ISBN

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ISBN 978-80-7398-297-3. www.fantomprint.cz www.facebook.com/fantomprint. www.mahet.de"

Transkript

1 FANTOM Print 2015

2 Copyright 2007 Droemersche Verlagsanstalt Th. Knaur Nachf. GmbH & Co. KG, Munich, Germany The book has been negotiated through AVA international GmbH, Germany (www.ava-international.de). Translation Svatava Kretková Cover Jon Sullivan ISBN

3 PRAETERITUM 8. leden 2008, Německo, Sasko, Lipsko, 1.45 Východoněmecká zima umí být studená. Velmi studená. Nebe bylo průzračně jasné a poseté hvězdami, ulicemi se proháněl mrazivý vítr a vířil čerstvě napadaný sníh. Ještě před několika dny by žádný obyvatel Lipska nevěřil, že teploty tak klesnou. Globální oteplování? Ani náhodou! A to by si ho teď člověk i přál. Sia si maličko vyhrnula rukavici a podívala se na hodinky. Ještě patnáct minut, obrátila se na Jochena, svého kolegu. Stáli u schodiště vedoucího dolů na vnitřní nádvoří Mořicovy bašty a společně dbali, aby se do podzemních cihlových prostor dostali jen alespoň trochu střízliví a pokojně působící návštěvníci. Stará sklepení byla tím jediným, co z pevnosti zbylo. Vítězoslavně sem vtáhla gastronomie a proměnila členité prostory s původními spojovacími chodbami ve velmi oblíbené místo. Konaly se zde nejrůznější akce. Fakt, že stavba kdysi měla sloužit obraně, upadl v zapomnění. Nikdo, kdo se na tanečním parketu oddával rytmu hudby nebo seděl ve výklenku a popíjel pivo, nemyslel na obležení, válku a smrt. Časy se mění. Sia byla svědkem toho, jak se mění časy i lidé. Prudký vítr lomcoval dopravními značkami stojícími o několik metrů dál. Umělohmotné plachty na lešeních blízkého staveniště hlasitě pleskaly, signální zařízení se s rachotem převrátilo. Musí být taková zima? Tepelný zářič, pod nímž stáli, kolem sebe se syčením a prskáním rozléval špetku tepla. Sia zvedla zrak. Kov kolem nesčetných plynových plamínků žhnul. Člověk by myslel, že to vzdají. Můžeš jít, nabídl jí Jochen. Dneska už nepřijde nikdo, kdo by dělal problémy. Na důkaz svých slov kývl k liduprázdné ulici, kde na hosty čekaly jen dva osamělé taxíky. Zamrazilo ji při pomyšlení, že bude muset jet domů na motorce. Pokud možno co nejpomaleji. Vysoká rychlost, kterou ze sebe dokázala dostat její nepřiškrcená Hayabusa, nebyla v zimě k ničemu. Pěkně se povleču. Zůstanu, Jochene. Člověk nikdy neví. Strčila si ruce do kapes černého koženého kabátu. Možná se oteplí. Ty a ta tvoje motorka. V takovém počasí jezdi tramvají. Jochen si zapálil

4 12 SYN JIDÁŠÙV cigaretu a střelil po ní pohledem. Jo, já vím. Kouření může zabíjet, řekl a vyfoukl kouř. Kouření zabíjí, odsekla a odtrhla mu cigaretu od rtů. Když už potřebuješ nikotin, kup si pár náplastí. Nebo žvýkej žvýkačku. To není totéž, zabrblal a lítostivě sledoval, jak Sia drtí cigaretu podpatkem. Poslední žhavý zbytek se syčením pohasl v prašanu. Protože ti pak nesmrdí z pusy? zeptala se posměšně. Moc vtipné, paní Sarkowitzová. Kajícně se usmál. Máš pravdu. Vím, že si zapálíš, jakmile odtud vytáhnu paty. Proto ses mě přece chtěl zbavit, ne? Zasmála se. Pokud budeme mít společně službu, nedovolím ti kouřit. Dloubla ho do boku. Kromě toho jsi tak báječně agresivní, když nedostaneš nikotin. Dokonale se to sem hodí. Sia si upravila na zrzavé kštici tmavou vlněnou vojenskou čepici se štítkem; sluneční brýle připomínající svářečské měla za nožičku zaháknuté ve výstřihu svetru. Poslední zaprskání a zářič zhasl. Horký kov tiše tikal. Chladl. Do prdele, okomentoval to Jochen. Přinesu další plynovou láhev. Seběhl schody. Vítr ztratil sílu, jako by se cítil být v souboji se zářičem vítězem. Bitva byla dobojována. Aspoň něco. Sia zabloudila pohledem k budově rozhlasové stanice MDR, která se tyčila k nebi hned vedle Mořicovy bašty. Vysoko nahoře poblikávala drobná světýlka, která jako by chtěla soutěžit s hvězdami. Hvězdy. Myšlenky se jí zatoulaly. Kdysi, stejně jako mnoho jiných lidí, věřila, že duše odlétá po smrti nahoru do nebe, k andělům. Zrovna dnes vyprávěla to samé jednomu malému chlapci. Kalle, jedenáct let, bystrá hlava. Plný nápadů, co všechno jednou vynalezne a udělá, a taky plný rakovinových buněk. Leukémie. Nebi a andělům byli Kalle i jeho snění o budoucnosti lhostejní. Nejtvrdší lekce jejího dosavadního života zněla: Nedokáže ovlivnit všechno, co se děje, ať už sama nebo s pomocí ostatních. Nepomohou ani její mimořádné schopnosti, které jí byly dány do vínku. Věděla, že se Kalleho život chýlí ke konci, i když prognózy byly dobré. Za tři dny měl být propuštěn a ona se stále nepřiměla, aby ošetřujícímu lékaři něco naznačila. V tomto případě ani nemělo smysl mluvit s Kallem a jeho rodinou o blížící se smrti. Vzhledem k dobrým výsledkům z laboratoře by tomu neuvěřili. A lékař by to nedokázal racionálně vysvětlit, i když by dobře věděl, že je hoch ztracen. V nemocnici považovali Siu za neomylnou zvěstovatelku smrti. Pokud nahlas vyslovila, že nějaká osoba zemře, pak se tak také stalo. Lékařský personál to akceptoval a její umění nezpochybňoval. Neboť Sia cítila smrt. Nebyl to zrovna omamný, obšťastňující dar. Navzdory veškeré fascinaci jí toto

5 MARKUS HEITZ 13 poznání často způsobovalo bolest, hlavně v případě dětí. Přitom na jejich smrti nenesla sebemenší vinu, ani ji nemohla zabránit. Pro bytost, která byla současně potrestána i požehnána nesmrtelností, představovala smrt cosi zvláštního. Stejně si na to nikdy nezvyknu. Dýchla si na rukavice, aby zastavila lezavý chlad. Kromě toho ovšem v posledních staletích přinášela smrt až příliš často sama: zuby a rukama, dýkami i jinými zbraněmi. Nevinným stejně jako vinným. Život po jejím vlastním dožití kdysi probíhal razantně, dramaticky, bohatě a tragicky, aby se nakonec na mnoho desetiletí dostal do klidnějších vod. Pak se před několika týdny objevil Marek. Marek, její nevlastní bratr a úhlavní nepřítel, se přikradl ze své rozpadající se říše na východě. Dostihla ji minulost. Dostihly ji děti Jidášovy. Ve městě kvůli tomu došlo k úmrtím, Sia na sebe přitáhla pozornost policie. Její život byl náhle hrozně komplikovaný. Pomocí stejně hrozně komplikovaných lží a úplatků nakonec od sebe dokázala pozornost úřadů odvést. Korupce existovala dokonce i v pořádkumilovném Německu. A ona netoužila vidět zatykač se svou podobenkou. Zamrazilo ji. Je po všem. Všechno je v pořádku a vyřízeno. Přesto si přísahala, že opustí svůj běžný život strážkyně umírajících v nemocnici a členky ochranky. Brzy. Nezbytné přípravy už byly v plném proudu. Příležitostných nezákonných soubojů v ringu se už Sia musela vzdát, i když jí z nich tekly peníze. Mohla tam vypustit páru, dopřát si svou dávku adrenalinu. O jeden důležitý zdroj příjmů méně. Když mi začnou docházet eura, budu snad muset přepadnout banku. Ušklíbla se. Lákavá představa. Kdo by mě mohl zastavit? Hodiny na radnici a na kostelích odbily čtyřikrát, hned poté třikrát. Je čas jít. Potřebovala ještě pár dárků pro své výjimečné přátele, dívku a její mladou matku. Přičemž přátelé nebyl ten správný výraz. Existoval mezi nimi příbuzenský vztah, o němž věděla jen Sia. Už celá léta je obě sledovala a bděla nad nimi. Příbuzní si pomáhají. A tak se Sia postarala, aby otravný, násilnický exmanžel mladé matky neobvyklým způsobem navždy zmizel: Přivolala blesky a proměnila ho přímo na ulici v kouřící uzlíček. Silný blesk člověka uvaří, promění mu vodu v těle v páru a spálí mu pokožku, přetíží jeho citlivé synapse tisíci volty. Někdy mu vzplanou vlasy a šaty. Protože ale člověk může zásah bleskem klidně přežít, nezůstávala Sia u jediného úderu. Lightning never strikes twice, říkalo jedno britské přísloví. Pokud se zdržovala někde poblíž, udeřil vždycky tolikrát, kolikrát chtěla. Tato část přírody ji poslouchala. Jako Jidášova dcera toho mohla dokázat a napáchat víc než obyčejný upír. Ten chlap byl mizera. Tak senzační odchod si ani nezasloužil. Odcházím, oznámila Jochenovi, který právě vycházel po schodech a vlekl lá-

