. Teorie bolesti. Fyzikální terapie II Mgr. Dagmar Králová 30. 3. 2011 Fyzioterapie,

Více

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní

Více

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_14_BI2 SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA NS: anatomický a funkční celek řídí kosterní a útrobní orgány > řízeny odděleně

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA

LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA Účast ve vytváření nejrudimentálnějších a nejzákladnějších lidských emocí zahrnujících strach,sexuální touhu, záchvat zuřivosti, náboženskou extázi nebo bazální

Více

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015 Neuron Neurofyziologie Michaela Popková http://en.wikipedia.org/ Neuroglie Podpora Výživa Ochrana Myelin Fagocytóza CNS Ependymové buňky: výstelka dutin, pohyb likvoru, transport Astrocyty: podpora, výživa,

Více

Kmenové syndromy. Martin Srp

Kmenové syndromy. Martin Srp Martin Srp Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Mozkový kmen Jednotlivé syndromy vyplývají z topografické

Více

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné

Více

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.)

NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.) NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.) Pohyb patří mezi základní předpoklady existence vyšších organismů. U člověka je vedle zajišťování základních fyziologických a dalších potřeb i významným

Více

Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání

Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání Funkční korové oblasti Hlavní motorické a sensitivní dráhy Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí dle typů buněk a jejich uspořádání Neocortex 1. vrstva - nervová vlákna 2. a 4. vrstva -

Více

MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ

MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Čich Detekce chemických látek Čichový epitel v horní a zadní části nostní dutiny Umíme rozlišit více než 4 000 různých látek Čichové bb. vybaveny

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Variace Nervová soustava

Variace Nervová soustava Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY

Více

Funkce prodloužené míchy

Funkce prodloužené míchy Funkce prodloužené míchy Centrum kardiomotorické (pro regulaci srdeční činnosti) Rami cardiaci n. vagi x nn. cardiaci Kardioinhibiční centrum: prodloužená mícha (ncl.dorsalis, ncl. ambiguus) parasympatická

Více

I. MOTORIKA (HYBNOST)

I. MOTORIKA (HYBNOST) NEUROFYZIOLOGIE II Motorika (hybnost) I. MOTORIKA (HYBNOST) 1) postoj, lokomoce 2) práce, jídlo 3) komunikace (verbální - nonverbální) 1) volní motorická aktivita (úmyslná) 2) mimovolní motorická aktivita

Více

Smyslové orgány (čidla)

Smyslové orgány (čidla) Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou

Více

Téma I: Tkáň svalová

Téma I: Tkáň svalová Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová

Více

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová (VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů

Více

PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM 1 Kraniální nervový systém dvanáct párů nervů vystupujících z mozku z lebky vystupují zvláštními otvory inervují hlavu a krk nervus vagus inervuje navíc orgány hrudníku a břišní

Více

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty Smyslová soustava - poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí - čidla = analyzátory vybírají z prostředí podněty - podnět musí mít určitou intenzitu = prahový podnět Čidlo = analyzátor - informace

Více

Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť

Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť Nervový systém Nervová soustava Ovládá činnost všech orgánů v těle Řízení kosterního svalstva somatický systém Řízení vnitřních orgánů vegetativní systém Vyšší nervové funkce Instinktivní a emotivní chování

Více

Nervová soustava. Jana Javora FSS Fziologie člověka

Nervová soustava. Jana Javora FSS Fziologie člověka Nervová soustava Jana Javora FSS Fziologie člověka Funkce Nejvýše postavený a nejsloţitěji uspořádaný regulační systém Příjem, ukládání, zpracování a výdej informací = dominantní podíl na řízení všech

Více

Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Mozková kůra (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cortex cerebri Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty Pouze 3 vrstvy Zaujímá

Více

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII. ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ

Více

Periferní nervový systém. MUDr. Radovan Hudák

Periferní nervový systém. MUDr. Radovan Hudák Periferní nervový systém MUDr. Radovan Hudák Zdroje ilustrací 1. Hudák, R., Kachlík, D. a kol.: Memorix anatomie, 3. vydání, Praha: Triton 2015. 2. Netter, F. H.: Netterův anatomický atlas člověka, Computer

Více

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška Jan Roth Obecný úvod Neurologie je lékařský obor zabývající se diagnostikou, terapií a prevencí nemocí a poruch centrální nervové soustavy (mozek, mícha),

Více

Korová centra. Anatomie pro antropology III

Korová centra. Anatomie pro antropology III Korová centra Anatomie pro antropology III FUNKČNÍ TOPOGRAFIE MOZKOVÉ KŮRY V mozkové kůře rozlišujeme senzitivní a senzorické korové oblasti - korová pole (všeobecná senzitivita, oblast chuťová, zraková

Více

Periferní nervový systém

Periferní nervový systém Periferní nervový systém (systema nervosum periphericum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Periferní nervový systém (1) = obvodové Propojení orgánů a tkání s CNS obousměrně Svazky výběžků nervových

Více

Motorický systém a řízení motoriky

Motorický systém a řízení motoriky Motorický systém a řízení motoriky Martina Hoskovcová, Petr Dušek, Jan Roth Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice

Více

Analýza smyslový vjem

Analýza smyslový vjem SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány - čidla složení : základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) pomocné útvary (čočky) ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: exteroreceptory

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY

NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY Nervová tkáň je tvořena dvěma základními typy buněk: neurony a glii. Přestože se i v současnosti ještě v některých učebnicích uvádí, že neuron je základní stavební

Více

BOLEST David Kachlík

BOLEST David Kachlík BOLEST Definice bolesti Nepříjemný smyslový a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo popisovaný výrazy pro takovéto poškození. Bolest je vždy subjektivní. nezávislá