6 14 SYN JIDÁŠÙV hev s plynem. Počkej s tou cigaretou, aspoň dokud neodjedu. A buď s tím plynem opatrný. Jinak je kouření ještě smrtonosnější, než uvádí ten slogan na krabičce. V tom případě by aspoň seděl, opáčil Jochen s úsměvem. Hezký večer. Prošla kolem něj a sešla dolů do sklepení, které jí připadalo tropicky horoucí. Vedle šatny pro hosty se nacházel malý skladovací prostor pro personál. Vzala si batoh, vyšla vedlejším vchodem z Mořicovy bašty a došla do příčné ulice, kde na ni čekala její Hayabusa. Co jim přinesu? Smetla ze sedadla sníh, stáhla si čepici hlouběji přes uši a nasadila si svářečské brýle, aby si během jízdy chránila oči před prouděním vzduchu. Přilbu nenosila. Věděla, že nepřijde o život při nehodě na motorce. Uvidíme, co bude na benzinkách. Nebo něco koupím až zítra. Zatímco Sia nasedala a strkala klíč do zapalování, připomněla si, že si musí brzy obstarat nový průkaz. Markův příchod změnil nejen její život, ale také vztah k minulosti. Přiznala si, že je dcerou Jidášovou, a odmítla dál popírat svůj původ. Vlasy jí teď zářily temně zrzavým odstínem, už si je nebarvila načerno. Její kolegové v práci si mysleli pravý opak: Podobně intenzivní ryšavou nikdo z nich nepovažoval za pravou. Zůstávala ta záležitost s krví. Jako upírka ji musela a chtěla pít, ale bez velkého rozruchu, prosím. Proč pracuju v nemocnici? V lednicích tam ležela potrava, dobře vychlazená a roztříděná podle krevních skupin. Obstarávat si tímto způsobem jídlo nebylo zrovna originální. Ale bylo to efektivní. A snadné. Na internetu samozřejmě existovaly různé stránky lidí, kteří se nabízeli coby dárci krve pro upíry. Najít je na síti bylo velmi snadné. Nejpoužívanější výraz pro tyto lidi zněl Black Swans, černé labutě. Ale zdálo se jí to příliš nebezpečné. Přesto jí podobné nabídky uváděly v úžas. Víra v její druh dosud nevymizela. Siiny myšlenky se vrátily zpět k přípravám na nový život. Na samém vrcholu seznamu stál průkaz totožnosti, i když se až dosud snažila nervy drásajícímu jednání s policií vyhnout. Potřebovala novou identitu. Bude se cítit líp. Jitka. Upřeně hleděla na Hayabusu. Toto jméno jí dala v roce 1670 matka, a tak se chtěla co nejdříve zase jmenovat. Jitka ze Schwarzhagenu. Toto příjmení ponese v upomínce na muže, kterého upřímně a z celého srdce milovala. Jako jediného za svou dlouho existenci. Opatrně se rozjela. Počasí jí připomnělo starou vlast, kde bývaly zimy ještě mrazivější. Sedmnácté a osmnácté století mělo po ruce minusové teploty, na které už moderní lidé vůbec nebyli zvyklí. Zima upírům nebránila, aby se vydávali na lov kořisti. Lidé se před nimi uchylovali do domů jako dobytek do stájí. Dostat se ke krvi nikdy nebylo snazší.

7 MARKUS HEITZ 15 Dobytek. Vzpomněla si na pokusy prováděné Jidášovými dětmi. Na lidech i na ostatních upírech, ve kterých viděli jen méněcennou spodinu. Elitářské, arogantní shromáždění upírů s vymyšleným rodokmenem, které se považovalo za něco lepšího. Dozajista disponovali většími schopnostmi než obyčejní upíři. Každá dcera Jidášova a každý syn Jidášův překonávali ostatní vampýry v rychlosti a prudkosti, zabíjeli své oběti jediným kousnutím. Sia dokázala rozpoutat bouři a kontrolovat blesky a spoustu dalších věcí. Ale v posledku nebyla lepší. Jen jiná. Sia projížděla předepsanou rychlostí padesát kilometrů za hodinu, často i pomaleji, spícím, zasněženým městem, v němž už tak dlouho žila. Svým městem. Zima rychle zmrazila každý klíčící náznak sentimentality, která by se jí jinak při pohledu na bíle poprášené budovy určitě zmocnila. Motivy pro malíře, fotografy a snílky, ale dozajista ne pro motocyklisty, jimž foukal do tváře drsný protivítr. Terén byl zákeřný. Lepší přilnavost zimních pneumatik nezbavovala Siu nutnosti jet obezřetně. Hlavně tramvajové koleje, na kterých se rychle tvořila vrstva ledu, představovaly pro ni i Hayabusu nebezpečí. Opravy byly nákladné, nové šaty ne zrovna laciné. Sunula se vpřed, ke svému novému bytu. Kvůli Markovi musela své staré bydlení opustit: Mrtvola, litry krve v pokoji a velké nasazení ze strany oddělení vražd se postaraly o to, že jí dal pronajímatel po skončení předběžného vyšetřování výpověď. Předvídavost Siu přiměla, aby si už dávno předtím našla druhý úkryt. Opatrnost se jí vyplatila. Nevlastní bratr mi to pěkně nadrobil. Před křižovatkou zpomalila. Za chvíli budu doma. Sia zapnula blinkr a zahnula když vtom ji zezadu zachytily dva silné reflektory a o pár vteřin později se kolem prohnal bílý VW Tuareg. Až příliš rychle na centrum města a hlavně až příliš rychle na panující počasí. Vír jí zacloumal šosy kabátu, instinktivně vtáhla hlavu mezi ramena. Idiot! Jak může V příští chvíli těsně kolem ní proburácelo neosvětlené černé Porsche Cayenne. Levé vnější zrcátko minulo její spánek jen o několik málo centimetrů, zadní blatník lehce škrtl o přední kolo motorky a zasadil Hayabuse nečekanou ránu, kterou Sia pouze s námahou vyrovnala. Normální žena by nedokázala stroj udržet. Hned poté ji zahalil bílý oblak. Rozvířený vítr způsobil, že zmizela v záplavě vířících krystalků. Nezřetelně zahlédla na poznávací značce M. Zatracený Kreténe! vykřikla za ním. Nepochybovala o tom, že řidič musel zaslechnout náraz, přesto nezastavil. Policie by se při pronásledování chovala jinak Takže se nedobrovolně stala svědkyní ale svědkyní čeho? Neviděla už někdy předtím tohle černé porsche s mnichovskou poznávací značkou?

8 16 SYN JIDÁŠÙV To zjistím! Přidala plyn a vystřelila vpřed, silou a obratností stroji bránila, aby nevybočil z dráhy. Zamířila za širokou zádí Cayenne. Jeho řidič očividně dobře věděl, jak se neosvětlený a na ledu a sněhu řítit ulicemi města. O závod mezi dvěma naprostými idioty nejde. Řidič porsche si zjevně udržuje odstup. Přizpůsobila se jejich rychlosti a také vypnula reflektor. Upíří oči si vystačily s malým množstvím světla. Řítit se na dvou pneumatikách bez hřebů a s výkonem stroje přes dvě stě koní, to vyžadovalo mimořádnou schopnost udržovat rovnováhu. V každé zatáčce dokazovala své umění. Sia zašilhala po ukazateli rychlosti. Osmdesát sedm kilometrů za hodinu. Ještě neměla strach, ale nebylo to jen tak, při tom, jak porsche projíždělo křižovatkami, úmyslně se otáčelo a znovu zkušeně dupalo na plyn. Řidič Tuaregu ovládal svůj vůz stejně dobře. Sia musela provádět podobné manévry, pokud je nechtěla ztratit. Bílé auto dojelo k památníku Bitvy národů, zahnulo a zamířilo k bráně Jižního hřbitova. Porsche okamžitě zajelo na stranu a zabrzdilo. Navedla Hayabusu na chodník pod ochranu malé zaparkované dodávky. Hřbitovy jsou za normálních okolností moje specialita. Hlavně v tuto denní dobu. Teď teprve chtěla vědět, co se to tu děje. Před Tuaregem se otevřela brána, auto vjelo dovnitř a zmizelo jí z očí. Odstavila motorku, posunula si brýle na čelo a mohutným skokem ze stoje se přehoupla přes vysokou hřbitovní zeď. Zatím netušila, jestli zasáhne. Možná přenechám tento úkol řidiči či řidičce porsche. Bílé auto pomalu ujíždělo po široké cestě k souboru budov se smuteční síní a výdejnou uren a pak zabočilo doleva, vzápětí zase prudce doprava. Podívejme. Takže ke krematoriu. Rozhlédla se, jestli se v areálu nepohybují krátce po třetí hodině ranní nějací lidé. V domku vedle brány svítila studeným světlem slabá lampa. Sia lehce klepla na tlumenou LED svítilnu. V domku se pohybovala postava a zdálo se, že telefonuje. Tu a tam ozářil mužovy rysy displej mobilu. Vtom se přes bránu mihla bílá silueta, neuvěřitelně rychle proběhla kolem strážného, aniž by si jí ten všiml, a rozběhla se po cestě ke krematoriu. Vida. Tady někdo pořádně trénoval. Následovala stín s určitým odstupem, aby na sebe neupozornila. Před ní běžel vysoký muž. Velmi atleticky stavěný, úplně zahalený do maskovací bílé a zjevně nepotřebující obléci si bundu nebo kabát. Na široké dolní části zad se mu rýsovalo dvojité pouzdro, v němž vězely dvě pistole. Na hřbetě se mu pohupoval závěs krátkého meče; tvář a vlasy zakrývala světle šedivá maska. Meč, ruční palné zbraně, maskovací oděv buď je to profesionální zabiják, nebo šílenec. Lehký pach, který po sobě muž coby jemnou stopu zanechával v ledovém vzduchu, Siu zarážel. Tak není cítit žádný normální člověk.

9 MARKUS HEITZ 17 Cestu mu ukazovaly stopy po pneumatikách Tuarega, které nebylo v čerstvém sněhu obtížné sledovat. VSTUP JEN PRO ZAMĚSTNANCE MĚSTA, stálo na ceduli vedle brány. Sia muže následovala a krátce si prohlédla spoustu zanechaných otisků. Odhadovala, že terénní vůz tudy projížděl už několikrát. Běžela dál a po několika metrech uviděla vůz, jak stojí s otevřenou kapotou na jakémsi dvoře. Za volantem někdo seděl a přehraboval se v příruční přihrádce. Míří ke spalovacím pecím. Sia viděla, jak se bíle maskovaný muž plíží stíny k autu. Nezpůsoboval takřka žádný hluk, navzdory svalnaté postavě se pohyboval velmi mrštně. Nedělá to poprvé. Hodí se to k jeho mundúru. Její zvědavost rostla spolu s hněvem. Co to provádíte v mém městě? A kdo jste? Maskovaný muž se přikrčil vedle dveří pro řidiče a lehce zaklepal na sklo. Sia viděla, jak se za okýnkem rýsuje hranatá tvář. Muž se snažil v okolí něco rozeznat a nakonec stočil zrak dolů, vedle Tuarega. Zakuklenec se bleskově zvedl z úkrytu. Oběma pěstmi vyrazil tabulku a udeřil řidiče do úst a do nosu; muže zasypalo roztříštěné bezpečnostní sklo. Než stihl odletět silou nárazu dozadu, popadl ho maskovaný útočník za vlasy a surově ho vytáhl otvorem ven. Tam ho srazil na zem a brutálně mu dupl na krk, takže mu rozdrtil ohryzek. Aniž by se zarazil, obkroužil Tuarega, krátce nakoukl do otevřené zádi a pokračoval ke krematoriu. V běhu tasil krátký meč a pistoli. To bylo efektivní. Ten mládenec by se zamlouval pořadatelům tajných soubojů. Sia se vynořila z úkrytu. Proběhla kolem mrtvého, který upíral prázdný pohled k hvězdnatému nebi. Z úst mu vytryskla krev a potřísnila mu rty a bradu, ze hřbetu nosu trčely úlomky kostí. Roztříštěný ohryzek jí připomínal zploštěnou lepenkovou rouru. Podle všeho má ten mladík na ty týpky pěkný vztek. Neprošacovala mrtvému kapsy. Chtěla být svědkem toho, co se stane, až její bílý rytíř narazí na posádku Tuarega. Nebo jsi ty ten zlý, a ti druzí jsou ti hodní? Pravděpodobnější bylo, že se jednalo o darebáky vyřizující si účty. Ale byli to darebáci s naditými peněženkami. Tuarega ani Cayenne si nemohl dovolit každý. Zachytila dva druhy krve čerstvou a starou. Čerstvý pach pocházel od řidiče. Staršího si všimla cestou, linul se z terénního auta, a to znamenalo jediné: Převáželi v něm něco zkrvaveného. Náhle ucítila kouř a zvedla hlavu. Z pravého komína na střeše krematoria stoupal dým. V jedné z pecí někdo zatopil. A je to tady! Sia vešla do budovy a neustále se přitom řídila slabou září a vůní čerstvé krve, která ulpěla maskovanému muži na podrážkách. Ke zvědavosti a vzteku se přidružilo vzrušení: Pach krve probouzel její žízeň, její touhu. Zavrčela, rozevřela rty a cítila, jak jí vyjíždějí špičáky. Jenom klid, napomenula se. Budeš muset mít strpení.

10 18 SYN JIDÁŠÙV Dychtivá část jejího Já ji přesvědčovala, že nastala vhodná příležitost. Může si ty chlápky pochytat, vysát jim krev a pak proměnit jejich těla v rozpáleném krematoriu v popel. Bez velké námahy, bez důkazů. S trochou štěstí ani nikdo nenahlásí jejich zmizení. Trpělivost! Chodbou ji vedla záře vycházející ze vzdálených, lehce pootevřených dveří. K pachu krve se přidala rušivá vůně květin lilií, kazily její sladký, vábivý odér a Sia náhle ucítila Zvíře? Psa? Zhluboka se nadechla a pak lehce vydechla ústy, aby zachytila na jazyku jemné nuance. Vlk! Siina zvědavost, zlost a vzrušení padly za oběť zápachu, do pozadí je bleskurychle zatlačila nejvyšší bojová pohotovost. Sia znala upíří druh umbrů, kteří se dokázali proměnit v poloviční vlky s černým kožichem. Lidé je z neznalosti nazývali vlkodlaky. Lidové pověry o umbrovi tvrdily, že je stínem mrtvého muže, který za života spáchal mnoho zlého a získal své schopnosti od samotného ďábla jako odměnu za své skutky. Sia byla ochotná se k všeobecnému názoru připojit. Přinejmenším umbru stvořil obzvlášť děsivý démon. Strašliví soupeři. Při vzpomínce na dřívější setkání s těmito bestiemi jí přeběhl mráz po zádech. Jeden z jejích soubojů, tehdy za mladých let, skoro dopadl špatně Zprvu tehdy vůbec netušila, proti komu stojí, protože umbra nevystupoval jako obyčejný upír, lišil se podobou i způsobem boje. Vyznačoval se obrovskou silou, i když se objevoval jen jako černá silueta, a dokázal dokonce plivat plameny. Mimořádný druh vampýrů, vysoce agresivní a zaslepený hněvem. Měl jediný klad: Nerozmnožoval se infikováním. Umbru dokázal stvořit jen démon. Jak dokázali tihle neřádi proniknout do Lipska, aniž bych si jich všimla? Hmátla dozadu a vytáhla dýku, kterou nosila pod kabátem v pochvě na opasku; další ukrývala v podpažním pouzdře. Její hněv na vlastní nedbalost vzrostl. Teď přicházejí řidiči Porsche Cayenne, aby dělali moji práci. A to jen proto, že se věnovala svým příbuzným, místo aby napínala všechny smysly a hlídala. Kdysi by se mi to nestalo. Ozval se hrdelní smích, někdo prudce zabouchl dvířka. Maskovaný muž od ní nebyl daleko, viděla jeho siluetu. Světlé oblečení představovalo ve tmě nevýhodu. Stanul u vstupu do kremační místnosti a proklouzl štěrbinou dveří dovnitř. Kolik místa je v Tuaregu? Sia odhadovala, že se tam nemůže vměstnat víc než šest či sedm lidí, pokud jste se vykašlali na předpisy. Početná přesila ale pokud to opravdu byli umbrové, byli už tři až příliš. Dokonce i pro ni. Proplížila se vpřed a nakoukla do místnosti, z níž se linula závratně pronikavá směs pachů tvořená krví, vlkem a syrovým masem. V ústech se jí seběhly sliny. Její žízeň zesílila.