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Čichový sensorický systém

Čichový sensorický systém Smyslové orgány I Čichové,, chuťov ové a zrakové ústrojí Čichový sensorický systém Přijímá chemické signály z vnější šího prostřed edí Vníman mané látky jsou rozpuštěny v hlenu nosní sliznice, kde dráždí

Více

Fyziologie spinální míchy, mozečku a mozkového kmene. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Fyziologie spinální míchy, mozečku a mozkového kmene. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Fyziologie spinální míchy, mozečku a mozkového kmene doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Stavba začátek, konec (muž mezi L1 a L2, žena L2) cauda equina,

Více

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová Stavba mozku Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0112 Hlavní oddíly mozku Prodloužená mícha Její funkcí je přepojování signálů do vyšších center mozku. Řídí základní reflexy - dýchání, činnost

Více

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ - poskytují NS informace o vnější a vnitřním prostředí - tvořena z receptorů - volná zakončení neuronů - jednotlivé citlivé buňky nebo jejich soubory smyslový epitel receptor - buňka citlivá

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Úvod do CNS. David Kachlík

Úvod do CNS. David Kachlík Úvod do CNS David Kachlík CNS oproti PNS PNS = periferní nervový systém CNS = centrální nervový systém shluk těl nervových buněk v PNS = ganglion, v CNS = jádro (nucleus) axony a dendrity v PNS = nerv

Více

29.4.2015 SMYSLOVÉ ORGÁNY SENZORICKÉ FUNKCE (ČIDLA) ROZDĚLENÍ RECEPTORŮ KOŽNÍ SOMATOSENZITIVNÍ CITLIVOST - HMAT

29.4.2015 SMYSLOVÉ ORGÁNY SENZORICKÉ FUNKCE (ČIDLA) ROZDĚLENÍ RECEPTORŮ KOŽNÍ SOMATOSENZITIVNÍ CITLIVOST - HMAT SMYSLOVÉ ORGÁNY SENZORICKÉ FUNKCE (ČIDLA) receptory v buňkách vazebná místa bílkoviny typy receptorů např. acetylcholinové nikotinové (nervosval. ploténka, blokovány kurarinem); muskarinové (úrobní orgány,

Více

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM 1 2 Popis a funkce ANS část nervového systému odpovědná za řízení útrobních tělesných funkcí, které nejsou ovlivňovány vůlí inervuje hladkou svalovinu orgánů, cév,

Více

Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec

Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec Prodloužená mícha pokračováním hřbetní míchy ve směru rostrálním a patří již, jakožto jeho nejdorsálnější

Více

Funkce prodloužené míchy

Funkce prodloužené míchy Funkce prodloužené míchy Centrum kardiomotorické (pro regulaci srdeční činnosti) Rami cardiaci n. vagi x nn. cardiaci Kardioinhibiční centrum: prodloužená mícha (ncl.dorsalis, ncl. ambiguus) parasympatická

Více

Nervový systém. CNS analyzátor. Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy. Receptor nervová zakončení

Nervový systém. CNS analyzátor. Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy. Receptor nervová zakončení Nervový systém Funkce nervového systému řízení organismu: shromažďuje informace vyhodnocuje zajišťuje odpověď organismu na podněty Receptor nervová zakončení CNS analyzátor Efektor příčně pruhovaná svalovina

Více

NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU

NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU 1. Páteřní mícha - segmentálně členěna podle obratlů - spinální nervy: dostředivá vlákna zadních kořenů (aferentní) odstředivá vlákna předních kořenů

Více

VISCERÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

VISCERÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM VISCERÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM viscerální (útrobní) nervový systém se podílí na inervaci viscerálního oddílu těla je složen z viscerosenzitivních a visceromotorických nervových vláken (drah) inervuje senzitivně

Více

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Základy neuroanatomie a nervových drah

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Základy neuroanatomie a nervových drah Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Základy neuroanatomie a nervových drah prof. RNDr. Petr Dubový, CSc. Brno, 2006 Obsah Předmluva... 6 Medulla spinalis... 7 Obecná strukturální a funkční charakteristika

Více

Autonomní nervový systém

Autonomní nervový systém Autonomní nervový systém AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM autonomní nervový systém se podílí na inervaci viscerálního oddílu těla, řídí autonomní (vegetativní) funkce, které probíhají nezávisle na naší vůli je

Více

FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY

FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY NERVOVÁ SOUSTAVA (SYSTEMA NERVOSUM) FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY řídící funkce nervová soustava zajišťuje nervové řízení činnosti orgánů, jedná se tedy o kybernetický systém organizmu. Základní vlastností je

Více

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové

Více

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin Petr Dušek sulcus centralis motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin 1. paréza centrální periferní 2. apraxie

Více

Funkce míchy a Reflexy

Funkce míchy a Reflexy Funkce míchy a Reflexy Funkce páteřní míchy fylogeneticky nejstarší funkce koridor pro přenos informací mezi mozkem a orgány Nervové centrum pro zpracování části reflexů Reflexy zprostředkované páteřní

Více

Retikulární formace = Formatio reticularis

Retikulární formace = Formatio reticularis Retikulární formace = Formatio reticularis fylogeneticky patří mezi nejstarší mozkové části zajišťuje základní stereotypy (chůze, spánek) významně ovlivňuje bdělost, únavu a motivaci špatně morfologicky

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Druhy smyslového vnímání

Druhy smyslového vnímání Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Fyziologie zraku. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK

Fyziologie zraku. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK Fyziologie zraku Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK Kapitoly Optika a optický aparát oka Receptory a fyziologie sítnice Centrální neurofyziologie zraku 1. Optika a optický aparát

Více