11 MARKUS HEITZ 19 Pohled jí prozradil následující: Na moderním krematoriu nebylo nic tajuplného ani děsivého, jako tomu bylo v dobách, kdy na podobná místa chodívala. Spíš jí připomínalo nemocnici. Místnost byla obložená kachličkami a přístroje na malém psacím stole napovídaly, že spalovací komora je plně elektronicky řízená. U stolu seděl jakýsi muž, kterému nad monitory trčely krátké černé vlasy, a ťukal do klávesnice. Ke dvěma dvířkům pecí vedly v podlaze vodicí kolejnice, po nichž byly rakve dopravovány do plamenů, jak Sia předpokládala. Přede dveřmi levé pece se vršily poctivě naplněné odpadkové pytle, všelijak pokroucené a zhroucené. Soudě podle tvarů, rýsujících se pod fóliemi, a zápachu krve se v nich nacházely části mrtvol; pach se shodoval s odérem z Tuaregu. Zvláštní odpad. V jednom z pytlů zela trhlina, z níž trčela rudě se třpytící, roztříštěná kost. Vedle uzavřeného, namodro natřeného otvoru postávali další dva muži, v dobré náladě se bavili a kouřili krátké tenké cigarety. Jejich šaty ani účesy nebyly nijak zvlášť nápadné, na krku blonďáka ovšem Sia rozeznala vytetovaný nápis, vyvedený rozmáchlým, staroněmeckým písmem: Wehrwolf * Ušklíbla se. Nedostatky ve znalosti pravopisu ožralých tetovačů, nebo mizerná slovní hříčka? Neměla tušení. Pohled jí sklouzl na teploměry, umístěné vedle dvířek. Ručičky se dosud nacházely v modře označeném úseku škály. Z kouta, kam neviděla, se vynořili další dva muži a žena a přidružili se ke skupince. Vyžebrali si cigarety. Měla dojem, že poznává tetování na ženině zápěstí: červený vlčí hák se stříbrným příčným prutem **. Pane Bože. Ti zpátečníci jsou pořád mladší. Teď dává slovo wehrwolf smysl. Vzpomínala si, že koncem druhé světové války existovala německá jednotka s označením Wehrwolf. Sabotéři, teroristé, záškodníci ve službách nacistů. Zjevně si je tenhle nacistický dorost vybral za svůj vzor. Nikdo z nich neměl přes třicet. Mladí, dynamičtí, pravicově radikální. Sia se ďábelsky ušklíbla. A brzy mrtví? Pořád ale nechápala, co to tady vidí a cítí. Pátrala pohledem po maskovaném muži a naslouchala. Představovalo malý zá- * Autor naráží na německé slovo Werwolf, což znamená vlkodlak. V němčině ovšem existuje i výraz Wehrwolf, což byla militantní nacionalistická organizace v německé Výmarské republice; jako werwolfové, méně často wehrwolfové, se označovali i němečtí záškodníci, působící na konci 2. světové války a bezprostředně po ní. Pozn. překl. ** Runa vlčí hák byla symbolem werwolfů za 2. světové války. V pohanských dobách ovšem sloužila k odhánění vlků. Pozn.překl.

12 20 SYN JIDÁŠÙV zrak, že ho neviděla. To také vysvětlovalo, proč si ho nevšimli ti domnělí nacisté. Je vážně dobrý. Rozhovor skupiny se točil kolem lovu. Lovu na lidi. Minulý týden jsem vyřídil čtyři indické prodavače růží, pochlubil se blonďák a okamžitě za to sklidil uznalé pohledy. Rád se občas najím venku. Skupina se zasmála; drsně, zle. A co říkáte na moje zlikvidované punkerky? zeptala se žena a ušklíbla se. Sedm kousků. Pochytala jsem je jednu po druhé před hlavním nádražím. Ta čerstvě umytá voněla prostě příliš lákavě, tak jsem ji sežrala. Muži se zasmáli. A ty ostatní, Jenny? zeptal se muž u počítače, aniž by přerušil práci. Oddělané. Jako ostatní vyvrhelové a spodina. Ukázala na pytle. Ta asociální sebranka tady nemá co pohledávat. Výborně! To je skvělé, pochválil ji blonďák a poklepal jí na rameno. Na rozdíl od ostatních mluvil vytříbenou spisovnou němčinou. Vaše lovecká skupina se učí zatraceně rychle. Sia zavrtěla hlavou. Rekonstrukce východu. Zápaďáci očividně zase učí Východňáky nesmysly. Lipsko se brzy dočká vlastní lovecké výpravy, pokračoval blonďák. Ta druhá skupina lovců, o kterou se starám, také dělá výrazné pokroky. Druhý stupeň pro Lipsko bude brzy zdolán. Pak to vytmavíme Rusům. Obchody patří do německých rukou. Muži a ženy se spokojeně zasmáli. Sia pozorně poslouchala. Nebyla si jistá, co by měla dělat, pokud zakuklenec nezasáhne. Nemohla se starat o každého zločince v Lipsku, koneckonců nebyla Batgirl. Ale když nechá tuhle skupinu na pokoji, nebude mít dobré svědomí. Vědět a nic neudělat z ní činilo spoluviníka. Mohla bych jednoho z nich chytit, vyslechnout ho a dát tip poldům. To oni by se měli starat o dobré Němce. Blonďák vytáhl z kapsy bundy mobil. Mám pro vás zvláštní úkol. Něco jako prstové cvičení a pro mě důkaz, jak dobrý může být váš oddíl. Stiskl několik kláves. O pár vteřin později se místností rozletěly různé druhy pípnutí. Každému z vás jsem právě poslal esemesku. Hledáme pro jednoho mého známého tohoto muže. Jakmile ho v Lipsku vystopujete, dostane každý z vás tisíc eur. To nezní špatně, prohodila Jenny. Máme ho zlikvidovat? Ne. Jenom vyslídit. Louis ho vyřídí sám. Nejsme si ale jistí, jestli se opravdu zdržuje ve městě. I tak do toho dejte všechno. Ať jsi kdokoliv, koho hledají: Hodně štěstí! Ve vzduchu byl pořád cítit vlk. Zvířecí zápach podle všeho vycházel z lidí. Rozhodně jsou cítit jinak. Najednou se muž u počítače zadíval ke dveřím, otevřeným na skulinu. Přímo k ní. Nejdřív si myslela, že ji odhalil. Kde trčí Sven? Měla štěstí.

13 MARKUS HEITZ 21 Myslela jsem, že má hlídat, podivila se Jenny. Klepání na okamžik ustalo, muž si poklepal na čelo. K čemu máme u vchodu kámoše Fandowa? Zavolal by mi, kdyby se někdo objevil. Přikývla. Fajn. Dojdu pro něj. Ale ať ti to netrvá moc dlouho, Jenny, jo? zavolal za ní blonďák. Ukázala mu prostředníček a vyšla z místnosti jinými dveřmi. Teď trochu přiložím, oznámil třetí muž a chopil se jednoho pytle. Otevři, zavolal na muže u počítače. Ještě to není dost roztopené, opáčil muž. To je fuk. Však se to rozhajcuje. Několikrát po sobě něco krátce cvaklo, pak se dvířka před blonďákem jakoby sama od sebe otevřela. Vtom se z ničeho nic objevil zakuklenec. Jednou rukou popadl muže před dvířky a i s pytlem ho hodil po hlavě do spalovací pece; ve druhé svíral pistoli s tlumičem a mířil na skupinu, aby zůstala stát. Z komory se nesl hlasitý řev. Zavři to. Hovořil výrazným, mužným hlasem. Když se nic nedělo, vystřelil těsně vedle muže u počítače do zdi. Mužovy prsty se okamžitě rozletěly po klávesnici a dvířka se zabouchla. Protesty uvězněného se ztišily. Dobrý Bože, pronesl maskovaný muž chladně. Náckové, co si říkají wehrwolfové. To je fakt novinka. Čtyři muži si vyměnili rychlé pohledy. Zazvonil mobil. Maskovaný muž rozvážně vytáhl z podpažního pouzdra druhou pistoli. Neberte to, varoval je. Vsadím se, že je to ta malá, Jenny, která se zrovna chtěla porozhlédnout po vašem kamarádovi. Moc jí toho už asi nepověděl. A vrátit se s ní nemůže už vůbec. Tys odpráskl Svena? zeptal se blonďák klidně. Nic těžkého. V tom počasí, odvětil zakuklenec. Hoch je i pohotový. Sia se v úkrytu ušklíbla a napínala uši, ale v chodbě se stále neozývaly žádné kroky. Zvonění ustalo; nikdo z mužů se nepohnul. Ty jsi nějaký magor od antifašounů, co mu nalili do koulí trochu odvahy, co? zabručel blonďák a zhluboka popotáhl ze skoro dokouřené cigarety. Přemýšlej trochu: Když teď odejdeš, dostaneš se odtud aspoň živý. Jak daleko se dostaneš, o tom ještě rozhodneme. Znají se? Sie to tak nepřipadalo, ale musela uznat, že blonďák zůstává navýsost klidný. Zdálo se, že nepochybuje, že neskončí jako poražený, i když tomu všechno nasvědčovalo: čtyři muži proti dvěma pistolím, které očividně držel v rukou profesionál. Povyk ve spalovací peci mezitím odumřel. Uvězněný muž to podle všeho vzdal nebo omdlel. Podívala se na teploměr. Ukazatel se blížil k zelené oblasti. Dlouho tam ten nácek už bez újmy nevydrží.

14 22 SYN JIDÁŠÙV Blonďák s úšklebkem vyfoukl kroužek. Varoval jsem tě. Nemáš tušení, s kým si tady Maskovaný muž nečekaně vypálil. Kulka projela blonďákovi pravým okem a vyletěla týlem; krev, úlomky kostí a mozková hmota dostříkly až na dvířka pece. Zasažený padl, cigareta skončila na bílé podlaze a dodoutnala. Zhasl ho. Sia upřeně hleděla na mrtvého: Z místa vstřelu se lehce kouřilo, ze zničené lebky stoupaly malé šedivé šmouhy dýmu. Co to má znamenat? Ale jo, mám tušení, odsekl zakuklenec. Možná byste měli vědět, že používám stříbro. Každá rána zásah. Stříbro? Jeden ze Sasů na něj vyvalil oči, jako by přišel o rozum. Byl ještě velmi mladý, nejspíš nováček v jejich řadách. Co seš za týpka? Se máš za zamával rukama, jako by jimi mohl polapit chybějící slovo, nemám tucha. Nějakýho krotitele duchů? Pokud vůbec, pasoval by spíš Blade, odvětil maskovaný. Ovšem jde o jiné druhy. Prohlížel si Sasa hnědýma očima, jako by mu chtěl proniknout až pod kůži a poznat pravdu. Myslím, že jsi tady špatně. Kývl ke druhým dveřím, které vedly dozadu. Jestli chceš, můžeš jít. Ale nech do budoucna lidi na pokoji. Sas na něj nechápavě zíral. A zůstal. Na tvém místě bych vzala nohy na ramena. Zase se nic nestalo a pak mrtvému zazvonil v kapse mobil. Tentokrát byl ovšem signál jiný. Všichni setrvali na svém místě. Pět vteřin, deset vteřin, dvacet vteřin. Zvonění ustalo. Z pece se nečekaně ozvalo tlumené třesknutí. Hej! Hej, kamarádi! Vyřídili jste toho chlapa? uslyšeli tlumeně zajatce za tlustými dveřmi. Dostaňte mě ven! Tady uvnitř je horko jako v pekle. Taví se mi podrážky! Hezká nápověda. Maskovaný se přesunul doleva, k ovládání. Hlavní pravé pistole stiskl spínač a aktivoval vražedné plynové plameny. Komoru zaplavil žár, ručička teploměru vyskočila do červené oblasti. Teplota vylétla na několik set stupňů. Slyšeli, jak muž uvnitř ječí a hlasitě buší. Zpočátku Po několika vteřinách zvuky utichly. Fajn, ten mládenec není jenom dobrý, ale taky pořádně důkladný. Teď aspoň ví, co náckové kdysi dělali se svými oběťmi, suše podotkl zakuklenec. Learning by doing. Sia měla dojem, že vidí, jak se muž pod maskou usmívá. Zlomyslně. Měl bych ještě pár otázek, než ta malá Mladý Sas se podíval na své kumpány a vykřikl: Co chceš, ty antifašounskej idiote? Odpráskni nás hned! Teatrálně rozpřáhl ruce a vypnul hruď. Semhle! Krok za krokem se blížil k muži a zkracoval střelcův úhel. Trik. No? Ses podělal strachem? Zůstaň, kde jsi. Nepatříš k nim! Maskovaný muž před ním uhnul a střelil ho do nohy potom se události daly překotně do pohybu.

15 MARKUS HEITZ 23 Zasažený mladík zařval a zhroutil se na dlaždice; tentokrát nestoupal z místa vstřelu žádný kouř. Současně se muži, kteří stáli za ním, proměnili a odskočili od sebe, aby představovali obtížnější cíl. Během několika vteřin jim na kůži vyrašil hnědošedý kožich, hlavy změnily tvar. Vznikli kříženci, napůl lidé, napůl šelmy. Zvířecí zápach byl takřka omračující. Měnící se tělo jim částečně roztrhalo šaty, částečně ze sebe obtěžující látku sami strhli, aby jim nepřekážela v pohybu. Vlkodlaci! Sia prudce vydechla. Žádní umbrové. To není špatné. Také muž u počítače změnil podobu a stal se z něj vlkodlak. Hodil psací stůl i s monitorem po zakuklenci, ten ovšem uhnul a vpálil mu do hrudi dvě kulky. Vlkodlak se sténáním padl na záda. S vytím sebou zmítal sem a tam a mlátil kolem sebe pažemi, zatímco z krvácejících otvorů v hrudi mu stoupaly prstence dýmu. Rozeřval se výstražný tón. Dvířka pece se nečekaně otevřela, místnost zaplavil žár a kouř. Sia viděla až do komory, na jejímž dně ležely zuhelnatělé zbytky muže a umělohmotného pytle. Bože! Odine, chraň mě! Co se tu děje? Mladý Sas se střelnou ranou ve stehně v panice prohrabával kapsu u bundy, až vytáhl poloautomatickou pistoli. Pryč ode mě, vy zvířata! Střílel střídavě na vlkodlaky a maskovaného muže, kterého dvakrát zasáhl do pravé nohy. Žádná reakce. Žádný výkřik ani zakolísání. Jako by ho kulky vůbec netrefily. Zmizte! Sia povytáhla obočí. Tvrdý chlapík nebo protéza. Propásl jsi svoji šanci. Maskovaný muž definitivně složil střelce rychlou ranou do krku. Jeden z vlkodlaků využil příležitost a skočil na něj, popadl ho za paže, odtlačil je i se zbraněmi stranou a se zavrčením mu chňapl po krku. Když muž uhnul, okamžitě se za ním vrhl. Než se zakuklenec zmohl na protiútok, vrhl se na oba zápasníky druhý vlkodlak a srazil je do pece; překotili se dovnitř. Vlkodlak díky své obrovské síle manuálně zavřel otvor a zaklínil ho kolejnicí, rychle vytrženou z podlahy. Prsty s dlouhými, ostrými nehty, připomínajícími spáry, stiskl několik tlačítek na ovládacím panelu vedle pece. Sia uslyšela tiché zasyčení, jak se plynové plameny uvnitř znovu probudily k životu. Ach, škoda, škoda. Bílý rytíř má smůlu. Současně bestie uvězněná v peci zavyla. Ozvalo se několik detonací. Munice v pistolích možná žárem sama vybuchla nebo muž ještě s ledovým klidem vyřídil vlkodlaka, než sám shoří na popel. Politováníhodné. Byla zklamána tím, jak to dopadlo. Za prvé proto, že čekala od maskovaného muže víc, za druhé, že musela jeho práci dokončit. Vlkodlaci v Lipsku, to nepřicházelo v úvahu bez ohledu na to, odkud se tady vzali. Pozorovala, jak se zrůda se sténáním proměňuje zpátky v člověka. Kosti se se skřípěním a praskáním posunovaly, postava se polidšťovala a kožich mizel v kůži.

16 24 SYN JIDÁŠÙV Probíhají proměny vždycky tak snadno a rychle? Sia přemítala, jak by mohla vlkodlaka zničit. Protože u sebe neměla stříbro, zbývalo jí jen oddělit muži hlavu od těla. Nebo počkám, až vyjde ven, a vyřídím ho pod širým nebem bleskem. Do nosu ji udeřil pronikavý zvířecí zápach. Příliš pozdě! Čísi ruka ji popadla zezadu za krk. Sia letěla proti zdi, podařilo se jí ale náraz ztlumit. Nevýraznou bolest přijala jako trest za svou nedbalost. Na tu holku jsem úplně zapomněla. Přikrčila se před dalším útokem. Tlapa opatřená drápy prosvištěla kolem ní a rozbila bílé kachličky na chodbě, až se na zem s řinkotem snesla záplava střepů. Upírka tasila druhou dýku, zatímco první bodla za sebe, do míst, kde tušila soupeřčin solar plexus. Zasáhla. Současně se otočila, stanula těsně před vlkodlačicí a mocně se rozmáchla dýkou jako srpem, zprava doleva. Čepel rozřízla místo hrdla doširoka otevřenou tlamu, protože bestie po ní mezitím chňapla. Kov přeťal svaly a vazy, takže se spodní čelist bezvládně klátila sem a tam. Vlkodlačice se žalostným zavytím uskočila dozadu. Zůstaň přece, Jenny! Sia jí nedovolila utéct, vyhnula se rozmachujícím se pažím a zarazila uvízlou dýku do solar plexu až po rukojeť. Vlčice zavyla ještě hlasitěji. Žádný strach, není to stříbro. Druhá čepel zajela tentokrát ze strany do krku a s tvrdým škubnutím přerušila míchu. Naříkání utichlo, mladá bestie se ochable svezla k zemi. Ale stejně na tebe stačí. Rychle vykopla dveře skrovně zařízené kremační místnosti a vpadla dovnitř dřív, než jí mohl poslední vlkodlak vpadnout do zad. Kromě několika polic a zbytků psacího stolu včetně počítače a monitoru uvnitř nic nebylo. V tu chvíli zvedl nahý muž pistoli zastřeleného Sasa, namířil na ni a stiskl spoušť. Rychlými pohyby uhnula a s prskáním se na něj vrhla, čelisti široce rozevřené a smrtonosné špičáky vyceněné. Žádná z kulek ji nezasáhla. Muž teď zřetelně projevil strach. Ustupoval dozadu a pokračoval ve střelbě. Pak pistole cvakla naprázdno. Došly náboje. Zasadila mu kopanec do hrudi, až odletěl na protilehlou stěnu a sklouzl po ní dolů. V příští chvíli stanula Sia vedle něj, přitiskla mu jedno ostří ke krku, druhé ke genitáliím. Neopovaž se proměnit, zašeptala výhružně a zesílila tlak, aby ho přiměla vstát. Mohutně polykal a vrčel. S námahou se ovládal, přesto mu už na krku rašily menší silné chloupky, vousy mu zhoustly. Kdo jsi? Kolik vás je? odpověděla otázkou. Co pohledávají v mém Lipsku vlkodlaci? Proč bychom tady neměli být? zavrčel. Jak ve tvém Lipsku? Ty jsi upírka? Žádnou jsem ještě nikdy na vlastní oči neviděl. Co pohledáváte v krematoriu?

17 MARKUS HEITZ 25 Zadíval se jí do očí. Ty tady taky žiješ? Přidej se k nám! Hubíme vyvrhele, abychom od nich vyčistili město. Povýšeně se usmála. Já taky. Zrovna teď. Dostatečná odpověď. Muž pevně zaťal zuby, zašilhal po ostří. To nejsou stříbrné dýky. Jsi Zrovna jsem na chodbě uřízla hlavu Jenny. To k vaší záhubě stačí. Odtáhla mu čepel od rozkroku a zkřížila mu dýky na krku jako nůžky. Ještě jednou: Kolik vás je? Otázka jako by mu způsobila bolest. Už jenom já. Co ten druhý lovecký oddíl? Neznám je! Zadíval se na blonďáka, z jehož rozstříleného obličeje se stále kouřilo. Spojovacím článkem byl Frieder. Sia se chladně usmála. Tohle pro vás není dobrý večer. Z ničeho nic sklapla ostří a jediným pohybem proťala kůži, maso i páteř. Lebka se oddělila od těla a skutálela se na zem, trup se skácel na bok. Mužova krev ještě po několik skomírajících stahů srdce stříkala, brzy poté už jen líně vytékala z rozřezaných žil a tvořila na dlaždicích malé rudé jezero. Siu udeřil do nosu nezvyklý pach. Vlkodlačí krev. Ponořila do ní prst. Nebo už není vlkodlačí, protože jsem ho zabila? Opatrně ji olízla, zamlaskala a poválela ji na jazyku jako při ochutnávce vína. Necítila nic zvláštního, ani v působení, ani v chuti. Normální krev. Po smrti se mění. Ať pociťovala sebevětší žízeň, bylo jí jakýmsi neurčitým způsobem odporné ji touto krví utišit. Možná vysaju řidiče. Na okamžik se zamyslela, odkud se ty bestie berou. Nepochybovala, že démoni, kteří vysílají do světa lidí upíry, dokážou vytvořit i podobné zrůdy. Podle všeho jsem až příliš často považovala skutky vlkodlaků za dílo umbrů. Sia se rozhlédla a rozhodla se, že než odejde, uklidí krematorium. No, dobrá. Pořádek musí být. Nebudou tu žádní mrtví. Postará se i o spolubojovníka Fandowa u vchodu. Lipsko nepotřebovalo další rozruch. Zpráva v novinách o vandalismu v krematoriu bude bohatě stačit. Přistoupila k peci a vypnula vytápění. Teploměr varovně ukazoval nějakých pět set stupňů. Pak otevřela dvířka. Ačkoliv stála bokem, udeřila ji vlna žáru. Tak do toho. Sia popadla muže bez hlavy za nohu a odtáhla ho před otvor. S druhým loveckým oddílem si moc nelámala hlavu. Bez Friedera jeho členové nebudou tušit, co mají dělat. Policie od ní dostane pádné stopy, vedoucí k těm šílencům a jejich zločinům. Ať se o ně postará. Co, k? Překvapeně zůstala stát a hleděla na nahé, vytrénované tělo muže, obklopené šedivým popelem. Mrtvola měla hlavu obrácenou na stranu a Sia spatřila hladce oholenou, sympatickou tvář. Soudě podle postavy to mohl být jen bíle oděný muž. Oheň ho udusil a spálil mu šaty na těle, sám trup ale zůstal nedotčen. Dokonce ani polodlouhé černé vlasy nebyly ožehnuté. To jsem ještě nezažila! Sia pustila nohu sťatého vlkodlaka a přiblížila se k ot-

18 26 SYN JIDÁŠÙV voru, z něhož se valily šedivé vločky a žhnoucí vzduch. Tak neporušená nemohla zůstat žádná mrtvola. Pozorně se rozhlédla po spalovací peci: Druhý protivník se proměnil v popel. Tak se na tebe podíváme, krasavče. Vzala z police dlouhý železný hák, jímž se normálně prohrabával popel, aby všechno propadlo sítem protézy, zlato ze zubů a podobné věci. Co s tebou není v pořádku? Zalovila po něm, hrot se prokousal kůží a zachytil se v ramenním kloubu. Rychle ho vytáhla ven. Pod tělem pukly dvě, tři dlaždice. Vycházela z něj neuvěřitelná teplota, jako by dokázalo uchovávat a zesilovat žár. Zkoumala ho pohledem, pak ho převrátila hákem velmi drsně na záda. Přitom si všimla něčeho na pravém předloktí jakési spletité jizvy po spálenině, která se vinula od zápěstí až k podpaždí. Díry po obou kulkách v noze hledala marně. Fajn. Ten symbol to vysvětluje. Proto Siu nikterak neudivilo, když se mohutný hrudník najednou zvedl a klesl. Ten trik chci taky umět. Před ní ležel další démonův služebník, ovšem nebyl to upír ani vlkodlak. Symbol neznala, ale sama nosila podobné znamení. Ocejchován knížetem podsvětí. Bytost, jíž muž sloužil, se podle všeho vyznačovala velkou vládou nad ohněm. Co si s tebou počnu? Nešetrně ho pomocí háku táhla místností ke druhým dveřím a k vedlejšímu vchodu, klenutými chodbami po schodech dolů a ven. Když tělo přišlo do kontaktu se sněhem, hlasitě to zasyčelo a vyvalila se pára. Sia ho nechala ležet v trávě. Ze zataženého nebe se teď snášely vločky. Než se muže stihly dotknout, roztály a proměnily se nad holou kůží v mlhu. Prohlížela si ho. A teď? Nijak pevně odhodlaná nebyla. Ale i když muž vypadal mile a vytáhl do boje proti vlkodlakům, další pekelná stvoření nemohla potřebovat. Ani ona, ani její pokrevní příbuzné, které si zasloužily žít v klidu. Dám mu šanci. Sia poklekla vedle těla, ucítila teplo. Pokud později vyjdu ven a ty tu ještě budeš, pronesla hlasitě, oddělám tě. Zachránila jsem ti život, takže mi něco dlužíš. Nikdy se už nevracej do Lipska a hoň si vlkodlaky, kdekoliv se ti zamane. Ale tady rozhoduju já! Zapamatuj si to a řekni to všem, kteří jsou stejní jako ty. Vydala se zpátky do krematoria. Prohledala mrtvé a vzala si od nich cennosti a mobil. Prohlédla si obrázek muže, na kterého měli být vlkodlaci nasazeni. Jeho tvář jí nic neříkala snad jen že nevypadal špatně a byl zhruba v jejím věku. Aspoň na pohled. Šťastlivec. Svižně posbírala všechny mrtvé, strčila je do komory a naskládala je vedle sebe, jak to jen šlo, aby spalování probíhalo rychleji. Za normálních okolností trvalo hodinu. U jednoho těla a předehřáté komory.

19 MARKUS HEITZ 27 Sia se podívala na hodinky. Bude to tak tak, ale mohlo by se mi podařit proměnit je v popel dřív, než se objeví první směna. Zavřela dvířka, manuálně aktivovala spalování a nastavila ho na plný výkon. Wehrwolfové i vlkodlaci mizeli v plamenech. Upírka sejmula ze stěny vodní hadici a spláchla krev do odtoku. Při té příležitosti vyčistila i chodbu, v níž zabila ženu. Mohla bych dělat uklízečku. I když pracovala velmi rychle, chvíli trvalo, než byla spokojená s výsledkem. Zvedla ze země černý fix a napsala na zeď několik hesel, která měla policii přesvědčit, že tady řádili drzí mladí vandalové. Do pekla s mrtvýma, Zasraní nácci, Smrt všem poldům a další klasické výroky mladického přehánění, včetně vždy oblíbeného pentagramu. Sia se ušklíbla. Mnohem lepší! Rychle spalování zase vypnula, otevřela pec a přihodila dovnitř polovinu zdemolovaného zařízení kanceláře. Teď existovalo vysvětlení pro zbytky. Zavřít dvířka, zapnout topeniště. Nakonec opustila budovu. No? Poslechl jsi mě, krasavče? Sia se rozhlédla po neznámém muži. Na místě, kde před zhruba půl hodinou ležel, se v trávě rýsoval jen seškvařený obrys. Země stále vyzařovala jeho teplo, takže padající sníh na ní nezůstával ležet. Aha! Zmizel. Zjevně se její zpráva setkala navzdory mužovu mrákotnému stavu s úspěchem. Netoužila zjistit, kterému démonovi sloužil a co přesně v Lipsku pohledával. Zbavila se ho, a spolu s ním i wehrwolfů a vlkodlaků. Nečekaně vzrušující noc. Cítila, jak její žízeň roste a roste. Zacházení se vší tou krví věc nijak nevylepšilo. Brzy se bude muset nutkání poddat a napít se životodárné tekutiny. Pokud se v tuto hodinu objeví v nemocnici, nebudu to nikomu připadat podivné. Pracovala jako stálý dohled výlučně v noci. Sia, poháněna lačností, neklidně obešla krematorium a rychle nastoupila do Volkswagenu Tuareg. To vyšetřovatele zaručeně zarazí stopy pneumatik drahého auta. Mohlo být přece kradené. Sešlápla plyn a zamířila k východu. Vůz prodá a z peněz a kreditek mrtvých bude moci nějakou dobu slušně žít. Pořádná odměna pro uklízečku. Ve strážním domku poblikávalo světlo. Spolubojovník Fandow. Zabrzdila a spustila okénko. Na toho jsem skoro zapomněla. Pohybem prstu zapnula dálková světla. Z domku vyšel spíš průměrný chlápek s náznakem irokézského účesu. Tvářil se podrážděně. Silné světlo reflektorů ho oslepilo, takže v první chvíli neviděl, kdo všechno v autě nesedí. V levici držel poznávací značku. Proč to trvalo tak dlouho? Nikdo z vás idiotů nezvedal mobil. Přistoupil k oknu na straně řidiče. Něco vám uniklo. Před chvílí proběhl po hřbitově nějaký

20 28 SYN JIDÁŠÙV úchylný nahatý šílenec a odjel v Cayenne. Byl z Mnichova. Ztratil značku Vtom uviděl Siu. Kdo Popadla ho za límec a přitáhla si ho k sobě. Vlastně mu chtěla říct, že společenství wehrwolfů bylo rozpuštěno a on by měl zvážit přestěhování. Hodlala si počínat výhružně a nebezpečně a pak ho nechat jít. Ale zabránila jí v tom mohutná žízeň, touha po čerstvé krvi. Její ústa se proti její vůli rozevřela víc než u normálního člověka, spodní čelist poklesla jako u hada; současně vyrazily vpřed špičáky a rozervaly mladému muži krk pokrytý strništěm. Rty obklopily zející ránu a Sia pila a pila, až během několika vteřin vysála všechnu krev z žil. Tiše přitom sténala. Vychutnávala si kovovou příchuť a životodárnou sílu, která vyprchávala z muže a proudila do jejích útrob. Fandow sebou necukal. Šok ho ochromil, a než dokázal překonat hrůzu, byl mrtvý. Vysátý do poslední kapky. Upustila mrtvolu na zem a klesla na sedadlo. To jsem potřebovala. Usmála se a zavřela oči, nasycená a spokojená. Naléhavě. Muže nelitovala. Zabila už lepší i horší lidi. Zatímco si ze rtů olizovala poslední krůpěje krve, objevil se jí pomalu na tváři úsměv. Dostat potravu do otevřeného okýnka, to trochu připomínalo Drive-In. Přesto... Uklidit, napomenula se a vystoupila. Práce uklízečky ještě neskončila. Sia hodila vysátého Fandowa do kufru, jako by byl jen obtížný odpad, znovu skočila za volant a začala couvat ke krematoriu. Při žáru panujícím v peci rychle shoří na popel.

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Herta Müllerová: Nížiny

Herta Müllerová: Nížiny Ukázky Próza Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Seznamte se s prvotinou nejslavnější německy píšící spisovatelky současnosti. Nížiny jsou prvním románem nositelky Nobelovy

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ.

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT není žádné konkrétní místo. Trvale nás obklopuje. Tvorové z Říše temnot jsou krásní, smrtelně nebezpeční a pro lidi neodolatelní. Váš nejlepší

Více

Kapitola 1. Kjell-Ove nasával vůni šampónu a předstíral, že je všechno jinak. Na co myslíš? zeptala se Mirjam a zvedla hlavu z jeho ramene.

Kapitola 1. Kjell-Ove nasával vůni šampónu a předstíral, že je všechno jinak. Na co myslíš? zeptala se Mirjam a zvedla hlavu z jeho ramene. Kapitola 1 I když byla okna ložnice otevřená, tenké záclony se ani nepohnuly. Kjell- Ove Magnusson k sobě pevněji přitiskl Mirjam, zabořil jí nos do vlasů a zavřel oči. Naslouchal, jak oba dýchají, tu

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Ahmet Ümit Byzantion Bájné město krále Byzase Konstantinopolis Konstantinovo hlavní město HOST

Ahmet Ümit Byzantion Bájné město krále Byzase Konstantinopolis Konstantinovo hlavní město HOST HOST Ahmet Ümit Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz AHMET ÜMIT ISTANBULSKÉ MEMENTO U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z,

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz fleet Jo Nesbø Spasitel spasitel JO NESBØ This translation has been published with the financial support of Norla. Copyright Jo Nesbø 2005 Published by agreement with Salomonsson Agency Translation Kateřina

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Velký bazar, Istanbul O tři týdny později

Velký bazar, Istanbul O tři týdny později X1 Chyt'te zlodeje! Velký bazar, Istanbul O tři týdny později Kyle Connor nevycházel z úžasu. KapalÝ C ars lý, jak se turecky nazývá největší bazar v Istanbulu, byl ohromný. V nekonečných uličkách, z nichž

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Pokleknout? zopakoval Brian nejistě.

Pokleknout? zopakoval Brian nejistě. Během té nejtemnější a nejděsivější noční hodiny se mrtví vrátili do života a zaplavili vesnici Pallaskenry jako smrtonosné hejno strašlivých kobylek. Ty šťastnější zavraždili ve spánku, rozrazili jim

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze

V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze V šamanově domě bylo nezvykle plno. Šaman, Maladan, Berin, Palaray a dva jeho zranění stopaři. Všichni leţeli na velmi pohodlných lůţkách ze zvířecích koţešin. Někteří rytíři a válečníci byli natolik zvyklí

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.

Figuriny. Ha-ha-ha!  začala se řehotat Katarina,když ožila. Hi-hi-hi! odpovědi se jí dostalo od Anabely. Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více

Příběhy. policejní stanice. Pavel Gregr

Příběhy. policejní stanice. Pavel Gregr Příběhy policejní stanice Pavel Gregr 1 Obsah : Předmluva... 5 Zvláštní oznamovatel... 7 Noční hlídka...16 Drobné poranění...21 Kontrola... 28 Pietní chvilka...38 Věčná oznamovatelka...44 Ohledání těla...

Více

Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem. Eroika

Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem. Eroika 1 2 Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem Eroika 3 4 Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem přeložila Lenka Řehová 5 Originally published under the title Diane Broeckhoven: De

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Upozornění

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

A zatímco se král Vladan se svým pobočníkem ve velitelském stanu oddávali labužnickému popíjení, na polním cvičišti se na zítřejší válečnou vřavu

A zatímco se král Vladan se svým pobočníkem ve velitelském stanu oddávali labužnickému popíjení, na polním cvičišti se na zítřejší válečnou vřavu A zatímco se král Vladan se svým pobočníkem ve velitelském stanu oddávali labužnickému popíjení, na polním cvičišti se na zítřejší válečnou vřavu posilovali vojáci. Ti ovšem labužnicky nepopíjeli, ti pod

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Návštěva anděla VÁNOČNÍ PŘÍBĚH

Návštěva anděla VÁNOČNÍ PŘÍBĚH VÁNOČNÍ PŘÍBĚH Návštěva anděla Kdysi dávno žila v Nazaretu dívka. Byla jemná a skromná a jmenovala se Marie. Zasnoubila se s tesařem jménem Josef. Jednou, když si vyšla na procházku, přihodilo se jí něco

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

"Dámy mají právo na shovívavost," brání neznámou dívku spolupracovnice.

Dámy mají právo na shovívavost, brání neznámou dívku spolupracovnice. Pondělky by neměly být nebo aspoň týden by neměl začínat pondělím. Horký čaj spaluje jazyk, patro i hrdlo, příznačná vůně se ztratila v očekáváních dne. To není sobotní mléko či nedělní kakao s minutami

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

remorkér čekal u čáry ponoru. Posádka se ho snažila dostat dolů po provazovém žebříku, ale jelikož hrozilo nebezpečí, že spadne a zabije se, chytili

remorkér čekal u čáry ponoru. Posádka se ho snažila dostat dolů po provazovém žebříku, ale jelikož hrozilo nebezpečí, že spadne a zabije se, chytili ~~~ Nemluvil. Celou cestu autem se díval z okýnka. Dva dospělí na předních sedadlech se spolu tiše bavili. Mohl by poslouchat, kdyby chtěl, ale on nechtěl. Chvíli, na tom úseku silnice, který občas zaplavovala

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

fleet Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

fleet Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz fleet Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Kristina Ohlssonová Andělé strážní kristina ohlssonová U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k

Více

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku Pierre Franckh 21 způsobů, jak najít lásku Důležité upozornění: Rady uveřejněné v této knížce byly autorem a nakladatelstvím pečlivě zpracovány a prověřeny, nemůže však za ně být převzata jakákoliv záruka.

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání. Pracovní list č.

PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání. Pracovní list č. PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání Pracovní list č. 2 Křížovka Pracovní list č. 3 Text O Červené kšiltovce Pracovní list č. 1 Před

Více

Příloha 1a Diplomová práce, ukázka scenáře Před domem Potřebuji pomoct. Pavel si zrovna zapínal bundu a šel za otcem. Bylo chladno a zataženo, okolní svět ztratil barvy, působil mdle a nevýrazně. Dvě postavy

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Vražda. na Hallandovi. Pia Juulová

Vražda. na Hallandovi. Pia Juulová Vražda na Hallandovi Román Pia Juulová Kniha vychází s finanční podporou dánského Státního fondu umění. This translation has been published with the financial support of Danish Arts Council. Copyright

Více

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013)

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013) Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty do S T Ř E D U (2. 6. 2013) Sami a spolu nahoru dolu ve zpěvu ptáků v zrcátku mraků

Více

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí,

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí, Kamila Krátká z 8.A píše poezii a v letošním roce získala za přednes básně Klec a klíč na regionální recitační soutěži Dětská scéna 2013 ocenění za autorský přínos. Ukázky z její tvorby zveřejňujeme v

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

fleet Jo Nesbø Nemesis nemesis JO NESBØ Copyright Jo Nesbø 2002 Published by agreement with Salomonsson Agency Translation Kateřina Krištůfková 2011 ISBN 978-80-87497-01-2 Část I. Kapitola 1 Plán Umřu.

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

ZLODĚJI V NOCI / ARTHUR KOESTLER

ZLODĚJI V NOCI / ARTHUR KOESTLER ZLODĚJI V NOCI / ARTHUR KOESTLER Letopis jednoho experimentu Přijdeť pak den Páně jako zloděj v noci. (II. Petrova 3, 10) Postavy v tomto vyprávění jsou smyšlené. Události ne. Vyprávění je věnováno památce

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

POSEDLOST. L. J. Smith

POSEDLOST. L. J. Smith POSEDLOST L. J. Smith Pro Rosemary Schmittovou, s díky za její blahopřání a podporu kapitola 1 Pospěšte si! zavolala Kaitlyn zadýchaně, když vyběhla po schodech. A pro případ, že by to tak mohlo být účinnější,

Více

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy:

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy: POMÓC, OBLUDA!!! Úvod: Toto dobrodružství je určeno pro začínající hráče mezi 1-2 úrovni. Text psaný takto: je určen jen pro PJ. Text psaný takto: je určen pro hráče. Příchod do vesniničky Cilkular: Družina

Více

Volnomyslné přírodní deníky

Volnomyslné přírodní deníky Volnomyslné přírodní deníky Karolína Tauberová 3. místo Próza do 23 let 1. 7. Dokud si vítr hraje s mými vlasy, kapky deště dopadají na tvář a slunce rozjasňuje oči, září mi úsměv na rtech a já cítím,

Více

Copyright 1974 by Jill Murphy Cover Illustration Jill Murphy, 2009 Illustrations Jill Murphy, 2009 Translation Michaela Tychtlová, 2009 NAKLADATELSTVÍ XYZ, s. r. o., 2009, 2012 ISBN 978-80-7388-708-7 KAPITOLA

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI Pražská domovní znamení Předmět: ČESKÝ JAZYK - ČTENÍ Ročník: 3. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Jméno autora:

Více